Sobota 10. července 1993

Poslanec Jiří Macháček: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil se zprávou dozorčí komise pro kontrolu používání operativní techniky Policie ČR. Tak zní celý dlouhý název této komise, která je ustanovena na základě zákona o Policii ČR.

Jak si jistě vzpomínáte, na posledním předprázdninovém zasedání v minulém roce byla tato komise zvolena ve složení: pan poslanec Doubrava, pan poslanec Kužílek, pan poslanec Macháček, pan poslanec Severa a pan poslanec Svoboda.

Tato komise na svém prvním zasedání dne 15. 7. zvolila předsedu komise pana poslance Kužílka, tajemníkem pana Macháčka a dohodla se na zásadách své další činnosti.

Vzhledem k tomu, že použití operativní techniky je značným zásahem do základních práv a svobod občanů, tato komise vycházela vždy ze znění zákona č. 284/1991 Sb., což je už výše zmiňovaný zákon o Policii ČR, zejména z § 36, který říká v odst. 2, jaké podmínky musí být splněny pro použití operativní techniky.

Dovolil bych si ocitovat znění § 36, aby bylo jasné, co vlastně tato komise koná, protože od různých kolegů známe názory, že se domnívají, že děláme kdovíco, zatímco my de facto vycházíme striktně ze znění zákona.

§ 36 odst. 2 říká toto: "Operativní techniku lze používat jen na základě povolení. Žádost o povolení musí obsahovat:

a) Druh operativní techniky, která má být použita, místo jejího použití, navrhovanou dobu trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které má být pátrání pomocí této techniky použito. Pokud má být použit odposlech či zvukový záznam z telefonní stanice, pak také její číslo.

b) Informaci o předchozím neúčinném nebo v podstatě sníženém odhalování skutečností, pro něž je použití operativní techniky využíváno.

c) Informaci o jakémkoliv předchozím požadavku na použití operativní techniky ve vztahu k osobě uvedené pod a) včetně data, kdy bylo a kým o takovém použití rozhodnuto.

d) Jsou to důvody pro použití operativní techniky."

Takto zní § 36, na jehož podkladě naše komise pracovala. Jednalo se zejména o činnost administrativní, kdy docházelo ke kontrole záznamů. Činnost komise se proto zaměřovala zejména na sjednocení evidence o použití operativní techniky u jednotlivých služeb Ministerstva vnitra a o jejich větší přehlednosti, což je nezbytnou podmínkou pro reálnou kontrolu a zde si dovolím už tvrdit, že bylo dosaženo konkrétních výsledků. Projevila se zde i činnost předchozí komise ČNR.

Tato zpráva zahrnuje kontrolované období od 28. dubna 1992 až do 31. prosince 1992, to znamená, že zahrnuje dobu, kdy povolení k použití operativní techniky bylo v kompetenci ministra vnitra. Jak již víte, od 1. ledna 1993 ministr už tuto pravomoc nemá a povoluje použití nasazení operativní techniky prokurátor.

Za dobu své činnosti komise provedla sedmkrát kontrolu jednotlivých služeb Ministerstva vnitra, tzn. Ústředny kriminální policie, Služby ochrany ekonomických zájmů, Inspekce Ministerstva vnitra a navštívili jsme útvary bývalé ÚZTS, tj. zabezpečovací technická správa. Komise se sešla celkem jedenáctkrát k jednání a vyhodnocení výsledků kontrol. V případě, kdy nastaly pochybnosti, byly záležitosti došetřovány až na základní článek, např. až na městské ředitelství Policie. Byly zkontrolovány všechny služby, které mají povoleno používání operativní techniky, samozřejmě, že se nejednalo o BIS nebo stále ještě FIS, která nebyla v kompetenci této komise. Od toho se zvolila jiná komise.

Ve sledovaném období od 28. dubna 1992 do 31. prosince 1992 bylo schváleno použití operativní

techniky v rovných 100 případech, z nichž naprostá většina se ovšem týkala kriminální služby. Ve dvou případech nedošlo k realizaci, neboť mezi jejím schválením a plánovaným začátkem použití vstoupila v platnost novela zákona, podle které použití operativní techniky povoluje prokurátor. Komise nezaznamenala žádný případ nasazení operativní techniky bez schválení ministra vnitra, resp. ani žádný případ, kdy by schvaloval ministr dodatečně nasazení této techniky.

Při kontrolách byly zjištěny administrativní nedostatky ve způsobu vedení dokumentace, např. pořadová čísla listů, odlišné krycí názvy, zejména se to projevilo u Inspekce Ministerstva vnitra, které ovšem byly většinou na místě po dohodě s danou službou či orgánem odstraněny.

§ 36 odst. 5 zákona o Policii nařizuje Policii zničení záznamů při neprokázání dané činnosti, což nebylo možné fakticky zkontrolovat. Toto je dáno tím, že FMV, které do konce minulého roku pomocí své technické divize zabezpečovalo tuto činnost, nemělo povinnost zasílat kopie zápisů o zničení záznamů.

Komise zjistila, že u útvarů, které provádějí faktické nasazování této techniky, dělají to jak pro Policii ČR, tak i pro všechny ostatní zpravodajské služby, jako je BIS nebo VOZ, tak je tam fakticky veden jeden protokol pro všechny tyto služby, což stěžovalo velmi kontrolu, a proto dozorčí komise navrhuje Ministerstvu vnitra systém řešení.

U žádného případu nebyla překročena zákonem stanovená lhůta šesti měsíců, nebyl zaznamenán žádný případ vyžadování použití operativní techniky vůči ústavnímu činiteli. Komise zjistila, že mimo dvou případů bylo použití operativní techniky odůvodněné a v souladu se zákonem. V jednom případě došlo na základě vadného technického vyhodnocení k záměně telefonní linky. Při bližším zkoumání dozorčí komise konstatovala, že událost měla náhodný charakter a neshledala příznaky úmyslu. Komise vyzvala Ministerstvo vnitra ke snížení pravděpodobnosti takových omylů a náprava byla přislíbena.

Ve druhém případě se jednalo o závažnější záležitost, kdy dozorčí komise zjistila, že byl schválen a proveden výkon, který u komise vyvolal pochybnost, zda má oporu v zákoně. Vyžádala si proto názor ministra vnitra, který sdělil, že úkon byl dle výkladu Ministerstva vnitra oprávněný. Komise si současně vyžádala názor generálního prokurátora, který sdělil, že takovýto úkon není v souladu se zákonem a je neoprávněný. Na základě iniciativy dozorčí komise došlo k návrhu dohody Generální prokuratury a Ministerstva vnitra o tom, že do legislativního dořešení oprávněnosti daného úkonu nebude Policie ČR tento úkon provádět. Dozorčí komise sdělila Generální prokuratuře všechny potřebné údaje k případnému dalšímu postupu a další je už záležitost těchto orgánů.

Další činností, kterou se dozorčí komise má zabývat a také se zabývala, je kontrola faktická a fyzická, když to takto nazvu, skutečného použití operativní techniky. Aby komise mohla reálně zkontrolovat nasazení operativní techniky v praxi, zorganizovala odborný seminář pro členy komise, kde se jednotliví členové seznámili s praktickými ukázkami použití operativní techniky.

Toto je asi shrnutý výčet práce komise pro kontrolu použití operativní techniky Policií České republiky, tak jak tato komise za celou dobu pracovala. Tuto zprávu vám předkládáme na základě statutu této komise, kdy jsme povinni informovat sněmovnu o těchto skutečnostech. Zpráva byla už předjednána ve výboru branně bezpečnostním a komise navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky toto usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí zprávu dozorčí komise pro kontrolu používání operativní techniky Policie České republiky. Doporučuje dozorčí komisi, aby při další činnosti se více zaměřila na faktickou kontrolu skutečného používání operativní techniky."

Dámy a pánové, to je celá zpráva, kterou jsem měl přednést, takže děkuji za pozornost a na případné dotazy jsou přítomní členové dozorčí komise ochotni odpovídat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Macháčkovi za přednesení zprávy a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Na závěr vystoupení pana kolegy Macháčka zazněl návrh na usnesení. Domnívám se, že je možno o něm hlasovat bez dalšího vyjádření.

Kdo je pro přijetí navrhovaného usnesení, které se týká zprávy dozorčí komise pro kontrolu použití operativní techniky Policie ČR, ať zvedne ruku. 64. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat a tím jsme projednali bod č. 36. Děkuji panu poslanci Macháčkovi, který se hlásí o slovo. Prosím.

Poslanec Jiří Macháček: Děkuji sněmovně za hladké projednání této zprávy dozorčí komise. Slibujeme vám, že tak, jak máme ve statutu - v nejkratším možném termínu podáme další zprávu za první pololetí, tedy ihned po parlamentních prázdninách. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ještě jednou děkuji předkladateli této zprávy.

Přistoupíme k dalšímu bodu. Je jím

XXXXV.

Návrh na volbu členů Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky

O tom, že tento bod bude zařazen právě na toto místo, jsme rozhodli jedním ze svých předešlých hlasování. Dovolte mi několik slov na úvod. Ve smyslu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, který jsme přijali v květnu t. r., volí Poslanecká sněmovna na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu 15 členů Nejvyššího kontrolního úřadu. V zákoně jsou též stanoveny podmínky volitelnosti. Zvolený člen úřadu skládá předepsaný slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Teprve složením slibu se člen úřadu ujímá funkce.

Na lavice vám bylo rozdáno usnesení rozpočtového výboru, návrh volebního řádu a návrh kandidátů. Prosím proto nyní pověřeného zástupce rozpočtového výboru, pana poslance Richarda Mandelíka, aby nám návrh odůvodnil.

Vítám prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu pana kolegu Voleníka. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážený pane prezidente Nejvyššího kontrolního úřadu, vážené kolegyně, vážení kolegové, dnešního dne byl doručen do Poslanecké sněmovny návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, návrh kandidátky na volbu členů Nejvyššího kontrolního úřadu podle zákona č. 166/1993. Rozpočtový výbor dnes zasedal a já si vás dovolím seznámit s usnesením, které přijal.

Usnesení č. 104 ze dne 10. července 1993 k návrhu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu na volbu členů NKÚ:

"Po výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu dr. Lubomíra Voleníka, zpravodajské zprávě poslance Richarda Mandelíka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny

l. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby při volbě členů Nejvyššího kontrolního úřadu postupovala podle volebního řádu, který je přílohou tohoto usnesení,

II. pověřuje ověřovatele výboru, aby ověřili, zda navržení kandidáti splňují podmínky ke zvolení stanovené zákonem č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu a oznámili Poslanecké sněmovně výsledek ověření,

III. zmocňuje předsedu výboru a zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámili Poslaneckou sněmovnu."

Vážený pane místopředsedo, dovolil bych si navrhnout tento postup, aby bylo učiněno zadost návrhu a zákonu.

Bylo by jistě na místě, aby po mém vstupu dostal slovo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu a mohl návrh zákona přednést. Za druhé abychom rozhodli hlasováním o tom, zda přijmeme volební řád pro volbu veřejným hlasováním. A to je vše. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Mandelíkovi. Je námitek proti tomuto postupu? Jestliže ne, požádal bych o zdůvodnění návrhu pana prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu dr. Lubomíra Voleníka.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ČR Lubomír Voleník: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážení poslanci, dámy a pánové, děkuji vám za možnost, kterou jste mi dali tím, že jste mně a kolegovi viceprezidentovi Peřichovi dali svou důvěru a navrhli nás jakožto prezidenta, resp. viceprezidenta NKÚ. Dovoluji si tímto vám poděkovat jménem svým i jménem kolegy Peřicha a ubezpečit vás, že se oba vynasnažíme, abychom v průběhu svého funkčního období vámi vloženou důvěru nezklamali a nezklamali ani ty, kteří nám svůj hlas nedali. Děkuji vám všem ještě jednou. (Potlesk.)

Pokud jde o vlastní návrh kandidátů pro volbu do Nejvyššího kontrolního úřadu, resp. pro volbu členů NKÚ, snažili jsme se vyhovět v co nejkratší časové lhůtě liteře zákona a koneckonců naplnit i příslušné ustanovení ústavy. Proto jsme si dovolili ihned poté, co jsme byli s kolegou Peřichem jmenováni panem prezidentem republiky do funkcí, předložit tomuto ctihodnému plénu ke zvolení návrh alespoň toho nezbytného kvóra deseti kandidátů, aby Nejvyšší kontrolní úřad mohl okamžitě začít plnit svou funkci a tím dokázat, že jeho zakotvení v Ústavě České republiky a koneckonců v zákonu č. 166 z letošního roku, které přijalo toto ctihodné plénum, nebylo pouze deklarací na papíře, ale nezbytnou nutností pro fungování demokracie v tomto státě.

Dovolím si proto přečíst jména jednotlivých kandidátů, jak jsem je navrhl této sněmovně, a pokusím se alespoň stručně charakterizovat tyto kandidáty. Chtěl bych se zároveň omluvit za skutečnost, že vzhledem ke značné časové tísni kandidáti nepředstoupili před toto ctihodné plénum, ale vzhledem k tomu, že jsem se dověděl, jak nabytý program máte před sebou a vím sám z vlastní zkušenosti poslance parlamentu, co to obnáší, dovolil jsem si volit alespoň pro tento moment tuto cestu. A proto jsem koneckonců navrhl pouze 10 kandidátů, nikoli plný počet 15 kandidátů, neboť se domnívám, že je třeba všechny věci, všechna pro a proti ještě důsledně zvážit, až se dostatečně podrobně seznámím s celým širokým prostorem, který bude vymezen pro působení NKÚ tak, abychom tento široký prostor co nejplněji vyplnili těmi nejkompetentnějšími členy Kontrolního úřadu. Proto navrhneme zbývajících 5 kandidátů, budete-li s tím souhlasit, ke schválení na zářijovém plénu tohoto ctihodného shromáždění.

Prvním kandidátem je ing. Karel Bidlo. Je to zkušený pracovník kontroly, se kterým jste měli koneckonců možnost se sami seznámit v ne tak dávné době a který působil v bývalém NKÚ. Narodil se v roce 1933, a je specialistou především pro oblast státního rozpočtu, čili pro oblast, která bude patřit ke stěžejním oblastem, jimž bude NKÚ věnovat svou pozornost. Osobně jsem měl možnost si s tímto navrženým kandidátem promluvit, s dr. Peřichem jsme s ním konzultovali řadu otázek a myslím si, že je to vhodný kandidát.

Dalším kandidátem, kterého navrhuji, je doktor práv Jiří Drábek, ročník 1940. I pan doktor Drábek je zkušeným pracovníkem a prakticky celé období jeho profesní činnosti je spojeno s výkonem kontrolní práce. Je specialistou především na oblast finančnictví s akcentem na oblast zemědělství.

Dalším kandidátem, kterého doporučuji vaší pozornosti, je pan ing. Vladimír Dušek, ročník 1932. Rovněž tak člověk, který je úzce spjat s kontrolou a jeho specializací je oblast průmyslu a státní správy. Navíc, jak jsem měl možnost tohoto člověka osobně poznat a poznal jsem ho již za dob, když jsem působil jako poslanec FS, je to člověk skutečně na svém místě, s velkými zkušenostmi, neboť jako řadový pracovník procházel různými peripetiemi, všemi možnými místy v oblasti kontroly, a byl to vlastně takový ten "pilný člověk", díky němuž mohla např. v různých státních funkcích a kontrolních funkcích v minulých desetiletích existovat řada lidí, kteří často o té vlastní kontrolní práci nevěděli nic, ale měli takové inženýry Dušky, kteří za ně pracovali. Doporučuji ho také vašemu schválení.

Další kandidát je pan doktor práv Jan Holeček, ročník 1943. Ještě před tím, než jsem tušil, že vám tohoto kandidáta budu předkládat ke zvolení, měl jsem možnost se o panu doktoru Holečkovi dovědět z různých pramenů a slyšel jsem o něm skutečně jen samé pozitivní informace. Netušil jsem, že budu mít možnost vám ho dnes předložit jako kandidáta a osobně ho doporučuji. Je to zkušený právník, pečlivý pracovník, který pracoval jako vedoucí referátu sociálního a zdravotního na okresním úřadu v Jablonci. Myslím si, že je to člověk, který si ještě v nedávné době zvýšil kvalifikaci právě specializací pro obor státní správy, který bude NKÚ v nejbližších letech k nezaplacení. Také prosím, abyste zvážili jeho kandidaturu a zvolili ho.

Dalším kandidátem, vlastně kandidátkou, jedinou kandidátkou, je paní ing. Jana Krejčová, ročník 1940. Paní ing. Krejčová je zkušenou pracovnicí z oblasti kontroly a myslím si, že její zaměření na oblast statistiky a především státního rozpočtu je dostatečným předpokladem pro to, aby se stala plnohodnotným a myslím si výrazným členem týmu NKÚ. Doporučuji prosím ke zvolení.

Dalším kandidátem je pan ing. Josef Pohl, ročník 1941. S panem Pohlem jsem měl možnost se seznámit již v předchozích letech a bylo to díky tomu, že - teď snad budu trochu osobní - žiji 40 let v severních Čechách, v oblasti se značně poškozeným životním prostředím a mám zájem na tom, aby se situace v severních Čechách, ale ne jenom v severních Čechách, ale v celé naší krásné zemi i v této sféře zlepšila. Pan inženýr Pohl je jedním z těch lidí, kteří se vyznají výborně v oblasti finančnictví, daní, ale právě se zaměřením na oblast životního prostředí. A myslím si, že to je oblast, kde bychom měli všichni dobře vědět o tom, zda každá koruna je skutečně investována tak, jak investována má být, a již proto bych vám doporučoval, abyste pana ing. Josefa Pohla také zvolili za člena NKÚ.

Další kandidát je pan ing. Zdeněk Rodr, ročník 1937. I s panem Rodrem jsem měl možnost se seznámit již před tím, než jsem vůbec měl jakoukoli představu o tom, že bych vůbec kdy mohl stát v čele NKÚ. Seznámili jsme se na půdě FS, kde působil jako poslanec nominovaný LSU. Pana Zdeňka Rodra si vážím, je to myslím velice rozumný člověk, komunikativní člověk a člověk, který celý život pracoval v zemědělství a prošel skutečně nejrůznějšími odvětvími, respektive obory, které v této oblasti jsou zahrnuty. Věnoval se i oblasti kontroly, a proto se domnívám, že i on bude cenným přínosem pro kolektiv členů NKÚ. Navíc myslím, že pomůže odstranit nedostatek, který se objevil právě v souvislosti s oblastí východních Čech, bývalého Východočeského kraje, protože pan Rodr je v té oblasti domovem, takže věřím, že i v tom bude pro nás cenným přínosem. Doporučuji ho také ke zvolení.

Dalším kandidátem je pan ing. Alexandr Růžek, narozený v roce 1936. Je to zkušený pracovník, který pracoval v posledních letech na Ministerstvu kontroly a myslím si, že to je jeden z lidí, který bude pilířem NKÚ, zejména svými zkušenostmi i vzhledem ke své povaze, neboť jsem zjistil, že skutečně za dobu, co jsem měl možnost s ním jednat, to byl člověk s velkým "Č". Je zaměřen především na vědeckovýzkumnou oblast a na oblast energetiky, čili oblast, kterou je třeba mít také pod kontrolou. Souvisí to koneckonců a je to komplementární činnosti pana Pohla, o kterém jsem hovořil výše. Doporučuji prosím ke schválení.

Dalším kandidátem je také můj známý (ne osobní známý, neberte to tak, že bych chtěl vytvořit tým z lidí, kteří ke mně mají nějaké vazby). Jde o člověka, o kterém vím, co je zač. Je to pan ing. Zdeněk Smělík, ročník 1936. Setkal jsem se s ním totiž na půdě Federálního shromáždění, ale už také předtím. Je to člověk, který je zaměřen na oblast průmyslovou a vědecko-výzkumnou. Myslím, že vzhledem k tomu, jak vždy vystupoval a jednal, bude jedním z těch lidí, kteří nám pomohou stmelit práci Nejvyššího kontrolního úřadu. Myslím, že by bylo skutečně vhodné, abyste i jemu dali svůj hlas.

Posledním mužem, kterého vám předkládám jako kandidáta, je pan ing. Ladislav Zeman, narozený v roce 1944, který stejně jako ing. Zdeněk Smělík je domovem na Moravě. Domnívám se, že je třeba, aby Nejvyšší kontrolní úřad nebyl konstituován pouze centralisticky, jako úřad, zaměřený jen na hlavní město Prahu, který by případně jen tak z dlouhé chvíle nebo proto, aby se neřeklo, pošilhával mimo. Proto jsem rád, že mezi kandidáty je pan ing. Ladislav Zeman a stejně tak Zdeněk Smělík, lidé, kteří mají vztah k Moravě a snad nám pomohou odstranit někdy i zbytečnou nevraživost, související s finančními toky v této zemi. Doporučuji vám i ing. Ladislava Zemana ke zvolení, neboť je navíc specialistou pro oblast obchodu a služeb a je zkušeným pracovníkem kontroly.

Jestli ještě dovolíte - aby nevznikly jakékoliv pochybnosti, že se snažíme dát dohromady stranickou kandidátku nebo kandidátku úzce zaměřenou, účelovou řeknu vám, k jaké straně případně má či nemá úzký vztah ten který kandidát. Ing. Karel Bidlo je členem KDU-ČSL, Dr. Jiří Drábek je členem KDU-ČSL, Ing. Vladimír Dušek je bezpartijní, Dr. Jan Holeček je členem České sociální demokracie, Ing. Jana Krejčová je členkou ODS, Ing. Josef Pohl je bezpartijní, Ing. Zdeněk Rodr je členem LSU, Ing. Alexander Růžek je bezpartijní, Ing. Zdeněk Smělík je členem KDU-ČSL, Ing. Ladislav Zeman je členem HSDMS.

Děkuji vám za pozornost a žádám vás, abyste byli tak laskavi a dali všem kandidátům hlas a umožnili tak Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, aby začal fungovat k vaší spokojenosti a tak, aby mohl co nejdříve plnit úkoly, které nám budete zadávat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu dr. Voleníkovi. Zahajuji rozpravu k tomuto bodu. Jako první se do rozpravy přihlásil s procedurálním návrhem pan poslanec Jiří Maryt, kterému dávám slovo. Připraví se kolega Mandelík a pak poslanec Wagner.

Poslanec Jiří Maryt: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, domnívám se, že volba členů Nejvyššího kontrolního úřadu je věc závažná, a proto projednávat tento bod takto narychlo - když členové rozpočtového výboru se dozvěděli o této věci dnes odpoledne - není podle mého názoru správné. Navíc neměly možnost ani poslanecké kluby tuto záležitost projednávat.

Proto dávám procedurální návrh, aby projednávání tohoto bodu bylo přerušeno do příští schůze, Poslanecká sněmovna aby uložila rozpočtovému výboru opět projednat tuto volbu. Byla by pak možnost, aby se jednotliví kandidáti dostavili do rozpočtového výboru, osobně se představili a alespoň poslanci rozpočtového výboru by měli možnost jim klást dotazy a blíže se s nimi seznámit.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Přestože jsou další dva přihlášení, o tomto procedurálním návrhu musím dát hlasovat neprodleně.

Kdo je pro přijetí tohoto procedurálního návrhu, ať zvedne ruku. 29.

Kdo je proti tomuto návrhu? 66.

Tento návrh nebyl přijat.

S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Kavan.

Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající, kolegové a kolegyně, jen drobnou úpravu. Předpokládám, že ing. Zeman je členem Hnutí za samosprávnou demokracii Moravy a Slezska, což je zkratka HSDMS.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za toto upřesnění. Než dám slovo kolegovi Mandelíkovi, prosím paní Stiborovou, aby se ujala slova, neboť hodlá přednést procedurální návrh.

Poslankyně Marie Stiborová: Pane místopředsedo, dámy a pánové, dovoluji si přednést procedurální návrh následujícího znění: Doporučuji, aby po ukončení rozpravy byla přerušena schůze Poslanecké sněmovny na jednání politických klubů, a to na dobu 15 minut.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP