Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

Federální ministerstvo financí

Čj. I/30 515/1992

Zpráva o plnění státního rozpočtu

Tabulková příloha

Praha, listopad 1992

Strana

I. Základní tendence vývoje ve třech čtvrtletích 1992

II. Vývoj v jednotlivých oblastech

1. Souhrnné výsledky rozpočtového hospodaření

2. Příjmy souhrnu státních rozpočtů

3. Výdaje souhrnu státních rozpočtů

4. Státní rozpočet federace

5. Státní pokladniční poukázky

6. Plnění rozpočtového kritéria MMF k 30. 9. 1992

7. Výsledky hospodaření státních rozpočtů ke konci října

8. Výhled plnění státních rozpočtů do konce roku 1992

Příloha: Přehled nejdůležitějších opatření finanční politiky v období leden - září 1992

Tabulková příloha

Ekonomický vývoj ČSFR probíhá v rámci celkové makroekonomické stability, byl charakterizován:

- stabilitou vývoje cen,

- příznivým vývojem platební bilance, který se odrazil ve stabilním devizovém kursu a v růstu devizových rezerv,

- mírným poklesem nezaměstnanosti,

- stabilizací tvorby HDP s některými náznaky oživení.

Hospodářská politika se, kromě důrazu na makroekonomickou stabilitu, orientovala na podporu poptávky a oživení ekonomického růstu. Inflace byla plně pod kontrolou, což příznivě ovlivnilo podnikatelské klima v ekonomice.

Tendence k oživení ekonomického růstu se projevují zejména ve stavební výrobě, reálných příjmech obyvatelstva a v růstu poptávky po zboží a službách. Na oživení se významně podílí soukromý sektor a přímé investice ze zahraničí. Aktivita státních podniků byla stále do značné míry ovlivňována předprivatizačními nejistotami, což se projevilo zejména zdrženlivostí v investování. První vlna velké kupónové privatizace probíhá úspěšně, noví vlastníci však zatím podnikatelsky nemohou ovlivňovat chování společností. Prudký pokles průmyslové výroby sice již v letošním roce nepokračoval, vývoj je vsak nerovnoměrný a oživování neprůkazné. Přetrvávaly transformační problémy v zemědělství. Expektace podnikatelských subjektů na změnu státoprávního uspořádání se v ekonomickém vývoji tří čtvrtletí podstatněji neprojevily.

Vlivem poklesu nezaměstnanosti a růstu reálných příjmů se zlepšovala sociální situace obyvatelstva jako celku. Při postupující polarizaci příjmů a majetku se důchodová situace jednotlivých skupin obyvatelstva značně diferencuje.

1) Pozitivní vliv na cenový vývoj v celé ČSFR měla agregátní rovnováha mezi nabídkou zboží a služeb a poptávkou po nich a stabilita cen zahraničních vstupů. Dílčí úpravy dosud regulovaných cen (např. nájemné, vodné, stočné) významněji neovlivnily hladinu spotřebitelských cen. Cenové relace se postupně stabilizují, působí zde nejen poptávkové bariéry obyvatelstva a rozvíjející se vějíř sortimentu nabídky, ale i rozšiřující se konkurence mezi maloobchodními prodejci zboží a ve službách.

Hladina spotřebitelských cen v ČSFR se do značné míry stabilizovala, za devět měsíců se proti stejnému období m. r. zvýšila o 10.4 %. Od počátku roku 1992 nepřesáhl růst spotřebitelských cen proti předchozímu měsíci 1 % s výjimkou září (1.8 %), kdy se jednorázově projevilo zejména zvýšení daně z obratu u alkoholických nápojů a cigaret a působily rovněž obvyklé sezónní faktory. Hladina cen průmyslových výrobců za leden - září 1992 byla proti st. období m. r. vyšší o 8.6 %, stavebních prací o 6.0 %, zemědělských výrobců o 6.3 %. Dosavadní vývoj naznačuje, že míra inflace by se za celý rok 1992 měla v ČSFR pohybovat kolem cca 11 %.

2) Postupné oživování ekonomiky v dosavadním průběhu roku 1992 lze dokumentovat průkazným růstem stavební výroby, jejíž objem za osm měsíců t. r. vzrostl proti stejnému období roku 1991 o 7.9 %.

Rovněž lze konstatovat oživování spotřebitelské poptávky obyvatelstva - výdaje za zboží a služby ve stálých cenách v kumulaci do konce srpna byly na stejné úrovni jako v předchozím roce, v samotném srpnu již o 13.3 % vyšší.

Oživení v odvětví průmyslové výroby je zatím neprůkazné. Vývoj lze charakterizovat snižováním meziročních temp poklesu (celkový objem za 8 měsíců 1992 byl o 18.0 % nižší než ve srovnatelném období 1991).

V dalším období lze očekávat pokračování nerovnoměrného vývoje. Růstově bude působit ukončení privatizační vlny, prosazování podnikatelských záměrů nových vlastníků, protisměrně pak důsledky úpadků některých společností, především z důvodu insolventnosti (ke konci června 1992 činila platební neschopnost cca 150 mld Kčs).

V průmyslových podnicích nadále přetrvávají problémy přezaměstnanosti a klesající produktivity práce. Produktivita práce v podnicích nad 25 zaměstnanců se za leden až srpen 1992 snížila proti stejnému období 1991 o 6.4 %, zatímco průměrná měsíční mzda se zvýšila o 19.3 %. Ve stavebnictví se průměrná mzda zvýšila o 22.0 % při zvýšení produktivity práce o 19.7 %. Projevuje se zde výrazně vyšší podíl soukromého sektoru.

Vývoj GDP ve 3. čtvrtletí zatím nelze hodnotit pro nedostatek údajů. V průběhu 1. pololetí se velikost GDP stabilizovala přibližně na úrovni 2. pololetí 1991. Čtvrtletní řetězové indexy růstu se již pohybují kolem 100 %. Meziroční srovnání 1. pololetí se stejným obdobím minulého roku stále ještě ukazuje pokles o 13.0 %, jde však o efekt srovnávací základny (poklesy objemů GDP v předchozím roce). Meziroční snížení objemu GDP ve stálých cenách lze odhadnout v rozmezí 9 - 11 %.

3) Nezaměstnanost v ČSFR v letošním roce se stále snižuje, v posledních měsících se však tyto poklesy zpomalují. Počet nezaměstnaných klesá převážně v důsledku úbytku nových uchazečů o zaměstnání.

Počet volných pracovních míst se stále zvyšuje, což rozšiřuje možnosti nalézt zaměstnání. Koncem srpna 1992 klesla míra nezaměstnanosti v ČSFR na 5.3 %, v ČR na 2.7 %, v SR zůstala i nadále vysoká a činila 10,9 %.

S určitým zvýšením nezaměstnanosti je nutno počítat po ukončení první vlny velké privatizace, kdy patrně dojde k uvolňování pracovníků při vyrovnávání poklesu produktivity práce z předchozích období a později se mohou projevit i důsledky úpadků některých společností.

4. Výsledky v oblasti vnějších vztahů jsou poměrně příznivé. Platební bilance je přebytková, výrazně se posilují devizové rezervy. Devizový kurs čs. koruny vůči konvertibilním měnám je stabilní.

Obchodní bilance ČSFR je za 8 měsíců r. 1992 mírně deficitní v rozsahu 3.0 mld Kčs. Vývoz v tomto období činil 202.2 mld. Kčs, dovoz 205.2 mld Kčs. Proti stejnému období minulého roku klesl vývoz o 0.9 %, objem dovozu je přibližně na loňské úrovni. Původně přebytková obchodní bilance se od dubna začala snižovat (dovoz vyšší než vývoz) a od července přešla do pasiva. Z hlediska zbožové struktury roste podíl spotřebního zboží na dovozu a na druhé straně roste vývoz surovin a produktů pro mezispotřebu. Vzhledem k růstu reálných příjmů obyvatelstva a předvánočnímu období zvýšených nákupů lze očekávat do konce roku spíše prohloubení deficitu obchodní bilance.

Pozitivním jevem je výrazná územní restrukturalizace zahraničně-obchodních vztahů směrem ke státům s vyspělou tržní ekonomikou. Podíl vývozu do těchto zemí se zvýšil z 50.8 % na 63.9 %, podíl dovozu ze 47.2 % na 58.9 %.

Běžný účet platební bilance v konvertibilních měnách za leden až srpen vykázal aktivní saldo ve výši 27 mld Kčs. Tento pozitivní výsledek při záporném saldu obchodní bilance a nevýrazném podílu ostatních složek byl výsledkem aktivního salda bilance služeb ve výši 26.7 Kčs. Příjmy se v této bilanci proti stejnému období loňského roku zvýšily o 47 % díky rostoucím příjmům z mezinárodního pohybu osob (vzrostly téměř dvakrát) a z dopravy. Kapitálový účet platební bilance vykázal za 8 měsíců záporné saldo 13.7 mld Kčs, které je způsobeno klesajícím objemem přijatých úvěrů ze zahraničí (nebyly přijaty žádné významné půjčky od mezinárodních finančních institucí) a rostoucím odlivem krátkodobého kapitálu.

Díky příznivému vývoji platební bilance došlo k podstatnému posílení devizových rezerv, které se od začátku roku do konce srpna zvýšily o 24.8 mld Kčs, což je srovnatelné s vývojem v loňském roce. Vysokou úroveň devizových rezerv lze hodnotit velmi pozitivně, protože snižuje citlivost ekonomiky na náhlé výkyvy v ekonomických vztazích se zahraničím.

5. V průběhu sledovaného období se obnovil reálný růst příjmů obyvatelstva a ve 3. čtvrtletí i reálná poptávka po zboží a službách. Celkové příjmy obyvatelstva za leden až srpen vzrostly proti stejnému období m. r. nominálně o 20.0 %, disponibilní příjmy o 19.9 %. Reálné příjmy za 8 měsíců 1992 jsou proti stejném období minulého roku o 8.6 % vyšší.

Výdaje obyvatelstva (rozdíl mezi disponibilními příjmy a přírůstkem úspor) za leden - srpen 1992 nominálně vzrostly proti stejnému období m. r. o 12.9 %, reálně (při růstu spotřebitelských cen o 10.7 %) byly vyšší o 2.0 %. Z toho výdaje za zboží a služby reálně zůstaly na úrovni osmi měsíců předchozího roku. Postupně se v poptávce po zboží a službách již začíná projevovat oživení (samotný srpen letošního roku je reálně o 13 % vyšší než stejný měsíc m. r.).

Přírůstek úspor za 8 měsíců 1992 činil 47.6 mld Kčs (za stejné období m. r. jen 22.6 mld Kčs). Celkový stav úspor obyvatelstva ke konci srpna dosáhl 517 mld Kčs. Největší přírůstek zaznamenala depozita na devizových účtech o 18 mld Kčs (stav ke konce srpna činí 45 mld Kčs) a depozita u komerčních bank o 13 mld Kčs (stav 25 mld Kčs). Vklady u spořitelen, které koncem srpna činí 296 mld Kčs a představují rozhodující objem peněžních rezerv obyvatelstva, vzrostly v průběhu osmi měsíců jen o 4 mld Kčs (vliv nižších úrokových sazeb z depozit).

Míra úspor (podíl přírůstku úspor v nejširším pojetí na disponibilních příjmech) za 8 měsíců t. r. činila 12,5 % (za stejné období roku 1991 jenom 7.1 %). Prosincový extrém v grafu je způsoben připsanými úroky z vkladů. V dosavadním průběhu letošního roku je naznačena tendence k mírnému růstu.

6. Měnová politika ve sledovaném období ztratila restriktivní charakter. Množství peněz v ekonomice výrazně roste a tempo růstu peněžních agregátů předstihuje cenový vývoj. Peněžní agregát M1 (oběživo mimo bankovní soustavu a netermínované vklady) vzrostl ke konci srpna proti stejnému období minulého roku o 25.8 %, M2 (M1 + termínované vklady + vklady v cizí měně) o 29.3 %. Příčinou zvýšení peněžní zásoby je vedle růstu úvěrové emise i růst čistých zahraničních aktiv bankovní soustavy, který je způsoben pozitivním vývojem platební bilance. Růst peněžní zásoby při poklesu nominálních makroekonomických agregátů souvisí kromě jiného se zvýšenými nároky na obsluhu transakcí při procesu privatizace, v oblasti mezispotřeby v období atomizace producentů a jiných finančních transakcí. Proto se tento vývoj měnových agregátů neprojevil v nárůstu cen, i když riziko narušení měnové rovnováhy přetrvává.

Celkový objem domácích úvěrů vzrostl za 8 měsíců proti počátku roku o 9.9 % ze 770.4 mld Kčs na 847.3 mld Kčs. Úvěry podnikům a domácnostem se zvýšily za 8 měsíců o 78 mld Kčs na 778 mld Kčs, tj. o 11.1 %. Dynamicky se vyvíjely úvěry soukromému sektoru, které v tomto období vzrostly o 84 mld Kčs a proti stavu koncem m. r. se více než zdvojnásobily. V současné době činí již úvěry soukromému podnikání 20 % z celkových stavů úvěrů podnikům a domácnostem. Úvěry státním podnikům se za toto období snížily o 47.9 mld Kčs, tj. o 10 %. Projevuje se zde stagnace investičních úvěrů u státních podniků a převod úvěrů privatizovaných podniků na soukromý sektor. Úvěry domácnostem vzrostly o 6.5 mld Kčs, tj. o 11.7 %.

Čistý úvěr vládě se od počátku roku zvýšil o 8.3 mld Kčs z 51.8 mld Kčs na 60.1 mld Kčs ke konci srpna 1992. Vývoj vládní zadluženosti u bankovního sektoru odrážel výsledky běžného hospodaření souhrnu rozpočtů v průběhu roku. V prvním čtvrtletí čistý úvěr vládě poklesl až na úroveň 35.2 mld Kčs, ve 2. a 3. čtvrtletí postupně narůstal. Na rozdíl od předchozích let bylo od února přistoupeno ke změně financování schodků, vyplývajících z běžného hospodaření rozpočtů formou emise státních pokladničních poukázek, což přispělo k výraznému rozšíření finančního, resp. peněžního trhu.

Průměrné úrokové sazby z nově poskytnutých úvěrů v roce 1992 stagnují na úrovni cca 13.5 %. Prokazuje se tak nízká závislost úrovně úrokových sazeb z úvěrů na velikosti diskontní sazby. Důležitým faktorem, který působí proti snižování úrokových sazeb je možnost nákupu státních pokladničních poukázek bankami, což představuje bezrizikové investování volných prostředků bank za výhodných podmínek. Úrokové sazby z nově deponovaných vkladů se naopak snižují a bankovní marže v posledních měsících roste - v červenci 1992 dosáhla téměř 7 procentních bodů.

7. Hospodaření státních rozpočtů ČSFR za období leden až září 1992 skončilo přebytkem 0.6 mld Kčs, z toho rozpočty federace a České republiky byly v přebytku, státní rozpočet Slovenské republiky ve schodku - jak ukazuje graf:

Dosažený přebytek federace k 30. září 1992 obsahuje část nerozdělených společných příjmů (4.4 mld Kčs). Po jejich převedení se rozpočet federace změní na schodkový, přebytek rozpočtu České republiky se zvýší o 2.8 mld Kčs a schodek rozpočtu Slovenské republiky se sníží o 1.6 mld Kčs. Téměř vyrovnaný souhrn státních rozpočtů nevytváří potřebnou rezervu pro obvyklé převýšení výdajů nad příjmy koncem roku.

Souhrn státních rozpočtů předpokládal proti loňské skutečnosti zvýšení příjmů o 8 %, dosažená skutečnost je pouze na úrovni devíti měsíců loňského roku. Celoročně lze očekávat nenaplnění rozpočtovaných příjmů o cca 5 %. Společné příjmy budou podle odhadu nižší o 15 - 20 mld Kčs a odvod z objemu mezd o 7 - 10 mld Kčs. U ostatních příjmů je předpoklad jejich splnění.

Výdaje souhrnu státních rozpočtů do konce září 1992 představují 69 % celoročního rozpočtu. Tento podíl odpovídá dlouhodobému průměru jejich čerpání.

8. Dynamický rozvoj soukromého sektoru pokračuje. Podstatný je jeho podíl zejména v maloobchodě, kde obsluhuje téměř polovinu maloobchodního prodeje (za prvních 8 měsíců t. r. 48.4 %). Silná je jeho pozice rovněž ve stavební výrobě (soukromý sektor se za prvních 8 měsíců na objemu stavebních prací v podnicích s 25 a více pracovníky podílel 14.5 %. Podíl na výrobě zboží v průmyslu představuje v průmyslu 10.5 % (v ČR 13.2 %, v SR 2.1 %). Výrazné zvýšení váhy soukromého sektoru lze očekávat až v souvislosti s postupnou realizací velké privatizace. O dynamice tohoto sektoru svědčí i strmý růst poskytnutých úvěrů. - (viz graf přírůstků úvěrů podle sektorů uvedený výše).

Těžiště privatizace spočívá v letošním roce v kupónové privatizaci. Do první vlny bylo zařazeno 1491 akciových společností, účetní hodnota majetku připadající na kupónovou privatizaci činila 299.4 mld Kčs. Po třech kolech byl prodán majetek za cca 200 mld Kčs, tj. dvě třetiny nabízených akcií.

9. Finanční politika přijala v průběhu roku řadu opatření k ovlivnění ekonomického vývoje. Jejich přehled je uveden v příloze.

1. Souhrnné výsledky rozpočtového hospodaření

Rozpočtové hospodaření ke konci 3. čtvrtletí letošního roku skončilo přebytkem souhrnu státních rozpočtů ve výši 0,6 mld Kčs. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku, kdy rozpočty dosáhly přebytku 11,4 mld Kčs, je tento výsledek výrazně nižší (loni byl rozpočtován přebytek, rozpočet na letošní rok byl schválen jako vyrovnaný); ve srovnání se stavem k 30. 6. je výsledek horší o 3,4 mld Kčs.

Jednotlivé státní rozpočty vykázaly tyto výsledky (v mld Kčs):

Z přehledu je zřejmé, že zhoršení se soustředilo prakticky do rozpočtu federace, jehož výsledky jsou proti minulému roku horší o 14,5 mld Kčs (v roce 1991 se však celoročně uvažovalo s přebytkem federálního rozpočtu ve výši 6,2 mld Kčs).

Ve srovnání s předchozími lety bylo relativní plnění celoročních příjmů o 3 body nižší, zatímco plnění výdajů bylo naopak o 0,5 bodu vyšší: