Úterý 26. dubna 1994

Poslanec Jan Černý: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, já se předem omlouvám, že budu mít celou řadu pozměňovacích návrhů, dohromady jich je 24. Bohužel vzhledem k situaci v zemědělském výboru, kde nebyla vůle projednat tyto pozměňovací návrhy a zapracovat je do společné zprávy, je potřeba přednést tyto pozměňovací návrhy, které jsou výsledkem práce koaličních poslanců zemědělského výboru, přímo na plénu.

Mým prvním pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh k § 1, odst. 1, písm. a), kde se vypouští slova "v rozsahu stanoveném tímto zákonem i". Zdůvodnění je jednoduché. Při poslední novele zákona o půdě se tato sněmovna shodla na jednom, že jediným správcem veškerého půdního fondu by měl být pozemkový fond a tato formulace je v rozporu s tím, co sněmovna při poslední novele přijala.

Druhým pozměňovacím návrhem je opět pozměňovací návrh k § 1, odst. 1, písm. a), kde se za slova "lesní půdní fond" doplní slova "a vodní toky". Zdůvodnění opět jednoduché: V případech, kdy došlo k vyvlastnění pozemků, se za současné dikce zákona nevrací drobné vodní toky, které byly ve vlastnictví fyzických osob už před rokem 1948. Toto ustanovení se netýká vodohospodářsky významných toků, splavných toků, které byly již před rokem 1948 ve vlastnictví státu.

Třetím pozměňovací návrhem je pozměňovací návrh k § 2, který se doplňuje odstavcem 3 ve znění: "Pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem (odkaz na § 27 b) zákona ČNR č. 344/92 Sb., o katastru nemovitostí ČR), anebo byl jako samostatný pozemek veden v pozemkových knihách."

Odůvodnění opět jednoduché. S ohledem na výkladové spory ohledně pojmu pozemek, resp. jeho část, je potřeba do zákona o půdě specifikovat pro tato ustanovení zákona, co se rozumí pojmem pozemek.

Čtvrtým pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh k § 4, kde se v odst. 2, písm. c) nahrazují slova "uvedené v odst. 1" slovy "jejíž věc přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6".

Obdobný pozměňovací návrh se týká § 4 odst. 2, písm. d), kde se opět nahrazují slova "uvedené v odst. 1" slovy "jejíž věc přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6".

Stejný pozměňovací návrh se týká odst. 2, písm. e). Text bude identický s písmeny c) a d). Jde o to, aby se do všech ustanovení promítl cíl, který sledoval zákonodárce již v novele realizované zákonem č. 93.

Další pozměňovací návrh § 4. V § 4 se za dosavadní odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: "V případě uvedeném v § 6 odst. 1, písm. u) v části týkající se lesních družstev složených výlučně z fyzických osob jsou oprávněnými osobami fyzické osoby, které byly členy lesního družstva. Velikost jejich nároku se odvodí od velikosti jejich členského podílu v lesním družstvu. Zemřel-li člen lesního družstva uvedeného v § 6 odst. 1, písm. u) před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byl-li prohlášen před uplynutím této lhůty za mrtvého, jsou oprávněnými osobami fyzické osoby splňující znaky oprávněné osoby ve smyslu tohoto zákona v pořadí uvedeném v § 4 odst. 1, písm. a) až e)." Zdůvodnění: Zařazení tohoto pravidla chování si opět vyžaduje legislativní nedotaženost novelizace realizované zákonem č. 93. Tímto zákonem byla zařazením § 6 odst. 1, písm. u) umožněna mimo jiné restituce majetku bývalých lesních družstev složených výlučně z fyzických osob. Vzhledem k tomu, že podle zákona o půdě může být oprávněnou osobou pouze fyzická osoba, došlo tak ke kolizi mezi tímto ustanovením a § 4 zákona o půdě, neboť v jeho smyslu nemůže být oprávněnou osobou právnická osoba, byť složená výlučně z fyzických osob.

Šestým pozměňujícím návrhem je pozměňující návrh k § 4. Do § 4 zařadit nový odst. 2, který zní: "Není-li osoba, která by jinak byla oprávněnou osobou, státním občanem České republiky nebo nemá-li na území České republiky trvalé bydliště, jsou na jejím místě oprávněnými osobami fyzické osoby uvedené v odst. 2 písm. c) až e) v uvedeném pořadí." Dosavadní odst. 3 označit jako odst. 4. Jedná se o jisté zmírnění diskriminačního dopadu restitučního principu, který neumožňuje restituci devizovým cizozemcům. Zároveň je zachován přístup tuto diskriminaci odůvodňující, totiž že nemovitosti nemají být převáděny do vlastnictví cizincům.

Řeknu k tomu velmi stručný příklad, o co se vlastně jedná. Např. emigrovala-li celá rodina, zemřel-li jeden z rodičů a zůstal-li v České republice, splňuje veškeré podmínky zákona 229 např. jejich syn, je oprávněnou osobou na ideální polovinu majetku, druhou polovinu dosud odkupuje od Pozemkového fondu. Tímto zněním by se v podstatě umožnilo, aby zbývající rodič, který je ve většině případů ve velmi vysokém věku a žije někde jinde, mohl postoupit vlastně tento restituční nárok na osobu, která splňuje veškeré podmínky zákona 229, tudíž je českým občanem a má trvalé bydliště na území České republiky.

Další pozměňovací návrh se týká § 4a, který se doplňuje novým odst. 5, který zní: "Na postup Pozemkového úřadu podle § 4a, odst. 3 a 4 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení." Je to opět snaha legislativně dotáhnout a upravit řízení a postup Pozemkového úřadu.

Další pozměňovací návrh se týká § 8. V § 8 odst. 3 za slova "této osobě blízké" vložit slova "nebo má tato osoba nebo jí osoba blízká nárok na jejich vydání podle tohoto zákona".

Devátým pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh opět k § 8, kde by se zařadil nový odst. 6, který zní: "Pro určení nástupnictví oprávněných osob na místo zemřelého původního vlastníka podle odst. 3 až 5 se použijí ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) až e)." Odůvodnění: Je zřejmé, že zákonodárce neměl v úmyslu omezit okruh aktivně legitimovaných fyzických osob k podání návrhu na soud pouze na původní převodce. To vyjádřil použitím rozdílných pojmů vlastník pozemku a na návrh oprávněné osoby. Logickým výkladem lze sice k tomuto závěru dospět, nicméně použití § 4 odst. 2, respektive v jeho ustanovení písmen a) až e) je problematické s ohledem na to, že chybí jednak přímý odkaz na ustanovení a jednak proto, že v uvozující části § 4 odst. 2 hovoří o tom, že se vztahuje na případy, kdy došlo k převodu nebo přechodu vlastnictví na stát nebo jinou právnickou osobu.

Další pozměňovací návrh se týká § 11. V § 11 odst. 7 se na konec připojuje věta: "O vydání či nevydání pozemku se stavbou rozhoduje Pozemkový úřad podle § 9 odst. 4 tohoto zákona." Je to opět snaha o urychlení průběhu restitucí.

Jedenáctý pozměňovací návrh se týká § 14 odst. 3, kde se slova "původní stavby" nahrazují slovy "cena obytné budovy, hospodářské budovy nebo jiné stavby v době převzetí státem nebo jinou právnickou osobou" Dále se do odst. 3 připojuje věta, která zní: "Jedná-li se o náhradu za vrácenou stavbu podle § 23 odst. 2 tohoto zákona, má oprávněná osoba nárok na náhradu ve výši rozdílu cen, pokud cena vrácené stavby určená ke dni jejího vrácení je nižší než cena této stavby při vzniku práva užívání podle zvláštních předpisů."

Další změnou § 14 je vložit nový odst. 3 tohoto znění - ostatní odstavce samozřejmě přečíslovat. Znění odst. 3: "Je-li vydávaná obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba znehodnocena tak, že její cena určená ke dni 24. 6. 1991 je nižší než cena původní budovy nebo jiné stavby v době převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, je na vůli oprávněné osoby, zda převezme budovu nebo jinou stavbu a požádá o náhradu ve výši rozdílu mezi cenou budovy nebo cenou jiné stavby v době převzetí státem nebo jinou právnickou osobou a cenou ke dni 24. 6. 1991, nebo požádá o náhradu ve výši ceny budovy v době jejího převzetí státem nebo jinou právnickou osobou."

Tento odstavec vypadl podle našeho mínění omylem po poslední novele. Jinak byl součástí zákona č. 229.

Dalším pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh § 22. V § 22, odst. 1, písm. f) se doplní věta, která zní: "Právo hospodaření k nemovitostem, které tvoří součást lesního půdního fondu a jež zůstalo po dni 24. 6. 1991 zachováno, zaniká dnem účinnosti tohoto zákona." Je to v podstatě úprava, která vyplývá z předneseného pozměňovacího návrhu k § 1, písm. a), tzn. k prvnímu pozměňovacímu návrhu, který jsem přednesl.

Další pozměňovací návrh se týká § 22, odst. 2, jež se doplňuje větou, která zní: "Pozemky, k nimž náleží právo náhradního užívání, jsou předmětem pozemkových úprav bez ohledu na to, zda jsou zastavěny či určeny k zastavění." Tato úprava se snaží o odstranění kolize s § 2 zákona ČNR č. 284/1991 Sb. ve znění pozdějších znění a doplňků, z kterého vyplývá, že předmětem pozemkových úprav nejsou pozemky zastavěné a určené k zastavění. Pozemky nacházející se v náhradním užívání ve smyslu § 9 nařízení vlády č. 47/1955 Sb. o hospodářskotechnických úpravách pozemků mohly však být zastavěny. Náhradnímu uživateli vyplývalo z tohoto ustanovení právo stavby.

Dalším pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh k § 22, odst. 3, kde se slovo či číslovka "1993" nahradí slovem či číslovkou "1994". Jedná se o možnost prodloužení zrychlené výpovědi nájmu.

Další pozměňovací návrh se týká opět § 22, odst. 8, písm. c) kde navrhuji doplnit za slova "nájemce má předkupní právo k tomuto pozemku" - "a vlastník pozemku má předkupní právo ke stavbě nacházející se na jeho pozemku". Odůvodnění: Vzhledem k tomu, že dosavadní právní úprava zakládá předkupní právo pro vlastníka stavby, je vhodné tento stav vyvážit a předkupní právo přiznat i vlastníku pozemku.

Další pozměňovací návrh je opět k § 22, odst. 11, který zní: "Vznikl-li nájemný vztah ze zákona podle odst. 3 nebo podle odst. 9, je nájemce povinen na žádost vlastníka do 30 dnů od podání žádosti vypracovat protokol o stavu pronajatých nemovitostí a nechat jej potvrdit příslušnými orgány, zejména okresní hygienickou stanicí, stavebním úřadem a požárním technikem."

Další pozměňovací návrh se týká § 23, kde v § 23, odst. 1 se za slova "hospodářské budovy" vkládají slova "nebo jiné stavby". Dále se odstavec 1 doplňuje větou, která zní: "Zemřel-li původní vlastník obytné nebo hospodářské budovy nebo jiné stavby, nebo byl-li prohlášen za mrtvého, má právo na náhradu další oprávněná osoba v pořadí uvedeném v § 4, odst. 2, písm. a) až e)."

Další pozměňovací návrh se týká § 24. Zde musím předeslat, že znění § 24, jeho odstavců 1 až 9, tak jak je přečtu, do tohoto pozměňovacího návrhu není zahrnuto to, co je ve společné zprávě, tzn. hlasování o společné zprávě a o § 24, tak jak ho budu předkládat já, se vzájemně nevylučuje. Vzhledem k tomu, že se jedná o úpravu data, ke kterému se počítá nájem, volil jsem cestu kompletní úpravy celého textu, čili přečtu vlastně celý text, tak jak by zněl § 24 a jeho odstavce.

"§ 24 odst. 1 až 9 znějí:

Odst. 1: Vlastnictví trvalých porostů vzešlých na pozemcích v době jejich užívání podle zvláštních předpisů přechází na vlastníka pozemků dnem 24. června 1991. Užitky z trvalých porostů náleží nájemci, pokud se s pronajímatelem nedohodne jinak. K témuž okamžiku přechází do vlastnictví vlastníka pozemku vše, co tvoří součást - zde bude odkaz 2 - trvalých porostů.

Odst. 2: Jestliže na pozemku nebo jeho části byl ke dni vzniku užívání podle zvláštních předpisů trvalý porost a jestliže na tomto pozemku nebyl k 24. červnu 1991 cenově srovnatelný trvalý porost, náleží vlastníkovi pozemku náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době vzniku práva užívání podle zvláštních předpisů (odkaz 1) a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.

Odst. 3: Jestliže na pozemku, nebo jeho části byl ke dni vzniku užívání podle zvláštních předpisů (odkaz 1) trvalý porost a jestliže na tomto pozemku nebyl k 24. červnu 1991 žádný trvalý porost, náleží vlastníkovi pozemku náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na tomto pozemku nacházel ke dni vzniku práva užívání podle zvláštních předpisů (opět odkaz 1).

Odst. 4: Jestliže se na lesním pozemku nacházel ke dni vzniku užívání podle zvláštních předpisů (odkaz 1) les, je nájemce povinen zalesnit tento pozemek na své náklady ve lhůtě stanovené zákonem (odkaz 13a) a dopěstovat les do zajištěné kultury. Jestliže se na pozemku ke dni 24. června 1991 nacházel lesní porost ve stavu nezajištěné kultury, je nájemce povinen jej na své náklady dopěstovat do zajištěné kultury, nedohodnou-li se účastníci jinak. Od náhrady za trvalý porost podle odst. 4 se odečte cena zajištěné kultury.

Odst. 5: Jestliže na pozemku nebo jeho části nebyl ke dni vzniku práva užívání podle zvláštních předpisů (odkaz 1) trvalý porost a jestliže na tomto pozemku byl ke dni 24. června 1991 trvalý porost s výjimkou lesa, náleží nájemci náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nacházel ke dni 24. června 1991.

Odst. 6: Jestliže na pozemku nebo jeho části byl ke dni vzniku práva užívání podle zvláštních předpisů (odkaz 1) trvalý porost a jestliže na tomto pozemku byl ke dni 24. června 1991 cenově hodnotnější porost s výjimkou lesa, náleží nájemci náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel ke dni vzniku práva užívání podle zvláštních předpisů (odkaz 1) a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel ke dni 24. června 1991.

Odst. 7: Jestliže je vlastník pozemku povinen poskytnout náhradu za trvalý porost podle odst. 5 až 6, může podat návrh na výměnu tohoto pozemku za jiný pozemek. V takovém případě se postupuje podle § 11, odst. 2, nedohodnou-li se účastníci jinak.

Odst. 8: Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991.

Odst. 9: Byl-li vlastníkem trvalých porostů před dnem 24. června 1991 stát, náhrady podle odst. 5 až 6 se neposkytují.

Odst. 10: Právo na náhrady podle odstavců 2 až 6 lze uplatňovat do 5ti let od dne 24. června 1991. V téže lhůtě lze podat návrh na výměnu pozemku podle odst. 7."

Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh, kterým se za § 24 vkládá nový § 24 a), který zní:

"§ 24 a) Při ukončení nájmu vytvořeného podle § 22 odst. 3 nebo § 22 odst. 9 k pozemkům užívaným před 24. červnem 1991 podle zvláštních předpisů - odkaz 1 - přechází do vlastnictví vlastníka pozemků meliorační zařízení umístěné pod povrchem pozemku - odkaz 2 - s výjimkou hlavních melioračních zařízení - odkaz 3, pokud se vlastník pozemku s vlastníkem melioračního zařízení nedohodne jinak."

Nyní bych uvedl odkazy.

Odkaz 1 zní: § 50 zákona 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví; zákon č. 133/1975 Sb., ve znění pozdějších změn a doplnění; § 12 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.

Odkaz 2 zní: § 120 občanského zákoníku.

Odkaz 3 zní: §14 odst. 6 zákona 229/1991 Sb., ve znění pozdějších změn a doplnění.

Dalším pozměňovacím návrhem je návrh, který by v § 27 b) v odst. 2 za slova "zákona č. 46/1948 Sb.," vložil slova "nebo § 15 zákona č. 142/1947 Sb."

Předposledním pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh k § 32 odst. 4, kde by se doplnila věta: "Nenabyl-li přídělce právoplatné vlastnické právo k přiděleným nemovitostem, má přídělce právo na navrácení splacené části přídělové ceny."

Posledním pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh k § 33 a), kde v § 33 a) odst. 1 se slova "nároky na vydání podílu" nahrazují slovy "právo na vydání majetkového podílu".

To jsou všechny pozměňovací návrhy. Znovu upozorňuji, že velká část z nich vlastně kontroverzních není, jsou to legislativně technické úpravy, které nerozšiřují okruh oprávněných osob ani nevyvolávají nové restituční tituly či nespecifikují nový majetek, který by měl být vydáván. Snaha je urychlit restituční proces a stanovit konkrétního vlastníka ke konkrétnímu majetku.

Myslím si, že valná většina pozměňovacích návrhů by bývala byla zahrnuta již ve společné zprávě, pokud by nedošlo k obstrukci v zemědělském výboru, kde bohužel při neúčasti opozičních poslanců je tento výbor neschopný se usnášet. Tyto pozměňovací návrhy tak, jak jsem je přednesl, doporučili poslanci zemědělského výboru z koaličních stran, kteří se tohoto jednání zúčastnili. Děkuji za pozornost i za trpělivost s touto řadou pozměňovacích návrhů.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Černý ukončil soubor svých pozměňovacích návrhů. Je zde faktická poznámka pana poslance Jegly. Prosím, máte možnost proslovit tuto poznámku.

Poslanec Jan Jegla: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, na rozdíl od pana kolegy Černého se domnívám, že pozměňovací návrhy, které tady byly předneseny, jsou tak zásadního charakteru. že naprosto změnily návrh, který byl předložen kolegou Bečvářem a kolegou Machem.

Proto navrhuji, aby toto jednání k tomuto zákonu bylo přerušeno. Jak už jsem řekl, považuji tyto pozměňovací návrhy za tak důležité, že by se k nim měla jednoznačně vyjádřit vláda. Domnívám se, že by to mělo být projednáváno na příštím plenárním zasedání sněmovny, to znamená v květnu. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, trváte na tom, abych dal okamžitě hlasovat, a představujete si přerušení i tohoto bodu okamžitě?

Poslanec Jan Jegla: Po rozpravě.

Předseda PSP Milan Uhde: Po doznění rozpravy - v tom případě dávám slovo panu poslanci Výbornému s faktickou poznámkou, protože pan poslanec Výborný je přihlášen do rozpravy v normálním pořadí. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, přednesu faktickou poznámku, která nebude trvat déle než pět minut.

Poslanci Karel Mach a Ivan Bečvář podali návrh velmi drobné novely zákona o půdě a vláda zaujala k tomuto návrhu novely zákona o půdě, jak je uvedeno v jejím stanovisku, zásadně odmítavý postoj. Pan poslanec Černý a - uvedl dvakrát, pokud jsem nepřehlédl - společně s ním koaliční poslanci, kteří jsou členy zemědělského výboru, předkládají celkem 24 pozměňovacích návrhů, o kterých jsem jako poslanec slyšel už v několika minulých dnech, ale vyslechl jsem je teprve dnes. U pátého z těchto pozměňovacích návrhů už jsem si přestal činit poznámky, neboť jsem nezvládl jejich množství a už vůbec bych nezvládl - říkám to zcela otevřeně - posoudit jejich dopady.

Chci však konstatovat, že podle mého názoru tento postup zvolený panem poslancem Černým a společně s ním zřejmě i kolegy z mého poslaneckého klubu - nerad to říkám, ale je to tak - je postup, který hraničí s obcházením ústavy a podle mého mínění je postupem nekorektním. (Potlesk.)

Pánové z levé strany, je mi líto, že mi tleskáte. Je mi to líto z důvodu, který řeknu později. Před zahájením této schůze jsem dokonce slyšel, že někteří z poslanců, kteří hodlají přednést tyto pozměňovací návrhy, považují za taktické, aby byly předneseny až na schůzi. To mě poněkud vyděsilo. Budeme-li přednášet z taktických důvodů na poslední chvíli 24 pozměňovacích návrhů k restitučnímu zákonu, nevím, zda se dočkáme zlepšení tohoto zákona kdysi přijatého Federálním shromážděním, zákona, o němž všichni víme, že je to zákon špatný. Myslím, že se dočkáme spíše zhoršení jeho kvality.

Dokonce jsem slyšel v kuloárech před zahájením této schůze, že kdyby snad byl někdo proti těmto návrhům, zastává jakési opoziční postoje vůči koalici. Já se to nedomnívám, zvláště, když jsem s těmito návrhy neměl možnost seznámit se předem.

Považuji za jediný možný a korektní postup tento: Domnívají-li se předkladatelé těchto pozměňovacích návrhů, že je nutno o nich jednat, jednejme o nich korektně. Vůbec netvrdím, že jsou špatné, tvrdím jen, že jsme neměli možnost s nimi se seznámit. Nechť předkladatelé těchto návrhů podají svůj návrh zákona, aby vláda tak, jak ústava předepisuje, měla možnost do 30 dnů se k těmto návrhům vyjádřit. Takto vládě - a já jsem členem koaliční strany - tuto možnost odnímáme. Velmi bych prosil, aby koaliční poslanci i z mé strany, ale v této chvíli je to na poslanci Černém, tyto návrhy vzali zpět, podali samostatný návrh zákona a v souladu s jednacím řádem i ústavou ponechali vládě možnost, aby se k těmto návrhům vláda vyjádřila.

Pane předsedo, pět minut jsem nevyčerpal a byla to podle mého mínění faktická poznámka.

Předseda PSP Milan Uhde: Já se rovněž domnívám, že to byla faktická poznámka, dokonce taková, jak má podle pravidel o faktické poznámce znít. Nicméně rozprava pokračuje, pan poslanec Výborný podal určitou výzvu předkladatelům návrhů. Jde o to, aby pan poslanec Černý o ní přemýšlel; jestli chcete, pane poslanče, fakticky odpovědět, dám vám příležitost okamžitě na místě. Prosím.

Poslanec Jan Černý: Mně je hrozně líto, že se dostávám do sporu s kolegou Výborným. Pravda je ovšem taková - a já souhlasím s tím, že vláda neměla možnost se vyjádřit - nicméně to, že neměl soubor pozměňovacích návrhů k dispozici pan kolega Výborný, je chybou jejich poslaneckého klubu, protože tyto návrhy byly projednávány ještě před minulým plénem a všichni je dostali písemně.

Předseda PSP Milan Uhde: Byla tam přihláška k replice, nebo to bylo spontánní zvednutí ruky? Pan poslanec Výborný chce replikovat. Má příležitost.

Poslanec Miloslav Výborný: Já jsem, pane předsedo, klidný člověk, ale tyto návrhy zazněly teď na této schůzi. Zazněly-li někdy v minulosti nějaké jiné návrhy, tak o nich bylo hlasováno a to jsou návrhy pro mne nezajímavé. V této schůzi tyto návrhy zazněly. Nechci se už hádat, k další replice se už hlásit nebudu.

Předseda PSP Milan Uhde: Já se domnívám, že to, co bylo řečeno, platí. Předkladatelé pozměňovacích návrhů mají příležitost přemýšlet v tom duchu, který tu vyvolal pan poslanec Výborný. Ale rozprava pokračuje a já sněmovně oznamuji svůj záměr, že bych rád, aby rozprava odezněla, a potom vyhlásím přestávku, protože jednáme dlouho. Nerad bych však tuto rozpravu tříštil tím, že bych přestávku vyhlásil teď hned. Slovo má poslanec Budinský s pozměňovacím návrhem. Připraví se pan poslanec Josef Červinka s pozměňovacími návrhy.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Já se vám omlouvám, že budu dávat jeden pozměňovací návrh. Ale k tomu, abych podal tento svůj pozměňovací návrh, mne právě přiměl ten postup, který je dnes aplikován zde, o kterém jsem - tak jako mnozí z vás - věděl, i když se mi jako kolegovi Jeglovi nebo kolegovi Výbornému nelíbí, což jsem vyjádřil i na jednání našeho poslaneckého klubu.

Vlastní předloha, podle mého názoru, není dobrá. Podle mého názoru je korektní a správné stanovisko vlády. Proto si myslím, že by bylo nutno přednést navíc ještě jeden pozměňovací návrh, a to ten, aby část jedna byla z předkládaného návrhu zákona vypuštěna. Pak by se teprve mohlo případně - rozhodne-li se tak Poslanecká sněmovna - jednat o těch návrzích, které skutečně jsou košaté. Já se bohužel k nim připojím.

Úvodem bych chtěl říci, že na návrhu, který podávám, nemám žádný osobní prospěch; že spolupracuji s Ministerstvem dopravy na přípravě výstavby letiště Praha Ruzyně a byl jsem hospodářským výborem pověřen, abych zřídil a řídil komisi pro letectví, která se poprvé sejde v pátek 13. května a já vás všechny na ni zvu. A nyní k tomu pozměňovacímu návrhu.

V § 11 odst. 1 by se vložil nový text na konec, a to by bylo ustanovení g), které zní: "Pozemek, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, zasahuje do vnitřních hranic veřejného letiště - odkaz 10 a) - zakreslený v základní mapě letiště - odkaz 10 b) - před 24. červnem 1991." - Zdůvodnění: Navrhuje se, aby pozemky v rozsahu vymezeném v písmenu g) byly podrobeny režimu § 11 odst. 2, kdy oprávněné osobě je namísto vydání konkrétního pozemku vydán náhradní pozemek ve vlastnictví státu. Podmínkou aplikace nového odstavce by bylo splnění tří podmínek, a to že pozemek: 1. byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, 2. zasahuje do vnitřních hranic veřejného letiště tak, jak jsou kartograficky zaznamenány v základní mapě letiště, přičemž 3. tyto vnitřní hranice byly v základní mapě letiště zakresleny již před nabytím účinnosti zákona 229/1991. Pojem veřejné letiště je vymezen v § 25 zákona o civilním letectví a pojem základní mapa letiště je kartografickým pojmem, jehož náležitosti stanoví norma.

Chtěl bych říci, že přijetím úpravy obsažené pod písmenem g) se v případě veřejných letišť odstraní praktické potíže s interpretací ustanovení § 11 odst. 1 písm. c). Jedná se přitom o pozemky, které s pohledem na jejich umístění ve vnitřních hranicích veřejného letiště - to jsou pozemky, které zabezpečují vlastní provoz a ochranná pásma - nelze obhospodařovat zemědělským způsobem a navíc z důvodu nutnosti zajištění ochrany a bezpečnosti leteckého provozu a pozemních leteckých zařízení je do takovýchto pozemků omezeno i právo vstupu. Děkuji vám za pozornost a omlouvám se ještě jednou, chtěl jsem tento návrh podat jako vlastní návrh zákona novely o půdě, ale volím tuto cestu. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vladimíru Budinskému. Slovo má pan poslanec Josef Červinka, připraví se pan poslanec Jan Bláha.

Poslanec Josef Červinka: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já musím - bohužel nebo bohudík - konstatovat, že pan poslanec Budinský přede mnou formálně udělal to, co jsem já udělat chtěl také, a to, že navrhl vypuštění odstavce 1 z původního tisku 797. Taktéž odůvodňuji, že se ztotožňuji se zněním vládního stanoviska, že se jedná o nesystémový přístup, že se jedná o přístup, kde je ve své podstatě logická chyba. To znamená - zavádí dva okruhy restituentů: jednoho, kterého budeme restituovat "kvalitněji", a jiného, toho většího, nad 50 ha, kterého budeme restituovat podle jiných způsobů. Já jsem vyčerpal svůj příspěvek a nabádám všechny poslance, aby velmi korektně a podrobně se zabývali pozměňujícími návrhy kolegy Černého a Tlustého, protože podle mého názoru je to tak, jak říkal kolega Výborný, že mění velmi zásadním způsobem citaci zákona. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Já se omlouvám, předpokládal jsem, že pan poslanec Červinka přednese pozměňovací návrhy - chtěl, ale změnilo se to. Rozumím. Zvu k řečništi pana poslance Jana Bláhu, který má pozměňovací návrh. Připraví se pan poslanec Vlastimil Tlustý s pozměňovacími návrhy. Těm dávám přednost před ostatními řečníky, kteří chtějí pouze pronést stanovisko k přednášenému bodu. Prosím, pan poslanec Bláha má slovo.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP