Přítomni:
Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J.
Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda
PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a
170 poslanců.
Za vládu České republiky: místopředseda
vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády
a ministr financí I. Kočárník, ministr
pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek,
ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr spravedlnosti
J. Novák, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu
národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický.
(Jednání opět zahájeno v 14.10 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Vážené kolegyně a kolegové, prosím,
abyste se dostavili do jednacího sálu a ti, kteří
jsou přítomni, aby zaujali svá místa
a uklidnili se, abychom mohli zahájit jednání
naší 19. schůze.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, zahajuji druhý jednací den
19. schůze Poslanecké sněmovny a všechny
vás vítám. - Prosím o klid.
S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec
Kavan, prosím.
Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající,
dámy a pánové, vzhledem k tomu, že přes
naše opakované požadavky není na prezenční
listině uváděna politická příslušnost,
sděluji, že poslanci Moravské národní
strany Jaroslav Ungr, Jiří Bílý a
Petr Kavan jsou přítomni na dnešním
zasedání.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji. Vítám zástupce vlády
i ostatní hosty a vidím, že se o slovo hlásí
paní poslankyně Röschová. Prosím.
Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, dovolte,
abych navrhla rozšíření bodů
programu 19. schůze, a to o usnesení Poslanecké
sněmovny, které by bylo směrované
se žádostí vůči vládě
a týkalo by se oblasti rodinného práva. Nebudu
tu teď příslušné usnesení
číst.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Röschové.
Mám informaci technického rázu - pan poslanec
Vrzal má náhradní kartu č. 20.
Budu nyní pokračovat v organizačních
informacích.
Dnes ve 13 hodin se sešel organizační výbor,
a proto mi dovolte přednést úvodem jeho návrh
na rozšíření pořadu. Organizační
výbor doporučuje rozšířit pořad
19. schůze o návrh organizačního výboru
Poslanecké sněmovny na výjimeční
zkrácení zákonné 60denní lhůty
k projednání návrhů zákonů.
Protože se podle § 75 jednacího řádu
hlasuje o návrhu na zkrácení zákonné
lhůty 60 dnů k projednání návrhů
zákonů bez rozpravy, přejdeme hned k hlasování
o obou návrzích, které zde byly předloženy.
Prosím, abyste se zaregistrovali. (Děje se.)
Dámy a pánové, budeme hlasovat o návrhu,
který přednesla paní poslankyně Röschová,
protože zazněl jako první. Ještě
než dám hlasovat, oznámím, že pan
kolega Kalus má náhradní kartu č.
19. Je zde ještě před prvním hlasováním
nějaká informace podobného druhu?
Není-li tomu tak, můžeme přistoupit
k hlasování. (Hlas z pléna: zopakovat návrh
poslankyně Röschové.)
Děkuji, prosím tedy paní kolegyni Röschovou,
aby zopakovala svůj návrh na název bodu,
o který navrhuje rozšířit program schůze.
Poslankyně Anna Röschová: Návrh
usnesení, ve kterém se Poslanecká sněmovna
obrací na vládu v otázkách úpravy
rodinného práva.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Röschové.
Budeme tedy hlasovat o tomto návrhu paní poslankyně
Röschové.
Než dám hlasovat, chci se ještě zeptat
- paní kolegyně totiž neupřesnila místo.
Nechává to. jak vidím, na úvaze řídícího
schůzi, domnívám se tedy, že bychom
tento bod, pokud by byl schválen, mohli zařadit
do programu zítřejšího jednacího
dne.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
stiskne tlačítko a zvedne ruku v hlasování
číslo 52. Hlasování bylo skončeno
poměrem hlasů 125 pro, nikdo proti, 4 se zdrželi.
Tento návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu organizačního
výboru zařadit nový bod Návrh organizačního
výboru na výjimečné zkrácení
zákonné lhůty 60 dnů k projednání
návrhů zákonů.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
číslo 53. Omlouvám se, hlasování
budeme opakovat.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
se příslušným způsobem vyjádří
v hlasování číslo 54. Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
I tento návrh byl přijat poměrem hlasů
79 pro, 5 proti, 50 se zdrželo.
Bod zařadíme operativně, jakmile dostaneme
příslušné sněmovní tisky.
Pan kolega Lom má náhradní kartu číslo
18.
Dámy a pánové, dalším bodem našeho
pořadu je
Z pověření vlády nám vládní
návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 837, odůvodní ministr průmyslu a obchodu
pan Vladimír Dlouhý, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý:
Pane předsedající, dámy a pánové,
na základě usnesení vlády České
republiky č. 685 ze dne 1. prosince 1993 byla dne 4. prosince
1993 podepsána v Lublani Dohoda o volném obchodu
mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko.
Dohoda je výrazem snahy České republiky o
postupné zapojování do integračních
procesů v Evropě, rozvíjet principy tržní
ekonomiky a podpořit vzájemný obchod se Slovinskem
v souladu s ustanoveními Všeobecné dohody o
clech a obchodu.
Ke konci dvouletého přechodného období,
tedy k 1. lednu 1996, budou odstraněny všechny tarifní
i netarifní překážky obchodu průmyslovými
výrobky, vyjma osobních automobilů a některých
položek, na které se vztahuje množstevní
omezení při dovozu do České republiky.
Vzhledem ke specifické povaze zemědělského
sektoru se nepředpokládá plná liberalizace
obchodu se zemědělskými výrobky a
produkty, dohoda však zakládá postupnou liberalizaci
i v této oblasti.
Text dohody Listiny celních koncesí u průmyslových
a zemědělských výrobků byl
s ohledem na Celní unii se Slovenskou republikou sjednáván
třístranně. Byly však podepsány
dvě bilaterální dohody, Česká
republika se Slovinskem a Slovenská republika se Slovinskem,
jednání se zúčastňovali vždy
zástupci Ministerstev průmyslu a obchodu, financí,
zemědělství a hospodářství
České republiky.
Chtěl bych informovat, že obrat obchodu České
republiky se Slovinskem v roce 1992 činil 2,4 mld. korun,
v roce 1993 4,4 mld. korun. V roce 1993 se Slovinsko podílelo
na zahraničním obchodu České republiky
0,6%. Vzhledem k počtu obyvatel Republiky Slovinsko lze
však charakterizovat naše obchodní vztahy jako
intenzivní.
Dohoda je předběžně prováděna
od 1. ledna 1994. U průmyslového zboží
zařazeného do příloh A a B jsou cla
progresivně snižována v letošním
roce o 50%, v příštím roce se sníží
o 25% a k 1. lednu 1996 bude clo odstraněno úplně.
Jedná se v našem obchodě například
o vybrané válcované výrobky ze železa
nebo nelegované oceli, hnědé uhlí,
minerální oleje, vybrané chemické
výrobky, ale i například automatické
pračky, armatury, různé druhy papíru
apod.
Průmyslové výrobky, které nejsou zařazeny
do listin A a B, jsou od 1. ledna 1994 bez cla. Například
to jsou traktory, některé chemické výrobky,
sklo a výrobky ze skla, buničina a některé
další. U osobních automobilů vyvážených
z České republiky bude slovinská strana postupně
snižovat cla během pětiletého přechodného
období. Automobily montované v Republice Slovinsko
jedná se o vozy zn. Renault a Citroen - nesplňují
podmínky o původu zboží, a proto se
na ně nevztahují preference podle dohody o volném
obchodu.
U zemědělských produktů a výrobků
byly Slovinsku poskytnuty celní úlevy pouze v omezeném
rozsahu, například u položek ryby, jablka,
švestky, víno, lihoviny a cigarety, přičemž
u některých jsou zavedena množstevní
omezení. Ze slovinské strany byly získány
celní úlevy např. u položek živá
zvířata, slad, pivo a cukr, i když zde rovněž
některé položky jsou množstevně
omezeny.
Očekává se, že Dohoda o volném
obchodu mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko přispěje
k výraznému rozšíření
výměny zboží a měla by stimulovat
jak vývoz, tak dovoz. Bez ohledu na poměrně
nízký podíl Slovinska na celkovém
zahraničním obchodu České republiky
jsme toho názoru, že je účelné
v rámci české zahraniční politiky
a české obchodní politiky rozšiřovat
zóny volného obchodu především
s těmi zeměmi, které jsou našimi přirozenými
obchodními a potažmo i politickými partnery.
Proto si vás dovoluji požádat, dámy
a pánové, vážené poslankyně,
vážení poslanci, abyste schválili předloženou
dohodu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu ministru Dlouhému a prosím. aby
se ujal slova pověřený zástupce zahraničního
výboru pan poslanec Otakar Vychodil, aby nás informoval
o stanovisku zahraničního výboru k této
dohodě.
Poslanec Otakar Vychodil: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
dohoda mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o
volném obchodu, která je předkládána
jako z kategorie prezidentských smluv, které podléhají
ratifikačnímu procesu, v němž se vyskytuje
- i předpokládá se - souhlas Poslanecké
sněmovny, jak zde pan předkladatel naznačil,
je dohodou pro nás velmi důležitou nejen z
důvodu liberalizace zahraničního obchodu
s určitou zemí, která je nám dejme
tomu přirozeným partnerem a historicky zdůvodnitelným
partnerem, ale také z důvodů ryze zahraničně
politických, kde je - řekl bych - jistým
způsobem deklarována a podtržena jistá
orientace naší zahraniční politiky,
která vlastně zde byla historicky několik
set, ne-li více let. Osobně si myslím, že
toto je aspekt, který je třeba zdůraznit.
V podstatě všechny věci související
s dopadem této dohody zde byly panem předkladatelem
řečeny. Je třeba si uvědomit, že
dvouleté období, kdy by mělo dojít
k úplné liberalizaci, je období poměrně
krátké. Ovšem provázené určitými
anomáliemi. Jak jsme při projednávání
v zahraničním výboru zjistili, dojde k určitému
přechodnému zdražení jistých
produktů dovážených ze Slovinska z důvodů
těch, které zde byly zmíněny, neboť
na Slovinsko byl aplikován systém všeobecných
celních preferencí, což souviselo s jistým
zvláštním statutem bývalé Jugoslávie,
pokud to říkám správně. Podle
mne je to anomálie, která je pochopitelná,
a mít běžný normální vztah
se Slovinskem je určitě naším cílem
i za cenu přechodného - řekl bych - poněkud
rozkmitaného období.
Co se týče vztahu k celní unii se Slovenskem,
který má Česká republika, bylo zde
vysvětleno, že se jednalo i třístranně,
což je pochopitelné, platí celní unie
se Slovenskem. V předkládané dohodě
je také zmíněn vztah k Evropské unii
a k uruguajskému kolu GATT. Myslím si, že i
tato část je vyřešena velice dobře.
Rád bych se ještě zmínil i o tom, že
je možné uplatňovat podle této dohody
různá - řekněme - ochranná
opatření, pokud by některá ze stran
dospěla k závěru, že dochází
k ohrožení jejích nějakých vnitřních
obchodních zájmů, případně
bezpečnostních zájmů, což já
považuji za velmi významné. Tímto vším
by se měl zabývat společný výbor
této zóny volného obchodu, který by
se měl ad hoc scházet na požádání
jednotlivých stran.
Jak zde bylo již zmíněno, jistá další
anomálie, která také vyplývá
ze specifického slovinského problému, se
týká montovaných automobilů Renault,
kdy je vlastně období klesání cel
rozloženo - pokud se nepletu - do pěti let, tedy až
do roku 1999, s tím, že pochopitelně - a to
je obvyklí snad všude - se jisté výjimky
týkají i zemědělských produktů.
Osobně si myslím, že tato dohoda, hlavně
vzhledem k tomu, co jsem řekl na začátku,
je pro naši republiku velice důležitá
a já osobně - stejně jako pan ministr - vám
doporučuji tuto dohodu ke schválení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Vychodilovi. Otevírám
rozpravu k tomuto bodu. Rozpravu končím vzhledem
k tomu, že se do rozpravy nikdo nepřihlásil.
Budeme hlasovat o návrhu usnesení, který
je uveden ve sněmovním tisku č. 637 a který
zní:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s Dohodou
o volném obchodu mezi Českou republikou a Republikou
Slovinsko podepsanou dne 4. prosince 1993 v Lublani."
Dámy a pánové, kdo je pro přijetí
tohoto usnesení, ať prosím zvedne ruku a stiskne
tlačítko v hlasování č. 55.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Konstatuji, že jsme jednomyslně 131 hlasy přijali
tento návrh usnesení.
Děkuji panu poslanci Vychodilovi a panu ministru Dlouhému.
Dalším bodem našeho pořadu je
Předložený návrh, který jsme
obdrželi jako sněmovní tisk 935, odůvodní
z pověření vlády ministr pro správu
národního majetku a jeho privatizaci a předseda
Prezídia Fondu národního majetku pan Jiří
Skalický, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr pro správu národního majetku a
jeho privatizaci ČR Jiří Skalický:
Vážený pane místopředsedo, vážené
poslankyně, vážení poslanci, Poslanecká
sněmovna Parlamentu České republiky mne požádala
jako předsedu Prezídia Fondu národního
majetku České republiky svým usnesení
č. 353 z 23. března 1994, abych upravil předložený
návrh Statutu ve smyslu předložených
připomínek daných usnesením hospodářského
výboru č. 176 ze dne 3. března a takto upravený
návrh v souladu s ustanovením § 9 odst. 2 zákona
171/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, předložil prostřednictvím
vlády znovu ke schválení Poslanecké
sněmovně Parlamentu.
Na základě tohoto zmíněného
požadavku byl Statut upraven o veškeré připomínky
dané usnesením hospodářského
výboru a po projednání Prezídiem Fondu
národního majetku byl předložen k projednání
vládě České republiky, která
svým usnesením ze dne 13. dubna 1994 č. 198
vzala takto upravený návrh na vědomí.
Vláda zároveň doporučila zapracovat
do Statutu ještě dvě drobná upřesnění
a pověřila mne, abych stanovisko vlády tlumočil
orgánům parlamentu.
Vzhledem k tomu, že návrh Statutu byl již v hospodářském
výboru i ve sněmovně projednáván,
považuji za možné vám s tímto vysvětlením
doporučit, abyste Statut Fondu národního
majetku ve znění předloženém
hospodářským výborem schválili.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu ministru Skalickému. Nyní dávám
slovo pověřenému zástupci hospodářského
výboru panu poslanci Josefu Holubovi, aby odůvodnil
usnesení garančního výboru, které
jsme dostali, a přednesl návrh na usnesení
Poslanecké sněmovny.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající,
vážení přítomní, jak už
bylo řečeno panem předsedou Prezídia
Fondu národního majetku, tato sněmovna Statut
projednávala a požádala o jeho znovupředložení,
což se stalo tiskem č. 935. Hospodářský
výbor, který jako jediný statut projednával,
přijal doporučující stanovisko pro
sněmovnu s tím, že do Statutu budou zahrnuty
dvě záležitosti, které ještě
požadovala zahrnout vláda.
Já je teď pro jasnost přečtu, i když
usnesení, které má číslo 213,
jste dostali na své stoly.
Hospodářský výbor navrhuje, aby v
článku 7 odst. 4 se první věta nahradila
textem: "Předseda jedná samostatně ve
všech věcech. První a druhý místopředseda
jednají samostatně podle svého pořadí
ve všech věcech, zastupují-li předsedu,
jinak jednají samostatně v rozsahu své řídící
působnosti (čl. a odst. 3 a 4) a mohou se vzájemně
zastupovat." To je první připomínka.
Druhá je: v čl. 14 se slova "obchodních
organizací" nahrazují slovy "obchodních
společností". To je vysloveně jenom
technická připomínka, ta vypadla při
zpracovávání textu.
Proto si dovoluji požádat Poslaneckou sněmovnu,
aby souhlasila s následujícím usnesením:
"Poslanecká sněmovna České republiky
schvaluje Statut Fondu národního majetku včetně
připomínek, které byly schváleny při
projednávání v hospodářském
výboru a jsou obsaženy v usnesení hospodářského
výboru č. 213 ze dne 18. května 1994."
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Holubovi a otevírám
rozpravu k tomuto bodu. Jako první se do rozpravy přihlásil
pan poslanec Recman, kterého prosím, aby se ujal
slova. Připraví se pan poslanec Vorlíček.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající,
pane ministře, pane prezidente NKÚ, vážená
sněmovno, chtěl bych z tohoto místa přednést
čtyři poznámky, které se týkají
Fondu národního majetku, jeho statutu, případně
jeho fungování v následujícím
období, a do svého vystoupení jsem zakomponoval
i tři dotazy, které bych chtěl položit
panu ministru Skalickému. Jsem si vědom, že
činnost FNM je dnes ostře sledována ve společnosti,
v masmédiích i v samotném parlamentu. Do
toho zapadá i návrh paní poslankyně
Orgoníkové přednesený včera
v úvodu 19. schůze Poslanecké sněmovny,
který požaduje i zřízení parlamentní
komise pro kontrolu celého procesu privatizace.
Moje první poznámka se týká návrhu
statutu. Tento reaguje na zákon č. 210/1993 Sb.,
který vnesl změny a doplňky do zákona
č. 92/1992 Sb. a dalších zákonů
dotýkajících se privatizace, a upravuje podle
něho předcházející Statut FNM.
Ten vznikl na základě zákona ČNR č.
171/1991 Sb. a nesl na sobě stopy improvizace charakteristické
pro průběh privatizace vůbec. Početné
nejasnosti z této improvizace pocházející
umožnily různý výklad jednotlivých
ustanovení, absence jiných ustanovení pak
pochybné a podezřelé majetkové transakce,
jejich odhalováním se s požitkem zabývá
denní tisk. Například je možno uvést
prodej akcií, za něž si Fond národního
majetku pořídil administrativní budovu, i
navrhované použití finančních
prostředků Fondu národního majetku
k plnění závazků podniků zemědělské
prvovýroby určené k privatizaci ve výši
7,051 miliard korun na základě usnesení vlády
České republiky č. 266 ze dne 18. května
1994 a některé další.
Předložený návrh Statutu Fondu národního
majetku tyto nejasnosti neodstraňuje a některé
nové přidává.
Druhá poznámka: Fond národního majetku
je podle zákona nestátní organizací,
samostatnou právnickou osobou, která nabývá
vlastní majetek, nakládá s ním svým
jménem (uvedeno v čl. 2) a je striktně oddělena
od státního rozpočtu. Je-li tomu tak, pak
bych chtěl vyslovit určité pochybnosti, které
bych chtěl formulovat do tří dotazů.
Můj první dotaz na pana ministra: proč jeho
činnost řídí Ministerstvo pro správu
národního majetku a jeho privatizaci, - jak je to
dáno § 1 zákona ČNR 171/1991 Sb., -
které povinně schvaluje některá jeho
rozhodnutí (čl. 2, písm. k) Statutu) přijímá
od něho úhrady za vlastní činnost,
jak je to dáno čl. 3 odst. 2?
Druhý dotaz na pana ministra: co znamená slovo "spolupracuje"
s dalšími ústředními orgány
České republiky, bankami a dalšími subjekty
(zde se jedná o čl. 1 a čl. 11 Statutu),
v kterém případě podřízenost,
čili schvalování výsledků činnosti,
v kterém obvyklou spolupráci, která by koneckonců
mohla být pokládána za samozřejmost
nezasluhující si další článek
ve statutu? Z něho by naopak mohlo být vyvozováno,
že s dalšími nevyjmenovanými orgány
spolupracovat nemusí.
Třetí dotaz: proč v loňském
a letošním roce přesunul Fond národního
majetku prostředky do státního rozpočtu,
je-li to v rozporu s § 18 odst. 2 zákona ČNR
č. 171/1991 Sb. ve znění zákona č.
210/1993 Sb.?
Vím, že se funkcionáři FNM odvolávají
na písm. b) čl. 2 shora uvedeného zákona,
kterým může být majetek fondu bezplatně
převeden - cituji - k posílení zdrojů
bank a dalších právnických osob v souvislosti
s jejich činností v procesu konkursního a
vyrovnávacího řízení".
Zákon ale nehovoří o "převodu",
jak je to u obcí, ale o "použití".
Přitom státní rozpočet odvedené
prostředky nepoužil pouze na dovolené věcné
účely, ale i na úhradu státního
dluhu, obecné posílení bank atd., což
je podle mého názoru skutečně protiprávní.
Třetí poznámka: Fond národního
majetku byl koncipován jako přechodná instituce.
Cílevědomě proto nebyl personálně
ani věcně vybaven k výkonu vlastnických
práv v podnicích, které vlastní, nebo
ve kterých má majetkovou účast. V
některých privatizačních projektech
však byla schválena jeho trvalá účast
- například Komerční banka, ČEZ
- nebo dlouhodobější účast. Pokud
vlastnická práva nebude vykonávat, nic nebrání
rozkrádání a krachu podniků, jak to
bylo například u firmy COTEX, za které je
jako vlastník odpovědný. Statut ani organizační
struktura se správou podniků v majetku FNM nebo
s jeho akciovou účastí nepočítá
ani nadále.
Myslím si, že je to možné řešit
tím, že se zřídí například
odbor správy národního majetku, který
by buď sám nebo prostřednictvím třetích
osob prosazoval hospodářské zájmy
FNM v podnicích, za něž nese fond zodpovědnost
jako vykonavatel vlastnických práv.
Podle čl. 5 je předsedou prezidia FNM ex lege ministr
pro správu národního majetku a jeho privatizaci,
který před uplynutím svého funkčního
období nemůže být parlamentem z této
funkce odvolán. Domnívám se, že je to
porušení kontrolní funkce parlamentu. Mělo
by pro něho platit totéž, co na ostatní
člena prezidia fondu. Domnívám se, že
do budoucna by bylo vhodné nespojovat funkci člena
prezidia FNM s funkcí ministra s tím, že by
měl mít stejné postavení ve vládě,
jako například guvernér České
národní banky, a učinit ho spolu s odpovědností
parlamentu parlamentem kdykoli odvolatelným. Návrhy
nebo podněty, které jsem zde přednesl, by
asi vyžadovaly novelizaci zákona č. 171/1991
Sb., který byl naposled novelizován v červenci
roku 1993. Nicméně vyjadřuje mou nebo naši
představu o tom, čím by Fond národního
majetku dnes a v budoucnu mohl být, a zejména přesunují
dispozici s národním majetkem od exekutivy k parlamentu,
kam patří. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Recmanovi a prosím pana poslance
Vorlíčka, aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, vážení
hosté, dámy a pánové, chápu
nutnost předložených úprav statutu jako
potřebu řešit nesoulad dosavadního statutu
Fondu národního majetku se zákonem 210/1993
z 8. 7. 1993. Podporuji samozřejmě i změnu,
kterou ve statutu doporučil hospodářský
výbor svým usnesením č. 176 ze 3.
března 1994. Nijak tedy nechci bagatelizovat potřebu
navržených úprav statutu. Nicméně
si kladu otázku, zda tato úprava statutu řeší
nejzávažnější problémy fungování
Fondu národního majetku, které neustále
vyplouvají na povrch.
Myslím, že je povinností všech poslanců
nezávisle na stranické příslušnosti
(neboť politiku do ekonomiky není radno míchat),
aby si zodpověděli při této příležitosti
řadu naléhavých otázek. Jsou jen pouhou
náhodou, statisticky nevýznamným doprovodem
privatizace neustále objevované prohřešky
v činnosti Fondu národního majetku, včetně
porušování zákonných předpisů
a nedodržování usnesení vlády?
Viz případy Čokoládoven, Královopolské,
Opavských pekáren a dalších. Je to náhoda,
že nikdy v těchto případech není
poškozena privatizující společnost,
ale vždy stát a tedy občana této republiky?
Jak to, že Fond národního majetku, který
má přes dozorčí rady podniků
střežit hospodaření s národním
majetkem všude tam, kde má stát svůj
nezanedbatelný podíl, vykonává v mnoha
případech kontrolní funkci formálně,
laxně a neúčinně? Jeden příklad
za všechny - ve Škodě Mladá Boleslav je
nejprve stát, který je tam majoritním vlastníkem,
překvapen investičním rozhodnutím
minoritního podílníka VW, teď opět
byla česká vláda zaskočena cenovým
vývojem vozů z automobilky a pan ministr Bělohrádek
se pokouší přes cla prosadit vliv na ceny v
automobilce, kde má český stát rozhodující
vliv.
Čím to asi bude, že dozorčí rada
Fondu národního majetku, která podle zákona
"upozorňuje prezídium, ministerstvo, vládu,
Poslaneckou sněmovnu, popř. jiné orgány
na zjištěné nedostatky ještě nikoho
ze zmíněných orgánů na exemplární
případy přehmatů v privatizaci neupozornila,
zatímco se tyto případy objevují jako
na běžícím pásu v denním
tisku či v kontrolách NKÚ?
Není pak novela statutu, řešící
jen nesoulad se zákonem 210/93 Sb., přestože
na návrh hospodářského výboru
obsahuje i důležitou pasáž o činnostech
neslučitelných s členstvím v prezídiu,
výkonném výboru a dozorčí radě
Fondu národního majetku, pouze formální
úpravou, která nejde na kořen existujících
problémů? Není neustálá snaha
hledat řešení v personálních
změnách v orgánech Fondu národního
majetku jen zastíráním nedostatků
mnohem hlubších?
Nepodceňuji úlohu osobních kvalit managementu
při řízení jakékoli důležité
organizace, ale za nejpodstatnější považuji
správnost koncepce, na níž má systém
organizace fungovat. Podle mého názoru společným
jmenovatelem všech problémů fungování
Fondu národního majetku je to, že jeho role,
vyplývající ze zákona 92/1991 Sb.
a 171/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, byla koncipována chybně.
Při jeho formulování zvítězily
představy koalice o bleskové privatizaci a Fondu
jako velmi krátkodobém správci, jemuž
je záhodno zatrhnout "socialistické podnikání"
se státním majetkem.
Poslanci Levého bloku měli tehdy trochu jinou představu,
ale byli přehlasováni. Dnes tedy Fond národního
majetku nepodniká. Jenže řada věcí
se dnes jeví jinak. Privatizace není zdaleka tak
blesková, jaké byly původní naivní
představy. Fond bude část spravovaného
národního majetku spravovat ještě poměrně
dlouho a nedostatek motivace Fondu na rozhojňování
spravovaného majetku se projevuje zhoubně. Co se
dá také jiného čekat od instituce,
kde pracovníci nejsou existenčně závislí
na tom, zda se řádově stovky miliard národního
majetku, vzniklé prací občanů v minulých
desítkách let, zhodnocují, alespoň
udržují nebo zčásti promarňují?
Podle mne je pravděpodobné, že se Fond nebude
chovat jako opatrný podnikatel, pečlivě zvažující
jak s finančními prostředky naložit,
ale bude se chovat prostě jako rozpočtová
organizace, kde hlavním zájmem je bohatě
dotovaný rozpočet ze státní kasy a
co nejvyšší průměrné bezrizikové
platy.
V návrhu rozpočtu Fondu národního
majetku na rok 1994, který za chvíli budeme projednávat,
se to odráží jako v zrcadle. Proto opakuji:
vše nasvědčuje tomu, že není náhoda,
když Fond národního majetku neúsporně
a neefektivně hospodaří se svěřeným
majetkem státním i se svými prostředky
ze státního rozpočtu. Od nepodnikatelské
organizace rozpočtového typu nemůžeme
nic jiného čekat.
Ty, kteří ekonomickou problematiku nesledují,
upozorňuji, že mé názory nelze jednoduše
smést jako výstřelky levicového poslance,
protože stejně jako já je již dva roky
nespokojena s Fondem národního majetku i česká
vláda. Stačí, když si zalistujete v
usnesení vlády 257 z roku 1993 k výroční
zprávě Fondu národního majetku za
rok 1992 nebo když se podíváte na názory
vlády na výroční zprávu a roční
uzávěrku za rok 1993.
Fond národního majetku podle mého názoru
došel k důležitému rozcestí. Jednou
možností je, že se Poslanecké sněmovna
spokojí s kosmetickými úpravami statutu Fondu
národního majetku, popřípadě
později s některými výměnami
funkcionářů Fondu, což ovšem na
špatně založeném fungování
Fondu s jeho orgánů nic nezmění.
Podle mého názoru je potřebná jiná
cesta - žádat od české vlády
změnu systému fungování Fondu národního
majetku rekodifikací dosavadních zákonných
předpisů.
Navrhuji proto, aby doprovodné usnesení sněmovny
obsahovalo druhý bod následujícího
znění:
"Poslanecká sněmovna žádá
českou vládu, aby rekodifikovala znění
dosavadní zákonných předpisů
o Fondu národního majetku a předložila
je sněmovně ke schválení." Děkuji
vám za pozornost.