Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedo, vážená sněmovno,
od mé poslední interpelace v tomto parlamentu uběhla
velice dlouhá doba. Situace všech podnikatelů
v autobusové dopravě se postupně stává
dramatickou. V úrovni podniků ČSAD na Moravě
proběhla společná porada zástupců
ministerstva dopravy, okresních úřadů
a ředitelů podniků ČSAD, která
konstatovala velmi problematický stav v této činnosti.
Zástupci ministerstva dopravy tam referovali o přípravě
hospodářského zákona, řídícího
podnikání v silniční dopravě,
který se po 2 roky slibuje, ale bohužel ještě
není. Autobusovým dopravcům však skutečné
starosti přerůstají přes hlavu. Jsou
to zejména otázky finančního zabezpečení.
Představa zaměstnavatelů - ČSAD apelovala
na pana ministra Kočárníka a mimo jiné
mu důrazně připomínala dluhy minulosti,
které se stále vlečou jako černá
nit finančním zabezpečením autobusové
dopravy. Týkají se konkrétně nesplnění
vládního usnesení č. 661 z roku 1992.
Podniky ČSAD zrealizovaly státní zakázku,
dodržely provoz na schválených jízdních
řádech za finanční účasti
státu a peníze nikde. Tento přístup
státu se zdá přinejmenším pochybný.
Prostřednictvím svých orgánů
státní správa uzavře zakázku,
projedná její finanční naplnění
na vládní úrovni a zase nic. Tudíž
mě napadá zákonitě myšlenka,
kdeže jsou ty časy, kdy se o státní
zakázky předbíhaly a praly v nabídkách
mnohé firmy. Dnes jsou s těmito zakázkami
pouze mrzutosti, nikdo se k nim nechce hlásit a je to dost
odlišné.
V současné době se provoz autobusů
drží na nohou jen finančními berličkami.
Například od doby platnosti nových jízdních
řádů v roce 1993 a 1994, od 23. května
1993 do konce roku obdržela například ČSAD
Zlín jen 21% potřeby finančních prostředků
k vyrovnání proti tržbám na zajištění
provozu autobusové dopravy. Není tedy ani řeč
o zachování systému, to znamená zajištění
financování reprodukce. Jestli se pan ministr Stráský
ve své odpovědi na mou interpelaci zmínil
o svém zájmu na zachování systému
autobusové dopravy, obávám se, že to
řekl příliš pozdě.
V představách vládních ekonomů
v oboru podnikání dopravy se nesplnil předpoklad,
že uvolněním dopravního trhu v autobusové
dopravě dojde i tam k podnikatelské expanzi soukromých
firem, a tyto postupně převezmou obsluhu území
po dožívajícím monopolu ČSAD.
Vlivem značných nákladových vstupů,
autobusy v nových cenách od 1 miliónu výše,
nafta, pneumatiky, vysoké ceny náhradních
dílů, silniční daně, bez rozdílu
závazku k veřejné službě - to
dokázali pochopit a rozlišit i Slováci, nedošlo
až na malé výjimky k uchopení a rozvoji
podnikatelských aktivit na tomto poli. Soukromník,
který zde nastoupí, může jen obtížně
konkurovat cenou, kvalitou, rozhodnými tahy pro získání
klientely, která by mu pomohla svou okamžitou přízní
uvedené nákladové vstupy narušit.
Autobus v podnikání není hospoda nebo obchod.
Je totiž až příliš nejistý
nejenom proto, že je na kolečkách. Tento rozdíl
v podnikání nebyl rozlišen a vládní
politika je stejná jak pro provozovatele hospody nebo autobusu.
Současná ztrátovost autobusové dopravy
je tak značná, že jí někteří
dopravci čelí převodem zdrojů z jiných
svých činností ve firmě jen pro zachování
dobrého jména firmy, někdy i zaměstnanosti
apod. Zabránit této ztrátovosti je skutečně
složité. Nelze totiž provozovat autobusovou dopravu
bez určité koordinace přesunu vozidel na
místo jejich okamžité potřeby. Tato
nutnost přesunu vyvolává okamžitě
potřebu spoje, který není zcela vytížen,
který jede jenom proto, aby odvezl spoj, o který
je mezi cestujícími zájem. Proto vzniká
laický dojem, že mnohé spoje ve špičkách
jsou využité i finančně výnosné,
přesto nestačí vydělat na spoje, které
je nerozlučně provázejí a které
jsou poloprázdné. Proto není možné
v systému dopravy jako celku vykonávat jen spoje,
které z hlediska zájmu cestující veřejnosti
jsou využity. Tržby z těchto dálkových
spojů nedávají záruky samofinancovatelnosti
dopravců jako celku, a vracíme se zase do doby,
kdy jezdily autobusy s dělníky na směnu a
zase zpět. Cenové úpravy směrem nahoru
nemohou nahradit ztrátovost, navíc působí
negativně na cestující, kteří
pak hledají jiné způsoby dopravy. Jak se
potom má tržně se chovající dopravce
vyrovnat s tímto stavem? Asi tak, že se na svých
klientech pomstí a nejede vůbec, což je také
jedno z řešení. Ale to už jsem zase jinde.
Propracovaností obsluhy území jsme se skutečně
dostali na evropskou úroveň, o tom není mezi
odborníky pochyb. Proto dnešní stav věci
je tolik nepochopitelný. Je možno ještě
pokračovat v destrukci systému, ale nastávají
spíše nevratné změny. Likvidují
se ojetá vozidla, propouštějí se velmi
zkušení řidiči vyšších
věkových kategorií, otázkou je další
využití jednoúčelových staveb
autobusových nádraží. Systém,
který je dosud provozován, není a nemůže
být jen podnikatelskou záležitostí jedné
strany, k jeho záchraně a zachování
je zapotřebí vůle všech, kteří
ji řídí a používají.
Tázala jsem se ve své interpelaci pana ministra
za prvé, v jakém časovém harmonogramu
hodlá vláda a hlavně jak situaci řešit.
A za druhé, v jakém stavu a hlavně kdy přijde
na pořad připravovaný návrh zákona
o silniční dopravě. Ani na jednu z těchto
otázek jsem však odpověď nedostala, proto
s ní nemohu být spokojena. Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní
poslankyni Mazalové. Než otevřu rozpravu, chci
vás, vážené paní poslankyně
a vážení páni poslanci, upozornit na
jednu věc. Ubývá nás v sále
zároveň jako světla venku. Ale není
to žádoucí vývoj. Chci vám říci,
že mám představu, že bychom dnešní
program prodloužili do 18.30 hodin. Do té doby bychom
projednávali tuto problematiku. Prosím vás,
pochopte to. Z jejího neustálého odkládání
jsme svým způsobem těžili všichni
tím, že jsme končili schůze dříve.
Je třeba společně tento dluh odčinit.
Prosím vás, zůstaňte zde, v 18.30
hodin skončíme. Ale to, co neprobereme dnes, budeme
muset probrat zítra. Nebudeme moci napříště
takové odklady připouštět. Prosím
o pochopení, jsem si vědom, že mluvím
k těm, kteří pochopení mají,
ale prosím vytrvejte.
Otevírám rozpravu k výkladu paní poslankyně
Mazalové a k tématu její interpelace. Hlásí
se pan poslanec Exner. Máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, dámy
a pánové, bohužel tady není pan ministr
dopravy, aby slyšel tyto věci. Dovolte mi ale, abych
dvěma příklady dokumentoval situaci, která
se skutečně stává již dramatickou.
Kolem Proseče kupříkladu mají děti
do základní školy vzdálenost až
8 km. Od 1. září byly zrušeny autobusy
a tyto děti od první třídy počínaje
zůstaly bez dopravy. V okolí Luže byly zrušeny
všechny autobusy a učitelka mateřské
školy, jediná v dosahu asi 4 obcí, která
obsluhuje mateřskou školku, nemá zajištěnou
dopravu do mateřské školky. Rozhodla se dojíždět
do doby, kdy to půjde na kole. Ale protože jde již
o okraj Českomoravské vysočiny, nebude to
pravděpodobně možné s nástupem
zimního počasí.
Chtěl bych také upozornit na ten případ,
že zde jde o zrušení systému, který
fungoval, bez nahrazení nového systému a
pan ministr nás ujišťoval před 4 měsíci,
že brzy bude nový systém předložen
k projednání Parlamentu. Stále to není.
Připojuji se tedy k návrhu paní poslankyně
Mazalové, abychom nesouhlasili s odpovědí
v tomto konkrétním případě.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Exnerovi. Kdo se hlásí do rozpravy? (Nikdo se nehlásil.)
Rozpravu uzavírám a předkládám
sněmovně návrh tohoto usnesení:
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
na interpelaci poslanců Gerty Mazalové, Petra Kavana
a Jiřího Bílého na ministra dopravy
Jana Stráského ve věci veřejné
autobusové dopravy v České republice. Uvedeno
ve sněmovním tisku 202 A. "
Budeme hlasovat o předloženém návrhu
usnesení. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Jde o 48. hlasování. Hlasování bylo
ukončeno. Pro bylo odevzdáno 51 hlasů, proti
50, zdrželi se 4, nehlasovalo 5. 56 hlasů je třeba
jako nadpolovičního kvóra ke schválení,
vyplývá tedy z toho, že návrh přijat
nebyl.
Předkládám sněmovně návrh
v opačném smyslu:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
na interpelaci poslanců Gerty Mazalové, Petra Kavana
a Jiřího Bílého na ministra dopravy
Jana Stráského ve věci veřejné
autobusové dopravy v České republice uvedenou
ve sněmovním tisku 202 A."
Budeme hlasovat o předloženém návrhu
usnesení. Kdo je pro jeho podporu? Kdo je proti? Kdo se
zdržel hlasování?
Jde o 49. hlasování. Hlasování bylo
ukončeno. Konstatuji, že pro hlasovalo 52, proti 52,
zdrželi se 3 poslankyně a poslanci, nehlasovalo 7.
Bylo by třeba 58 poslanců, aby bylo dosaženo
nadpolovičního kvóra, a návrh tedy
nebyl přijat.
Odkládám toto téma na příště,
kdy se snad podaří dosáhnout jednoznačného
výsledku.
Dále je zde několik interpelací, jejichž
autorem je pan poslanec Jaroslav Novák. Nevidím
ho tu, ani nemám po ruce jeho písemné vyjádření,
a proto interpelaci, kterou zaslal ministru národní
obrany Antonínu Baudyšovi, i druhou interpelaci, kterou
poslal ministrovi Baudyšovi, a interpelaci, kterou zaslal
ministru Janu Rumlovi, odkládám na příště.
Ministr pro správu národního majetku a jeho
privatizaci Jiří Skalický odpověděl
na interpelaci poslance Rudolfa Opatřila ve věci
privatizace státního podniku bytového hospodářství
Bohumín tisk 205. Já zde ale pana poslance Opatřila
nevidím. Není-li v předsálí,
musím se na základě upozornění
předsedy ústavně právního výboru
dovolávat jedině písemného vyjádření
nepřítomného poslance. Nemohu tedy spolehnout
na pouhý ústní vzkaz. Pokud jsme to dělali,
nebylo to zcela správné. Pan poslanec Výborný
na to upozornil. Protože nemám takové vyjádření,
jsem nucen odložit odpověď na interpelaci, kterou
pan poslanec Opatřil zaslal panu ministru Skalickému.
Paní poslankyně Hana Orgoníková není
přítomna, a proto odkládám také
odpověď na její interpelaci na předsedu
vlády.
Pan poslanec Miroslav Řezníček je přítomen.
Ministr pro správu národního majetku a jeho
privatizaci Jiří Skalický odpověděl
na interpelaci poslance Miroslava Řezníčka
ve věci porušování správního
řádu ministerstvem pro správu národního
majetku a jeho privatizaci - tisk 208. Odpověď se
předkládá jako tisk 208 A.
Táži se pana poslance Řezníčka,
zda považuje odpověď za uspokojivou. (Poslanec
Řezníček: ano.) Ano, otevírám
k tomuto bodu rozpravu. Nikdo se nehlásí. Rozpravu
uzavírám a předkládám sněmovně
tento návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra pro správu národního majetku a jeho
privatizaci Jiřího Skalického na interpelaci
poslance Miroslava Řezníčka ve věci
porušování správního řádu
ministerstvem pro správu národního majetku
a jeho privatizaci, uvedenou v tisku 208 A."
Budeme hlasovat. Kdo je pro přijetí předloženého
návrhu? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Jde o 50. hlasování. Hlasování bylo
ukončeno. Konstatuji, že 91 hlasů bylo pro,
2 hlasy proti, 22 se zdrželo hlasování, 5 nehlasovalo.
Při 61 nadpolovičním kvóru je jasné,
že návrh obdržel nadpoloviční podporu
a byl přijat.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Pavla Seifera ve věci připravované
výměny předsedy Českého statistického
úřadu - tisk 209. Odpověď byla předložena
jako tisk 209 A. Její projednávání
bylo na 8. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno
na žádost poslance Pavla Seifera.
Táži se, zda pan poslanec považuje odpověď
za uspokojivou? (Poslanec Seifer: ano.) Je tomu tak. Otevírám
rozpravu. Kdo se do ní hlásí? (Nikdo se nehlásil.)
Rozpravu uzavírám a předkládám
sněmovně toto usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Pavla Seifera ve věci připravované
výměny předsedy Českého statistického
úřadu, uvedenou v tisku 209 A."
Budeme o předloženém návrhu hlasovat.
Kdo je pro jeho přijetí? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Jde o 51. hlasování. Hlasování bylo
ukončeno. Výsledek zní: 96 hlasů pro,
4 proti, zdrželo se 18, nehlasovalo 5.
62 je nadpoloviční kvórum, znamená
to, že návrh byl přijat.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Jiřího Šolera ve věci
sjednocení českých norem a technické
praxe s evropskými a světovými normami tisk
210. Odpověď se předkládá jako
tisk 210 A.
Prosím pana poslance Šolera, aby sdělil sněmovně,
zda je spokojen s odpovědí? (Poslanec Šoler:
považuji odpověď za neuspokojivou.) Děkuji
za vyjádření a otvírám k tomuto
bodu rozpravu. Kdo se do ní hlásí? (Nikdo
se nehlásil.) Rozpravu uzavírám a navrhuji
přijmout toto usnesení:
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jiřího Šolera ve věci sjednocení
českých norem a technické praxe s evropskými
a světovými normami, uvedenou v tisku 210 A. (č.
52)
Budeme hlasovat o předloženém návrhu.
Kdo je pro jeho přijetí? Kdo je proti tomuto návrhu?
Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování bylo ukončeno. Děkuji vám.
Oznamuji, že pro hlasovalo 25 poslanců, proti 58,
zdrželo se 28, nehlasovalo 11 poslanců. 62 je potřebné
nadpoloviční kvórum.
Dosažený počet 25 hlasů tomu neodpovídá,
návrh nebyl přijat.
Pokusím se sněmovně předložit
návrh opačného smyslu.
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Jiřího Šolera ve věci sjednocení
českých norem a technické praxe s evropskými
a světovými normami, uvedenou v tisku 210 A."
(č. 53)
Budeme o předloženém návrhu hlasovat.
Kdo je pro jeho podporu? Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo
se zdržel hlasování?
Hlasování bylo ukončeno. Děkuji. Konstatuji,
že bylo 75 hlasů pro, 16 proti, zdrželo se 26
poslankyň a poslanců, nehlasovalo 6. 62 je nadpoloviční
většina. Bylo jí tedy dosaženo, návrh
byl přijat.
Ministr spravedlnosti Jiří Novák odpověděl
na interpelaci poslance Jiřího Šolera ve věci
ochrany základních lidských práv a
svobod - tisk 21 1. Odpověď se předkládá
jako tisk 211 A.
l tady se pana poslance Jiřího Šolera táži,
zda odpověď považuje za uspokojivou. (Poslanec
Šoler: Ano, pokládám.)
Ano. Děkuji a otevírám k tomuto tématu
rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Nehlásí
se nikdo.. Rozpravu uzavírám a předkládám
návrh tohoto usnesení.
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci
poslance Jiřího Šolera ve věci ochrany
základních lidských práv a svobod,
uvedenou v tisku 211 A. " (č. 54)
Budeme o předloženém návrhu hlasovat.
Kdo je pro jeho podporu? Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo
se zdržel hlasování?
Hlasování bylo ukončeno.
Konstatuji: 114 hlasů pro, žádný proti,
5 poslankyň a poslanců se zdrželo, nehlasovalo
6. Při 63hlasovém nadpolovičním kvóru
je zjevně, že 114 hlasů stačilo k přijetí
tohoto návrhu.
Návrh byl přijat.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
panu poslanci Oldřichu Vrchovi. Je přítomen.
Pan premiér odpověděl na interpelaci poslance
Oldřicha Vrchy ve věci diskriminace Moravy a Slezska
a jejich historického území - tisk 214. Odpověď
se předkládá jako tisk 214 A.
Táži se pana poslance Vrchy, zda odpověď
považuje za uspokojivou. (Poslanec Vrcha: Nesouhlasím.)
Nesouhlasí. Otevírám rozpravu k tomuto bodu
a k vyjádření poslance Vrchy.
Kdo se hlásí do rozpravy? Konstatuji, že se
nehlásí nikdo. Rozpravu uzavírám.
Předkládám tento návrh usnesení.
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Oldřicha Vrchy ve věci diskriminace Moravy
a Slezska a jejich historického území, uvedenou
v tisku 214 A." (č. 55)
Budeme hlasovat o předloženém návrhu.
Kdo je pro jeho přijetí? Kdo je proti tomuto návrhu?
Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování bylo ukončeno.
Konstatuji 40 hlasů pro, 67 proti, zdrželo se 14,
nehlasovalo 6. Nadpoloviční většiny
64 hlasů nebylo dosaženo.
Konstatuji, že návrh nebyl přijat.
Předkládám sněmovně návrh
opačného smyslu.
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslance Oldřicha Vrchy ve věci diskriminace Moravy
a Slezska a jejich historického území, uvedenou
v tisku 214 A." (č. 56)
Budeme hlasovat o předloženém návrhu.
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování bylo ukončeno. Děkuji vám.
Konstatuji 74 hlasů pro, 27 proti, 20 poslankyň
a poslanců se zdrželo hlasování, nehlasovalo
5. 64 hlasů znamenajících nadpoloviční
většinu bylo dosaženo, dokonce o 10 víc,
bylo dosaženo 74 hlasů.
Znamená to, že návrh byl přijat.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Petr Piťha odpověděl na interpelaci poslance
Oldřicha Vrchy ve věci výuky žáků
základních škol o historii Moravy a Slezska
tisk 215. Odpověď se předkládá
jako tisk 215 A.
Táži se pana poslance Oldřicha Vrchy, zda tuto
odpověď považuje za přijatelnou. (Poslanec
Vrcha: Nepovažuji.)
Nepovažuje ji za přijatelnou. Otevírám
rozpravu k tomuto bodu. Kdo se do ní hlásí?
Nehlásí se nikdo. Rozpravu uzavírám.
Přečtu návrh usnesení.
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
ministra školství, mládeže a tělovýchovy
Petra Piťhy na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy
ve věci výuky žáků základních
škol o historii Moravy a Slezska, uvedenou v tisku 215 A.
" (č. 57)
Budeme hlasovat o předloženém návrhu.
Kdo podporuje tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování bylo skončeno.
Výsledek zní: Pro 33 hlasy, proti 62 hlasů,
zdrželo se 26 poslanců, nehlasovalo 11 poslanců.
Nebylo dosaženo potřebné nadpoloviční
většiny 67 hlasů.
Návrh nebyl přijat.
Pokusím se předložit návrh opačného
smyslu.
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra školství, mládeže a tělovýchovy
Petra Piťhy na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy
ve věci výuky žáků základních
škol o historii Moravy a Slezska, uvedenou v tisku 215
A." (č. 58)
Budeme o předloženém návrhu hlasovat.
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Hlasování bylo ukončeno. Děkuji vám.
Konstatuji: 71 hlasů pro, 28 proti, 24 poslankyň
a poslanců se zdrželo, 7 nehlasovalo. 66 hlasů
je potřebné nadpoloviční kvórum.
Bylo ho dosaženo o 5 hlasů.
Konstatuji, že návrh byl přijat.
Je tu dále odpověď předsedy vlády
Václava Klause na interpelaci poslance Jaroslava Nováka.
Poslanec Jaroslav Novák není přítomen,
odkládám tedy na příště.
Ministr spravedlnosti Jiří Novák odpověděl
na interpelaci poslance Jozefa Wagnera ve věci Generální
prokuratury a generálního prokurátora Jiřího
Šetiny osobně - tisk 222. Odpověď se předkládá
jako tisk 222 D. Táži se pana poslance Wagnera, zda
považuje odpověď za uspokojivou, a dávám
mu příležitost, aby svou odpověď
oznámil sněmovně z řečniště.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, na otázku, zda odpověď
považuji za přijatelnou či nikoli, neodpovím.
Uvědomil jsem si v průběhu projednávání
těchto interpelací, že bez přítomnosti
vlády je to absolutně ztráta času
a nic víc. Chápu absolutní nezájem
koalice, jak vlády, tak koaličních poslanců,
na tom, aby se zde projednávaly ty otázky, které
opozice považuje za významné. Nicméně
je právě povinností opozice, aby vám
to, dámy a pánové, neulehčila, a to
právě činím. Vyjádříme
se, až bude pan ministr přítomen. Děkuji
vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Wagnerovi. Chápu jeho výklad tak, že doporučuje
odložit tento návrh k projednání za
jiných okolností, za podmínek, které
definoval. Odkládám tento návrh a postupuji
dále.
Ministr spravedlnosti Jiří Novák odpověděl
na interpelaci poslance Jiřího Šolera ve věci
ochrany základních lidských práv a
svobod. Obávám se, že to je návrh, který
jsme tu již před chvílí měli.
Týká se však jiného sněmovního
tisku. Jako by pan poslanec Šoler interpeloval dvakrát.
Předchozí projednání se týkalo
tisku 211 a 211 A, nyní jde o tisk 222 a 222 E. Je to tedy
jiná interpelace a já se táži, zda považujete
odpověď za uspokojivou. (Ano.) Pan poslanec Šoler
souhlasí s odpovědí.
Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se do ní
hlásí? Nikdo se nehlásí, rozpravu
uzavírám a prosím kolegy poslance, aby ještě
zbývajících 6 minut dodrželi základní
pravidla kázně a utišili se.
Ve smyslu vyjádření pana poslance Jiřího
Šolera předkládám sněmovně
tento návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci
poslance Jiřího Šolera ve věci ochrany
základních lidských práv a svobod
v České republice uvedenou v tisku 222 E."
Budeme hlasovat o předloženém návrhu
usnesení. (č. 60)
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Hlasování je ukončeno.
Pro návrh hlasovalo 104 poslanců.
Proti byli 2 poslanci.
Zdrželo se 12 poslanců.
Nehlasovalo 16 poslanců.
Nadpoloviční většina 68 hlasů
byla dosažena.
Konstatuji, že návrh byl přijat.
Ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec
odpověděl na interpelaci poslance Dalibora Matulky
ve věci prezentace zahraniční politiky České
republiky - tisk 222. Odpověď se předkládá
jako tisk 222 F. Pan poslanec Matulka nám sdělí,
jak hodnotí obdrženou odpověď.
Poslanec Dalibor Matulka: Pane předsedo, vážené
dámy a pánové, je mi téměř
trapné zdržovat v tuto chvíli, kdy už
jsme téměř na odchodu, nicméně
s odpovědí na svou interpelaci nemohu souhlasit
z těchto dvou zásadních důvodů.
Za prvé - pan ministr zahraničních věcí
ve své odpovědi vyjadřuje názor, že
v rámci svých možností ministerstvo
zahraničních věcí koordinuje zahraniční
politiku České republiky se zahraničním
oddělením Kanceláře prezidenta republiky,
nicméně že pan prezident Václav Havel
má stejně jako kterýkoli jiný ústavní
činitel právo odpovědět na dotaz novináře
podle svého přesvědčení. O
správnosti tohoto tvrzení si dovolím vyslovit
silnou pochybnost, resp. nesouhlas.
V obecné rovině samozřejmě platí,
že ústavní činitelé mají
právo na dotazy novinářů odpovídat
podle svého přesvědčení. Např.
u poslanců tomu tak nepochybně je. Srovnávat
však veřejnou prezentaci názoru prezidenta
republiky s prezentací názorů jiných
ústavních činitelů a neshledávat
v tom rozdíl musím považovat za zcestné.
Jak je totiž obecně známo, prezidentovo postavení
je specifické v tom, že jako hlava státu také
vystupuje jménem státu navenek. Této skutečnosti
by si podle mého názoru měl být pan
prezident vědom při jakémkoliv svém
veřejném prohlášení, tím
spíše při veřejných prohlášeních
učiněných při oficiálních
zahraničních cestách.
Jen pro připomenutí: podotýkám, že
ve své interpelaci jsem se dotkl prohlášení
Václava Havla při jeho poslední návštěvě
v Rakousku o údajné nespravedlnosti poválečného
odsunu sudetských Němců.
Prezidentovou povinností je - podle mého názoru
jednat vždy nejen jménem státu, ale především
v zájmu státu, jehož je prezidentem. Bylo by
pochopitelně ideální, kdyby prezidentovo
osobní přesvědčení bylo vždy
v souladu se zájmem státu. Leč musíme
připustit, že ve skutečnosti se může
prezidentovo osobní přesvědčení
od zájmu státu více či méně
odchylovat. Pak se ovšem naskýtá otázka,
co je v takovém případě prvotní
a co je druhotné. Jsem přesvědčen,
že zájem státu je tím vyšším
zájmem, který by měl prezidentovo jednání
předurčovat neustále, v každou vteřinu
jeho funkčního období.
Stejně tak jsem ovšem přesvědčen,
že Havlovy opakované výroky o nespravedlivosti
odsunu, překrucování historické pravdy
formou označení odsunu za vyhnání
apod. v souladu s našimi zájmy nejsou, nýbrž
právě naopak. Stojí za povšimnutí,
že slova obdivu vůči Václavu Havlovi
za jeho zmíněné výroky vyjádřil
např. na 44. sudetoněmeckém srazu o posledním
květnovém víkendu bývalý příslušník
Hitlerjugend a důstojník SS Sigfried Zogelmann,
dnešní místopředseda Sudetoněmeckého
krajanstva.
Domnívám se, že u pana prezidenta by měly
pocity vděčnosti komukoliv za politickou podporu
raději ustoupit do pozadí, a to i když se jedná
o prezidenta, který je bohužel ústavně
neodpovědný a zpovídá se tedy vlastně
jen svému svědomí a soudu historie.
Protože mi záleží na tom, aby výroky
našeho pana prezidenta ohledně poválečného
odsunu sudetských Němců i jiné případné
excesy v jeho zahraničněpolitických iniciativách
neohrožovaly zájmy našeho státu v zahraničí,
interpeloval jsem pana premiéra a pana ministra zahraničních
věcí, aby se silou svého vlivu, vyplývajícího
z jejich ústavního postavení, pokusili přimět
pana prezidenta k větší zdrženlivosti.
Bohužel, uspokojivou odpověď jsem nedostal.
Druhým důvodem mé nespokojenosti s vyřízením
mé interpelace je skutečnost, že odpověď
jsem obdržel jen od pana ministra, nikoli od pana předsedy
vlády, i když jsem v interpelaci výslovně
uvedl, že interpeluji oba dva. Přinejmenším
formálně by bylo v pořádku, kdyby
mi pan premiér třeba jen jednou větou sdělil,
že se ztotožňuje se stanoviskem pana ministra,
leč od pana premiéra jsem neobdržel ani prázdný
list papíru. Chci věřit, že jde pouze
o administrativní nedopatření a nikoliv o
výraz přezíravého postoje k interpelujícímu
opozičnímu poslanci. Ať je však důvod
jakýkoliv, faktem zůstává, že
jsem interpeloval dva členy vlády a odpověď
jsem od jednoho z nich neobdržel žádnou, ačkoliv
termín již dávno vypršel.
Jistě tedy pochopíte, že s tímto stavem
věci nemohu být spokojen. Žádám
tedy Poslaneckou sněmovnu o přijetí usnesení,
že s odpovědí na moji interpelaci nesouhlasím.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Matulkovi. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Kdo
se hlásí? Nikdo. Rozpravu uzavírám.
Předkládám sněmovně návrh
usnesení tohoto znění:
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
ministra zahraničních věcí Josefa
Zielence na interpelaci poslance Dalibora Matulky ve věci
prezentace zahraniční politiky České
republiky, uvedenou v tisku 222 F. "
Budeme o předloženém návrhu hlasovat.
(č. 61)
Kdo je pro tento návrh?
Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování bylo ukončeno. Děkuji. Konstatuji:
pro 65, proti 62, zdrželo se 16, nehlasovalo 5.
Nebylo dosaženo nadpolovičního kvóra
jež činí 75 hlasů.
Návrh nebyl přijat.
Pokusím se Poslanecké sněmovně předložit
opačný návrh:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
ministra zahraničních věcí Josefa
Zielence na interpelaci poslance Dalibora Matulky ve věci
prezentace zahraniční politiky České
republiky, uvedenou v tisku 222 F."
Budeme o předloženém návrhu usnesení
hlasovat. (č. 62)
Kdo je pro tento návrh?
Kdo je proti?
Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování bylo skončeno. Konstatuji: pro
75 hlasů, proti 63, zdrželo se 6, nehlasovalo 5 poslanců.
Bylo dosaženo právě potřebného
nadpolovičního kvóra 75 hlasů.
Návrh byl přijat.
Tímto hlasováním a projednáním
této odpovědi na interpelaci jsme zakončili
dnešní program. Děkuji vám všem,
že jste vytrvali, a připomínám, že
zítřejší zasedání začíná
v 9.00 h. Přeji vám všem dobrý večer.