Poslanec Vladimír Šuman: Návrh usnesení
Levého bloku zní: "Poslanecká sněmovna
Parlamentu ČR žádá vládu, aby
souhlasila s uskutečněním výcvikových
činností jednotek armády ČR mimo území
České republiky a s krátkodobou přítomností
jednotek cizích ozbrojených sil na území
České republiky za účelem výcviku";
byl předkládán Parlamentu ke schválení
na každý výcvikový rok, podle plánu
výcvikových akcí armády ČR
s uvedením jednotlivých konkrétních
akcí.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím všechny ty, kteří se ještě
znovu nepřihlásili, aby tak učinili.
Budeme hlasovat.
Ptám se, kdo ve 133. hlasování souhlasí
s tímto návrhem. Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování? Děkuji. Návrh nebyl přijat.
Pro hlasovalo 28, proti 96, zdrželo se 34 poslanců
a poslankyň.
Poslanec Vladimír Šuman: Nyní se dostáváme
k další procedurální složitosti.
Tak, jak jste, pane místopředsedo, uvedl, musíme
hlasovat o jednotlivých částech tohoto usnesení
separátně, vzhledem k charakteru toho, oč
jde, a požadovanému kvoru.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Přistoupíme
k hlasování o předloženém návrhu
usnesení o části I. písm. b). Proto
vás znovu ještě odhlásím. Prosím
Kancelář, aby změnila kvorum. Prosím,
abyste se znovu přihlásili. Děkuji. Kvorum
je zaznamenáno na panelu. Prosím, kolega Šuman.
Poslanec Vladimír Šuman: Domnívám
se, že je nutné hlasovat nejen o I b), ale zároveň
o III., bod 2, protože obojí se vztahuje k pobytu
- abych citoval přesně - k výcvikové
činnosti jednotek ozbrojených sil cizích
zemí společně s armádou České
republiky na území našeho státu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S faktickou
poznámkou se hlásí kolega Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedající,
jelikož v poslední části byl pozměňovací
návrh, domnívám se, že je nejdříve
třeba rozhodnout o tomto pozměňovacím
návrhu, před hlasováním o celku.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega
Šuman navrhoval oddělené hlasování.
Nejdříve budeme tedy hlasovat o I. b), pak o pozměňovacím
návrhu a potom o příslušném odstavci.
Hlásí se kolega Payne.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, obávám
se, že se nám nepodaří odseparovat v
navrženém textu části, které
vyžadují speciální kvorum a které
nikoliv. Dostaneme se do problému, zda například
návětí vyžaduje kvorum či nikoliv,
protože návětí se vztahuje i k odst.
I b) a k dalším. Podle mého názoru každá
část tohoto usnesení, každý pozměňovací
návrh, podléhá schválení prostým
kvorem a nejjednodušší by bylo, kdyby celé
usnesení bylo schváleno zvýšeným
kvorem a pak nemůže dojít k žádným
sporům. Usnadní nám to projednávání,
protože nemusíme u jednotlivých pozměňovacích
návrhů zvažovat a analyzovat, zda vyžaduje
či nevyžaduje podle ústavy zvláštní
kvorum.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
za podnětný návrh. Hlásí se
kolega Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedající,
v zásadě souhlasím s kolegou Paynem, pokud
by ale jeho názor nebyl schválen, chci říci,
že jsem upozorňoval na to, že není možné
hlasovat o bodě I b), aniž by se předtím
rozhodlo o pozměňovacím návrhu. V
bodě b) je totiž odvolávka na tu část,
ve které je pozměňovací návrh.
Proto se domnívám, že je korektní nejdříve
rozhodnout o pozměňovacím návrhu,
potom o tom, na co se odvoláváme, a teprve potom
o té větě, která se na něco
odvolává.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Hlásí se pan místopředseda vlády
Kalvoda.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Pane místopředsedo, nerad se zapojuji do sérií
těchto technických připomínek, ale
chtěl bych navrhnout jiný pohled na tuto věc.
Nemyslím si, že návětí vyžaduje
zvýšeného kvora, protože bez bodu I b)
to návětí stejně může
zůstat a také s odhlasovaným bodem I b) zůstane
beze změny.
Navrhuji zvážit nakolik bod I b) je něčím,
co je základní, a bod III/2 je odkaz nebo něco,
co to rozvádí. Proto navrhuji, aby se sněmovna
usnesla, že se bude zvýšeným kvorem hlasovat
o bodě I b) s tím, že toto hlasování
také rozhodne o osudu bodu III/2, protože bez bodu
I b) tam nebude. Možná, že se mýlím,
ale připadá mi to v tuto chvíli logické,
možná, že za chvíli nikoliv.
Poslanec Vladimír Šuman: Rozumím tomu
tak, že pan místopředseda vlády v podstatě
navrhl to, co bylo původně navrženo mnou -
hlasovat o obou těchto částech. Považuji
ale ze relevantní připomínku poslance Exnera,
že je v tomto případě nutné hlasovat
o pozměňovacím návrhu týkajícím
se počtu dříve než bude hlasováno
o této části usnesení. Samozřejmě,
že se musíte pane místopředsedo procedurálně
vyrovnat s návrhem kolegy Payna, protože ten navrhl
jiný postup, ale zdá se mi, že korektnější
z hlediska požadavků, i když složitější
je to tak, jak to bylo navrženo dr. Kalvodou. Proto doporučuji
postupovat takto.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Mám-li
se s tím vyrovnat, musel bych požádat kolegu
Payna, aby svůj návrh stáhl. Protože
tak nečiní, musím dát o tom hlasovat.
Kdo souhlasí s návrhem kolegy Payna, ať to
dá ve 134. hlasování najevo. Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat - pro hlasovalo 111 poslanců
a poslankyň, proti 4, 39 se hlasování zdrželo.
Budeme tedy postupovat podle návrhu, který předložil
kolega Payne. Nejprve o pozměňovacím návrhu.
Poslanec Vladimír Šuman: O pozměňovacích
návrzích musíme hlasovat v pořadí
tak, jak byly předloženy a prosím vás,
pane místopředsedo, o případnou pomoc.
Domnívám se, že existují v dané
chvíli dva pozměňovací návrhy
- jeden se týká bodu III/2, to je počet těch
jednotek, a druhý se týká toho, co navrhl
kolega Vyvadil. Pokud se mýlím, prosím, abych
byl opraven.
Mně jenom není zcela jasné, jestli i pro
tyto pozměňovací návrhy je nutné
hlasovat kvorem. (Hlasy: není.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Zahajuji
tedy 135. hlasování a ptám se, kdo s tímto
návrhem souhlasí.
Poslanec Vladimír Šuman: Promiňte, pane
místopředsedo, ale domnívám se, že
musíme přesně říci, že
nyní hlasujeme o tom, zda má být změněno
v bodě III/2 číslovka 3000 na číslovku
2000 a číslovka 5000 číslovkou 3000.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám
se tedy, kdo podporuje tento návrh ve 136. hlasování.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat, pro hlasovalo 37, proti
97, 25 poslankyň a poslanců se zdrželo hlasování.
Poslanec Vladimír Šuman: Nyní budeme
hlasovat o druhém pozměňovacím návrhu,
který bych si dovolil přednést. Prosím
kolegu Vyvadila, kdybych to necitoval přesně, aby
mne opravil.
Vypustit bod II a do bodu I zařadit bod c) se zněním:
"Vláda bude o níže uvedených činnostech
předem informovat Poslaneckou sněmovnu s tím,
že bod III bude přečíslován jako
bod II."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
zahajuji 137. hlasování. Kdo podporuje tento návrh?
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat - pro hlasovalo 54 poslankyň
a poslanců, proti 67, 40 poslankyň a poslanců
se zdrželo hlasování.
Poslanec Vladimír Šuman: Nyní, pane
místopředsedo, prosím, abyste dal hlasovat
o celém usnesení, jak je uvedeno v tisku 952 bez
jakýchkoliv změn.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám
se, kdo ve 138. hlasování podporuje přijetí
tohoto usnesení. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat - 125 poslanců a poslankyň
hlasovalo pro, 10 proti a 25 se zdrželo hlasování.
(Potlesk.)
Děkuji panu ministrovi, děkuji všem, kteří
se úspěšně podíleli na splnění
bodu 22 a). Nyní mi dovolte, abych vám popřál
dobrou chuť. Přerušuji schůzi.
Sejdeme se ve 14.00 k projednání bodu 21.
(Jednání přerušeno ve 12.00 hodin.)
(Jednání zahájeno ve 14.10 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené
kolegyně a kolegové, budeme pokračovat. Prosím,
abyste se zaregistrovali.
Dámy a pánové, zahajuji pokračování
18. schůze s tím, že než začneme
bod 21, přihlásil se předseda klubu Českomoravské
strany středu kolega Jegla. Prosím, aby se ujal
slova a vás, dámy a pánové, poprosím
o klid.
Poslanec Jan Jegla: Vážený pane předsedající,
vážení kolegové. Dovolím si navrhnout
zařazení nového bodu, velice krátkého,
do programu naší schůze. Týká
se revokace hlasování č. 129.
Vysvětlím, o co se jedná. Je to samozřejmě
navrhované zkrácení lhůty u zákona
o místních poplatcích. Bohužel náš
klub hlasoval přesně opačně, než
jak jsme hlasovat chtěli. Přiznám se, že
určitý šum a ruch, který tady byl -
dopadlo to tak, jak to dopadlo. Chtěl bych vás požádat
o pochopení, aby se to mohlo alespoň z naší
strany napravit. Pokud vím, i někteří
kolegové mají zájem hlasovat jinak, protože
ze stejných důvodů nehlasovali o tom, o čem
chtěli hlasovat.
Pokud by došlo k rozhodnutí, že by došlo
k revokaci, chtělo by to samozřejmě rozšířit
znovu o druhý, třetí bod s tím, že
bych požádal o hlasování o souhlas s
upuštěním od zásad a zkrácením
lhůty, protože jinak by to nemělo smysl. Zákon
- jak dobře víte - platí od 1. 7. a pokud
by se to nezkrátilo, nemělo by to smysl.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy
a pánové, nezbývá mi než vás
požádat, abychom hlasovali o doplnění
programu s tím, že projednáme bod navržený
kolegou Jeglou teď, protože jiné řešení
neumím najít. Kolega Exner se ještě
hlásí.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane
předsedající, všechno je v pořádku,
jenom se domnívám, že pan kolega Jegla se přeřekl.
Nejde o revokaci usnesení na zkrácení lhůty,
ale o revokaci usnesení o upuštění od
zásad tohoto tisku. Na to potom může navazovat
teprve jak už to správně řekl - jako
další bod zkrácení lhůty. Revokovat
je možné jen usnesení o upuštění
od zásad, protože to dopadlo negativně pro
tento tisk.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Samozřejmě.
Budeme tedy hlasovat. Otevírám hlasování.
Ptám se, kdo ve 139. hlasování podporuje
zařazení tohoto bodu do programu, ať zvedne
ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Konstatuji, že tento návrh byl přijat. 80 poslanců
hlasovalo pro, 29 proti, 28 se zdrželo hlasování,
7 nehlasovalo.
Vrátíme se k projednávání bodu,
který navrhl kolega Jegla.
Pokusím se přednést návrh na usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky revokuje své usnesení, kterým odmítla
upuštění od projednání zásad
u návrhu poslance Špačka a dalších
na vydání zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 48/1994 Sb., kterým
se mění a doplňuje zákon ČNR
o místních poplatcích ve znění
pozdějších předpisů - podle tisku
954, ve výborech Poslanecké sněmovny."
Protože podle jednacího řádu se hlasuje
o tomto způsobu bez rozpravy, nechám ihned hlasovat.
Zahajuji tedy 140. hlasování.
Ptám se, kdo tento návrh podporuje. Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh byl přijat. Pro hlasovalo 76, 34 poslanců
bylo proti, 37 se zdrželo hlasování.
Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám
přednesl návrh na usnesení Poslanecké
sněmovny. Budeme hlasovat o návrhu uvedeném
ve sněmovním tisku 954, kterým se výjimečně
upouští od projednávání zásad
zákona u návrhu poslance Radima Špačka
a dalších na vydání zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
48/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon ČNR č. 565/1900 Sb., o místních
poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů - podle sněmovního tisku
954, ve výborech Poslanecké sněmovny.
Ptám se tedy, kdo ve 141. hlasování podporuje
tento návrh. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh byl přijat, 81 hlasovalo pro, 34 proti, 40
se zdrželo hlasování.
Dovolte mi nyní, abychom hlasovali o návrhu usnesení
Poslanecké sněmovny, kterým se výjimečně
povoluje projednat Poslanecké sněmovně návrh
poslance Radima Špačka a dalších na vydání
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon 48/1994 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon ČNR č. 565/1990 Sb.,
o místních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů - podle sněmovního
tisku 958, ve lhůtě kratší než
60 dnů ode dne, kdy byl rozeslán poslancům
Poslanecké sněmovny.
Ptám se tedy, kdo ve 142. hlasování podporuje
tento návrh. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat. 79
poslanců hlasovalo pro, 34 proti, 45 se zdrželo hlasování.
Tím jsme projednali bod navržený kolegou Jeglou.
Promiňte mi, že jsem trochu improvizoval, neboť
jsem žádný podklad neměl.
Dalším bodem podle schváleného programu
je
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 861 a společnou zprávu výborů
k němu jako tisk 923. Úvodem vám chci sdělit,
že poslanci Jiří Vačkář
a Jan Vraný dopisem ze 6. dubna 1994 odvolali své
podpisy jako spolunavrhovatelé tohoto návrhu zákona.
Prosím, aby se ujal slova pověřený
zástupce navrhovatelů a předložený
návrh zákona odůvodnil. Je jím pan
poslanec Viktor Dobal. Prosím.
Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, páni
poslanci, vážení hosté, dovolte mi stručně
připomenout právní prostředí,
do kterého se předkladatelé snaží
umístit navrhované novely zákona o mimosoudních
rehabilitacích a zákona o půdě, a
dále uvést některé důvody,
které k takovému kroku vedly.
Vycházíme z toho, že Parlament má podle
Ústavy pravomoc přijímat zákony a
opíráme se o osvědčený princip,
že dobrý parlament respektuje při své
práci ústavu a ostatní právní
normy. Dobrý parlament úzkostlivě dbá
o to, aby přijímané zákony byly bezrozporné
ve smyslu k celku právního řádu. Má-li
být náš právní systém
živý a funkční, musí být
bezrozporný. V této souvislosti chci připomenout,
že podle čl. 1 Listiny základních práv
a svobod jsou základní práva a svobody nezadatelné,
nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
V souvislosti s projednávanou materií je relevantní
připomenout, že mezi základní lidská
práva patří právo vlastnit a právo
dědit.
Je tudíž v rozporu se základní normou
této země přijmout zákon, který
z upravovaného režimu vylučuje určitou
skupinu občanů, i když nikoliv podle smyslu
nebo - chcete-li - ducha zákona, se tak stalo podle litery
jak v zákoně o mimosoudních rehabilitacích,
tak v zákoně o půdě.
Předložené návrhy novely byly vypracovány
tak, aby byla zachována filosofie přijatého
restitučního zákonodárství,
aby byl brán zřetel na probíhající
proces privatizace. Dikce společné zprávy
je toho zřejmým důkazem.
Chtěl bych zdůraznit, že v předloženém
návrhu se nejedná o nově založené
restituční nároky, nerozšiřuje
se ani okruh majetku ani případy, v nichž byl
majetek odňat, ani rozhodné období, ve kterém
se tak stalo, dokonce ani okruh oprávněných
osob. Jedná se pouze o přesnější
definici oprávněné osoby, aby byla odstraněna
nejednotnost soudní praxe a úředních
úkonů v posuzování situace osob, jež
byly podle poválečných restitučních
předpisů oprávněny k restitucím,
ale v důsledku února 1948 došlo k přechodu
majetku, který jim měl být vydán,
na stát, aniž byly restituce provedeny.
Bohužel dikce obou zákonů, jak byla přijata
ve Federálním shromáždění,
z uvedeného pohledu de facto tyto spoluobčany diskriminuje.
Proto je smutnou praxí, že např. sedmdesátiletému
potomku obětí nacismu, který přežil
a vrátil se domů po čtyřletém
působeni v Anglii za války, je upírán
majetek, který byl za války arizován s odkazem
na dekret prezidenta Beneše č. 108, který zabavoval
majetek zrádců a kolaborantů.
Vážené paní poslankyně, páni
poslanci, zajisté máte všichni v paměti
skutečnost, že projednávaný návrh
je částí širšího zákona,
který nebyl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu přijat
18. února tohoto roku s odkazem na část I.,
která řešila problém židovských
právnických osob. V té době nebyla
ani jedna z navrhovaných novel zpochybněna ani při
projednávání ve výborech, ani při
projednávání na tomto plénu. Potřebnost
takové novely byla potvrzena také usnesením
vlády ze 13. ledna t.r.
Po nepřijetí zákona jak premiér, tak
jiní ústavní činitelé přislíbili
řešit problém jednotlivců, tj. fyzických
osob, podobně jak to nyní navrhujeme. Na schůzce
u prezidenta republiky, myslím, že 2. března
t.r. poslanci slíbili panu prezidentovi, že tento
problém urychleně vyřeší, a nebyli
přítomni pouze zástupci koalice, ale také
jiných stran, např. Levého bloku a Sociální
demokracie. Domnívám se proto, že bude pouze
důstojné a spravedlivé, když přijmeme
předložený návrh zákona ve znění
společné zprávy a vyhneme se již známým
rozpakům, které by případné
zamítnutí zákona doprovázely. Skutečně
bychom si jako Parlament žádnou úctu nevysloužili.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nyní prosím společného zpravodaje
výborů poslance Richarda Mandelíka, aby podal
zprávu o projednávání návrhu
ve výborech.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové, tento návrh
zákona projednaly výbory ústavně právní,
petiční, pro lidská práva a národnosti,
rozpočtový výbor, hospodářský
a zemědělský výbor. Jenom jediný
z těchto výborů projednávání
tohoto návrhu zákona přerušil, a to
výbor hospodářský - tedy jeho stanovisko
nemáme - ale zpravodaj se při zpracovávání
společné zprávy přiklonil k názoru
většiny.
Znění, které máte k dispozici, je
znění, na kterém se v podstatě shodly
oba výbory, kterým tradičně tato sněmovna
věří, tzn. výbor ústavně
právní a výbor rozpočtový a
proto vám jako zpravodaj doporučuji, abyste přijali
tento návrh zákona ve znění společné
zprávy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu, do které se prozatím
přihlásili 3 kolegové. Nejprve se však
do rozpravy přihlásil pan předseda Uhde,
kterému předávám slovo.
Předseda PSP Milan Uhde: Kolegyně a kolegové,
nehlásím se přímo do rozpravy a nikomu
neseberu prioritu jeho návrhu. Já bych rád
sněmovnu informoval o dopise, který jsem k tomuto
bodu dostal na poslední chvíli a který je
určen všem poslancům. Abych nezadržoval
jejich poštu, nahrazuji techniku, kterou bych vynaložil
normálně tím, že bych dodal tento dopis
do klubů, a chci vás o něm ústně
informovat. Odesilatelem je Operace Ester, iniciativa, které
záleží na tom, aby zákon, který
právě projednáváme, byl schválen
ve verzi, která je buď totožná nebo blízká
původnímu poslaneckému návrhu. Shromáždili
1 816 podpisů českých občanů
a 326 podpisů zahraničních příslušníků,
kteří pobývali v České republice
nebo se na dálku k této iniciativě přihlásili.
Každý, kdo by chtěl o tomto dopise něco
blíže vědět, má možnost
ho dostat v tuto chvíli k nahlédnutí a normální
technickou cestou ho dodám do klubů tak, jak jsem
zvyklý. Protože by však mohl někdo podezírat
Kancelář nebo mne, že jsme dopis zadrželi
a že by nemohl ovlivnit ty poslance, kteří
mu budou s pochopením naslouchat, považoval jsem za
správné vás tímto způsobem
informovat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu předsedovi. Jako první je do rozpravy přihlášen
kolega Libor Novák mladší, připraví
se kolega Vorlíček a pak kolega Dobal.
Poslanec Libor Novák (1962): Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
vážení členové vlády,
kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jménem
klubu ODS přednesl dva pozměňující
návrhy k návrhu zákona Viktora Dobala a dalších
ve znění společné zprávy.
První pozměňovací návrh se
týká článku I, bodu 1, který
upravuje nový text § 3 odst. 2. V tomto odstavci za
slovy "do majetku scházejících"
se konec věty mění a nové znění
je: "pokud k převodu nebo přechodu vlastnického
práva, prohlášeným za neplatné
podle těchto zvláštních předpisů,
došlo z důvodu rasové perzekuce a tento nárok
nebyl po 25. únoru 1948 uspokojen z důvodů
uvedených v § 2, odst. 1, písm. c zákona."
Druhý pozměňovací návrh zní
takto: "články 3 a 4 se vypouštějí".
Odůvodnění: klub ODS se v těchto dvou
problematických záležitostech přiklonil
k připomínkám, které byly vyjádřeny
ve stanovisku vlády, a proto je nebudu dále odůvodňovat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Vorlíčka, připraví
se kolega Dobal.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, vážení
členové vlády, dámy a pánové,
když jsem na 16. schůzi Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR přednášel stanoviska klubu
Levého bloku k tehdejšímu návrhu zákona
tisk 700, jehož součástí byl návrh
zmírnění následků některých
majetkových křivd židovských fyzických
osob, zdůrazňoval jsem okolnost, že záležitost
svou povahou vyžaduje řešení, které
by zaručilo důstojný průběh
projednávání i realizaci přijatých
závěrů.
Tedy řešení, které by nezavdalo nikdy
a v ničem důvod k politickým nebo právním
tahanicím o majetek. To podle mého názoru
bylo možné zajistit jen za předpokladu, že
před projednáváním ve sněmovně
nalezneme shodu o tom, co bude pro drtivou většinu
poslanců všech politických klubů, a
proto i pro většinu občanů ČR,
přijatelné řešení. Tedy nalezneme
něco, co bych nazval nejmenším společným
jmenovatelem názorů na způsob zmírnění
následků křivd na židovských
spoluobčanech. Nerespektování tohoto požadavku
a předložení syrové předlohy
zákona, měněné za pochodu ještě
ve sněmovně bez širokého konsensu, muselo
vést během jednání na 16. schůzi
Poslanecké sněmovny k průběhu, který
poškodil kredit České republiky a pověst
Poslanecké sněmovny mnohem více než
fakt, že židovští spoluobčané
na zmírnění následků křivd
čekali po listopadu tak dlouho, zatímco vše
jiné bylo přednější.
Klub Levého bloku si tehdy riziko střetu včas
uvědomil a na únorové schůzi varoval
před projednáváním materiálu,
ke kterému bylo mnoho výhrad a evidentně
se rýsovala nedostatečná shoda ve sněmovně.
To byl důvod, proč klub Levého bloku navrhl
sněmovně tehdejší tisk 700, resp. tisk
826, stáhnout a přijmout usnesení, v němž
by se Poslanecké sněmovna obrátila na českou
vládu se žádostí, aby do 15. dubna připravila
návrh řešení tohoto problému
v nekontroverzní podobě, to je zhruba řečeno
ze státních prostředků. Kdyby sněmovna
náš návrh tehdy přijala, mohla si ušetřit
v politické oblasti nejednu trapnost. Život prokázal
reálnost našeho návrhu a tak česká
vláda 13. dubna opravdu předkládá
spolu se stanoviskem k tisku 861 vlastní návrh řešení
zmírnění majetkových křivd
židovských fyzických osob, a to ze státních
prostředků.
Odpor některých koaličních poslanců
proti vládnímu návrhu jako průchodnému
kompromisu ukazuje, že se z neslavného průběhu
únorové schůze příliš
nepoučili. Nebudu zde uvádět výčet
námitek proti návrhu poslance Dobala a dalších,
tisk 861, protože autoři předlohy vycházejí
v podstatě z nezměněného myšlenkového
schématu a oproti tisku 700 používají
jen formálně pozměněné prostředky
k dosažení stejných cílů. Musel
bych tedy opakovat své výhrady přednesené
v únoru. Většina mých výhrad
je přehledně uvedena ve stanovisku vlády,
s nímž se v postatě ztotožňuji.
Společná zpráva, tisk 923, se od návrhu
poslance Dobala a dalších odlišuje mimo jiné
tím, že obce jsou povinnou osobou jen za určitých
okolností. Také tento návrh by podle mého
mínění způsobil mnoho zlé krve
už proto, že i fundovaní právníci
nemají stejný názor na interpretaci §
4 odst. 2 zákona číslo 172/1992 Sb., o přechodu
některých věcí z majetku ČR
do majetku obcí a hrozí tedy nebezpečí
sporu o to, zda nejde o vyvlastnění a opět
jde o nebezpečí tahanic o majetek.
Domnívám se, že v dnešním neklidném
světě v období, kdy ve státech kolem
nás, a bohužel i u nás, roste rasová
a nacionální nesnášenlivost, je přímo
povinností této sněmovny přijmout
takový návrh řešení, s nímž
bude souhlasit drtivá část nejen poslanců,
ale i zastupitelů obcí a občanů vůbec
a nedojde k vyvolání pocitů nových
křivd v občanské veřejnosti. Ohlas
vznášení nároků na sportovní
areál Hagibor ukázal, jak snadno by se necitlivě
realizovaná náprava křivd mohla stát
medvědí službou židovským obcím
a židovským spoluobčanům.
Za naprosto nesmyslné pak pokládám, abychom
se dnes ve sněmovně - a já doufám,
že k tomu nedojde - vzájemně v diskusi tloukli
po hlavách ideály spravedlnosti a morálky.
Víme totiž všichni až příliš
dobře, že různé do dneška přijaté
zákonné nápravy křivd byly natolik
selektivní záležitostí, že o spravedlnosti
nemůže být ani řeč. Stačí
si uvědomit kupříkladu, že pan Novák,
jako fyzická osoba, dostal nazpět truhlářství,
ale bratři Novotní, s. r. o., nedostali nic. A stupeň
zmírnění křivd v jednotlivých
oblastech vymezených zákony má natolik rozdílný
metr, že bych ani o morálce nedoporučoval příliš
hovořit.
Rozdíly v názorech členů sněmovny
v případě dnešního návrhu
zákona, řekněme si to otevřeně,
ukazují pouze rozdílný pohled na to, co kdo
z nás považuje ještě za právně,
politicky a ekonomicky únosné přijmout v
současné době. Za nemorální
považuji pouze to, že se se zmírněním
křivd židovským spoluobčanům
otálelo tak dlouho, až řešení tohoto
problému spadlo do období pro tyto účely
už dost nepříznivého. Posloupnost nápravy
křivd v této společnosti měla být
prostě jiná. Máme zde zastupovat zájmy
občanů. Ze svého hlediska pokládám
za všeobecně mezi občany přijatelný
návrh české vlády, který podle
mého mínění nezakládá
další právní a majetkové konflikty.
Myslím, že česká vláda nabízí
realistické řešení, a proto bych rád,
aby Poslanecká sněmovna opustila myšlenku nyní
šít horkou jehlou vlastní návrh z různých
připomínek a přijala vládní
návrh řešení problému uvedený
v příloze stanoviska vlády v tisku 861. Děkuji
vám za pozornost.