Přistupujeme k prvnímu bodu schváleného
programu. Je to
K tomuto bodu jsme obdrželi sněmovní tisky
1035, 1051 až 1056. Táži se, zda má někdo
k předloženým návrhům dotaz nebo
připomínku. Nevidím přihlášku,
proto můžeme přistoupit k hlasování.
V tuto chvíli bych vás odhlásil, protože
jsem zaznamenal změnu a požádám vás,
abyste se znovu přihlásili k přítomnosti.
Budeme hlasovat o návrhu na upuštění
od projednávání zásad zákona
uvedeném ve sněmovním tisku 1035. Týká
se novely zákona o bankách.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať to
dá ve 14. hlasování najevo tím, že
stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 14.
hlasování skončilo.
Ze 164 přítomných bylo pro 124, proti 12,
21 se zdrželo, 7 nehlasovalo. Návrh byl přijat.
Budeme hlasovat o dalším návrhu uvedeném
ve sněmovním tisku 1051. Týká se novely
zákona č. 500/1990 Sb. 15. hlasování
na této schůzi.
Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
skončilo. Ze 165 přítomných bylo pro
100, proti 23, 30 se zdrželo a 12 nehlasovalo. Návrh
byl přijat.
Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním
tisku 1052. Týká se sociálních dávek.
Kdo podporujete předložený návrh, dejte
to v 16. hlasování najevo tím, že stisknete
tlačítko a zvednete ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
skončilo.
Ze 163 přítomných hlasovalo pro 150, 1 proti,
4 se zdrželi, 8 nehlasovalo.
Nyní budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve
sněmovním tisku 1053. Týká se zvýšení
důchodů. 17. hlasování.
Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 17.
hlasování skončilo.
Ze 161 přítomných bylo pro 149, proti 2,
3 se zdrželi, 7 nehlasovalo. Návrh byl přijat.
Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním
tisku 1054. Týká se pobytu cizinců. 18. hlasování
na této schůzi.
Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
skončilo.
Ze 161 přítomných hlasovalo pro 110, 10 proti,
32 se zdrželo, 9 nehlasovalo. Návrh byl přijat.
Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním
tisku 1055. Jde o návrh poslance Hirše a dalších
o volbách do parlamentu. 19. hlasování na
této schůzi.
Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování
skončilo.
Ze 159 přítomných bylo 76 pro, 52 proti,
16 se zdrželo, 15 nehlasovalo. Návrh nebyl přijat.
Budeme hlasovat o návrhu uvedeném ve sněmovním
tisku 1056. Jde o návrh poslance Motyčky a dalších
o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu.
20. hlasování na dnešní schůzi.
Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte
prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo
je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Ze 158 přítomných bylo 60 pro, 56 proti,
32 se zdrželo, 10 nehlasovalo. Ani tento návrh nebyl
přijat.
Tím jsme se vyrovnali s prvním bodem dnešní
schůze a přistupujeme k bodu druhému. Jde
o
K tomuto bodu jsme obdrželi sněmovní tisk č.
1036. Protože podle § 75 našeho jednacího
řádu se o takovém návrhu rozhoduje
bez rozpravy, přejdeme ihned k hlasování.
Budeme hlasovat o návrhu na výjimečné
zkrácení zákonné lhůty uvedeném
ve sněmovním tisku 1036. Týká se
novely zákona o bankách. Můžeme o tomto
návrhu hlasovat, protože v předchozím
hlasování jsme schválili upuštění
od projednávání zásad. Takže
novela zákona o bankách, 21. hlasování
na této schůzi.
Kdo podporujete předložený návrh, stiskněte
prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo
je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo. Ze 155 přítomných
bylo 112 pro, 6 proti, 26 se zdrželo, 11 nehlasovalo. Návrh
byl přijat a tím jsme vyčerpali druhý
bod schváleného pořadu.
Přistupujeme k třetímu bodu. Je to
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1016 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 1057. Z pověření
vlády předložený návrh zákona
odůvodní ministr vnitra pan Jan Ruml. Pane ministře,
prosím ujměte se slova.
Prosím někoho ze zaměstnanců Kanceláře
nebo poslanců, aby laskavě upozornili pana ministra
Rumla, který prodlévá zřejmě
někde v předsálí. Už se dostavuje.
Ostatní prosím o klid. Pan ministr Ruml má
slovo.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, omlouvám se, že
jsem nebyl ve sněmovně, kdy mne vyzval pan předseda
ke slovu. Netušil jsem, že první dva body budou
mít takové tempo. Omlouvám se.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, současný stav právní úpravy
bezpečnostního zpravodajství České
republiky lze jednoznačně hodnotit jako nedostatečný.
Existující zpravodajské služby vyvíjejí
činnost buď podle právní úpravy
provizorní, účinnost zákona o Bezpečnostní
informační službě končí
dnem 30. 7. 1994, a Vojenské obranné zpravodajství
je upraveno již nevyhovujícím federálním
zákonem, a nebo úprava činností těchto
služeb více či méně absentuje.
To je případ Úřadu pro zahraniční
styky a informace a Vojenské zpravodajské služby.
Stanovení působnosti, postavení, zadávání
úkolů a kontroly stávajících
zpravodajských služeb je značně rozdílné.
Zpravodajský systém státu se tudíž
jeví jako málo přehledný a jeho uspořádání
vyvolává obtíže při řízení
a koordinaci tohoto systému. Návrh zákona
o zpravodajských službách sleduje především
dva cíle:
Za prvé - dát zpravodajskému systému
legislativní fundament, kterým se překonají
provizoria a absence právní regulace tohoto systému,
za druhé - definovat zpravodajské služby České
republiky a stanovit jejich řízení a koordinaci
jako přehledný systém s jasným vyjádřením
odpovědnosti a kontroly výkonnosti.
Jádrem řešení je pojetí zpravodajských
služeb jako informačního servisu výkonné
moci, především vlády, která
nese břemeno konkrétní odpovědnosti
za bezpečnost České republiky.
Předseda PSP Milan Uhde: Pardon, omlouvám
se, pane ministře. Prosím vás, páni
kolegové, buďte tak laskavi, umožněte,
aby ti, kdo chtějí sledovat pana ministra, mohli
ho sledovat a nebyli rušeni vašimi hovory. Promiňte,
pane ministře, pokračujte.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Řízení
zpravodajských služeb včetně kontroly
a koordinace jejich činnosti vládou představuje
zároveň odpovědnost vlády za efektivnost
a politickou bezúhonnost v činnosti zpravodajského
systému. Ke konkretizaci vztahu zákonodárné
moci ke zpravodajským službám se navrhuje vytvoření
institutu předkládání zprávy
vlády o činnosti zpravodajských služeb
Poslanecké sněmovně prostřednictvím
zvláštních orgánů této
sněmovny. Tato specifická kontrolní cesta
odpovídá charakteru činnosti a zjištění,
které zpravodajské služby konají. Orgán
Poslanecké sněmovny pro zpravodajské služby
je navrhován jako místo vstupu a hodnocení
nejvýznamnějších zpravodajsky zajištěných
informací, které budou sloužit pro rozhodování
sněmovny, aniž by utajené informace musely
být zveřejňovány a aniž by např.
musela zaujímat oficiální stanovisko k některým
informacím, zejména těm, které mají
původ v zahraničí.
Počet zpravodajských služeb České
republiky se redukuje na tři služby: Bezpečnostní
informační služba v přímé
působnosti vlády, Úřad pro zahraniční
styky a informace v působnosti Ministerstva vnitra a Vojenské
zpravodajství v působnosti Ministerstva obrany.
Působnost zpravodajských služeb je vymezena
tak, aby zahrnovala všechny úseky ohrožené
České republiky, o kterých nelze získat
informace běžným způsobem. Úkoly
služeb se navrhuje upravit v jednom ustanovení tak,
aby vznikl ucelený obraz o rozdělení úkolů
mezi jednotlivé služby.
Návrh upravuje společně pro všechny
služby některé požadavky na jejich činnost.
Jde o pravidla vztahů služeb k jiným orgánům
veřejné správy, pravidla vzájemné
spolupráce zpravodajských služeb České
republiky a pravidla spolupráce služeb s jejich partnery
v zahraničí. Úprava umožňuje
vládě vykonávat kontrolní a koordinační
funkce v celé oblasti bezpečnostního zpravodajství.
Úprava používání zpravodajských
prostředků zpravodajskými službami,
tj. sledování, odposlech, prostředky ke krytí
činnosti služeb agentur apod., úprava povinností
a oprávnění jednotlivých příslušníků
při plnění úkolů, popř.
úprava služebních poměrů není
předmětem předkládaného návrhu.
Tato úprava je obsahem zákona o činnosti
Bezpečnostní informační služby
a zákona o Vojenském obranném zpravodajství.
Nepředpokládá se přijetí samostatného
zákona o zahraničním zpravodajství.
Předkládaný návrh zákona proto
zajišťuje minimální úpravu oprávnění
Úřadu pro zahraniční styky a informace
a Vojenské zpravodajské služby, tzn. zahraničního
zpravodajství ve zvláštních ustanoveních.
Do návrhu zákona byla přijata celá
řada doporučení vyslovených výbory
Poslanecké sněmovny při parlamentním
projednávání zásad zákona o
zpravodajských službách. Jde např. o
významnou úpravu opatření k utajení
činnosti zpravodajských služeb, při
vykazování údajů podle předpisů
rozpočtových, daňových a pojišťovacích
na doporučení výboru branně bezpečnostního.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, bez ohledu na konečné řešení
otázky druhů a způsobů kontroly zpravodajského
bezpečnostního systému České
republiky jsem přesvědčen o tom, že
přijetí předkládaného návrhu
zákona by znamenalo velmi potřebný počin
České republiky v péči o svou bezpečnost
a ochranu svých dalších životně
důležitých zájmů. Z pověření
vlády vám návrh zákona o zpravodajských
službách České republiky doporučuji
k přijetí. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji ministru
panu Janu Rumlovi a prosím, aby se ujal slova společný
zpravodaj výborů Poslanecké sněmovny
pan poslanec Vladimír Šuman a podal zprávu
o jednání výborů. Prosím, pane
poslanče.
Poslanec Vladimír Šuman: Pane předsedo,
pane ministře, dámy a pánové, vážení
hosté, mým úkolem je předložit
zpravodajskou zprávu k tomuto návrhu vládního
zákona. Jedná se o zákon, který projednaly
tři výbory a všechny s různými
pozměňovacími návrhy schválily
i doporučily tento zákon k přijetí.
V průběhu projednávání se objevily
vlastně pouze dva základní problémy.
Jeden spočíval v tom, zda vůbec zákon
o zpravodajských službách je potřebný.
Připravil jsem si k tomu argumentaci, ale myslím,
že ji v plné míře po věcné
i formální stránce vyčerpal pan ministr,
takže je zbytečné k tomu cokoliv dodávat.
S jeho výkladem i z hlediska věcného významu
tohoto zákona se ztotožňuji.
Druhým problémem, který se jevil při
projednávání, ale ukázalo se nakonec
ve výborech, že je poměrně jednotný
názor, je otázka, zda má existovat parlamentní
kontrola zpravodajských služeb. K tomu chci uvést
jen několik poznámek. V mnoha demokratických
zemích současného světa existuje dlouhodobý
postupný trend směřující ke
kontrole zpravodajských služeb parlamentními
orgány někdy po nějakém věcném
selhání či dokonce po protizákonném
jednání příslušníků
těchto služeb. Jde o problém, který
má i obecnější charakter. Vzpomeňme,
že v případě debat o zákonných
opatřeních vůči organizovanému
zločinu se u některých našich kolegů
i členů vlády objevuje argumentace "Není
to tak vážný problém, abychom se tím
zákonně zabývali.". Domnívám
se, že u problémů, kde je možné
předpokládat, že by k závažnému
problému mohlo dojít - a to je evidentně
u organizovaného zločinu a domnívám
se, že jistá rizika v tomto směru existují
u každé zpravodajské služby na celém
světě - je nutné takovému stavu předejít,
a proto se domnívám, že je naprosto nezbytná
parlamentní kontrola zpravodajských služeb.
Jaká kontrola má být, do jaké hloubky,
kdo jí má dělat, v jak širokém
rozsahu - to bude předmětem dalšího,
pokud sněmovna tento institut schválí. Upozorňuji
na to, že v této souvislosti v našem výboru
byla přijata dvě doprovodná usnesení,
se kterými samozřejmě seznámím
Poslaneckou sněmovnu po schválení zákona,
bude-li schválena parlamentní kontrola zpravodajských
služeb, a to je doporučení Poslanecké
sněmovně, aby požádala vládu
o zpracování zásad zákona o parlamentní
kontrole zpravodajských služeb, a totéž
doporučení pro členy dvou výborů
našeho parlamentu.
K parlamentní kontrole jenom jedinou větu, poslední.
Dva ředitelé zpravodajských služeb při
pracovních jednáních o této záležitosti
podpořili existenci parlamentní kontroly.
Konečně mi zbývá ještě
obligátní, že doporučuji sněmovně,
aby ve znění společné zprávy
tento zákon schválila. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Šumanovi a otevírám k tomuto bodu rozpravu.
Písemně se do ní jako první přihlásil
pan poslanec Miroslav Čapek. Má slovo. Další
písemné přihlášky do rozpravy
nemám, žádám vás, abyste zvážili
svou přihlášku a podali ji pokud možno
co nejdříve. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Čapek: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové. Vláda České
republiky předložila parlamentu k projednání
návrh zákona o zpravodajských službách,
tisk 1016, a návrh zákona o BIS, tisk 1015. Jde
o první pokus po dlouhodobém odkládání,
a to až po tlaku parlamentu, o zákonnou úpravu
v této oblasti, který vláda činí.
Ostatně provizorní stav v této oblasti musel
vládě a samotným zpravodajským službám
nepochybně vyhovovat. K vládní předloze
zákona o zpravodajských službách České
republiky je nutno konstatovat, že vychází
z předpokladu tzv. střechového zákona,
upravujícího obecně činnost všech
zpravodajských služeb. Vládní předloha,
jak zde již bylo řečeno, počítá
s existencí tří zpravodajských služeb
- Bezpečnostní informační služby,
Úřadu pro zahraniční styky a informace
a vojenského zpravodajství se dvěma částmi,
a to vojenským obranným zpravodajstvím a
vojenskou zpravodajskou službou. Přitom příjmy
a výdaje Bezpečnostní informační
služby tvoří samostatnou kapitolu státního
rozpočtu, u zbývajících dvou zpravodajských
služeb jsou jejich příjmy a výdaje součástí
rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra a ministerstva
obrany, což značně znemožňuje jasnou
a průhlednou kontrolu činnosti těchto zpravodajských
služeb. Vláda republiky počítá
s vydáním lex specialis upravující
činnost BIS tak, jak je uvedeno v tisku 1015 při
derogaci zákona č. 527/1992 Sb., ve znění
zákona č. 316/1993 Sb. Stejně tak do budoucna
vláda počítá s přijetím
lex specialis, týkajícího se vojenského
zpravodajství s tím, že do té doby bude
účinný zákon č. 67/1992 Sb.,
o vojenském obranném zpravodajství, a to
ještě při derogaci § 1 - 7 a zejména
§ 22 a 23 citovaného zákona, který upravuje
kontrolu vojenského obranného zpravodajství.
Pokud jde o Úřad pro zahraniční styky
a informace, zde vláda s prováděcím
předpisem, respektive zákonem zřejmě
nepočítá. U této zpravodajské
služby je také velmi diskutabilní, proč
je Úřad pro zahraniční styky a informace
podřízen ministerstvu vnitra, resp. ministru vnitra.
V tomto případě jde o ministerstvo, které
je největším byrokratickým orgánem
ze všech ministerstev v české vládě.
Tato úprava opět posiluje postavení ministra
vnitra a současně představu o démoničnosti
a tajuplnosti tohoto ministerstva. Silně pochybuji, zda
ministr tohoto resortu, který je politicky odpovědný
za svoji funkci, při rozsahu a záběru činnosti
tohoto ministerstva bude schopen zajistit řádnou
kontrolu Úřadu pro zahraniční styky
a informace. Tento úřad by měl být
z ministerstva vnitra vyčleněn a eventuálně
podřízen ministerstvu zahraničí, či
by měl být samostatným úřadem
jako je tomu u Bezpečnostní informační
služby.
Dámy a pánové, jsem zcela jednoznačně
pro to, aby činnost zpravodajských služeb byla
průhledně kontrolovaná. Jednou z nejsnazších
a nejúčinnějších cest je kontrola
přes hospodaření a rozpočet. Proto
také následně přednesu pozměňovací
návrh týkající se hospodaření
a rozpočtu těchto zpravodajských služeb.
Navrhuji nové znění § 3 v tisku 1016,
a to takto:
V České republice působí tyto zpravodajské
služby:
a) Bezpečnostní informační služba,
b) Úřad pro zahraniční styky a informace,
c) vojenské zpravodajství jako součást
ministerstva obrany, tvořené vojenským obranným
zpravodajstvím a vojenskou zpravodajskou službou,
přičemž příjmy a výdaje
všech zpravodajských služeb tvoří
samostatnou kapitolu státního rozpočtu.
Dámy a pánové, velmi diskutovanou je pak
otázka přímé kontroly zpravodajských
služeb. Při projednávání zprávy
o činnosti Bezpečnostní informační
služby jsem z tohoto místa prohlásil, že
zpravodajské služby budou mít vždy snahu
a tendenci učinit své činnosti neprůhledné
a nekontrolovatelné, i kdyby působily v sebedemokratičtější
zemi. Musím s lítostí konstatovat, že
vláda svým vládním návrhem
těmto snahám jednoznačně napomáhá,
přičemž zcela záměrně
ignoruje a vytěsňuje parlamentní kontrolu
činnosti zpravodajských služeb. Tuto ostatně
podle mého názoru nemůže řádně
zajistit ani kompromisní návrh kontroly zpravodajských
služeb parlamentním orgánem tak, jak jej přijal
branný a bezpečnostní výbor a jež
je obsažen ve společné zprávě
v § 12 a následujících tisku 1016.
Takováto kontrola se mi jeví jako zcela bezzubá
a ryze formální, uplatňující
princip, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Schopnost "efektivní práce" ostatně
prokázal stávající parlamentní
kontrolní orgán pro činnost BIS. Mám
za to, že v tomto směru vláda zcela ignorovala
parlament, když předložila vládní
návrh zákona, který zcela opomíjí
doporučení parlamentních orgánů
na zakotvení parlamentní kontroly v činnosti
zpravodajských služeb. Musím s politováním
nazvat toto jednání pohrdáním parlamentem
ze strany vlády, což ostatně dokazuje nejenom
tento tisk, ale i např. stanovisko vlády k návrhu
zákona o Jednacím řádu Poslanecké
sněmovny. Je otázkou, proč vláda pokračuje
tímto jednáním ve snaze znevážit
parlament, neboť vláda podléhá v plném
rozsahu kontrole parlamentu a je liché si vykládat
tyto požadavky parlamentu jako snahu o zasahování
do exekutivní činnosti.
Proto navrhuji v § 8 tisku 1016 toto znění:
odst. 1: Zpravodajské služby podávají
vládě, prezidentu republiky a příslušnému
parlamentnímu výboru jednou za rok zprávy
o své činnosti a kdykoliv o to tyto orgány
požádají. - Odst. 2 by zněl: Zpravodajské
služby podávají prezidentu republiky, předsedovi
vlády, příslušným členům
vlády a příslušnému parlamentnímu
výboru, v případech zjištění,
která nesnesou odkladu, informace bezprostředně.
- Odst. 3 by zůstal v původním znění
vládního tisku. Dále navrhuji, aby první
věta odst. 4 tohoto paragrafu zněla: Vláda,
prezident republiky a Poslanecká sněmovna mohou
ukládat zpravodajským službám úkoly
v mezích působnosti těchto služeb. -
Další pozměňující návrh
jako samostatný se týká druhé věty
tohoto odstavce, tzn. odst. 4 § 8: Prezident republiky může
ukládat zpravodajským službám úkoly
s vědomím vlády.
Podstata tohoto návrhu spočívá v tom,
že příslušný parlamentní
výbor je složený na základě poměrného
zastoupení všech poslaneckých klubů
v Poslanecké sněmovně a nevytváří
podmínky pro podezírání těch
poslaneckých klubů, které nejsou případně
členy event. kontrolního orgánu parlamentu
pro kontrolu činnosti zpravodajských služeb.
Současně chci upozornit, že žádám,
aby o každém předneseném návrhu
bylo hlasováno samostatně, a to pokud jde o odst.
1, odst. 2 a dva návrhy ve vztahu k odst. 4.
Dále předkládám další
pozměňovací návrh týkající
se § 18. V § 18 odst. 2 navrhuji, aby druhá věta
zněla takto: "Krycím dokladem nesmí
být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora
parlamentu, člena vlády, člena městského
nebo obecního zastupitelstva, členů Nejvyššího
kontrolního úřadu nebo guvernéra České
národní banky a služební průkaz
státního zástupce nebo soudce, diplomatický
pas nebo doklad dosud žijící osoby." Tento
pozměňovací návrh je prakticky shodný
s návrhem ve společné zprávě
tisku 1057, jak je uveden na str. 3, ovšem s tím,
že jestliže je poskytována ochrana poslancům
a senátorům parlamentu, tzn. voleným zástupcům
občanů, měla by být stejně
systémově poskytována ochrana i členům,
de facto poslancům městských a obecních
zastupitelstev.
Současně chci oznámit, že mám
mandát k tomu, abych prohlásil, že si klub
poslanců Levého bloku po hlasování
o pozměňujících návrzích
před hlasováním o celkovém znění
zákona vyhrazuje přestávku na poradu klubu.
V závěru chci říci, že nechci
používat argumentů o zkušenostech s činností
a kontrolou zpravodajských služeb v zahraničí.
Ovšem dosavadní obecné poznatky mě přesvědčují
o tom, že ve většině zemí dochází
ke zvyšování kontroly činnosti zpravodajských
služeb volenými parlamentními orgány
a nikoliv exekutivou, či dokonce ponechání
těchto činností zcela bez kontroly. V tomto
případě jde jistě o věc názoru,
ale jsem přesvědčen o tom, že opravdová,
nikoliv formální kontrola činnosti zpravodajských
služeb musí existovat. Silně pochybuji, že
by tuto kontrolu formou samostatného zákona o kontrole
činnosti zpravodajských služeb zajistila sama
vláda svým vládním návrhem,
i když ji k tomu svým usnesením zavážeme.
A pochybuji i o efektivitě samotného poslaneckého
návrhu. Pokud nezajistíme opravdovou kontrolu této
činnosti již nyní, připravujeme si do
budoucna značné problémy. Dámy a pánové,
děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Čapkovi. Dále se do rozpravy přihlásili
tito poslanci: pan Klas, pan Exner, pan Matulka, pan Doubrava.
V tomto pořadí prosím přistupujte
k řečništi. Jako první pan poslanec
Jan Klas, připraví se pan poslanec Václav
Exner.
Poslanec Jan Klas: Vážený pane předsedo,
vážený pane ministře, kolegyně
a kolegové. Dovolte mi, abych předložil celkem
tři pozměňovací návrhy.
Zaprvé v § 4 odst. 2 navrhuji upravit text takto:
Ředitele Bezpečnostní informační
služby jmenuje, po projednání ve výboru
Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném
ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu
své funkce je ředitel Bezpečnostní
informační služby odpovědný vládě,
která ho též odvolává. - Zdůvodnění:
Tuto formulaci odst. 2, § 4 schválil branný
a bezpečnostní výbor. Po diskusi nad společnou
zprávou se do ní nedostal.
V současné platné právní úpravě,
řešící systém jmenování
a odvolávání ředitele BIS, tj. v zákonu
č. 527/1992 Sb., je tento mechanismus rovněž
uveden. V praxi se jedná pouze o to, že při
jmenování ředitele BIS by byl příslušný
výbor Poslanecké sněmovny informován
o připravované změně ve vedení
BIS. V žádném případě
se nejedná o zasahování do personální
pravomoci vlády České republiky.
Zadruhé: § 5 Působnost zpravodajských
služeb. Odst. 1 písm. e) - navrhuji upravit text takto:
týkající se organizovaného zločinu
a terorismu. - Zdůvodnění: Jedná se
o preciznější znění, protože
BIS pracuje na celé řadě problematik, které
lze zcela jednoznačně zahrnout pod pojem organizovaný
zločin. Zároveň současné znění
písm. d) v odst. 1 § 5 nedává zcela
jednoznačný výklad k této problematice.
A konečně zatřetí: § 18 odst.
1 ve znění společné zprávy
- navrhuji slova "které nesmějí být
mladší než 18 let" nahradit slovy "které
musí být starší 18 let". Zdůvodnění:
Jedná se o technicko-legislativní úpravu,
vedoucí k sjednocení výrazů užívaných
jak v tomto zákoně, tak v návrhu zákona
o Bezpečnostní informační službě.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Janu Klasovi. Slovo má pan poslanec Václav Exner
se svými pozměňovacími návrhy.
Připraví se pan poslanec Dalibor Matulka, rovněž
s pozměňovacími návrhy k zákonu.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, páni
ministři, dovolte mi především, abych
podpořil návrhy pana poslance Čapka, týkající
se parlamentní kontroly zpravodajských služeb.
K argumentům, které už uvedl, bych ještě
doplnil, že přijetí postupu podle společné
zprávy by vytvořilo určité období,
po které by dostatečná kontrola zpravodajských
služeb parlamentem nebyla zajištěna. Podporuji
také zcela názor, že vláda v této
oblasti se vydává na nebezpečnou cestu filtru
všech informací o zpravodajských službách
pro Poslaneckou sněmovnu v poměrně dlouhých
obdobích, bez možnosti získat informace podle
potřeby.
Nyní mi dovolte předložit pozměňovací
návrhy, týkající se textu zákona,
půjde vesměs o pozměňovací
návrhy, které prošly výborem petičním,
pro lidská práva a národnosti, který
je podporuje.
První se týká § 1 odst. 2. Doporučuji
za slova "Bezpečnostní informační
službou" vložit čárku a slova "Úřadem
pro zahraniční styky a informace".
V tomto paragrafu jde o to, že se konstatuje, pro které
zpravodajské služby má být samostatný
zákon, pokud jde o podrobnější popis
jejich činnosti. Tento samostatný zákon budeme
dnes projednávat, pokud jde o Bezpečnostní
informační službu. Je také částečně
pokryto vojenské zpravodajství, avšak Úřad
pro zahraniční styky a informace je v současné
době zabezpečen z hlediska jeho postupu jen několika
paragrafy v právě předkládaném
zákoně. Tato úprava se jeví jako nedostatečná.
S tímto pozměňovacím návrhem
souvisí další pozměňovací
návrh týkající se § 17, kde by
byl doplněn nový odst. 1 ve znění:
"Služební poměr pracovníků
Úřadu pro zahraniční styky a informace
se řídí zákonem o služebním
poměru policistů České republiky."
Dosavadní text označit jako odst. 2.
Krátké zdůvodnění: z návrhu
zákona vyplývá, že ministr vnitra by
byl zmocněn povolávat pracovníky Policie
ČR pro práci do Úřadu pro zahraniční
styky a informace. Ze zákona však nevyplývá,
že jiní zaměstnanci by se nemohli zúčastnit
na odborných činnostech Úřadu pro
zahraniční styky a informace. Pro ty však není
nijak upraven jejich služební poměr k tomuto
citlivému úřadu. Proto je třeba tento
služební poměr konkrétně upravit.
Třetí pozměňovací návrh
se týká § 5 odst. 4. Mezinárodní
smlouva, o které se § 5 zmiňuje, není
upřesněná blíže jinak, než
že je jí Česká republika vázána.
Vzhledem k tomu, že jde o velký rozsah mezinárodních
smluv s různou úrovní jejich podepisování,
případného schvalování, je
potřeba v této citlivé oblasti určit,
o jaký typ mezinárodních smluv jde.
Doporučuji proto za slova "mezinárodní
smlouva" vložit slova "ratifikovaná Parlamentem
České republiky". Půjde v takovém
případě jenom o smlouvy parlamentní
a posílí to dále kontrolu Parlamentu v této
oblasti, kde by se kontroly zříkat rozhodně
neměl. Děkuji za pozornost.