Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Mazalové a prosím paní
poslankyni Röschovou, aby zaujmula místo u řečniště
a sdělila nám některé doplňující
informace.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo,
pane předsedo, dámy a pánové, dovolte
mi, abych u jednotlivých jmen řekla několik
informací ohledně těchto osob a samozřejmě
tím pádem dojdu také na otázky pana
poslance Trnky.
Dr. Brožová je soudkyní krajského soudu
v Brně. To znamená, že žije v Brně,
bydli v Brně celou tu dobu. Je to občanskoprávní
soudkyně. Pracovala po dobu trvání federálního
Ústavního soudu jako poradce či asistent
doc. dr. Malenovského, který byl ústavním
soudcem. Nyní je naším zástupcem, tuším,
v Radě Evropy.
Doc. dr. Vojtěch Cepl. Myslím, že zde bylo
řečeno velice mnoho o doc. Ceplovi. Je to osoba,
kterou asi nemusím představovat. Je proděkanem
právnické fakulty University Karlovy v Praze, kde
je šéfem katedry občanského práva.
Co se týče politické příslušnosti
po roce 1989, je členem Občanské demokratické
aliance.
Omlouvám se, dr. Brožová nebyla a není
členkou žádné politické strany.
Doc. dr. Vladimír Čermák bydli rovněž
v Brně, jak je možno vyčíst z životopisu.
Nebyl a není členem žádné politické
strany.
Dr. Vojen Güttler pracoval jako federální ústavní
soudce. Podotýkám, že podle zákona o
Ústavním soudu České a Slovenské
Federativní Republiky v tomto zákoně nebylo
podmínkou, aby ústavní soudce nebyl členem
žádné politické strany - nemohl pouze
vykonávat žádné politické funkce
tak, jako soudce obecného soudu podle zákona o soudech
a soudcích. Nicméně plénum Ústavního
soudu federálního svým usnesením odhlasovalo,
že kdokoliv byl v politické straně či
hnutí, musel vystoupit, takže dr. Vojen Güttler
není členem žádné politické
strany a hnutí. Předtím, než se stal
ústavním soudcem federálního soudu,
byl členem KANu.
Dr. Miloš Holeček je soudcem, je místopředseda
krajského soudu v Brně, který se věnuje
civilnímu právu. Není a nebyl členem
žádné politické strany.
Doc. dr. Pavel Holländer je docent ústavního
práva. Pracoval na Universitě v Bratislavě.
Nyní pracuje na katedře ústavního
práva University v Olomouci. Bydlí v Olomouci. Je
Slovák, jak jistě všichni víte. Také
zde o něm bylo už mnoho řečeno. Do listopadu
1989 byl členem Komunistické strany. Myslím
si, že to, jakým způsobem se ústavně
právní výbor věnoval jeho členství,
zde poměrně příhodně popsal
kolega Vyvadil.
Dr. Vladimír Jurka je soudcem okresního soudu v
Kroměříži. Je to soudce, který
se zabývá trestním právem. Nebyl a
není členem žádné politické
strany.
Dr. Zdeněk Kessler byl soudcem Ústavního
soudu České a Slovenské Federativní
Republiky. Nyní pracuje jako poradce předsedy Nejvyššího
soudu. Byl od roku 1991 do té doby, než se stal ústavním
soudcem federace, členem Občanské demokratické
strany.
Prof. dr. Vladimír Klokočka je evropsky uznávaným
odborníkem ústavního práva. Myslím
si, že rovněž jej zde nemusím představovat.
Byl do roku 1969 členem Komunistické strany.
Doc. dr. Pavel Mates pracuje na právnické fakultě,
přednáší na právnické
fakultě v Brně, co se týče politické
příslušnosti, nebyl a není členem
žádné politické strany.
Dr. Vladimír Paul je komerční právník,
který se věnuje mezinárodnímu právu
soukromému, pracuje také jako mezinárodní
rozhodce. Je pražák, bydlí v Praze, co se týče
politické příslušnosti, nebyl a není
v žádné politické straně.
Dr. Antonín Procházka byl soudcem federálního
Ústavního soudu, nyní pracuje jako advokát,
protože předtím byl jako advokát. Než
se stal federálním ústavním soudcem,
byl členem Křesťansko- demokratické
strany.
Dr. Vlastimil Ševčík byl bývalým
federálním ústavním soudcem, nyní
pracuje jako poradce předsedy Nejvyššího
soudu. Nebyl členem žádné politické
strany a byl členem Klubu poslanců OH.
Myslím, že jsem přiblížila soudce,
k jejichž jmenování prezidentem republiky máme
v této sněmovně dávat souhlas - nic
více a nic méně - a odpověděla
jsem zároveň na první otázku pana
poslance Trnky.
Nyní bych ráda odpověděla na druhou
otázku pana poslance Trnky, tj. zda někteří
z navržených soudců kandidovali ve volbách
v roce 1990 a 1992 a za jakou politickou stranu. Omlouvám
se - bylo mi správně připomenuto panem poslancem
Grulichem, že jsem vynechala doc. Dr. Irenu Pelikánovou,
která přednáší na právnické
fakultě v Praze a je vedoucí katedry obchodního
práva. Doc. Pelikánová je po roce 1989 členkou
ODA, předtím nebyla členkou žádné
politické strany. - Ještě jednou se omlouvám.
A nyní bych odpověděla na druhou otázku,
kterou už jsem uvedla.
Dr. Brožová nekandidovala ve volbách ani nebyla
zvolena, protože funkce soudce je neslučitelná
s funkcí poslance.
Doc. Cepl kandidoval v roce 1992 do Federálního
shromáždění za ODA.
Doc. Vladimír Čermák nekandidoval za žádnou
politickou stranu ani v roce 1990, ani v roce 1992.
Dr. Güttler nekandidoval za žádnou politickou
stranu ani hnutí.
Dr. Holeček je rovněž povoláním
soudce, tzn., že nekandidoval za žádnou politickou
stranu.
Přiznám se, že u doc. Pavla Holländera
nevím, zda nekandidoval v roce 1990 např. do Slovenské
národní rady. V roce 1992 však mohu říci,
že nekandidoval.
Dr. Vladimír Jurka rovněž jako soudce nekandidoval
za žádnou politickou stranu ani hnutí ani v
roce 1990, ani v roce 1992.
Prof. Klokočka rovněž ne.
Dr. Zdeněk Kessler kandidoval v roce 1990 za Občanské
fórum do Federálního shromáždění,
stal se poslancem a byl navrhován na ústavního
soudce právě poslanci FS. Jakmile byl jmenován
prezidentem republiky, přestal být poslancem.
Dr. Paul nekandidoval ani v roce 1990, ani v roce 1992.
Doc. Pelikánová rovněž nekandidovala.
Dr. Antonín Procházka kandidoval v roce 1990 do
České národní rady, byl zvolen, byl
poslancem ČNR, byl Českou národní
radou navrhován na jmenování soudcem Ústavního
soudu. Jakmile byl jmenován prezidentem republiky, přestal
být poslancem České národní
rady.
Dr. Vlastimil Ševčík kandidoval za Občanské
fórum v roce 1990 do Federálního shromáždění,
rovněž byl navrhován poslanci Federálního
shromáždění na funkci ústavního
soudce federálního Ústavního soudu.
Jakmile byl jmenován, přestal být poslancem.
Takže jsem odpověděla - doufám - na
druhou i třetí otázku pana poslance Trnky.
Vzhledem k tomu, že není skončená rozprava,
samozřejmě jsem ochotna odpovědět
na jakoukoli otázku, která zde padne. Možná,
že jsem na něco zapomněla nebo něco
neřekla přesně, snažila jsem se však
sněmovně sdělit, kde tito kandidáti
pracují a kde bydlí. Domnívám se,
že si z toho můžete udělat ten dojem,
že většina z nich bydlí a žije na
Moravě, dokonce se většina z nich na Moravě
narodila. Je to vcelku logické, protože Ústavní
soud je v Brně.
Ještě snad bych, kdybyste pane místopředsedo
dovolil, reagovala na vystoupení pana poslance Čapka,
který zde řekl, že kluby nebyly prostřednictvím
předsedy ústavně právního výboru
informovány.
Vzhledem k tomu, že na jednání ústavně
právního výboru se z 20 sešlo 19 poslanců,
myslím, že toto konstatování pana poslance
Čapka bylo zbytečné, neboť každý
klub má v ústavně právním výboru
své zastoupení, myslím kromě Republikánské
strany v současné době.
Myslím, že ta informovanost mohla být, a domnívám
se, že tak důležitou věc, jako udělení
souhlasu se jmenováním prezidentem republiky, včera
či dneska ráno projednal snad každý
klub. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Röschové.
Nyní se chystám požádat o vystoupení
pana ministra Rumla, který se dostavil na naše zasedání.
Na začátku bych mu však rád položil
otázku, zda ve svém sdělení hodlá
sdělit některé skutečnosti, které
by vyžadovaly to, aby naše zasedání bylo
prohlášeno za neveřejné. Prosím,
pane ministře.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, archívní svazek pana Dr. Cepla
netvoří předmět státního
tajemství, podléhá pouze ochraně podle
zákona na ochranu osobních údajů.
Vzhledem k tomu, že jsem nyní získal svolení
pana Cepla, že mohu číst údaje o jeho
osobě - pan Cepl tento svazek zná, neboť se
s ním seznámil, když byl prověřován
nezávislou parlamentní komisí, vzhledem k
tomu, že tedy mám toto svolení, nepovažuji
za nutné, aby bylo toto zasedání neveřejné.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
za tuto základní informaci.
Dámy a pánové, nyní mi dovolte, abych
jako poslanec přednesl procedurální návrh,
abychom revokovali své usnesení o neveřejnosti
této části rozpravy a de facto tím
rozhodli o tom, že dál bude pokračovat rozprava
po vystoupení pana Rumla, resp. vystoupení pana
ministra a případně další část
rozpravy veřejným způsobem.
Prosím, je nám jasné, o čem budeme
hlasovat.
Kdo je tedy pro přijetí mého návrhu
na revokaci, ať zvedne ruku Jestli dovolíte, ušetřím
několik vteřin, je to takřka sto procent
poslanců.
Revokovali jsme tedy své usnesení a já prosím
pana ministra Rumla, aby se ujal slova. Zasedání
bude dál veřejné a po vystoupení pana
ministra Rumla budeme pokračovat v rozpravě.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, mám před sebou svazek archívního
čísla 649 574, vedený k osobě Vojtěcha
Cepla. Dovolím si z tohoto svazku citovat. Jen bych chtěl
říci, že budu citovat vše podstatné,
co se týká pana Cepla, nebudu číst
údaje o jiných osobách, pouze budu číst
jména jiných osob, pokud to bude nutné, protože
nemám svolení těchto osob zveřejnit
údaje, které o nich vedla StB. Chtěl bych
odpovědně prohlásit, že nezamlčím
žádnou podstatnou skutečnost, která
by mohla být relevantní pro práci sněmovny.
"29. 11. 1971, Krajská správa SNB, správa
StB Praha, 1. odbor, 5. oddělení. Já, strážmistr
Vyšata, referent 5. oddělení 1. odboru KS SNB
správy StB Praha, předkládám návrh
na vejití do styku s kandidátem agenta. "Tehdy,
jen pro upřesnění, se ještě používal
místo kandidáta tajné spolupráce kandidát
agenta, až od r. 1974 se používalo označení
KTS. "... ve styk s kandidátem agenta Ceplem Vojtěchem,
nar. 16. 2. 1938, Praha, československé státní
příslušnosti, české národnosti,
ženatého, bez politické příslušnosti,
zaměstnaného jako odborný asistent na katedře
občanského práva právnické
fakulty UK. Ve styk s kandidátem agenta hodlám vejít
z toho důvodu, že se mi jeví reálná
možnost jeho zpravodajského využití. Cepl
se pohybuje v kruzích, v nichž se vyskytují
objekty našeho zájmu, je důvěrným
přítelem spisovatele Ivana Klímy. Cepl se
též spolu s manželkou občas zúčastňuje
schůzek organizovaných pravidelně Klímou.
Těchto schůzek se střídavě
zúčastňuje podle agenturních zpráv
např. Brabec, Vaculík, Kliment, Kohout, Havel, Šotola,
Sidon, Holub, Pithart a jiní. Agenturními zprávami
bylo potvrzeno, že Cepl se zúčastňoval
těchto schůzek i v případech, kdy
byli přítomni i USA státní příslušníci.
Klíma spolu s manželkou je rozpracován v akci
Přítel na zdejším oddělení.
Důvěrným přítelem Cepla je
dále Pithart. Pithart je zdejším oddělením
blokován, jsou k němu soustřeďovány
materiály. Cepl dále udržuje styky s J. Dienstbierem,
kterému jako právník pomáhal. Dienstbier
je rozpracován druhou správou FMV v akci Drina.
V letech 1967 - 69 studoval Cepl v Oxfordu, doma se nezkompromitoval
a tedy si udržel své postavení. Agenturní
cestou bylo zjištěno, že aktivně pomáhal
svým přátelům, kteří
byli vyloučeni z KSČ, přičemž
se Cepl netají svými pravicovými názory.
Jinak mimo okruh svých známých vystupuje
velmi opatrně. Svými přáteli je považován
za spolehlivého a vzhledem ke svému postoji a postavení
je často žádán svými známými
o radu, případně o pomoc. V průběhu
styku s kandidátem agenta bude věnována pozornost
zjištění okruhu jeho styků v plném
rozsahu z řad osob našeho zájmu."To tedy
bylo 29. 11. 1971.
14. 4. 1972 předkládá strážmistr
Vyšata návrh na ukončení styku s kandidátem
agenta a je zde uvedeno: "S Ceplem jsem vešel ve styk
z toho důvodu, že jsem předpokládal
možnost jeho zpravodajského využití zejména
v akci Přítel, ve které na zdejším
oddělení je rozpracován spisovatel Ivan Klíma
a jeho manželka Helena Klímová. Dále
byl Cepl kontaktován z toho důvodu, že se pohybuje
v kruzích, kde se vyskytují další osoby
našeho zájmu, např. Petr Pithart nebo Adolf
Hoffmeister. Během styku s Ceplem bylo zjištěno,
že odmítá jakékoli neoficiální
kontakty s orgány ministerstva vnitra. Snažil se dokazovat
svoji nevhodnost, trpí prý neurastenickými
obtížemi, zveličoval své potíže
v rodině a na pracovišti. Dokazoval, že jako
právník ví, co je jeho povinnost, a co na
něm orgánové mohou požadovat. Hnusí
se mu prý pomlouvat své přátele. Několikrát
upozornil orgány na to, že vzhledem k jejich zájmu
o jeho osobu, a protože je učitelem na právnické
fakultě, bude se distancovat od těch svých
bývalých přátel, kteří
byli označeni za pravičáky. Toto jeho tvrzení
není prověřeno, ale vzhledem k tomu, že
téměř všechny své styky má
mezi pravičáky, a vzhledem k tomu, jak je s nimi
spjat, nelze jej považovat za pravdivé. Např.
svoji pomoc Petru Pithartovi, pomáhal mu zprostředkovat
zaměstnání na ČSAV od 1. 1. 1972,
a různé právnické služby pro
další jasně antisocialisticky zaměřené
osoby, např. Jiřího Dienstbiera, zdůvodňoval
tím, že je to jeho lidská povinnost a že
je prý ochoten se za to zodpovídat. Tyto a další
poznatky svědčí o tom, že Cepl je jednoznačně
pravicově orientován, je velmi opatrný, přičemž
zdůrazňuje, že jako právník ví,
za co může být postižen. Celé jeho
jednání a vystupování svědčilo
o tom, že se nechce kompromitovat s orgány MV. Jeho
krédem je soustřeďování se na
vědeckou práci, upevňování
si pozic po odborné linii. Osobně je přesvědčen
o tom, že pří soustavném sbližování
obou společenských systémů bude radikálně
klesat role politiky a poroste význam odborníků,
a to i v oblasti práva. V těchto i jiných
souvislostech argumentoval často teorií konvergence.
V osobě Vojtěcha Cepla se jedná o pravičáka,
jehož poměr k socialistickému zřízení
je záporný. V letech 1968 - 69 se nekompromitoval
veřejně jen proto, že v té době
byl na stipendijním pobytu v Oxfordu. Vzhledem k tomu bude
na základě rozkazu ministra vnitra č. 44/70
zaevidován jako nepřátelská osoba
kategorie II a jeho materiály uloženy do archivu Krajské
správy SNB."
Pak je zde ze 14. 4. 1972, tj. vlastně totéž
datum, návrh na evidenci pana Cepla jako nepřátelské
osoby a zde je uvedeno: "S Ceplem byl navázán
styk orgány MV jako s kandidátem agenta. V průběhu
styku bylo zjištěno, že je silně antisocialisticky
a prosionisticky orientován, jakoukoli spolupráci
rozhodně odmítá."
Pak je zde záznam z r. 1976, kdy 10. správa MV (to
je jiná složka StB než Krajská správa
SNB Praha), příslušník jménem
Ritter Jan si zde vyžádal spis dr. Cepla z archívu
a tento spis, který byl veden na kandidáta agenta
v archívu, tak si ho vyžádal, protože
chtěl vejít ve styk s panem Ceplem, jak tady píše:
"Předkládám návrh na provedení
styku s KTS, pravým jménem JUDr. Cepl Vojtěch.
Styk, objekt, a akce Hrabě."Zde je uvedeno: "V
současné době je KTS evidován ve druhé
kategorii nepřátelské osoby (je tady č.
svazku). Z rozpracované akce Hrabě vyplývá,
že Cepl přesto, že pracovníkům
StB slíbil, že zruší veškeré
styky s pravicově orientovanými osobami, svůj
slib nedodržel. Je prokázáno, že se nadále
stýká s JUDr. Petrem Pithartem, výtvarníkem
Vladimírem Jiránkem a spisovatelem Ivanem Klímou.
Pramen TA 133 v akci Hrabě (to je telefonní odposlech)
uvádí, že nepřetržitě dochází
ke schůzkám mezi manžely Ceplovými,
Pithartovými, Jiránkovými a Klímovými.
Jejich styky jsou důvěrné. Cepl těmto
osobám pomáhá jako právník."
Dále podporučík Ritter navrhuje, aby bylo
na Cepla nasazeno sledování k prověření,
zda o rozhovoru nebude informovat osoby, které jsou v zájmu
StB. Pak už je zde záznam z onoho rozhovoru, který
se uskutečnil v místnosti Správy StB Praha
v Bartolomějské ulici. Podle legendy bylo Ceplovi
sděleno, že kriminální služba prověřuje
okolnosti styku studentů právnické fakulty
s cizinci.
Byl dotazován, zda se v uvedených termínech
nacházel v hotelu Olympik Praha ve společnosti studentek
právnické fakulty UK. Cepl zdůvodnil, že
v hotelu Olympik nebyl. Pak byl Cepl dotazován ke svým
současným stykům, zejména na osoby,
které musely pro svoji zápornou protispolečenskou
činnost odejít z právnické fakulty
nebo z jiných míst. Cepl popřel styky s takovými
osobami, volil vždy vyhýbavé odpovědi,
např.: "s takovými osobami se nestýkám
a když už přece, pak jde o setkání
náhodné". Jakmile se začalo hovořit
o těchto osobách, Cepl sám ze své
vlastní iniciativy začal vysvětlovat, že
v případě, kdybychom chtěli po něm
požadovat spolupráci, tak s tím on zásadně
nemůže souhlasit. Myslí si, že se najde
dost jiných i u nich na fakultě, kteří
by nám mohli vyjít vstříc, ale on
takový být nechce, příčí
se to jeho morálním zásadám.
Vzhledem ke zcela odmítavému stanovisku JUDr. Cepla
k jakémukoli dobrovolnému styku s pracovníky
ministerstva vnitra navrhuji ukončit styk s KTS a dále
svazek vést v evidenci tak jak je veden a uložit do
archivu. To je konec tohoto svazku. Jiné materiály
k JUDr. Vojtěchu Ceplovi na ministerstvu nejsou, nebo alespoň
já o nich nevím.
Chtěl bych jen ještě konstatovat nález
nezávislé komise FMV. Nezávislá komise
při FMV v řízení ve věci návrhu
pana doc. JUDr. Vojtěcha Cepla, nar. 16. 2. 1938, vydala
pod číslem jednacím NK 668/S92 nález,
ve kterém rozhodla, že nebyl vědomým
spolupracovníkem Státní bezpečnosti,
tedy osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. c) zákona
č. 451/1991 Sb. Z těchto důvodů vás
žádáme, abyste tuto skutečnost ve smyslu
§ 13 odst. 5 výše citovaného zákona
vyznačili ve všech evidencích a podkladech
s tím, že s těmito evidencemi a podklady nelze
ve vztahu k občanovi nadále nakládat. Předseda
nezávislé komise při FMV Jaroslav Bašta.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Rumlovi. Kdo se dále hlásí
do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám
a prosím paní poslankyni Röschovou, aby přistoupila
k řečništi. Budeme hlasovat o jednotlivých
kandidátech.
Chci se zeptat sněmovny, zda vážení
kolegové a kolegyně trvají na tom, aby nám
byla znovu čtena všechna usnesení. Jestliže
tomu tak není, prosím paní kolegyni Röschovou,
aby se ujala slova. Promiňte, paní kolegyně,
s poznámkou se ještě hlásí pan
poslanec Hrdý.
Poslanec Karel Hrdý: Pane předsedo, vážené
kolegyně a kolegové, dovoluji si požádat
o desetiminutovou přestávku na poradu klubu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano.
Děkuji. Zazněla tu žádost o desetiminutovou
přestávku. Dovolím si využít
svého práva předsedajícího
a nedat o tom hlasovat. Vyhlašuji přestávku
do 11,05 hodin.
(Jednání bylo přerušeno v 10,55 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach. Budeme
pokračovat v projednání přerušeného
bodu 9, kterým je "Žádost prezidenta republiky
o souhlas Poslanecké sněmovny se jmenováním
soudců Ústavního soudu"
Rozhodli jsme o způsobu hlasování a ukončili
jsme rozpravu.
Pan kolega Bílý se hlásí s faktickou
poznámkou, prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Bílý: Rád
bych sněmovnu upozornil na to, že v rozpravě
bylo operováno s neplatným předpisem. Ústavní
zákon č. 144/68 je neplatný, neboť rozvíjel
čl. 25 Ústavy a podle ustanovení všechny
zákony, které rozvíjely Ústavu nebo
derogovaly jednotlivá ustanovení Ústavy,
jsou neplatné. V otázkách národa a
národností platí pouze Listina lidských
práv a svobod.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Jsem
dnes tolerance sama. Nechal jsem vás domluvit i s vaší
faktickou poznámkou i hluboko po uzavření
rozpravy.
Dámy a pánové, chystám se požádat
paní poslankyni Röschovou, aby se opět ujala
slova a chci se vám omluvit za drobnou nepřesnost.
Ve snaze zrychlit zasedání jsem před vyhlášením
krátké přestávky pledoval pro to,
abychom před jednotlivými jmény nečetli
celý text usnesení. Zdá se, že to však
bude z procedurálních a právních důvodů
nezbytné.
Prosím paní kolegyni Röschovou, aby se ujala
slova.
Poslankyně Anna Röschová: Děkuji.
Dovolte, abych přednesla návrh usnesení Poslanecké
sněmovny Parlamentu ze dne 8. 7. 1993:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí, podle čl. 84 odst. 2 a čl.
106 odst. 2 ústavního zákona ČNR č.
1/1993 Sb., Ústava České republiky se jmenováním
dr. lvy Brožové soudkyní Ústavního
soudu."
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Slyšeli jsme návrh usnesení. Budeme hlasovat.
Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, nechť
zvedne ruku. 126.
Kdo je proti? Nikdo.
Konstatuji, že toto usnesení bylo přijato.
Prosím další návrh.
Poslankyně Anna Röschová: Návrh
usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky ze dne 8. 7. 1993:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí, podle čl. 84 odst. 2 a čl.
106 odst. 2 ústavního zákona ČNR č.
1/1993 Sb., Ústava České republiky, se jmenováním
doc. dr. Vladimíra Čermáka soudcem Ústavního
soudu."
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať
zvedne ruku. 112.
Kdo je proti? 6.
Konstatuji, že toto usnesení bylo přijato a
sněmovna vyslovila souhlas se jmenováním
kandidáta za soudce Ústavního soudu.
Prosím další návrh.
Poslankyně Anna Röschová: Návrh
usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky ze dne 8. 7. 1993:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí, podle čl. 84 odst. 2 a čl.
106 odst. 2 ústavního zákona ČNR č.
1/1993 Sb., Ústava České republiky, se jmenováním
dr. Antonína Procházky soudcem Ústavního
soudu."
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo
je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne
ruku. 122.
Kdo je proti? 8.
Usnesení bylo přijato a Poslanecká sněmovna
vyslovila souhlas se jmenováním dr. Antonína
Procházky soudcem Ústavního soudu.
Prosím další návrh usnesení.
Poslankyně Anna Röschová: Návrh
usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky ze dne 8. 7. 1993.
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí, podle čl. 84 odst. 2 a čl.
106 odst. 2 ústavního zákona ČNR č.
1/1993 Sb., Ústava České republiky, se jmenováním
dr. Vlastimila Ševčíka soudcem Ústavního
soudu. "
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo
je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne
ruku. 80.
Kdo je proti? 14.
Kdo se zdržel hlasování? 63.
Usnesení bylo schváleno a sněmovna vyslovila
souhlas se jmenováním dr. Vlastimila Ševčíka
soudcem Ústavního soudu.