Čtvrtek 8. července 1993

Poslankyně Anna Röschová: Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 8. 7. 1993:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí, podle čl. 84 odst. 2 a čl. 106 odst. 2 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se jmenováním doc. dr. Pavla Holländra, CSc., soudcem Ústavního soudu."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Návrh usnesení jste slyšeli.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku. 127.

Kdo je proti? 15.

Toto usnesení bylo schváleno a sněmovna tak vyslovila souhlas se jmenováním doc. dr. Pavla Holländra soudcem Ústavního soudu.

Prosím další návrh.

Poslankyně Anna Röschová. Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 8. 7. 1993:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí, podle čl. 84 odst. 2 a čl. 106 odst. 2 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se jmenováním dr. Miloše Holečka soudcem Ústavního soudu."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 148.

Je někdo proti? Nikdo.

Usnesení bylo přijato a sněmovna vyslovila souhlas se jmenováním dr. Holečka soudcem Ústavního soudu.

Poslankyně Anna Röschová: Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ze dne 8. 7. 1993:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí, podle článku 84 odst. 2 a článku 106 odst. 2 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se jmenováním dr. Zdeňka Kesslera soudcem Ústavního soudu."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení, ať zvedne ruku. 107. Děkuji. Kdo je proti? 9. Děkuji.

Usnesení bylo přijato a sněmovna tak vyjádřila souhlas se jmenováním dr. Zdeňka Kesslera soudcem Ústavního soudu.

Prosím o další návrh.

Poslankyně Anna Röschová: Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ze dne 8. 7. 1993:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR souhlasí, podle čl. 84 odst. 2 a článku 104 odst. 2 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, se jmenováním doc. dr. Vojtěcha Cepla soudcem Ústavního soudu."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku. 95.

Kdo je proti? 28. Děkuji.

Tento návrh byl schválen. Sněmovna tak vyjádřila souhlas se jmenováním doc. Vojtěcha Cepla soudcem Ústavního soudu.

Prosím další návrh.

Poslankyně Anna Röschová: Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ze dne 8. 7. 1993:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR souhlasí, podle čl. 84 odst. 2 a čl. 106 odst. 2 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, se jmenováním dr. Vojena Güttlera soudcem Ústavního soudu."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Budeme hlasovat o návrhu, který se týká Vojena Güttlera.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku. 110. Děkuji.

Kdo je proti? 6. Děkuji.

Tento návrh byl schválen a sněmovna tak vyslovila souhlas se jmenováním dr. Vojena Güttlera soudcem Ústavního soudu.

Poslankyně Anna Röschová: Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ze dne 8. 7. 1993:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR souhlasí, podle čl. 84 odst. 2 a čl. 106 odst. 2 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, se jmenováním dr. Vladimíra Jurky soudcem Ústavního soudu."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 120. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Usnesení jsme schválili a sněmovna tak vyjádřila souhlas se jmenováním pana dr. Vladimíra Jurky soudcem Ústavního soudu.

Prosím o přednesení dalšího návrhu.

Poslankyně Anna Röschová: Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu z 8. 7. 1993:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR souhlasí, podle čl. 84 odst. 2 a čl. 106 odst. 2 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, se jmenováním prof. dr. Vladimíra Klokočky, DrSc., soudcem Ústavního soudu."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku. 116. Děkuji.

Kdo je proti? 10. Děkuji.

Tento návrh byl schválen a sněmovna tak vyjádřila souhlas se jmenováním prof. Vladimíra Klokočky soudcem Ústavního soudu.

Prosím další návrh.

Poslankyně Anna Röschová: Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ze dne 8. 7. 1993:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí, podle čl. 84 odst. 2 a čl. 106 odst. 2 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se jmenováním doc. JUDr. Pavla Matese, CSC., soudcem Ústavního soudu."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za přednesení tohoto návrhu, kdo je pro přijetí tohoto zákona, ať zvedne ruku. 140.

Kdo je proti? 1.

Usnesení bylo schváleno.

Sněmovna tak vyjádřila souhlas se jmenováním doc. JUDr. Pavla Matese soudcem Ústavního soudu.

Prosím o přednesení dalšího návrhu.

Poslankyně Anna Röschová: Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu z 8. 7. 1993:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR souhlasí, podle čl. 84 odst. 2 a čl. 106 odst. 2 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, se jmenováním doc. JUDr. Ireny Pelikánové, CSc., soudkyní Ústavního soudu."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za přednesení návrhu.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení, ať zvedne ruku. 64.

Kdo je proti? 19.

Tento návrh nebyl přijat.

Prosím o přednesení dalšího návrhu.

Poslankyně Anna Röschová: Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ze dne 8. 7. 1993:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR souhlasí, podle čl. 84 odst. 2 a čl. 106 odst. 2 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, se jmenováním JUDr. Vladimíra Paula, CSc., soudcem Ústavního soudu. "

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku. 99.

Kdo je proti? 1.

Děkuji.

I toto usnesení bylo schváleno. Sněmovna tak vyjádřila souhlas se jmenováním dr. Vladimíra Paula soudcem Ústavního soudu.

Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, toto usnesení, které jsme právě odsouhlasili, bylo posledním.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Röschové, konstatuji, že jsme velice pečlivě projednali tento nesmírně důležitý bod. Ukončili jsme tak 6. bod našeho jednání.

Všem kandidátům, kterých se týká kladné usnesení sněmovny, chtěl bych popřát mnoho zdaru do jejich nesmírně zodpovědné práce.

Dámy a pánové, nyní několik organizačních informací.

Včera jsme přerušili projednávání bodu 8 - "Návrh pana poslance Seifera a dalších na vydání zákona o zákazu výroby, užívání a dovozu ozón ničících látek". Informace od zástupce navrhovatele a společného zpravodaje zní, že by ještě potřebovali několik desítek minut na dokončení své práce. Zdá se tedy, že by tento bod bylo rozumné, přímo nutné, odložit na odpolední část našeho jednání.

Další informace se týká bodu 20 - "Návrh volebního řádu k volbě členů kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny". K této záležitosti se bude muset v polední přestávce sejít výbor, jehož předseda, pan poslanec Šuman, se v tomto okamžiku hlásí s faktickou poznámkou.

Poslanec Vladimír Šuman: Jen pro upřesnění. Okamžitě po ukončení dopolední části jednání se výbor sejde v místnosti č. 56.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Nebude- li tedy námitek, přistoupili bychom k projednávání bodu 10, což je

X.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o Podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Odůvodněním předloženého vládního návrhu zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 382, pověřila vláda ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického, kterého vítám a prosím, aby se ujal slova.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, předkládám vám návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ČR, rovněž ve znění pozdějších předpisů.

Vzhledem k tomu, že oba zákony tvoří základní rámec právní úpravy procesu tzv. velké privatizace, těsně spolu souvisejí. Změnu jednoho z nich je nezbytné promítnout do druhého. Bylo zvoleno řešení, podle něhož se oba zákony mění a doplňují předloženým jedním návrhem.

K nejdůležitějším změnám platné právní úpravy, které předložený návrh obsahuje v čl. 1., patří úprava procesu schvalování privatizačních projektů.

Podle návrhu se dosavadní proces schvalování privatizačních projektů nahrazuje vydáváním rozhodnutí o privatizaci, pro něž se zároveň stanoví procesní podmínky k vydání náležitostí, které musí rozhodnutí splňovat, předpoklady, za nichž je přípustná změna již vydaného rozhodnutí, a časová hranice možnosti vydané rozhodnutí změnit.

Dále se ve srovnání se stávající úpravou návrh rozšiřuje v části IV. zákona. týkající se procesu tzv. kupónové privatizace, a to zejména z hlediska podmínek účasti investorů v působnosti orgánů státní správy, práv a povinností účastníků. Okruh účastníků kupónově privatizace se vymezuje stanovením tří podmínek, kterými jsou: státní občanství České republiky, trvalý pobyt na území České republiky a dosažení věku 18 let nejpozději k poslednímu dni registrační lhůty.

K závažným změnám dále patří zpřesnění a rozšíření tzv. blokačního ustanovení § 45. Zpřesnění se týká zejména nájemních a jiných smluv o užívání státního majetku, zákazu vkladu majetku státu do již existujících právnických osob, zákazu uzavírání tzv. leasingových smluv ze strany státních podniků jakožto pronajímatelů a zákazu uplatnění sjednaného práva na přednostní koupi na státní majetek, jehož realizace by předurčovala způsob privatizace tohoto majetku bez ohledu na předložené privatizační projekty, resp. na rozhodnutí o privatizaci.

Předložený návrh dále upravuje nově tzv. zlatou akcii jako akcii, s níž jsou spojena zvláštní práva, týkající se výkonu hlasovacího práva, bez ohledu na její nominální hodnotu, a to za předpokladu, že jejím majitelem je nebo bude Fond národního majetku České republiky, resp. Pozemkový fond. V případě jejího převodu na jinou osobu se tato akcie se zvláštními právy stává běžnou kmenovou akcií.

Předložený návrh rovněž legalizuje již vydané akcie se zvláštními právy státu stejného obsahu. Nově se dále stanoví povinnost nabyvatele skladových prostor, v nichž jsou uloženy státní hmotné rezervy, a to skladovat tyto rezervy po dobu 10 let od nabytí účinnosti novely. Předložený návrh dále reflektuje změny, k nimž došlo zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, a i další změny v právním řádu po 1. dubnu 1991. Odstraňuje nesoulad mezi jednotlivými ustanoveními zákona, jakož i rozpory se zákonem o malé privatizaci a se zákonem o půdě.

Článek II předloženého návrhu promítá změny návrhu zákona č. 92/91 Sb. do ustanovení o Fondu národního majetku České republiky. Rozšiřuje podmínky a způsob užití majetku fondu, jakož i umožňuje dispozice majetku fondu, který z důvodu na straně nabyvatele určeného v rozhodnutí o privatizaci nebylo možné po přechodu majetku na fond privatizovat v souladu s rozhodnutím o privatizaci, nebo tento majetek z důvodu nesplnění povinností ze strany nového nabyvatele přešel zpět na Fond národního majetku. V tomto případě již nelze změnit rozhodnutí o privatizaci, ale je nutné ho zrušit a majetek privatizovat způsobem, s nímž vysloví souhlas ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci.

Nově se vymezují případy, kdy fond jako akcionář je povinen jednat s předchozím souhlasem ministerstva.

Předložený návrh nebude mít negativní dopad na státní rozpočet, naopak jistý pozitivní vliv bude mít změna obsažená v čl. II bod 13, která se týká § 18 odst. 2, písm. e) zákona, kterou se umožňuje hradit z majetku fondu náklady soudních sporů související s restitučním a privatizačním procesem.

Vážené poslankyně a vážení poslanci, dosavadní průběh privatizace prokázal, že základní koncepce právní úpravy, na jejímž základě tento proces probíhal, je správná. Skloubit dohromady požadavky na rychlost a masivnost privatizace, umožnit přitom účast širokému okruhu zájemců o privatizovaný majetek a zajistit zároveň nezbytnou průhlednost a kontrolovatelnost celého procesu byl velmi obtížný úkol. Zvláště uvědomíme-li si navíc naprostou absenci příkladů a zkušeností, z nichž bychom se mohli při startu našeho privatizačního programu poučit.

Dílčí novelizace, které následovaly po přijetí těchto základních zákonů v roce 1991, byly proto pochopitelné a nezbytné v té míře, jak se rozšiřoval okruh našich zkušeností. Dnes máme více než jednu polovinu privatizačního procesu za sebou a pro jeho úspěšné pokračování a dokončení považuje vláda za potřebné a žádoucí sjednotit bývalé federální a republikové právní normy, vč. jejich novel, a přijmout dílčí změny, které tato nová úprava obsahuje.

Doporučuji vám proto jménem vlády České republiky, abyste s tímto návrhem zákona vyslovili souhlas. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Skalickému a dávám slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Ivanu Vrzalovi, aby nám odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 435.

Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, v předloženém návrhu novely zákona se vyjádřily výbory hospodářský a rozpočtový. Na základě usnesení těchto výborů byla sestavena společná zpráva a všechny pozměňující návrhy kromě jednoho - byly do této společné zprávy zařazeny. Nebyl tam zařazen jeden pozměňující návrh rozpočtového výboru, a to vypuštění § 1 v zákoně 171 čl. II.

Zmínil bych se pouze o dvou nejdůležitějších bodech této novely zákonů, a to je za prvé - postavení Fondu národního majetku vůči vládě, vůči Parlamentu a za druhé kompetence ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci při schvalování privatizačních projektů.

Důležitou změnou v tomto bodě je nahrazení schvalování privatizačních projektů předložených rozhodnutím ministerstva pro privatizaci. V praxi to znamená to, že dosud ministerstvo pro privatizaci mělo možnost pouze schválit jeden z předložených privatizačních projektů. V současné době, pokud ani jeden z těchto projektů nevyhovuje, má možnost ministerstvo, aniž by zbytečným protahováním zadávalo zpracovat nový zakladatelský projekt, rozhodnout o tom, jakým způsobem tento podnik bude privatizován.

Při projednávání tohoto bodu vznikly určité pochybnosti, zda je vhodné, aby ministerstvo pro správu národního majetku mělo tuto kompetenci bez jakýchkoliv dalších pravidel. Nakonec po jednáních hospodářský výbor došel k usnesení, že není vhodné tyto podmínky přesně ustanovovat zákonem, a uložil ministru pro správu národního majetku a jeho privatizaci, aby tyto podmínky vypracoval jako vnitřní metodický pokyn ministerstva pro správu národního majetku a předložil hospodářskému výboru k posouzení.

Co se týče druhého bodu - postavení Fondu národního majetku, byla velmi zvažována otázka, zda je vhodné postavení Fondu národního majetku jako vlastníka privatizovaného majetku a zda by nebylo vhodné nahradit toto postavení pouze jako správce, kdy vlastníkem by zůstával nadále stát. Nakonec vzhledem k současnému vývoji privatizace, vzhledem k důvěře zahraničních firem i cizích států jsme došli k závěru, že je vhodné ponechat postavení fondu jako vlastníka privatizovaného majetku, i když jsme si vědomi, že ne zcela ideálně vykonává svá vlastnická práva k tomuto majetku a zachází s ním ne vždy zcela hospodárně. Z tohoto důvodu hospodářský výbor i rozpočtový výbor souhlasí ve znění společné zprávy s předloženou novelou těchto zákonů.

Ještě krátce bych se zmínil o nezařazené připomínce rozpočtového výboru, kdy na návrh pana poslance Ježka rozpočtový výbor schválil vypuštění § 1 zákona 171, kde se hovoří o tom, že ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci řídí činnost Fondu národního majetku České republiky při výkonu jeho funkce zakladatele akciových nebo jiných obchodních společností založených podle privatizačních projektů a při provádění jeho dalších činností. Tento pozměňující návrh hospodářský výbor neschválil. Došli jsme k závěru, že samostatnost Fondu národního majetku je zakotvena právě v paragrafech týkajících se hospodaření s majetkem fondu, ale naopak se domníváme, že je žádoucí určitá kontrola, určité řízení fondu při výkonu jeho funkce ze strany ministerstva. Proto tento bod nebyl zařazen do společné zprávy.

Dámy a pánové, doporučuji, aby vládní návrh zákona z roku 1991 a zákon 171 z roku 1991 byl schválen ve znění společně zprávy.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu společnému zpravodaji a otevírám rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Ota Fejfar, kterému předávám slovo.

Poslanec Ota Fejfar: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolil bych si k novele zákona předložit pozměňovací návrh, a to k čl. II, bodu 14, ve kterém se hovoří o tom, k čemu lze použít majetek fondu, který netvoří součást státního rozpočtu. V písmenu b) v souladu s rozhodnutím vlády se v bodě 5 hovoří také "k poskytování zajištění úvěrů".

Dovolil bych si tuto větu doplnit pokračováním, a to "podnikům, u nichž činí majetková účast fondu alespoň 50%".

Znamená to, že velice obecné vyjádření, k čemu v souladu s rozhodnutím vlády lze tento majetek použít, se zúží v této kategorii. Ne tedy poskytování jakéhokoliv zajištění úvěrů, ale pouze podnikům, u nichž majetková účast fondu činí alespoň 50%. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Fejfarovi a prosím pana poslance Sojku, aby se ujal slova. Promiňte, pane kolego, pan společný zpravodaj se hlásil s faktickou poznámkou.

Poslanec Ivan Vrzal: Vzhledem k tomu, že se jedná už o třetí novelu tohoto zákona, prosil bych pány kolegy, pokud mají pozměňovací návrhy, aby mi je podali v písemné formě.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji. Myslel jsem, že toto už je takřka samozřejmost v naší sněmovně.

Poslanec Ivan Vrzal: Ne vždycky.

Poslanec Tomáš Sojka: Pane předsedající, dámy a pánové, předložený návrh novely zákona č. 92/1991 Sb., a zákona č. 171/1991 Sb., je důkazem posunu v poznání vládní koalice. Proti původní tezi rozdat majetek stůj co stůj, hlavně hodně rychle, nyní nastává období, podle mého soudu, vystřízlivění. Majetek státu se pomalu rozplývá, a proto je třeba pozměnit přístup k privatizaci, aby z tohoto majetku stát alespoň něco měl.

Podle mého názoru je však novelou navrhované řešení posilující roli ministerského úředníka jen přiléváním vody do různých privatizačních skandálů, kterých jsme svědky více než dost. Má-li dojít ke zprůhlednění celého procesu rozhodování, musí se dostat pod kontrolu, podle mého názoru, všech zpracovatelů základních i konkurenčních privatizačních projektů.

Je v zájmu státu i občanů, kteří se o tento majetek zasloužili, aby byl privatizován za co nejvýhodnějších podmínek pro stát. Doporučuji proto, aby byla stanovena povinnost ministerstva pro privatizaci a správu národního majetku přizvat k závěrečnému projednání všechny zpracovatele privatizačních projektů na daný objekt a předložit jim kompilát z privatizačních projektů co nejvýhodnějších pro stát. Ten, kdo bude schopen splnit tyto podmínky, nechť objekt obdrží. Pokud by bylo více zájemců, může mezi nimi rozhodnout na místě samém nejvýhodnější finanční nabídka.

Domnívám se, že tento způsob by byl tržně konformní a více by se přibližoval tržním podmínkám, než rozhodování úředníků zahalené tajemstvím zákoutí ministerských budov.

Doporučuji proto tyto úpravy:

V bodě 9 návrhu předlohy nahradit znění odst. 1 tímto zněním. § 8 odst. 1 zní: "Zakladatel posuzuje všechny předložené návrhy privatizačních projektů, vybere z nich nejvýhodnější podmínky pro stát a předkládá je jako kritérium pro další řízení ministerstvu."

V bodě 11 vypustit stávající odst. 1, 2, 4, 6, 7 a 8 to je § 10 - a nahradit je tímto textem.

"(1) Ministerstvo svolá k závěrečnému projednání zástupce všech zpracovatelů privatizačních projektů a seznámí je s kritérii pro privatizaci. Zástupci zpracovatelů na místě oznámí, zda splní kritéria. V případě většího počtu zájemců rozhodne mezi nimi ministerstvo do 14 dnů za jejich účasti veřejnou soutěží.

(2) Z veřejné soutěže stanoví ministerstvo pořadí, ve kterém jsou uspokojováni zájemci, pokud nesplní kritéria, podle kterých bylo v privatizaci rozhodnuto, do 30 dnů od rozhodnutí.

(3) Ministerstvo stanoví náležitosti, které musí kritéria a rozhodnutí o privatizaci obsahovat."

Závěrem mi dovolte ještě jeden dotaz, který, myslím, by bylo dobře zodpovědět. Návrh novely se dotýká i druhé vlny kupónové privatizace. Požádal bych o dílčí informaci o předpokládaných termínech postupu druhé vlny. Děkuji vám.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP