Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Křížkovi. Prosím pana poslance Hirše, potom pan poslanec Černý.

Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dovolte, abych z procedurálního hlediska přednesl dva pozměňující návrhy, které jsem přednesl již včera. Nebudu je zdůvodňovat, přečtu jenom jejich znění.

§ 24, odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění zákona č. 35/1992 Sb. rozšířit o další písmeno e), které zní:

"e) Poskytovat informace orgánům činným v trestním řízení, jestliže se správce daně v souvislosti s daňovým řízením dozvěděl i o jiném trestném činu, než je krácení daně, popřípadě má-li důvodné podezření na spáchání tohoto trestného činu.

Druhý pozměňovací návrh zní takto. Navrhuji nové znění § 99 zák. o správě daní, které by znělo:

"Pro daňové řízení se zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) nepoužije vyjma ustanovení § 49 odst. 2 a § 57 odst. 2." Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Hiršovi. Prosím pana poslance Černého, připraví se pan poslanec Procházka.

Poslanec Jan Černý: Předem se sněmovně omlouvám, že zdržuji, ale musím odpovědět. Vezmeme-li celou genezi transformace zemědělských družstev, dojdeme k jednomu jasnému závěru. Pokud se týká prvních převodů majetků
ze zemědělských družstev starého typu podle transformačního zákona do nově transformovaných družstev nebo fyzickým osobám, které se neztotožnily s novou společností a tudíž do družstva nevstoupily, tento první převod je nezdaněný v každém případě. To znamená, že pokud se někdo svobodně ve fázi transformace dle zákona 42 rozhodl z družstva odejít, vezme si svůj transformační podíl, který je nezdaněn.

Pokud ovšem někdo svobodně rozhodl o tom, že vstoupí do jiné nové společnosti, jejíž převod zákon 42 umožnil, musí počítat i s právními důsledky svého rozhodnutí. Tady bych upozornil na jednu věc. Vystupování nebo dělení družstev, to znamená ne zakonzervování tak, jak říká kolega Křížek, lze udělat i na rozhodnutí členské základny. Stávající nově transformovaná zemědělská družstva se mohou rozhodnutím své členské základny dělit a takovéto rozdělení těchto družstev je nezdaněno. Čili je trochu o něčem jiném to, co nám tady povídal pan kolega Křížek.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím pana poslance Procházku.

Poslanec Vladimír Procházka: Vážený pane předsedající, vážení místopředsedové vlády, vážené kolegyně a kolegové, nechtěl jsem vůbec vystupovat k této problematice, ale to, co říká pan kolega Černý, dávno z praxe známe a prožili jsme to od 50. let. Dovolte mi, abych zde zdůraznil, že v 50. letech nás někdo o majetky chtěl připravit, že nás chtěl vystěhovat z rodinných gruntů a z majetku, že nás ponižoval, že jsme se nikam nedostali na studia, museli jsme čekat poctivě 20 let na to, abychom mohli na vysoké školy a vystudovat pak na úkor rodin apod. Dnes, kdy nám rodiče přenechali majetky, máme o ně přijít proto, že jsme najednou v nižším šuplíku než jsme chtěli byt. Proč to je? Proč si nejsme v demokracii, kterou tak hájíme, toužili jsme po ní, rovní? Můžete mně na to, páni kolegové z vládní koalice, odpovědět? Byl bych velmi rád. Kvůli tomu, co pan kolega Černý říkal, jsem odstoupil z předsedování družstva, protože jsem nesouhlasil s takovýmto dělením majetku a s vykořisťováním hlavně starších lidí, kde to bylo zneužito a využito a uvědomil jsem si, že tady byla závist, která plodí nenávist, nenávist plodí zločin. Děláme snad rozumnou politiku, z rozumu sedláka a ne z rozumu politikaření.

Chtěl bych říci to, že je to poslední moment, kdy můžeme vesnici zachránit před tím, aby jeden platil a druhý neplatil a abychom demokracii, kterou tak hájíme, skutečně v parlamentu prosadili. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Procházkovi, hlásí se pan poslanec Hofhanzl.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážené dámy a pánové, nezbývá mi nic jiného než panu poslanci Procházkovi odpovědět. Jeho řeč je jenom ukázkou ostudné demoralizace vesnice, ke které 40 let komunismu vesnici dovedlo. Pravdu měl pan poslanec Černý s tím, co tady říkal. Vy to, pane poslanče, také víte. Vy víte, co se tři roky na vesnici děje, jak je s těm i, na jejichž straně bylo právo, kteří měli dostat majetek, manipulováno, víte, co s nimi děláte.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Do rozpravy se přihlásil pan místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych odpovědět na dotaz, který vznesl pan poslanec Kraus a který se týká aktualizace základny pro odepisování či generální inventarizace či těchto podobných problémů. Myslím, že je evidentní, že jsme stále před problémem v souvislosti s liberalizací cen, jakým způsobem postupovat v aktualizaci základny pro odpisy. Zdánlivě se nabízela varianta generální inventarizace, která byla metodou nebo variantou uplatňovanou v podmínkách centrálně plánované ekonomiky, kdy byl omezen počet subjektů a z hlediska rozložení a stability v čase stabilní.

V podmínkách prudkého nárůstu podnikatelských subjektů, v podmínkách prudkého tempa privatizace jsme zvolili jinou cestu, a sice cestu změny celého režimu odpisování kombinovaného se změnou v daňových zákonech. K 1. 1. 1993 se změnil celý režim odepisování u většiny majetku, došlo ke zrychlení doby odepisování, u budov např. ze 100, resp. 70 let na 50 let, u automobilů ze 6 na 4 roky, u počítačů z 8 na 4 roky apod. Současně je umožněno u nově pořízeného majetku zrychlené odepisování, které v prvních letech vykazuje téměř 20 %ní diferenciaci ve prospěch poplatníka oproti rovnoměrnému odepisování.

Dále se umožnilo novelou zákona snížit základ daně o 10 % hodnoty nově pořízeného majetku, což představuje další mimořádný odpis, neboli jinými slovy jsou tak využívány formy, u kterých jsme schopni alespoň řádově odhadnout rozpočtové dopady. V případě plošné indexace, která - připomínám - není uplatňována u žádných položek ani v režimu účetnictví, které rovněž vychází z historických cen, neznáme výchozí základnu, a proto použití jakékoliv indexace by výrazně negativně ovlivnilo výnos daně. Chci připomenout, že snížení sazeb daně je vlastně řešením, které je dnes řešením tohoto problému.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Dále se do rozpravy hlásí pan poslanec Wagner. Po něm pan poslanec Kozák.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji nejdříve panu ministrovi, že nám vyhověl a odpověděl, protože odpověď je velmi důležitá pro celý náš další postup při schvalování tohoto zákona.

Z logiky věci a z logiky odpovědi pana ministra financí plyne zcela jednoznačně, že on pohlíží na problém odpisů z hmotného majetku jako na problém daňový. My se domníváme, že to není problém jenom daňový, že je to zejména problém transformace a že neřešení odpisové základny ovlivňuje hospodářský život v této zemi velmi podstatně, že podniky s majetkem pocházejícím z let minulých, tedy před liberalizací, vlastně nemohou reprodukovat z odpisů svůj majetek a vlastně jim státní rozpočet odčerpává zdroje k reprodukci tohoto majetku. Vláda, která se neumí postarat o to, aby se takového příkoří podnikům nedělo, neplní své funkce.

Pokusil bych se alespoň velmi okrajově a stručně naznačit, o jak rozsáhlý problém jde, byť jen jednoduchým sdělením, že celý příjem daně z příjmů by u výrobních podniků byl pryč, kdyby odpisová základna reagovala na skutečnou reprodukční hodnotu hmotného majetku, který je odepisován. Takže suma sumárum - abych nezdržoval věci fungují tak, jako fungovaly kdysi dávno, když jsem v samizdatu někdy v polovině 80. let měl možnost číst stať profesora Kadlece ostře kritizující komunistický režim za financování tehdejší současnosti na účet budoucnosti. Tehdy to bylo jen v samizdatu, dnes o tom hovoříme v parlamentě a jsme povinni to řešit.

Tento problém není jenom problémem odepisování a reprodukce hodnot, ale je i problémem rozkrádání majetku, který je v rukou státních transformujících se podniků. Hlavně u těchto je problém katastrofický. Tyto podniky, ovládané - z jaké části nechám na úvahu každého z vás většinou nezodpovědným vedením, fungují tak, že vždy prodají něco ze svého majetku a ještě o chvíli prodlužují svůj život. Ale kdo tedy přichází ve své podstatě o majetek? Lid České republiky a my na to přihlížíme.

Domnívám se, že technické řešení tohoto problému je skutečně složité. Pan ministr financí má pravdu v tom, že přes generální inventarizaci cesta nevede. Má pravdu i v tom, že jsou i složité účetní problémy, ale největší chybou je nedělat nic. Proto se domnívám, že cesta by vedla přes koeficienty, jimiž by se jakýmisi indexy zvýšila hodnota základních prostředků - tedy ponovu hmotného odpisovaného majetku - tím klíčem, který by bral v úvahu druh odpisovaného hmotného majetku a rok pořízení. To je samozřejmě práce pro někoho, kdo by takovouto normu měl vypracovat.

Je otázkou, jestli tato norma může být nižší normou než zákon. Já se domnívám, že bychom mohli dát vládě zmocnění, aby tak učinila vládním nařízením. Navrhuji, aby § 40 odst. 7 byl doplněn o písmeno d) - mluvím o zákoně 586/92 Sb. - a to tímto textem: "Pro hmotný majetek odpisovaný k 31. prosinci 1993 určí vláda vládním nařízením koeficienty k přeceněni základu pro výpočet odpisů. Tento základ bude závazný pro výpočet odpisů počínaje 1. lednem 1994." Návrh neřeší účetní souvislosti. Domnívám se, že je dokonce ani není třeba normativně řešit, že z logiky věci vyplývá, jak se bude účtovat.

K dalšímu návrhu. Má do jisté míry souvislost s tím, o čem zde byla řeč. V bodu 62 vládního návrhu se doporučuje novelizovat ustanovení, jímž se právnickým osobám snižuje daň z příjmu ze 45 na 42 bodů. V principu je samozřejmě takovéto opatření prostředkem, jímž stát dává do oběhu peníze, které mohou být reinvestovány. Ale ptejme se, komu budou u právnických osob tyto peníze reinvestovány, kdo je bude a k jakému účelu používat.

Jistě znáte rozsah jednotlivých druhů právnických osob nebo výrobců, v jakém se podílejí na dani z příjmů a v jakém se podílejí na produkci. Z poklesu produkce českého průmyslu víme, že k nejmenšímu poklesu došlo u energie, těžby a kovů. A to jsou též ty velké celky, které plodí maximum zisků, tedy strukturálně ty, pro které asi není úmyslem - ani zákonodárce, ani vlády - vytvářet nejlepší podmínky. A ty všechny ostatní tvoří jenom daleko menší část zisků, o kterou zde jde.

Navíce se domnívám, že snížení o 3 body nepředstavuje pro právnické osoby této kategorie impuls, který by byl podstatný. A hlavní argument je, že chápu úmysl vlády prospět, chápu úmysl vlády vytvořit si tímto image vlády, která je v situaci, že si může dovolit snižovat zatížení daňových poplatníků. Nicméně za dané situace v době, kdy by žádná daň z příjmů nebyla, kdybychom řádně odpisovali hmotný majetek, je takovéto rozhodnutí zcela pochybné. Doporučuji proto vypustit bod 62 vládního návrhu.

A ještě jeden návrh. V § 42 - ale v tomto případě zákona 337/1992 Sb. - bych doporučil tento text: "Přiznání se podá vždy do 31. května podle stavu k 1. lednu roku, v němž se přiznání podává. Poprvé se tak učiní v roce 1994, dále v roce 1996 a pak vždy po třech letech. Přiznání se podává správci daně místně příslušnému ke správě daně z příjmů."

Je to text, který byl v zákonu v původním znění samozřejmě s posunem let. Domnívám se, že debaty, kterých zde bylo hodně a kterých je hodně ve veřejnosti o tom, že zákonodárný sbor i vláda jsou povinny učinit něco proti nekontrolovanému pohybu špinavých peněz, že tyto oprávněné požadavky občanstva je třeba splnit, a že toto je pouze jeden z prostředků zajistit rychlá majetková přiznání, aby ve lhůtách, které daňové zákony dovolují, mohly být provedeny zpětné kontroly, zda-li majetek mohl být pořízen z přiznaných zdrojů, ze zdaněných peněz.

Tento návrh považuji řádově za stejně významný jako onen návrh o odpisech. Obojí má hluboké politikum, které vyjadřuje vůli zákonodárného sboru vzít na vědomí skutečný stav věcí a měnit je ve prospěch společnosti nebo vůli čekat, jak se věci vyvinou. Domnívám se, že se přikloníme k tomu prvnímu a prosím vás o to. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Ještě jednou si přeje vystoupit pan místopředseda vlády.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Technicky - abychom hovořili v této sněmovně korektně. Odpisy nejsou jenom zdroj, ale i náklad. V podmínkách, kdy vychází z nízkého ocenění, jsou nízké náklady. Jsou-li ceny liberalizovány, dochází k vyššímu zisku. Abychom viděli obě stránky věci, ne jenom jednu.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že jsem ve svém předchozím výkladu zcela jasně a zřetelně řekl, že by nedošlo k situaci, že by většina podniků mohla platit daň z příjmů. Z logiky věci plyne, že to, co je v zisku, by se jim přesunulo do nákladů, a o to zde běží. Tím, že jim to přesouváme do zisku, že neregulujeme to co jsme povinni regulovat, když se vše liberalizovalo, a tuto rozhodující položku neliberalizujeme, pak nejen že podnikům znemožňujeme (řečník z pléna přerušen, že nejde o faktickou poznámku).

Je to faktická poznámka, pane kolego, nebývá zvykem v této sněmovně okřikovat, vezměte si jednací řád, každý poslanec má nárok na pět minut faktické poznámky. Využívám toho, pane kolego, žádám, abyste se omluvil. Není důvod mě omezovat, mluvím k věci. Mohl bych být omezen, kdybych k věci nemluvil.

Pan ministr se snažil věc dostat do zcela jiné polohy, jako bychom nevnímali, že by to podniky neměly v nákladech. Ano, měly, ale zdroje by jim zůstaly a neodvedly by je v daních z příjmů státu. Měly by zdroje na reprodukci toho, co je reprodukovat nutné, protože v opačném případě nemohou obnovovat svou podstatu. To je to, proč žijeme na účet budoucnosti. To je, co jsme kritizovali celých 20 let normalizace, to bylo předmětem oněch spisů v samizdatu, o kterých jsem mluvil. Nedomnívám se, že je rozumné, aby se v demokratickém parlamentu o tomto nesmělo mluvit, a ještě aby byl poslanec, který o tom mluví okřikován. Hlasováním můžeme dát najevo, jak ctíme fakta, práva a zákon.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Hirš.

Poslanec Pavel Hirš: Dámy a pánové, vzhledem k náročnosti programu, který máme před sebou, vznáším návrh omezit vystoupení na 15 minut.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Míníte tím na tuto schůzi nebo na tento bod?

Poslanec Pavel Hirš: V tomto bodě.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Je zde procedurální návrh, abychom odhlasovali omezení příspěvku v rozpravě na 15 minut. Vzhledem k tomu, že jsme již dlouho nehlasovali, odhlásil jsem vás. Prosím, abyste se znovu prezentovali.

Dávám hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Hirše.

Kdo je pro tento návrh, ať zmačkne tlačítko a zvedne ruku. Je to 80 hlasování.

Kdo je proti?

Zdržel se hlasování?

Tento procedurální návrh byl přijat většinou hlasů - 63 pro, 27 proti, 23 se zdrželo hlasování, nehlasovalo pět poslanců.

Budeme dále pokračovat v rozpravě. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Kozák.

Poslanec Stanislav Kozák: Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegyně a kolegové, páni místopředsedové a pane ministře, omlouvám se, že mě bude asi špatně slyšet, ale jsem celý týden trochu nachlazen. Z toho důvodu jsem dosud nevystupoval, až dnes musím.

Předem musím prohlásit, že jde u mne v tomto případě o střet zájmů tak, jak je platný v tomto státě, neboť převod podílu z transformovaného družstva se mne rovněž týká. Domnívám se, že došlo ke zbytečnému zpolitizování tohoto problému, a to ať z řady kolegy Procházky, Černého, či Hofhanzla. Možná, že kdybychom si všichni vzali k srdci naši povinnost prohlásit, jakým způsobem jsme s tím, co je projednáváno, svázáni, hmotně či majetkově, měli bychom se úplně jinak k těmto věcem vyjadřovat.

Proto prosím sněmovnu, aby vzala v úvahu, co je ku prospěchu zemědělství a hospodářství tohoto státu, včetně ministerstva financí, a to z hlediska dlouhodobého, abychom se nedej bože nedočkali věci, že v obavě z toho, že nám zbohatne jedinec, nezchudl celý národ. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Kozákovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan poslanec Šuman. Uděluji mu slovo.

Poslanec Vladimír Šuman: Dámy a pánové, můj návrh je čistě procedurální. Doporučuji, abychom před hlasováním o pozměňovacích návrzích k tomuto zákonu dostali rozmnožené pozměňovací návrhy tak, abychom se o nich mohli na klubu poradit. Bylo by velice užitečné, kdyby byly opatřené jako u jednoho z předchozích zákonů stanovisky jak předkladatele, tak zpravodaje.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pokud tomu tak není, rozpravu uzavírám. Ptám se společného zpravodaje, kolik potřebuje času ke zpracování připomínek.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vzhledem k tomu, že v rozpravě vystoupilo 27 poslanců a poslankyň, budeme potřebovat ke zpracování pozměňovacích návrhů minimálně dvě hodiny. Domnívám se, že dnes jsme schopni dát všem poslancům pozměňovací návrhy včetně stanovisek. Myslím, že hlasovat bude možné až zítra ráno.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. I ve světle procedurálního návrhu, který dal pan poslanec Šuman, navrhuji sněmovně - jak bývalo obvyklé - pokud nejsou námitky, přerušit tento bod a pokračovat v něm zítra s tím, že by byly poslancům ráno rozdány písemně pozměňovací návrhy a připomínky.

Dámy a pánové, přerušuji tuto schůzi do 18.00 hodin s tím, že jsem zmocněn oznámit, že o přestávce, tj. za 10 minut, se sejde politické grémium v obvyklých prostorách. Sejdeme se v 18.00 hodin.

(Schůze přerušena v 16.52 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 18.07 hodin.)

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, budeme pokračovat přerušeným bodem č. 7, který se nazývá

Sněmovní tisky 607 a 717. Prosil bych všechny, aby se znovu přihlásili. Děkuji. Prosím o klid. Přeje si vystoupit pan místopředseda vlády, ministr Josef Lux. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, byl jsem požádán, zdali bych nepřispěl k otevření rozpravy, abychom mohli dořešit nedorozumění, které zde vzniklo. Tímto tak činím. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji a připomínám, že tento bod jsme přerušili právě v momentě před přerušeným hlasováním, vystoupením pana ministra a místopředsedy vlády je otevřena rozprava. Ptám se, kdo se do této rozpravy hlásí. Hlásí se pan ministr Rubáš. Prosím, pane ministře. Potom pan poslanec Hirš.

Ministr zdravotnictví ČR Luděk Rubáš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vystupuji zde v rozpravě jako zarputilý nekuřák a ministr zdravotnictví v jedné osobě. Chtěl bych říci pod dojmem debaty, která tady v souvislosti s projednáváním tohoto zákona proběhla, že Ministerstvo zdravotnictví pečlivě sleduje škody na zdraví, které způsobuje kouření a že vynakládá ročně desítky milionů na osvětu, která má upozorňovat na rizika kouření, informovat o nich. Ve hře je řada státních i nestátních institucí, které se touto problematikou zabývají. Koncepcí Ministerstva zdravotnictví v této oblasti je upozorňovat na rizika, informovat o nich a cestou výchovy a osvěty se snažit tento velice negativní fenomén ovlivnit. Koncepcí Ministerstva zdravotnictví však není vydat se cestou striktních zákazů nebo - jak se tady navrhuje - faktického zákazu reklamy na tabákové výrobky. Domnívám se, že cesta, kterou jsme zvolili, je správnější a je více důstojná uvědomělých a svobodných lidí, kteří jsou schopni rozhodnout svobodně o tom, co je pro ně riskantní a podle toho přizpůsobit vzorec svého chování. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu ministrovi za jeho vystoupení. Prosím pana poslance Hirše.

Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, také já bych měl říci, že nejde o střet zájmů, protože jsem nekuřák, i když tady vystupuji. Po zvážení projevu pana ministra, ve světle tohoto projevu se mi jeví návrhy poslanců pánů Loma a Janečka v takovém smyslu, že se tu střetávají dvě koncepce, a tak jak mi to bylo vysvětleno - a myslím, že to je i liberální (veselost, potlesk), ale bojovat proti kouření zákazem reklamy ... Myslím, že těch zákazů jsme si užili už dost. Dávám proto tento návrh na revokaci hlasování o pozměňovacím návrhu pana poslance Loma, který navrhl vložit za § 5 nový § 6 (jestli si kolegové přejí, já ho přečtu ... není třeba) a zároveň dávám návrh na revokaci hlasování o druhém pozměňovacím návrhu pana poslance Janečka. (Je třeba ho přečíst? Vidím, že ne.) Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu. Bušení do lavic v části sálu.)

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Hiršovi. Dále se do rozpravy hlásí pan poslanec Černý. (Hluk v sále.) Dámy a pánové, já bych vás velmi naléhavě poprosil o klid ve sněmovně.

Poslanec Jan Černý: Já samozřejmě podporuji návrh pana kolegy Hirše a k této problematice chci říci jen několik slov. Je jistě chvályhodné, že tato sněmovna se zabývá reklamou na tabákové výrobky, že se snaží určitým způsobem omezit možnost působení této reklamy na osoby mladistvé, na děti, a proto si myslím, že lepší řešení, než je v návrzích pana kolegy Loma a Janečka, by byl návrh, který by vymezoval možnosti reklamy tabákových výrobků, na kterém může samozřejmě okamžitě začít pracovat skupina poslanců a předložit ho ve velmi krátké době jako novelu některého ze zákonů, ve které by mohlo toto ustanovení být, ať už se týká zákona o potravinách, o ochraně spotřebitele, či nakonec novely zákona o tabáku.

Myslím, že tyto návrhy byly předkládány ve velkém spěchu, nebyly dostatečně projednány v jednotlivých klubech, a pokud vím, já už mám shromážděné některé návrhy, které by omezily nějakým způsobem reklamu, které by např. posunuly možnost reklamy v televizi až po 22. hodině, které by omezily možnost mít billboardy s reklamními plakáty na cigaretové výrobky blízko dětských hřišť a škol, blízko zdravotních středisek. To vše se dá samozřejmě udělat a dá se přesně vymezit míra, ve které je možná tabáková reklama, tak jak je to všude ve světě.