Čtvrtek 28. ledna 1993

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Raškovi. Budeme opět hlasovat o tom, zda tuto interpelaci sněmovna přijme jako naléhavou. Je zde návrh, aby byla lhůta k odpovědi zkrácena z 30 na 10 dní.

Ptám se sněmovny, kdo souhlasí s návrhem pana poslance Miroslava Rašky, jak jsem jej přednesl, ať zvedne ruku. 49.

Kdo je proti tomuto návrhu? 36.

Kdo se zdržel hlasování? 35.

Konstatuji, že návrh nebyl přijat. Bude odpovězeno v nezkrácené lhůtě. Prosím dalšího z přihlášených, pana poslance Bodyho.

Poslanec Ladislav Body: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v posledních týdnech nabývá obrovských rozměrů otázka způsobu řešení sociálně nepřizpůsobivých občanů v České republice. Chtěl bych se s vámi domluvit a vysvětlit si, co se za tímto pojmem skrývá, co je obsahem této otázky.

V poslední době se ustavila skupina starostů, především ze severočeského regionu, která spolupracovala na vypracování tzv. jirkovské vyhlášky a která se stala propagátorem tohoto známého paskvilu, jak po stránce právní, tak i legislativní. Názory právnické veřejnosti jsou známé, nebudu to zde rozvádět. Co je však zarážející je fakt, že i přes odmítnutí této vyhlášky, jak městskou prokuraturou tak přednosty okresních úřadu, dosud nedošlo k oficiálnímu rozhodnutí Parlamentu České republiky o neplatnosti této vyhlášky a tak není divu, že tato vyhláška se rychle ujala po téměř celém území České republiky. Samozřejmě s požehnáním špičkového odborníka pana Šetiny, který pořád má tu čest být generálním prokurátorem.

Ptám se vás, kolegové a kolegyně, Vás ústavních činitelů, čí zájem je zde preferován. Zájem, na budování principu demokracie, jako udržování ústavního pořádku nebo je to zájem lobbistické skupiny starostů, kteří, jak to správně nazval pan premiér Klaus - již začali svou volební kampaň pro zachování si míst na úřadech a ve funkcích. Tato lobbistická skupina objíždí jedno město za druhým a tlačí starosty těch měst, kteří tuto vyhlášku dosud nepřijali, do toho, aby tuto vyhlášku přijali s tím, že je to v zájmu starostů, občanů a tak dále.

Proč, z jakých důvodů? Proč na takové schůzky jsou zváni pouze ti představitelé státní správy či Parlamentu, kteří souhlasí se starosty a propagují de fakto realizaci a výkon této vyhlášky. Proč na tato setkání nejsou zváni představitelé iniciativ, kteří skutečně chtějí, aby to vše, co se děje vůči těmto sociálně slabším občanům, aby způsob řešení byl v souladu se zájmem a zákony České republiky. Proč nejsou zváni představitelé především ústavních činitelů těchto parlamentních výborů, kteří skutečně hájí, důsledně hájí a lpí na tom, aby byla dodržována lidská práva? Proč nejsou zváni na tyto schůzky představitelé výborů pro lidská práva a národnosti, konkrétně pan předseda tohoto výboru pan Pavela, a proč jsou třeba zváni poslanci bývalého Federálního shromáždění, kteří s pány starosty začali propagovat myšlenky toho, že je potřeba silnou ruku v obcích, silné pravomoce atd.

Není náhodou, že tomu všemu tleskají a vyslovují podporu i představitelé dvou politických stran - Sládkovi republikáni a samozřejmě Dvořákův KAN. A v zájmu koho? Je na vás, kolegyně a kolegové, abyste se zamysleli nad tím, jaký dokument jste přijali směrem do Evropy a do světa. Dokument, který má potvrdit čl. 1 naší Ústavy. Ústavy 28 dní staré České republiky.

Dávám proto podnět a žádám předsedu ústavně právního výboru dr. Výborného a předsedu výboru pro právní ochranu a bezpečnost pana Šumana, aby v co nejkratší době zaujali stanovisko k jirkovské vyhlášce v souladu s jednacím řádem ČNR a prohlásili, že tato vyhláška je neplatná. Žádám vás pane kolego Šumane a pane kolego Výborný, abyste skutečně přispěli k nápravě křivd a porušování ústavních zákonů, které se v České republice dějí.

K vám, kolegové ostatním, prosím vás a žádám vás, abyste se skutečně zamysleli nad tím, k čemu tady dochází, Dochází ke zjevnému porušování zákonů a ústavy. Abyste mě pochopili, mě nezajímá, jaký to má dopad a na koho ta tzv. jirkovská vyhláška, mě to nezajímá. Mě zajímá, jakým způsobem byla jirkovská vyhláška vypracována po právní stránce. A že to není v pořádku, o tom svědčí zatím jediné prohlášení kolegy dr. Výborného a kolegy Šumana, zatím jen dvou poslanců. Mrzí mě, že tato sněmovna, která skutečně začíná pracovat demokratickým způsobem, k tomuto se ještě nevyjádřila. Proto vás žádám, kolegové a kolegyně, pokud máte snahu a vašim cílem je skutečně dodržování zákonů a ústavnosti, abyste se veřejně přihlásili k tomu, že tato jirkovská vyhláška je protizákonná a neústavní. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Bodymu, i když bych ho rád upozornil, že projednáváme bod, který se nazývá "Interpelace na členy vlády". Je tady další interpelace pana poslance Kozáka na ministra vnitra, prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Stanislav Kozák: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře - bohužel jeden, kolegyně a kolegové. Obracím se s interpelací na pana ministra vnitra pana Jana Rumla.

Vážený pane ministře, podle informací, které jsou ve veřejnosti prostřednictvím sdělovacích prostředků již velmi rozšířené, má vzniknout v České republice tzv. Demokratická strana Sudety. Přípravný výbor již byl ustaven, avšak na civilně správní úsek vašeho ministerstva ještě nebyla doručena žádná žádost o registraci. Nebudu se hlouběji zabývat historickými zkušenostmi se stranou obdobného názvu. Chci jenom uvést, že taková strana byla kdysi jednou z příčin likvidace Československé republiky. Historické podmínky byly poněkud odlišné, avšak i v současné době určité latentní nebezpečí neustále existuje, a to především díky rehabilitačním snahám sudetských Němců. V takové situaci považuje Liberálně sociální unie- za naprosto nepřípustné, aby byly znovu vyvolávány jakékoli reminiscentní situace a nálady.

Jestliže je programovým cílem DSS revize dekretů prezidenta Beneše, jestliže je ústy předsedy přípravného výboru této strany naznačováno, že může docházet k teroristickým akcím a konečně jestliže je touto stranou šířen otevřený dopis obsahující množství zavádějících a až pobouřlivě lživých skutečností v souvislosti s deportací sudetských Němců, domníváme se, že je tu dostatek důvodů k velmi pečlivému přezkoumání event. registrace takové strany. Záměr revidovat prezidentské dekrety a deklarování možnosti teroristických akcí bylo zcela veřejně prohlašováno ve sdělovacích prostředcích. Dopis, o kterém se zmiňuji, byl rozeslán předsedům politických stran a nepochybuji, že je v možnostech vašeho ministerstva jej obratem získat.

Jsem přesvědčen, že uvedené skutečnosti, zejména obsah dopisu by se mohl stát důvodem k zahájení trestního stíhání. Jestliže jakýkoli politický subjekt vstupuje do své politické činnosti se snahou změnit skutečnosti, které jsou zachyceny v ústavním pořádku České republiky, a jestliže takový subjekt s největší pravděpodobností porušuje zákon přinejmenším šířením poplašných zpráv, nebylo by vhodné umožnit mu politické působení. Ze všech těchto důvodů podávám tuto interpelaci a zároveň žádám, aby byla označena plénem Poslanecké sněmovny jako naléhavá. Doporučuji na rozdíl od jiných termín 15 dnů.

Obsahem interpelace je:

1. Výzva ministerstvu vnitra České republiky, aby velmi pečlivě přezkoumalo případnou žádost Demokratické strany Sudet o registraci, a to zejména z hledisek obsažených v § 4 písm. a) zákona č. 424/91 Sb.

2. Naléhavá žádost na ministerstvo vnitra ČR, aby přezkoumalo obsah dopisu, na který se odvolávám v textu z hlediska možnosti zahájení trestního stíhání a aby v případě pozitivního výsledku neprodleně učinilo veškeré potřebné kroky k tomu, aby takové trestní stíhání bylo neprodleně zahájeno.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Kozákovi. Vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Kozáka, aby jeho interpelace byla sněmovnou označena jako naléhavá a aby byla zkrácena lhůta k odpovědi ze 30 na 15 dnů.

Ptám se tedy sněmovny, kdo souhlasí s tímto návrhem pana poslance Kozáka, nechť zvedne ruku. 71.

Kdo je proti? 2.

Kdo se zdržel hlasování? 44.

Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

Tato interpelace byla poslední písemně přihlášená.

Ptám se sněmovny, chce ještě někdo vystoupit s interpelací, otázkou, či podnětem na členy vlády? Hlásí se pan poslanec Josef Ježek. Uděluji mu slovo.

Poslanec Josef Ježek: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych navázat na vystoupení pana poslance Bodyho a nejdříve bych chtěl sněmovně připomenout jednání o celé problematice, která vznikla v severočeských městech, která vznikla okolo oné, dnes již slavné jirkovské vyhlášky a chtěl bych doporučit toto:

Za prvé, aby sněmovna byla seznámena s usnesením výboru branně bezpečnostního k této problematice, jehož jednání jsem se také zúčastnil, byl jsem přítomen i na schůzce se starosty oněch měst, která vyhlášku vydala. Šlo o to, že bylo odhlasováno usnesení, které doporučuje všem výborům Poslanecké sněmovny, aby tento problém projednaly. Protože lze konstatovat, nebo bylo možno konstatovat, že opatření vlády asi v určité krátkodobé perspektivě představuje vlastně všechno, co je v možnostech vlády, co je v možnostech tohoto státu, ale problém já osobně vidím v tom, že nevidím nikde opatření, respektive politiku, která by celý problém řešila dlouhodobě. Dlouhodobě bych řešení mimo jiné viděl v tom, že například doufám, že po projednání ve všech výborech Poslanecké sněmovny bychom mohli vládě doporučit právě určité dlouhodobé koncepční a systémové kroky.

Jeden z nich bych osobně viděl například v tom, aby vláda vypracovala co nejrychleji zprávu o stavu rozvoje regionů České republiky ze všech možných hledisek, ekonomických, sociálních, kulturních, ekologických, protože problém regionálních nerovností není nic zvláštního, to má každý evropský stát, například v Anglii rozpor sever-jih, totéž mají v Itálii, totéž máme u nás, severní Čechy a Severomoravský kraj.

To znamená jednoznačně tvrdit, že současná situace v severních Čechách je cosi krátkodobého, cosi, co nemá nějaké příliš hluboké příčiny, tak podle mě není prozíravé, právě bez takovéto zprávy, bez takovéhoto celkového hodnocení, domnívám se, že není zodpovědné celou tuto věc takto víceméně lehkovážně do jisté míry odbýt.

Usnesení k dané věci přijal i výbor petiční, pro lidská práva a národnosti, který jisté doporučení v tomto směru také přijal a konečně ono projednávání ve všech výborech Poslanecké sněmovny by mělo přispět i k řešení určitého právního problému, který máme, protože vznikl spor o to, zda po schválení ústavy, kde je ustanovení o Ústavním soudu, vlastně o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem, zákonem nebo mezinárodní smlouvy podle článku 10, rozhoduje Ústavní soud, který nemáme. Vedle toho je zde zákon o obcích, který tedy řeší postup při rušení obecně závazných vyhlášek schválených obecními zastupitelstvy a pozastavenými okresním úřadem.

To znamená celá věc je přece jen trochu složitější a považoval jsem za rozumné na všechny tyto souvislosti upozornit, ale znovu bych připomněl usnesení výboru branně bezpečnostního. Protože zde není pan Šuman, tak jsem vám ho nemohl přečíst, mohu vás pouze na toto usnesení upozornit.

Problém je, zda bychom neměli eventuelně jako Poslanecká sněmovna toto doporučení výboru branně bezpečnostního stvrdit a zavázat se k tomu, že ve všech výborech tuto záležitost projednáme.

To znamená, já bych tedy doporučoval, aby sněmovně byl přednesen návrh výboru branně bezpečnostního, nevím jak to udělat, když zde pan Šuman není, a sněmovna by se měla k tomuto usnesení vyjádřit, případně ho podpořit a na základě tohoto usnesení tuto problematiku projednat ve všech výborech. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Ježkovi, vzhledem k tomu, že projednáváme bod, který je nazván interpelace, domnívám se, že tento jeho návrh lze projednat jako zvláštní bod této schůze. Ptám se tedy pana poslance, mohu tento jeho návrh dát jako doplnění programu dnešní schůze? (Poslanec Ježek souhlasí.) Ano, budeme tedy hlasovat.

Ptám se sněmovny, kdo je pro, aby byl zařazen nový bod programu s tím, aby sněmovna byla seznámena s usnesením výboru bezpečnostního.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku. 98.

Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.

Konstatuji, že tento návrh byl přijat a zařadíme tento bod jako předposlední bod jednání této schůze.

Jako další se přihlásil s interpelací pan poslanec Body,

nicméně před tím se hlásil pan ministr Lom, uděluji mu slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Lom: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolím si přerušit proud interpelací jenom dvěma informacemi. Chci poděkovat všem kolegyním a kolegům, kteří projevili zájem o rozvoj a zabezpečení zdravotní péče v České republice a chci informovat, že ministerstvo zdravotnictví má připravenu velmi obsáhlou koncepci rozvoje péče o zdraví, která je nyní v pracovní verzi a kterou předložíme k projednání gesčnímu výboru v nejbližších dnech. Tato koncepce má 10 hlavních oblastí a zahrnuje všechny problémové oblasti rozvoje zdravotnictví v České republice.

Druhá informace je z oblasti finančního zabezpečení zdravotní péče, kde vám mohu říci, že k 20. lednu, kdy pojišťovna uzavírala svůj příjmový fond, svůj úvěrový účet, bylo dosaženo skoro 100% výběru a prokázala se disciplinovanost plátců pojistného včetně osob samostatně výdělečně činných a tedy nenaplnily se ty obavy o určitém nedovýběru pojistného a určitých finančních potížích a nutnosti nasazení rezervního fondu.

Tolik jenom k výběru pojistného, který dává pozitivní signál o tom, že ve svém prvním kroku se osvědčil. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu ministru Lomovi a prosím pana poslance Bodyho a připraví se pan poslanec Bílý.

Poslanec Ladislav Body: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, obracím se s interpelací na vládu České republiky.

21. prosince loňského roku jsme schválili zákon, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy a kterým se provádějí další opatření v soustavě těchto orgánů. V tomto zákoně ani v zákoně ze září 1992 jsem nenašel začlenění veřejné zakázky do kompetence některému z ústředních orgánů. Proč o tom mluvím?

Všichni dobře známe situaci v oblasti kriminality v našem státě. Víme rovněž, že se na ní ve značné míře podílí obyvatelstvo rómské. Svůj podíl na této situaci má i úroveň v zaměstnanosti. To např. potvrzuje situace v Praze 9, kde se zaměstnáním většího počtu Rómů v posledním období úměrně snížila kriminalita cca o 30%. Tito byli zaměstnáni ve stavebnictví. Měl jsem možnost se seznámit s jejich dobrým uplatněním v několika stavebních podnicích. Přitom jsem zjistil, že průhledný vstup všech dodavatelů do veřejných soutěží k získání stavebních zakázek a regulérnost při výběru nejlepší nabídky by jednoznačně napomohly řešit i otázku zaměstnanosti rómského obyvatelstva.

Přes některá opatření vlády, jako např. vydání zásad pro zadávání veřejných zakázek, vydání zadávacího řádu staveb apod., není systém veřejné zakázky uzákoněn, natož dopracován jako komplexní systém.

Zde bych chtěl citovat Hospodářské noviny č. 8, a to z článku Veřejné investice systémově: "... povinnost naší republice ukládá např. článek 67 asociační dohody s Evropským společenstvím, článek 16 dohody s Evropským sdružením volného obchodu, dohoda se Všeobecnou deklarací o clech a obchodu (GATT) i podmínky Světové banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj." Čili to je nutná podmínka pro vytvoření tohoto institutu.

Dověděl jsem se, že např. oblastí veřejné zakázky v investování se iniciativně zabývala vedle bývalého federálního ministerstva hospodářství i sekce ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Ptám se proto zástupců vlády,

- v kompetenci kterého orgánu bude veřejná zakázka, v kompetenčních zákonech jsem odpověď nenašel, v denním tisku ano, dále se ptám,

- v jakém termínu bude dopracován celý systém řízení veřejné zakázky (oblast investování, oblasti hmotných a nehmotných zakázek atd.) do úrovně obvyklé ve vyspělých státech,

- zda a do jakého termínu bude zpracován zákon o veřejné zakázce nebo o veřejné soutěži.

Věřím, že k urychlení zavedení systému veřejné zakázky v našem státě bude využito dostupných zkušeností z vyspělých států i iniciativně zpracovaných námětů některých orgánů. Jsem přesvědčen o tom, že dobrý a dobře fungující systém přinese efektivnější využívání prostředků státních i komunálních a přispěje k regulérnosti soutěží v dodavatelské sféře a k větší spokojenosti i ve sféře odběratelské a zároveň tak přispěje k částečnému řešení zaměstnanosti.

Chtěl bych vás seznámit s návrhem Komise pro mezinárodní právo OSN a budu opět citovat z uvedeného článku: "Neexistuje stát s tržní ekonomikou, který by neměl legislativně i institucionálně systém veřejného investování vyřešen. Znamená to vytvořit co nejjednodušší průhledné a nediskriminační postupy při uzavírání smluv s takovými dodavateli, kteří předloží nejvýhodnější a nejhospodárnější nabídky..." Ve Spojených státech jsou veřejné investice v kompetenci úřadu prezidenta. Ve Francii je centrální výbor při ministerstvu financí, který stanovuje politické záměry. V Německu systém veřejných investic zasahuje všechny úrovně, od nejvyšší až po místní orgány. V Rakousku jsou právní předpisy včetně pravidel závazné jen pro ústřední vládu. V Rumunsku bylo zřízeno ministerstvo veřejných prací s úsekem veřejné soutěže.

V Maďarsku je již schválen zákon o veřejné soutěži.

A tak se ptám České vlády, kdy to bude uzákoněno i v České republice. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Bodymu. Přihlásil se pan ministr Bělehrádek. Uděluji mu slovo.

Ministr pro hospodářskou soutěž ČR Stanislav Bělehrádek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, samozřejmě, že Česká republika se tímto zákonem zabývá. Do konce měsíce března bude tento zákon zpracován a předložen České vládě k projednání. Gestorem za vypracování tohoto zákona je ministerstvo hospodářství a budou spolupracovat další ministerstva, ministerstvo průmyslu, ministerstvo pro hospodářskou soutěž, ministerstvo životního prostředí. To znamená, že během měsíce dubna bude tento zákon předán do Poslanecké sněmovny a nepochybuji, že do konce tohoto pololetí bude tento zákon schválen. Bude se týkat nejenom zadávání veřejných prací v oblasti stavebnictví, ale i veřejných dodávek. Možná jste si přečetli v dnešních novinách, že se bude týkat i veřejného zadávání zahraničního vysílání Českého rozhlasu pro rok 1984. (Poznámka stenografky: pravděpodobně rok 1994.) Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu ministrovi a prosím pana poslance Bílého, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Bílý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, poslankyně a poslanci, kolegové a kolegyně, ráno jsem podal interpelaci na ministra školství pana prof. dr. Petra Piťhu ohledně pololetních vysvědčení. Řeknu vám stručný obsah této interpelace. V souvislosti s pololetním hodnocením byla jako veřejné listiny připravována vysvědčení a setkali se s celou řadou případů, které máme dokumentovány, že ze strany učitelů a ředitelů škol byl tlak na změnu národnosti, tedy z národnosti moravské na národnost českou. Do této situace, která nastala na Moravě, velmi negativně zapůsobil pokyn ministerstva školství o tom, že na vysvědčení se nebude zapisovat národnost a státní příslušnost, Já jsem požádal ministra školství, proč tato kolonka nemá být vyplňována. Mohu pochopit, že státní příslušnost je v této situaci složitá, ale kolonka národnost klidně vyplněna mohla být. Myslím si, že pololetní vysvědčení je veřejná listina a musí být ve svých údajích úplná.

Rád bych upozornil, že Listina lidských práv a svobod k pojmu hlášení se ke své národnosti zahrnuje i právo uvádět svoji národnost na veřejných listinách, a tou vysvědčení bezpochyby je. Věřím, že řádné objasnění této situace rozptýlí nejistotu občanů hlásících se k moravské národnosti a že pan ministr tímto odstraní určité pochybnosti, jaký bude mít český stát ke svým národnostem.

Rád bych upozornil, že často jsme svědky toho, i v oblasti národní, že se zde mluví o moravském nacionalismu, s nímž se ztotožňuje to, co je zdravé pro každý stát, tedy pocit vlastní identity, ztotožnění se s určitou skupinou a pochopení, že i tato skupina má svá práva, která nejsou totožná s právy jednotlivých členů. V tomto momentě bych rád upozornil na to, že zcela neodůvodněně určitými politickými kruhy se šíří vlna českého šovinismu. Upozornil bych na dnešní Český deník, který uveřejnil tuto citaci, kterou zde publikoval pan Bohuslav Ventura, který byl - jak předpokládám - mluvčím ministerstva vnitra. Cituji: "Náhle panuje obava z narůstání nacionalistických moravských tendencí. Ty tendence se dají ztotožnit s panem Bílým, jež velí černým šikům několikahlavé echtmoravské legie. Pro řešení problému je prý nejlepším lékem referendum. Nevím, zda by v první fázi nepomohlo něco ruční domluvy třeba v místech, kde svou velikost během volby prezidenta předváděl pan Sládek."

Prosím vás, to není nic jiného, než vyzývání k násilí, to je opravdu to, co nejméně při stabilizaci státu potřebujeme. Potřebujeme zde jasná pravidla i uspořádání vztahů mezi národy a národnostmi, potřebujeme, aby zde převládal pocit spolupráce národů a nikoli pocit šovinismu a štvaní, ke kterému se některé deníky zneužívají.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Bílému a prosím pana poslance Wagnera.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP