Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dále se přihlásil kolega Hájek Jiří.

Poslanec Jiří Hájek: Pane předsedající, pane předsedo, pane předsedo vlády, dne 30. června 1993 uložil ministr zahraničních věcí České republiky u generálního tajemníka Rady Evropy listinu o přístupu České republiky ke Statutu Rady Evropy. Téhož dne výbor ministrů Rady Evropy rozhodl, že se Česká republika považuje za smluvní stranu Evropské úmluvy o lidských právech včetně dodatkových protokolů a že se považuje za signatářský stát Evropské sociální charty a jejích dvou protokolů.

Podpisem ministra zahraničních věcí na depozičním protokolu se Česká republika zavázala, že přijme opatření k další transformaci Evropské sociální charty do vnitrostátního práva ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky.

Evropská sociální charta patří mezi mezinárodní dokumenty, jejichž plnění kontroluje Parlamentní shromáždění podle směrnice č. 448 proto, aby se tato charta stalá účinným nástrojem k uskutečňování a ochrany sociálních a hospodářských práv ve všech zemích Evropy. Česká republika je však z tohoto hlediska nekontrolovatelná, protože Evropskou sociální chartu a její protokoly dosud neratifikovala. Ptám se proto pana předsedy vlády, z jakých důvodů dosud vláda nepředložila Evropskou sociální chartu včetně protokolů Poslanecké sněmovně a kdy tak hodlá učinit.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, prosím kolegu Sochora.

Poslanec Vítězslav Sochor: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, já se vzdávám své

interpelace, protože věřím, že předmět této interpelace mi umožní pan ministr Dlouhý projednat během pětiminutové schůzky v kuloárech Parlamentu. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, není dalších přihlášek, dále se hlásí kolega Seifer a paní kolegyně Mazalová.

Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolím si předložit dvě interpelace, obě se týkají dostavby jaderné elektrárny Temelín. Ta jedna je na pana premiéra Klause.

Vážený pane předsedo, ve své interpelaci se budu zabývat dvěma okruhy problému, nejdříve chci hovořit o tom, že svým usnesením č. 109 z 10. března 1993 vyslovila vláda České republiky souhlas s dostavbou jaderné elektrárny Temelín v rozsahu dvou bloků, dvakrát 1000 MW s uvedením do provozu v letech 1996 až 1997, to je termín zavezení paliva prvního bloku 12/95, a to za dvou podmínek: za podmínky, že investor ČEZ předloží vládě efektivní způsob dofinancování při minimalizaci objemu státních záruk, a za podmínky, že ČEZ dodrží platné rozpočtové náklady.

14. května 1993 podepsaly ČEZ a firma Westinghouse kontrakty na dodávky automatizovaného systému řízení technologických procesů a jaderného paliva v hodnotě 419 milionů dolarů, přibližně více jak 12 miliard korun. Zpráva ministerstva průmyslu a obchodu ze září 1993 způsob uzavření kontraktu kritizuje, neboť z důvodů prodloužení doby trvání výběrového řízení v oblasti technické a pro dodržení termínu dostavby ČEZ podepsal kontrakty na tento systém a jaderné palivo bez uzavření otázky jejich financování.

Kontrakty sice obsahují klauzuli o možnosti odstoupení od smlouvy do jednoho roku od podpisu z důvodů nezajištění financování, je však zřejmé, že kontrakty nebyly uzavřeny, pokud se týče jejich financování, zcela zodpovědně.

Minimalizovat objem státních záruk bylo možno v podstatě třemi způsoby.

Za prvé: vlastním ručením ČEZu. Již zmíněná zpráva ministerstva znovu kritizuje ČEZ, že ve všech fázích výběrového řízení nevěnoval dostatečnou pozornost snížení požadavku na státní garance.

Za druhé: garancemi bank. Vzhledem k nedostatečné kapitálové síle prakticky nepřicházely v úvahu české banky. Z projednávání s mezinárodními finančními institucemi, jako byla Světová banka, Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj a Evropská investiční banka vyplynula neochota těchto institucí podílet se na financování jaderné energetiky, včetně dostavby jaderné elektrárny Temelín. Byly těž podány návrhy české strany americké bance Exim Bank na plošné snížení garancí. Představitelé této banky vyslovili neochotu k jakýmkoli ústupkům. Jako jedna z překážek na straně americké banky ve věci plošného nebo částečného snížení požadavku na garance byl právě charakter investice, jakou je jaderná elektrárna.

Třetí možnost je poskytnutí záruky firmy Westinghouse, příp. vlády USA. Podpisem kontraktu ze 14. května 1993 se tato varianta vlastně stala bezpředmětnou.

Vláda schválila dostavbu Temelína za podmínky dodržení plošného rozpočtu 68,1 mld. Kč. Zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu však již uvádí částku 68,8 mld. Kč a pan ministr Dlouhý při své návštěvě Temelína v říjnu loňského roku už hovořil o částce 70,1 mld. Kč. Cena Temelína tedy za půl roku vzrostla již o 2 mld. Kč.

Existují ještě další skutečnosti, zpochybňující dodržení rozpočtových i termínových podmínek. Systém řízení pro Temelín firmy Westinghouse nebyl ve světě ještě vyzkoušen. Je sice instalován na jedné britské jaderné elektrárně, ale bude provozován paralelně s již vyzkoušeným systémem. Na jaderné elektrárně Temelín není pro provozování paralelního systému fyzicky místo. Nemůže být tedy vyzkoušen a představuje neodhadnutelné riziko. Po dokompletování Temelína a zavážce paliva (první blok prosinec 1995) bude provedena analýza hybridu sovětského reaktoru s americkým řídícím systémem, která by měla najít chyby a najít jejich řešení. Jelikož jde o nevyzkoušený experiment, nelze říci, jak technicky, finančně a časově budou problémy náročné. Nelze tedy podat uspokojivé nároky za udělení licence, ani za dodržení projekčních, finančních a termínových podmínek.

Dosud není tedy zajištěno financování dostavby Temelína. Nepodařilo se ani minimalizovat objem státních záruk, takže je Česká republika nucena garantovat celých 100 % kontraktů ve výši 419 mil. dolarů, tj. více než 12 mld. Kč. Cena Temelína vzrostla již o 2 mld. a nelze zaručit dodržení dalších finančních podmínek v důsledku ověřování nikde nevyzkoušeného projektu skloubení sovětské a americké technologie.

Dalším okruhem problematiky je, že ČEZ sjednává v současné době několik významných úvěrů, určených především na ekologizaci severních Čech, které budou vyžadovat státní garance. Vláda však nemůže poskytnout garance na většinu těchto projektů, protože prostředky váže z podstatné části právě na dostavbu elektrárny.

ČEZ sjednaly hlavně financování těchto projektů. Je to půjčka E 1 od Světové banky v hodnotě 246 mil. dolarů, určená především na krytí významných ekologických investic (např. odsíření elektrárny Prunéřov II). Úvěry německé Kreditanstalt na odsíření např. elektrárny Prunéřov I a půjčky poskytnuté finskou vládou na odběry popílku v elektrárně Chvaletice. Souhrnně představují tyto úvěry přibližně 2 mld. Kč.

Druhá půjčka Světové banky II s čerpáním ve výši 225 mld. dolarů (přibližně 6,6 mld. Kč) je určena především na financování ekologických investic. Půjčka Environment je na rekultivaci povrchových dolů.

Výše uvedené nabízené úvěry zahraničních finančních institucí předpokládají udělení státní garance.

Udělování státních záruk je však omezeno - jak už jsem říkal - kritériem, vyplývajícím na jedné straně z omezených možností státního rozpočtu záruky poskytovat (prostor je dán ročním závazkem podle splátkových kalendářů až do výše 8 % příjmů rozpočtu, přičemž již existující závazky tento prostor zejména v některých letech výrazným způsobem zužují), na straně druhé pak ze zřejmé nutnosti počítat se státními zárukami na podporu dalších programů.

Po neúspěšných pokusech snížit objem státních záruk na úvěr na dofinancování výstavby Temelína ve výši 419 mil. dolarů garantuje vláda ČR plných 100 % kontraktů.

V současné době bylo přerušeno jednání o druhé půjčce Světové banky E 2 (případné čerpání v letech 1994 - 1998) ve výši 225 mil. dolarů, určené především na financování ekologických investic (odsíření elektráren Tušimice II, Dětmarovice, Chvaletice a výstavby dvou fluidních kotlů v elektrárně Tisová I a jednoho v elektrárně Ledvice) a o půjčce na rekultivaci povrchových dolů. Jako důvod byla uvedena neschopnost vlády poskytnout státní záruky, neboť ty jsou vázány již jinde.

Ze všech důvodů, které jsem uvedl, se na vás, vážený pane premiére, obracím s touto interpelací a žádám o poskytnutí těchto informací:

K první části okruhu problematiky - zda vláda změní své vyjádření souhlasu s dostavbou jaderné elektrárny Temelín v situaci, kdy prokazatelně nebyly dodrženy podmínky, na základě kterých byla samotnou vládou odsouhlasena dostavba elektrárny.

K druhé části interpelace - zdůvodnění, proč vláda preferuje nejistou a značně riskantní dostavbu této jaderné elektrárny před rychlou a finančně srovnatelnou ekologizací energetiky severních Čech.

Druhá interpelace je určena pro pana ministra Dlouhého.

Vážený pane ministře, 14. května 1993 byly ČEZ a firmou Westinghouse podepsány kontrakty na dodávky automatizovaného systému řízení technologických procesů a jaderného paliva v hodnotě 419 mil. dolarů.

Ve zprávě ze září 1993 ministerstvo kritizuje způsob uzavření kontraktů, neboť z důvodů prodloužení doby trvání výběrového řízení v oblasti technické a pro dodržení termínu dostavby ČEZ podepsal kontrakty bez uzavření otázky jejich financování. Kontrakty však obsahují klauzuli o možnosti odstoupení od smlouvy do jednoho roku od podpisu z důvodů nezajištění financování. Zpráva konstatuje, že kontrakty nebyly uzavřeny, pokud se týká jejich financování, zodpovědně. 85 % kontraktů bude přímo garantovat americká banka, příp. belgická. Americká banka je vládní bankou a každý projekt musí projít schvalovacím procesem v Kongresu USA. Komise pro bankovnictví Kongresu USA již jednou projekt vrátila bance k přepracování a jasně se vyjádřila, že projekt neschválí, pokud nebude splňovat podmínky dané americkou legislativou - týká se hodnocení vlivů na životní prostředí. 27. ledna letošního roku představenstvo americké banky projekt schválilo a podstoupilo jej Kongresu USA, který má ze zákona 35 dní, aby se k projektu vyjádřil.

V případě, že Kongres USA projekt zamítne, ČEZ od kontraktů do 14. května 1994 odstoupí a pokud urychleně nesjedná kontrakty s jinou firmou, bude zřejmě nucen dostavbu Temelína zastavit.

Nejpravděpodobnějším příštím partnerem je z mnoha důvodů německý koncern Siemens. Na podzim 1993 se pan premiér Klaus zúčastnil výročního zasedání tohoto koncernu. Také vy, pane ministře, jste se setkal s nejvyšším představitelem této firmy na společném jednání.

K takto definovanému okamžiku směřuje má interpelace a v jejím rámci vás, vážený pane ministře, žádám o vyjádření, zda se tato jednání a návštěva pana premiéra týkala otázky případných dodávek řídícího systému a jaderného paliva při případném neúspěchu kontraktů s firmou Westinghouse.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jsou další přihlášky do rozpravy? Nejsou, takže ji končím. Konstatuji, že jsme projednali 23. bod a přistupujeme k dalšímu.

Na pořad jednání 16. schůze sněmovny je předloženo celkem 69 odpovědí na vznesené interpelace, z toho je 13 odpovědí, jejichž projednávání bylo přerušeno na naší 15. schůzi pro nepřítomnost poslanců. A nyní přistoupíme k projednávání jednotlivých odpovědí.

Odpovědi členů vlády na interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Michala Krause ve věci hospodaření akciové společnosti Aero Holding - podle sněmovního tisku 732. Odpověď se předkládá jako tisk 732 A. Ptám se pana poslance - vidím, že on sám jde k řečništi, aby vyjádřil svoji spokojenost.

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, budeme za chvíli projednávat odpověď i na druhou moji interpelaci, proto mi dovolte, abych odpověděl souhrnně, protože myslím, že tím ušetříme čas. I když odpovědi na obě mé interpelace jsou poměrně obsáhlé a budí dojem snahy odpovědět na všechny problémy, považuji obě za nedostatečné, povrchní, neúplné a v mnoha směrech nepřesné. Odpověď např. neobsahuje důležité údaje, které potvrzují oprávněnost mých výhrad, zatímco např. v materiálu připraveném pro poradu ekonomických ministrů ze dne 21. tyto obsaženy jsou.

Nepovažuji tedy odpovědi za dostatečné. Žádám však sněmovnu, aby konečné uzavření této i druhé mé interpelace, která se vztahuje k problematice leteckého průmyslu, bylo odloženo až po projednání bodu programu, který se týká návrhu na vytvoření vyšetřovací komise. Tzn. v podstatě na příští schůzi Parlamentu v březnu t. r. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Je zde procedurální návrh pana kolegy Krause, o kterém nechám hlasovat bezprostředně. Předtím však vás musím odhlásit a poprosím vás, abyste se znovu zaregistrovali.

Nechám hlasovat, kdo tedy souhlasí s procedurálním návrhem pana kolegy Krause, abychom tuto interpelaci přerušili do 17. schůze, ať to dá najevo zvednutím ruky v 78. hlasování. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Tento návrh byl přijat. Pro hlasovalo 66, proti 21, 18 se zdrželo.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Jaroslava Štraita ve věci restituce majetku bývalých vlastníků kompromitovaných za války - tisk 736. Odpověď se předkládá jako tisk 736 F a doplňující odpověď jako sněmovní tisk 736 L. Ptám se pana poslance na vyjádření.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane místopředsedo, pane premiére, dámy a pánové, v prosinci 1993 jsem interpeloval restituce majetku bývalých vlastníků kompromitovaných za války spoluprací s Němci. Jako příklad jsem uváděl fakt, že již byl částečně restituován Karel De Fourse, který se narodil roku 1904 a za války zcela prokazatelně sloužil Němcům. Je svým způsobem "vzorový restituent".

Děkuji panu premiérovi za odpověď a skutečně mám pocit, že se jisté věci daly do pohybu. O majetek se však hlásí všechny bývalé šlechtické rody, což mohu doložit seznamem, který má 17 stran, a zlehčují tak nemístně svoji činnost v éře nacismu. Zůstanu však u právní stránky odpovědi.

Zaprvé, nedopatřením je v odpovědi pana premiéra záměna restituenta. To bylo později napraveno. Nároky neuplatnil nějaký potomek, ale dnes již devadesátiletý De Fourse, majitel hruborohozeckého panství od roku 1941. Jak jsem poznamenal minule, tento rod uvedl do Čech v třicetileté válce kondotiér stejného jména.

Zadruhé. Povinné osoby daly podnět Generální prokuratuře nejen proti osvědčení o státním občanství ze dne 16. listopadu 1947, ale především proti znovuudělení státního občanství Ministerstvem vnitra 25. srpna 1992.

Zatřetí. Není pravda, že všechno probíhá mimo centrální orgány státní správy. Dohodu, kterou uzavřel De Fourse s lesy České republiky a kterou mu bylo vráceno 90 ha lesa v hodnotě 20 mil. korun, schválil Pozemkový úřad v Semilech, ale o odvolání rozhodoval jeho nadřízený orgán, Ministerstvo zemědělství. Toto rozhodování, stejně jako i rozhodování Ministerstva vnitra, bylo povrchní a nedůsledné.

Je velmi zarážející, že v tomto státě zatím není síla, která by zabránila vracení majetku kolaborantům - lidem, kteří velmi těsně za války spolupracovali s nacisty a dokonce s nimi bojovali společně ruku v ruce se zbraní na frontách druhé světové války.

Státní občanství se poskytuje velmi benevolentně státními úředníky a nechci předčasně hovořit o tom, zda je to jen z pouhé služební horlivosti nebo v tom hrají úlohu i jiné věci. V mnoha směrech je pozdě. Dnes jsme zcela bezbranní a otevřeni evropskému - promiňte mi to slovo - kšeftu s památkami. Při takovéto praxi zůstane např. ve Východních Čechách památkovému úřadu Staré Bělidlo, a to ještě říkám možná.

S odpovědí pana premiéra s uvedenými výhradami souhlasím. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, takže ji končím a navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jaroslava Štraita ve věci restituce majetku bývalých vlastníků kompromitovaných za války, uvedenou v tisku 736 F a 736 L "

Ptám se, kdo v 79. hlasování s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 103 poslanců, nikdo nebyl proti, 4 se zdrželi hlasování.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslankyně Květoslavy Čelišové ve věci prošetření správnosti rozhodnutí komise FNM ze dne 4. listopadu 1993 o stanovení pořadí účastníků veřejné soutěže, vyhlášené na s. p. Chemopharma Ústí nad Labem, podle sněmovní tisku 739. Odpověď se předkládá jako tisk 739 A.

Považuje paní poslankyně odpověď za uspokojivou?

Poslankyně Květoslava Čelišová: Vážený pane premiére, interpelaci se žádostí o Vaše prošetření správnosti postupu jsem volila proto, že se jednalo o privatizaci prvního a zároveň jediného farmaceutického podniku v České republice. Dále mě k tomu vedly obavy o zaměstnanost lidí a také proto, že v Ústí nad Labem máme již své zkušenosti z obrovského úniku peněz mimo území naší republiky ve věci Prefa Amczech. Chtěla bych věřit, že k podobným problémům nedojde opět, neboť z dostupných informací je známé, že firma Tronick, která tuto firmu získala, není solventní a hledá možnost získání úvěru na splátku v březnu 1994.

Děkuji vám za vaši odpověď a přála bych vám i sobě, aby na vedoucích místech byl management, který bude pracovat na vysoké úrovni a nebude nám podávat nepravdivé informace. S vaší odpovědí po ubezpečení, že další vývoj v Chemopharmě Ústí nad Labem bude Ministerstvem průmyslu a obchodu pozorně sledován, souhlasím.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otvírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže ji končím a navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslankyně Květoslavy Čelišové ve věci prošetření správnosti rozhodnutí komise FNM ze dne 4. 11. 1993 o stanovení pořadí účastníků veřejné soutěže, vyhlášené na s. p. Chemopharma Ústí nad Labem, uvedenou v tisku 739 A."

Budeme hlasovat. Ptám se, kdo v 80. hlasování podporuje tento návrh usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování. Hlasování bylo ukončeno.

Pro hlasovalo 96 poslanců, nikdo nebyl proti, 11 se zdrželo hlasování. Usnesení bylo přijato.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslankyně Evy Fischerové ve věci tíživé situace osamělých matek, které pobírají výživné prostřednictvím srážek ze mzdy, podle sněmovního tisku 761. Odpověď se předkládá jako tisk 761 A.

Paní poslankyně se vyjádří.

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové. Odpověď pana premiéra na moji interpelaci ve věci tíživé situace osamělých matek, které pobírají výživné prostřednictvím srážek ze mzdy, nesplnila moje očekávání. Dostalo se mi velmi obsáhlé informace o transformaci systému sociálního zabezpečení tak, jak by měl fungovat, kdyby bylo všechno tak, jak má být.

Tyto informace po téměř dvou letech práce ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pro mě nejsou nové.

Moje otázky však směřovaly jinam. Nešlo mi o úplnou či neúplnou rodinu, žijící na hranici životního minima nebo ve stavu sociální potřebnosti, ani o výčet dávek, které je možno poskytnout.

Předmětem mých otázek byl především problém, jak stát pomůže zajistit právo dítěte na péči i výživu ze strany obou rodičů za všech životních situací, a to i když jde o rodiče dobře situované.

V otázce možnosti zálohování výživného státem, např. během dlouhodobého soudního procesu, je podle mého názoru potřebné zaujmout zásadní stanovisko, ať už bude kladné nebo záporné, a právě v tomto směru nenalézám konkrétní odpověď na svých pět stručných a jasně formulovaných otázek. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, takže ji končím.

Navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády na interpelaci poslankyně Evy Fischerové ve věci tíživé situace osamělých matek, které pobírají výživné prostřednictvím srážek ze mzdy, uvedenou v tisku 761 A."

Ptám v 81. hlasování, kdo s tímto návrhem unesení souhlasí? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh usnesení nebyl přijat.

Pro hlasovalo 59, proti 35, zdrželo se 17 poslanců, nehlasovalo 14.

Dovolím si tedy navrhnout sněmovně jiný návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády na interpelaci poslankyně Evy Fischerové ve věci tíživě situace osamělých matek, které pobírají výživné prostřednictvím srážek ze mzdy, uvedenou v tisku 761 A."

Ptám se, kdo v 82. hlasování podporuje tento návrh. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Ani tento návrh nebyl přijat.

Pro hlasovalo 47, proti 52, zdrželo se 11.

Pak je zde interpelace poslance Michala Krause podle sněmovního tisku 773. Jen konstatuji pro stenozáznam, že se budeme řídit již schváleným usnesením, tzn., že ji přeložíme na příští 17. schůzi.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Jiřího Šolera ve věci potlačování lidských práv a působení placených provokatérů v ČR, tisk 764. Odpověď se předkládá jako tisk 764 A.

Ptám se pana poslance, zda odpověď považuje za uspokojivou.

Poslanec Jiří Šoler: Vážené předsednictvo, vážení ministři, vážení poslanci, vážené poslankyně, velice rád jsem si přečetl odpověď pana premiéra Václava Klause, který mne ujistil, že tato vláda se bude řídit ideami humanity a ochrany lidských práv. Bohužel, jak nás přesvědčilo třeba včerejší vystoupení pana poslance Jaroše, situace v tomto státě, neříkám, že v tomto případě vinou vlády, není tak ideální, jak jsem si mohl přečíst v tomto ujištění.

Získávám také různé signály o tom, že dokonce některé fašistické či teroristické organizace jsou financovány formou různých humanitárních a podobných nadací. Informace není natolik ověřená, abych si ji mohl dovolit nějakým způsobem oficiálně prezentovat. Z těchto důvodů bych byl velice rád, kdyby vláda, kromě deklarací o humanitě a ochraně lidských práv, dělala také něco více pro to, aby lidská práva byla skutečně dodržována.

Přesto nemohu vyslovit svůj nesouhlas s odpovědí pana Václava Klause, neboť alespoň slova, která uvádí ve své odpovědi, jsou velice potěšující. Bylo by také velice potěšující, kdyby taková byla i praxe. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Souhlasíte tedy s odpovědí. Děkuji. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu končím a navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jiřího Šolera ve věci potlačování lidských práv a působení placených provokatérů v ČR, uvedenou v tisku 764 A."

Ptám se v 83. hlasování, kdo s tímto návrhem souhlasí. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování je ukončeno.

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 106, proti jeden, zdržel se jeden poslanec.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslankyně Marie Stiborové ve věci porušování Úmluvy o naturalizaci uzavřené mezi Československem a Spojenými státy, tisk 773. Odpověď se předkládá jako tisk 773 B.

Ptám se paní poslankyně Stiborové, zda se chce vyjádřit. Souhlasí. Děkuji. Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, takže rozpravu končím. Navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslankyně Marie Stiborové ve věci porušování Úmluvy o naturalizaci uzavřené mezi Československem a Spojenými státy, uvedenou v tisku 773 B."

Ptám se, kdo v 84. hlasování podporuje tento návrh. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování je ukončeno. Děkuji. Návrh byl přijat.

101 poslanců hlasovalo pro, nikdo proti, 10 se zdrželo hlasování, 18 nehlasovalo.

Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Jozefa Wagnera ve věci odpisů, výměny peněz a sociálního a zdravotního pojištění, tisk 773. Odpovědi se předkládají jako tisky 773 D, F a G.

Ptám se pana poslance, zda odpověď považuje za uspokojivou.

Než dám slovo panu poslanci, jen technicky, pan poslanec Gross bude hlasovat s kartou č. 16.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, lituji, ale nemohu přijmout ani jednu z odpovědí za alespoň částečně odpovídající.

Položil jsem vládě otázky proto, aby daný problém byl řešen a aby předložila alespoň jakési představy o tom, kdy problém hodlá řešit. Samozřejmě, že jsem se nedomníval, že třeba problém odpisů je řešitelný okamžitě.

Vláda ve své odpovědi ale neuznává problém ani za relevantní, a takovéto stanovisko by se v mluvě politické dalo označit za stanovisko fundamentalistické, neb nebrat na vědomí fakta, nebrat na vědomí argumentaci a pokračovat v politice, která problém neřeší, ponechává otevřený a komplikuje tím další vývoj, je zcela nevhodné.

Proto bych požádal, aby jednání o této věci bylo přerušeno s tím, že vláda bude mít ještě příležitost i v jiných souvislostech o těchto věcech jednat a dát alespoň velmi stručnou odpověď v jakémsi harmonogramu, kdy v rámci legislativního programu vlády bude řešena otázka špinavých peněz příslušnou normou, kterou je tento parlament povinen projednat a vláda předložit s ohledem na evropské dohody.

V otázce odpisů,. opakuji, stačí uznání, že tento problém je relevantní, a to uznání očekávám a právě tak očekávám sdělení, kdy se tento problém dá řešit. Nedomnívám se, že přijetím odpovědi, kterou většina tohoto sboru projeví podporu své vládě a zignoruje skutečnost, že platí evropské dohody a zignoruje fakta, je přijatelným řešením. Proto prosím přerušit. Děkuji.