Poslanec Martin Syka: Pane místopředsedo,
já se omlouvám, vystupuji jenom s faktickou poznámkou.
Prosil bych poslance, aby si uvědomili, co to je interpelace.
To, co tady bylo řečeno, to byla vlastní
koncepce zdravotnictví. Tam bychom mohli diskutovat a tato
diskuse patří na půdu výboru. Prosím
vás, nepleťte si, co to je interpelace.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Sykovi za jeho faktickou poznámku. Prosím
paní poslankyni Bumbovou.
Poslankyně Stanislava Bumbová: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, dámy a pánové, chci se obrátit
na vládu s dotazem. Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy připravuje
od příštího školního roku
zavedení řady úsporných opatření
v oblasti školství, protože přidělená
částka z rozpočtu České republiky
nestačí pokrýt všechny výdaje.
Jedná se např. o zavedení poplatků
na dítě, které dochází do školní
družiny, snížení dotací na domy
dětí, základní umělecké
školy apod. Také vysoké školy mají
na rok 1993 rozpočet nižší. Bylo jim doporučeno,
aby ušetřily na vědeckovýzkumné
činnosti, na sociálních výdajích,
tedy na úkor studentů. Uvažuje se o zavedení
školného, které by mohlo na finančně
náročných vysokých školách
dosáhnout třeba i 30 tis. ročně. Když
k tomu připočteme zvýšené poplatky
za stravné, kolejné a případně
i jízdné, stane se pro zájemce ze sociálně
slabších rodin studium na vysokých školách
téměř nedostupné. Zatím však
nebylo nic řečeno o tom, jak vyvážit
sociální dopady na současné i budoucí
vysokoškoláky.
A proto vznáším dotaz na vládu České
republiky, jak chce do budoucna tuto situaci řešit,
jakým způsobem budou kompenzovány zvýšené
výdaje rodičů, zejména s nízkými
příjmy, na vzdělání svých
dětí. Týká se to zejména vypracování
příslušných právních norem,
které by umožňovaly přístup ke
vzdělání všem nadaným mladým
lidem, kteří o to projeví zájem. Rodiče
i studenti by měli mít v tomto směru co nejdříve
jasno. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
paní poslankyni Bumbové. Prosím pana poslance
Vačkáře. Připraví se pan poslanec
Hájek Josef s dotazem na pana místopředsedu
vlády Kočárníka.
Poslanec Jiří Vačkář: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych
se obrátil s interpelací na pana ministra Luxe.
V říjnu 1992 schválila vláda České
republiky úvěr státním statkům,
který byl určen na zajištění
podzimních prací. Výše úvěru
činila 2,5 mld. Kčs. Tento úvěr nebyl
poskytnut v celé výši a navíc nebyl
poskytnut včas. Na příklad v okrese Karlovy
Vary byl některým statkům poskytnut pouze
částečný úvěr přibližně
20% z nárokované částky, a to až
30. 12. 1992. Nesplnění příslibu vlády
způsobilo vysokou platební neschopnost těchto
podniků. V současné době nemají
statky díky tomuto postupu finanční prostředky
na nákup vstupů pro přípravu jarních
prací. Vzhledem k této situaci byla v mnoha případech
zdržena i privatizace těchto zemědělských
podniků. Z výše uvedených důvodů
podávám tuto interpelaci a požaduji, aby byl
neprodleně poskytnut zbytek úvěru, za druhé
v případě, že to není možné,
odpovědět na otázku, kdy bude poskytnut zbytek
úvěru, za třetí vysvětlení,
jak hodlá vláda řešit vzniklou situaci.
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Vačkářovi. Prosím pana
poslance Josefa Hájka. Jako další se připraví
pan poslanec Sochor s podnětem na ministra obrany a ministra
vnitra. Prosím pana poslance Josefa Hájka.
Poslanec Josef Hájek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
vystupuji v bodě "Interpelace, otázky a podněty:
říkám to z toho důvodu, aby nenásledovala
faktická poznámka, že interpelace má
vypadat jinak. Právě jsem se snažil část
svých otázek zkonzultovat s odcházejícím
panem místopředsedou Kočárníkem.
Tedy v jeho nepřítomnosti bych přednesl některé
otázky, položil některé dotazy, které
vycházejí z předběžné
zprávy o rozpočtovém hospodaření
za rok 1992. Myslím, že serioznější
bude hlubší analýzu, hlubší rozbory
a závažnější výroky o tom,
jaké toto rozpočtové období bylo,
ponechat až na projednávání státního
závěrečného účtu. V
každém případě však označování
rozpočtového výsledku za rok 1992 slovy "nekonečně
výborné výsledky" považuji za nadnesené.
Chtěl bych říci, že to chápu,
že to nejsou výsledky konečné, čili
"ne konečné".
Proč to říkám? Říkám
to z toho důvodu, že například z operativního
hlášení České národní
banky o pokladním plnění státního
rozpočtu k 20. 1. 1993, které de facto rekapituluje
již část třináctého období,
čili dodatkového období, z tohoto hlášení
je zřejmé, že schodek rozpočtu České
republiky namísto uváděné dnes 1,02
mld. by měl být již dnes zhruba o 625 mil.
vyšší.
Jsou tady i - řekl bych - zkušenosti z výslednosti
tohoto dodatkového období z minulých let,
které svědčí o tom, že je možné
očekávat souhrnný dopad, negativní
dopad do státního závěrečného
účtu a do celkového schodku ve výši
další 1 mld. korun.
Nechci ale rozebírat jednotlivé příjmy
a výdaje a tuto diskusi bych ponechal skutečně
až na hodnocení státního závěrečného
účtu. Dovolte mi však dvě zásadní
konstatace.
Jedna spočívá v tom, že se málo
ví a málo říká, že k 31.
12. jsme kromě oficiálních a námi
schválených dluhopisů byli krátkodobě
financováni formou tzv. pokladních poukázek,
což jsou krátkodobé úvěry státního
rozpočtu u bankovního systému ve výši
5 mld. korun. T. j. stav k 31. 12. A dále ještě
tu konstanci: všichni jsme tady prováděli v
závěru minulého roku rozpočtovou změnu,
změnu rozpočtového zákona, kde jsme
změnou zákona snížili dotaci do rozpočtu
měst a obcí ve výši 6 mld. korun. Byli
jsme ubezpečováni, že obdobná tvrdost
bude použita i v rámci rozpočtových
opatření ve směru k ústředně
řízeným orgánům. Podíváme-li
se na absolutní příjmy a výdaje, oscilují
- řekl bych - na úrovni schválené
rozpočtové změny. Jinými slovy konstatuji,
že veškerá tvrdost rozpočtového
omezení ve výši 6 mld. korun byla promítnuta
pouze do rozpočtu okresních úřadů
a obcí.
Mám tento dotaz na ministra financí: Jakým
způsobem byla provedena rozpočtová inventura
mezi ministerstvem financí a Všeobecnou zdravotní
pojišťovnou, jestliže se dnes publikují
dnes běžné názory, že Všeobecná
zdravotní pojišťovna ještě v dubnu
bude splácet své závazky jednotlivým
zdravotním zařízením za rok 1992.
Myslím, že toto svědčí nejenom
o faktickém zdravotnickém nezvládnutí
procesu přechodu našeho zdravotnictví na pojišťovací
fond, ale svědčí to i o nezvládnutí
rozpočtovém.
Druhá otázka, kterou mám na pana místopředsedu
Kočárníka: Jakým způsobem a
v jakém čase a kdo bude schvalovat státní
závěrečný účet federace
a rozdělení rozpočtových závazků
a pohledávek, aktiv a pasiv z tohoto hodnocení vyplývajících?
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Hájkovi a prosím pana poslance Sochora.
S další interpelací na ministra zdravotnictví
se hlásí pan poslanec Seifer.
Poslanec Vítězslav Sochor: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně a kolegové. Chtěl vznést
podnět, ne interpelaci, ovšem k ministrům,
kteří tady nejsou. Čili to stahuji. Dám
to písemně formou interpelace, protože jsem
předpokládal, že na základě jejich
vyjádření k podnětům, bychom
mohli přijmout účelné usnesení,
které by mohlo ušetřit spoustu peněz.
Jelikož tady ministři nejsou, stahuji a dám
písemně.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci a prosím pana poslance Seifera. Jako další
se připraví paní poslankyně Nováková,
jejíž přihláška je poslední.
Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedající,
vážená vládo, kolegyně a kolegové,
dovolím si vystoupit s interpelací společně
s panem poslancem Haringerem za poslanecký klub KDS. Je
to interpelace na pana ministra zdravotnictví Loma.
Vážený pane ministře, obracím
se na vás formou interpelace s dotazem, který přesahuje
pouhou zvídavost jedince. Pokud bych chtěl ukojit
pouze vlastní potřebu informace, nedovolil bych
si obtěžovat vládu a sehnal bych si ji sám.
Dokonce bych se rozpakoval podobný dotaz vládě
předložit, kdybych neměl možnost si potřebné
informace zjistit sám, protože bych nemohl upozornit
na případné chyby nebo omyly.
Smyslem interpelace je, aby se vláda celým problémem
musela zabývat a aby všichni poslanci Poslanecké
sněmovny Parlamentu ČR dostali potřebné
informace na stůl. Jde o to, aby poslanci při náročném
rozhodování o důležitých otázkách
dalšího vývoje našeho státu museli
brát v potaz i faktickou realitu, kterou - jak se obávám
- všichni podceňujeme.
Žádám vás proto, pane ministře,
a vaším prostřednictvím vládu
o sdělení základních údajů
o zdravotním stavu populace České republiky
v loňském roce. Zejména jde o
- počet žen léčících se
na neplodnost v loňském roce (na 1000 žen);
- počet registrovaných samovolných potratů
(na 1000 těhotenství);
- počet rizikových těhotenství (na
1000 těhotných);
- počet narozených mrtvých dětí
(na 1000 porodů);
- počet úmrtí dětí do věku
jednoho resp. tří let (na 1000 dětí);
- počet dětí, u kterých se ukázala
evidentní vada po narození (na 1000 dětí);
- počet dětí, u kterých se vada zjistila
ve třech letech (na 1000 dětí);
- počet dětí do 15 let, které musí
navštěvovat zvláštní školy
nebo speciální školy pro postiženou mládež
(na 1000 dětí);
- počet dětí do 15 let léčených
na alergie (na 1000 dětí);
- počet dětí do 15 let léčených
na astma (na 1000 dětí);
- počet úmrtí na zhoubné nádory
(na 1000 lidí);
- počet úmrtí dětí do 15 let
na zhoubné nádory (na 1000 dětí);
- počet lidí a dětí léčených
na zhoubné nádory;
- počet úmrtí na civilizační
choroby;
- a samozřejmě střední věk
mužů a žen, tzn. věk, kterého se
dožijí.
Protože absolutní čísla za jediný
rok nevyjadřují vývoj, žádám
ve všech bodech srovnání s obdobím před
30 lety, nejlépe s rokem 1962, a současně
srovnání s vývojem a situací ve vyspělých
sousedních zemích, kde jsou srovnatelné klimatické
podmínky, tzn. v Rakousku a ve Spolkové republice
Německo bez bývalé NDR. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Seiferovi, prosím paní poslankyni
Novákovou. Připraví se paní poslankyně
Stiborová.
Poslankyně Eva Nováková: Vážený
pane předsedající, vážení
členové vlády, vážení
kolegové. Obracím se s dotazem na pana ministra
práce a sociálních věcí Vodičku
a pana ministra financí Kočárníka.
Ptám se, zda dojde ke změně současného
systému čerpání prostředků
na aktivní politiku zaměstnanosti, který
činí pouze 25% z celkových výdajů
na státní politiku zaměstnanosti oproti podstatně
lepším možnostem v minulém roce, eventuelně
zda jsou v tomto smyslu připravována jiná
opatření. Na mnoha úřadech práce
se jedná o praktické zastavení aktivní
politiky zaměstnanosti, protože čerpání
v prvním čtvrtletí 1993 je už smluvně
vyčerpáno, ba někdy i přečerpáno
dohodami uzavřenými v roce 1992. Vzhledem k tomu,
že se podstatně snižuje částka
na činnost proti nezaměstnanosti, tj. zřizováním
veřejně prospěšných prací,
společensky účelných pracovních
míst, hrazení nástupní praxe nezaměstnatelným
absolventům škol, příspěvek na
chráněné dílny pro osoby se změněnou
pracovní schopností atd., zvýší
se nepochybně i z těchto důvodů nezaměstnanost.
Bohužel toto opatření pocítí
i podnikatelé, se kterými úřady práce
začaly dobře spolupracovat a efektivně jim
pomáhat. Jestliže podnikatelé přispívají
ze svého sociálního zabezpečení
4%, domnívám se, že je to vůči
nim i z tohoto důvodu značně nespravedlivé.
V minulém roce uplatňováním aktivní
politiky zaměstnanosti se podařilo zhruba 140 tisíc
osob umístit na nová pracovní místa.
Ptám se tedy, protože mám vážné
obavy z důsledků výše uvedených
skutečností a obávám se, aby se úřady
práce nestaly pouze místem poskytování
podpory v nezaměstnanosti, tedy uchovávání
pasivních pracovních sil.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
paní poslankyni Novákové a prosím
paní poslankyni Stiborovou k řečništi.
Připraví se pan poslanec Recman.
Poslankyně Marie Stiborová: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové.
Obracím se s interpelací na vládu České
republiky v otázce vědní politiky. V současné
době vzhledem ke snížení rozpočtu
Akademie věd České republiky o 400 milionů
korun, tak jak bylo schváleno v zákoně o
státním rozpočtu, dochází ke
zvláštní situaci v této instituci. Drastické
snížení rozpočtu vede pochopitelně
i k drastické redukci našeho badatelského výzkumu.
Finance jsou však jedna záležitost. Druhá
záležitost je, že v České republice
chybí - podtrhuji - chybí vládní koncepce
vědní politiky. V tomto směru poté
dochází i k drastické i chaotické
situaci v Akademii věd.
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu,
mládež a tělovýchovu v celé záležitosti
již dvakrát jednal a přijal již konkrétní
usnesení. V tomto usnesení je mj. začleněn
i požadavek, aby byla ihned ukončena likvidace pracovišť
Akademie věd. Proces v Akademii však ke zděšení
pracovníků pokračuje dále.
Interpeluji vládu s tím, aby předložila
co nejdříve koncepci vědní politiky.
Věřím, že by to mohlo napomoci v situaci
k aktivnímu řešení na vědecké
frontě a zároveň by nedošlo k nevyužívání
intelektuálního potenciálu občanů
našeho státu. Doporučovala bych, aby moje interpelace
byla vzata jako interpelace naléhavá a požadovala
bych odpověď do deseti dnů. Děkuji Vám.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
paní poslankyni Stiborové, je zde procedurální
návrh na zkrácení lhůty z 30 na 10
dnů a prohlášení interpelace za naléhavou.
Faktická poznámka..
(Z pléna: Žádám o přezkoumání,
zda je sněmovna usnášeníschopná.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vyhovím
této faktické připomínce. Prosím
pány poslance a paní poslankyně, aby se z
předsálí laskavě dostavili do sněmovny,
bude se hlasovat.
Domnívám se, že v tomto momentě není
třeba ověřovat počet. Dávám
hlasovat o návrhu paní poslankyně Stiborové,
aby její interpelace byla zvážena jako naléhavá
s tím, že by byla zkrácena lhůta k odpovědi
na 10 dnů.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 58.
Kdo je proti tomuto návrhu? 37.
Kdo se zdržel hlasování? 24.
Návrh nebyl přijat.
Prosím pana poslance Recmana, aby přistoupil k řečništi.
Faktická poznámka z pléna.
(Z pléna: Já bych požádal o kontrolu
hlasování.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Další
faktickou připomínku má pan poslanec Body.
Poslanec Ladislav Body: Já se domnívám,
že počet hlasů proti neodpovídá
tomu nahlášenému výsledku.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Je zde námitka
proti hlasování. Dám hlasovat znovu.
Ptám se, kdo je pro návrh paní poslankyně
Stiborové, jak jsme o něm hlasovali minule, tedy
na zkrácení lhůty z 30 na 10 dnů a
prohlášení její interpelace za naléhavou,
nechť zvedne ruku. 59.
Kdo je proti tomuto návrhu? 37.
Kdo se zdržel hlasování? 21.
Návrh byl přijat. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Jako další
je přihlášen pan poslanec Recman, uděluji
mu slovo. - Ještě jedna faktická poznámka.
Poslanec Oldřich Váca: Nyní žádám
o opakování hlasování já, toto
hlasování neodpovídá skutečnosti.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Prosím
o klid. Je zde další faktická poznámka,
připomínka s návrhem na nové hlasování.
Prosil bych ověřovatele Poslanecké sněmovny,
aby se ujali své funkce. - Ještě jedna faktická
poznámka pana poslance Frommera.
Poslanec Alfred Frommer: Vážený pane
předsedající, kolegyně a kolegové,
myslím, že jednáme o záležitosti
nejvyšší důležitosti, o Akademii
věd. Dovoluji si tvrdit z tohoto místa, že
jakékoli zpochybňování principu tohoto
jednání o Akademii věd je nedůstojné
tohoto senátu. Ve výboru pro vzdělání
- a jak celý ten dlouhý název je - jsme o
této věci velmi důležitě a zásadně
jednali a výbor se tím zabývá. Prosím,
abyste tuto okolnost vzali v úvahu, protože jestliže
připustíme nějakým způsobem
likvidování vzdělání, ....
(Místopředseda Tollner: Pane poslanče, prosím
o faktickou poznámku.).... nedělejme tedy z této
záležitosti komedii.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Nicméně
byl tu návrh na nové hlasování. Prosím
ověřovatele Poslanecké sněmovny, které
budu číst podle seznamu: Pan poslanec Effenberger
- není přítomen, pan poslanec Alfred Frommer
- je přítomen, paní poslankyně Hubová
- není přítomna, pan poslanec Kolář
- není přítomen, paní poslankyně
Matoušková - není přítomna, pan
poslanec Motyčka - není přítomen,
pan poslanec Rymeš - je přítomen, pan poslanec
Tomáš Svoboda - není přítomen,
pan poslanec Oldřich Vrcha - je přítomen
a pan poslanec Eduard Zeman - je přítomen.
Prosil bych přítomné pány poslance
ověřovatele, aby se ujali své funkce, budeme
hlasovat a přepočítávat. - S faktickou
poznámkou se hlásí pan poslanec Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane
místopředsedo, vážení kolegové,
chtěl bych na vás apelovat v jedné věci,
abychom z tohoto hlasování neučinili šňůru
neustálých zpochybňování výsledků
hlasování. Podívejte se - teď do sněmovny
přišli další kolegové a v podstatě
tu je neustálý pohyb, který je spíše
ve prospěch těch, kteří byli názoru
opačného.
Chtěl bych říci, že jednací řád
praví..... "jsou-li pochybnosti o výsledku
hlasování". Podle mého názoru
pochybnosti musí mít sněmovna, protože
jinak se stane, že kterýkoliv poslanec bude žádat
nové a nové přepočítávání.
To bychom tu byli do večera a pořád bychom
přepočítávali.
Berme tedy výsledek, který tady byl, jako spravedlivý
a reálný a nehlasujme znovu.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pane poslanče,
já nemohu přistoupit na váš návrh
a na váš výklad jednacího řádu.
Budeme tedy znovu hlasovat s tím, že ověřovatelé
přepočítávají výsledky.
Ptám se tedy ještě jednou a naposledy, kdo
souhlasí s návrhem paní poslankyně
Stiborové, aby její interpelace byla prohlášena
za naléhavou a byla zkrácena lhůta ze 30
na 10 dnů, nechť zvedne ruku 67.
Kdo je proti tomuto návrhu? 48.
Kdo se zdržel hlasování? 30.
Konstatuji s konečnou platností, že tento návrh
nebyl přijat.
Prosím jako dalšího pana poslance Recmana.
- Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec
Vrcha.
Poslanec Oldřich Vrcha: Pane předsedající,
dámy a pánové, prosím, aby se zjistil
stav ve sněmovně, protože někteří
poslanci hlasovali proti i se zdržovali, tedy dvakrát.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Další
faktická poznámka pan poslanec Ullmann
Poslanec Josef Ullmann: Dámy a pánové,
pro mne je nepřijatelná terminologie "někteří",
prosím, ať se řekne kteří a které
jmenovitě. Takto je to nařčení.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: S další
faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec
Frommer.
Poslanec Alfred Frommer: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, opravdu tato tahanice je naprosto
zbytečná, protože teď jsme si po konzultaci
s panem doktorem Kozlem uvědomili, že 2. února
se celá záležitost projednává
ve výboru pro vzdělání a kulturu a
já vám doporučuji, abychom tuto nechutnou
tahanici skončili, akceptovali výsledek hlasování
a pokračovali ve své práci. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Já
vřele děkuji panu poslanci Frommerovi za jeho faktickou
připomínku, která byla skutečně
faktická a prosím pana poslance Recmana, aby vznesl
svůj podnět na předsedu vlády České
republiky. - Prosím o klid ve sněmovně.
Poslanec Svatomír Recman: Vážený
pane předsedající, přítomní
členové vlády, vážená
sněmovno, obracím se s podnětem na předsedu
vlády ČR z důvodu, že se uvedená
problematika dotýká koordinace činnosti více
resortů vlády ČR, a to minimálně
ministerstva zahraničí, ministerstva financí,
Celní správy, ministerstva dopravy, ministerstva
vnitra a dalších státních orgánů
a institucí.
Podnět se týká zajištění
celního dohledu na kontrolních celních stanovištích
ČR se SR v moravskoslovenském pomezí. Konkrétní
fakta jsou ze stanoviště ze severní Moravy
z Mostu u Jablůnkova a na Bumbálce, i když
jsem si vědom, že tato situace je i na jiných
přechodech a má tedy globální charakter.
Jsem si vědom, v jakém spěchu a za jakých
podmínek došlo k rozdělení našeho
společného státu na dva mezinárodní
subjekty vytvořením společných hranic
a následným řešením této
zcela nové situace dohodami a smlouvami mezi Českou
republikou a Slovenskou republikou.
Chtěl bych říci, že na rozdíl
od legislativního procesu, který se v podstatě
podařilo zabezpečit do konce roku 1992 v obou národních
parlamentech a vládách, je situace na konkrétních
stanovištích podstatně horší a
nedostatečně zabezpečená i na počátku
letošního roku.
Mám podnět na předsedu vlády, který
se týká způsobu řešení
této nepříznivé situace výkonnou
mocí České republiky:
1. Jde o otázku stanovení celního prostoru
a jeho označení v místech přechodu
česko-slovenských hranic.
2. Otázka snížení rychlosti před
vjezdem do celního prostoru.
3. Vyhlášení přechodových stanic
v železniční dopravě a úpravy
grafikonu.
4. Přednostní zabezpečení telefonického
a telekomunikačního spojení.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Recmanovi a dávám slovo panu poslanci
Raškovi.
Poslanec Miroslav Raška: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
jménem poslanců Jaroslava Vlčka, Pavla Seifera
a svým podávám interpelaci na předsedu
vlády České republiky pana Václava
Klause ve věci veřejné informovanosti o energetické
koncepci České republiky a s tím související
otázky dostavby jaderné elektrárny Temelín.
Proces výstavby jaderné elektrárny Temelín,
který byl sporný již od začátku,
vystupuje nyní do popředí především
prostřednictvím kusých informací ve
sdělovacích prostředcích o jednání
ekonomických ministrů vlády České
republiky či aktivitách ekologických iniciativ.
Vcelku zaužívanými slovy jsou severočeská
hnědouhelná lobby Westinghouse, ČEZ a podobně.
Hovoří o tom více či méně
zasvěceně kde kdo. Sdělovací zdroje
informací mají však společného
jednoho jmenovatele, a to je účelovost. Jsem přesvědčen,
že tato závažná otázka má
hlavně tyto dva momenty. Vyřešení energetické
koncepce České republiky a její veřejné
projednání parlamentem. K potřebným
rozhodnutím je nutné znát odpovědi
na tyto otázky:
1. Způsob financování energetické
koncepce s a bez jaderné elektrárny Temelín.
2. Vyčerpávající ekonomický
rozklad nákladů na výrobu jednotky elektrické
energie z jaderné elektrárny a v odsířené
klasické uhelné elektrárně s přihlédnutím
k dalším nákladům, to jest výstavba
a případná likvidace po dožití
jednoho nebo druhého zdroje, uložení a likvidace
odpadu, dopadu na životní prostředí,
restrukturalizace výroby ČEZ.
3. Vyhodnocení společenských rizik spojených
s únikem radioaktivních látek, havárií
nebo poruch na jaderné elektrárně.
4. Jmenovitě, které stávající
zdroje budou napojením na elektrárnu Temelín
vyřazeny, modernizovány či ponechány
v provozu v závislosti na předložené
a podložené prognóze elektrické energie
a tepelné energie do roku 2010.
5. Vývoj dovozu a vývozu elektrické energie
do roku 2010 s přihlédnutím samozřejmě
k jeho utlumování: tedy vývozu elektrické
energie.
6. Jak rozhodnutí o výstavbě elektrárny
Temelín ovlivní privatizaci Českých
energetických závodů.
Jsem přesvědčen, že přenesení
otázky dostavby jaderné elektrárny Temelín
na parlamentní půdu umožní za předpokladu
objektivních podkladů vyřešit traumatický
bod v životě naší společnosti.
Domnívám se, že věc jaderné elektrárny
Temelín je věcí občanů celé
České republiky. Řešení této
otázky bez zásadního rozhodnutí Parlamentu
České republiky pouze vládou považuji
za nesprávné.
Svoji interpelaci považuji za naléhavou a žádám
o posouzení této naléhavosti sněmovnou.
Doporučuji zkrátit dobu pro projednání
na 10 dnů.