Čtvrtek 7. července 1994

Přistupujeme k prvnímu bodu schváleného programu. Je to

I.

Návrh organizačního výboru Poslanecké sněmovny na výjimečné upuštění od projednávání zásad zákonů

K tomuto bodu jsme obdrželi sněmovní tisky 1035, 1051 až 1056. Táži se, zda má někdo k předloženým návrhům dotaz nebo připomínku. Nevidím přihlášku, proto můžeme přistoupit k hlasování.

V tuto chvíli bych vás odhlásil, protože jsem zaznamenal změnu a požádám vás, abyste se znovu přihlásili k přítomnosti.

Budeme hlasovat o návrhu na upuštění od projednávání zásad zákona uvedeném ve sněmovním tisku 1035. Týká se novely zákona o bankách.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať to dá ve 14. hlasování najevo tím, že stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 14. hlasování skončilo.

Ze 164 přítomných bylo pro 124, proti 12, 21 se zdrželo, 7 nehlasovalo. Návrh byl přijat.

Budeme hlasovat o dalším návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1051. Týká se novely zákona č. 500/1990 Sb. 15. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo. Ze 165 přítomných bylo pro 100, proti 23, 30 se zdrželo a 12 nehlasovalo. Návrh byl přijat.

Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1052. Týká se sociálních dávek.

Kdo podporujete předložený návrh, dejte to v 16. hlasování najevo tím, že stisknete tlačítko a zvednete ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 163 přítomných hlasovalo pro 150, 1 proti, 4 se zdrželi, 8 nehlasovalo.

Nyní budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1053. Týká se zvýšení důchodů. 17. hlasování.

Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 17. hlasování skončilo.

Ze 161 přítomných bylo pro 149, proti 2, 3 se zdrželi, 7 nehlasovalo. Návrh byl přijat.

Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1054. Týká se pobytu cizinců. 18. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 161 přítomných hlasovalo pro 110, 10 proti, 32 se zdrželo, 9 nehlasovalo. Návrh byl přijat.

Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1055. Jde o návrh poslance Hirše a dalších o volbách do parlamentu. 19. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 159 přítomných bylo 76 pro, 52 proti, 16 se zdrželo, 15 nehlasovalo. Návrh nebyl přijat.

Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 1056. Jde o návrh poslance Motyčky a dalších o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu. 20. hlasování na dnešní schůzi.

Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo.

Ze 158 přítomných bylo 60 pro, 56 proti, 32 se zdrželo, 10 nehlasovalo. Ani tento návrh nebyl přijat.

Tím jsme se vyrovnali s prvním bodem dnešní schůze a přistupujeme k bodu druhému. Jde o

II.

Návrh organizačního výboru Poslanecké sněmovny na výjimečné zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednání návrhů zákonů a mezinárodních smluv

K tomuto bodu jsme obdrželi sněmovní tisk č. 1036. Protože podle § 75 našeho jednacího řádu se o takovém návrhu rozhoduje bez rozpravy, přejdeme ihned k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu na výjimečné zkrácení zákonné lhůty uvedeném ve sněmovním tisku 1036. Týká se novely zákona o bankách. Můžeme o tomto návrhu hlasovat, protože v předchozím hlasování jsme schválili upuštění od projednávání zásad. Takže novela zákona o bankách, 21. hlasování na této schůzi.

Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování skončilo. Ze 155 přítomných bylo 112 pro, 6 proti, 26 se zdrželo, 11 nehlasovalo. Návrh byl přijat a tím jsme vyčerpali druhý bod schváleného pořadu.

Přistupujeme k třetímu bodu. Je to

III.

Vládní návrh zákona o zpravodajských službách České republiky

Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1016 a společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk 1057. Z pověření vlády předložený návrh zákona odůvodní ministr vnitra pan Jan Ruml. Pane ministře, prosím ujměte se slova.

Prosím někoho ze zaměstnanců Kanceláře nebo poslanců, aby laskavě upozornili pana ministra Rumla, který prodlévá zřejmě někde v předsálí. Už se dostavuje. Ostatní prosím o klid. Pan ministr Ruml má slovo.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, omlouvám se, že jsem nebyl ve sněmovně, kdy mne vyzval pan předseda ke slovu. Netušil jsem, že první dva body budou mít takové tempo. Omlouvám se.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, současný stav právní úpravy bezpečnostního zpravodajství České republiky lze jednoznačně hodnotit jako nedostatečný. Existující zpravodajské služby vyvíjejí činnost buď podle právní úpravy provizorní, účinnost zákona o Bezpečnostní informační službě končí dnem 30. 7. 1994, a Vojenské obranné zpravodajství je upraveno již nevyhovujícím federálním zákonem, a nebo úprava činností těchto služeb více či méně absentuje. To je případ Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajské služby.

Stanovení působnosti, postavení, zadávání úkolů a kontroly stávajících zpravodajských služeb je značně rozdílné. Zpravodajský systém státu se tudíž jeví jako málo přehledný a jeho uspořádání vyvolává obtíže při řízení a koordinaci tohoto systému. Návrh zákona o zpravodajských službách sleduje především dva cíle:

Za prvé - dát zpravodajskému systému legislativní fundament, kterým se překonají provizoria a absence právní regulace tohoto systému, za druhé - definovat zpravodajské služby České republiky a stanovit jejich řízení a koordinaci jako přehledný systém s jasným vyjádřením odpovědnosti a kontroly výkonnosti.

Jádrem řešení je pojetí zpravodajských služeb jako informačního servisu výkonné moci, především vlády, která nese břemeno konkrétní odpovědnosti za bezpečnost České republiky.

Předseda PSP Milan Uhde: Pardon, omlouvám se, pane ministře. Prosím vás, páni kolegové, buďte tak laskavi, umožněte, aby ti, kdo chtějí sledovat pana ministra, mohli ho sledovat a nebyli rušeni vašimi hovory. Promiňte, pane ministře, pokračujte.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Řízení zpravodajských služeb včetně kontroly a koordinace jejich činnosti vládou představuje zároveň odpovědnost vlády za efektivnost a politickou bezúhonnost v činnosti zpravodajského systému. Ke konkretizaci vztahu zákonodárné moci ke zpravodajským službám se navrhuje vytvoření institutu předkládání zprávy vlády o činnosti zpravodajských služeb Poslanecké sněmovně prostřednictvím zvláštních orgánů této sněmovny. Tato specifická kontrolní cesta odpovídá charakteru činnosti a zjištění, které zpravodajské služby konají. Orgán Poslanecké sněmovny pro zpravodajské služby je navrhován jako místo vstupu a hodnocení nejvýznamnějších zpravodajsky zajištěných informací, které budou sloužit pro rozhodování sněmovny, aniž by utajené informace musely být zveřejňovány a aniž by např. musela zaujímat oficiální stanovisko k některým informacím, zejména těm, které mají původ v zahraničí.

Počet zpravodajských služeb České republiky se redukuje na tři služby: Bezpečnostní informační služba v přímé působnosti vlády, Úřad pro zahraniční styky a informace v působnosti Ministerstva vnitra a Vojenské zpravodajství v působnosti Ministerstva obrany. Působnost zpravodajských služeb je vymezena tak, aby zahrnovala všechny úseky ohrožené České republiky, o kterých nelze získat informace běžným způsobem. Úkoly služeb se navrhuje upravit v jednom ustanovení tak, aby vznikl ucelený obraz o rozdělení úkolů mezi jednotlivé služby.

Návrh upravuje společně pro všechny služby některé požadavky na jejich činnost. Jde o pravidla vztahů služeb k jiným orgánům veřejné správy, pravidla vzájemné spolupráce zpravodajských služeb České republiky a pravidla spolupráce služeb s jejich partnery v zahraničí. Úprava umožňuje vládě vykonávat kontrolní a koordinační funkce v celé oblasti bezpečnostního zpravodajství. Úprava používání zpravodajských prostředků zpravodajskými službami, tj. sledování, odposlech, prostředky ke krytí činnosti služeb agentur apod., úprava povinností a oprávnění jednotlivých příslušníků při plnění úkolů, popř. úprava služebních poměrů není předmětem předkládaného návrhu. Tato úprava je obsahem zákona o činnosti Bezpečnostní informační služby a zákona o Vojenském obranném zpravodajství. Nepředpokládá se přijetí samostatného zákona o zahraničním zpravodajství. Předkládaný návrh zákona proto zajišťuje minimální úpravu oprávnění Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajské služby, tzn. zahraničního zpravodajství ve zvláštních ustanoveních.

Do návrhu zákona byla přijata celá řada doporučení vyslovených výbory Poslanecké sněmovny při parlamentním projednávání zásad zákona o zpravodajských službách. Jde např. o významnou úpravu opatření k utajení činnosti zpravodajských služeb, při vykazování údajů podle předpisů rozpočtových, daňových a pojišťovacích na doporučení výboru branně bezpečnostního.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, bez ohledu na konečné řešení otázky druhů a způsobů kontroly zpravodajského bezpečnostního systému České republiky jsem přesvědčen o tom, že přijetí předkládaného návrhu zákona by znamenalo velmi potřebný počin České republiky v péči o svou bezpečnost a ochranu svých dalších životně důležitých zájmů. Z pověření vlády vám návrh zákona o zpravodajských službách České republiky doporučuji k přijetí. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji ministru panu Janu Rumlovi a prosím, aby se ujal slova společný zpravodaj výborů Poslanecké sněmovny pan poslanec Vladimír Šuman a podal zprávu o jednání výborů. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Vladimír Šuman: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, vážení hosté, mým úkolem je předložit zpravodajskou zprávu k tomuto návrhu vládního zákona. Jedná se o zákon, který projednaly tři výbory a všechny s různými pozměňovacími návrhy schválily i doporučily tento zákon k přijetí.

V průběhu projednávání se objevily vlastně pouze dva základní problémy. Jeden spočíval v tom, zda vůbec zákon o zpravodajských službách je potřebný. Připravil jsem si k tomu argumentaci, ale myslím, že ji v plné míře po věcné i formální stránce vyčerpal pan ministr, takže je zbytečné k tomu cokoliv dodávat. S jeho výkladem i z hlediska věcného významu tohoto zákona se ztotožňuji.

Druhým problémem, který se jevil při projednávání, ale ukázalo se nakonec ve výborech, že je poměrně jednotný názor, je otázka, zda má existovat parlamentní kontrola zpravodajských služeb. K tomu chci uvést jen několik poznámek. V mnoha demokratických zemích současného světa existuje dlouhodobý postupný trend směřující ke kontrole zpravodajských služeb parlamentními orgány někdy po nějakém věcném selhání či dokonce po protizákonném jednání příslušníků těchto služeb. Jde o problém, který má i obecnější charakter. Vzpomeňme, že v případě debat o zákonných opatřeních vůči organizovanému zločinu se u některých našich kolegů i členů vlády objevuje argumentace "Není to tak vážný problém, abychom se tím zákonně zabývali.". Domnívám se, že u problémů, kde je možné předpokládat, že by k závažnému problému mohlo dojít - a to je evidentně u organizovaného zločinu a domnívám se, že jistá rizika v tomto směru existují u každé zpravodajské služby na celém světě - je nutné takovému stavu předejít, a proto se domnívám, že je naprosto nezbytná parlamentní kontrola zpravodajských služeb. Jaká kontrola má být, do jaké hloubky, kdo jí má dělat, v jak širokém rozsahu - to bude předmětem dalšího, pokud sněmovna tento institut schválí. Upozorňuji na to, že v této souvislosti v našem výboru byla přijata dvě doprovodná usnesení, se kterými samozřejmě seznámím Poslaneckou sněmovnu po schválení zákona, bude-li schválena parlamentní kontrola zpravodajských služeb, a to je doporučení Poslanecké sněmovně, aby požádala vládu o zpracování zásad zákona o parlamentní kontrole zpravodajských služeb, a totéž doporučení pro členy dvou výborů našeho parlamentu.

K parlamentní kontrole jenom jedinou větu, poslední. Dva ředitelé zpravodajských služeb při pracovních jednáních o této záležitosti podpořili existenci parlamentní kontroly.

Konečně mi zbývá ještě obligátní, že doporučuji sněmovně, aby ve znění společné zprávy tento zákon schválila. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Šumanovi a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Písemně se do ní jako první přihlásil pan poslanec Miroslav Čapek. Má slovo. Další písemné přihlášky do rozpravy nemám, žádám vás, abyste zvážili svou přihlášku a podali ji pokud možno co nejdříve. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Miroslav Čapek: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Vláda České republiky předložila parlamentu k projednání návrh zákona o zpravodajských službách, tisk 1016, a návrh zákona o BIS, tisk 1015. Jde o první pokus po dlouhodobém odkládání, a to až po tlaku parlamentu, o zákonnou úpravu v této oblasti, který vláda činí. Ostatně provizorní stav v této oblasti musel vládě a samotným zpravodajským službám nepochybně vyhovovat. K vládní předloze zákona o zpravodajských službách České republiky je nutno konstatovat, že vychází z předpokladu tzv. střechového zákona, upravujícího obecně činnost všech zpravodajských služeb. Vládní předloha, jak zde již bylo řečeno, počítá s existencí tří zpravodajských služeb - Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojenského zpravodajství se dvěma částmi, a to vojenským obranným zpravodajstvím a vojenskou zpravodajskou službou. Přitom příjmy a výdaje Bezpečnostní informační služby tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu, u zbývajících dvou zpravodajských služeb jsou jejich příjmy a výdaje součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra a ministerstva obrany, což značně znemožňuje jasnou a průhlednou kontrolu činnosti těchto zpravodajských služeb. Vláda republiky počítá s vydáním lex specialis upravující činnost BIS tak, jak je uvedeno v tisku 1015 při derogaci zákona č. 527/1992 Sb., ve znění zákona č. 316/1993 Sb. Stejně tak do budoucna vláda počítá s přijetím lex specialis, týkajícího se vojenského zpravodajství s tím, že do té doby bude účinný zákon č. 67/1992 Sb., o vojenském obranném zpravodajství, a to ještě při derogaci § 1 - 7 a zejména § 22 a 23 citovaného zákona, který upravuje kontrolu vojenského obranného zpravodajství.

Pokud jde o Úřad pro zahraniční styky a informace, zde vláda s prováděcím předpisem, respektive zákonem zřejmě nepočítá. U této zpravodajské služby je také velmi diskutabilní, proč je Úřad pro zahraniční styky a informace podřízen ministerstvu vnitra, resp. ministru vnitra. V tomto případě jde o ministerstvo, které je největším byrokratickým orgánem ze všech ministerstev v české vládě. Tato úprava opět posiluje postavení ministra vnitra a současně představu o démoničnosti a tajuplnosti tohoto ministerstva. Silně pochybuji, zda ministr tohoto resortu, který je politicky odpovědný za svoji funkci, při rozsahu a záběru činnosti tohoto ministerstva bude schopen zajistit řádnou kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace. Tento úřad by měl být z ministerstva vnitra vyčleněn a eventuálně podřízen ministerstvu zahraničí, či by měl být samostatným úřadem jako je tomu u Bezpečnostní informační služby.

Dámy a pánové, jsem zcela jednoznačně pro to, aby činnost zpravodajských služeb byla průhledně kontrolovaná. Jednou z nejsnazších a nejúčinnějších cest je kontrola přes hospodaření a rozpočet. Proto také následně přednesu pozměňovací návrh týkající se hospodaření a rozpočtu těchto zpravodajských služeb.

Navrhuji nové znění § 3 v tisku 1016, a to takto:

V České republice působí tyto zpravodajské služby:

a) Bezpečnostní informační služba,

b) Úřad pro zahraniční styky a informace,

c) vojenské zpravodajství jako součást ministerstva obrany, tvořené vojenským obranným zpravodajstvím a vojenskou zpravodajskou službou, přičemž příjmy a výdaje všech zpravodajských služeb tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu.

Dámy a pánové, velmi diskutovanou je pak otázka přímé kontroly zpravodajských služeb. Při projednávání zprávy o činnosti Bezpečnostní informační služby jsem z tohoto místa prohlásil, že zpravodajské služby budou mít vždy snahu a tendenci učinit své činnosti neprůhledné a nekontrolovatelné, i kdyby působily v sebedemokratičtější zemi. Musím s lítostí konstatovat, že vláda svým vládním návrhem těmto snahám jednoznačně napomáhá, přičemž zcela záměrně ignoruje a vytěsňuje parlamentní kontrolu činnosti zpravodajských služeb. Tuto ostatně podle mého názoru nemůže řádně zajistit ani kompromisní návrh kontroly zpravodajských služeb parlamentním orgánem tak, jak jej přijal branný a bezpečnostní výbor a jež je obsažen ve společné zprávě v § 12 a následujících tisku 1016.

Takováto kontrola se mi jeví jako zcela bezzubá a ryze formální, uplatňující princip, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Schopnost "efektivní práce" ostatně prokázal stávající parlamentní kontrolní orgán pro činnost BIS. Mám za to, že v tomto směru vláda zcela ignorovala parlament, když předložila vládní návrh zákona, který zcela opomíjí doporučení parlamentních orgánů na zakotvení parlamentní kontroly v činnosti zpravodajských služeb. Musím s politováním nazvat toto jednání pohrdáním parlamentem ze strany vlády, což ostatně dokazuje nejenom tento tisk, ale i např. stanovisko vlády k návrhu zákona o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je otázkou, proč vláda pokračuje tímto jednáním ve snaze znevážit parlament, neboť vláda podléhá v plném rozsahu kontrole parlamentu a je liché si vykládat tyto požadavky parlamentu jako snahu o zasahování do exekutivní činnosti.

Proto navrhuji v § 8 tisku 1016 toto znění: odst. 1: Zpravodajské služby podávají vládě, prezidentu republiky a příslušnému parlamentnímu výboru jednou za rok zprávy o své činnosti a kdykoliv o to tyto orgány požádají. - Odst. 2 by zněl: Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky, předsedovi vlády, příslušným členům vlády a příslušnému parlamentnímu výboru, v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně. - Odst. 3 by zůstal v původním znění vládního tisku. Dále navrhuji, aby první věta odst. 4 tohoto paragrafu zněla: Vláda, prezident republiky a Poslanecká sněmovna mohou ukládat zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. - Další pozměňující návrh jako samostatný se týká druhé věty tohoto odstavce, tzn. odst. 4 § 8: Prezident republiky může ukládat zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády.

Podstata tohoto návrhu spočívá v tom, že příslušný parlamentní výbor je složený na základě poměrného zastoupení všech poslaneckých klubů v Poslanecké sněmovně a nevytváří podmínky pro podezírání těch poslaneckých klubů, které nejsou případně členy event. kontrolního orgánu parlamentu pro kontrolu činnosti zpravodajských služeb. Současně chci upozornit, že žádám, aby o každém předneseném návrhu bylo hlasováno samostatně, a to pokud jde o odst. 1, odst. 2 a dva návrhy ve vztahu k odst. 4.

Dále předkládám další pozměňovací návrh týkající se § 18. V § 18 odst. 2 navrhuji, aby druhá věta zněla takto: "Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora parlamentu, člena vlády, člena městského nebo obecního zastupitelstva, členů Nejvyššího kontrolního úřadu nebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas nebo doklad dosud žijící osoby." Tento pozměňovací návrh je prakticky shodný s návrhem ve společné zprávě tisku 1057, jak je uveden na str. 3, ovšem s tím, že jestliže je poskytována ochrana poslancům a senátorům parlamentu, tzn. voleným zástupcům občanů, měla by být stejně systémově poskytována ochrana i členům, de facto poslancům městských a obecních zastupitelstev.

Současně chci oznámit, že mám mandát k tomu, abych prohlásil, že si klub poslanců Levého bloku po hlasování o pozměňujících návrzích před hlasováním o celkovém znění zákona vyhrazuje přestávku na poradu klubu.

V závěru chci říci, že nechci používat argumentů o zkušenostech s činností a kontrolou zpravodajských služeb v zahraničí. Ovšem dosavadní obecné poznatky mě přesvědčují o tom, že ve většině zemí dochází ke zvyšování kontroly činnosti zpravodajských služeb volenými parlamentními orgány a nikoliv exekutivou, či dokonce ponechání těchto činností zcela bez kontroly. V tomto případě jde jistě o věc názoru, ale jsem přesvědčen o tom, že opravdová, nikoliv formální kontrola činnosti zpravodajských služeb musí existovat. Silně pochybuji, že by tuto kontrolu formou samostatného zákona o kontrole činnosti zpravodajských služeb zajistila sama vláda svým vládním návrhem, i když ji k tomu svým usnesením zavážeme. A pochybuji i o efektivitě samotného poslaneckého návrhu. Pokud nezajistíme opravdovou kontrolu této činnosti již nyní, připravujeme si do budoucna značné problémy. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Čapkovi. Dále se do rozpravy přihlásili tito poslanci: pan Klas, pan Exner, pan Matulka, pan Doubrava. V tomto pořadí prosím přistupujte k řečništi. Jako první pan poslanec Jan Klas, připraví se pan poslanec Václav Exner.

Poslanec Jan Klas: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych předložil celkem tři pozměňovací návrhy.

Zaprvé v § 4 odst. 2 navrhuji upravit text takto: Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává. - Zdůvodnění: Tuto formulaci odst. 2, § 4 schválil branný a bezpečnostní výbor. Po diskusi nad společnou zprávou se do ní nedostal.

V současné platné právní úpravě, řešící systém jmenování a odvolávání ředitele BIS, tj. v zákonu č. 527/1992 Sb., je tento mechanismus rovněž uveden. V praxi se jedná pouze o to, že při jmenování ředitele BIS by byl příslušný výbor Poslanecké sněmovny informován o připravované změně ve vedení BIS. V žádném případě se nejedná o zasahování do personální pravomoci vlády České republiky.

Zadruhé: § 5 Působnost zpravodajských služeb. Odst. 1 písm. e) - navrhuji upravit text takto: týkající se organizovaného zločinu a terorismu. - Zdůvodnění: Jedná se o preciznější znění, protože BIS pracuje na celé řadě problematik, které lze zcela jednoznačně zahrnout pod pojem organizovaný zločin. Zároveň současné znění písm. d) v odst. 1 § 5 nedává zcela jednoznačný výklad k této problematice.

A konečně zatřetí: § 18 odst. 1 ve znění společné zprávy - navrhuji slova "které nesmějí být mladší než 18 let" nahradit slovy "které musí být starší 18 let". Zdůvodnění: Jedná se o technicko-legislativní úpravu, vedoucí k sjednocení výrazů užívaných jak v tomto zákoně, tak v návrhu zákona o Bezpečnostní informační službě. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Janu Klasovi. Slovo má pan poslanec Václav Exner se svými pozměňovacími návrhy. Připraví se pan poslanec Dalibor Matulka, rovněž s pozměňovacími návrhy k zákonu.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, páni ministři, dovolte mi především, abych podpořil návrhy pana poslance Čapka, týkající se parlamentní kontroly zpravodajských služeb. K argumentům, které už uvedl, bych ještě doplnil, že přijetí postupu podle společné zprávy by vytvořilo určité období, po které by dostatečná kontrola zpravodajských služeb parlamentem nebyla zajištěna. Podporuji také zcela názor, že vláda v této oblasti se vydává na nebezpečnou cestu filtru všech informací o zpravodajských službách pro Poslaneckou sněmovnu v poměrně dlouhých obdobích, bez možnosti získat informace podle potřeby.

Nyní mi dovolte předložit pozměňovací návrhy, týkající se textu zákona, půjde vesměs o pozměňovací návrhy, které prošly výborem petičním, pro lidská práva a národnosti, který je podporuje.

První se týká § 1 odst. 2. Doporučuji za slova "Bezpečnostní informační službou" vložit čárku a slova "Úřadem pro zahraniční styky a informace".

V tomto paragrafu jde o to, že se konstatuje, pro které zpravodajské služby má být samostatný zákon, pokud jde o podrobnější popis jejich činnosti. Tento samostatný zákon budeme dnes projednávat, pokud jde o Bezpečnostní informační službu. Je také částečně pokryto vojenské zpravodajství, avšak Úřad pro zahraniční styky a informace je v současné době zabezpečen z hlediska jeho postupu jen několika paragrafy v právě předkládaném zákoně. Tato úprava se jeví jako nedostatečná.

S tímto pozměňovacím návrhem souvisí další pozměňovací návrh týkající se § 17, kde by byl doplněn nový odst. 1 ve znění: "Služební poměr pracovníků Úřadu pro zahraniční styky a informace se řídí zákonem o služebním poměru policistů České republiky." Dosavadní text označit jako odst. 2.

Krátké zdůvodnění: z návrhu zákona vyplývá, že ministr vnitra by byl zmocněn povolávat pracovníky Policie ČR pro práci do Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ze zákona však nevyplývá, že jiní zaměstnanci by se nemohli zúčastnit na odborných činnostech Úřadu pro zahraniční styky a informace. Pro ty však není nijak upraven jejich služební poměr k tomuto citlivému úřadu. Proto je třeba tento služební poměr konkrétně upravit.

Třetí pozměňovací návrh se týká § 5 odst. 4. Mezinárodní smlouva, o které se § 5 zmiňuje, není upřesněná blíže jinak, než že je jí Česká republika vázána. Vzhledem k tomu, že jde o velký rozsah mezinárodních smluv s různou úrovní jejich podepisování, případného schvalování, je potřeba v této citlivé oblasti určit, o jaký typ mezinárodních smluv jde.

Doporučuji proto za slova "mezinárodní smlouva" vložit slova "ratifikovaná Parlamentem České republiky". Půjde v takovém případě jenom o smlouvy parlamentní a posílí to dále kontrolu Parlamentu v této oblasti, kde by se kontroly zříkat rozhodně neměl. Děkuji za pozornost.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP