Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu společnému zpravodajovi a navrhuji hlasovat o celém předloženém návrhu najednou.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách podle sněmovního tisku 191 ve znění společné zprávy výborů podle sněmovního tisku 388, včetně schválených pozměňovacích návrhů, ať zvedne ruku. 79.

Kdo je proti? 56.

Kdo se zdržel hlasování? 10.

Konstatuji, že jsme schválili tento vládní návrh zákona. Tím jsme projednali bod č. 35.

Děkuji panu ministrovi Piťhovi i společnému zpravodajovi Pavlu Hiršovi.

Dámy a pánové, pan ministr Piťha se hlásí o slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Piťha: Dámy a pánové, chtěl bych vám poděkovat za péči, kterou jste věnovali této novele, a doufám, že tato novela přinese ovoce, které očekáváme. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Piťhovi a nyní se budeme věnovat dalšímu bodu našeho pořadu, což je

Omlouvám se panu kolegovi Zemanovi. V tomto okamžiku mám dluh, který jsem avizoval a samozřejmě se mně podařilo zapomenout.

Navrhuji vám zařadit a projednat neprodleně nový bod, což je přijetí doprovodného usnesení k právě projednanému návrhu zákona.

Kdo je pro zařazení tohoto bodu, ať zvedne ruku. 104.

Kdo je proti? 1.

Tento návrh byl přijat.

My projednáme okamžitě bod, který jsme právě zařadili. Návrh usnesení byl přednesen a odůvodněn. Usnesení zní:

"Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby urychleně vypracovala návrh zákona o vysokých školách."

Otevírám rozpravu k tomuto návrhu usnesení. Do rozpravy se hlásí pan kolega Výborný. Prosím pana poslance Zemana, aby se ujal role zpravodaje.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, můj návrh je velmi stručný. Doufám, že bude navrhovatelem akceptován. Skutečně se domnívám, že Poslanecká sněmovna nemůže vládu o cokoli žádat a být v roli žadatele. Poslanecká sněmovna může vládě cokoli

doporučit.

Navrhuji tedy slovo "žádá" změnit za slovo "doporučuje".

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dovolím si poznámku. Pokud má pan kolega Výborný pravdu, pak jsme už mnohokrát udělali to, co jsme nemohli, protože jsme už mnohokrát doporučili, mnohokrát jsme žádali - alespoň pokud mne má paměť neklame.

Kdo se dále hlásí do rozpravy? Hlásí se kolega Zeman.

Poslanec Eduard Zeman: Chtěl bych jen stručně upřesnit svůj původní návrh. Změnil bych na "návrh zásad nového zákona".

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a budeme hlasovat nejprve o dvou pozměňovacích návrzích.

Návrh pana poslance Výborného - zaměnit v návrhu usnesení slovo "žádá" za slovo "doporučuje".

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku! 83.

Kdo je proti? 4.

Kdo se zdržel hlasování? 28.

Tento návrh byl přijat.

Druhý pozměňovací návrh - za slovo "návrh" vložit slova "zásad nového". Je to pozměňovací návrh pana poslance Zemana.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku! 94.

Kdo je proti? Nikdo.

Tento pozměňovací návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o celém návrhu usnesení.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku! 95.

Kdo je proti? 5.

Tento návrh usnesení byl přijat. Děkuji panu poslanci Zemanovi. Tím jsme projednali další bod našeho pořadu.

Nyní přistoupíme k bodu označenému jako bod 39, ale zařazenému do tohoto místa, což je

(sněmovní tisky 404437).

Odůvodněním předloženého vládního návrhu zákona, který jste obdrželi, byl vládou pověřen místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník, kterého žádám, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi skutečně pouze stručně odůvodnit novelu zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Vláda projednala a schválila návrh novely 2. června 1993. Chtěl bych říci, že byly dva hlavní důvody pro novelu tohoto zákona. Jednak to byl důvod - řekl bych - legislativně administrativní, který sleduje zpřehlednění, zprůzračnění tohoto zákona, zjednodušení pro plátce všech administrativních náročností. Druhým důvodem jsou věcné změny v návrhu zákona. Samozřejmě, že rozhodující jsou právě věcné změny. Chtěl bych je stručně charakterizovat.

První věcnou změnou je zkrácení lhůty pro vracení tzv. nadměrného odpočtu ze 75 dní u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím, resp. ze 105 u plátců se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, na maximálně 30 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání. Tato změna by měla výrazně zmírnit finanční zatížení plátců, zejména v odvětví stavebnictví a zemědělství. Jde o to, že vázanost jejich vlastních finančních prostředků se tím výrazně sníží.

Za druhé - dochází k prodloužení lhůty i pro předložení daňového přiznání z dosavadních 15 dnů na 25 dnů od konce zdaňovacího období. Tato změna vedle snížení finančního zatížení plátců v čase přináší i možnost kvalitnějšího a kompletnějšího zpracování daňových přiznání ve vazbě na účetnictví a daňovou evidenci zejména u velkých plátců, kteří mají místně odloučené provozní jednotky.

Konečně třetí velkou věcnou změnou je zrušení povinnosti odvádět zálohy na daň u velkých plátců. To bude rovněž znamenat snížení jejich finančního zatížení a současně to umožní také zlepšení kontroly a správy daně.

Z administrativních zjednodušení bych rád upozornil na to, že novela dává možnost vystavování tzv. zjednodušených daňových dokladů, které nebudou za stanovených podmínek obsahovat veškeré náležitosti jako běžné daňové doklady. Tyto zjednodušené daňové podklady by měly být vystavovány při prodeji za hotové například v maloobchodu a u benzinových čerpadel do částky 10 000 Kč.

Administrativní zjednodušení na straně plátců a zároveň i zajištění možnosti důslednější kontroly ze strany správců daně by mělo přinést i upřesnění vzniku daňové povinnosti a nároku na odpočet daně.

Při vymezení těchto povinností je navrhováno těsněji navazovat na platné předpisy o účetnictví a vznik daňové povinnosti u všech zdanitelných plnění vázat na jejich uskutečnění.

Nejvíce připomínek a požadavků ze strany jak jednotlivých resortů při projednávání ve vládě, tak v zásadě i tady v rámci projednávání ve výborech, se vlastně týkalo nového zatřídění výrobků a služeb do pěti či 23 %ní sazby daně z přidané hodnoty. Do předkládaného vládního návrhu byly promítnuty pouze některé požadavky z oblasti ministerstva zemědělství, dále z oblasti ministerstva zdravotnictví včetně zdravotně postižených občanů.

Tyto změny by měly zmírnit tvrdost cenových dopadů z titulu daně u některých zdravotnických a potravinářských výrobků a neměly by tak zásadním způsobem ovlivnit příjmy státního rozpočtu.

Zde bych se chtěl trochu zastavit a říci jednu důležitou poznámku.

Když jsme přistupovali ke konstrukci zákona o dani z přidané hodnoty na podzim loňského roku, vycházeli jsme z toho, že základní sazba je 23%ní a sazba 5%ní je sazbou výjimečnou, a to z toho důvodu, že by v ní mělo být zařazeno co nejméně výrobků a služeb. Mělo by tomu tak být zejména z toho hlediska, aby přechodem z nulové sazby daně z obratu v té době na základní sazbu 23% nedošlo k enormnímu zvýšení cen některých životně důležitých potřeb, což jsou zejména potraviny a některé důležité služby pro běžný život občana.

I nadále tudíž vláda chápe některé sazby v tom smyslu, že sazba 23% je sazbou základní a sazba 5%ní je sazbou výjimečnou.

Z tohoto důvodu bych vás všechny velmi prosil o to, aby panovala jistá zdrženlivost v přetřiďování položek, které byly dosud zatříděny v sazbě 23%, do sazby 5%ní. Vládu k tomu vedou zejména dva důvody.

Velmi dobře víte, že z dlouhodobého hlediska počítáme se sjednocováním sazeb daně z přidané hodnoty. Toto je rovněž požadavek Evropských společenství, kdy se počítá s tím, že zhruba v roce 1997 by měly být sjednoceny na jednu sazbu sazby daně z přidané hodnoty. Vláda má připraven jistý program, jak sjednocovat tyto sazby, nicméně každé další přetřídění dnes do sazby 5 % celý tento proces bude jenom ztěžovat. Se spodní sazbou totiž musíme jít postupně nahoru, zatímco s horní sazbou jít postupně dolů.

Expertní odhady říkají, že jednotná sazba by se v České republice měla pohybovat kolem 17 - 18%.

Chtěl bych vás proto velmi poprosit o zdrženlivost, protože každé takové přetřídění znamená nejen okamžitý finanční dopad do příjmů státního rozpočtu, ale ztěžuje následně i proces sjednocování.

Nemusím zde ve sněmovně připomínat, že Maďaři doplatili na tuto politiku a v minulém týdnu upravovali sazby u daně z přidané hodnoty, výrazně je zvyšovali. Slovensko, pokud jste registrovali v souvislosti s devalvací, zvýšilo rovněž sazby daně z přidané hodnoty z 5 na 6 a z 23 na 25%.

Chceme-li tudíž udržet tento proces sjednocení daní pod kontrolou bez dodatečných náporů na zvyšování sazeb daně z přidané hodnoty z fiskálních důvodů, musíme se i v tomto ohledu chovat velmi zdrženlivě.

Pokud jde o společnou zprávu Poslanecké sněmovny, tisk č. 437, chtěl bych říci, že s drtivou většinou všech návrhů, které tam jsou obsaženy, z věcného hlediska souhlasím. Jsou tam některé legislativně technické nepřesnosti, překlepy atd., na které upozorní ještě buď společný zpravodaj, nebo další poslanci. Je tam však jedna skutečnost, se kterou věcně nesouhlasím, a to v tisku 437 v bodě 83 na straně 5, kde se upravuje formulace "stravování v zařízeních rekreačních". Zde se doplní slova "mimo stravování dětí v těchto zařízeních při pobytech organizovaných mateřskými školami a školními družinami".

Tato úprava výrazně omezuje dosavadní úpravu na menší počet dětí.

Nevím, zda to byl výslovný záměr některého z výboru, který to zahrnul do této společné zprávy, či zda šlo o nedopatření.

Jménem vlády bych doporučoval, aby tam zůstala původní formulace, která umožňuje, aby nižší sazba se týkala většího okruhu dětí.

Jménem vlády navrhuji, abyste předloženou novelu zákona schválili. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Kočárníkovi a prosím pana společného zpravodaje Jozefa Wagnera, aby se ujal slova.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nejdříve bych si dovolil uvést několik všeobecných poznámek k problému, který zde nastínil pan místopředseda vlády a ministr financí, a to v záležitosti sazeb.

Rozpočtový výbor považuje záležitost sazeb rovněž za velmi vážnou. Je si plně vědom toho, kam směřujeme a že součástí harmonizace daňových soustav evropských zemí je cesta k jedné sazbě.

Rozpočtový výbor proto přijal své usnesení 101 v tomto znění: Žádá vládu, aby posoudila návrh rozpočtového výboru a vyjádřila se k námětu postupného sbližování sazby daně z přidané hodnoty, a to i v časovém horizontu, nebo předkládá rovněž k úvaze odstranění dvou sazeb k 1. lednu 1994 s tím, že budou kompenzovány jinak negativní důsledky zvýšení cen některých komodit, zvláště potravin, pro nejnižší příjmově kategorie obyvatel. Považuje výhody jedné sazby pro správu daně pro omezení daňových úniků a zejména pro daňovou spravedlnost za tak významné, že jeho členové bez rozdílu politické příslušnosti doporučují tento problém řešit. Očekává vládní návrhy do 31. října 1993.

Rozpočtový výbor tudíž dal jednoznačně najevo, že je připraven přijmout i takové návrhy, které by řešily naši cestu k jedné sazbě mnohem rychleji, než se to očekává v jiných evropských zemích. Samozřejmě rozpočtový výbor si je zřejmě stejně jako vláda, vědom složitosti situace a komplikací, které by mohlo neuvážené rozhodnutí v této otázce přinést zejména pro sociální smír, protože se to samozřejmě dotkne nejnižších příjmových kategorií.

Ale právě proto si dovoluji stejně naléhavě vás požádat, abyste uvážili své návrhy, kterými byste chtěli měnit současný stav tak, že by se rozšiřoval okruh těch položek, které by přešly do nižší sazby. To je proti logice vývoje, proti logice toho, co chceme, a proti logice toho, co se po nás žádá při vstupu do Evropy.

Velmi citlivě jsme posuzovali návrhy, které byly předloženy, i v rozpočtovém výboru i se zpravodaji a byly akceptovány ty, které řeší otázky, které jsou buď z hlediska ekologického či jiného významné v této přechodné době, ale prosím, berte to skutečně jako hranici možného ústupku vůči zásadám, kterými lze kompetentně řídit daňovou politiku. Pokud bychom se snažili, ať z jakéhokoliv důvodu, každý z nás nebo různé skupiny poslanců, ať jakkoli ad hoc vytvořené, prosadit jisté partikulární zájmy lobbysticky či jinak, uškodíme koneckonců jen a jen společné věci a zájmu obyvatel i státu. Považoval jsem za důležité říci toto úvodem, protože si myslím, že by to mohlo uškodit řešení celé věci.

Nyní dovolte několik všeobecných poznámek velmi stručných k předložené novele. Novela především do značné míry úspěšně legislativně technicky, abych to řekl lapidárně, ale nepřesně, dočišťuje původní znění zákona, zpřesňuje jej ve vztahu k zahraničí, pokud jde o celní záležitosti, a upřesňuje některé pojmy - finanční pronájem, lépe pronájem s právem koupě pronajaté věci apod. ve vztahu k dani z přidané hodnoty. Domnívám se, že v logice věci a v logice novely společnou řeč bez velkých problémů najdeme.

Diskutován byl jeden problém, individuální stanovení daňové povinnosti. Uvažovalo se, a byl jsem ochoten předložit zde sám pozměňovací návrh, aby tato věc nemohla být řešena jen konáním příslušných úředníků, ale podle jakéhosi všeobecného předpisu, který bych považoval za rozumné, kdyby to byla vyhláška Ministerstva financí. Návrh nepředkládám a Ministerstvo financí tu věc bude řešit v rámci své metodické působnosti a řešení, které jsme nakonec ponechali, ponechává přesto do jisté míry otevřený prostor, velmi citlivý prostor pro případné korupční a jiné pokusy. Domnívám se, že bychom si měli být tohoto vědomi a že by Ministerstvo financí mělo tento problém pečlivě hlídat.

Nyní ke společné zprávě. Nejdříve bych vás požádal, abyste si udělali některé úpravy tam, kde se vloudila chybička. U bodu 60 se omylem dostalo "za odst. 1 se vkládá nový odst. 2, který zní", takže tam bude jen "§ 40 odst. 2 zní" a věta "další odstavce se přečíslují" se vypouští. Touto chybičkou se stalo, že by tam byly dva téměř shodné texty za sebou.

V seznamu změn u položky 87059090 vypadlo jedno číslo vyhlášky Ministerstva zdravotnictví. Za č. 434/92 Sb. ještě přijde "a č. 49/1993 Sb.". To jsou změny, které lze akceptovat jako legislativně technické, právě tak jako další návrhy, které se dostaly do společné zprávy nepřesně a domnívám se, že jsme při jednání s pracovníky ministerstva a se souhlasem pana ministra, který to zde uvedl, celkem oprávněně provedli změny tak, že vám je doporučuji akceptovat jako zpravodaj souhlasně s názorem ministerstva nebo tedy názorem vlády jako změny legislativně technické.

Ve společné zprávě k bodu 28, § 14 odst. 2 vypustit v první větě ve druhém řádku slovo "plnění" a zůstane text "cena včetně daně". U bodu 67 - § 45 odst. 2 na konci textu doplnit ještě slova "na daňovém dokladu ". Asi omylem to nebylo uvedeno ve společné zprávě, protože v rozpočtovém výboru byl projednán plný text.

K bodu 75, příloha č. 1- tady jde skutečně jen o zpřesňující text - upravit název položky: 292429 na "ostatní - sloučeniny s karboxiaminovou funkcí aspartame". V té položce 8469 do textu za slova "psací stroje" doplnit text "a stroje".

Za c) v položce 846931 doplnit na konec "00". Za d) položky sesadit vzestupně podle číselné řady.

K bodu 83 nemám jiný nárok, než vyjádřit svůj osobní názor a podpořit to, co zde řekl pan ministr.

Já bych s ohledem na to, že jsem takto sdělil svůj názor, musel z toho vyvodit patřičnou konsekvenci, jak mě napomíná pan ministr, a doporučit, aby se o této části společné zprávy hlasovalo samozřejmě ještě předtím, než se bude hlasovat o zprávě celé, a tento text bodu 83 byl vyřazen.

To samozřejmě přednesu v rozpravě jako svůj pozměňovací návrh.

K dosavadnímu článku III. Tam jde v podstatě jen o to, aby text zákona odpovídal obvyklým legislativně technickým postupům. Doporučuji proto, aby řazení bylo jiné, než je ve společné zprávě, a to takto: Jako bod 1 by byl uveden text bodu 1 vládního návrhu s upřesněním termínu podle společné zprávy. Místo dosavadního bodu 2 vládního návrhu by měl být uveden bod 2 ve znění společné zprávy. Jako bod 3 by měl být správně uveden text navržený ve společné zprávě v bodu 3, nikoliv jako připojená věta, ale jako úplný text k bodu 3. Jako bod 4 by měl být uveden text bodu 3 vládního návrhu, a to beze změny. Jako bod pátý by měl být uveden text dosavadního bodu čtyři vládního návrhu se změnou termínu, jak ho uvádí první věta v bodu 4 společné zprávy. Jako bod šestý by měl být uveden úplný text, který je ve společné zprávě uveden v rámci bodu čtyři, a to jako věta, která se má připojit na konec textu. Jako bod sedmý by měl být uveden text, který je ve společné zprávě uveden jako vložený nový bod pátý a který se věcně týká přechodného ustanovení k novele zákona o dani z příjmů. Jako poslední bod osmý by měl být uveden bod pátý vládního návrhu zrušených zákonů č. 222/1992 a č. 596/1992 Sb.

Omlouvám se za tyto dodatečné změny. Dovolte, abych je závěrem opět jako při posledním projednávání novely daňového zákona kritizoval, ovšem s tím, že bychom si měli uvědomit, že přes všechny změny, přes obtížnost zavedení nové daňové soustavy, zejména daně z přidané hodnoty, průběh reformy ukazuje, že ani jejich kvantifikace nebyla příliš odlišná od odhadu a že ve srovnání s jinými můžeme hodnotit dosavadní průběh daňové reformy jako úspěšný.

Proto bych poprosil o shovívavost v těchto technických věcech s tím, že bychom napříště měli asi postupovat oboustranně iniciativněji - jak Ministerstvo financí, tak legislativa Parlamentu a k těmto opravám by mohlo dojít pak včas, ještě před vyhotovením společné zprávy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Wagnerovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Jako první se přihlásil pan poslanec Pěnička, připraví se pan kolega Kuchař.

Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi několik dodatečných návrhů na doplnění novely zákona č. 588/1992 Sb.

Za prvé navrhuji v § 19, odst. 5 doplnit na konci dosavadního textu novou větu, která zní: "Odstavec 4 se nevztahuje rovněž na nákup osobních automobilů a vratných lahví určených na vývoz, pokud je uskutečňován plátcem." Tento návrh odůvodňuji tím, že zákaz odpočtu daně při nákupu osobních automobilů a vratných lahví ze skla v tuzemsku by při vývozu znamenal zvýšení ceny tohoto zboží a snížení tak konkurenceschopnosti v zahraničí a u vratných lahví i možnost dvojího nebo i několikanásobného zdanění.

Za druhé navrhuji v bodu 32 vládního návrhu, tisk 404, v § 14, odst. 17 doplnit na konec textu novou větu, která zní: "V tomto případě základem daně je vstupní cena předmětu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci."

Zdůvodnění: V případě, že dojde ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu a uzavře se nová smlouva o finančním pronájmu, zdaní se pouze zůstatková cena, nikoli cena vstupní, pořizovací. Jinak by došlo opět ke dvojímu zdanění.

Můj třetí návrh se týká bodu 61 vládního návrhu. Navrhuji vypustit tento bod, čili bod 61, neboť ponecháním dosavadního znění § 40, odst. 3 v platnosti budou mít finanční orgány možnost uložit pokutu alespoň 5.000 Kč, nepředloží-li plátce přiznání a kdy tedy nebude známa daňová povinnost za zdaňovací období. V ostatních případech je vypuštění částky 5.000,- Kč odůvodněné. V tomto případě však ne.

Poslední návrh - v § 40, odst. 2 nahradit text, číslovku 0,1 číslovkou 0,3. Jedná se o sankci za pozdní placení daně z přidané hodnoty a toto zvýšení se navrhuje proto, neboť důvodem je pokles platební discipliny plátců a příliš nízká dosavadní sazba sankce. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Pěničkovi a prosím pana poslance Kuchaře, aby se ujal slova. Připraví se pan kolega Páv.