Středa 7. července 1993

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, klub ODA Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky si dovoluje navrhnout jako kandidáta na funkci prezidenta NKÚ pana ing. Josefa Hellera, narozeného 9. 5. 1943, bytem Milíčova 3, Praha 3, současného ředitele Nemocnice s poliklinikou, Praha 9, Vysočany.

Uvedený kandidát nikdy nebyl, ani není členem žádné politické strany ani seskupení. Svým okolím je prezentován jako velice schopný organizátor a akademickou půdou je doporučen jako kvalitní odborník.

Dodávám, že uvedený kandidát je navržen jako nezávislý kandidát bez jakýchkoli vazeb na stranické struktury ODA.

Dále si dovolím poznamenat, že uchazeč splňuje všechny podmínky dané zákonem (materiály byly předloženy).

Dovoluji si tedy doporučit Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby tento návrh při hlasování podpořila.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi Ledvinkovi, žádám o další doporučující hlas pro další kandidáty. Pan poslanec Skočovský má slovo.

Poslanec Miloš Skočovský: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, klub HSD, zejména pan poslanec Kryčer, navrhoval pana ing. Zemana do funkce viceprezidenta. Já tohoto pana ing. Zemana navrhuji do funkce předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu.

Pan ing. Zeman je absolventem Vysoké školy ekonomické, pracuje v oboru ekonomie více jak 20 let, v poslední době pracuje jako vedoucí odboru regionálního střediska Ministerstva státní kontroly. Je navrhován jako zcela nezávislý kandidát, nezávislý na jakýchkoliv politických uskupeních.

Doporučuji vám ho proto ke zvolení za prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Splňuje veškeré zákonně podmínky pro zvolení.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Skočovskému a žádám dalšího navrhovatele, aby odůvodnil návrh svého klubu.

Poslanec Jiří Honajzer: Pane předsedo, dámy a pánové, jménem klubu ODS jsem navrhl jako kandidáta na prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu pana JUDr. Lubomíra Voleníka, nar. 1. 3. 1950 v Praze, bytem v Teplicích.

Náš klub se domnívá, že tento kandidát osvědčil bezesporu nesčetněkrát své kvality jako poslanec bývalého FS v obou uplynulých volebních obdobích. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Honajzrovi. O slovo se hlásí pan poslanec Marek Benda, potě poslanec Motyčka.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, rád bych vám předložil kandidaturu pana dr. Václava Peřicha na post viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Je to návrh klubu Křesťanskodemokratické strany.

Pan dr. Peřich se narodil 3. 2. 1945, je doktorem filosofie, všechny zákonem požadované předpoklady splňuje, tzn. jak výpis z rejstříku trestů, tak čestné prohlášení podle zák. č. 451/91 a osvědčení podle § 9 tohoto zákona, dále předložil fotokopii vysokoškolského diplomu.

Pan dr. Peřich byl místopředsedou FS, kdy myslím, že dostatečně osvědčil svou schopnost být nadstranickým a koncensuálním člověkem, který je schopen vycházet i s opozicí, vést s ní rozumné diskuse a směřovat je konkrétním směrem.

Pan dr. Peřich je členem Křesťansko-demokratické strany, všech stranických funkcí se vzdal v únoru tohoto roku.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Bendovi. Jako další je přihlášen pan poslanec Ludvík Motyčka.

Poslanec Ludvík Motyčka: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych odůvodnil návrh Křesťanské a demokratické unie Čs. strany lidové na kandidaturu dr. Jiřího Drábka na funkci viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

Náš klub navrhuje dr. Drábka do této funkce nikoliv proto, že je členem KDU Čs. strany lidové, v této souvislosti bych rád uvedl, že nikdy žádné stranické funkce nezastával, je řadovým členem, ale navrhuje ho proto, že v něm vidí odborníka, který se dlouhodobě věnuje kontrolní činnosti.

Do 30. 6. zastával funkci náměstka ministra státní kontroly ČR.

V této souvislosti bych chtěl poznamenat, že anonymní materiály, které byly rozdávány poslancům s tím, že tento kandidát v roce 1989 podával přihlášku do KSČ, se nezakládají na pravdě. Při rozhovoru s ním učinil prohlášení, že to není pravda.

Doporučuji vám jeho volbu na viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Motyčkovi. Jsou zde ještě 2 návrhy, které nebyly před sněmovnou odůvodněny. O slovo se hlásí pan poslanec Seifer, který je signatářem jednoho z nich, přirozeně se jedná o návrh jeho klubu. Uděluji mu slovo.

Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové. Rád bych představil kandidátku našeho klubu na úřad viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu, a to paní ing. Irmu Zlatohlávkovou.

Vycházeli jsme z nutnosti, že tuto funkci musí zastávat člověk odborně zdatný, což paní inženýrka plně splňuje.

Chtěl bych připomenout především její dlouholetou snahu o vytvoření nezávislé kontroly jako takové a i skutečnost, že za tuto snahu byla v minulosti perzekuována. Znamená to tedy, že je to člověk, který zná problém, který se umí v tomto problému orientovat a je schopen ho řešit.

Myslím, že není potřeba k tomu dále hovořit. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Seiferovi. Ptám se na dalšího diskutujícího, kterým by měl být někdo, kdo zastoupí pana poslance Kryčera.

Poslanec Miloš Skočovský: Návrh jsem již zdůvodňoval.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Skočovský zdůvodnil jak návrh na viceprezidenta, tak návrh na prezidenta. Na obě tyto funkce je shodně navrhován pan ing. Ladislav Zeman, takže tím je učiněno zadost této proceduře.

Všichni kandidáti byli řádně odůvodněni, bylo o nich řečeno vše, co zákon předpokládá, takže nyní mohu rozpravu ukončit a přistoupíme k volbě.

(O slovo se hlásí poslanec Mandelík.)

Přeje si pan poslanec Mandelík něco podotknout k proceduře?

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, když dovolíte předložím několik návrhů, které nám umožní volbu hladce provést. Dovolím si zopakovat návrhy, které zde byly předloženy.

Na funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu byli navrhováni: pan ing. Ladislav Zeman, pan in. Josef Heller, pan dr. Lubomír Voleník.

Na funkci viceprezidenta byli nominováni: opět pan ing. Ladislav Zeman, paní ing. Irma Zlatohlávková, pan dr. Václav Peřich a pan dr. Jiří Drábek.

Podle volebního řádu pro veřejné hlasování jsme v bodě prvním přijali, že poslancům musí být řádně předán seznam všech navržených kandidátů. Předpokládám proto, že bude vyhotoven seznam č. 1, který bude obsahovat kandidáty, které jsem zde právě před chvíli jmenoval na funkci prezidenta, a druhý seznam, který bude obsahovat kandidáty na funkci viceprezidenta. Dále, že volba potom proběhne v pořadí: - nejdříve bude sněmovna po jménech hlasovat o kandidátech na jmenování do funkce prezidenta, - dále o kandidátech na jmenování do funkce viceprezidenta.

K ověření údajů, které jsou potřebné pro jmenování do těchto funkcí, si dovolím přečíst příslušné ustanovení zákona č. 166 o Nejvyšším kontrolním úřadu: "Prezidentem úřadu nebo viceprezidentem úřadu může být jmenován občan České republiky", opakuji jmenován panem prezidentem, nikoliv sněmovnou, "který a) je způsobilý k právním úkonům b) je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem", což je zákon č. 451, tzv. lustrační, "a jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, c) má ukončené vysokoškolské vzdělání, d) dosáhl věku 35 let."

Předpokládám a myslím si, že sněmovna by mohla být zajedno, že není nutné tyto podmínky ověřovat, neboť všichni navrhovatelé zákon znají a vědí koho navrhují. Tíha toho, zda jmenuje člověka, který splňuje tyto požadavky, je na prezidentu republiky, nikoliv na sněmovně, která podle ústavy prezidentu republiky tyto kandidáty na jmenování navrhuje.

Proto se domnívám, že je možno přistoupit k postupu, jaký jsem zde navrhl. Děkuji za slovo.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Richardu Mandelíkovi.

Jsem toho názoru a doufám, že v tom budu mít vaši podporu, že dříve než bude vyhotoven obojí seznam, to jest seznam kandidátů na prezidenta i viceprezidenta, můžeme pokračovat v jednání. Viděl jsem ale zdviženou ruku poslance Kužílka, kterého proto prosím, aby přednesl svůj námět.

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, možná sdělím něco, co je bráno za samozřejmé, nicméně bude dobré to říci. Domnívám se, že nejdříve budeme provádět volbu návrhu kandidáta na prezidenta, až bude ukončena v tom smyslu, že bude někdo zvolen, teprve se bude přistupovat k volbě viceprezidenta s tím, že teprve pak bude uzavírána kandidátka, neboť ten, kdo nebyl zvolen jako návrh na prezidenta, může být později navrhován jako návrh na viceprezidenta.

Jednak se domnívám, že to je samozřejmé, jednak bych to zdůvodnil tím, že jsme zatím nepřijali "Volební řád k volbě viceprezidenta". Přijali jsme volební řád k volbě prezidenta. Předpokládám, že až tato volba bude ukončena, padne návrh, aby se viceprezident volil podle téhož volebního řádu. Ale to zatím nenastalo a myslím, že je dobře, že to nenastalo. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Hlásí se pan poslanec Ortman, předpokládám, že má technickou nebo faktickou poznámku k tomuto výkladu.

Poslanec Jaroslav Ortman: Pane předsedo, vážení kolegově, domnívám se, že jde o závažné rozhodování, nota bene v situaci, kdy má každý z poslanců fakticky jeden hlas při existenci několika jmen. Proto bych dával zvážit návrh, aby poté, co dostaneme jmenný seznam, bylo jednání na 15 minut přerušeno na kluby, aby se mohly poradit.

Předseda PSP Milan Uhde: Domnívám se, že to je zcela regulérní žádost. Je pravidlem v této sněmovně, že se takové žádosti, byť jediného klubu, vyhovuje. Jestli pan poslanec Ortman takto myslel svůj návrh, domnívám se, že je třeba mu vyhovět. Ve chvíli, kdy bude rozdán seznam kandidátů na prezidenta NKÚ, přerušíme jednání na 15 minut, aby kluby měly příležitost o tom jednat.

Do té chvíle však, než se tak stane, bychom mohli využít času a pokračovat v dalším bodě, a tím je přerušený bod

V.

Návrh poslance Miloslava Výborného a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon

podle sněmovního tisku 383400. Podotýkám, že na 10. schůzi Poslanecká sněmovna přerušila projednávání v průběhu rozpravy, a to na návrh poslance Radima Špačka. K přednesenému pozměňovacímu návrhu poslance Vladimíra Budinského měly zaujmout stanovisko ústavně právní výbor a hospodářský výbor. Tento bod má být dokončen na této schůzi.

Oba výbory se sešly a přijaly usnesení, která vám byla rozdána. Společný zpravodaj výborů pan poslanec Viktor Dobal byl pověřen, aby ještě k té věci podal ústní informaci. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, myslím, že pan předseda podal už vysvětlení. Ústavně právní výbor i hospodářský výbor se sešly a jednaly o pozměňovacím návrhu, jediném komplexním pozměňovacím návrhu, který na minulé schůzi padl a který přednesl pan poslanec Budinský. Oba výbory shodně dospěly k závěru, že trvají na původním znění, to znamená, že výbory nedoporučují přijmout návrh pana poslance Budinského.

Připomínám, že projednáváme poslanecký návrh, který máte ve sněmovním tisku 383, ve znění společné zprávy, kterou máte jako sněmovní tisk 400.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Dobalovi. Připomínám sněmovně, že rozprava k tomuto bodu je otevřena. Táži se, kdo si v ní přeje vystoupit. Slyšeli jste oznámení o výsledku jednání obou výborů, máte ostatně písemně vyhotovení i tohoto výsledku před sebou. Hlásí se pan poslanec Melichar a má slovo.

Poslanec Jaroslav Melichar: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi vyjádřit podporu návrhu novely celního zákona, tak jak ho na minulé schůzi přednesl pan poslanec Budinský. Rád bych ale zdůraznil, že k podpoře tohoto návrhu mne nevede skutečnost, abychom jako Poslanecká sněmovna si zvýšili kredit u občanů, ani mne k tomu nevede tlak veřejnosti či tlak novinářů. Kdyby tomu tak bylo, tak bych určitě nevystupoval např. proti snaze o přemístění českého parlamentu do bývalé budovy Federálního shromáždění. Určitě mi dáte za pravdu, že vyhověním přání veřejného mínění v otázce sídla českého parlamentu bychom zajisté dosáhli toho, že bychom získali cenné body jako sněmovna.

Promiňte mi toto malé odbočení, ale uvádím to proto, neboť někteří z poslanců mohou hodnotit návrh pana poslance Budinského jako populistický, což já zcela jednoznačně odmítám.

Vážené kolegyně a kolegové, opravdu nevidím důvod, proč by se na poslance českého parlamentu měl vztahovat jiný celní režim, než na kterékoliv jiné české občany. Domnívám se, že spojovat poslaneckou imunitu s tím, že osobní zavazadla poslanců nemohou na celních přechodech

být podrobena kontrole, nepovažuji za zcela přesné. Není to tak dlouho, v nedávné minulosti, co mnozí z nás odsuzovali výsady mocných za komunistického režimu. Považoval bych za velice nešťastné a zlé, kdyby ve vznikajícím začínajícím demokratickém státě se začaly objevovat prvky určitých zvýhodňování jedné části občanů a v budoucnu se rýsovaly opět dvě kategorie obyvatel, pokud se týká uplatňování a dodržování zákonů. Tím mám na mysli např. nedávnou, nyní už naštěstí zrušenou, výjimku z dopravních předpisů udělenou některým vládním a ústavním činitelům, tak i event. přijetí novely zákona, který by zvýhodnil poslance na celních stanicích při přejezdu z ciziny. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Melicharovi, slovo má místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, připraví se paní poslankyně Eva Fischerová.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi rovněž, abych se připojil k návrhu pana poslance Budinského, protože je to jediný návrh, který z našeho celního zákona odstraní veškeré pochybnosti, kterých jsme byli dosud svědky a které přinesly nepříjemnosti jak pro poslance, tak pro mne, tedy jako člověka, který má na starosti celní správu.

Chtěl bych říci, že i to, co je obsaženo v tisku 400, jde nad rámec mezinárodních úmluv a dohod, kdy osvobozuje od celní prohlídky i občany, nejen poslance, ale i občany, kteří požívají výsad mezinárodního práva. Toto nemá žádný stát, protože je-li důvodné podezření, že se může dopustit trestného činu i diplomat cizí země, vztahuje se na něho možnost celní prohlídky. Z tohoto důvodu ještě jednou bych rád podpořil návrh novely, který předložil pan poslanec Budinský.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Kočárníkovi. Slovo má paní poslankyně Fischerová, připraví se pan poslanec Michal Kraus.

Poslankyně Eva Fischerová: Pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, necítím se být povolána z právního pohledu situaci zhodnotit. Přesto mi však dovolte několik slov, která vyplývají z postoje poněkud odlišného.

Důvěra naší veřejnosti v Parlament České republiky neustále klesá. Měli bychom si proto s plnou naléhavostí uvědomit, jak z tohoto pohledu významný zákon projednáváme. Prokažme zcela jednoznačně, že nejen nemáme, ale ani nechceme mít nic společného s těmi poslanci, kteří vynalézavě, necitlivě a s takovým neomaleným sobectvím využili celní zákon ve svůj prospěch, čímž znevážili mandát nejen svůj, ale i mandát poslanců ostatních.

Jsem přesvědčena, že nelze zcela bezvýhradně přijímat jejich obhajobu či lépe řečeno výmluvy na znění platného celního zákona. Na řadu zákonů se bezesporu lze dívat z různých úhlů. Jsou totiž zákony psané a jsou zákony nepsané, zákony morální. Domnívám se, že poslanec, politik či vládní činitel si v žádném případě nemůže dovolit výklad zákona vedený jen a jen osobním prospěchem. A necítí-li někteří poslanci nemorálnost takového postupu, pak je namístě jim zcela jednoznačně říci, že naprostá většina slušných lidí to nemůže a především nechce tolerovat. Vždyť ve světě, od kterého jsme byli bohužel čtyřicet let izolováni, znamená situace podobná naší zcela jednoznačně konec politické kariéry, a to zcela bez ohledu na politickou příslušnost, či post, který politik zastává.

Srovnejme prosím naše zatím krátkodobé, leč přesto přebohatě zkušenosti v plném rozsahu a uvědomme si, jak hluboce se zatím u nás musí provinit proti tomuto základními etickému pohledu politik, poslanec či vládní činitel, aby pocit viny, pocit nesprávného a zcela neomluvitelného postupu pronikl mnohdy téměř hroší kůží provinilce, aby odešel z politického života. Obávám se, že zatím všichni, kterých se mé věty týkají, spíše ze svých neetických činů těží. Bohužel za mlčenlivého souhlasu vedení svých politických stran a zatím - opakuji zatím bezmocného přihlížení našich voličů.

Považuji proto za nezbytně nutné, abychom se zcela jednoznačně a veřejně distancovali od těch, kteří celní zákon využili k neproclenému dovozu zboží. Doporučme jim, aby částku, kterou by za dovezené zboží zaplatil kterýkoli občan, zcela dobrovolně věnovali např. na některý dobročinný fond či jiný podobný účel. Jen tak snad budou moci argumentovat, že k nezaplacení cla je nevedl ekonomický zisk, ale výklad zákona. Na straně druhé se vší rozhodností hajme svá nezadatelná práva spojená s výkonem funkce poslance. Vyžadujme zcela nekompromisně dodržování všeho toho, co souvisí s naší imunitou. Chovejme se však všichni a za všech okolností tak, aby autorita poslance vyvěrala především z jeho chování a jednání a nemusela se opírat jen a jen o znění zákona samotného.

Na straně druhé jsem přesvědčena o tom, že poslanec dodržující pevně stanovená pravidla hry se v žádném případě nemusí obávat, že by snad na hraničním přechodu byl celními orgány šikanován. Osobně jsem se o tom mohla přesvědčit, když jsem v těchto z pohledu celního zákona neurotických dnech přecházela hranice. Pracovníci na hranicích se mi omlouvali a ptali se, proč jsem nevyužila práv vyplývajících z diplomatického pasu a naopak čekala v dlouhé řadě vozů až na mě přišla řada. Ujistili mne, že si váží všech poslanců, že plně respektují jejich nezadatelná práva, ale na druhé straně, že velmi těžce nesou každou snahu o zneužití tzv. výsadního postavení některých veřejných činitelů. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Fischerově, slovo má pan poslanec Michal Kraus. Připraví se pan poslanec Václav Trojan.

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vážený pane kolego Budinský, domnívám se, že v průběhu tohoto jednání bychom měli napravit nejen nejasnosti ve znění celního zákona, ale i nejasnosti, které kolem výkladu celního zákona doposud vznikaly.

Dovolte mi, abych své vystoupení zahájil citací známého lidového rčení, že nejvíce škody napáchá iniciativní blbec. Zda se tato moudrost vztahuje i na pana poslance Budinského, nejsem schopen posoudit. To musí posoudit on sám. V každém případě byl natolik iniciativní, že z jeho popudu projednal dne 1. 7. 1993 hospodářský výbor Parlamentu na svém veřejném zasedání některá údajně protiprávní jednání poslanců v souvislosti s bezcelním převážením zboží ze zahraničí do České republiky. To samo o sobě není nic neobvyklého, spíše naopak. Pan poslanec byl však natolik iniciativní, že seznam předložil veřejnosti, aniž by se přesvědčil o tom, zda tvrzení v seznamu u jednotlivých poslanců uvedená se zakládají na pravdě. Byl i natolik iniciativní, že uvedené poslance o faktu, že na seznamu figurují, neinformoval a tím jim neumožnil před, ani při jednání výboru vyvrátit o sobě uvedená nepravdivá fakta. V každém případě svým jednáním způsobil škodu, a to minimálně na mé osobě.

Kdybyste totiž byl, pane poslanče, natolik iniciativní, abyste si alespoň tím nejtriviálnějším způsobem ověřil z vašeho popudu zveřejněná fakta, nutně byste dospěl k názoru, že pokud se týká mé osoby, je předkládaná skutečnost zcela nepravdivá, a proto se cítím ve smyslu čl. 10 Listiny základních práv a svobod a § 11 občanského zákoníka poškozen na svých právech na ochranu občanské cti, dobré pověsti a ochrany mého jména. Tím jste také způsobil či spoluzpůsobil mé osobě zcela konkrétní nebezpečí, že nadále můj občanský život a zejména poslanecká činnost budou podstatným způsobem ztíženy.

Pokud byste si, pane poslanče, před zveřejněním mého jména ověřil fakta, zjistil byste, že dne 4. 6. 1993 byl převezen na území České republiky osobní automobil, který je v mém osobním vlastnictví. Protože jsem však byl v tě době hospitalizován v nemocnici v Litomyšli, udělil jsem týž den plnou moc k jednání o zahájení celního řízení svému kolegovi, který tak tentýž den učinil. Mimo jiné jsem ho také zmocnil, aby prověřil, zda existuje zákonná možnost celních úlev v souvislosti se způsobem a účelem využití vozidla při mě poslanecké činnosti tak, aby v žádném případě nedošlo k porušení celních předpisů a v důsledku toho k neoprávněným výhodám. Pokud by tyto úlevy nebylo možno při dodržení tak do stanovených podmínek udělit, výslovně jsem požadoval, aby clo bylo vyměřeno v plném rozsahu. Obě tyto skutečnosti byly uvedeny v plně moci, kterou se můj kolega na příslušném celním úřadu prokázal. Protože ani ředitel tohoto celního úřadu neměl stoprocentní jistotu, zda by v případě úlev k neoprávněným výhodám skutečně došlo, dohodl se s mým zástupcem na tom, že učiní dotaz na nadřízený orgán a na základě tohoto stanoviska mi bude zaslán poštou do vlastních rukou platební výměr o zaplacení cla a DPH, který posléze uhradím. Žádost, na jejímž podkladě mělo být o stanovisko požádáno, formuloval osobně ředitel celního úřadu. S jejím textem i s uvedeným postupem jsem dodatečně vyslovil souhlas, mimochodem jen několik desítek minut po skončení náročně operace kolena, která probíhala v hluboké narkóze. Zda ředitel celního úřadu dohodnutý postup dodržel, nevím. V každém případě mi však byl dne 2. 7. 1993 doručen platební výměr na clo a DPH čj. 851/93 místně příslušného celního úřadu ze dne 29. 6. 1993.

Tato data svědčí o tom, že když jsem byl spolu s jinými poslanci projednáván ve vašem výboru, celní řízení řádně probíhalo a nebylo skončeno, tudíž nikdo nebyl oprávněn zveřejňovat mě jméno v souvislosti s jednáním, které mi nebylo ani nemohlo být prokázáno.

Vaše jednání, pane poslanče, je proto v příkrém rozporu s výše citovanými právními předpisy a opravňuje mě k tomu, abych uplatňoval nárok na ochranu osobnosti, včetně náhrady újmy v penězích. Žádám vás proto, abyste stejně iniciativně, jako jste škodu způsobil, učinil taková opatření - a to jak zde v Parlamentu, tak i směrem k hromadným sdělovacím prostředkům, abyste způsobenou škodu odstranil. Žádám vás, abyste tak učinil neprodleně. V opačném případě budu nucen požádat předsedu Poslanecké sněmovny ve smyslu § 93 našeho jednacího řádu o svolání mandátového a imunitního výboru se žádostí o zahájení disciplinárního řízení vůči vám, event. se obrátím i na soud.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Václav Trojan. Další přihlášky do rozpravy nejsou.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP