Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Hiršovi a přistoupíme k prvnímu bodu
schváleného pořadu 11. schůze. Je
to
K tomuto bodu pořadu vám byly rozdány sněmovní
tisky 441, 442, 443, 458 - 462. Uvedené sněmovní
tisky obsahují návrh organizačního
výboru na výjimečné upuštění
od projednávání zásad zákonů.
Má někdo k předloženým návrhům
nějakou připomínku nebo dotaz? Nevidím
žádnou zdviženou ruku, ani nemám písemnou
přihlášku k tomuto tématu. Končím
rozpravu a budeme hlasovat. Doporučuji hlasovat o každém
předloženém návrhu zvlášť.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování?
Nejsou. Přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem uvedeným ve sněmovním
tisku 441, který se týká vládního
návrhu zákona o opatřeních ve vztahu
k Jugoslávii, ať zvedne laskavě ruku. 94.
Kdo je proti tomuto návrhu? 6.
Tento návrh byl přijat.
Dále se táži, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným v tisku 442, který se týká
novely zákona o státní správě
a samosprávě ve školství. Dejte to najevo
zvednutím ruky. 85.
Kdo je proti tomuto návrhu? 7.
Kdo se zdržel hlasování? 41.
Tento návrh byl přijat.
Dále vyzývám ty, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným v tisku 443, který se týká
vládního návrhu zákona o platnosti
cestovních dokladů, ať zvednou ruku. 87.
Kdo je proti? 2.
Tento návrh byl přijat.
Dále žádám ty, kdo souhlasí s
návrhem uvedeným v tisku 458, který se týká
vládního návrhu zákona o vodách,
ať zvednou ruku. 89.
Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.
Návrh byl přijat.
Dále žádám ty, kdo souhlasí s
návrhem uvedeným v tisku 459, který se týká
vládního návrhu zákona o ochraně
ovzduší, ať zvednou ruku. 89.
Kdo je proti tomuto návrhu? 10.
Tento návrh byl přijat.
Dále vyzývám ty, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 460, který
se týká návrhu poslance Janečka na
vydání zákona o jednacím řádu
České národní rady, ať zvednou
ruku. 107.
Kdo je proti tomuto návrhu? 1.
Tento návrh byl rovněž přijat.
Vyzývám ty, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným v tisku 461, který se týká
návrhu poslance Bláhy na vydání novely
zákona o daních z příjmů a
správě daní a poplatků, ať zvednou
ruku. 28.
Kdo je proti? 7.
Tento návrh nezískal potřebnou nadpoloviční
podporu a nebyl přijat.
Konečně žádám ty, kdo souhlasí
s návrhem uvedeným ve sněmovním tisku
462, který se týká vládního
návrhu zákona, jímž se zřizuje
Národní park České Švýcarsko,
ať zvednou ruku. 120.
Kdo je proti tomuto návrhu? 3.
Tento návrh byl přijat.
Projednali jsme první bod schváleného pořadu
11. schůze.
Přistupujeme k bodu
K tomuto bodu pořadu vám byly rozdány sněmovní
tisky 444 - 447. Protože podle § 75 jednacího
řádu Poslanecká sněmovna o návrhu
na zkrácení zákonné lhůty 60
dnů k projednání návrhů zákonů
hlasuje bez rozpravy, přejdeme hned k hlasování.
I zde navrhuji hlasovat o každém sněmovním
tisku zvlášť. Jsou nějaké námitky
proti tomuto způsobu hlasování? Nevidím
žádný projev námitek.
Budeme tedy tímto způsobem hlasovat.
Žádám ty, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným ve sněmovním tisku 444, který
se týká vládního návrhu zákona
o opatřeních ve vztahu k Jugoslávii, ať
zvednou ruku. 92.
Kdo je proti? 9.
Tento návrh byl přijat.
Dále prosím ty, kdo souhlasí s návrhem
uvedeným v tisku 445, který se týká
vládního návrhu zákona o cestovních
dokladech, ať zvednou ruku. 95.
Kdo je proti? Nikdo.
Návrh byl přijat.
Dále vyzývám poslankyně a poslance,
kteří souhlasí s návrhem uvedeným
ve sněmovním tisku 446, který se týká
vládního návrhu zákona o Českých
drahách, ať zvednou ruku. 93.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. 2 poslanci
jsou proti.
Tento návrh byl přijat.
A konečně vyzývám poslankyně
a poslance, již souhlasí s návrhem uvedeným
ve sněmovním tisku 447, který se týká
dodatku platební smlouvy se Slovenskou republikou, ať
zvednou ruku. 99.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. Nikdo.
Konstatuji, že návrh byl přijat.
Projednali jsme druhý bod schváleného programu
11. schůze.
Jako další bod byl na základě přijatého
pozměňovacího návrhu zařazen
bod původně 39.
Žádám paní poslankyni Ivanu Janů,
aby se ujala slova a svoji informaci podala.
Poslankyně Ivana Janů: Pane předsedo,
dámy a pánové, projednání žádosti
České republiky o přijetí do Rady
Evropy bylo zařazeno na program plenárního
zasedání parlamentního shromáždění
Rady Evropy dne 29. 6. v 15 hodin odpoledne. Situace byla do posledních
minut otevřená, protože až do 15 hod.
zasedal politický výbor PS, který měl
na programu pouze projednání naší a
slovenské žádosti o přijetí.
Od samého začátku přijímací
procedury nebyly proti členství ČR v Radě
Evropy zásadně námitky. Výjimku tvořilo
pouze Lichtenštejnsko, které vystupovalo s požadavky
na restituci majetku knížecího rodu, doprovázenými
nespokojeností s tím, že bývalé
Československo Lichtenštejnsko nikdy jako samostatný
stát neuznalo, byly obavy, že ani následnický
stát, Česká republika, nebude v tomto postupovat
jinak.
Další komplikace vznikly v okamžiku, kdy Maďarsko
ostře vystoupilo proti přijetí Slovenska
s tím, že požadovalo odklad jeho přijetí
do doby, než slovenská vláda uskuteční
všechna opatření garantující
ochrany práv maďarské menšiny na Slovensku.
Komplikace pro Českou republiku spočívala
v tom, že Evropská dvanáctka - Brusel, trvala
skrze své zástupce v Radě Evropy na tom,
aby oba nástupnické státy byly přijaty
do Rady Evropy současně z obavy před vyvoláním
napětí mezi oběma státy, které
by vyvolalo přijetí pouze České republiky.
Naše vysvětlování, že jde již
o dva naprosto samostatné státy s vlastní
mezinárodně právní subjektivitou od
1. 1. 1993, příliš nepřesvědčovalo.
Naše dvojčenectví v Radě Evropy a ve
světě po rozpadu federace je pociťováno
jako příliš silný zážitek.
Z toho pro naši delegaci vyplývala nutnost snažit
se ze všech sil o podporu přijetí Slovenska.
Byla to pro nás radost!
V diskusi na samotném plenárním zasedání
parlamentního shromáždění Rady
Evropy vystoupilo k přijetí České
republiky kromě tří zpravodajů 13
poslanců z jednotlivých členských
zemí. Snažila bych se vám v následujícím
svém vystoupení stručně shrnout základ
vystoupení jednotlivých delegátů,
nejdůležitějších vystoupení,
protože si myslím, že to je pro nás důležité,
abychom měli obraz o tom, jak jsme v Evropě vnímáni
jako nový stát po rozpadu federace.
Jako první vystoupil zástupce Švýcarska,
který ocenil pokojnost, mírumilovnost a přímočarost
rozchodu obou republik s tím, že ocenil velkorysost
podpory České republiky vůči Slovensku
v minulosti i při rozchodu. Ocenil rovněž zacházení
s menšinami v České republice.
Dalším mluvčím byl pan Kovácz
z Maďarska, který zdůraznil, že podle
praktických poznatků a zkušeností, které
Maďarsko o České republice má, Maďarsko
plně podporuje závěry zpravodajů,
že Česká republika je demokratickým
a právním státem. A pokud jde o ochranu menšin,
vyzvedl to, že mezinárodním smlouvám
o lidských právech po jejich ratifikaci dáváme
přednost před zákonem. Zástupce z
Rakouska, dr. König, který po celých 6 měsíců
vystupoval jako náš velký podporovatel, uvedl,
že rozdělení Československa je vynikajícím
příkladem mírového řešení
vztahů mezi státy.
S podobným oceněním vystoupil i zástupce
Turecka. Jeho vystoupení však bylo účelově
zabarvené. Náš rozchod aplikoval na situaci
na Kypru, kterou by Turecko mohlo zdůvodnit jeho rozdělení.
Tvrdil, že náš případ prokázal,
že různé národy nejsou zavázány
setrvávat ve společném soužití
v jednom státě, pokud si to jeden z nich nepřeje.
Pan Fararini vyjádřil radost italské delegace
nad naším návratem do společenství
demokratických států.
Za Německo vystoupili dva delegáti, z nichž
jeden zdůraznil, že Česká republika
je neodmyslitelnou součástí evropské
historie a kultury a nikdy od ní neměla být
na tak dlouhou dobu odříznuta. V souvislosti s bojem
o demokracií vyzdvihl roli arcibiskupa Tomáška,
oběť Jana Palacha a roli Charty 77. Druhý delegát
ocenil pokojnost rozchodu, která může být
příkladem pro jiné státy, které
chtějí získat nezávislost. Dále
zdůraznil, že Česká republika byla,
je a bude srdcem Evropy, a to jak geograficky, tak kulturně.
Uzavřel, že přijetí České
republiky do Rady Evropy je dalším krokem k jednotnější
Evropě a bude přínosem, protože lidé
této země jsou talentovaní, otevření
a schopní rychle se zapojit do společného
evropského díla. Rumunská delegace vyzdvihla
velice pozitivně dělbu moci, která je obsažena
v Ústavě České republiky s tím,
že toto pojetí vylučuje návrat diktatury.
Velice též ocenila podporu vlády menšinám,
která může sloužit jako vzor pro střední
a východní Evropu.
Zástupce Velké Británie pan Cunliffe ocenil
roli, kterou česká delegace hraje v Radě
Evropy od té doby, co jí byl udělen statut
zvláštního hosta. Vyjádřil se
kladně o výsledcích ekonomické reformy
a ocenil přátelský a demokratický
charakter rozdělení Československa. Dodal,
že i když je to pro zahraničí smutně,
je nutno tento demokratický způsob rozchodu ocenit.
Věří, že Česká republika
dokáže svoji dobrou menšinovou politiku uplatňovat
i na nejproblematičtější skupinu, kterou
představují Romové. Další člen
britské delegace, pan Atkinson, předseda výboru
pro nečlenské země, řekl, že
je pro něj velkou radostí přivítat
české kolegy do civilizovaného demokratického
klubu, který je znám jako Rada Evropy. Přiznal,
že přímo v Praze zažil utopení
Pražského jara v slzách Václavského
náměstí, které pro něho osobně
byly slzami celé Evropy.
Pan Buchel z Lichtenštejnska kromě toho, co již
dříve opakoval na zasedáních výborů,
tj. požadavky na restituci knížecího majetku,
navrhl pozměňovací návrh k doporučení
parlamentního shromáždění výboru
ministrů týkající se našeho přijetí.
Tento návrh byl hlasováním přijat.
Má velice obecný charakter a připomíná
povinnost vyplývající z členství
v Radě Evropy, které předpokládá
i připravenost uspořádávat dialogem
a vyjednáváním jakékoliv otázky,
které by vyvstaly ve vztazích mezi členskými
státy.
Dámy a pánové, v průběhu diskuse
vystoupili i zástupci naší delegace v Radě
Evropy. Vystoupila jsem já s projevem, který stručně
shrnul historii členství v Radě Evropy i
snahy nově České republiky o její
znovupřijetí po 1. 1. 1993 včetně
poděkování všem za podporu našeho
úsilí.
Pan poslanec Novák, další člen naší
delegace, přednesl stanovisku k požadavku Lichtenštejnska
a k problematice romské menšiny u nás.
Po uzavření rozpravy nechal lord Finsberg, který
vedl schůzi o našem přijetí, hlasovat
o doporučení parlamentního shromáždění
výborů ministrů. Pokud jde o naše členství,
pro doporučení České republiky hlasovali
všichni přítomní zástupci členských
států Rady Evropy všech 29 zemí, nikdo
se hlasování nezdržel. Po ukončení
hlasování bylo dáno slovo předsedovi
našeho Parlamentu panu M. Uhdemu, který ve své
řeči ocenil roli Rady Evropy a jejího přínosu
pro evropskou politiku od jejího vzniku v r. 1949. Zejména
ocenil pochopení pro naši situaci po rozdělení
státu a maximální snahu zkrátit přijímací
proceduru do nejkratšího časového období.
Dámy a pánově, pane předsedo, následující
den 30. 6. dopoledne se sešel výbor ministrů
na úrovni svých zástupců a přijal
rozhodnutí č. 93107 o přijetí České
republiky, kterým se Česká republika stává
členem Rady Evropy od 30. 6. 1993 s tím, že
jako nástupnický stát bývalé
federace je vázána evropskou úmluvou o lidských
právech s jejími dodatkovými protokoly od
1. 1. 1993, a to v souladu s jejím prohlášením
k tomuto datu. Od stejného data jsme považováni
za smluvní stranu evropské konvence na potlačování
terorismu. Dále bylo rozhodnuto, že Česká
republika je považována za signatářský
stát Evropské sociální charty s jejími
protokoly a Evropské konvence o zabránění
mučení a ponižujícímu zacházení.
Výbor ministrů též rozhodl o výši
členského příspěvku za druhé
pololetí fiskálního roku 1993 ve výši
4 131 767 franků.
Pane předsedo, dámy a pánové, na programu
plenárního zasedání Rady Evropy bylo
kromě tohoto nejdůležitějšího
bodu přijetí České a Slovenské
republiky ještě několik dalších
důležitých témat, z nichž bych
chtěla jmenovat rozsáhlý materiál
o etice žurnalismu a dále dokument o přípravě
Vídeňského summitu, který se sejde
ve dnech 8. a 9. října za účasti hlav
států a premiérů 31 členských
zemí. Po projednání zejména druhého
podkladového materiálu pro summit v zahraničním
výboru této sněmovny a připomínkách
tohoto výboru k němu bych si vás dovolila
o tomto tématu informovat z pověření
delegace Rady Evropy na příštím zasedání
Poslanecké sněmovny.
Závěrem si, pane předsedo, dovoluji navrhnout
Poslanecké sněmovně následující
stručné usnesení:
"Poslanecká sněmovna bere na vědomí
informaci poslankyně Ivany Janů o přijetí
České republiky do Rady Evropy." Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní
poslankyni Janů za informaci, kterou podala, a otevírám
rozpravu, jak k této informaci, tak k navrženému
usnesení. Kdo má připomínku, dotaz,
námitku, může ji vznést. Kdo se hlásí
do rozpravy?
Hlásí se pan poslanec Bílý. Máte
slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Bílý: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
váženě poslankyně a vážení
poslanci, vyslechl jsem zprávu dr. Janů o
přijetí do Rady Evropy. Pokud vím, bylo to
spojováno s problematikou slovenskou, především
s problematikou národních menšin na území
Slovenska. Pokud vím - když to nebude pravdivá
informace, dr. Janů mě opraví - jednalo se
tam o tři body, které byly důležité.
Jedná se o označování obcí,
křestní jména a o účast etnických
a národnostních menšin při projednávání
věcí, kterých se to přímo dotýká.
Tady bych upozornil, aby nedošlo v budoucnosti i u nás
k problémům, že především
moravská národní menšina nemá
zastoupení v Radě Evropy pro národnosti,
nemůže se zúčastnit věcí,
které se jí dotýkají, není
to věc politická, je to věc týkající
se především kulturní stránky,
rozvoje moravské kultury. V tomto směru bych rád
upozornil, abychom neusnuli na vavřínech a tuto
věc vyřešili už proto, že jsme recipovali
Listinu lidských práv a svobod, která o tomto
právu národní či etnické menšiny
mluví. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Kdo se dále hlásí
do rozpravy? Zdá se, že se nikdo nehlásí.
Rozpravu uzavírám.
Žádám sněmovnu, aby hlasovala o stručném
usnesení, které paní poslankyně Janů
přečetla. Doufám, že nemusí být
toto usnesení opakováno.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku 107.
Kdo je proti? Nikdo.
Usnesení bylo přijato.
Ukončili jsme projednávání třetího
bodu našeho pořadu.
Přistoupíme k bodu čtvrtému, a tím
je
K tomuto bodu jste obdrželi usnesení rozpočtového
výboru č. 89 z 15. 6. t. r., jehož přílohou
je návrh volebního řádu pro tajnou
volbu. Byl jsem informován o tom, že bude přednesen
návrh na tajné hlasování.
Ptám se proto zpravodaje rozpočtového výboru
pana poslance Richarda Mandelíka, zda chce takový
návrh přednést.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedo, vážení členově
vlády, dámy a pánové, rozpočtový
výbor se svým usnesením rozhodl doporučit
této sněmovně, aby volbu kandidátů
na jmenování do funkcí prezidenta a viceprezidenta
NKÚ sněmovna provedla tajným hlasováním.
Toto usnesení jsem byl povinen vám reprodukovat.
Jako zpravodaj si dovoluji doporučit vám za svoji
osobu, aby o této volbě kandidátů
na jmenování do funkcí prezidenta a viceprezidenta
NKÚ sněmovna hlasovala veřejně.
Návrh volebního řádu pro veřejné
hlasování máte k dispozici na lavicích.
Rovněž tak, alespoň doufám, návrh
volebního řádu pro tajné hlasování,
který zpracoval rozpočtový výbor.
Nechť sněmovna rozhodne hlasováním,
jaký způsob volby zvolí.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Mandelíkovi. Pan poslanec Mandelík se dovolává
devítibodového návrhu volebního řádu,
který jste dostali na lavice. Táži se, zda
mohu dát hlasovat o tomto způsobu, anebo si ještě
někdo přeje technickou poznámkou doprovodit
proceduru, než budeme hlasovat. (Nikdo.) Nikdo se nehlásí.
Budeme tedy hlasovat o tom, kdo souhlasí, aby kandidáti
na jmenování do funkcí prezidenta a viceprezidenta
NKÚ byli voleni veřejným hlasováním.
Nechť to dá najevo zvednutím ruky. 75.
Kdo je proti tomuto způsobu a proti tomuto návrhu,
ať zvedne ruku. 38.
Musím se zeptat, kdo se zdržel hlasování,
protože jsem ztratil přehled o tom, kolik poslanců
je přítomno. 23.
Konstatuji, že tento návrh byl přijat.
Budeme volit veřejně.
Prosím nyní poslance Mandelíka, aby uvedl
návrh volebního řádu. Slovo má
poslanec Mandelík.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové, máte
před sebou návrh na volební řád
pro veřejné hlasování o návrzích
kandidátů na prezidenta NKÚ. Předpokládám,
že stejně budeme postupovat, jak už jsme rozhodli
hlasováním, při volbě o návrhu
na kandidáta na viceprezidenta NKÚ. Domnívám,
se že je nadbytečné, abych zde návrh
volebního řádu četl.
Chtěl bych požádat pana předsedajícího,
aby otevřel rozpravu, zda má někdo nějaké
připomínky k tomuto volebnímu řádu.
V případě, že by připomínky
nebyly, mohli bychom tento volební řád schválit.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Mandelíkovi. Otevírám rozpravu k tématu
volebního řádu. Kdo se do rozpravy hlásí,
prosím, zvedněte ruku nebo podejte písemnou
přihlášku. Zdá se, že se nehlásí
nikdo. Rozpravu tedy uzavírám.
Ptám se pana poslance Mandelíka, zda si před
hlasováním o volebním řádu
přeje ještě pronést nějaké
slovo. (Není tomu tak.)
Budeme tedy hlasovat.
Táži se, kdo souhlasí s předloženým
návrhem volebního řádu. Prosím,
dejte to najevo zvednutím ruky. 85. Kdo je proti, ať
zvedne ruku. Nikdo.
Nikdo nebyl proti. Tento volební řád byl
přijat.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, vyslovili jsme právě souhlas
jednak s veřejnou volbou prezidenta a viceprezidenta NKÚ,
jednak přijali volební řád pro veřejné
hlasování.
Nyní vás seznámím s návrhy
na kandidáty, jak jsem je obdržel písemně.
22. června t. r. jsem obdržel písemný
návrh Hnutí za samosprávnou demokracii Moravy
a Slezska podepsaný poslancem Janem Kryčerem a v
něm je navrhován jako kandidát na funkci
viceprezidenta NKÚ pan ing. Ladislav Zeman.
23. června t. r. jsem obdržel písemný
návrh poslaneckého klubu ODA podepsaný poslancem
Oldřichem Kužílkem, ve kterém je jako
kandidát na funkci prezidenta (je tam doslova uvedeno předsedy,
ale smysl je jasný) NKÚ navrhován pan ing.
Josef Heiler.
25. června t. r. jsem dále obdržel písemný
návrh poslaneckého klubu LSU podepsaný poslancem
Pavlem Seiferem, ve kterém je jako kandidátka na
funkci viceprezidentky NKÚ navrhována paní
ing. Irma Zlatohlávková.
1. července t. r. jsem obdržel písemný
návrh poslance Miloše Skočovského, ve
kterém jako kandidáta na funkci prezidenta NKÚ
navrhuje pana ing. Ladislava Zemana.
Dnes, 7. července, jsem obdržel dopisy od poslance
Marka Bendy, který jako kandidáta na viceprezidenta
NKÚ navrhuje doktora filozofie Václava Peřicha.
Dále dopis od pana Ludvíka Motyčky, který
jménem klubu KDU-ČSL navrhuje na funkci viceprezidenta
NKÚ doktora práv Jiřího Drábka.
A konečně dopis od pana Jiřího Honajzra,
který jménem klubu ODS navrhuje na funkci prezidenta
NKÚ pana doktora práv Lubomíra Voleníka.
Než požádám navrhovatele, aby své
návrhy sněmovně odůvodnili a zároveň
nás informovali, zda uchazeči splňují
podmínky volitelnosti dané zákonem, táži
se, zda si přeje ještě někdo přednést
nějaký návrh na kandidáta nebo kandidátku
ústně. Je tady prosím ústní
návrh? Nevidím nikoho, že by se hlásil.
Proto žádám ty, kdo podali uvedené personální
návrhy, aby využili příležitosti
a sněmovně svoje návrhy odůvodnili.
Kdo se hlásí jako první? Pan místopředseda
Ledvinka.