Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

V jednotlivých měsících bylo na dani z obratu inkasováno:

Uvedená čísla ukazují, že ve 3. čtvrtletí došlo ke zlepšení situace na tomto úseku. Již v červnu byl měsíční výnos daně z obratu poprvé vyšší než ve stejném období předcházejícího roku, což signalizovalo postupné zvyšování poptávky a tím i nárůst daňového výnosu. Přesto však za celé dosavadní období 9 měsíců dosáhl měsíční výnos daně v průměru 10,0 mld Kčs, zatímco splnění celoročního předpokladu v této položce by vyžadovalo průměrné měsíční inkaso 12,1 mld Kčs. Propad výnosu daně z obratu k 30. 9. t. r. tedy představuje téměř 19 mld Kčs. Splnění celoročního předpokladu by vyžadovalo inkasovat ve zbývajících měsících roku na této dani téměř 55 mld Kčs, tj. více než 18 mld Kčs měsíčně. Je zřejmé, že je to úkol nereálný a že podobně jako v roce 1991 nedosáhne daň z obratu ani letos předpokládaného výnosu - očekává se výpadek zhruba okolo 20 mld Kčs (v roce 1991 se počítalo s výnosem 141,9 mld Kčs a ve skutečnosti bylo dosaženo pouze 123,4 mld Kčs; pro rok 1992 se uvažuje s výnosem vč. dovozní daně 145 mld Kčs).

Poněvadž jde o společný příjem, na kterém se podílejí ve stanoveném poměru všechny tri státní rozpočty (35 % rozpočet federace, 41,5 % státní rozpočet České republiky a 23,5 % státní rozpočet Slovenské republiky), tak v uvedeném poměru také nesplnění tohoto příjmu ovlivní konečné výsledky jednotlivých rozpočtů v letošním roce.

Dosavadní vývoj příjmů daně z obratu a jeho příčiny jsou ovlivněny zejména těmito faktory:

- v podmínkách prohlubující se příjmové a majetkové diferenciace obyvatelstva přetrvává v souhrnu silný sklon k úsporám; poptávka obyvatelstva po zboží se obnovuje pomalu a peněžní příjmy obyvatelstva rostou rychleji než jeho výdaje za zboží a služby;

- nižší výnosy v 1. pololetí byly ovlivněny jednak nižší poptávkou a daňovými úniky a dále i přesunem poptávky obyvatelstva na zboží podléhající nulové sazbě daně (základní potraviny, paliva, energie) a na výkony dani vůbec nepodléhající (nájemné, komunální služby apod.);

- negativně byl celkový výnos daně z obratu, do něhož je zahrnut i výnos dovozní daně (uvažován ve výši cca 5 mld Kčs), ovlivněn tím, že dovozní daň ke konci září byla minimální a činila pouze 128 mil. Kčs. Vyplývá to především ze skutečnosti, že novela devizového zákona, podle níž je umožněna vnitřní směnitelnost i podnikatelům - fyzickým osobám, nabyla účinnosti až 1. července t. r. a ve výsledcích za tři čtvrtletí se zatím neprojevila;

- na výši daňového výnosu v prvních šesti měsících letošního roku se odrazily v plné míře legislativní, věcné i správné nedostatky systému daně z obratu, které ukázaly potřebu průběžně přijímaných metodických a organizačních opatření. K omezení daňových úniků přispělo stanovení povinnosti nakupovat vybrané výrobky (lihoviny, pivo, cigarety, víno) vždy za cenu s daní a teprve při prokázání jejich vývozu do zahraničí uplatnit nárok na odpočet daně z obratu u finančního úřadu. Tato opatření byla realizována již ve 2. čtvrtletí, ale na daňovém výnosu se pozitivně projevují až v dalších měsících.

Další oblastí, kde stále ještě dochází k obcházení předpisů a zkracování daňového výnosu, je dovoz zboží: v systému daně z obratu je totiž u většiny dovozců časově i věcně oddělen výběr daně od cla a zdanění tak uniká nelegálně dovezené zboží. V této oblasti byla přijata organizační opatření a zlepšila se spolupráce mezi finančními a celními orgány, jejichž cílem bylo omezení daňových úniků.

Na základě výsledků za 1. pololetí bylo rozhodnuto zvýšit sazby daně z obratu u některých výrobků, zdaňovaných zvláštní sazbou (pohonné hmoty, pivo, lihoviny, cigarety). Tyto změny byly realizovány k 1. 9. 1992, takže na plnění daně ve 3. čtvrtletí se ještě výrazně neprojevily - promítnout by se vsak měly do výnosu za poslední měsíce roku.

Výnos daně v posledním čtvrtletí bude zřejmě ovlivněn reakcí obyvatelstva na očekávané změny k 1. 1. 1993 (rozdělení federace, daňová reforma).

Na daních a odvodech ze zisku placených podnikatelskými subjekty (odvody ze zisku státních podniků, zemědělská daň ze zisku, důchodová daň ze zisku) bylo do konce září odvedeno do státního rozpočtu celkem 87,4 mld Kčs, tj. 69,5 % celoročního rozpočtu (ten činí 125,7 mld Kčs). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou tyto daně a odvody nižší o 17,8 mld Kčs, zejména v důsledku neopakovatelných vlivů z roku 1991. V rámci tohoto druhu příjmů byl odvod důchodové daně ze zisku za 9 měsíců o 4 mld Kčs, tj. téměř 2,5 krát vyšší než ve stejném období minulého roku.

Společné příjmy, tj. odvody ze zisku státních podniků a zemědělská daň ze zisku, dosáhly k 30. 9. celkové výše 80,6 mld Kčs. Jejich relativní plnění je v porovnání s rokem 1991 nižší o 10,6 bodu, v porovnání s předchozími roky o 2,7 bodů.

Plnění odvodů ze zisku a zemědělské daně ze zisku v %:

V jednotlivých měsících bylo do státního rozpočtu odvedeno:

Výpadek tohoto druhu společných příjmů za tři čtvrtletí představuje cca 6 mld Kčs. V jejich dosavadním plnění se projevuje již zmíněný vliv zúčtování za rok 1991 v rozsahu cca 1,7 mld Kčs; po vyloučení tohoto vlivu by plnění podílových odvodů a daní ze zisku k 30. 9. dosáhlo pouze 68,2 % a srovnání s předchozími lety by bylo ještě nepříznivější. Vývoj v dalších měsících lze s ohledem na podmínky letošního roku a tendence ve vývoji výroby zatím těžko předvídat, orientačně však odhadujeme celoroční výpadek zhruba na současné úrovni.

Dalšími položkami, jejichž plnění nedosahuje alikvóty devíti měsíců, jsou odvody z objemu mezd a clo.

Odvody z objemu mezd, které jsou příjmem státních rozpočtů republik, jsou zatím plněny pouze na 67 % (v České republice na 67,8 %, ve Slovenské republice na 65 %). Tento podíl je rovněž nižší než v předchozích letech.

Plnění odvodů z objemu mezd v %:

Absolutně však je výnos odvodů z objemu mezd, který dosáhl výše 73,6 mld Kčs, o 3,6 mld Kčs vyšší než ve 3. čtvrtletí loňského roku. Po vyloučení vlivu finančního zúčtování za minulý rok by relativní plnění za tři čtvrtletí činilo pouze 63,6 %.

Hlavní příčinu uvedeného nízkého plnění je třeba zřejmě hledat v určitém nadhodnocení předpokladů, z nichž vycházel rozpočet na letošní rok, a to především s ohledem na skutečnost dosaženou v roce 1991, kdy navíc byl zemědělským organizacím povolen odklad části odvodu do státního rozpočtu: zatímco v loňském roce dosáhla skutečnost - zvýšená o povolené odklady pouze 99 mld Kčs, předpokládá rozpočet na rok 1992 odvod ve výši 110 mld Kčs.

Ve státním rozpočtu Slovenské republiky se v nízkém plnění odráží i platební neschopnost, zejména zemědělských organizací, jakož i nižší úroveň zaměstnanosti.

Z uvedeného je zřejmé, že lze zcela reálně předpokládat nesplnění celoročního úkolu v této oblasti, předběžně v rozsahu cca 12 mld Kčs.

Příjmy z cel včetně dovozní přirážky jsou ke konci září plněny na 73,5 %, i když absolutně je výnos tohoto příjmu o 2,2 mld Kčs vyšší než v loňském roce. Výnos dovozní přirážky dosáhl 2,6 mld Kčs. V posledních měsících roku by se dosavadní trend měl udržet.

Nad průměrem celkových příjmů je daň ze mzdy, která je rovněž příjmem státních rozpočtů republik. Celostátně byla k 30. 9. 1992 splněna na 83,1 % (v České republice na 81,4 %, ve Slovenské republice na 88,5 %).

3. Výdaje souhrnu státních rozpočtů

Výdaje státních rozpočtů dosáhly výše 347,5 mld Kčs, tj. 69,2 % ročního rozpočtu.

Jednotlivé položky byly čerpány takto:

Celkově bylo čerpání výdajů státních rozpočtů za devět měsíců o 0,6 bodu nižší než ve srovnatelném období loňského

roku, kdy činilo 69,8 %. V tomto vývoji se projevil především vliv opatření přijatých ministerstvy financí k regulaci rozpočtových výdajů. Nízké bylo rovněž čerpání výdajů na investiční výstavbu v rozpočtové sféře a v místních rozpočtech.

Relativní plnění výdajů za dosavadních 9 měsíců podle jednotlivých rozpočtů činí:

V investičních dotacích podnikům je zahrnuta částka 3,05 mld Kčs, poskytnutá z rozpočtu Slovenské republiky nad rámec schváleného rozpočtu na dokončování výstavby vodního díla Gabčíkovo. Po vyloučení této částky by plnění investičních dotací činilo pouze 62,6 %.

Vysoký objem dotací poskytovaných finančním institucím formou úhrady majetkové újmy, realizované plně ze státního rozpočtu federace, vychází z dohod mezi ministerstvem financí a peněžními ústavy (Investiční banka, Česká spořitelna a Slovenská spořitelna). Týká se půjček a úvěrů, které jsou bankami a spořitelnami poskytovány na nekomerčních principech, tedy především za státem stanovené nízké úrokové sazby, a to především na bytovou výstavbu, půjčky mladým manželstvím, jaderné elektrárny apod. Z tohoto titulu bylo z federálního rozpočtu vyplaceno do konce září již 4,6 mld Kčs, takže rozpočet na letošní rok, schválený ve výši 4 mld Kčs, byl již překročen. Přitom je ze strany České spořitelny, a. s., nastolován požadavek, aby úhrada majetkové újmy, dosud prováděná do výše diskontní sazby, byla zvýšena do výše průměrné úrokové sazby z půjček obyvatelstvu.

Ve výdajích na sociální zabezpečení (čerpání celkem na 72,6 %) se projevila valorizace důchodů, provedená k 1. 6. t. r. Čerpání těchto výdajů k 30. 9. 1992 dosáhlo v České republice již 78,3 % a ve Slovenské republice 68,5 %. V celkové částce jsou zahrnuty i výdaje na politiku zaměstnanosti, které jsou poskytovány plně z prostředků federálního rozpočtu a které ke konci září představovaly pouze 45,2 % (z celkové vyčerpané částky 5 mld Kčs připadlo na území České republiky i na území Slovenské republiky shodně po 2,5 mld Kčs).

Zabezpečení prostředků pro zdravotní pojišťovnu (původně zahrnuto v dotacích místním rozpočtům) vedlo k úpravě státního rozpočtu České republiky, při níž byly tyto dotace sníženy o cca 22 mld Kčs. Po provedených úpravách odpovídá čerpání dotací místním rozpočtům k 30. 9. časovému průběhu; celkem bylo poskytnuto 75,5 % celoročně uvažovaných (upravených) částek, přičemž v ČR činí toto čerpání 76 % a v SR 69,4 %.

Vcelku lze konstatovat, že regulace rozpočtových výdajů prováděná ministerstvy financí v letošním roce, se osvědčila.

4. Státní rozpočet federace

Státní rozpočet federace od začátku 2. čtvrtletí letošního roku vykazuje schodek. K 30. 9. 1992 tento schodek činil 1,2 mld Kčs.

Vývoj federálního rozpočtu od počátku roku charakterizují následující údaje:

Z uvedeného vyplývají následující základní zjištění:

- i když příjmy státního rozpočtu federace od začátku roku absolutně i relativně rostly, jejich plnění, zejména ve 2. a 3. čtvrtletí zaostávalo za čerpáním výdajů - k 30. 9. 1992 představoval tento rozdíl jeden bod v neprospěch plnění příjmů;

- přitom výdaje federálního rozpočtu - i přes určitý nárůst v průběhu 2. čtvrtletí - byly čerpány ke konci září pouze na 65,5 %, což je výrazně nejen pod úrovní alikvóty 9 měsíců, ale i pod úrovní regulace, stanovené tak, aby výdaje ke konci 3. čtvrtletí v zásadě nepřesáhly 70 % celoročně rozpočtované částky.

I když čerpání výdajů federálního rozpočtu bylo nejnižší ze všech tří státních rozpočtů, nezabránilo to vzniku jeho schodku, neboť i příjmy federace jsou plněny na relativně nízké úrovni, jak vyplývá z tohoto srovnání:

Příčinu schodku federálního rozpočtu je třeba spatřovat především v jeho vysoké závislosti na tvorbě společných příjmů, tj. odvodů ze zisku a zejména daně z obratu. Tyto dvě položky představují 68 % celkových příjmů schváleného rozpočtu na letošní rok a úroveň jejich plnění je tudíž rozhodujícím faktorem dosahovaných výsledků.

Nízké plnění příjmů federálního rozpočtu je ovlivněno zejména těmito položkami:

a) inkaso daně z obratu k 30. 9. bylo celostátně splněno na 62 %, dosavadní výpadek tohoto druhu příjmů představuje cca 19 mld Kčs. Při stanoveném podílu federace ve výši 35 % jsou příjmy federálního rozpočtu tímto výpadkem nepříznivě ovlivněny v rozsahu cca 6,6 mld Kčs. Přitom daň z obratu představuje téměř 38 % celkových příjmů tohoto rozpočtu, je tedy zjevné, že uvedené výpadky se nutně odrážejí v jeho celkovém výsledku. Obdobně je tomu u odvodů ze zisku, jejichž výpadky ovlivňují dosavadní výsledky federálního rozpočtu v rozsahu cca 2 mld Kčs;

b) zatím neuspokojivě jsou realizovány splátky půjček poskytnutých z rozpočtu. V rozpočtu federace jsou v této položce zahrnuty především splátky vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí a rozpočtované ve výši 14,3 mld Kčs, což vyplývá z poměrně rozsáhlého programu deblokací vládních pohledávek, které představují více než 50 % rozpočtované částky. Stanovené záměry se ale neplní, splátky jistiny i úroků váznou (např. nelze počítat s úhradou úroků z vládního úvěru poskytnutého býv. SSSR na saldo bilance vzájemných platebních vztahů, uvažovanou v rozpočtu ve výši 2,1 mld Kčs). Nejhorší situace je ale v oblasti deblokací, kde se v letošním roce neuskuteční především objemově nejvýznamnější akce v Sýrii a Libyi. Podle stavu k 30. 9. t. r. dosáhly příjmy ze splátek vládních úvěrů v úhrnu pouze 2,8 mld Kčs a jsou plněny na necelých 20 %, z toho deblokace na 5,8 %. Celkový výpadek rozpočtových příjmů z tohoto titulu lze odhadovat zhruba na 8,5 mld Kčs;

c) nepříznivá situace v plnění příjmů federálního rozpočtu je ovlivněna i tím, že v loňském roce inkasoval tento rozpočet poměrně značný objem tzv. "jiných příjmů", zejména příjmů, které nebyly zahrnuty v rozpočtu. Tato situace se v letošním roce neopakuje;

d) naproti tomu v souvislosti s přechodem SBČS na tržní úročení pohledávek a závazků se proti předpokladům vyvíjejí příznivěji příjmy rozpočtu z titulu kreditního úročení prostředků federace u SBČS, i když vliv výnosu na rozpočtové příjmy je poněkud nižší než vliv debetního úročení státních závazků na rozpočtové výdaje (viz dále). Tento rozdíl ostatně odráží i nižší rozsah prostředků federace - jedná se o přebytky běžného hospodaření federálního rozpočtu, zůstatky na bilančním účtě a o státní finanční aktiva vč. účelových prostředků získaných z půjček přijatých ze zahraničí formou vládních úvěrů.

I když ve výsledcích za devět měsíců se tento vliv ještě neprojevil, neboť zúčtování kreditních úroků za 3. čtvrtletí bylo provedeno až v následujícím měsíci, lze očekávat, že příjmy federálního rozpočtu z kreditního útočení prostředků u SBČS, uvažované ve výši 4,3 mld Kčs, budou ve skutečnosti asi o 1,5 mld Kčs překročeny.

Ve výdajích federálního rozpočtu se - stejně jako v rozpočtech republik - pozitivně projevila přijatá regulační opatření. Průběh čerpání výdajů ukazuje následující přehled:

čerpání výdajů v %: