Poslanec Miloslav Výborný: Pozměňovací
návrh poslance Maška se týká §
73 odst. 1. Ministr spravedlnosti neměl kladný přístup
k tomuto návrhu a vysvětlil, že sledovaného
cíle se tímto návrhem zřejmě
tak jako tak nedosáhne.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.
Kdo souhlasí s návrhem poslance Maška, ať
zvedne ruku. 18.
Kdo je proti? 7.
Tento návrh nebyl přijat.
Poslanec Miloslav Výborný: O prvém
pozměňovacím návrhu poslance Řezáče
hlasovat nelze. Druhý jeho pozměňovací
návrh směřuje k § 29, věta prvá.
Poslanec Řezáč navrhuje vypustit slova "nebo
komerčním právníkem nebo notářem
v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy".
Vypustit i poznámku pod čarou č. 2 a tuto
změnu promítnout v následujících
usneseních. Jde o návrat k vládnímu
návrhu, a proto ministr spravedlnosti tento návrh
podpořil.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Kdo souhlasí
s tímto návrhem poslance Řezáče?
Hlásí se poslanec Benda s faktickou poznámkou.
Poslanec Marek Benda: Dámy a pánové,
pane předsedající, já v tomto směru
nemohu souhlasit s výkladem pana dr. Výborného,
že je možné hlasovat o naprosto identickém
návrhu šestkrát jenom proto, že byl podán
šesti různými poslanci. Věcně
o tom návrhu bylo hlasováno. Podstata návrhu
je v tom, co je navrhováno, ne v tom, kdo ten návrh
podává. Nezlobte se na mě, ale o tom návrhu
bylo hlasováno. (Hlasy: Jasně.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan poslanec
Vyvadil.
Poslanec Jiří Vyvadil: Mně se přirozeně
krajně nelíbí, co jsme odsouhlasili, ale
nepochybně má Marek Benda pravdu, čili nelze
o tom hlasovat.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Přikláním
se k odpůrcům názoru dr. Výborného.
Poslanec Miloslav Výborný: Já jsem
přeslechl, pane předsedající.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Nebudeme o tom
hlasovat. (Veselost.)
Poslanec Miloslav Výborný: Škoda. O
dalším pozměňovacím návrhu
poslance Řezáče platí totéž,
nebudeme o něm hlasovat. Totéž učiníme
s jeho posledním pozměňovacím návrhem.
(Veselost.)
Rád bych se dotázal pana poslance Payna, zda jeho
pozměňovací návrh je pozměňovacím
návrhem jediným, já to tak chápal
a domnívám se, že ani nelze to chápat
jinak. Ale rád bych předešel případným
sporům. Pan poslanec Payne přednesl jeden pozměňovací
návrh, který máte před sebou a já
jej přečtu.
Poslanec Payne navrhuje nové znění §
90.
"(1) V případě opravného prostředku
podle § 85 odst. 1 písm. a) Ústavní
soud řízení zastaví, jestliže
ten, kdo opravný prostředek podal, jej vzal zpět.
(2) V případě opravného prostředku
podle § 85 odst. 1 písm. b) Ústavní
soud řízení zastaví, jestliže
ten, kdo opravný prostředek podal, jej vzal zpět,
nebo jestliže se poslanec nebo senátor, jehož
se opravný prostředek týkal, vzdal mandátu.
(3) Ústavní soud řízení zastaví
také tehdy, jestliže poslanec nebo senátor,
jehož se opravný prostředek týkal, zemřel.
Požádá-li o pokračování
řízení manžel nebo příbuzný
v řadě přímé do jednoho měsíce
od úmrtí, v řízení se pokračuje."
Druhý a třetí odstavec § 94 by zněl:
"(2) Ústavní soud řízení
zastaví, jestliže navrhovatel vzal svůj návrh
zpět nebo jestliže poslanec nebo senátor, o
jehož mandát jde, zánik mandátu uznal.
(3) Ústavní soud řízení zastaví
také tehdy, jestliže poslanec nebo senátor,
jehož se opravný prostředek týkal, zemřel.
Požádá-li o pokračováni řízení
manžel nebo příbuzný v řadě
přímé do jednoho měsíce od
úmrtí, v řízení se pokračuje."
V § 98 odst. 2 za slova "jednoho měsíce"
vkládají se slova "od úmrtí".
To byl návrh poslance Payna, který byl podporován
ministrem spravedlnosti.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Kdo souhlasí
s návrhem poslance Payna, ať zvedne ruku. 148.
Kdo je proti? 4.
Návrh byl přijat.
Nemýlím-li se, byl to poslední návrh,
o kterém bylo nutno hlasovat.
Poslanec Miloslav Výborný: Je tomu tak. Nyní
je možno přikročit k hlasování
o návrhu zákona jako o celku.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Kdo souhlasí
s vládním návrhem zákona ... Omlouvám
se velmi panu poslanci Ortmanovi, který byl řádně
písemně přihlášen. Jako předseda
klubu chce před závěrečným
hlasováním vystoupit. Připraví se
pan poslanec Vyvadil.
Poslanec Jaroslav Ortman: Pane místopředsedo,
vážení kolegové, textu tohoto zákona
a jeho projednávání byla oprávněně
věnována velká pozornost. Klíčovou
byla bezesporu otázka počtu poslanců, kteří
mohou podat stížnost. Klub Levého bloku prosazoval
počet 25. I když došlo k navýšení
na 41, vycházíme z toho, že Ústavní
soud je třeba. Proto text v celkovém hlasování
podpoříme.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Ortmanovi. Pan poslanec Vyvadil nechce vystoupit,
ani nikdo další.
Ptám se, kdo souhlasí s vládním návrhem
zákona o Ústavním soudu podle sněmovního
tisku 276. Pan poslanec Benda má ještě určité
pochybnosti.
Poslanec Marek Benda: Já bych nerad otvíral
rozpravu, ale měl bych prosbu o akceptování
legislativně technické úpravy. Chybí
nám třetí čtení, to je jasné,
ale v § 64 odst. 2 jsme schválili nové písm.
e), které tam připouští zastupitelstvo
vyššího územního samosprávného
celku. Já to nijak nezpochybňuji. Ale odst. 3 říká,
že proti obecní vyhlášce to může
podat starosta a zastupitelstvo vyššího územního
samosprávného celku. Čili to doslova opakujeme.
Ten, kdo podal návrh na doplnění odst. 2,
nenavrhl to v odst. 3 vypustit. Myslím si, že se dá
akceptovat jako technická úprava, že to v odst.
3 vypadne. Nic se tím nemění, protože
se to dostalo v úplném znění do odst.
2 - v rozšířeném znění.
Ale jestli se někdo domnívá, že se to
akceptovat nedá, tak budeme vypadat trochu jako troubové.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, jsou námitky proti tomu, aby .....
pan poslanec Payne má faktickou poznámku. Chce se
vyjádřit k názoru pana poslance Bendy.
Poslanec Jiří Payne: Souhlasím s návrhem
pana poslance Bendy, že by to bylo účelné,
nějak to dát do pořádku, ale obávám
se, že přece jenom nemůžeme znásilňovat
jednací řád, nechť tento verš tam
zůstane na věčnou paměť nacionalistů,
kteří nemají soudnost, aby si přečetli
odstavec, který následuje. (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Prosím,
pan poslanec Kuchař.
Poslanec Vlastislav Kuchař: Vážený
pane předsedo, pane místopředsedo, dámy
a pánové, domnívám se, že návrh
pana poslance Bendy není přesný, protože
ten odstavec 3 hovoří o právních předpisech
nebo jejich jednotlivých ustanoveních vydaných
obcí, zatímco ten odstavec 2 má širší
význam. Z toho důvodu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.
Dáme hlasovat, pokud pan poslanec Benda jako předseda
klubu chce vystoupit, má na to plné právo.
Poslanec Marek Benda: Já tohoto svého práva
ještě jednou zneužiji, omlouvám se vám
všem. Ano, samozřejmě, do odstavce 2 jsme to
schválili, protože je to rozšiřující,
a pak je to zcela zbytečné v odstavci 3. Myslím,
že se to dá akceptovat jako legislativně technická
úprava, že jenom tato slova v odstavci 3 vypadnou,
protože jsou plně obsažena v odstavci 2. Jestli
si opozice myslí, že ji chci nějak podvést,
tak já na tom netrvám, já ji skutečně
podvést nechci.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, pan poslanec Kavan se hlásí,
má rovněž plné právo vystoupit.
Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající,
vážené dámy, vážení
pánové. Pan poslanec Payne tady hovořil o
nacionalistech. Chci jen upřesnit, že ten návrh,
o kterém mluvil, převzal pan poslanec Vyvadil z
projevu pana ministra. (Šum v sále.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
i za tuto poznámku, prosím o klid, vzhledem k tomu,
že není snaha otevřít rozpravu a není
snaha akceptovat zcela zjevně názor pana poslance
Bendy na tichou domluvu o vypuštění určité
pasáže, dávám hlasovat o celém
návrhu zákona.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
o Ústavním soudu, podle sněmovního
tisku 276, ve znění společné zprávy
výborů Poslanecké sněmovny podle sněmovního
tisku 386 a schválených pozměňovacích
návrhů, ať zvedne ruku. 161.
Kdo je proti? 28.
Dámy a pánové, konstatuji, že vládní
návrh zákona o Ústavním soudu byl
přijat. (Potlesk.) Uděluji slovo panu ministru spravedlnosti.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, dovolte, abych vám všem jménem
vlády České republiky poděkoval. Myslím,
že jste přijali dobrý zákon a z hlediska
hodnot, které jsou všeobecně uznávány
všemi demokratickými a právními státy,
jsme se dostali o pořádný kus cesty vpřed.
Věřím, že budete mít stejně
dobrou ruku při výběru kandidátů
do funkce soudců Ústavního soudu a že
ještě v létě letošního roku
začne Ústavní soud fungovat s těmi
nejlepšími právníky, kteří
jsou v České republice. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Novákovi, o slovo se přihlásil
společný zpravodaj.
Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a
pánové, jsem rád, že byl tento zákon
přijat, jsem rád, že byl přijat 161
hlasy. O něčem to vypovídá.
Rád bych vás požádal, abyste omluvili
postupy, které jsem zvolil. Pakliže jsem se někoho
dotkl, omlouvám se mu z tohoto místa. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Výbornému, děkuji všem,
kteří přispěli ke kvalitě tohoto
zákona.
Dámy a pánové můžeme přistoupit
k projednávání dalšího bodu naší
schůze, kterým je
Velmi prosím o klid. Návrh zákona jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 193 a společnou zprávu
výborů k němu jako sněmovní
tisk 342.
Za skupinu navrhovatelů předložený návrh
odůvodní pan poslanec Martin Přibáň,
prosím ho tedy, aby se ujal slova.
Poslanec Martin Přibáň: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
pane ministře, dámy a pánové, rozbíhající
se transformace českého školství před
nás staví finanční otazníky
především v těch oblastech, kde se stýkají
a někdy i prolínají priority výchovně
vzdělávací s prioritami sociálními.
Uvažujeme, jaká je role státu jako garanta
výchovně vzdělávacího procesu,
do jaké míry je skutečně jeho garantem,
do jaké míry by se na financování
tohoto procesu měl podílet stát, do jaké
míry rodiče, popř. později studenti
sami.
Oblastí, která je tímto dilematem postižena
nemálo, je oblast předškolní výchovy.
Je celkem logické, že nemůžeme klást
rovnítko mezi instituce zajišťující
základní vzdělání a mateřskou
školu, současně však je logické,
že není možné klást rovnítko
mezi mateřskou školou a školní družinou
či útulkem pro bezprizorné děti. Jistě
je možné souhlasit s tím, že nejlepší
vychovatelkou malého dítěte je vlastní
máma. Současně je ale faktem, že malý
člověk toužící po společnosti
svých vrstevníků v ní nalézá
zvláště v předškolním věku
mnoho zárodků odpovědi na otázky,
které ho budou posléze pronásledovat celý
život.
Z toho, co jsem řekl, je, myslím, jasné,
že bude v nejbližší době nesmírně
důležité předložit jasnou představu
toho, co si pod pojmem mateřská škola vybavujeme,
jakou funkci jí přisuzujeme a hlavně jaký
význam jí přikládáme. Nic z
toho předložená novela neřeší.
Tak významnou koncepční otázku totiž
nelze řešit novelou. Novelou lze řešit
okamžitý naléhavý problém, novelou
lze hasit tu větší, tu menší požár.
Takovým požárem je bezesporu finanční
situace mateřského školství a hráz
postavená dnes platnou legislativou, vylučující
jiné než státní nebo obecní finanční
zdroje.
Rozpočtová pravidla ministerstva školství
rozlišují tzv. započítané a nezapočítané
aktivity, a to tak, že jeden typ je ze strany příjemce
finančních prostředků nárokový
a druhý nikoli. Do druhého typu se dostaly mateřské
školy, ať už jde o oblast stravování
či výchovy, což vzhledem ke snížení
doporučených výdajů vedlo sice na
mnoha místech ke zdravým ekonomickým opatřením,
k zodpovědným úvahám o smyslu či
využití toho kterého předškolního
zařízení, leckde však zjistili, že
ani po těchto opatřeních není možné
za daných finančních zdrojů zmíněně
zařízení udržet.
Někde se začala hromadně porušovat vyhláška
ministerstva školství o mateřských školách
přeplňováním tříd, někde
paní učitelka v odpoledních hodinách
pracovala jako uklizečka, takže dítě
mnohdy nevědělo, jak ji má oslovovat, což
platí i pro případy, kdy paní uklizečka
v odpoledních hodinách vychovávala na půl
úvazku svěřené předškoláky.
Stále častěji se právě ze strany
rodičů začalo ozývat důrazné
volání o možnosti připlácet na
chod mateřské školy, stále absurdnější
se jevil stav, kdy žena v domácnosti odkládala
své dítě do mateřské školy
za tři koruny české příspěvku
na oběd denně a pracující žena
za nepříliš vysokou mzdu nemohla dítě
v mateřské škole umístit pro přeplněnost
a buď obtěžovala své staré rodiče
nebo hledala paní na hlídání za částku
vpravdě nekřesťanskou.
Uvedenou situaci se pokoušíme řešit zmíněnou
novelou. Zřizovatelem 99% mateřských škol
jsou obce, kterým by mělo být umožněno
vybírat od rodičů či zákonných
zástupců dětí školku navštěvujících
finanční příspěvek. Příspěvek
by obec stanovila vyhláškou, kterou by vydala po projednání
záležitosti se školským úřadem
ze zákona, se zástupci mateřské školy
a rodiči zainteresovaných dětí pak
z logiky zdravého rozumu. Přesné podmínky
stanoví navrhovaná novela v § 19 a) - d) společné
zprávy.
Další, i když méně podstatný
zdroj příjmů mateřské školy
by měl umožnit novelizovaný § 3 zákona
o předškolních a školních zařízeních,
který hovoří o možnosti mateřské
školy zřídit zájmové kroužky,
jež by mohlo navštěvovat širší
spektrum věkově zhruba rovnocenných zájemců.
Kroužky by fungovaly za úplatu, využitelnou pochopitelně
pouze pro dotyčnou mateřskou školu.
Původní dikce novely v tisku 193 předpokládala
ve stejné věci obecní vyhlášku
i pro školní družiny a školní kluby.
Názor předkladatelů, že nelze jedním
metrem měřit význam mateřské
školy a školní družiny, však nakonec
vedl k vypuštění těchto pasáží
z textů. Odvolávám se přitom na svá
původní slova a tvrdím, že sociální
aspekt je ve školních družinách daleko
výraznější než v mateřských
školách. Jelikož situace v družinách
není poněkud paradoxně tak kritická
a časově naléhavá, doporučuji
se touto oblastí zabývat až při projednávání
vládního návrhu novely č. 564/1990.
Navíc jejich problematiku dílčím způsobem
řeší navrhované znění
§ 20 zákona o předškolních a školních
zařízeních.
Dámy a pánové, předkladatelé
si uvědomují nesystémovost celého
řešení a současně vážnou
nebezpečnost představ vycházejících
z názoru, že pomocí novel lze stavět
novou školskou legislativu. S plným vědomím
toho, že jediným skutečným řešením
je nový zákon, současně ovšem
s plným vědomím toho, že situace v oblasti,
které se pokouší předkládaná
novela pomoci, je skutečně velmi vážná
a časově nesmírně naléhavá,
předstupujeme před ctěnou sněmovnu
v naději, že zodpovědným posouzením
celého problému dospěje k pozitivnímu
stanovisku. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Martinu Přibáňovi. Dávám
slovo společnému zpravodaji výboru panu poslanci
Eduardu Zemanovi, aby nám odůvodnil předloženou
společnou zprávu výborů.
Poslanec Eduard Zeman: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, výbor pro vědu,
vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
a rozpočtový výbor a výbor petiční,
pro lidská práva a národnosti projednaly
na svých schůzích v dubnu a červnu
1993 poslanecký návrh shora uvedeného zákona,
a to s takovýmto výsledkem.
Výbor petiční, pro lidská práva
a národnosti vyslovil nesouhlas s předloženým
návrhem zákona, zatímco výbory pro
vědu, vzdělání, kulturu, mládež
a tělovýchovu a výbor rozpočtový
doporučují Poslanecké sněmovně
Parlamentu, aby návrh schválila ve znění,
které máte před sebou v tisku 342.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu společnému zpravodaji za odůvodnění
společné zprávy výborů. Nyní
je čas na to, abych otevřel rozpravu. Do rozpravy
se prozatím přihlásili pan poslanec Koronthály,
poslanec Jaroš a paní poslankyně Bumbová.
Prosím pana poslance Koronthályho, aby se ujal slova,
pana poslance Jaroše, aby se připravil.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové, dovolím si předložit
několik pozměňovacích návrhů
k tisku 342. Tyto pozměňovací návrhy
předkládám proto, aby tato novela, která
je nesporně potřebná, byla ještě
o něco přesnější. Jsou to v podstatě
většinou upřesňující návrhy.
První můj pozměňovací návrh
má pouze upřesňující charakter
a zní: V čl. I za text "právo na bezplatné
vzdělání" se doplní ", nestanoví-li
zákon jinak". Je to z toho důvodu, že
hned v následující větě v původním
znění zákona stanovuje zákon pro některé
školy jinak. Dále třeba pro základní
umělecké školy stanovuje zákon jinak.
Jedná se tedy o odstranění rozporu v textu,
o upřesnění těchto rozporů.
Druhý můj pozměňovací návrh
je rovněž upřesňujícího
charakteru a zní takto: V čl. II odst. 1 na konec
odstavce za slovo "žáka" připojit
slova "zabezpečovaných obcí". Jedná
se o to, aby bylo jasné, o část kterých
investičních a neinvestičních výdajů
a nákladů se jedná, aby nedošlo ke komplikacím,
k nepřehlednosti ohledně toho, kterou část
poskytuje stát atd.
Třetí pozměňovací návrh
je trochu rozsáhlejší a nemá jenom technický
charakter. Jedná se o to, že podle mého - a
nejen mého - názoru význam školních
družin a školních klubů, myslím
výchovný význam, zejména pro nejmenší
školní děti je přinejmenším
srovnatelný, stejný jako význam mateřských
škol. Rovněž pro situaci matek samoživitelek
je potřeba školních klubů a školních
družin srovnatelná s potřebou mateřských
škol. Jejich ekonomická situace je srovnatelná
s ekonomickou situací mateřských škol.
Z tohoto důvodu navrhuje: V čl. II odst. 3 §
19 a) za text "mateřských škol" doplnit
", školních družin a školních
klubů".
Dále v § 19 b) odst. 1 za text "mateřskou
školu" doplnit "nebo školní družinu
nebo školní klub", a to na obě místa
v tomto odstavci, tj. jak doprostřed věty, tak na
konec věty.
Dále v čl. 19 b) odst. 2 za text "mateřské
školy "doplnit", školní družiny
nebo školního klubu".
Čtvrtý pozměňovací návrh
by měl být jednak upřesněním
a jednak umožněním řešení
zvláštních případů. Zní
takto: V čl. II odst. 3 v textu § 19 d) vypustit slova
"po jeho zaplacení klesne" a slovo "pod"
nahradit slovem "nepřevyšuje". Celý
text, který je uveden v § 19 d), označit jako
odst. 1 a doplnit do tohoto § 19 d) nový odst. 2 tohoto
znění: "Ve výjimečných
případech může obec osvobodit plátce
od placení příspěvku zcela nebo z
části, a to zpravidla na jeden rok."
Dále si dovolím předložit svůj
pátý pozměňovací návrh,
mající upřesňující charakter
tohoto znění: Do čl. II. odst. 3 za §
19 d) vložit nový § 19 e) s tímto textem:
"Ustanovení § 19 a) - 19 d) se nevztahují
na soukromá a církevní předškolní
zařízení."
Toto upřesnění je míněno proto,
aby nedocházelo k možným nepřesným
výkladům, protože zákon si lze vždy
vykládat všemi způsoby, které z toho
dokáže někdo odvodit, aby bylo jasné,
že se jedná o mateřské školy a
kluby atd., které jsou zřizovány v obci atd.
Můj šestý pozměňovací
návrh, který předkládám pro
případ, že bude přijat můj třetí
a pátý pozměňovací návrh,
má účel upřesnit můj pátý
pozměňovací návrh ve smyslu třetího
a zněl by takto: Do článku II odst. 3 do
nového § 19 e) za slovo "zařízení"
připojit text ", školní družiny a
školní kluby".
Tento návrh má opravdu ten význam, pokud
by byl přijat můj třetí a pátý
pozměňovací návrh tak, aby byly legislativně
technicky sjednoceny. V jiném případě
by neměl smysl.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Koronthálymu a prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Jaroš. Připraví se poslankyně
Bumbová.
Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane
předsedo, vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, dovolte mi na úvod mého
pozměňovacího návrhu několik
slov. Voláme po tom, aby obce byly samostatné, aby
si obce rozhodovaly o svých věcech s plnou svojí
odpovědností. Obávám se jedné
věci. Obce, jak tu bylo řečeno předkladatelem,
financují 99% předškolních zařízení.
Mnohé obce jsou na tom finančně nepříliš
dobře, dochází k tomu, že řada
těchto zařízení bývá
z finančních důvodů uzavírána
přesto, že rodiče sami aktivně by byli
ochotni dávat větší příspěvky
jen proto, aby udrželi stávající zařízení
v chodu.
Bohužel se domnívám i to, že 30%, které
je navrhováno touto novelou, nebude vždy dostatečné
k tomu, aby obec toto předškolní zařízení
dále udržovala v chodu, aby nedošlo k restrikci.
Bylo tady řečeno i to, jak dochází
k zaměňování učitelky s uklízečkou
a naopak. Přimlouval bych se za to, abychom opravdu větší
pravomoc nechali na obcích, a abychom omezující
část 30% nákladů vypustili, přičemž
sociální hledisko je zohledněno v §
19 d), tzn., to tam bude. Určité sociální
hledisko bude u obcí zachováno.
Považuji za nemravné, aby v těch případech,
kdy rodiče řádově berou desítky
tisíc měsíční příjem
a dávají dítě do školky, aby
za ně obec platila 2/3 nákladů.
Proto můj pozměňovací návrh
by byl k § 19 c) ve druhém odstavci, kde za slovy
"se školským úřadem" by byla
tečka a zbytek věty by byl vypuštěn.
Slova "tak, aby nepřesáhla 30% nákladů
vynaložených na jedno dítě" by
byla vypuštěna.
Odstavec 2 by zněl: "Výše příspěvků
stanoví obec po projednání se školským
úřadem." Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Jarošovi. Prosím, aby se slova ujala
paní poslankyně Bumbová, jako poslední
z písemně přihlášených.
Poslankyně Stanislava Bumbová: Vážený
pane předsedající, vážený
předsedo, dámy a pánové, předložená
novela má mimo jiné umožnit, aby se na činnost
mateřských škol mohl vybírat příplatek
od rodičů dětí, které je navštěvují.
Přitom je třeba si uvědomit, že rodiny
s malými dětmi značné finanční
částky vynakládají na zařizování
domácnosti. V úvahu je nutno vzít i vyšší
ceny služeb, bydlení atd.
Jejich příjmy se však mnohdy pohybují
v oblasti nižších mzdových kategorií.
Analýzy totiž ukazují, že například
do pásma životního minima až 1,5 jeho
násobku lze zařadit přibližně
40% rodin s dětmi, tj. z těch, pro které
každý další výdaj ve formě
jakýchsi příplatků či zdražování
má vliv na jejich životní úroveň.
Velkou měrou se to týká i neúplných
rodin.
Z uvedených důvodů podávám
pozměňovací návrh k § 19 d) společné
zprávy tohoto znění: "Příspěvek
podle § 19 a) se neplatí, jestliže po jeho zaplacení
klesne součet příjmů příslušníků
domácnosti dítěte pod 1,5 násobku
částky." Dále pokračuje text
totožný se společnou zprávou. Jinak
řečeno, údaj 1,25 nahrazuji údajem
1,5.
Druhý pozměňovací návrh se
týká § 19 c) odst. 2. V § 19 c) odst.
2 navrhuji vypustit "po projednání se školským
úřadem ", protože se domnívám,
že kompetence stanovit příspěvek by
měla být ponechána výhradně
obci. Státní správa by do tohoto rozhodování
zasahovat neměla.
Jinak ještě několik poznámek k tomuto
návrhu. Problematické je i placení zájmových
kroužků ustavených ve školní družině
nebo v mateřské škole. V případě
zavedení úplaty se oslabuje princip rovnosti v přístupu
k těmto vzdělávacím formám,
nehledě na to, že zájmová činnost
v těchto zařízeních je běžně
provozována, jinak by se zde děti pouze hlídaly.
Řešením těchto prakticky finančních
problémů by bylo na místo různých
novel zákonů a nesystémových kroků
posílení rozpočtu kapitoly školství
i vzhledem k tomu, že místopředseda vlády
pan Kočárník uvedl na květnové
schůzi parlamentu, že přebytek rozpočtu
za 1. čtvrtletí činí 5 miliard. Výdaje
na školství by měl podle mého i v budoucnu
zabezpečovat především stát obecně
rozpočty. Je to totiž investice, která se v
budoucnu mnohonásobně vrátí. Děkuji
za pozornost.