Přítomni:
Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 176 poslanců.
Za vládu České
republiky: místopředseda
vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády
a ministr financí I. Kočárník, ministr
obrany A. Baudyš, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu
národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický,
ministr dopravy J. Stráský, ministr práce
a sociálních věcí J. Vodička,
ministr zahraničních věcí J. Zieleniec.
(Jednání opět zahájeno v 10.17 hodin.)
Předseda PSP Milan Uhde: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych zahájil další část 15. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Přeji vám dobrý den. Mám pro vás především tuto zprávu.
Včera se sešel organizační výbor, a to na návrh pana poslance Františka Kozla. Byl jsem usnesením Poslanecké sněmovny žádán ve smyslu § 46 odst. 2 zákona č. 35/1989 o jednacím řádu, abych svolal organizační výbor a projednal návrh na zkrácení zákonné 60denní lhůty, potřebné k projednání návrhu, který pan poslanec Kozel se svými druhy předložil.
Sděluji vám, že organizační výbor se touto věcí zabýval, hlasoval a zkrácení zákonné 60denní lhůty k projednání příslušného návrhu zákona nedoporučil.
Budeme pokračovat v práci. O slovo se přihlásil předseda SPR-RSČ poslanec Jan Vik, a protože v souladu s jednacím řádem má na své vystoupení právo, udílím mu slovo. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Jan Vik: Pane předsedo, dámy a pánové, jsme jako poslanecký klub SPR-RSČ rádi, že dnešnímu jednání je přítomen zástupce Evropského parlamentu pan Sakellariou a v této souvislosti vítáme také skutečnost, že přidružené členství České republiky nás spojuje s podmínkami principu demokracie a dodržování základních lidských práv a svobod. Byli bychom rádi, kdyby se tyto principy začaly uplatňovat i v práci této Poslanecké sněmovny.
V demokratických zemích získává poslanec svým zvolením mandát k tomu, aby mohl na různých úrovních zastupovat své voliče. Bohužel zde, v Poslanecké sněmovně, chybí princip poměrného zastoupení a je zde dán prostor pro provládní zvůli. Nemluvím o tom jen tak bezdůvodně. Bohužel jsem nucen oslovit Poslaneckou sněmovnu v následující nepříjemné záležitosti.
Včera večer při projednávání zastoupení v komisi pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny nebyl akceptován návrh poslaneckého klubu SPR-RSČ na doplnění této komise o zástupce SPR-RSČ dr. Jaroslava Nováka. Dovoluji si připomenout také to, že náš poslanecký klub nemá již takřka rok v této komisi zastoupení, dále již více než rok na zahájení každé schůze marně navrhuji zařazení našich poslanců do výborů, kde též nemáme své zastoupení, dále jsme byli diskriminováni i v mezinárodním zastoupení s odkazem na naše vystoupení při volbě prezidenta.
Dále si dovoluji upozornit, že dokonce sám pan předseda této komise, místopředseda Tollner, vyjádřil přání, že by byl rád, aby v jeho komisi byly zastoupeny všechny poslanecké kluby. Jestli vás, pane místopředsedo, nesprávně interpretuji, prosím, opravte mne.
Dále poznamenávám, že náš poslanecký klub při včerejším hlasování podpořil všechny návrhy směrem ke změnám v této komisi. Nemyslím, že bychom měli zatahovat do této záležitosti naše vzájemné antipatie. Tudy cesta do Evropy nevede. Musíme si uvědomit při vší úctě ke komisi pana Tollnera, že se určitě nejedná o komisi, která by snad rozhodovala o tom, kdo na Hradě bude a kdo nikoliv. Nevím, co včerejším hlasováním vládní koalice získala, snad pouze to, že bude sama rozhodovat o barvě poslaneckých průkazů či o místech na parkování.
Dovoluji si zároveň poděkovat všem, kteří včera zachovali chladnou hlavu a hlasovali pro zařazení poslance Nováka do této komise.
Dámy a pánové, z výše uvedených důvodů si dovoluji navrhnout revokaci včerejšího usnesení ohledně nezařazení poslance Nováka do komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny. Ráno moudřejší večera. Děkuji za podporu mého návrhu.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vikovi. Tento návrh byl podán jako procedurální a hlasuje se o něm bez rozpravy.
Táži se Poslanecké sněmovny, kdo se staví na podporu návrhu pana poslance Jana Vika na revokaci včerejšího usnesení Poslanecké sněmovny stran nezařazení poslance Jaroslava Nováka do výboru Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře, ať to dá ve 243. hlasování najevo tím, že stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo. Pro odevzdáno 85 hlasů, proti 21, zdrželo se 27, 11 nehlasovalo. Bylo dosaženo nadpoloviční většiny 73 hlasů. Usnesení bylo revokováno.
Vzhledem k tomu, že dopolední program je poměrně přísný, doporučoval bych, pane poslanče, abyste souhlasil s tím, že další projednávání uskutečníme odpoledne ve vhodnou chvíli. Děkuji vám za pochopení.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem programu je
Předložený vládní návrh, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 606, odůvodní sněmovně ministr zahraničních věcí pan Josef Zieleniec.
Než však dám panu ministrovi slovo, chtěl bych vás informovat, že na pozvání předsedy zahraničního výboru se projednávání tohoto bodu zúčastní na galerii hostů pan Jannis Sakellariou, který je členem Evropského parlamentu za Jižní Bavorsko již od roku 1984. Působí ve výboru pro zahraniční záležitosti a bezpečnost a v řadě dalších výborů, podvýborů a komisí. Dovolte mi, abych pana Jannise Sakellariou uvítal mezi námi jménem celé Poslanecké sněmovny. (Potlesk.)
Nyní žádám pana ministra Josefa Zielence, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Josef Zieleniec: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, je mi ctí uvést na plenárním zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Evropskou dohodu zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.
Dovolte mi nejprve stručně připomenout proces vytváření smluvních vztahů mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími, který dne 4. října letošního roku vyústil v podpis této dohody, jež po svém vstupu v platnost nahradí smlouvy nižší kategorie uzavřené mezi Českou republikou, resp. mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Evropskými společenstvími.
Prvními polistopadovými vzájemnými smluvními dokumenty byly Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Evropským hospodářským společenstvím a Euroatomem o obchodu, obchodní a hospodářské spolupráci, podepsaná 7. května 1990, a dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Evropským společenstvím uhlí a ocele, parafovaná 28. června 1991.
Jednání o uzavření Evropské dohody zakládající přidružení mezi tehdejší ČSFR a Evropskými společenstvími byla zahájena 20. prosince 1990 a po jejich osmi kolech došlo 16. prosince 1991 k jejímu podepsání. Další osud československo-evropské dohody je dobře znám. Perspektiva rozdělení federace zapříčinila, že dohoda nebyla předložena k ratifikaci, resp. ke schválení Evropskému parlamentu, ani parlamentům členských zemí dvanáctky a nikdy nevstoupila v platnost.
Již 8. prosince 1992 v souladu s ústavním zákonem o zániku ČSFR česká strana předběžně jednala o harmonogramu sjednávání Evropské dohody a 28. ledna uskutečnila sondážní rozhovory v této věci. Poté proběhla dvě kola samotných oficiálních jednání. Dne 23. června letošního roku dohoda byla parafována a 4. října u příležitosti zasedání Rady Evropských společenství podepsána.
Evropský parlament dohodu ratifikoval 27. října. Jednání o Evropské dohodě České republiky vycházela z textu Evropské dohody bývalé České a Slovenské Federativní Republiky, přičemž absolutně vyjádřená data pro federaci byla rozdělena mezi oba nástupnické státy. Od federální dohody a od dalších asociačních dohod se zeměmi Visegradské čtyřky uzavřených v první vlně se česká Evropská dohoda odlišuje zejména tzv. neprováděcí neboli suspenzivní klauzulí, která umožňuje jedné smluvní straně přerušit provádění dohody, a to v případech zvláštní naléhavosti bez vzájemných konzultací, dojde-li k závažnému porušení podstatných smluvních závazků druhou stranou. Toto ustanovení se vztahuje i na nově doplněný článek 6, který říká, že respektování demokratických principů a lidských práv, stejně jako zásady tržní ekonomiky, vytváří podstatné prvky přidružení.
Lidská práva včetně práv příslušníků národnostních menšin jsou zmíněna rovněž v preambuli dohody. K této úpravě došlo na základě deklarace Rady Evropských společenství pro všeobecné záležitosti z 11. května 1992, která obecně stanoví, že obdobná konstrukce týkající se lidských práv musí být nedílnou součástí všech nově uzavíraných kooperačních a asociačních dohod mezi Evropskými společenstvími a třetími zeměmi - členy KBSE. Tak je tomu i v dohodách o přidružení Slovenska, Bulharska a Rumunska, které byly rovněž sjednány po uvedeném datu.
Česká republika prosadila doplnění evropské dohody o jednostranné prohlášení Evropských společenství ke komunitární politice v oblasti lidských práv a společné prohlášení k interpretaci případů zvláštní naléhavosti.
Z hlediska komunitárního práva asociační dohoda představuje nejvýznamnější druh smlouvy, kterou Evropská společenství mohou uzavřít se třetími zeměmi. Samozřejmě, s výjimkou dohody o přistoupení.
Dohody podepsané s Českou republikou a dalšími pěti zeměmi střední a východní Evropy patří do nejvyšší, tzv. třetí generace asociačních dohod. Z tohoto důvodu jsou nazývány evropskými, čímž je zdůrazněn jejich kvalitativní posun vůči asociačním dohodám, které Evropská společenství uzavřela s Tureckem, Maltou a Kyprem. Podstatným novým prvkem je, že evropská dohoda kromě standardního cíle - přejít ve vzájemných obchodních vztazích k zóně volného obchodu známého již z asociačních dohod tzv. druhé generace - upravuje i vzájemnou spolupráci v oblasti politického dialogu, kultury, vědy a techniky, jakož i v dalších oblastech, které sahají za tradiční rámec kontaktů Evropských společenství s asociovanými zeměmi.
Evropské dohody dále otevírají perspektivu plného členství přidružených zemí. Domnívám se, že o zásadním významu evropské dohody pro Českou republiku není nutné hovořit.
Rád bych však upozornil na skutečnost, že podpisem resp. ratifikací evropské dohody naše práce na tomto poli nekončí, nýbrž ta nejtěžší právě začíná. Dohoda není cílem, ale prostředkem. Je to nástroj, který bude tak účinný, jak účinně jej budeme používat. Za účelem systematického využívání práv, jež nám dohoda poskytuje, stejně tak jako pro kontrolu plnění závazků, ke kterým se Česká republika zavázala, byla ustavena mezirezortní expertní skupina pro rozpracování a realizaci evropské dohody. Jako nezbytný další krok se jeví zřízení tzv. eurotýmů nebo europracovišť ve všech orgánech státní správy, které za provádění dohody nesou zodpovědnost.
Základním dlouhodobým úkolem, od něhož se bude odvíjet veškeré naše další snažení, je harmonizace práva České republiky s právem komunitárním. Tato činnost, jejíž úspěch je nutnou podmínkou plné integrace České republiky do silné Evropy, si vyžádá stálou pozornost mnoha specialistů.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, věřím, že evropská dohoda bude tímto Parlamentem příznivě přijata. Signály přicházející ze zemí dvanáctky svědčí o příznivé reakci naší snahy o zajištění hladké a rychlé ratifikace této, pro Českou republiku klíčové dohody také ve státech Evropských společenství. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde:
Děkuji panu
ministru zahraničí Josefu Zielencovi za jeho slova.
Žádám nyní předsedu zahraničního
výboru pana poslance Jiřího Payna, aby nás
seznámil se stanovisky výborů Poslanecké
sněmovny, které vládní návrh
projednávaly, a aby nás také seznámil
s návrhem na usnesení.
Prosím, pane poslanče.