Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní se přihlásil do rozpravy místopředseda vlády a ministr financí. Prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nebudu se vyjadřovat v této chvíli k celé diskusi. To bych si raději nechal na pozdější dobu. Nicméně byly mi položeny některé otázky, na které bylo požadováno odpovědět ještě před ukončením rozpravy.
Především pan poslanec Wagner se mě ptal, jak je to se zajištěním prostředků na valorizaci důchodů v příštím roce. Chci říci, že návrh rozpočtu je konzistentní s celkovými odhady a cíly pro rok 1994. Zákon o sociálním zabezpečení o důchodech ukládá vládě povinnost stoupnou-li životní náklady o 10 % - přistoupit k úpravám, a to od poslední valorizace důchodů, abych to řekl přesněji. Vzhledem k tomu, že vláda předpokládá, že v příštím roce bude inflace pod 10 %, poslední valorizace důchodů byla provedena k 1. listopadu letošního roku a v rezervě rozpočtu je částka 1 miliardy korun jako rezerva na sociální účely, čili z tohoto hlediska je tento návrh konzistentní.
Dále mi položil otázky pan poslanec Bláha. Bylo jich asi šest. Nevím, zda je budu přesně reprodukovat, protože stenografický záznam nemám.
První otázka se týkala úrokových sazeb, co vláda učiní s úrokovými sazbami. Vláda - jak víte velmi dobře - má velmi omezené možnosti nařizovat úrokové sazby. Úrok je cenou, která se řídí pravidly centrální banky a obecně vztahem mezi poptávkou a nabídkou po penězích, nicméně úrok reaguje na inflaci, na míru inflace atd. Předpokládáme-li, že v příštím roce bude míra inflace výrazně nižší než v letošním roce, pak by to za jinak nezměněných podmínek mělo znamenat současně i to, že dojde k poklesu úrokových sazeb.
Druhý dotaz zněl, z čeho se bude splácet zvýšení zahraničního zadlužení. Zde bych chtěl upozornit, že je třeba rozlišovat dvě věci. První věc se týká dluhu státu, který je veden v knihách - pokud to tak mohu nazvat státních finančních aktiv a pasiv. Zde k žádnému zadlužení nedošlo, ke zvýšení zadlužení v letošním roce nedošlo. Z tohoto hlediska je tato otázka zcela irelevantní. Pokud měl pan poslanec Bláha na mysli zvýšení zadlužení z titulu růstu oficiálních devizových rezerv České národní banky, tak toto bude splácet Česká národní banka.
Třetí dotaz se týkal filozofie místních rozpočtů a nepřímo kritiky toho, že tempo růstu výdajů místních rozpočtů je neúměrně nízké. Zde bych chtěl říci - tím reaguji i částečně na některé další připomínky poslanců, které zde byly: Vláda usiluje a chce usilovat o to, aby tep - chcete-li dech - místních rozpočtů byl stejný, jako je tep - nebo chcete-li dech - rozpočtu centrálního. Vzhledem k tomu, že rozpočty měst a obcí od počátku letošního roku získaly nejstabilnější a nejdynamičtější rozpočtový zdroj, kterým je daň z příjmů ze závislé práce, došlo k tomu, že zatímco proti rozpočtu na rok 1993 vzrostou příjmy rozpočtů měst a obcí o více než 10 % právě díky dynamickému růstu daně z příjmů ze závislé činnosti, která váže na dynamiku mezd, ústřední rozpočet, jeho příjmy, očekávaná skutečnost proti rozpočtu roku 1993 vzroste pravděpodobně pouze o 2 %.
Z tohoto důvodu jde o srovnání těchto temp růstu v rámci dvou let. Je to naprosto korektní přístup, kdy se vůbec neberou žádné prostředky obcím, pouze je snaha, aby tento tep byl stejný. V budoucnu předpokládáme, že by se měly obce podílet na více daních a tím bude automaticky zajištěn shodný tep centrálního rozpočtu a místních rozpočtů.
Z toho, co jsem řekl, vyplývají i údaje, které se týkají přebytku místních rozpočtů v letošním roce.
Poslední dotaz, který vznesl pan poslanec Bláha, se týkal toho, jak to, že index výnosů v rozpočtech měst a obcí týkající se příjmů z nájmu a prodeje je nízký. Je to zcela pochopitelné, protože nezahrnujeme pro rok 1994 do rozpočtu měst a obcí příjmy z prodeje a pronájmu. Bude záviset plně na obcích, jak budou s tímto majetkem nakládat a pokud něco pronajmou a prodají, budou to mít v rozpočtu navíc.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Wagnera.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánově, s odpovědí pana ministra, že jednou miliardou jsou kryty všechny případné sociální potřeby rozpočtové v příštím roce, zřejmě nemohu být spokojen proto, že by nebyli uspokojeni ti, jichž se to týká. Jestli si někdo spočítal, co by 1 mld. v důchodech pokryla, tak by to bylo 40 Kč měsíčně na jednoho důchodce - pokud by to bylo od 1. ledna a pokud by to byla jediná potřeba v sociální síti v tomto roce. Domnívám se, že to jediná potřeba nebude a že vycházet z logiky, která se ukázala špatnou v letošním roce, znovu pro příští rok, že inflace bude jednomístná, je odvážné. Kvůli tomu jsem se ale nepřihlásil. Přihlásil jsem se kvůli dvěma připomínkám.
Jedna je charakteru právního, tam bych požádal, aby vláda uvážila, zda použití prostředků Fondu národního majetku v rozpočtu s ohledem na to, že fond není koncipován zcela jasně jako státní instituce, že je naopak koncipován jinak, neodporuje zákonu.
K záležitosti platů ústavních činitelů a státních zaměstnanců. Předkládám návrh, aniž bych jej zdůvodňoval, protože z jeho logiky vyplyne vše. Navrhuji toto usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby předložila do 31. března 1994 Poslanecké sněmovně
I. 1. přehled všech mzdových tarifních předpisů, jimiž se řídí platy státních zaměstnanců, 2. statistický přehled o skutečných příjmech státních zaměstnanců v roce 1993 tříděný podle kategorií mzdových tarifních předpisů, 3. stanovisko vlády k relaci mezd mezi jednotlivými kategoriemi ústavních činitelů i státních zaměstnanců, případně - uzná-li je vláda za nutné - včetně návrhů změn.
II. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR zřizuje dočasnou komisi ze zástupců všech poslaneckých klubů a pověřuje ji přípravou návrhu zákona o platech a náhradách ústavních činitelů.
III. Dočasná komise navrhne též systém valorizace platů a náhrad ústavních činitelů a všech státních zaměstnanců.
IV. Parlamentní institut předloží ve stejné lhůtě dostupné informace o odměňování ústavních činitelů a státních zaměstnanců ve světě, zejména v zemích Evropských společenství.
V. Část druhá o platech ústavních činitelů se z textu vládního návrhu zákona vypouští."
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nikdo další se do rozpravy nehlásí. Rozpravu končím. (Potlesk.)
Dovolte, abych vyhlásil 15minutovou přestávku, a to proto, abychom mohli zpracovat procedurální návrh pana kolegy Grulicha, o kterém musíme ještě dnes hlasovat. Prosím, abychom se sešli za 15 minut s tím, že budeme o tomto návrhu hlasovat.
(Schůze přerušena do 21.30 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 21.40 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Poprosil bych vás, abyste se přihlásili. Budeme pokračovat. Doufám, že velice krátce. Ještě jednou vás prosím, abyste se zaregistrovali, abychom mohli pokračovat. Nyní už máme dostatečný počet.
Takže, tak jak jsem slíbil, dovolím si vám přečíst procedurální návrhy pana kolegy Grulicha.
Za prvé. Poslanecká sněmovna žádá, aby ministr financí předložil před hlasováním o státním rozpočtu jmenovitý přehled všech konkrétních podniků, kterým byly poskytnuty dotace nebo prominuty daně, ať již ve formě daňových prázdnin nebo jiné. V tomto přehledu je třeba uvést výši dotací a části prominutých daní, jakož i celkový součet obou těchto částek.
Poslanecká sněmovna žádá, aby ministr zemědělství předložil, vzhledem ke své funkci prezidenta Pozemkového fondu, ve stejném termínu Poslanecké sněmovně seznam nájemců státního majetku ve správě tohoto fondu, kterým byly poskytnuty dotace nebo prominuto, případně odloženo splácení nájemného. V seznamu budou kromě jmen nájemců a firem jejich podniků uvedeny částky nájemného nevybraného z těchto uvedených důvodů a celkový součet prostředků, o které byly příjmy státu takto zkráceny. Jedná se o dvě části, a o každých částkách bylo navrženo hlasovat odděleně. Prosím, pan kolega Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, že vás ještě chci zdržet v tuto večerní hodinu, ale vzhledem k informacím, které jsem se dozvěděl od pana ministra financí, poprosím o desetiminutovou přestávku na kluby, abychom mohli tyto procedurální návrhy prodiskutovat. Omlouvám se, ale poprosil bych o toto.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Myslím, že se vyhovuje každému. Sejdeme se přesně ve 22.00 hodin, abychom ve 22.10 mohli odejít. Děkuji za pochopení.
(Schůze přerušena ve 21.44 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 22.02 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, prosím, abyste se zaregistrovali. Děkuji vám.
Budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana kolegy Grulicha, a to po částech.
Dovolím si přečíst první část procedurálního návrhu:
"Poslanecká sněmovna žádá, aby ministr financí předložil před hlasováním o státním rozpočtu jmenovitý přehled všech konkrétních podniků, kterým byly poskytnuty dotace nebo prominuty daně, ať již ve formě daňových prázdnin nebo jiné. V tomto pohledu je třeba uvést výši dotací a části prominutých daní jakož i celkový součet obou těchto částek."
Ptám se, kdo ve 148. hlasování souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Konstatuji, že 54 poslanců hlasovalo pro, 76 proti, 11 se zdrželo hlasování. První část nebyla přijata.
Přečtu druhou část: "Poslanecká sněmovna žádá, aby ministr zemědělství předložil vzhledem ke své funkci prezidenta Pozemkového fondu ve stejném termínu Poslanecké sněmovně seznam nájemců státního majetku ve správě tohoto fondu, kterým byly poskytnuty dotace nebo prominuto, případně odloženo splácení nájemného. V seznamu budou kromě jmen nájemců a firem jejich podniků uvedeny částky nájemného, nevybraného z těchto uvedených důvodů a celkový součet prostředků, o které byly příjmy státu takto zkráceny."
Ptám se, kdo ve 149. hlasování s tímto návrhem souhlasí. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Konstatuji, že ani tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 36 poslanců, proti 61, 44 se zdrželo.
Dámy a pánové, děkuji vám za rozpravu. Konstatuji, že se sejdeme k pokračování tohoto bodu programu i celé 15. schůze v úterý 7. 12. ve 13 hodin. Přeji vám pěkný víkend.