Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Jarošovi a prosím pana poslance Řezníčka,
aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Stodůlka.
Poslanec Miroslav Řezníček: Pane předsedající,
dámy a pánové, budu rovněž hovořit
o § 20 zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
Nemohu si odpustit, ale musím začít poznámkou.
Je nutno si všimnout, že tento zákon se jmenuje
"o ochraně spotřebitele". Spotřebitel
je kuřák i nekuřák.
Dámy a pánové, ve společnosti, která
je postavena mimo jiné i na svobodě podnikání,
není možné, aby zákony z jakýchkoliv
důvodů se ve svém důsledku obracely
proti této svobodě. Reklamu nemůžeme
posuzovat odděleně od podnikání. Je
organickou součástí celého systémového
marketingového řetězce, od průzkumu
trhu, přes výrobní politiku, distribuci výrobků,
jejich úspěšné uplatnění
na trhu, včetně vytváření pozitivního
veřejného mínění o výrobku,
který pak ve zpětné vazbě působí
na dynamický rozvoj firmy, inovaci výrobků
a výrob, což se ve svém důsledku odráží
nejen na hospodářské prosperitě celé
společnosti. Dalo by se tedy nadneseně říci,
že pokud reklama jako sdělení o výrobku
je motorem konzumu, pak konzum je modelem výroby a výsledkem
je blahobyt společnosti.
Reklama tedy není samoúčelné ohlupování
spotřebitele, je nezbytností úspěšného
podnikání, a tím je nezbytností pro
míru prosperity té či oné společnosti.
Z tohoto hlediska není ani škodlivá ani neškodlivá,
nelze ji zakázat a zrušit. Každý argument
vedoucí k takovému potlačení reklamy
jakéhokoliv výrobku, byť by byl motivován
nejušlechtilejšími důvody, se nápadně
blíží k bolševickým teoriím,
kdy minulý totalitní režim například
tvrdil, že reklama záměrně odvádí
pozornost dělnické třídy od narůstajícího
třídního boje.
Jsou ovšem kategorie produktů, které - i když
je umožněno výrobcům je vyrábět
a distribuovat - se přesto mohou dostat do konfliktu se
zvykovými, morálními, etickými a v
tomto případě i zdravotnickými normami
společnosti. Zde je na místě vážit
mezi mírou svobody podnikání a možnými
negativními důsledky tohoto podnikání
pro společnost.
Cesta totálního zákazu reklamy by ale byla
podle mého mínění totálním
popřením svobody podnikání. Schůdnější
je omezit reklamní snažení těchto firem.
Domnívám se, že toto v dostatečné
míře pokrývá i existující
znění odst. 1 písm. d) § 20 zákona
č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
Navrhuji tedy zrušit bez náhrady odst. 2 § 20
zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Řezníčkovi. Prosím,
aby se ujal slova pan kolega Stodůlka. Připraví
se pan poslanec Výborný.
Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážený
pane předsedající, kolegové a kolegyně,
předem bych měl uvést svůj poměr
k věci. Jsem kuřák, příležitostný
alkoholik a nejsem toxikoman. Proč tyto tři věci
dávám dohromady? Od roku 1989 zde platí zákon
č. 37, který dosud nebyl ani upraven ani novelizován,
o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi.
Kromě § 1, který tady pan kolega Jaroš
citoval, (z něhož uvedl, že tam je i kouření)
jsou tam i další ustanovení, řešící
například propagaci návykových látek
apod. Podle mého názoru už v původním
znění byl § 20 odst. 2 - vzhledem k tomu, že
je tady speciální právní norma - byl
víceméně nelogický a nesystémový.
Připojuji se proto k tomu návrhu, který přednesl
pan kolega Řezníček, to je, aby odst. 2 §
20 zákona o ochraně spotřebitele byl vypuštěn,
vzhledem k tomu, že je zde speciální právní
úprava daná zákonem č. 37/1989.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Stodůlkovi a prosím pana kolegu Výborného,
aby se ujal slova. Připraví se poslanec Vrzal.
Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a
pánové, jako silný kuřák a
oběť jisté drogové závislosti
- a myslím to zcela vážné - se s úctou
skláním před těmi, kteří
bojují proti této závislosti. Domnívám
se, že pan doktor Jaroš bojuje boj možná
proti větrným mlýnům, ale boj správný.
Nicméně se domnívám, že boj je
třeba vést správnými zbraněmi
ve správnou chvíli, a to tak, aby výsledek
byl vítězný a nikoli špatný.
Přihlásil jsem se do debaty v okamžiku, kdy
jsem předpokládal, že pan poslanec Jaroš
přednese pozměňovací návrh,
který jsem měl na své lavici. On však
žádný pozměňovací návrh
nepřednesl, takže jeho projev byl emotivní,
dobrý, ale nemůže být učiněn
předmětem hlasování.
Pakliže by kolega Jaroš ten pozměňovací
návrh, který mám před sebou, přednesl,
učiním návrh procedurální,
totiž, aby bylo jednání o tomto bodu přerušeno
a aby se k tomuto návrhu vyjádřil výbor
hospodářský a výbor pro sociální
politiku a zdravotnictví. Nepřednese-li tento návrh,
hlásil jsem se zcela zbytečně.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
kolegovi Výbornému, prosím pana poslance
Vrzala, aby se ujal slova, připraví se pan poslanec
Macháček.
Poslanec Ivan Vrzal: Vážená sněmovno,
jsem aktivní sportovec a stoprocentní nekuřák.
Chtěl bych říci, že po několika
projevech kolegy Jaroše uvažuji o tom, že budu
hlasovat pro nařízení reklamy pro kouření
a že se naučím kouřit. Z toho mně
vyplývá, že nejlepší reklamou kouření
je pan kolega Jaroš, a proto si myslím, zda by se
neměl on sám zamyslet, zda neporušuje §
20 zákona na ochranu spotřebitele.
Jinak bych chtěl sdělit svůj osobní
pocit, že si nepřipadám jako v 19 hodin v Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky,
ale jako v 10 hodin dopoledne na Světovém zdravotnickém
kongresu. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
poslanci Vrzalovi a prosím pana kolegu Macháčka,
aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Macháček: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, chápu sice pohnutky navrhovatelů,
které vedly k tomu, aby danou novelu zákona tady
předložili, poněvadž vychází
z toho, co se dotýká vlastně každého
spotřebitele, tj. výkupu lahví.
To, co doporučuji a navrhuji doplnit v odstavci 4 v §
18 zákona na ochranu spotřebitele, je vlastně
dáno tím, že prodejci nápojů
se brání vykupovat lahve s tím, že výrobce
to nechce od nich odebírat. Pro výrobce je totiž
kolikrát levnější koupit lahve přímo
od výrobce lahví a ne za 2 Kč je zase vrátit
zpátky. Výjimkou jsou - dejme tomu lahve od vína,
které jsou zase podstatně dražší
od výrobce.
Myslím, že myšlenka je sice správná,
ale zasahuje velkým a závažným způsobem
do trhu jako takového, i když ji můžeme
zdůvodnit z různých důvodů,
třeba i ekologickými důvody.
Nevím, jestli je vhodné v současné
době přijímat takovouto novelu zákona,
kdy jsme byli informováni, a ověřoval jsem
si to i na České obchodní inspekci, že
je nachystán nový zákon, který toto
bude řešit. Zejména i z toho důvodu,
že Česká obchodní inspekce, která
se tímto nejvíce zabývá a má
nejvíce stížností na výkupy lahví,
ví jednu věc, že zákon je sice dobrá
věc, ale pokud v něm není sankce, a v tomto
dalším bodu navrhovaná sankce opět není,
tak je bezzubý a prakticky nic neřeší.
Žádný konkrétní návrh
nedávám, ale byl bych rád, kdyby toto bylo
známo.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Macháčkovi. Prosím pana kolegu
Vlčka, aby se ujal slova.
Poslanec Vlastimil Vlček: Dámy a pánové,
já bych si rovněž dovolil na úvod pár
vět o reklamě. Kolegové z podnikové
sféry mně jistě potvrdí, jak narůstá
vedle významu finančního řízení
i řízení lidských zdrojů o
postavení marketingu. Právě součástí
marketingového mixu je i reklama jako nástroj komunikace
mezi spotřebitelem a prodávajícím.
Společnost, která zvolila osobní politickou
a ekonomickou svobodu, se současně vyslovila pro
svobodu slova. Zákaz reklamy je útokem na svobodu
slova a možnost osobní volby. Proto jsem vystoupením
kolegy Jaroše byl rovněž mírně
konsternován.
Nejde jen o jisté přiškrcení reklamy
jako jednoho z hospodářských odvětví,
ale jde zároveň o podporu celkovým protireklamním
náladám, které jsou emocionálně
podbarveny a neuvědomují si význam reklamy
v hospodářském a firemním životě.
Je třeba připomenout, že česká
reklama představovaná asociací reklamních
agentur je řádným členem Evropské
asociace reklamních agentur. Lze to považovat za úspěch,
neboť např. Slovenská republika není
členem této instituce ještě dosud. Reklama
má svoji etiku, svůj mezinárodní kodex
reklamních technik a často je uplatňován
i princip autoregulace. Reklama ve vyspělých ekonomikách
vypadá zhruba následovně.
Ve většině zemí Evropského společenství,
např. ve Velké Britanii, v Německu, v Beneluxu,
je reklama regulována tzv. dobrovolnými kodexy mezi
výrobci, mezi dohodou, mezi vládou a průmyslem
ve formě zákona či jiného závazného
ustanovení. Pouze některé země jako
např. Francie mají úplný zákaz.
Ale nová konzervativní vláda však vyjádřila
zájem tento stav modifikovat. V celém světě
platí zákazy pouze ve 14 zemích. Jsou to
striktní zákazy, které by si představoval
kolega Jaroš. Těmito zeměmi jsou např.
Kuba, Angola, Čad, atd.
Podle statistik v zemích, kde je reklama tabákových
výrobků povolena, se neustále snižuje
počet kuřáků např. USA a Velká
Británie. Existují určité mýty
o reklamě, které zde nechci vyvracet, ale např.
věc kouření je otázkou životního
stylu, rodinného prostředí, sociálního
prostředí a reklama to v minimální
míře ovlivňuje.
To je jenom malá ilustrace, jak je to ve vyspělých
zemích.
Jako člen hospodářského výboru
jsem měl již v lednu možnost několik
týdnů po přijetí zákona na
ochranu spotřebitele jednat s představiteli asociace
reklamních agentur, tedy se skutečnými odborníky
v dané oblasti. Tento moment byl právě v
prosinci 1992 opomenut ve federální normě.
Mohl bych tedy vyvracet řadu mýtů o reklamě,
budu však racionální a stručný.
Stručně k § 20. Zákaz reklamy tabákových
výrobků se nevztahuje na inzerci určenou
pro spotřebitele. To je z toho zřejmé. Autoři
této formulace si neuvědomili rozdíl mezi
reklamou výrobkovou a známkovou. Úprava je
příkladem záměny mezi různými
cíly právní regulace. To jsem již naznačil.
Tento zákon byl udělán na ochranu spotřebitele,
nikoliv aby ovlivňoval změnu nebo směroval
konzumentovo chování. To je zásadní
rozdíl. Tato věc by vlastně vůbec
neměla patřit do zákona na ochranu spotřebitele.
Jestliže podle výzkumných zjištění
reklama tabákového průmyslu způsobuje
jen přesun spotřebitelova zájmu mezi různými
značkami, aniž v zásadnější
míře má vliv na jejich celkový konzum,
pak prosazování zákazu přináší
nepatrný společenský efekt. To bych mohl
dokumentovat na řadě studií.
Odůvodněná je i obava, že jednoduchá
věta v zákoně by mohla být pro leckoho
náhražkou za trpělivou výchovnou práci
při vytváření zdravých životních
návyků. Např. v anglosaských zemích
mají již delší čas velmi důkladný
a propracovaný systém výchovy mládeže
ke zdraví, který může budit jen závist
každého našeho rodiče a odpovědného
pedagoga. Navíc jde o jeden z případů
omezení šíření informací,
který by se mohl stát inspirací pro omezení
další, jakýsi precedent.
Vzhledem k těmto souvislostem si dovoluji navrhnout, aby
§ 20 zněl takto: Odst. 1 zůstává
beze změny. Odst. 2 by vypadal následovně:
"Reklama tabákových výrobků se
zakazuje s těmito výjimkami: (Chci podotknout, že
přicházím s jakousi vstřícností
a považuji tento návrh za jakýsi kompromis.)
a) v tisku je dovolena za předpokladu, že se nejedná
o publikace pro mládež, to jsou publikace, u nichž
více než 50% čtenářů
tvoří osoby mladší 18 let, že minimálně
10% plochy publikovaného sdělení je využito
pro otištění varování ministra
zdravotnictví o škodlivosti kouření,
že nepřekročí svým rozsahem jednu
stranu,
b) na venkovních reklamních plakátech, bildbordech
a podobných médiích je dovolena za předpokladu,
že je umístěna nejméně 200 metrů
od škol, dětských hřišť, mládežnických
klubů nebo jiných objektů často navštěvovaných
mládeží. Současně je nutné,
aby tato média byla opatřena varováním
Ministerstva zdravotnictví o škodlivosti kouření,
c) v kinech je dovolena za předpokladu, že film po
ní následující není určen
pro děti a mládež. Také zde se vyžaduje
varování Ministerstva zdravotnictví o škodlivosti
kouření,
d) inzerce určená pro spotřebitele tabákových
výrobků slouží k informování
o dostupnosti jednotlivých druhů výrobků
a je povolena uvnitř a vně prodejních míst
zabývajících se přímo prodejem
těchto výrobků,
e) na nekuřáky a osoby mladší 18 let
nesmějí být zaměřovány
žádné propagační akce, jako je
např. poskytování vzorků tabákových
výrobků."
Chtěl bych závěrem říci, že
si musíme uvědomit, k jakému modelu státu
se hlásíme. Chceme-li mít paternalistický
stát, pak se hlásíme k myšlence, že
by nás měl stát před ledasčím
ochraňovat a vodit nás za ruku, pokud se hlásíme
k odpovědnosti každého člověka
za svůj osud, chceme ze strany státu zásahů
co nejméně. Platí to i pro dobře míněné
rady a úmysly, které mají tu vadu, že
nepřijdou v pravý čas a vhodným způsobem.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vlčkovi. Prosím, aby se slova ujal
pan poslanec Výborný s faktickou poznámkou,
připraví se pan poslanec Vyvadil.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající,
dámy a pánové, kolegyně a kolegové,
jde o faktickou poznámku, současně také
o procedurální návrh.
Společný zpravodaj výborů kolega Vlček
přednesl pozměňovací návrh.
Věcně se zřejmě přibližuje
k tomu, zač brojil pan poslanec Jaroš. Tvrdím
bez bližšího zdůvodnění,
že tento pozměňující návrh
je z hlediska legislativního ne příliš
zdařilý, že je třeba na něm pracovat,
posoudit ho i z řady jiných hledisek a nalézt
takové řešení, které bude způsobilé
obstát v kontextu celého zákona.
Protože si myslím, že si to vyžádá
jistý čas - a protože navíc zjišťuji,
že je 19,15 hodin a debata se nám rozvíjí
jen směrem ke kouření nekouření,
k reklamě nereklamě a že bychom tu mohli o
těchto věcech debatovat ještě dalších
pět hodin - navrhuji, aby podle § 22 odst. 2 jednacího
řádu bylo naše jednání k tomuto
bodu pořadu přerušeno do doby, než k pozměňovacímu
návrhu kolegy Vlčka zaujme stanovisko výbor
hospodářský a výbor pro sociální
politiku a zdravotnictví. Současně se domnívám,
že tyto výbory budou moci stanovisko zaujmout během
měsíců července a srpna tohoto roku.
Nemám představu, že by toto stanovisko mohly
zaujmout bezprostředně. To je tedy můj procedurální
návrh, který - jak se domnívám - povede
k žádoucímu výsledku.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Pane kolego, je možno hlasovat o tomto návrhu poté,
co bude dokončena rozprava? Domnívám se,
že by mohlo dojít ještě k tomu, že
v neuzavřené rozpravě by padly další
návrhy, budeme potřebovat další stanoviska.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající,
téměř bych se přimlouval za to, aby
o tomto mém návrhu bylo hlasováno bezprostředně,
neboť se obávám, že když se tak nestane,
rozprava bude ještě dvě hodiny probíhat
o tom, zda je kouření škodlivé, či
nikoli, a zda reklama na kouření je škodlivá,
či nikoliv.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Když jsem slyšel vstřícný pozměňovací
návrh, ač se považuji v této oblasti
za laika, musím říci, že mě napadaly
různé výhrady, jak bude to či ono
zjišťováno a ověřováno,
jaké výklady bude umožňovat takto přijatá
norma.
S faktickou poznámkou se hlásil kolega Vyvadil.
Předem se mu omlouvám, ale domnívám
se, že po vyjádření pana poslance Výborného
nemám jinou možnost než o procedurálním
návrhu dát hlasovat okamžitě.
Dostáváme se - promiňte - opět do
debaty o nedokonalosti jednacího řádu, kdy
je předsedající v situaci, že má
za povinnost neprodleně dát hlasovat, neprodleně
dát slovo tomu, kdo se hlásí s faktickou
poznámkou. Nevím, jak z té situace ven, nechci
nikoho omezovat. Myslím, že musím dát
hlasovat o procedurálním návrhu zejména
po upřesnění navrhovatele tohoto návrhu.
Pan kolega Vyvadil má jiný názor, hlásí
se s faktickou poznámkou. Prosím všechny o
toleranci a dávám mu slovo.
Poslanec Jiří Vyvadil: Procedurální
návrh pana kolegy Výborného bude mít
smysl teprve v tom okamžiku, kdy se ukáže, že
je důvodný. Teprve tehdy, kdyby se ukázalo,
podle mého soudu, že kupř. - a to je jedině
legislativně čisté, jak se mi zdá
- neprojde návrh kolegy Řezníčka.
Přiznávám, že se mi zdá tento
postup zcela zjevně bezdůvodně protahující
tuto zcela běžnou záležitost. S tím
nemohu souhlasit.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi. Kolega Vlček se hlásí
také s faktickou poznámkou. Prosím, zvažte
svá další přihlášení.
Poslanec Vlastimil Vlček: Pane předsedající,
dovolil bych si stáhnout svůj pozměňovací
návrh.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji,
na to máte právo. V tomto okamžiku se ale ptám
pana kolegy Výborného, zda náhodou nepozbyl
smyslu jeho procedurální návrh? Je tomu tak,
děkuji.
Kdo se prosím dále hlásí do rozpravy?
Jestliže nikdo, rozpravu končím. Chci se zeptat
zástupce navrhovatele pana poslance Vyvadila - zda bude
potřebovat určitý čas. Zdá
se, že ne, je ochoten reagovat okamžitě. Prosím
ho, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane místopředsedo, v podstatě byly podány
dva návrhy. Jeden se týkal skutečně
dané materie, podal jej kolega poslanec Exner. Musím
říci, že jeho návrh je nepochybně
zpřesněním, doplněním a já
jej budu podporovat. Dále podal návrh kolega Řezníček.
Z legislativního hlediska, zejména má-li
někdo před sebou citovaný zákon, §
20 odst. 1 písm. d), nechť to posoudí, ale
já nevidím nejmenší překážky,
proč bychom neměli o tomto jeho návrhu hlasovat.
Záleží na tom, jak se sněmovna usnese.
To tudíž ponechávám na vaší
vůli.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi a prosím pana kolegu Vlčka
jako společného zpravodaje, aby se ujal slova.
Poslanec Vlastimil Vlček: Dámy a pánové,
v rozpravě vystoupilo celkem 5 poslanců. Jak už
řekl kolega Vyvadil, jako konstruktivní mohu označit
návrh pana poslance Exnera, který plně podporuji.
Rovněž podporuji návrh poslance Řezníčka
zrušit bez náhrady odst. 2 § 20.
To jsou z mé strany všechny připomínky
a doporučuji hlasovat o jednotlivých návrzích.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Budeme hlasovat o prvním pozměňovacím
návrhu. Stanovisko navrhovatele i zpravodaje jsme slyšeli,
takže myslím, že není třeba návrh
opakovat.
Je někdo jiného názoru? (Nikdo.) Dávám
proto o návrhu hlasovat.
Kdo je pro přijetí pozměňovacího
návrhu pana poslance Exnera, ať zvedne ruku. 81. Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Konstatuji, že pozměňovací návrh
byl přijat.
Dále budeme hlasovat o pozměňovacím
návrhu pana poslance Řezníčka.
Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího
návrhu, ať zvedne ruku. 65.
Kdo je proti? 20.
Kdo se zdržel hlasování? 19. Děkuji,
tento návrh byl přijat.
Tím jsou vyčerpány všechny pozměňovací
návrhy z rozpravy a můžeme hlasovat o návrhu
jako celku.
Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Vyvadila a
dalších na vydání zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele podle sněmovního
tisku 384, ve znění společné zprávy
výborů podle sněmovního tisku 440
včetně dvou schválených pozměňovacích
návrhů, ať zvedne ruku. 72. Děkuji.
Kdo je proti? 12.
Konstatuji, že návrh byl schválen.
Tím jsme projednali bod č. 43 naší schůze.
Velmi bych chtěl poděkovat panu poslanci Vyvadilovi
i panu zpravodaji Vlčkovi. Dámy a pánové,
do konce naší schůze nám zbývá
projednat 5 bodů. Budeme se zabývat dalším
bodem programu, kterým je
Prosím pověřeného zástupce
komise pana poslance Macháčka, aby se ujal slova.