Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Poprosím pana kolegu Koláře, připraví se pan kolega Janeček a po něm pan kolega Štrait.
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 1994 usnesení komise pro posuzování investičních dotací do zdravotnictví.
Tato komise, jak asi víte, byla zřízena v loňském roce asi touto dobou, a sice z toho titulu, že jsme vyřadili z návrhu státního rozpočtu Fakultní nemocnici v Ostravě a nemocnici v Jihlavě s tím, že čerpání prostředků na tyto dvě stavby v individuálně dotovaném režimu měla posoudit komise, která je složená z poslanců rozpočtového výboru, hospodářského výboru, výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Dále jsou řádnými členy zástupci Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví.
Tato komise posoudila problematiku individuálně dotovaných staveb ze státního rozpočtu a přijala usnesení. Já jsem byl požádán několika kolegy z této sněmovny, abych zde toto usnesení přednesl, aby zaznělo ve sněmovně a bylo součástí zápisu.
Komise se zabývala problematikou všech zdravotnických zařízení, čili nejen těch, které byly zařazeny do vládního návrhu, ale i těch, které uplatnily nárok na státní rozpočet a nebyly zařazeny, a dospěla k rozhodnutí, že by měly být vyslyšeny žádosti ještě dalších 4 zdravotnických zařízení, přičemž všechna opatření, která byla přijata, jsou v souladu se stanovisky Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví a neomezují ani ostatní individuálně dotované stavby a budou v podstatě řešeny z rezerv v kapitole VPS.
Jako první byl řešen Masarykův onkologický ústav s tím. že komise doporučila okamžitým opatřením posílit rozpočet investora v roce 1993 o 30 mil. korun převodem nečerpaných neinvestičních prostředků Ministerstva zdravotnictví do investičního okruhu. Případné nečerpané prostředky investor převede do Fondu regulace organizace s odděleným režimem sledování s tím, že prostředky použije na vymezený účel i v roce 1994.
Rozpočtovým opatřením v roce 1994 řešit částku 40 mil. korun do financování přístrojové techniky s tím, že k jejímu zajištění bude použito prostředků Ministerstva zdravotnictví, které má k dispozici jako nestrukturovanou neúčelovou rezervu ve VPS v návrhu státního rozpočtu na rok 1994.
Současně komise nedoporučuje pořizovat magnetickou rezonanci z prostředků státního rozpočtu, neboť tato již je instalována ve Fakultní nemocnici v Bohunicích, a komise se domnívá, že vzhledem ke spádovosti daného území není vhodné realizovat tak nákladnou technologii v jedné lokalitě.
Jako druhým problémem se komise zabývala Fakultní nemocnicí Olomouc, kde doporučila
a) okamžitým opatřením posílit rozpočet v roce 1993 o 25 mil. korun na dokončení neurochirurgie převodem nečerpaných neinvestičních prostředků Ministerstva zdravotnictví do investičního okruhu. Investor zajistí převod z případné části nečerpaných neúčelových prostředků v tomto roce do Fondu reprodukce organizace s odděleným režimem sledování v operativní evidenci s tím, že prostředky bude využívat pro tento účel i v roce 1994,
b) rozpočtovým opatřením v roce 1994 řešit částku 45,5 mil. korun na vytvoření prostoru na dokončení staveb s tím, že k jejímu zajištění bude použito prostředků Ministerstva zdravotnictví, které má k dispozici jako nestrukturovanou neúčelovou rezervu ve VPS v návrhu státního rozpočtu na rok 1994.
Dále komise doporučila vytvořit prostor na dokončení staveb a vypořádání se s rozestavěností v roce 1994 s tím, že Fakultní nemocnice použije ze svých zdrojů 30 mil. korun.
Další stavební program, který je navržen pro léta 1995 a 1996, navrhuje komise aktualizovat se zvláštním zřetelem na posouzení rozsahu navrhované přístrojové techniky, zejména magnetické rezonance a právě v této otázce spolupracovat s Ministerstvem zdravotnictví a zdravotnickými zařízeními ostravské aglomerace, kde magnetická rezonance již funguje ve dvou zařízeních.
Dále komise pověřila Ministerstvo zdravotnictví, aby zabezpečilo kontrolu vynakládání investičních prostředků tak, aby byly využity výhradně ke stanovenému účelu.
To byla dvě zařízení v rámci působnosti Ministerstva zdravotnictví a nyní dvě zařízení v rámci působnosti okresních úřadů. Zde se komise zabývala havarijní situací operačních sálů v nemocnici v Kroměříži a doporučila doplnit seznam individuálně dotovaných staveb v návrhu státního rozpočtu na rok 1994 v části tabulka 14 individuální dotace organizacím v působnosti územních orgánů - ve výši 40 mil. Kč s přesunem z kapitoly havárie objektů VPS. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí stanoví podmínky pro čerpání této dotace, b) v roce 1995 zabezpečí dotaci ve výši 50 mil. způsobem obdobným jako v bodě a).
Dostavba porodnice ve Zlíně - komise doporučila doplnit seznam individuálně dotovaných staveb návrhu státního rozpočtu na rok 1994 v části individuální dotace organizacím v působnosti územních orgánů ve výši 50 mil. Kč přesunem z kapitoly havárie objektů VPS. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí stanoví podmínky pro čerpání dotace. Předpokladem je účast 20 % ze zdrojů okresního úřadu.
Komise dále nedoporučila v nemocnici ve Zlíně zahajovat výstavbu operačního komplementu a rozhodnutí přenechat na uživateli, který vzejde z privatizace, neboť zařízení je zařazeno do kategorie B.
Na závěr bych se rád zmínil zřejmě k problematické a dnes již zmiňované otázce Fakultní nemocnice v Motole, kdy se komise usnesla na tom, že požaduje předložit zdravotní generel Prahy ve vztahu k dostavbě Fakultní nemocnice v Motole v termínu do 31. března. Současně komise doporučila Ministerstvu financí, aby vypracovalo režim čerpání dotace v r. 1994 tak, aby na řešení generelu mohlo být reagováno úpravou stavebního a technologického programu stavby financované ze státního rozpočtu. Termín byl stanoven do konce roku 1993. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Poprosím pana kolegu Janečka, připraví se kolega Štrait a po něm pan kolega Exner.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové a kolegyně, můj příspěvek a požadavek bude poněkud neobvyklý. Nicméně si myslím, že je potřeba se nad ním zamyslet.
Po okupaci České republiky nacistickými vojsky uprchla různými způsoby skupina hruba 1 100 pilotů, kteří se zapojili do zahraničních armád. Tito piloti v určitém období druhé světové války tvořili 40 % francouzského stíhacího letectva a sestřelili 10 % veškerého letectva fašistického Německa. Je pravda, ze v těchto bojích polovina z nich padla.
Je typické pro komunistický režim, že tyto piloty a nositele demokratických tradic po návratu zpět do vlasti buďto vyhodil ze zaměstnání, nebo zavřel, některé z nich popravil. Teprve po revoluci se podařilo za účasti prezidenta Václava Havla položit základní kámen k památníku těchto pilotů. Na vybudování památníku přispěla Britská letecká společnost, přispěli pracovníci britského velvyslanectví. Myslím, že by bylo velice nešťastné, kdybychom připustili, aby z české strany na vybudování takového památníku přispíval např. časopis Playboy. Navázali bychom tím spíše na tradice dobrého vojáka Švejka než na tradici hrdých obránců demokracie.
Navrhuji proto, aby z Všeobecné pokladní správy položka vládní rezervy byly převedeny 3 mil. do kapitoly Ministerstva obrany, do položky, která by se nazývala Rezerva na podporu výstavby památníku zahraničních letců z let 1938 až 1945. Jde o to, že v r. 1995 uplyne 50 let od druhé světové války a dozajista se bude hodnotit to, v jakém stavu jsou země, které prošly oběma diktátorskými režimy, a na kolik si váží svých demokratických tradic. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Štraita, připraví se kolega Exner a po něm paní kolegyně Stiborová.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovoluji si upozornit na podnět, který řada z nás dostala od střechové organizace důchodců - Svazu důchodců České republiky - ve věci valorizace důchodů v r. 1994. Podporuji proto návrh poslance Josefa Hájka, který zcela konkrétně v této věci navrhoval vytvoření rozpočtové rezervy. Ve vyjádření Svazu důchodců se zvlášť upozorňuje, cituji, "že v době, kdy se již jeden a půl roku neustále zvyšuje reálná hodnota příjmů ekonomicky činných občanů, dochází u důchodců právě k opačnému vývoji. Přes dvě valorizace důchodů v r. 1993 je stávající reálná hodnota průměrného důchodu naopak nižší než po loňské červnové valorizaci. Další snížení životní úrovně důchodců je proto zcela nepřijatelné a musíme trvat na našem požadavku po soustavném valorizování důchodů v souladu s vývojem cen a průměrné mzdy, včetně výplat kompenzace za ztráty vzniklé důchodcům v důsledku zpoždění provedených valorizací za skutečným vývojem mezd a životních nákladů."
Doplňuji k tomu, že v celé řadě dalších odborových analýz - ať se jedná o analýzy Konfederace odborových svazů či odborového sdružení Čech, Moravy a Slovenska se naši senioři dostali na 76 % standard r. 1989. Když počítáme budoucí úpravu nájemného nejméně o 40 %, zvýšení cen elektřiny, plynu a tepla pro domácnosti, tuhých paliv a dopravy, tak také nelze přirozeně z tohoto výčtu vyjmout úvahy o zavedení ambulantní či hospitalizační taxy. Žádám proto předkladatele, aby zájmy seniorů byly maximálně respektovány v duchu již předložených návrhů. Další konkrétní návrh již nemám. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím, hlásí se pan kolega Wagner s faktickou poznámkou.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předřečník zmínil jisté závazky tohoto sboru - reprezentujícího při schvalování rozpočtu český stát - vůči důchodcům. Přečetl jsem si ve zprávě, ověřil ve zprávě, v písemném podání zprávy pana ministra, že on zde prohlásil toto: Na druhé straně i při takovéto úspornosti zajišťuje všechny zákonné závazky - zřejmě se myslí rozpočet - zejména v oblasti sociálního zabezpečení. Já bych se rád zeptal pana ministra - a aby odpověděl pokud možno ještě v rámci rozpravy - jak se srovnává to, co jsme se dověděli od předřečníka, s jeho výslovným konstatováním v této zprávě. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: To byl dotaz na pana ministra v rámci faktické poznámky. Je to přesně podle jednacího řádu. Slovo má pan kolega Exner, připraví se kolegyně Stiborová a pan kolega Šuman.
Poslanec Václav Exner: Dámy a pánové, státní rozpočet, resp. projednávání veřejných rozpočtů je záležitost. která pravděpodobně jen těžko může být přeceněna. Zdánlivě to vypadá, jakoby naše rozprava probíhala za nevelkého zájmu nás poslanců. Domnívám se však podle svých zkušeností, že předmětem většiny našich setkání s poslanci buď přímo nebo nepřímo je právě problematika rozpočtu a řízení národního hospodářství a věcí, které s tím souvisejí.
Pokládám proto za důležité, aby některé otázky byly objasněny. Chtěl bych v této souvislosti položit předkladatelům tyto otázky.
Při úvahách o zvýšení hrubého domácího produktu v příštím roce se uvádí jako důležitý argument předpokládaný pokles úvěrových sazeb. Chtěl bych se zeptat, jak vláda chce reálně napomoci tomuto poklesu úvěrových sazeb, když není dost úvěrových prostředků, jak je také konstatováno ve zprávě.
Druhá důležitá věc se týká hrubé zahraniční zadluženosti. Ve zprávě se konstatuje, že se předpokládá hrubá zahraniční zadluženost v příštím roce, že nepřesáhne 9 mld. Proti původnímu předpokladu to vypadalo na zvýšení o zhruba 1 mld. dolarů. Poté, co jsme se dozvěděli po třech čtvrtletích, že současná zadluženost je více než 8,4 mld. dolarů, pravděpodobně už nejde o tak vysokou částku. Chtěl bych se zeptat, do kterých konkrétních výdajů se promítne plánované zvýšení zahraničního dluhu.
Třetí soubor otázek se týká vztahu státního rozpočtu a místních rozpočtů. Počítá se se snížením podílu místních rozpočtů v původním návrhu o 0,7 bodu a se zvýšením výdajů nižších v místních rozpočtech než je předpokládaná inflace. Chtěl bych se zeptat, jaká je filozofie a další perspektivy těchto úvah. V souvislosti s tím dochází ke snižování státních dotací, i když návrh rozpočtového výboru původní předpoklad zvýšil o více než 1,3 mld. korun. Poukazuje se na přebytky místních rozpočtů. Není však uvedena analýza toho, z čeho se skládají tyto přebytky, a tudíž lze jen velmi obtížně posoudit, zda oprávněné či neoprávněné je případné snižování dotací ve vazbě na předpoklad, že dojde ke konci roku k přebytku těchto rozpočtů.
Poslední otázka týkající se místních rozpočtů se týká toho, jak je možné zdůvodnit více obrovský pokles z prodeje a pronájmu obecního majetku z roku na rok. Pokles je tam ohromný a přitom velká část pronajatého majetku by v současné době měla nést příjmy do rozpočtu obcí.
Další otázka se týká toho, s jakým souhrnným dopadem na příjmy a výdaje domácností se počítá v souvislosti s opatřeními, na kterých je založen rozpočet. Uvedu jen některá, která se domácností dotýkají: daňová opatření, pokles dotací do osobní dopravy, pokles dotací do oblasti pitné vody, vliv inflace na nevalorizované dávky sociálního zabezpečení a vyrovnávací příspěvek, úpravy platů ve státní správě a asi jinde, útlum činnosti dolů, zemědělství a dalších, zvýšení maximálních cen tepla a dalších cenových úprav a nepřímé a přímé příspěvky státním fondům.
Poslední otázka se týká toho, proč není v oblasti podpory vědy, včetně Akademie věd částka upravena alespoň na předpokládanou inflaci, když je zřejmé, že letošní úroveň zajišťuje často jen přežití příslušných institucí. Jak se projevuje zamýšlené posílení vědy na vysokých školách, konkrétně v rozpočtu?
Dále mi dovolte jednu poznámku. Bezprostředně se netýká rozpočtu. Ve zprávě rozpočtu je však mezi jiným uveden předpokládaný rozpočet státního fondu kultury. Tento rozpočet předpokládá příjmovou i výdajovou stránku ve výši více než 385 mil., přičemž tyto částky z hlediska výdajů mají jít na přípravu loterie, financování bankovních úvěrů a na vybavení výpočetní technikou. Loni jsme neschválili do tohoto fondu ani korunu výdajů na kulturu a také letos se na kulturu z tohoto fondu při jeho opravdu více než 385 mil. nehodlá dát do kultury ani koruna. Pokládám tuto situaci za velmi povážlivou, ne-li hanebnou.
Chtěl bych navrhnout další body do usnesení Poslanecké sněmovny, které je ve společné zprávě uvedeno na stránkách 15 a 16. Je uvozeno tím, že se doporučuje vládě ČR, aby - doporučuji, aby tam bylo: vyhodnocovala ve zprávách o plnění státního rozpočtu odděleně příjmy a výdaje sociálního zabezpečení pro zviditelnění stavu a jako přípravu na oddělení od státního rozpočtu.
Domnívám se, že tento návrh doplňuje předložený návrh České sociální demokracie a že je na něm do určité míry nezávislý.
Připojuji se také ke konstatování, že státní správa je příliš drahá, což ostatně při jednání v klubu Levého bloku potvrdil také pan premiér Klaus. Doporučuji proto, abychom přijali doporučení vládě, aby vypracovala rozbor stavu a opatření k zefektivnění a výraznému zlevnění státní správy již v roce 1994 a do 31. března 1994 s ním seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.
Nakonec doporučuji, aby bylo doporučeno vládě, aby zpracovala opatření ke změně záporného salda obchodní bilance a do 31. března 1994 s ním seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.
Souhlasím s panem ministrem Dybou, když mluví o České republice jako o tradičně exportní zemi. V letošním roce se však předpokládá záporné saldo obchodní bilance ve výši 10 mld. korun a na příští rok z podkladové zprávy vyplývá, že vláda počítá se záporným saldem obchodní bilance ve výši 20 mld. korun. Toto záporné saldo by nás mohlo přivést k tomu, že budeme zemí daleko více importní než exportní. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím paní kolegyni Stiborovou, připraví se kolega Šuman. Po něm se připraví kolega Ježek.
Poslankyně Marie Stiborová: Pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi předložit jeden pozměňovací návrh. Tento pozměňovací návrh se týká kapitoly č. 398 - Všeobecné pokladní správy.
Doporučuji v kapitole 398 - Všeobecná pokladní správa zvýšit navrženou účelovou rezervu pro rok 1994 na vědu a technologie o částku 200 mil. korun. Důvodem mého předložení návrhu je, že situace ve vědě je taková, jakou ji znáte, nebo se s ní často setkáváte v připomínkách, které vám přicházejí od voličů. To je jeden důvod. Navíc tato připomínka byla také projednávána ve výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a tělovýchovu, kde byla schválen. Neobjevila se ovšem ve společné zprávě. Také byla odsouhlasena i v komisi pro vědu.
Je samozřejmé, že bylo řečeno, když navrhuje někdo určitou připomínku, návrh na změnu, že má doporučit, z čeho má být částka vzata. Doporučuji, aby částka 200 mil. korun byla převedena ve stejné kapitole - Všeobecná pokladní správa z položky vládní rozpočtová rezerva. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Než předám slovo kolegovi Šumanovi, uvedu malou informaci. V současné době je vám rozdáván projev pana ministra neautorizovaný - který byl žádán panem kolegou Wagnerem. Prosím, pane kolego Šumane, ujměte se slova.
Poslanec Vladimír Šuman: Dámy a pánové, dovolte, abych jeden pozměňovací návrh přednesl jménem klubu ODA. Přednesu ho ale až v průběhu zdůvodnění.
Fond dětí a mládeže byl zřízen zákonem 113/1993 Sb. Účelem tohoto fondu je využívat majetek bývalého SSM k podpoře činnosti ve prospěch dětí a mládeže a současně tento majetek spravovat a nakládat s ním. Dotčený majetek přešel do vlastnictví státu zákonem č. 497/1990 Sb., s účinností od 1. 1. 1991. Od té doby byl obhospodařován různými státními úředníky.
Podstatnou část tohoto majetku tito úředníci dosud ani pro stát nevymohli. Letos na jaře jsme zákonem ustanovili zvláštní právnickou osobu Fond dětí a mládeže, abychom tento majetek převedli z rukou těchto anonymních úředníků do správy osob, kterým jsme projevili důvěru volbou za členy výboru Fondu dětí a mládeže. Tito členové výboru se fakticky ujali svých úkolů při správě tohoto státního majetku až 13. 9. 1993, kdy byl tento fond zapsán do obchodního rejstříku.
Již prvotní signály naznačovaly, že tento státní majetek nebyl v minulosti dostatečně spravován a že předpokládané zisky jsou značně nejisté. Výsledkem činnosti minulých správců je nyní pravděpodobná finanční nedostatečnost tohoto fondu.
V tomto místě zdůrazňuji, že předpokládaný objem majetku ve správě fondu činí 2 - 4 mld. Kč. Je pochopitelné, že samotná správa tohoto majetku vyžaduje vynaložení jistých nákladů bez ohledu na to, zda majetek sám bezprostředně nyní přináší zisk.
V těchto dnech byl Poslanecké sněmovně České republiky předložen návrh rozpočtu Fondu dětí a mládeže, který je koncipován jako vyrovnaný. Součástí nákladů fondu jsou rovněž předpokládané výdaje na soudní poplatky spojené s vymáháním majetku, daňové povinnosti vůči státu apod. Tyto výdaje jsou plánovány ve výši 21 mil. Kč. Podstatná část těchto výdajů měla být vynaložena už v minulých letech. Samotné výdaje na hmotné a personální vybavení fondu činí přibližně 11 mil. Kč.
Jako řádným hospodářům po zvážení všech okolností, po zvážení míry jistoty předpokládaných výdajů a nejistoty příjmů, dovoluji si vám navrhnout, abychom z kapitoly "Všeobecná pokladní správa, z částky vládní rozpočtová rezerva" se rozhodli přidělit částku 20 mil. Kč Fondu dětí a mládeže na úhradu nezbytných výdajů, spojených s nápravou nedostatečných opatření v minulých třech letech. Čerpání této částky by však bylo možné po souhlasu rozpočtového výboru, výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu. Nebudou-li tyto prostředky vyčerpány na úhradu těchto potřeb Fondu dětí a mládeže, mohou jmenované výbory rozhodnout, že uvedená částka bude použita pro podporu činnosti dětí a mládeže prostřednictvím tohoto fondu.
Můj návrh zní: z položky vládní rozpočtová rezerva v kapitole Všeobecná pokladní správa přesunout 20 mil. Kč do nově zřízené položky VPS, dotace Fondu dětí a mládeže.
Samotná existence Fondu dětí a mládeže je důkazem nezbytnosti urychleně přijmout zákon o neziskových organizacích. Fond dětí a mládeže nakládá s majetkem státu výlučně ve prospěch dětí a mládeže. Případný veškery zisk je fakticky určen dětem a mládeži. Přesto stát při dnešní právní úpravě zdaňuje každý příjem fondu, a tak fakticky snižuje objem prostředků pro děti a mládež až o 45 %. Rovněž případné zpeněžení nepotřebného majetku bude zatíženo daní z převodu nemovitostí. Obdobně Fond dětí a mládeže podléhá dani dědické a darovací v případě odkazů a darů.
Žádám-li proto přidělení prostředků z rozpočtové rezervy pro Fond dětí a mládeže, bude to pouze jistá satisfakce za daňové břemeno, kterým je fond vystaven díky naší nerozhodnosti při přijímání zákonů o neziskových organizacích. Tolik první část mého vystoupení.
Druhá část mého vystoupení se týká mé povinnosti jako předsedy výboru branného a bezpečnostního. Nemohu nereagovat na vystoupení jednak poslance Skočovského, jednak pánů z Levého bloku, kteří se snaží výrazně snížit rozpočet na armádu. Domnívám se, že v současné době je to nejen laciné, populistické, ale že je to také nezodpovědné.
Panu poslanci Wagnerovi, který poukazoval na to, že Federální shromáždění dokázalo být tak hrdinné, že na plénu prostě snížilo rozpočet o 5 mld., chci říci toto. Poslanci mohou odhlasovat takovýto návrh. Ale je skutečně zodpovědné na plénu rozhodnout o takovéto věci? K jakým důsledkům došlo v armádě? Není to, že je dnes armáda v takovém stavu, v jakém je, právě důsledkem toho, že tehdy byly peníze pro armádu sníženy? Není to důsledkem toho, že je 8 mld. Kč dluh v domech a v technice? Není to důsledkem toho, že doby proběhu jednotlivých zařízení, stíhaček, jsou tak velké jak jsou? Musíme dnes vyřazovat věci, které bylo možno ještě za ty peníze opravit. Podívejme se na to, v jakém stavu byla armáda předána, v jakém stavu jsme ji získali. Nebylo to do jisté míry důsledkem těchto opatření?
Já chci zdůraznit, že skutečně nemůže existovat žádná země, která by neměla armádu schopnou, výkonnou a která by byla hodnověrná pro ostatní země.
K panu poslanci Skočovskému
mi dovolte dvě poznámky. On dobře ví,
že pětašedesátitisícová
armáda má být v roce 1996 podle koncepce
armády, která byla projednána, a že
přechod si vyžádá poměrně
značné náklady, aby se vůbec mohl
realizovat bez toho, že by se jednorázově rychle
snížila obranyschopnost této země. Nemohu
než potvrdit slova
pana ministra o tom, že jste, pane poslanče, byl na
výboru, kde byly projednávány jednotlivé
položky. Nepředkládal jste tam návrhy,
které by výbor mohl postupně posoudit, na
co konkrétně by bylo možné snížit
jednotlivé náklady. Bylo to předneseno až
na plénu, kde není
možné odpovědně posoudit, jak, na co
a proč mají být sníženy náklady.
Přijít na plenární zasedání
s tím, že o 3 - 4 mld. se mají snížit
náklady na armádu, aniž by bylo zřejmé,
na co - to považuji za nezodpovědné a musím
se proti tomu výrazně
ohradit. Nesouhlasím s tím.