Čtvrtek 28. ledna 1993

Začátek schůze Poslanecké sněmovny

28. ledna 1993 v 9.10 hodin

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředsedové PSP J. Vlach, J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 190 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, ministr životního prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr hospodářství K. Dyba, ministr zdravotnictví P. Lom, ministr státní kontroly I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr zahraničních věcí J. Zieleniec, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu P. Hussar.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vážení hosté!

Z pověření předsedy Poslanecké sněmovny zahajuji druhý jednací den 3. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Podle zprávy Kanceláře je podepsáno 115 poslanců, můžeme tedy začít s naším jednáním.

K projednání nám zbývají tyto body:

Předběžná zpráva vlády o plnění státního rozpočtu ČR za rok 1992.

Interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny na členy vlády a odpovědi členů vlády na interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny.

Návrh na jmenování stálých delegací Poslanecké sněmovny do meziparlamentních organizací.

U následujících bodů jsme jednání přerušili:

Zpráva o situaci v kontrolních institucích ČR, ministerstvu státní kontroly a Nejvyšším kontrolním úřadu.

Návrh statutu Nejvyššího kontrolního úřadu.

Dalším přerušeným bodem je Návrh na zřízení poslaneckých komisí Poslanecké sněmovny - bylo přerušeno projednávání Návrhu na zřízení dočasné komise pro vypracování návrhu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

A posledním přerušeným bodem je Návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky městského zastupitelstva Žďár nad Sázavou. S návrhem na doplnění pořadu se přihlásil poslanec Robert Kolář, jemuž uděluji slovo, dále se hlásí paní poslankyně Röschová a pan poslanec Koronthály, jimž udělím slovo potom.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená vládo, vážená sněmovno!

Dovolte, abych předstoupil s procedurálním návrhem na rozšíření programu dnešní schůze. Jedná se o bod Usnesení Poslanecké sněmovny ve věci přidělování mezinárodních silničních povolení. Pokud by Poslanecká sněmovna schválila zařazení tohoto bodu do dnešního programu, navrhuji jej zařadit tak, aby byl zařazen po programu, k němuž je nutná účast vlády, čili po bodu Odpovědi na interpelace poslanců. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Kolářovi, s návrhem na doplnění programu vystoupí paní poslankyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, dámy a pánové, měla bych návrh na doplnění programu, a to jako předposlední bod Zprávu mandátového a imunitního výboru a Návrh na usnesení o udělení souhlasu s trestním stíháním poslance.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji paní poslankyni Röschové, slovo má pan poslanec Koronthály.

Poslanec Vladimír Koronthály: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, měl bych procedurální návrh na rozšíření dnešního jednání sněmovny o bod Návrh na usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ke stavu televizního vysílání České televize po 1. lednu 1993. Tento návrh plyne z usnesení komise výboru pro sdělovací prostředky. Pokud bude tento návrh přijat, vzhledem k tomu, že usnesení je třeba teprve rozmnožit, navrhuji, aby byl zařazen někam ke konci dnešního jednání. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Koronthálymu. Hlásí se ještě pan poslanec Recman.

Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážená sněmovno, chtěl bych rozšířit jednání dnešní schůze o dva body, které jsou v podstatě informace.

Především jde o informaci vlády o současném stavu v cenové a daňové oblasti a o minimalizaci dopadu na obyvatelstvo.

A druhá informace je informace vlády o současné situaci v oblasti zdravotnictví a o způsobech jejího řešení.

Žádal bych o zařazení na konec jednání dnešní schůze. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.

Je zde celkem 5 návrhů na rozšíření programu. Dám o těchto návrzích hlasovat bez rozpravy.

Nejprve budeme hlasovat o návrhu pana poslance Roberta Koláře, který navrhl, aby za bod Odpovědi členů vlády na interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny byl zařazen bod označený jako Návrh usnesení na řešení problematiky přidělování mezinárodních silničních přepravních povolení MKD.

Kdo souhlasí s tímto návrhem na doplnění pořadu, nechť zvedne ruku 114.

Je někdo proti? Nikdo.

Protože je to první hlasování, kdo se zdržel hlasování? 10.

Děkuji, návrh byl přijat.

Dalším návrhem na doplnění pořadu byl návrh paní poslankyně Anny Röschové, aby jako předposlední bod našeho jednání této schůze byla zařazena Zpráva mandátového a imunitního výboru s návrhem na usnesení na trestní stíhání poslance Poslanecké sněmovny.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku. 113.

Kdo je proti? Nikdo.

Návrh byl přijat.

Potom vystoupil s návrhem na doplnění pořadu pan poslanec Koronthály, aby před bod, který jsme právě odhlasovali, byl zařazen Návrh na usnesení ke stavu televizního vysílání České televize po 1. lednu 1993.

Ptám se sněmovny, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program naší schůze, nechť zvedne ruku. 87.

Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 39.

Konstatuji, že návrh byl přijat.

Dva návrhy vznesl pan poslanec Recman. Prvním návrhem by byla informace vlády České republiky o stavu v cenové a daňové oblasti. Zařadil bych tento návrh jako čtvrtý od konce.

Souhlasí s tím pan poslanec? (Posl. Recman: ano).

Budeme hlasovat. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku. 50.

Kdo je proti tomuto návrhu? 16.

Kdo se zdržel hlasování? 63.

Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat.

Jako druhý návrh vznesl pan poslanec Recman návrh, aby zde byla předložena informace vlády České republiky o situaci ve zdravotnictví a o způsobech jejího řešení.

Navrhuji opět zařadit jako čtvrtý bod od konce.

Ptám se sněmovny, kdo je pro zařazení tohoto návrhu, nechť zvedne ruku. 58.

Kdo je proti tomuto návrhu? 5.

Tento návrh nebyl přijat.

Přistoupíme nyní k projednávání dnešního programu. Naším prvním bodem bude

XIV.

Předběžná zpráva vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za rok 1992

Z pověření vlády České republiky podá zprávu místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych přednesl stručnou, předběžnou zprávu o výsledcích hospodaření rozpočtu České republiky za rok 1992.

Chtěl bych se v úvodu zmínit velmi stručně o třech, čtyřech základních ekonomických údajích, kde bych chtěl říci, že předběžná nebo některá konečná data, která máme za rok 1992, potvrzují hodnocení vlády roku 1992 jako roku úspěšného.

Podle předběžných údajů celkový pokles hrubého domácího produktu činil 6,7%, což je lepší výsledek než se očekávalo. Nesporně k pozitivním výsledkům roku 1992 patří míra inflace, která za rok 1992 činila 11,1%, cenová hladina v roce 1992 proti roku 1991 vzrostla o 12,7%. Chci říci, že je to velmi úspěšný výsledek. Pro srovnání v Maďarsku dosáhla míra inflace v roce 1992 25% a v Polsku 50%.

Míra nezaměstnanosti činila ke konci roku 1992 2,57%, což je procento, které patří v Evropě k nejnižším. Rovněž vývoj v oblasti vnějších vztahů byl v zásadě rovnovážný.

Dovolte mi nyní, abych vás seznámil s předběžnými údaji o hospodaření rozpočtu České republiky. Předběžnými proto, protože probíhá dále jejich zpřesňování a zejména o čemž se zmíním později - dochází ke zpřesňování odvodů daní placených Slovenskem do společných příjmů.

Celkové příjmy podle schváleného rozpočtu měly činit 249,9 miliardy korun, příjmy k 31. 12. - tedy znovu opakuji, jako předběžný údaj - byly 251,4, čili plnění příjmů na 100,6%.

Výdaje rozpočtu byly rovněž 249,9 mld. korun. Výdaje činily k 31. 12. ve skutečnosti 252,4 mld. korun. To znamená, že výdaje byly plněny na 101%.

Saldo takto vykázaného rozpočtu je mírný deficit ve výši 1 miliardy korun, který představuje zhruba 0,4% z celkových příjmů. Sám o sobě tento výsledek je velmi dobrý a chci říci, že podle analýzy prosincových dat jej nepokládám za konečný, protože do společných příjmů ze Slovenska nebyly správně zúčtovány daně z obratu a pravděpodobně i část odvodů ze zisku. Podle našich odhadů, které se prověřují a na které jsem upozornil ministra financí Slovenské republiky, by odvody daně z obratu do společných příjmů měly být v prosinci nesporně vyšší než byly skutečně odvedeny. Pokud tento náš odhad bude potvrzen analýzou, pak by to znamenalo, že rozpočet České republiky skončil mírným přebytkem ve výši zhruba 200 - 400 miliónů korun.

Z celkových příjmů nebyla splněna v rozpočtované výši daň z obratu a odvody ze zisku. Jejich plnění je nižší než předpokládá rozpočet. Naopak byly překročeny odvody z objemu mezd a daň ze mzdy. Z celkového objemu výdajů ve výši 252,4 miliardy koruny došlo k překročení rozpočtu zhruba o 2,5 miliardy korun, což je asi 1 %. K překročení výdajových položek došlo zejména u dávek sociálního zabezpečení o 4,1% především v důsledku úpravy důchodů a rodičovského příspěvku.

Z hlediska jednotlivých výdajových položek byly více než činil schválený rozpočet čerpány výdaje na sociální zabezpečení, výdaje na dotace místním rozpočtům. Naopak pod úrovní rozpočtu zůstaly dotace na investice rozpočtovým organizacím a neinvestiční dotace podnikům. K 30. 11. minulého roku místní rozpočty vykázaly přebytek ve výši 11,4 mld. koruny a odhadujeme - to je odhad, prosím - že ke konci roku 1992 činil přebytek na účtě místních rozpočtů zhruba 9 miliard korun. Vezmeme-li v úvahu financování komplexní bytové výstavby formou obligací, znamená to, že rozpočtové hospodaření České republiky jako celku skončilo mírným přebytkem a znamená to, že veřejné finance České republiky v roce 1992 přispěly význačnou měrou ke stabilizaci české ekonomiky a že tyto veřejné finance jsou zdravé.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu místopředsedovi vlády a otvírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Písemné přihlášky nemám. Protože se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Navrhuji přijmout následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna bere na vědomí předběžnou zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za rok 1992."

Připomínky nemá nikdo k tomuto usnesení? Dám tedy o něm hlasovat.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení, nechť zvedne ruku. 101.

Kdo je proti tomuto usnesení? Nikdo.

Konstatuji, že usnesení bylo přijato.

Přistoupíme k dalšímu bodu programu, tímto bodem jsou

XV.

Interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny na členy vlády České republiky

Než dám slovo přihlášeným poslancům, chci upozornit členy vlády, že pokud si bude některý přát odpovědět na interpelace, otázky a podněty, bude mít příležitost v dalším bodě. Ptám se, kdo se hlásí? Pan poslanec Šoler, uděluji mu slovo.

Poslanec Jiří Šoler: Vážené předsednictvo, vážení poslanci, vážené poslankyně, pouze stručně bych chtěl podle § 92 jednacího řádu požádat pana ministra Kočárníka o písemnou informaci o jedné záležitosti.

Obracejí se na mne mnohé ekologické organizace v záležitosti zdanění takových subjektů, které obvykle v západním daňovém systému jsou nazývány non-profit organizacemi. To znamená organizace, jejichž činnost je spíše jiného charakteru než výdělečného.

Jsem si vědom, že pracovníci ministerstva financí nám podali v této věci určité informace na zasedání výboru pro regionální rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Přesto bych rád, kdyby mně pan ministr nebo pracovníci jeho ministerstva mohli podat v písemné formě nějaký přehled o tom, jak se v této věci postupuje, abych mohl kopii těchto informací předat těmto organizacím. Současně bych chtěl požádat o pokud možno urychlení celé záležitosti. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Šolerovi, jako další se přihlásil pan poslanec Kuchař s interpelací na ministra pana Dybu a na pana ministra školství. Uděluji mu slovo.

Poslanec Vlastislav Kuchař: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, na základě poslaneckého průzkumu v regionu a získaných poznatků konstatuji katastrofální stav a naprostou nekoncepčnost v oblasti učňovského školství.

Tento stav plyne z celkové neujasněnosti budoucnosti tohoto školství. Zjevně zde chybí provázanost práce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s ministerstvem hospodářství České republiky, které je zřizovatelem naprosté většiny středních odborných učilišť a v rámci kompetenčního zákona převzalo mimořádnou odpovědnost za chod této oblasti školství.

Ve svízelné situaci jsou mistři odborné výchovy i učitelé odborných předmětů, kteří vyjadřují jednoznačnou nespokojenost se stanovenými kvalifikačními požadavky a pravidly pro stanovení platů, které místo očekávaného zvýšení vedly spíše ke stagnaci a často i k jejich poklesu.

Zvláštní kapitolou je systém financování učňovského školství, v němž nejsou zvýhodněny finančním zainteresováním hospodářské organizace, které investují do přípravy a výchovy nových pracovních sil, proti těm, které si je berou jako hotové na trhu pracovní síly.

Kategorie státních učňů se tak stává produktem neujasněnosti o budoucí potřebě v jednotlivých profesích a vyučenci této kategorie budou muset procházet pro své další uplatnění rekvalifikacemi, které celý proces přípravy nových zaměstnanců ještě zdraží. Přitom dopady této reality na vztah ke vzdělání a práci u této části mladé generace se těžko dají vyčíslit.

Učňovské školství a lidé v něm pracující jsou ve velmi špatné situaci. Hrozí tak možnost postupného rozkladu učňovského školství v dnešní podobě, aniž je zpracována alternativa jeho existence. Hrozí ztráta řady kvalifikovaných a obětavých mistrů a pedagogů.

Žádám proto ministerstvo hospodářství a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o urychlené zpracování koncepce celé výchovně vzdělávací soustavy včetně učňovského školství. Měla by obsahovat i jasný a přehledný systém jejího financování, vyplývající z logických vazeb všech zainteresovaných subjektů a potřeb společnosti.

Vzhledem k tomu, že jde o mimořádně závažný problém, který nakonec dokumentují i četné petice zasílané zákonodárnému sboru, žádám, aby sněmovna posoudila mou interpelaci jako naléhavou a zkrátila lhůtu pro odpověď na 20 dnů.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Kuchařovi, pan poslanec Kuchař vznesl návrh, aby sněmovna zkrátila lhůtu interpelace z 30 na 20 dnů, a posoudila, zda tuto interpelaci vidí jako naléhavou.

O tom je třeba hlasovat, dávám tedy návrh, kdo je pro to, aby interpelace pana poslance Kuchaře byla posouzena jako naléhavá s tím, že se zkrátí lhůta na odpověď na 20 dnů, nechť zvedne ruku. 37.

Kdo je proti tomuto návrhu? 21.

Pro pořádek, kdo se zdržel hlasování? 44.

Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat a odpovězeno bude v nezkrácené lhůtě.

Jako další se s interpelací na ministra zdravotnictví přihlásil pan doktor Rymeš, prosím k řečništi, připraví se paní poslankyně Bumbová s dotazy na vládu.

Poslanec Ladislav Rymeš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, situace vzniklá ve zdravotnictví po 1. lednu 1993 vede pro nedostatek finančních prostředků ke značnému snížení jeho kvality, vede k prohloubení sociálních nejistot pracovníků ve zdravotnictví, vede k omezování spotřeby léků a zdravotně spotřebního materiálu pod minimální únosnou mez a v mnoha případech i k omezování provozu celých zdravotnických zařízení.

Situaci lze rozebrat takto: v období koncem roku 1992 nebyly valnou částí zdravotnických zařízení proplaceny faktury za léky, zdravotně potřebný materiál, potraviny a další komodity, což vede ke zkreslení výsledků plnění státního rozpočtu České republiky za rok 1992.

Schodek za rok 1992 byl přijat do začátku roku 1993 a překlenovací úvěr 1 miliarda korun Všeobecné zdravotní pojišťovně musel být zákonitě těmito dluhy vysoce přečerpán. Nedošlo tedy k oddlužení zdravotnických zařízení za rok 1992. Neprosperitu zdravotnictví, která se bude přenášet do dalšího období, lze přičíst na vrub řady neuvážených změn, které ve zdravotnictví v poslední době nastaly.

Bodový systém odměňování zdravotníků ve zdravotnictví je pro samo zdravotnictví škodlivý. Umožňuje a vede k manipulaci s pacientem, duplicitním vyšetřením, nadbytečným vyšetřením, nepostihuje komplikace. Systém odvádí pozornost od jednoho z hlavních úkolů zdravotnictví, což je důsledná prevence. Co jsou nám platná nákladná zařízení, která jsou schopna řešit nejsložitější výkony, která samozřejmě potřebujeme také, když na druhé straně unikají pozornosti první fáze závažných onemocnění, která jsou v počátku choroby snadno řešitelná. Je opomíjena v poslední době tak věhlasně propagovaná nutnost zvýšení odborné úrovně pracovníků ve zdravotnictví, doškolování, nutnost obhajování funkčních míst na základě testů, povinná periodická školení atd. V neposlední řadě chybí systematický kontrolní systém, který byl možná neuváženými zásahy, možná záměrně zrušen. Přesto přes některé nedostatky svou funkci plnil.

Obrovské finanční prostředky vynakládané na zdravotnictví se rozplývají v nekoncepčnosti výstavby zdravotnických kolosů. Obrovské finanční prostředky unikají také tím, že celé zdravotnictví nemá v nynější době koncepci. Ta chybí převážné většině zdravotnických oborů. Bohužel - a to považuji za jednu z nejzávažnějších chyb ve zdravotnictví tak zvaného totalitního režimu, je nekoncepce a nepropracovanost systému informací o pacientech mezi lékaři tzv. první linie nejen vzájemně, ale i vůči ostatním odborným zařízením. Do této řady je nutno v tomto systému včlenit i ambulantní odborníky. Toto bylo a je provázeno nízkou úrovní technického vybavení informačního systému jak v základních článcích (tím mám na mysli počínaje praktickými lékaři), tak i na vyšších článcích. S tím souvisí i nízké technické vzdělání zdravotnických pracovníků starších ročníků, o kterém spolehlivě můžeme říci, že se v posledním období ještě prohloubilo. Je cítit nechuť k učení pracovat s výpočetní technikou.

Táži se: Jaký dluh nese z roku 1992 Všeobecná zdravotní pojišťovna a následně státní rozpočet a jakým způsobem bude provedeno oddlužení? Navrhuji se současně zabývat následujícími podněty:

1. V co nejkratším možném období zrušit nynější bodový systém odměňování zdravotníků a nahradit jej na úrovni praktických lékařů paušálním poplatkem zdravotnické pojišťovny za jednoho pojištěnce. Každý pojištěnec obdrží jednu kartu na čtvrtletí, kterou odevzdá zvolenému praktickému lékaři a tento o něj bude po toto období pečovat.

2. Zdravotnická zařízení a ambulantní obvodní lékaři budou odměňováni za "vyléčenou diagnózu ". Tento systém donutí zdravotnická zařízení k maximální péči, urychlení a zefektivnění léčby a k maximální snaze zabránit vzniku komplikaci. Umožní vstup praktického lékaře do léčebného procesu ve zdravotnických zařízeních. Tento systém je zavedený a funguje v mnoha státech. Nejenže umožňuje efektivnost, ale současně umožňuje i snadnější přístup k postgraduálnímu vzdělávání praktických lékařů.

3. Urychleně dokončit propracování koncepce doléčování pacientů mimo zdravotnická zařízení.

4. Je nutno urychleně pracovat na koncepci celého zdravotnictví. S tím souvisí práce na dokončení koncepcí jednotlivých oborů. Je nutno neprodleně zahájit práce na jednotném informačním systému ve zdravotnictví na podkladě vytvoření počítačové databáze. Nelze opomenout ani vytvoření koncepce návaznosti státních a nestátních zdravotnických zařízení.

5. Vytvořit kontrolní systém na úrovni nejen odborné, ale i ve vztahu mezi ministerstvem a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, respektive vznikajícími dalšími zdravotnickými pojišťovnami. Dále kontrolní systém zaměřený na vztah mezi zdravotnickými zařízeními a lékárenskou službou, respektive firmami, které dodávají léky, zdravotně spotřební materiál, potraviny a ostatní komodity. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Rymešovi. Prosím paní poslankyni Bumbovou, s interpelací na pana ministra Luxe se připraví pan poslanec Vačkář. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Syka. Promiňte prosím, paní poslankyně.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP