Poslanec Vladimír Koronthály: Další
návrh paní poslankyně Novákové
- za dané situace by to byl nový bod 4: "Poslanecká
sněmovna doporučuje Radě České
televize, aby se nadále zasazovala o dodržování
§ 5 odst. c) zákona 468/1991 Sb."
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Kdo je pro
tento návrh, ať zvedne ruku! 24.
Kdo je proti? 19.
Kdo se zdržel hlasování? 116.
Návrh nebyl přijat.
Poslanec Vladimír Koronthály: Nemýlím-li
se, tak už žádný další pozměňovací
návrh nezazněl. Domnívám se tedy,
že je možné hlasovat o celém usnesení
jako o celku. Doporučoval bych, a rád to udělám,
celé toto usnesení znovu přečíst,
aby bylo jasno, vzhledem k tomu, že zde zaznělo mnoho
podobných textů, o čem hlasujeme.
Celé usnesení by znělo takto:
"1. Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky bere na vědomí výroční
zprávu Rady České televize za rok 1992 včetně
příloh.
2. Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky doporučuje Radě české televize,
aby na základě poznatků, obsažených
ve výroční zprávě, a námětů
z parlamentní rozpravy postupovala tak, aby Česká
televize lépe plnila své poslání v
souladu se zákonem č. 468/1991 Sb. o provozování
rozhlasového a televizního vysílání
v platném znění a zákonem České
národní rady č. 483/1991 Sb. o České
televizi v platném znění.
3. Poslanecká sněmovna ukládá Radě
České televize, aby za půl roku předložila
Poslanecké sněmovně zprávu o stavu
zpravodajských a publicistických pořadů
a účinnosti jí doporučených
opatření."
Tak zní text celého usnesení.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Ptám se sněmovny, kdo je pro toto usnesení,
které bylo právě přečteno,
ať zvedne ruku! 104.
Kdo je proti tomuto usnesení? 36.
Návrh byl přijat.
Děkuji společným zpravodajům, paní
poslankyni Novákové a panu poslanci Koronthálymu.
Konstatuji, že jsme právě dokončili
bod, který se nazývá "Výroční
zpráva Rady České televize za rok 1992 a
návrh usnesení Poslanecké sněmovny
ke stavu vysílání České televize".
Znovu bych se vrátil k bodu č. 19, tj.
který byl přerušen, a požádal bych
pana poslance Roberta Koláře, aby nám sdělil
výsledky třetího kola volby členů
výboru tohoto fondu.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy a pánové, dovolte, abych vás
seznámil s výsledky tajného hlasování
při volbě členů výboru Fondu
dětí a mládeže. Jedná se o třetí
kolo první volby.
K volbě bylo ověřovateli převzato
200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno
146 hlasovacích lístků, odevzdáno
bylo 128 platných lístků a 18 neplatných.
Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány
takto:
Pro pana Radka Doudu bylo odevzdáno 8 platných hlasů,
pro pana Bohumila Durdise byly odevzdány 4 platné
hlasy, pro paní Helenu Kafoňkovou bylo odevzdáno
98 platných hlasů - byla zvolena, pro pana Jana
Marchala bylo odevzdáno 34 platných hlasů
- nebyl zvolen.
Ve třetím kole první volby byla zvolena paní
Helena Kafoňková. Podle našeho volebního
řádu tímto první kolo končí,
zvolili jsme celkem 8 členů výboru Fondu
dětí a mládeže, devátý
člen bude dovolen při druhé volbě.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Robertu Kolářovi a konstatuji, že
osmým členem výboru Fondu dětí
a mládeže byla zvolena paní Helena Kafoňková.
Vzhledem k tomu, že podle schváleného volebního
řádu Poslanecká sněmovna volí
předsedu výboru Fondu dětí a mládeže
poté, kdy byl zvolen nejméně nadpoloviční
počet členů výboru, připomínám,
že bylo zvoleno z devíti osm členů výboru,
můžeme tedy přistoupit k volbě předsedy
tohoto výboru.
Otevírám rozpravu k tomuto bodu.
O slovo se hlásí pan místopředseda
Vlach.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Vážený pane předsedající,
vážení zástupci vlády, dovolte,
abych konstatoval, že zřejmě došlo k určitému
nedorozumění, protože ověřovatelé
dávají signál, že nemají připravenou
volbu, ale teď myslím je připravována
kandidátka ze všech zvolených, což nevím,
zda je v souladu s naším volebním řádem.
Nestihl jsem ho přečíst ještě
jednou, než jsem sem došel. Korigujme se navzájem.
Myslím, že musejí zaznít návrhy,
bude uzavřena rozprava a z kandidátů, kteří
zazní v rozpravě, bude připravena kandidátka
a pak půjdeme volit. Takže dovolte, abych navrhl na
předsedu pana Břetislava Vernera.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu místopředsedovi Vlachovi. Hlásí
se do rozpravy pan poslanec Grulich. Uděluji mu slovo.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající,
dámy a pánové, ze zvolených členů
příslušné komise navrhuji do funkce
předsedy pana Pavla Dostála.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Ptám se, hlásí se ještě někdo
do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu tedy končím
s tím, že jsou navrženi dva kandidáti
na předsedu výboru Fondu dětí a mládeže
a to pan Břetislav Verner a pan Pavel Dostál. Prosím
Kancelář, aby připravila tajnou volbu předsedy
spolu s ověřovateli.
Přerušuji tedy projednávání tohoto
bodu a budeme projednávat bod č. 25. podle pořadu,
kterým je
K tomuto bude jste obdrželi zprávu o měnovém
vývoji a usnesení rozpočtového výboru,
jehož součástí je návrh usnesení
Poslanecké sněmovny. Podle zákona o České
národní bance je tato banka povinna podávat
Poslanecké sněmovně nejméně
dvakrát ročně zprávu o měnovém
vývoji. Protože zpráva o měnovém
vývoji posuzuje uplynulé období, váže
se rozdaný písemný podklad k roku 1992 a
tím ještě k měnovému vývoji
v České a Slovenské Federativní Republice.
Doporučuji, aby předloženou zprávu uvedl
osobně guvernér České národní
banky a v závěru reagoval na případné
dotazy a připomínky. Navrhuji tedy pozvat guvernéra
České národní banky pana Josefa Tošovského
k účasti na našem jednání a udělit
mu slovo. Ptám se celé sněmovny, zda nejsou
proti tomuto postupu námitky. Není tomu tak, děkuji.
Prosím, aby přišel pan Josef Tošovský,
guvernér České národní banky.
Vítám pana guvernéra Josefa Tošovského
a současně ho prosím, aby předloženou
zprávu a měnovém vývoji sněmovně
odůvodnil.
Guvernér ČNB Josef Tošovský: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy, vážení pánové, dovolíme
si jako Česká národní banka předložit
zprávu o měnovém vývoji za rok 1992.
V podstatě už jde o historii, je to poslední
zpráva o měnovém vývoji ve společném
státě, proto všechny údaje, celé
hodnocení je za ČSFR. Vzhledem k tomu, že jste
v poslední době měli příležitost
už určité hodnocení vývoje ekonomiky
v roce 1992 projednávat, omezím své slovo
na velmi stručné poznámky, především
se dotknu toho, co v materiálu spíše není
uvedeno.
Především mi dovolte zamyslet se nad tím,
kde dnes Česká republika je v tom reformním
procesu. Dovolte mi rozdělit celé přechodné
období na takové tři základní
etapy. Jednu etapu bych nazval transformace a ekonomická
reforma v tom nejužším slova smyslu, druhou etapu
konsolidace a adaptace ekonomiky a třetí etapu etapou
normální tržní malé evropské
ekonomiky.
Kdybych měl jen mírně charakterizovat alespoň
ty první dvě etapy, tak etapa "transformace
v užším slova smyslu" znamená vytvoření
právního rámce zákonných legislativních
předpokladů pro start ekonomické reformy
- včetně liberalizace, deregulace a nastartování
privatizačních procesů.
Druhou etapou "konsolidace a adaptace" mám na
mysli především už rozvoj založených
trhů, jako je trh práce, trh peněžní,
trh kapitálový, a zároveň všech
tržních institucí a především
adaptaci makrosféry, podnikové sféry, tedy
adaptaci a restrukturalizaci velkého průmyslu.
Kdybych měl charakterizovat, kde tedy teď jsme, teď
v tomto momentě, i když vím, že to, co
jsem řekl, je trochu hypotetické, protože ta
období se samozřejmě překrývají,
čili je to nepřesné, řekl bych, že
jsme na začátku druhé etapy, to je na začátku
adaptace a restrukturalizace.
Ta etapa, která je za námi, byla charakterizována,
podle mého názoru, dvěma hlavními
rysy, které bych zde chtěl zdůraznit. První
rys: podařilo se udržet určitou makroekonomickou
stabilitu v české ekonomice, určitou stabilitu
měny. Mám tím na mysli jak vnitřní
stabilitu vyjádřenou indexem spotřebitelských
cen, tak i kupní sílu vnější,
měřenou devizovým kursem, který je
více než dva a čtvrt roku nominálně
vůči koši měn nezměněn.
Čili toto první období bylo charakterizováno
snahou o makroekonomickou stabilizaci.
Druhý výrazný efekt nebo výsledek
tohoto období byl hospodářský pokles,
který - musím přiznat - byl hlubší,
než jsme v centrální bance očekávali
za ty roky 1991 až 1992, v souhrnu více než 20
% ve stálých cenách. Na druhé straně
musím zase říci, že období stabilizace
a známky oživení přišly dříve,
než jsme očekávali, to je ve třetím
čtvrtletí loňského roku. Tolik pouze
k charakteristice uplynulého období.
Kromě těchto výsledků makroekonomických
v oblasti finanční, musím říci,
že se nám podařilo založit alespoň
zárodky trhů, jako je trh peněžní,
devizový a kapitálový, a předpokládáme,
že v souvislosti s velkou privatizací se tyto trhy
budou velmi intenzívně rozvíjet.
Dovolte mi druhou poznámku, která už je mimo
materiál. V průběhu února, na začátku
února, přesně 8., jsme museli ukončit
existenci společné měny. Pokus o udržení
měnové unie z různých důvodů,
a teď bych tady mohl jmenovat určité důvody,
nevyšel, a měnový vývoj v obou republikách
začal být tak rozdílný, že se
domnívám, že pro obě republiky, pro
obě ekonomiky bylo nakonec osvobozením rozdělení
bývalé československé měny
na měny dvou samostatných států.
Dovolte mi poslední poznámku. Ta se týká
vývoje v 1. čtvrtletí letošního
roku. Především bych chtěl říci,
že výsledky 1. čtvrtletí je potřeba
hodnotit s určitou velkorysostí a tolerancí,
protože jsme procházeli obdobím, které
vlastně málo států na světě
zažívá. Proběhlo tady k 31. 12. rozdělení
státu, proběhlo rozdělení měny.
Samozřejmě, že tato období byla spojena
s velkou nejistotou, expektacemi, spekulacemi v chování
prakticky všech ekonomických subjektů včetně
obyvatelstva. Z toho důvodu jsme neměli velké
ambice pokud jde o ekonomickou aktivitu v letošním
1. čtvrtletí. Snažili jsme se alespoň
trochu slovně v průběhu čtvrtletí
dodat více důvěry pro další vývoj,
protože se domníváme, že i tyto věci,
jako jsou psychologické působení na trh,
na ekonomické subjekty, má svůj význam.
Pokud jde o samotné výsledky, zatím neznáme,
jaký byl hrubý domácí produkt, ale
domníváme se, že by to mohla být stagnace
anebo možná mírný pokles, ale samozřejmě
vždy 1. čtvrtletí má určitý
sezónní prvek a je tam vždy nějaký
pokles zaznamenán.
Pokud jde o stabilitu měny, ta byla ohrožena v průběhu
ledna větším cenovým skokem, než
jsme předpokládali, který souvisel se zavedením
nové daňové soustavy, zejména daně
z přidané hodnoty a skok 8,5% byl tak o 2 body
vyšší, než jsme předpokládali
v centrální bance.
Proto naše měnová politika byla v 1. čtvrtletí
trochu opatrnější a v průběhu
března již cenový index ukázal jenom
mírný pohyb 0,6%, což nám dává
možnost k takovému trochu uvolnění měnové
politiky, které my velmi brzy v bankovní radě
posoudíme. Mám na mysli jednak celkové množství
peněz, vývoj peněžní zásoby
v ekonomice i úrokové sazby.
Třetí prvek, který bych chtěl uvést,
přestože výsledky exportu, jak o nich hovoří
statistiky, nebyly příliš příznivé,
došlo ke konsolidaci devizových rezerv. Po krizi devizových
rezerv, kterou jsme zažili ještě v průběhu
ledna, se prakticky okamžitě po rozdělení
měny začaly devizové rezervy zotavovat. Téměř
po dva měsíce jsme vlastně nakupovali devizy
od komerčních bank a zároveň jsme
ještě vstoupili na kapitálový trh, abychom
devizové rezervy doplnili půjčkami. Domníváme
se, že devizové rezervy by měly být
ještě vyšší, Nejraději bychom
dosáhli úrovně rovnající se
a i tak tříměsíčnímu
dovozu, což znamená něco kolem dvou miliard
dvouset, plus mínus nějakých sto miliónů
dolarů.
Závěrem mi dovolte říci, že v
současné době nejzávažnější
rizika anebo problémy budoucího vývoje vidíme
ve vnějším sektoru. Mám tím na
mysli obchod s naším velkým partnerem Slovenskem.
Nechci dělat žádné předběžné
hodnocení vývoje obchodu se Slovenskem, ale mohu
vám říci, že je tendence vzestupu obratu
po začátku, který nebyl příliš
silný a bylo by pravděpodobně předčasné
dělat nějaké závěry za dva
nebo tři měsíce. Problém rovněž
ve vztahu k našemu exportu je hlubší recese některých
našich západních sousedů, zejména
SRN, než se původně očekávalo,
což ovlivňuje naši ekonomiku asi v trojím
směru.
Za prvé - menším prostorem pro náš
export, Dále to ovlivňuje příliv zahraničních
investic ze západní Evropy. Domnívám
se dále, že i některé zahraniční
firmy, které se už v České republice
etablovaly, v současné době trochu odkládají,
nebo možná přehodnocují svoje původní
investiční záměry.
V tomto bych chtěl udělat ještě jednu
poznámku navíc. Československo, stejně
jako některé jiné země střední
a východní Evropy, se stalo předmětem
administrativních, protekcionistických bariér,
zejména ze strany Evropských společenství.
Chtěl bych zde říci, že některé
země velice vehementně podporují reformní
procesy ve střední a východní Evropě,
ale možná si ještě plně neuvědomují,
že reformní proces není nikdy izolovaný
proces jen na okruh střední a východní
Evropy a že se samozřejmě životně
dotkne restrukturalizace ekonomik, zejména zemí
v západní Evropě. Prostě jestliže
dělník ve Wolfsburgu má mzdu desetkrát
větší, než dělník ve Škodovce
v Mladé Boleslavi a jeho kvalifikace a výkonnost,
rozdíl v těchto aspektech je jen maličký,
je nasnadě, že dříve či později
konkurenční výhoda z levnější
pracovní síly, ale i jiných rozdílů,
budou takové, že si to vynutí i jiné
restrukturalizační procesy v západních
ekonomikách. Tolik k vnějšímu sektoru.
Za náš vnitřní problém považuji
zejména nejistotu kolem průběhu bankrotů.
Dnes je den, kdy vstoupil v platnost zákon o bankrotech.
Druhý prvek z hlediska inflace je vývoj mezd, který
sice zatím nepřesáhl určitou bariéru,
určitou hranici, která by byla vysloveně
proinflační, ale nicméně obavy z liberalizace
mezd tady určitě jsou.
Dovolte mi uzavřít, že naše ekonomika
je tedy na dlouhé cestě k tržnímu typu
malé evropské ekonomiky. Úkolem centrální
banky bude přispět k zajištění
zdravé měny a stability, aby tento proces byl zkrátka
co nejlepší. Děkuji za pozornost,
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu guvernérovi. (Potlesk.) Nyní prosím,
aby se ujal slova zpravodaj rozpočtového výboru,
předseda tohoto výboru, pan Tomáš Ježek.
(Pan Tomáš Ježek se vzdává svého
slova.)
Otevírám rozpravu. Zatím se do rozpravy písemně
přihlásil pan poslanec Recman. Nemám jiné
písemné přihlášky do rozpravy.
Prosím, pane kolego.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající,
vážení zbylí členové vlády,
v úvodním expozé guvernéra České
národní banky pana Tošovského i předložená
roční zpráva o měnovém vývoji
je za rok 1992, kdy naše republika byla ještě
federální. Zároveň s tím i
banka byla federální institucí. Z tohoto
pohledu je to skutečně již historie.
Ve zprávě byla rovněž konstatace, že
bilance Státní banky československé,
mám teď na mysli aktiva i pasiva, převzaly
na základě zákona nástupnické
centrální banky obou samostatných republik,
tzn. Česká národní banka a Národní
banka slovenská.
Příslušné vyrovnání je
předmětem současných složitých
jednání odpovědných organizací
a pracovníků na základě smluv uzavřených
mezi vládami České a Slovenské republiky.
Chtěl bych se na pana guvernéra obrátit s
dotazem, zda by mohl charakterizovat hlavní problémy,
které jsou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou
při vyrovnání bilance Státní
banky Československé, tak jak byla uzavřena
k 31. 12. 1992.
Druhá věc, na kterou bych se chtěl zeptat,
se týká devizových rezerv. Na základě
mně dostupných a známých informací
se v průběhu 1. čtvrtletí letošního
roku, jak jsem se také dočetl ve sdělovacích
prostředcích, zejména v měsíci
březnu zlepšil stav devizových rezerv České
národní banky k termínu 31. 12. 1992. K tomuto
datu, a je to tak uvedeno i ve zprávě, byly devizové
rezervy banky kritické, v podstatě na nejnižší
úrovni z hlediska průběhu celého roku
1992.
K tomu směřuje i můj druhý dotaz na
pana guvernéra: v čem spatřuje hlavní
příčiny růstu devizových rezerv
České národní banky v průběhu
1. čtvrtletí letošního roku, když
export české ekonomiky do zemí s konvertibilní
měnou v podstatě vykazuje pokles. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu kolegovi Recmanovi, Dále se do rozpravy přihlásil
pan poslanec Tomáš Ježek, potom pan poslanec
Brodský.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane místopředsedo, vážení kolegové,
dovoluji si přednést za svou osobu velmi stručné
usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu.
Toto usnesení zní:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu vyslovuje České
národní bance uznání za bezvadný
průběh rozdělení československé
měny."
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci T. Ježkovi, prosím pana kolegu Brodského.
Poslanec Petr Brodský: Pane předsedající,
pane guvernére, kolegyně, kolegové! Je pravda,
že projednáváme zprávu o měnovém
vývoji za rok 1992. Pan guvernér však již
tak trochu začal se zprávou o měnovém
vývoji v letošním roce. Dovolím si na
to navázat a zeptat se asi takto: K 31. 12. je avizováno
pokladní plnění ve výši zhruba
10,5 mld. Kčs. Během 9 dnů došlo k poklesu
na částku zhruba poloviční. Chci se
zeptat, je-li tento pokles přezkoumán a umíme-li
dnes říci, z jakých důvodů
k tomuto poklesu došlo a event. jaká opatření
jsme schopni přijmout. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? Hlásí
se pan poslanec Šoler.
Poslanec Jiří Šoler: Vážené
předsednictvo, vážení ministři,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, chtěl bych využít této příležitosti
a zeptat se, na kolik přišlo rozdělení
měny, jaký to má dopad na úvěrovou
bonitu České republiky atd.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Šolerovi. Dále se do rozpravy hlásí
pan kolega Ježek.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane předsedající, dovolte, abych předložil
usnesení rozpočtového výboru, který
vyslechl výklad vrchního ředitele České
národní banky pana Pospíšila, zpravodajskou
zprávu kolegy Krause, vzal na vědomí zprávu
České národní banky a doporučil
Poslanecké sněmovně, aby zprávu projednala
a přijala následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí
zprávu České národní banky
o měnovém vývoji za rok 1992."
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Tomáši Ježkovi. Hlásí
se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.) Protože
se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím.