Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Místopředsedové PSP J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 175 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády J. Kalvoda, ministr životního prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy P. Piťha, generální prokurátor J. Šetina.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, z pověření předsedy Poslanecké sněmovny zahajuji přerušené jednání 10. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Ze schváleného pořadu schůze nám zbývají tři body a projednávání jednoho bodu jsme přerušili.

Váženě kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi oznámit vám, že se nyní přihlásil s jednou informací předseda Poslanecké sněmovny, a prosím, aby se ujal slova.

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, vracím se k návrhu, jímž chtěl doplnit program naší schůze kolega poslanec Alfréd Frommer, když se domáhal podání informace o poslancích, kteří nedovoleným způsobem převáželi přes hranice určité zboží, resp. domáhali se bezcelních výhod, které jim nepříslušely. Odmítl jsem podat tuto informaci s odůvodněním, že není úplná, není zralá, není probrána s těmi, kterých se týká, ale v tuto chvíli je informace připravena a domnívám se, že vzhledem k tomu, jaký ohlas toto téma vzbudilo ve veřejnosti, je žádoucí a správné, abych vám ji podal.

Vyžádal jsem si od místopředsedy vlády a ministra financí pana Ivana Kočárníka seznam poslanců, kteří se kdy buď domáhali práva na bezcelní dovoz zboží, nebo tohoto práva prostě použili. Seznam jsem dostal a mohu říci, že je v něm uvedeno celkem 12 jmen.

Deset z těchto jmen se týká poslanců, kteří použili tohoto práva v období do 31. 12. 1992. Z těchto deseti poslanců je pět poslanců někdejšího Federálního shromáždění a pět poslanců, kteří byli nebo jsou členy České národní rady, resp. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Nezabýval jsem se záležitostí pěti poslanců, kteří patří k tehdejšímu Federálnímu shromáždění, protože jsem neměl možnost je pozvat a vyžádat si od nich vyjádření k celé této věci. Zabýval jsem se tedy těmi pěti, kteří patří nebo patřili do českého parlamentu. Jeden z nich již členem českého parlamentu není, skončil volební období 30. 6. 1992. Kromě toho předměty a věci, které dovezl, jsou vedeny jako zápůjčka a budou vráceny na jaře 1994. Je to písemně dotvrzeno a celní správa tento záznam má.

Zbývají čtyři poslanci, z nichž jeden nebyl zastižen pro nemoc, od ostatních tří jsem dostal písemná vyjádření.

Nejdříve však chci přečíst, co je o případech těchto poslanců uvedeno ve zprávě, kterou mi postoupil pan ministr financí.

U zboží jsou to vesměs osobni auta, v rubrice "způsob vyřízení" je doslova uvedeno: "propuštěno do volného oběhu bez vybrání cla podle § 29 a 44 celního zákona č. 44 z roku 1974 Sb. a podle § 4 vyhlášky č. 43 z roku 1991 Sb.".

To znamená, že celní správa zatím od těchto poslanců nežádala zaplacení cla, protože výklad zmíněného zákona připouští, že clo od těchto poslanců nebude vybráno. Je možné, jak dnes ráno uvedl ve své informaci ředitel celní správy pan Hronovský, že dodatečně bude těmto poslancům clo vyměřeno. V žádném případě však není možné tyto poslance charakterizovat jako lidi, kteří se nějakým způsobem chtěli vyhnout celnímu řízení, chtěli nějakým nápadem uniknout a zboží provézt nenáležitým, nezákonným způsobem. Proto také nepovažuji vůbec za vhodné uvádět jejich jména. Ta věc je otevřená a odpovídá neuzavřenému výkladu tohoto zákona. V zákoně je totiž uvedeno - parafrázuji - že poslanec může převézt bez cla věc, která souvisí s výkonem jeho funkce. To je do tě míry nejasné, že bude třeba vynaložit určitou námahu na to, aby bylo vyjasněno, zda clo má být vyměřeno, nebo ne. Ten zákon prostě není dobrý. Já ale nesouhlasím s tím - a doufám, že mi v tom dáte za pravdu - aby dokud to nebude vyjasněno, byla nějaká jména zveřejňována, když ve všech písemných prohlášeních těchto poslanců se praví, že se domáhali toho, aby clo jim bylo vyměřeno.

Zbývají dva poslanci, kteří převáželi určité zboží po 1. lednu 1993, kdy již platil nově schválený zákon. Jedná se o jednoho poslance naší Poslanecké sněmovny a o jednoho poslance bývalého Federálního shromáždění, s tím jsem opět nemluvil a o něm je uvedeno v seznamu a záznamu, že odmítl clo zaplatit. U poslance naší Poslanecké sněmovny mám k dispozici jeho písemné prohlášení, že se zaplacení cla domáhal, v záznamu se říká, že dluží poplatek 93 241 Kč. Tento poslanec písemně ubezpečil, že je připraven tento poplatek vyrovnat, aby jeho záležitost byla ukončena, protože zatím ukončena není. Příčina - jak nám potvrdil pan ředitel Hronovský - tkví opět v tom, že tento zákon nemá jasný výklad. Ani u tohoto poslance proto nelze říci, že by se nějakým způsobem vyhýbal celnímu řízení, že by věc utajoval. O tom všem jsou vedeny záznamy a já se domnívám, že skandalizování bylo naprosto nemístné.

Jakým způsobem na to všechno odpovědět? Domnívám se, že sněmovna by měla odpovědět a má příležitost odpovědět dnes, když bude projednávat novelu celního zákona. Tam by měla jednoznačným a jasným způsobem dát najevo, jak si většina poslanců představuje režim stran této věci. Dovolte mi zakončit tuto informaci konstatováním, že se žádní pašeráci v Poslanecké sněmovně nevyskytli. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu předsedovi. Budeme pokračovat v přerušeném jednání bodu

Prosím pány kolegy Přibáně a Eduarda Zemana, aby se ujali svých funkcí. Jednu organizační věc: Včera jsme k tomuto bodu vedli rozpravu a tu jsme ukončili. Dnes jsme obdrželi písemně přednesené pozměňovací návrhy, a proto se ptám pana poslance Přibáně, zda si přeje přednést závěrečné slovo. (Ano.) Prosím vás, vážené kolegyně a kolegové, o klid.

Poslanec Martin Přibáň: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych se rád - pokud to alespoň trochu půjde - velice stručně vyjádřil k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Vezměte si laskavě tisk, který se jmenuje Pozměňovací návrhy k tisku č. 342, a já bych postupně začal hovořit o jednotlivých pozměňovacích návrzích.

Několik pozměňovacích návrhů přednesl pan poslanec Koronthály. (Místopředseda Ledvinka žádá o klid v sále.) První pozměňovací návrh poslance Koronthályho je zpřesněním textu ze společné zprávy, kde se novelizuje jeden paragraf zákona č. 29/1984 Sb. Myslím si, že je zcela srozumitelný a já ho doporučuji.

Blíže bych se zastavil u bodu 2 z pozměňovacích návrhů poslance Koronthályho, protože v tomto bodě 2 se jakýmsi způsobem upravuje znění bodu 1, čl. II společné zprávy, a to znění § 14 odst. 2. K témuž textu se vyjádřil pozměňovacím návrhem i pan kolega Koucký. Chtěl bych nejdříve hovořit o návrhu kolegy Kouckého. Původní znění společné zprávy v tomto odstavci řeší ten případ, kdy obec nezřídí základní školu a děti, které v této obci žijí, chodí do základních škol v jiných obcích. Tento původní návrh tento případ řešil tak, že ta obec, kde škola zřízena není, se dohodne s obcí, do které dítě do školy chodí, na tom, že určitou část, která je zde v návrhu specifikována, bude z té obce, kde škola není, přesunuta do té obce, kam tento žák chodí. To je původní návrh ve společné zprávě. Pan poslanec Koucký svým pozměňovacím návrhem tvoří nový text tohoto bodu, který významným způsobem rozšiřuje tuto záležitost. Po přijetí jeho návrhu by došlo k tomu, že by se celá záležitost netýkala jenom těch obcí, kde není zřízena škola, ale týkala by se i těch situací, kdy rodič žijící v jedné obci se rozhodne, že jeho dítě bude chodit do obce druhé.

V tom případě stejná částka, o které se hovoří v prvním návrhu, by s dítětem putovala do té školy, kam toto dítě chodí. Já považuji tento návrh za rozšiřující a z toho důvodu návrh pana poslance Koronthályho, který pouze jakýmsi způsobem zpřesňuje návrh původní, si dovoluji nedoporučit.

Ještě jednu poznámku. V případě hlasování o těchto pozměňovacích návrzích bych prosil - aby se předešlo případným sporům - aby se hlasovalo o obou návrzích, protože jeden návrh je rozšiřující, jeden je pouze doplňující.

Pokud jde o bod 3 pozměňovacího návrhu pana poslance Koronthályho, k tomuto bodu jsem se osobně vyjádřil ve svém původním slově, kde jsem poukázal na to, že podle mého názoru není možné řídit připlácení pro mateřské školy a školní družiny stejným režimem, protože význam mateřských škol z hlediska výchovně vzdělávacího je podstatně vyšší než význam školních družin. Nicméně nepovažuji tento pozměňovací návrh až za tak zásadní, a tudíž se k němu vyjadřuji ne za předkladatele, ale pouze za svou osobu.

Bod 4, který řeší situaci rodin, jejichž příjem se pohybuje kolem hranice 1,25násobku sociálního minima původní text společné zprávy předpokládal, že se k tomu bude připočítávat ta částka, kterou by rodiče zaplatili a v případě, že by se po zaplacení dostala rodina na hranici 1,25násobku sociálního minima, byla by osvobozena. Pozměňovací návrh poslance Koronthályho tuto záležitost zjednodušuje tím, že nehovoří o výši příplatku, ale stanoví pouze, že rodiče, kteří mají momentálně 1,25násobek sociálního minima, budou osvobozeni.

Pokud jde o argumentaci, která vedla nás původně k tomuto znění ve společné zprávě, vycházel jsem z toho, že by mohlo dojít v některých případech k tomu, že rodič, který má příjem těsně nad hranicí 1,25násobku, by se zaplacením příspěvku dostal do horší situace než rodič, jehož příjem je momentálně přímo na této hranici.

Pokud si dobře pamatuji, argumentace pana poslance Koronthályho vycházela z toho, že by bylo velmi obtížné pro obec stanovit přesně, jakým způsobem by musely být tyto poplatky tvořeny a muselo by se uvažovat o tom, co by se stalo, kdyby rodič poplatek zaplatil.

Další věcí je, že by mohlo dojít k tomu, že obce by si upravovaly výši poplatku u rodin, které by byly na mezní hranici tak, že by jim přebývalo třeba 20 korun, tak o to by zaplatily méně.

Z toho důvodu a také vzhledem k tomu, že tento bod je v intencích s vládním návrhem, doporučuji přijetí.

Další pozměňovací návrh poslance Koronthályho v bodě 5 řeší ty případy, kdy je předem známo, že rodiče nebudou schopni zaplatit tento příspěvek školce. V takovém případě děti, u kterých máme obavy o jejich další sociální vývoj, by se pak mohly pohybovat jinde než ve výchovně vzdělávacích institucích. Z toho důvodů vřele tento návrh doporučuji.

Pozměňovací návrh číslo 6 pana poslance Koronthályho se týká pouze zpřesnění. Upozorňuje na to, že možnost obcí k vybírání příspěvku se netýká pochopitelně soukromých a církevních předškolních zařízení, protože tam je všechno řešeno úplně jiným režimem. Podle mého názoru je to trochu nadbytečné, ale v důsledku toho, že by mohlo dojít k určitým nejasnostem při výkladu zákona, rovněž návrh doporučuji.

Pozměňovací návrh číslo 7 poslance Koronthályho se váže na jeho soubor pozměňovacích návrhů ohledně školních družin a školních klubů. Nebudu se k tomu dále vyjadřovat, své stanovisko jsem již řekl.

Dále vystoupil v rozpravě pan poslanec Jaroš, jehož pozměňovací návrh bourá hranici 30%, která by byla maximem výše příspěvku, kterou by mohla obec stanovit. Tady jsem sám trochu na rozpacích. Vycházím z toho, že vládní návrh tuto hranici doporučuje. Já sám za svou osobu bych mohl říci, že jestliže tímto zákonem otevíráme dveře někam, mělo by být zároveň zavřené okno, aby nevznikl průvan. To je jen můj pocit.

Jinak si myslím, že díky tomu, že jsou v tomto zákoně nejožehavější sociální případy řešeny, tak nemohu říci, že bych zcela pozměňovací návrh pana poslance Jaroše zamítal. Ponechám na názoru sněmovny, jak se k tomuto návrhu vyjádří.

Další pozměňovací návrhy přednesla paní kolegyně Bumbová. Její první pozměňovací návrh zvedl hranici nevybírání příspěvku z 1,25násobku sociálního minima na 1,5násobek. Rád bych upozornil sněmovnu, že v případě čtyřčlenné rodiny by se to týkalo rodin, jejichž příjem dosahuje výše 9 000 Kč měsíčně. Když si vzpomínám na dobu před parlamentními volbami. kdy jsem ještě nebyl poslancem, tak mohu říci, že já jako učitel se svojí ženou lékařkou bychom příspěvek pro mateřskou školu neplatili. Nedoporučuji tento návrh. Nevím, kdo by pak tento příspěvek platil.

Pokud jde o bod 2 § 19 c), vypustit slova "po projednání se školským úřadem", rád bych upozornil na to, že projednání neznamená dohodu. Projednání je pouze logickou záležitostí, že pokud obec bude chtít přispívat na mzdy pracovníků školského úřadu, tak je logické, že se spolu dohodnou. Díky tomu, že je to logické, nemohu říci, že bych návrh doporučil nebo nedoporučil. Opět nechávám na sněmovně, jak se k němu postaví.

Pak byly moje pozměňovací návrhy. Zde bych chtěl jen upozornit, že první pozměňovací návrh je čistě technickou záležitostí. Pokud jde o druhý pozměňovací návrh, rád bych navrhl jeho stažení, takže bych prosil pana předsedajícího, aby nechal o mém návrhu na stažení druhého pozměňovacího návrhu hlasovat.

O pozměňovacím návrhu poslance Kouckého jsem hovořil, nebudu se k němu dále vyjadřovat.

K bodu 2 - vypouštějí se slova "na účet zřízený vždy pro mateřskou školu" - já osobně nemám vyhraněný názor k tomuto pozměňovacímu návrhu. Domnívám se, na základě toho, co zde včera přednášel pan starosta a poslanec Krámek, že by klidně takový účet zřízen být mohl. Opět je to problém, který nechávám zcela na posouzení sněmovně. Jeho pozměňovací návrh číslo 3 doporučuji. Jedná se skutečně o balastní slovo, jak bylo řečeno v rozpravě.

Pokud nebude schválen pozměňovací návrh, o kterém jsem se podrobně zmiňoval na začátku, doporučuji vypustit slova "investičních výdajů". Já s tím rovněž souhlasím. V případě, že by se obec rozhodla přistavovat ke své škole nějaké další části, například tělocvičnu, pořizovat např. kopírovací zařízení apod., tak nevidím důvod, proč by na to mělo být přispíváno jinou obcí, protože například kopírovací zařízení by využívala zcela jistě nejen škola. Navíc si myslím, že pokud bychom to chtěli takto říci, museli bychom přesněji specifikovat, které investiční náklady by druhá obec měla hradit nebo neměla.

Pokud jde o pozměňovací návrhy pana kolegy Nováka, oba doporučuji, jsou legislativně technické.

K poslednímu pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Lagové si dovoluji upozornit, že pokud by byl tento pozměňovací návrh přijat, tak celý zákon ztrácí jakýkoli smysl, protože největší problém není v tom, že by ve školce byla zima, ale v tom, že nejsou finanční prostředky na mzdy učitelů. To znamená, že by se nám mohlo stát, že by školka byla vyšperkována zlatem, ale zela by prázdnotou, protože by se neměl o děti kdo postarat. Z toho důvodu návrh nedoporučuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka. Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal společný zpravodaj pan poslanec Eduard Zeman.

Poslanec Eduard Zeman: Pane předsedající, dámy a pánové v rozpravě vystoupilo 10 poslanců a ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Z toho 7 poslanců podalo pouze pozměňující návrhy, někteří vystoupili i několikrát.

První pozměňovací návrh podal kolega Koronthály. Jeho první pozměňovací návrh se týkal čl. l, kde za slovem "vzdělání" navrhuje nahradit tečku čárkou a připojit slova "nestanoví-li zákon jinak".

Jako zpravodaj bych doporučil tuto změnu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Můžeme nechat hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu.

Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, ať zvednu ruku 86.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 46.

Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

Vážený pane kolego, omlouvám se vám, ale do rozpravy se přihlásil pan ministr Piťha, který se může přihlásit kdykoli. Proto mu předávám slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Piťha: Pane předsedající, vážená sněmovno, protože souběžně s tímto návrhem, který nyní vstoupil do fáze hlasování, byl připraven návrh vládní, rád bych se vyjádřil ke dvěma bodům, ve kterých má vláda naprosto jasné stanovisko.

První věc je ona hranice 30%. Náš názor je ten, že se nacházíme v období transformace, v období tranzitivním a jakkoli je jasné, že cílový stav bude takový, že podobné omezení nebude existovat, v tuto chvíli je ze zásadních sociálních důvodů vidím jako náležité.

Nyní bych si dovolil upozornit na jeden velmi vážný důvod, který uvedu ze své zkušenosti. Prošli jsme 40 let určitého vývoje a stavu velice neblahého. Neblahý stav sem mohl proniknout mimo jiné, ale řekl bych, že především proto, že existoval dostatečný počet asociálních jednání, který potom umožnil nástup komunismu. Domnívám se, že je rozumné v tom přechodném období ohlídat, aby se, byť ojediněle, podobné asociální přehmaty neděly. Představa, že jsme tou školou, kterou jsme prošli, se nepoučili vůbec a potřebovali si ji za 5 let zopakovat, z toho důvodu se domnívám, že pro tranzitivní období je rozumné takovou zábranu postavit.

Druhá věc je pozměňovací návrh pana poslance Kouckého. Ten první je v čl. II, bod 1, kde se domnívám, že problém, který potřebujeme akutně vyřešit, je řešen dikcí původního návrhu. Toto řešení, i když je širší a ukazuje směrem do budoucího vývoje, domnívám se, že v tuto chvíli může vyvolat téměř nepředstavitelné problémy formální. Zvláště ve velkých městech.

Netvrdím, že jsou úplně nezvládnutelné, ale vytvoří to velmi složitou situaci. Proto bych doporučoval zůstat u původního návrhu, a tento krok udělat v dalších novelách. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Trochu nastal atypický případ, který nezná jednací řád. Proto mi dovolte, a omlouvám se za to, pokud proti tomu nikdo neprotestuje, abych se zeptal, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Kolega Jaroš.

Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane předsedající, chci využít této chvilky proto, že když jsem tento návrh podával a který se týkal právě horní hranice 30%, bylo zde příliš málo přítomných poslanců. Podával jsem ho z toho důvodu, protože cítím určitou praktickou potřebu, jsem zároveň radním města Hradec Králové, a vím, že se problematikou mateřských školek velice intenzívně zabýváme.

Máme zkrátka určitou představu, která vychází z určitého praktického posouzení dané věci, a ta je v tom, že města, obce, jak tady bylo už předem řečeno, spravují téměř 99% mateřských škol.

Financování těchto mateřských škol je poměrně značný zásah do rozpočtu obcí. Obce chtějí tyto mateřské školky financovat v nezbytně nutném rozsahu. V současné době dochází k tomu, že řada mateřských škol podniků bývá rušena nebo nabízena obcím, aby si tyto obce mateřské školky odkupovaly.

Stává se z toho určitý sociální problém v tom slova smyslu, že obce v mnoha případech budou nuceny některé mateřsky školky uzavřít, přičemž rodiče sami nabízejí, že jsou ochotni platit více, než předpokládá tento návrh zákona, 30%.

Řadě obcí těchto 30% nevyřeší jejich svízelnou situaci. Ohledně financování těchto mateřských škol. Přimlouvám se za větší liberálnost s tím, jak tady bylo řečeno, že nejsou otevřeny dveře a okna, aby tady byl průvan, ale jedno z nich je zavřeno. To je dáno právě tím bazálem 1,25, které osvobozuje rodiče od poplatku za školné.

Důvěřujme zastupitelstvu. Voláme po samostatnosti obcí - důvěřujme i v jejich sociální cítění a jejich určitý cit k tomu, aby ony mohly opravdu nějakým způsobem odstupňovat toto školné až do té hladiny, kdy se může jednat o rodiče, jejichž příjmy jsou více než nadstandardní. To znamená, že jejich příjmy dosahují do deseti tisíc. Pochopitelně, že v těchto případech by podle mne bylo určité nemorální hledisko, aby obec za tyto rodiče platila 70% nákladů za školné v mateřských školách.

Přimlouval bych se pro liberálnost a přece jen pro dání větších pravomocí obcím jejich zastupitelstvem. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, dále je přihlášen kolega Přibáň.

Poslanec Martin Přibáň: Dámy a pánové, nebudu roztahovat rozpravu. Chci jen využít toho, že je otevřena rozprava a zkrátit jednání v tom, že chci stáhnout svůj pozměňovací návrh č. 2, který jsem podal. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slovo má kolega Grulich.

Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, chtěl jsem vystoupit k tomuto problému včera, ale protože zazněl pozměňovací návrh, předpokládal jsem, že to stačí a nezdržoval jsem. Ovšem vzhledem k tomu, že kolega poslanec Jaroš využil situace ve snaze - jak sám říkal - ovlivnit větší množství dnes přítomných poslanců, cítím se povinen reagovat.

Jestliže se zde mluví o morálnosti a nemorálnosti, byl bych rád, aby tyto pojmy byly užívány adekvátně tam, kde je možné je skutečně užívat. Všichni víme, že vzhledem k ekonomické transformaci, kterou prožívá naše země, naše společnost, se nám objevily dvě skupiny občanů, které se ocitají ve své převaze v tísnivé ekonomické situaci. Jsou to rodiny s dětmi, zejména začínající mladé rodiny, a jsou to důchodci. Je pochopitelné, že proto je oněch 30% příspěvku na děti do mateřských škol tak diskutováno. Je pochopitelné, že z hlediska sociálního zájmu těchto rodin bych měl jako sociální demokrat žádat odbourání tohoto příspěvku. Všichni ale známe situaci, jaká v obcích je. Pan kolega Jaroš o tom hovoří a hovoří o tom z hlediska radního velkého města Hradce Králové. Nejsou jenom takováto velká města, jsou aglomerace s obtížnou možností zaměstnání a s prudce se snižující hladinou výdělků. Tam je situace zcela jiná.

Jsme si vědomi toho, že kdybychom žádali odbourání příspěvku, na druhé straně dosáhneme toho, že v řadě obcí budou mateřské školy zavírány, protože obce prostě na ně mít nebudou. Jsme si vědomi toho, že jestliže vyženeme příspěvek nad oněch 30%, které navrhuje vláda, stane se, že mnozí rodiče děti do mateřských škol posílat nebudou moci.

Jestliže jsou zde někteří jedinci, kteří vydělávají desetitisíce, jsou to skutečně jednotlivci. Tvrdím - a je i statisticky prokazatelné - že drtivá většina mladých lidí tyto desetitisíce měsíčně nevydělává. Jsem pro a doporučuji, abychom podpořili návrh, který zde zdůvodňoval před chvílí pan ministr Piťha, a přidrželi se hranice 30 %, která vůbec nevylučuje, aby obce, zastupitelstva, radní a starostové těchto obcí různou formou - nadační a jinou - dosáhli toho, aby ti, kteří jsou majetní a nedělá jim problémy přispět více na mateřskou školu, dosáhli určitým způsobem přispění.

Jestliže bychom tuto hranici zrušili a dali určitý vágní prostor, zavedeme znovu zmatek a dosáhneme toho, že tento citlivý úsek školství by se mohl vyvíjet asociálně. Na to zde velice správně pan ministr Piťha poukázal. Vřele doporučuji, abychom jeho doporučení respektovali. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slovo má kolega Kozel.

Poslanec František Kozel: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, budu hovořit k oběma sporným případům. Nejprve k 30%.

Domnívám se, že tato otázka není až tak kardinální, aby si zasluhovala tak dlouhou debatu. Jestliže tam zůstane oněch 30%, přijde pouze úzká skupina majetných o to, aby platila více. Nic horšího se nestane. 30% může vypadnout z toho důvodu, že tam jsou další dvě pojistky, které by měly zabránit sociálním nátlakům - je to 1,25násobek životního minima, je tam možnost osvobodit od placení. 30% bych neviděl jako podstatný problém.

Chtěl bych se zmínit o té druhé věci, a sice čl. II společné zprávy bod první, kde bych chtěl vysvětlit, proč se vůbec do novely tato věc dostala. Současná legislativa podle právního výkladu umožňuje a dokonce nařizuje obcím, které nezřídily školu, že musejí přispívat na placení provozu školy, kam posílají své děti. Protože je ale výklad právní a ne vždy na obcích přijatelný, vznikala řada sporů v placení. Proto jsme ve svém návrhu chtěli znění zákona upřesnit. Text, který je ve společné zprávě, řeší případ, kdy obec, která nezřizuje školu, má za povinnost připlácet, podílet se na provozu školy, kam posílá své děti.

Druhý návrh poslance Kouckého řeší ještě kromě tohoto druhý případ, totiž ten, kdy obec zřizuje školu, ale její děti z jakéhokoli důvodu rodiče vozí do jiné obce, do jiné školy. Nařizuje se povinnost, že i v tomto případě obec, kde má dítě trvalé bydliště, musí platit na provoz té školy, kam dítě chodí. Stručně a jednoduše řečeno pozměňovací návrh poslance Kouckého zavádí do financování princip, že peníze jdou za žákem. Je jedno, jestli peníze jdou do obce, kde žák bydlí, nebo jestli jdou do obce, kam žák chodí do školy. Nevidím důvod, proč by toto mělo vnést nějaký chaos do placení těchto poplatků. 1 návrh, který je ve společné zprávě a řeší jen jeden problém, vyžaduje dohodu obcí. V tomto případě návrh poslance Kouckého - dohoda musí být uzavřena i v tom případě, kdy dítě chodí někam jinam. Je to jenom rozšíření a nic víc. Žádná nadbytečná komplikace z toho vzniknout nemůže. Proto si dovolím požádat o podporu návrhu poslance Kouckého. Děkuji.