Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane
předsedající, vážené dámy
a pánové, pan ministr ve svém úvodním
slově správně zdůraznil, že zákony,
které určují podmínky a způsob
výkonu volebního práva, jsou zákony
zásadní důležitosti. Naše Ústava
na to pamatuje a ve svém čl. 40 pro tyto zákony
a několik dalších volí zvláštní
režim, takže v případě, že
bychom měli již ustavený Senát, bylo
by nutno pro tento volební zákon mít stejné
usnesení obou komor parlamentů.
Z těchto důvodů byl vládní
návrh zákona předložen k projednání
všem výborům parlamentu, s výjimkou
výboru mandátového a imunitního. Výbory
se ve výsledcích svého jednání
značně liší. Jeden výbor nedoporučil
další projednávání přiloženého
návrhu a požádal vládu, aby zpracovala
odděleně volební zákony pro volby
do Poslanecké sněmovny a Senátu. Jeden výbor
přerušil projednávání a doporučil
Poslanecké sněmovně, aby spojila projednávání
návrhu s projednáváním vládního
návrhu ústavního zákona o vytvoření
vyšších územních samosprávních
celků. Jeden výbor nevyslovil s předloženým
návrhem souhlas. Další tři výbory
nepřijaly k návrhu žádné usnesení.
Z toho ústavně právní výbor
přijal ale řadu pozměňovacích
návrhů a ve svém konečném hlasování
hlasovalo pro zákon 4, proti 4 a 6 se hlasování
zdrželo. Hospodářský výbor vzal
předložený návrh zákona na vědomí.
Další tři výbory doporučily sněmovně
přijmout vládní návrh zákona
s připomínkami.
Společná zpráva byla tedy zpracována
zejména na základě připomínek
těchto tří výborů a byly do
ní zahrnuty některé připomínky
legislativně technického rázu, přijaté
na výboru ústavně právním.
Z důležitých politických záležitostí,
kterými se liší společná zpráva
od společného návrhu, asi toto:
Společná zpráva v souladu s Ústavou
České republiky neomezuje výkon volebního
práva do Poslanecké sněmovny na místo
trvalého pobytu na území republiky. Dále
několik pozměňovacích návrhů
se týká toho, aby na kandidátkách
byla povinnost uvést kandidáta, jeho stranickou
příslušnost nebo skutečnost, že
tento kandidát není členem žádné
politické strany. Rozdíl je v § 59, kde číslovka
27 - odchylka od průměrného počtu
obyvatel v jednom volebním obvodu do Senátu - byla
ve vládním návrhu 27% a zpravodajové
navrhují, na základě jednání
ve výborech, aby tato odchylka byla pouze 15%. K tomu jen
několik slov.
27%, jako odchylka nahoru i dolů, by prakticky znamenalo
dvojnásobnou váhu hlasů v největším
volebním obvodu oproti volebnímu obvodu nejmenšímu.
Taková odchylka není zvykem - je zvykem v těch
zemích, kde Senát nebo Parlament je většinově
volen a je složen na základě regionálního,
spolkového nebo federálního uspořádání.
Tam, kde jde o unitární záležitosti,
není tato odchylka zvykem a lze prokázat, že
i odchylka 15% je poměrně výjimečná.
Při většinových volbách ve Velké
Británii se odchylka pohybuje do 10% a jsou některé
státy, například stát Florida, kde
odchylka je plus minus jeden občan.
V tomto směru v § 59 souvisí také změna
v příloze č. 3 zákona. Nová
příloha je součástí společné
zprávy a byla zařazena ze dvou důvodů:
1. Proto, že odchylka, která byla součástí
vládního tisku, nevyhovovala odchylce 15%, o které
jsem před chvilkou hovořil,
2. proto, že příloha č. 3 ve vládním
návrhu pominula některá území
republiky, zejména některé městské
části a tzv. vojenské újezdy, z čehož
vyplývá, že občané těchto
území by byli zbaveni volebního práva
do Senátu, pokud by vládní návrh byl
přijat v té podobě, ve které je součástí
tisku 916.
Z toho důvodu byla zařazena nová příloha,
která vychází z původního návrhu
ministerstva vnitra, který byl připraven pro jednání
vlády a liší se od něj pouze jiným
číslováním volebním krajů
a volebních obvodů tak, aby byla co nejvíce
zajištěna mozaikovitost volební mapy, tedy
toho, jak spolu budou souviset obvody s volebním obdobím
v prvních volbách dvouletým, čtyřletým
nebo šestiletým.
Ke společné zprávě mám ještě
několik technických připomínek. Prosím
vás, abyste si v ní některé věci
upravili. V § 1 odst. 1 je dvakrát použito sloveso
"nahradit". Jedno z nich si škrtněte.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím
pana společného zpravodaje, aby současně
řekl číslo listu nebo strany společné
zprávy, aby se to poslancům snadněji hledalo,
a vás, dámy a pánové, prosím
o klid. Společný zpravodaj vás žádá,
abyste si opravili některé údaje ve zprávě.
Poslanec Ivan Mašek: Je to strana dvě na konci
horní třetiny.
Další nedopatření se stalo u přílohy
č. 3, kde vždy pod slovem "volební obvod"
na druhém řádku je jakési číslo,
které do návrhu zákona nepatří.
Toto číslo si dejte do závorky, není
součástí návrhu zákona. Je
uváděno pro vaši informaci a udává
počet obyvatel v daném volebním obvodu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Je to jasné,
dámy a pánové? (Hlasy ze sálu: Není.)
Poslanec Ivan Mašek: Prosím vás, abyste
v příloze č. 3 v čl. 1, seznam volebních
obvodů pro volby do Senátu, strana 4-14 vždy
u volebního obvodu si dali do závorky šestimístné
číslo, které předchází
určení mapy obvodu (tedy v prvním případě
číslo, které předchází
slovům "severní část okresu Karlovy
Vary"). Toto číslo není součástí
návrhu zákona, je jen orientací pro vás,
jde o počet obyvatel volebního obvodu. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná
se o všechny volební obvody. Děkuji za upřesnění.
Děkuji panu společnému zpravodaji.
K předloženým písemným podkladům
a k předneseným projevům otevírám
rozpravu, do které se přihlásilo dosti poslanců.
Jako první bude hovořit pan poslanec Hirš,
připraví se pan poslanec Exner.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane
místopředsedo, vážený pane předsedo,
páni ministři, kolegyně a kolegové,
když jsme koncem roku 1992 schvalovali ústavu nového
českého státu, řada z nás byla
přesvědčena, že tímto dokumentem
pokládáme základ nového demokratického
parlamentního systému, založeného na
principu vzájemné kontroly a vyváženosti.
Byli jsme přesvědčeni, že tímto
krokem začíná změna zděděného
totalitního vládního systému. Řada
z nás také do Ústavy vkládala naděje,
že náš parlamentní systém naváže
na demokratické tradice první republiky, promítne
do sebe i zkušenosti osvědčených principů
tradičných demokracií. Dovolím si
připomenout, že pro tuto ústavu a systém,
který v ní byl zakotven, hlasovali i poslanci levice.
Je proto pro nás o to nepochopitelnější,
že právě tito poslanci předkládají
návrh na zrušení dvoukomorového parlamentu
a budeme-li důslední, v podstatě návrh
na zrušení ústavy v té podobě,
pro kterou sami hlasovali.
Dovolte mi proto, dámy a pánové, pár
slov, proč právě parlamentní frakce
Liberální strany národně sociální
pokládá za stěžejní zachování
Ústavy České republiky a její naplnění
v námi schválené podobě. Položme
si otázku, proč demokracie ve vyspělých
státech, jako jsou USA, Kanada, Velká Británie,
Austrálie a další jsou po staletí tak
stabilní, proč u nich nedochází k
politickým zvratům, proč nepoznaly diktátorské
a totalitní režimy. Jsem přesvědčen,
že tomu tak je ze dvou důvodů:
Za prvé - jejich parlamentní systém, ověřený
dlouhým časovým vývojem, je založen
na principu vzájemné kontroly a vyváženosti
dvou parlamentních komor, kdy legislativní proces
je podřízen projednání a schvalování
dvěma různými tělesy, čímž
se riziko nedokonalosti přijímaných právních
norem do jisté míry snižuje.
Za druhé - dále je to volebním systémem.
K tomu mi dovolte pár poznámek. V naší
republice je tradiční poměrný volební
systém, kdy obsazení parlamentu v podstatě
kopíruje poměr hlasů získaných
pro jednotlivé politické strany. Tento systém
umožňuje získat mandáty i stranám
stojícím na extrémních křídlech
politického spektra, stačí pouze překročit
povolené kvórum. Uvedu příklad. Měl
jsem rozhovor s jedním kolegou, poslancem za Komunistickou
stranu, a ten mi řekl asi toto: my budeme proti čistě
většinovému systému, protože v
systému poměrném svých 8% vždy
sesbíráme. To je v podstatě obraz všech
volebních obvodů, ale nikde nezískáme
požadovaných 51%.
V tom si myslím, že tkví kouzlo většinového
systému. Já bych to řekl asi takto. Jsou
státy, kde dvoukomorový parlament v podstatě
zachránil situaci. Chci jmenovat například
Rusko. (Smích v sále.) Kdyby tam nebyla druhá
komora, dámy a pánové, tak tam dnes vládne
Žirinovský. Většinovým systémem
se zabránilo jeho převaze v parlamentním
systému Ruské republiky. Je to tak.
Já si myslím, že to je hlavní důvod,
proč chceme dvoukomorový parlament, to je hlavní
důvod, proč jsme prosadili většinový
systém do Senátu.
Naše strana se proto plně ztotožňuje s
duchem vládního návrhu zákona o volbách
do Senátu, který je v podstatě shodný
s naším původním návrhem. Plně
se stavíme za prosazení 81-mandátových
obvodů. Důvodů je několik. Především
je to jediný způsob, jak opravdu naplnit ducha a
obsah ústavy a zároveň je to jasný
a srozumitelný princip, který odpovídá
ústavně předepsanému většinovému
systému volby.
Chci nabádat k tomu, abychom odstranili úzké
stranické zájmy a podřídili se zájmu
obecnému. Nejde o to, aby se kandidáti některých
stran dostali do Senátu na druhém nebo třetím
místě. Já jsem přesvědčen,
že i toto si strany přejí, aby do Senátu
zasedli jejich vítězní kandidáti,
ti nejlepší, kteří mohou být
do senátní kampaně nasazeni. Jedině
takto utvořený Senát může úspěšně
plnit svou ústavně předepsanou úlohu.
Vládní návrh zákona vytváří
adekvátní prostor k tomu, aby o tom, kdo bude senátorem,
si skutečně občané rozhodli sami,
jak se na řádnou demokracii sluší a
patří.
Návrh zákona o volbách do Senátu výrazně
a přijatelně reflektuje praxi běžnou
ve většině demokratických zemí
a nemáme k němu žádné zásadní
výhrady. Apeluji proto na demokratický instinkt
všech přítomných poslankyň a
poslanců, o nichž vím, že tvoří
v této sněmovně většinu. Těm,
o nichž vím, že je nepřesvědčí
žádná logická argumentace, říkám
alespoň jedno - Senát bude jednou z nejdůležitějších
záruk, že svoboda a demokracie se v této zemi
stanou trvalou normou, kterou se nepodaří jen tak
lehce zpochybnit.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, čeká nás rozhodnutí, jehož
výsledek zásadním způsobem ovlivní
stabilitu našeho parlamentního systému a vyšle
světu signál o naší důvěryhodnosti,
spolehlivosti a neměnnosti našich zásadních
rozhodnutí.
Ukažme tedy, že demokracie a úcta k Ústavě
tvoří neodmyslitelnou součást našeho
občanského i politického jednání.
Poslanci naší strany budou pro zákon o volbách
do Senátu hlasovat v souladu s naší tradicí
a v souladu s naším pevným přesvědčením,
že ústavně zakotvený demokratický
Parlament, dvoukomorový, bude určitou zárukou
stability demokracie v naší zemi. Jsme však vázáni
podmínkou 81 mandátových obvodů. Každý
jiný systém by dle našeho názoru neplnil
účel, pro který byl Senát stvořen
a který jsme vlastně do Ústavy zakotvili.
Dámy a pánové, jestli dovolíte, hned
bych přednesl několik pozměňovacích
návrhů k návrhu zákona. Především
k § 60.
§ 60 hovoří o tom, jak mají být
vytvořeny obvodní volební komise. Protože,
dámy a pánové, se jedná o většinový
volební systém, se kterým nemáme zkušenosti,
a protože většinový volební systém
je především volbou osobností, ptám
se, jak bude vytvořena obvodní volební komise,
když budou kandidovat jenom nezávislí kandidáti.
Navrhuji proto tuto úpravu: za odst. 1 vložit odst.
2, který zní: "V případě,
že do volebního obvodu kandidují pouze nezávislí
kandidáti, určí členy obvodní
volební komise nejpozději do 60 dnů přede
dnem voleb přednosta Okresního úřadu,
pověřeného volbami." Ostatní
odstavce by se přečíslovaly.
Dále navrhuji v § 61 odst. 6, který ukládá
povinnost získat u nezávislého kandidáta
petici s tisíci podpisy jsem přesvědčen
o tom, že je to diskriminující opatření
vůči nezávislým kandidátům,
právě proto, že se jedná o většinové
volby, a právě proto, že tisíc podpisů
v podstatě stačí na vytvoření
politické strany. V podstatě člen politické
strany, byť o 20 členech, může ve volbách
jednoduše kandidovat a nemusí shánět
žádné podpisy. Navrhuji tedy tento § vypustit
a zároveň upravit v § 64 příslušné
ustanovení, že se odpouštějí podpisy
u kandidáta, u něhož strana zanikla; tedy navrhuji
vypustit odst. 6 a upravit v § 64 příslušné
znění.
Nakonec si dovolím poslední pozměňovací
návrh, a sice v § 97 v odst. 1 slovo "polovině"
nahradit "jednou třetinou". V přechodných
ustanoveních se hovoří o tom, že do
Ústřední volební komise v senátních
volbách mohou kandidovat své zástupce strany,
které kandidují v polovině volebních
obvodů.
Domnívám se, že těch stran bude velice
málo, které budou kandidovat v polovině volebních
obvodů už vzhledem ke kauci. Proto navrhuji snížit
toto kvórum na jednu třetinu. Dámy a pánové,
děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Poprosím kolegu Exnera. Připraví se kolega
Loukota.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánové, KSČM
nepodporovala při vytváření Ústavy
vznik Senátu. V rámci tehdejšího klubu
Levého bloku jako koalice KSČM a DL ČSFR
jsme také takové prohlášení udělali.
Nesouhlasíme s vytvořením Senátu ani
v současné době. Pro případ,
že by však Senát vytvořen byl, se domníváme,
že je potřeba v naší sněmovně
přijmout volební zákon co nejlepší.
Předložené návrhy volebních zákonů
bohužel nesplňují podmínku zlepšování
současných volebních zákonů.
Podle našeho názoru z hlediska postupu demokracie
v naší zemi dochází spíše
ke zhoršení. Pro zákon o volbách do
Poslanecké sněmovny a do Senátu přednesu
několik základních pozměňovacích
návrhů, u nichž se domnívám,
že jde o klíčové otázky zhoršení
současného stavu.
První pozměňovací návrh se
týká § 16 odst. 1, kde se stanoví délka
volební kampaně. Vzhledem k rozsáhlým
volebním obvodům, rovnajícím se krajům
pro volby do Poslanecké sněmovny, a vzhledem k tomu,
že ne všechny politické strany si budou moci
dovolit propagovat své myšlenky prostřednictvím
veřejných sdělovacích prostředků
všeobecně dostupných, domníváme
se, a jsme názoru, že zkrácení volební
kampaně je věc, která určité
politické strany omezuje.
Navrhujeme v odst. 1 § 16 nahradit číslo 16
číslem 25, což odpovídá současné
délce volební kampaně podle zákona
o volbách do ČNR.
Druhá otázka se týká problematiky
kaucí. Jsme zásadně proti kaucím při
volbách. Kauce narušují rovnoprávnost
občanů a zvýhodňují občany,
kteří jsou ekonomicky silní, politické
strany a politická hnutí, které jsou ekonomicky
silnými, proti politickým stranám a politickým
hnutím, případně nezávislým
kandidujícím občanům, kteří
nesplňují tuto podmínku. Na základě
toho navrhujeme § 35 vypustit.
Nebude-li přijat tento návrh, navrhujeme, aby v
§ 35 odst. 1 byl ve znění: "Politická
strana nebo koalice, jejíž kandidátní
listina byla zaregistrována v alespoň jednom volebním
kraji, složí na zvláštní účet
zřízený Ministerstvem financí do tří
dnů po oznámení k registraci (podle §
34 odst. 1) kauci 500 tis. Kč a oznámí to
do dvou dnů po složení kauce Krajské
volební komisi."
Odst. 2 a odst. 5 tohoto paragrafu vypustit.
Pokud by nebyl přijat ani tento pozměňovací
návrh, chci ho dále přednést ve variantě,
kdy by v odst. 1, částka 500 tis. Kč byla
nahrazena částkou 750 tis. Kč.
Dále v tomto paragrafu v odst. 4, kde jde o problematiku
vracení kaucí při určitém volebním
výsledku, se domníváme, že vrácení
kauce jen při postupu do prvního skrutinia je příliš
přísná podmínka, která opět
diskriminuje ve volbách strany, které si nejsou
jisty dosažením výsledku, odpovídajícímu
prvnímu skrutiniu a tak nepřiměřeně
zužuje účast ve volbách hlavně
z hlediska stran menších, s menším výsledkem.
Navrhuji proto, aby slova "postoupily do prvního skrutinia"
byla nahrazena slovy "získaly v prvním skrutiniu
nejméně 2% z celkového počtu platných
hlasů". Pokud by tento návrh nebyl přijat,
předkládám ho ještě ve variantě,
že by 2% byla nahrazena 3%.
Plně souhlasím s návrhem pana poslance Hirše,
který se týká vypuštění
petice ze zákona, pokud jde o volby do Senátu. Jenom
si dovolím precizovat předložený návrh
tak, že zní takto: § 61 odst. 6 vypustit a v
§ 64 odst. 3 poslední větu vypustit.
Problematika kauci se týká také voleb do
Senátu, a to v § 65.
Navrhuji § 65 vypustit. Pokud nebude tento pozměňovací
návrh přijat, navrhuji, aby v § 65 odst. 2
byla částka 20 tisíc nahrazena částkou
5 tisíc. Pokud by ani tento pozměňovací
návrh nebyl přijat, navrhuji ještě variantu
10 000 tisíc. Analogicky v odstavci 4 § 65 navrhuji,
aby údaj 10% byl nahrazen údajem 4%, pokud by nebylo
přijato - 5%, pokud by nebylo přijato - 6%. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Poprosím kolegu Loukotu, připraví se kolega
Ortman.
Poslanec Milan Loukota: Pane předsedající,
dámy a pánové, dříve než
začnu jménem poslaneckého klubu SPR-RSČ
předkládat jednotlivé pozměňovací
návrhy, dovolím si krátkou rekapitulaci institutu
Senátu jako takového. Již při projednávání
návrhu Ústavy ČR koncem roku 1992 jsme upozorňovali
na nadbytečnost senátu. Bohužel našim
pozměňovacím návrhům nebylo
vyhověno a zakotvení senátu v Ústavě
byl také jeden z důvodů, proč jsme
hlasovali proti přijetí Ústavy ČR.
Ihned po přijetí ústavy jsme podali návrh
ústavního zákona na vypuštění
senátu. Tento se projednával v Poslanecké
sněmovně takřka rok a půl a nakonec
byl před několika měsíci zde, na schůzi
Poslanecké sněmovny zamítnut. Takže
dnes stojíme před prakticky konečným
rozhodnutím ohledně senátu. Naší
snahou, která je obsažena v následujících
pozměňujících návrzích
je to, aby - pakliže bude přijat zákon o volbách
do senátu - byl pokud možno co nejméně
špatný.
Tím se dostávám k samotným pozměňujícím
návrhům k vládnímu návrhu zákona
o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu
Parlamentu ČR (tisk 916).
Navrhuji v oddílu prvním § 16 vložit nový
odstavec 3, ostatní přečíslovat, v
tomto znění: "Volební kampaň
smí probíhat pouze ve státních sdělovacích
prostředcích."
V oddílu druhém § 31 odst. 1 nahradit novým
zněním: "Kandidátní listiny pro
volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat
pouze parlamentní politické strany, nebo politické
strany, které mají alespoň 10 000 členů,
nebo ty politické strany, které předloží
petici podporující jejich kandidaturu, která
musí být podepsána alespoň 10 000
podpisy voličů s uvedením jejich jmen, příjmením,
rodného čísla a bydliště. Podpis
pod petici nelze vzít zpět. Kandidátní
listiny pro volby do Poslanecké sněmovny se podávají
nejpozději do 60 dnů před dnem voleb ve dvojím
stejnopise zapisovateli krajské volební komise."
V oddílu třetím § 59, nahradit odstavec
1 novým zněním: "Pro volby do senátu
se na území ČR vytváří
27 volebních obvodů. V každém volebním
obvodu se volí 3 senátoři. Volební
obvody jsou stanoveny v příloze tři, která
je nedílnou součástí tohoto zákona."
Odst. 2 vypustit bez náhrady.
V § 61 odstavec 6 číslovku 1 000 nahradit číslovkou
5 000.
V § 65 odstavec 4 číslovku 10% nahradit číslovkou
5%.
§ 75 nahradit novým zněním: "Zvoleni
jsou 3 kandidáti při použití zásady,
že kandidát s nejvyšším počtem
získaných hlasů je zvolen na 6leté
funkční období, druhý nejúspěšnější
na 4 a třetí na dva roky."
§ 76 vypustit bez náhrady, ostatní paragrafy
se přečíslují.
V oddíle čtvrtém § 84 číslovku
3% nahradit číslovkou 4%.
V části třetí § 94 vypustit bez
náhrady, ostatní paragrafy se přečíslují.
Přílohu č. 3 k zákonu o volbách
do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu
ČR - seznam volebních obvodů pro volby do
senátu s uvedením jejich sídla, změnit
takto:
Volební obvod č. 1 zahrnuje území
městské části Praha 1, Praha 2, Praha
3, Praha 4, dále území městské
části Praha - Jižní Město, Praha
- Kunratice, Praha - Libuš, Praha - Šeberov, Praha -
Dolní Měcholupy, Praha - Horní Měcholupy,
Praha - Petrovice, Praha - Křeslice, Praha - Újezd,
Praha - Benice. Sídlo Praha 4.
Volební obvod č. 2 zahrnuje území
městské části Praha 8, Praha 9, Praha
10, dále území městské části
Praha - Letňany, Praha Ďáblice, Praha - Troja,
Praha - Dolní Chabry, Praha - Čakovice, Praha -
Kbely, Praha - Štěrboholy, Praha - Dubeč, Praha
- Královice, Praha - Nedvězí, Praha - Koloděje,
Praha - Běchovice, Praha - Újezd nad Lesy, Praha
- Klánovice, Praha - Dolní Počernice, Praha
- Horní Počernice, Praha - Satalice, Praha - Vinoř,
Praha - Březiněves, Praha - Uhřiněves,
Praha - Kolovraty, Praha - Kyje. Sídlo Praha 10.
Volební obvod č. 3 zahrnuje území
městské části Praha 5, Praha 6, Praha
7, dále území městské části
Praha - Jihozápadní Město, Praha - Modřany,
Praha - Suchdol, Praha - Lysolaje, Praha - Nebušice, Praha
- Přední Kopanina, Praha - Řepy, Praha -
Zličín, Praha - Chuchle, Praha - Řeporyje,
Praha - Slivenec, Praha - Lochkov, Praha - Radotín, Praha
- Zbraslav, Praha - Lipence. Sídlo Praha 6.
Volební obvod č. 4 je tvořen územím
celých okresů Mělník, Mladá
Boleslav, Nymburk a Praha - východ. Sídlo Mladá
Boleslav.
Volební obvod č. 5 je tvořen územím
celých okresů Praha - západ, Beroun, Příbram,
Rokycany, Plzeň - sever. Sídlo Příbram.
Volební obvod č. 6 je tvořen územím
celých okresů Kladno, Rakovník, Louny a Litoměřice.
Sídlo Kladno.
Volební obvod č. 7 je tvořen územím
celých okresů Kolín, Kutná Hora, Havlíčkův
Brod a Chrudim. Sídlo Kutná Hora.
Volební obvod č. 8 je tvořen územím
celých okresů Benešov, Tábor, Pelhřimov
a Jindřichův Hradec. Sídlo Tábor.
Volební obvod č. 9 je tvořen územím
celých okresů Písek, Strakonice, Prachatice,
České Budějovice, a Český Krumlov.
Sídlo České Budějovice. Volební
obvod č. 10 je tvořen územím celých
okresů Plzeň - město, Plzeň - jih,
Domažlice, Klatovy. Sídlo Plzeň - město.
Volební obvod č. 11 je tvořen územím
celých okresů Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Tachov.
Sídlo Karlovy Vary.
Volební obvod č. 12 je tvořen územím
celých okresů Chomutov, Most, Teplice. Sídlo
Most.
Volební obvod č. 13 je tvořen územím
celých okresů Ústí nad Labem, Děčín,
Česká Lípa. Sídlo v Ústí
nad Labem.
Volební obvod č. 14 je tvořen územím
celých okresů Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily,
Jičín. Sídlo Liberec.
Volební obvod č. 15 je tvořen územím
celých okresů Turnov, Náchod, Hradec Králové.
Sídlo Hradec Králové.
Volební obvod č. 16 je tvořen územím
celých okresů Pardubice, Ústí nad
Orlicí a Rychnov nad Kněžnou. Sídlo
Pardubice.
Volební obvod č. 17 je tvořen územím
celých okresů Svitavy, Blansko, Prostějov.
Sídlo Blansko.
Volební obvod č. 18 je tvořen územím
celých okresů Žďár nad Sázavou,
Jihlava, Třebíč. Sídlo Žďár
nad Sázavou.
Volební obvod č. 19 je tvořen územím
celých okresů Znojmo, Břeclav, Brno - venkov.
Sídlo Brno - venkov.
Volební obvod č. 20 je tvořen územím
celého okresu Brno - město. Sídlo Brno -
město.
Volební obvod č. 21 je tvořen územím
celých okresů Vyškov, Hodonín, Uherské
Hradiště. Sídlo Hodonín.
Volební obvod č. 22 je tvořen územím
celých okresů Kroměříž,
Zlín, Vsetín. Sídlo Zlín.
Volební obvod č. 23 je tvořen územím
celých okresů Olomouc a Přerov. Sídlo
Olomouc.
Volební obvod č. 24 je tvořen územím
celých okresů Nový Jičín a
Frýdek-Místek. Sídlo Frýdek-Místek.
Volební obvod č. 25 je tvořen územím
celého okresu Karviná. Sídlo Karviná.
Volební obvod č. 26 je tvořen územím
celého okresu Ostrava - město. Sídlo Ostrava
- město.
Volební obvod č. 27 je tvořen územím
celých okresů Opava, Bruntál a Šumperk.
Sídlo Opava.
Pane předsedající, pokud nebudou přijaty
mé pozměňující návrhy
týkající se paragrafů 59, 75, 76,
94, a přílohy číslo tři, o
kterých se domnívám, že by se mělo
hlasovat současně, podávám alternativní
návrh k § 94 v tomto znění: "První
volby do Senátu se konají ve všech 81 volebních
obvodech. Senátoři ve volebních obvodech
č. 1, 4, 5, 8, 10, 15, 17, 20, 23, 26, 30, 31, 32, 33,
35, 37, 40, 45, 47, 50, 51, 54, 65, 66, 69, 72, 78 jsou voleni
na dva roky.
Ve volebních obvodech č. 2, 9, 11, 12, 18, 19, 22,
27, 28, 34, 38, 39, 42, 43, 49, 53, 57, 58, 61, 62, 63, 69, 70,
73, 76, 79 a 61 na čtyři roky a ve zbývajících
volebních obvodech na šest let." Děkuji
za pozornost.,
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Ortmana, připraví se kolega
Vyvadil.