Středa 16. června 1993

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, nemám už žádný pozměňující a doplňující návrh. Chci jen zareagovat na jeden pozměňující návrh, který zde předložil pan doktor Výborný. Jedná se o pozměňující návrh k obsahu paragrafu 6 odst. 2 nebo-li ke jmenování soudců. Tam se vede spor o to, zda presumovat tímto zákonem fikci souhlasu nebo fikci nesouhlasu.

Bylo tady správně poukázáno na to, že ve společné zprávě znění paragrafu 6 odst. 2 připouští možnost vzniku situace, kdy pouhou nečinností senátu je zablokováno jmenování ústavních soudců. Ano, i já toto považuji za chybu, aby takováto možnost tady byla. Leč, podle mého názoru, nejde o chybu společné zprávy, ale jde o chybu ústavy.

Jestliže je v ústavě stanoveno, že prezident jmenuje ústavní soudce se souhlasem senátu, a není zde stanoveno nic na téma, že pokud souhlas není, tak marným uplynutím určité lhůty se souhlas předpokládá, tak, jak je na jiných místech ústavy v jiných případech stanoveno, tak potom podle našeho názoru nemůžeme obyčejným zákonem souhlas, který ústava vyžaduje, nahradit pouhou fikcí souhlasu. Jako opoziční poslanec bych měl samozřejmě udělat všechno pro to, aby Ústavní soud co nejrychleji vznikl, co nejpohodlněji, nicméně jsem ale také zároveň právníkem a domnívám se, že jestliže tady je chyba, napravme ji, ale napravme ji způsobem řádným.

Jestliže pan doktor Výborný navrhne změnit příslušné znění ústavy, budu první, kdo pro to bude hlasovat, protože si myslím, že jde skutečně o napravení chyby, ale že tu chybu nejde napravit způsobem, který navrhuje on v tomto zákonu.

Chtěl bych vás velice poprosit, abyste při hlasování o tomto pozměňovacím návrhu doktora Výborného co nejvíc zohlednili většinové stanovisko ústavně právního výboru, které je podle mého názoru právně čisté, protože bych považoval za prekérní, kdyby Ústavní soud musel zrušit zákon o Ústavním soudu, poněvadž by ho shledal rozporným s ústavou. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Paní poslankyně Kolářová.

Poslankyně Milena Kolářová: Dámy a pánové, zdržím vás pouze dvěma větami. Vystupuji z jediného důvodu. Výjimečně souhlasím s kolegou z Levého bloku, s panem doktorem Navrátilem, který tady upozorňoval na paragraf 29 ve věci zastupování před Ústavním soudem.

Já, jako neprávník, přesto jsme na ústavně právním výboru o této věci hodně diskutovali a domnívám se, že jeho závěry jsou správné a že paragraf 29 tak, jak je uveden ve společné zprávě, by měl zůstat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Kolářové. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Trnka.

Poslanec František Trnka: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, nemám žádný pozměňující návrh, ale předtím, než se budou radit kluby, mám svou osobní prosbu. Vznikne zřejmě spor, jestli 41 poslanců nebo 25 poslanců, a já bych se přimlouval za to - a teď hovořím hlavně k opozičním poslancům - kdyby se kluby přiklonily k návrhu pana doktora Výborného. Mám k tomu jediný důvod. Je to tolik, aby každý, kdo významněji nesouhlasí, mohl stížnost Ústavnímu soudu podat a není to tak málo, aby to mohl udělat každý kdykoliv. Domnívám se, že je to rozumné číslo, a byl bych hrozně nerad, kdyby kvůli tomu měly vzniknout nějaké velké spory. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Trnkovi. Kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a chtěl bych vám ve smyslu jednání politického grémia navrhnout následující postup.

V tomto okamžiku bychom přerušili projednávání tohoto bodu. Předpokládám, že si poslanci budou přát, aby měli k dispozici písemně návrhy před hlasováním o pozměňovacích návrzích. Přistoupili bychom k projednávání dalšího bodu, což je "Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu přístup České republiky ke Statutu Rady Evropy".

Po projednání tohoto bodu bychom vyhlásili větší polední přestávku. Jsem informován o tom, že chtějí jednat politické kluby a též jeden z výborů. Pak bych si dovolil ještě - to jsme na politickém grémiu nestihli prodiskutovat - vyslovit názor, že v delší polední přestávce by mohly kluby jednat tak jako tak o důležitých bodech, které v rozpravě padly, protože ty máme dobře v paměti, a koneckonců nic převratného, nového a velmi významného se v rozpravě neobjevilo. To je můj názor. Hodlal bych po projednání dalšího bodu udělat větší přestávku. Pravděpodobně až na jejím konci obdržíme sumář pozměňovacích návrhů, nicméně přestávka by byla podle mého názoru využitelná k jednání politických klubů tak, jak jsme o tom hovořili na politickém grémiu.

Chci se nyní zeptat sněmovny, zda je námitka proti tomuto postupu? Jestliže tomu tak není, tento bod je přerušen. V tomto okamžiku děkuji společnému zpravodaji a panu ministrovi spravedlnosti a přistoupili bychom k projednávání dalšího bodu.

Je jím

XIII.

Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecká sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu přístup České republiky ke Statutu Rady Evropy, sjednanému v Londýně 5. 5. 1949

K tomuto bodu jste obdrželi sněmovní tisk 377. Z pověření vlády předložený návrh odůvodní ministr zahraničních věcí pan Josef Zieleniec. Prosím, pana ministra, aby se ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČR Josef Zieleniec: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, vláda České republiky předkládá v souladu s usnesením č. 283 ze dne 26. 5. 1993 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na přístup ke Statutu Rady Evropy ze dne 5. 5. 1949. Rada Evropy patří mezi nejstarší evropské mezivládní organizace. Založilo ji v květnu 1949 deset demokratických států. Zakladatelské státy směřovaly k obnově předválečné prosperity kontinentu a k zajištění jeho vlivu v poválečném světě.

Statut Rady zdůrazňuje povinnost členů této organizace chránit tři klíčové hodnoty svého vnitřního uspořádání. Pluralitní demokracii, právní stát a základní práva a svobody jednotlivců podřízených jejich pravomoci. Rada Evropy je současně jedna z největších evropských organizací. Na rozdíl od OSN však mnohem více zdůrazňuje nezastupitelnost demokratického zřízení svých členů. Rada koordinuje spolupráci členských států v mnoha oblastech v oblasti Práva, vzdělávání, kultury, životního prostředí a dalších. Mimo její působnost naopak zůstaly otázky společné obrany a ekonomické spolupráce, jež byly svěřeny jiným evropským institucím.

K přistoupení ke Statutu, k němuž bude Česká republika vyzvána výborem delegátů ministrů Rady Evropy po předchozím doporučení parlamentního shromáždění, s velkou pravděpodobností dojde v posledních dnech tohoto měsíce. Česká republika by se pak stala členem této organizace. Její členství bude zejména znamenat autoritativní, formální, mezinárodní stvrzení demokratické povahy českého státu, mezinárodní záruku budoucího demokratického vývoje, významné posílení vlivu České republiky na evropskou politiku, nezbytný politický předpoklad pro postupnou integraci České republiky do Evropského společenství a zdroj významné pomoci v oblasti výměny demokratických idejí. i technické a materiální podpory.

Česká republika navazuje na členství České a Slovenské Federativní Republiky v Radě Evropy, které trvalo od 21. února 1991 do 31. prosince 1992.

Svým přístupem před více než 2 lety se Česká a Slovenská Federativní Republika stala 25. členem organizace, kterou tehdy kromě Maďarska tvořily výhradně stabilizované demokratické státy. Nynější Rada Evropy se od organizace, tak jak existovala v době přístupu ČSFR, výrazně liší. Jejími členy se postupně staly Polsko, Bulharsko, Estonsko, Litva a Slovinsko. Rada se tedy otevřela přístupu nových středoevropských a východoevropských demokracií a má již 29 členů. Česká republika usilovala o sukcesi do Statutu, jenž je mnohostrannou mezinárodní smlouvou, a to s účinností od 1. ledna 1993. Toto řešení by českému státu umožnilo nepřerušený smluvní poměr v rámci Evropské úmluvy o lidských právech, protokolu k ní a jiných smluv, jejichž stranami mohou být pouze členové Rady Evropy. Orgány Rady Evropy po několika měsících váhání nakonec takové řešení odmítly. Vyšly z toho, že Česká republika je novým státem, který se musí podrobit běžné přijímací proceduře. Rychlost přijímací procedury České republiky, tedy pouhých 6 měsíců mezi podáním žádosti a očekávaným přijetím, je ovšem z hlediska dosavadní praxe Rady zcela bezpříkladná. Postupu Rady Evropy odpovídá i realizovaný způsob projednávání přístupu k České republice.

Statut Rady Evropy je mezinárodní smlouvou politickou. Podle článku 49 odst. 2 Ústavy České republiky je tedy mezinárodní smlouvou, která před ratifikací prezidentem vyžaduje souhlas českého parlamentu. Současně se vznikem členství v Radě Evropy bude ve Štrasburku zřízena stálá mise České republiky při Radě Evropy, jejímž vedením je pověřen prezident České republiky v hodnosti mimořádného a zplnomocněného velvyslance pana Jiřího Malenovského.

Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Vstup do Rady Evropy bude znamenat jeden z nejvýznamnějších kroků v dosavadním životě mladého českého státu. Současně s přístupem ke Statutu, k němuž - jak pevně věřím - dá vaše vážené shromáždění souhlas a k němuž poté dojde pravděpodobně 29. nebo 30. června, bude ve Štrasburku podepsána Evropská úmluva o lidských právech a dodatkové protokoly k ní. Tento podpis se považuje za nepsanou politickou podmínku k tomu, aby žadatelský stát mohl být do Rady přijat. Vstup do Rady Evropy je současně nezbytným předpokladem pro to, aby Česká republika mohla Evropskou úmluvu o lidských právech a jiné významné Evropské smlouvy v brzké době také ratifikovat a navázat tím na standard ochrany lidských práv, jaký jednotlivcům garantovala již ČSFR. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Zielencovi a prosím zpravodajku zahraničního výboru paní poslankyni Ivanu Janů, aby se ujala slova.

Poslankyně Ivana Janů: Pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové. Tuto záležitost, přístup ke Statutu Rady Evropy, projednal jediný výbor - garanční výbor, výbor zahraniční. Zahraniční výbor doporučuje sněmovně, aby vyslovila souhlas s přístupem České republiky ke Statutu Rady Evropy tak, jak jste tento Statut obdrželi v tisku č. 377.

Chtěla bych navázat na to, co zde říkal pan ministr. Česká i Slovenská republika se musela podrobit zcela od začátku přijímací proceduře. Patrně jste byli informováni, že od 8. března zde zasedali 3 zpravodajové Rady Evropy pod vedením paní Cornet Lenth z Lucemburska, kteří prověřovali naši situaci ve všech stěžejních oblastech, které jsou důležité pro přijetí za člena Rady Evropy. Je to především jistota, zda jsme právním státem, zda respektujeme pluralitní demokracii, zda se tato demokracie obnovuje v pravidelných volbách, zda garantujeme základní lidská práva včetně práv menšin a uznáváme dělbu moci jako základ fungování parlamentní demokracie.

V této zkoušce, na kterou potom ještě navazoval přísnější test, obstarávaný jedním soudcem Evropského soudu pro lidská práva a jednou členkou Komise pro lidská práva paní Lidy z Irska, jsme byli podrobeni dalšímu zkoumání, tj. zkoumání právního systému našeho státu včetně ústavy. I v této zkoušce jsme obstáli, přestože někteří poslanci, zástupci některých politických stran - byly to ojedinělé případy - se snažili prokázat, že naše nová mladá republika nedodržuje lidská práva, není právním státem. Komise všechny tyto výhrady pojala do své zprávy, zpráva o nás je velice zevrubná, má 20 stránek. Závěr zněl zcela jednoznačně, že Česká republika splňuje běžný standard požadovaný pro vstup do Rady Evropy, běžný standard demokratického státu.

Naši zprávu a rovněž slovenskou zprávu projednávaly celkem tři výbory Rady Evropy. Jako první, nejdůležitější pro přijetí za člena, politický výbor, druhý výbor právní a pro lidská práva a třetím výborem byl výbor pro nečlenské země. Všechny tři výbory k naší zprávě a k naší situaci nevyslovily žádnou pochybnost a nebylo zde žádné zaváhání. Totéž nelze říci o situaci, která byla ke slovenské zprávě. Víte, že jsme měli být za člena přijati v květnu, a jen to, že Slovensko mělo určité problémy a že Evropské společenství se snažilo zachovat naši určitou blízkost jakožto dvojčat zrozených z jedné federální matky, byli jsme s omluvou odsunuti až na červen.

Pane místopředsedo, dámy a pánové, tolik asi úvodem k tomu, co jsem chtěla ještě doplnit, co zde neřekl ve své vyčerpávající zprávě pan ministr. Chtěla bych vás před otevřením rozpravy upozornit na to, že Statut, který vám byl předložen jako tisk 377, je materiál, který je nutno akceptovat bez jakýchkoli výjimek, který nelze měnit. Budeme zde tedy hlasovat jenom o tom, zda tato sněmovna souhlasí s tím, abychom přistoupili ke Statutu Rady Evropy a tímto Statutem, který jste obdrželi, se řídili. Rozprava by se v tomto případě měla omezit nikoliv na věcnou stránku Statutu, ale na to, zda si přejeme či nepřejeme přistoupit ke Statutu Rady Evropy.

Dovolila bych si navrhnout usnesení. Navrhuji této sněmovně, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila souhlas s přístupem České republiky ke Statutu Rady Evropy, sjednanému v Londýně dne 5. 5. 1949, včetně revize provedené v roce 1951 - podle tisku 377.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Janů a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se přihlásila paní poslankyně Stiborová, kterou prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Marie Stiborová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte, abych vás seznámila se stanoviskem poslaneckého klubu Levého bloku k této otázce.

Rada Evropy patří mezi nejstarší mezinárodní organizace, které mají za cíl ochranu lidských práv a svobod. Členství jednotlivých států je tedy významnou skutečností, která garantuje výše uvedenou ochranu občanů těchto států. Orgány Rady Evropy projednaly členství České republiky v této mezinárodní organizaci s tím, že je reálný předpoklad přijetí naší republiky na nejbližší schůzi Rady Evropy, tj. v týdnu od 28. 6. do 2. 7. 1993.

Jak už bylo řečeno, nezbytnou podmínkou přijetí za člena Rady Evropy je přistoupení České republiky ke Statutu Rady Evropy a vyslovení souhlasu s tímto Statutem.

Poslanecký klub Levého bloku podporuje členství České republiky v Radě Evropy. Jde totiž o to, že každý člen tohoto mezinárodního orgánu uznává zásady právního státu a zaručuje všem osobám dodržování lidských práv a základních svobod. To rovněž předpokládá přistoupení České republiky k Evropské konvenci o lidských právech včetně Evropské charty sociálních práv.

Jde také o to, aby se naši občané skutečně mohli těchto práv a svobod dovolávat, což jim členství v Radě Evropy umožňuje.

Klub Levého bloku tedy doporučuje, aby sněmovna vyslovila souhlas s přistoupením České republiky ke Statutu Rady Evropy a deklarovala tím jasně svůj postoj k takovéto mezinárodní instituci, jakou Rada Evropy je, i k dodržování lidských práv a svobod pro občany České republiky bez rozdílu.

Jsem přesvědčen, že tento krok je v souladu s českými národními zájmy a je i posílením mezinárodně politického postavení České republiky v oblasti uplatňování demokratických principů a dodržování lidských práv jako jedné z nejvýznamnějších podmínek utváření rovnoprávných vztahů mezi národy evropského kontinentu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Stiborové. Prosím pana poslance Bílého, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Bílý: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, myslím, že když se Rada Evropy podjala tohoto úkolu a projevila úmysl, abychom vstoupili do Rady Evropy, chápala, že náš stát je v určitém procesu, v určitém kvasu. Myslím, že u ní existuje zbožné přání, že jsme nastoupili cestu demokracie, a já věřím, že snad taková cesta je tady možná, reálná a že k ní budeme postupovat.

Myslím, že nás zatím ještě chválit nemohou, neboť v našem právním řádu i v našem politickém rozhodování je ještě celá řada chyb. Jestliže poslanci na ně upozorňují, není to proto, aby nějakým způsobem skandalizovali, ale aby nastavili reálné zrcadlo našim aspiracím.

Rád bych upozornil v této souvislosti právě na to, co je vždy jádrem civilizované společnosti, kterou dnes prezentují především státy Západu, a to jsou lidská práva a svobody. Listina lidských práv a svobod, kterou přijal předchozí parlament, mluví právě o právech národnostních menšin a etnických skupin. Tady bych zvláště upozornil na právo těchto skupin se zúčastňovat všech rozhodování, která se těchto etnických a národnostních skupin týkají. To, že národní organizace Moravanů nemohly být účastny v Radě pro národnosti, je například hrubým porušením Listiny lidských práv a svobod. Věřím, že vstupem do Rady Evropy budeme pod určitým tlakem a že tak, jak jsou schopni lidé v západní Evropě řešit problém Katalánců, Basků a jiných národností, které netvoří státy, i my budeme směřovat k tomuto evropskému standardu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Bílému. Prosím pana poslance Špačka, aby se ujal slova.

Poslanec Radim Špaček: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi krátkou repliku na právě pronesený příspěvek.

Na setkání některých výborů Parlamentního shromáždění Rady Evropy na Maltě v březnu tohoto roku byla předsedovi Parlamentního shromáždění panu Martinezovi (což je španělský socialista) položena jasná otázka, zda Rada Evropy přijímá nové členské státy proto, aby podpořila demokratický rozvoj a rozvoj právního státu v těchto zemích, nebo zda Rada Evropy přijímá země tehdy, když v nich demokracie už je stabilizována a kdy v nich skutečně vládne právní stát. Odpověď pana Martineze byla zcela jednoznačná - Rada Evropy nepřijímá státy proto, aby v nich podporovala jakýsi rozvoj směrem k demokracii, ale přijímá za členy pouze takové státy, kde demokracie je stabilizována, kde jsou dodržována lidská práva včetně práv menšin a nezabývá se jakýmisi detaily a nastavováním zrcadla.

Tolik jsem chtěl uvést k upřesnění předchozího příspěvku.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Špačkovi. Slovo má pan poslanec Kalus.

Poslanec Jaromír Kalus: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, ještě na okraj k proneseným slovům kolegy Bílého. Myslím, že řada z nás ví, že při jednání s delegací Rady Evropy se objevila i tato otázka. Je zajímavé, že noviny sice zaznamenaly, že tento problém byl zástupcům Rady Evropy prezentován, ale už nezaznamenaly, že v dalším expozé byla podstata moravského separatismu a s tím související problémy plně vysvětlena. Představitelé Rady Evropy toto vysvětlení přijali a vyslovili důrazné varování před prvky tohoto separatismu a před jeho uplatňováním v politickém životě naší země.

Myslím, že je třeba si uvědomit tyto souvislosti a že Rada Evropy plně akceptuje hlediska, která byla přednesena proti projevům moravského separatismu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji poslanci Kalusovi. S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Bílý.

Poslanec Jiří Bílý: Prosím vás, je to jen terminologická poznámka. O separatistech by se mělo hovořit v tom smyslu, jestliže už nějaký stát rozbili.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan kolega Kalus se hlásí do rozpravy.

Poslanec Jaromír Kalus: Není zde myšlen separatismus jako rozbíjení státu, ale separace určitě skupiny od české národní pospolitosti.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kalusovi. Vzhledem k tomu, že se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Budeme hlasovat o návrhu usnesení. Chci se zeptat, zda si sněmovna přeje, aby návrh usnesení zazněl znovu. Pokud tomu tak není, ptám se sněmovny, kdo je pro to, abychom schválili usnesení tak, jak jej navrhla zpravodajka zahraničního výboru, paní poslankyně Janů. Kdo je pro, ať zvedne ruku. 132.

Kdo je proti? Nikdo.

Usnesení bylo schváleno.

Tím jsme projednali tento bod. Děkuji paní poslankyni Janů i panu ministru Zielencovi.

Dámy a pánové, nyní několik organizačních informací plus dohoda o dalším postupu. Pro vaši informaci, návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o státní správě a samosprávě ve školství můžeme začít projednávat v 16.30 hodin, abychom splnili zákonnou 24hodinovou lhůtu pro předložení společné zprávy. V těchto chvílích jsou zpracovávány pozměňovací návrhy k zákonu o Ústavním soudu. Z toho důvodu se domnívám, že je možné učinit delší polední přestávku, a to do 15 hodin. Doufám, že v té době už budou k dispozici písemné pozměňovací návrhy, tak abychom mohli pokračovat v jednání.

Děkuji vám za účast a konstruktivní přístup k jednání. Jednání zahájíme v 15 hodin.

(Schůze byla přerušena ve 12.00 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.08 hodin.)

XII.

Vládní návrh zákona o Ústavním soudu

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, můžeme přikročit k projednávání vládního návrhu zákona o Ústavním soudu. Jsme v etapě skončení rozpravy a nyní můžeme přistoupit k tomu, abychom vyslechli závěrečné slovo pana ministra Nováka, ale předtím ještě bych vás všechny rád pozval do sněmovní sině a všechny bych vás poprosil, abyste zaujali místo v lavicích a mohli tak pozorně sledovat to, co se zde bude zanedlouho odehrávat.

Ještě jednou prosím všechny, kteří mají zájem vyslechnout závěrečné slovo pana ministra Nováka, aby vstoupili do Sněmovní síně. Ty, kteří se nacházejí uvnitř, prosím, aby se posadili, a ty, kteří se nacházejí mezi dveřmi, prosím, aby dveře zavřeli. Pana ministra prosím, aby se ujal slova.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP