Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

Při posuzování výdajů federálního rozpočtu je třeba vzít v úvahu, že převážnou část tvoří výdaje uskutečňované do celé ekonomiky, tedy i do oblastí v působnosti republik. Jde zejména o výdaje spojené s vyplácením státního vyrovnávacího příspěvku, zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a o dotace poskytované k úhradě majetkové újmy peněžních ústavů.

Jak bylo již vpředu řečeno, byly už koncem září překročeny uvažované dotace poskytované na základě dohod mezi ministerstvem financí a peněžními ústavy (Investiční banka, Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna) formou úhrady majetkové újmy těchto institucí. Z uvažované částky 4 mld Kčs bylo ve skutečnosti za devět měsíců poskytnuto již 4,6 mld Kčs (plnění na 114,8 %).

Rovněž státní vyrovnávací příspěvek, jehož čerpání dosáhlo 77,3 % rozpočtem uvažované částky, je poněkud nad alikvotou 9 měsíců a celoročně se předpokládá jeho překročení.

Naproti tomu výdaje na politiku zaměstnanosti jsou zatím čerpány na 45,2 %. Z celkové částky 5 mld Kčs bylo využito cca 52 % na aktivní politiku zaměstnanosti a 48 % na pasivní politiku. Přes dosud nízké plnění této výdajové položky se předpokládá vyčerpání rozpočtu v této oblasti, zejména proto, že ministerstva práce a sociálních věcí republik očekávají možnou změnu tendence ve vývoj i nezaměstnanosti s přihlédnutím k postupu procesu privatizace a k problémům spojeným s umístěním absolventů středních a vysokých škol.

Samostatnou skupinu ve výdajích rozpočtu federace s celorepublikovou vazbou tvoří tituly neinvestičních dotací, kterými byly zajišťovány výdaje na Fond tržní regulace v zemědělství, na krytí cenových rozdílů z dodávek tepelné energie pro obyvatelstvo a na podporu strukturálních změn v čs. ekonomice. Rozpočtované výdaje na tyto objemově významné tituly se v čerpání k 30. 9. pohybují pouze na úrovni 43,9 % schváleného rozpočtu.

Toto nízké čerpání však nelze považovat za výsledek regulace výdajů, neboť v této oblasti se v podstatě neuplatňuje. Dosud uvolněné prostředky pro Fond tržní regulace (2,5 mld Kčs) vycházely z rozhodnutí Rady tohoto fondu a plně zabezpečily potřeby vyplývající z intervenčních nákupů výrobků a subvencování vývozu. U dotací na teplo (2,7 mld Kčs) lze očekávat zrychlení v jejich čerpání v souvislosti s nástupem topné sezóny. V rámci dotací na strukturální změny je určena 1 mld Kčs na podporu konverze zbrojní výroby, k jejímuž využití dojde až v průběhu 4. čtvrtletí vzhledem k časovému posunu rozhodnutí o realizaci konkrétních programů.

Značnou část výdajů federálního rozpočtu tvoří výdaje spojené s financováním vládních úvěrů. Celková rozpočtovaná částka 6,9 mld Kčs zahrnuje i úhradu disážií z deblokací vládních úvěrů ve výši 3,3 mld Kčs.

Zatím poměrně vysoké čerpání vykazují zejména úvěry na plynárenské VIA (částečně ovlivněno skluzem z roku 1991). V ostatních případech čerpání vládních úvěrů jde převážně o akce realizované v souladu s dříve uzavřenými kontrakty, které podle usnesení vlády ČSFR č. 192/91 je možno financovat ze státního rozpočtu (v nekonvertibilních měnách se toto čerpání týká pouze Kuby a Vietnamu, v konvertibilních měnách čtyř dalších zemí). Část výdajů u speciálních vládních úvěrů nebude čerpána v důsledku embarga vůči Iráku. S ohledem na nízký rozsah uskutečněných deblokací v civilní i speciální oblasti vládních úvěrů je zatím velmi nízká částka disážií a jiných vícenákladů.

Dosavadní čerpání celkových výdajů na vládní úvěry představuje zatím pouze 31,4 % schváleného rozpočtu, z toho čerpání disážií pouze něco přes 2 %. Předpokládá se, že celoroční limit těchto výdajů bude čerpán zhruba na 60 % a mohlo by být dosaženo úspory cca 2,9 mld Kčs.

Naproti tomu značné zatížení federálního rozpočtu představují výdaje na dluhovou službu, související s poměrně značným rozsahem vnitřního i zahraničního zadlužení čs. státu (v rove 1992 jde převážně o výdaje na úhradu úroků, neboť u závazků vůči SBČS byl povolen roční odklad splátek a u zahraničních vládních závazků jsou na splátky jistiny blokovány prostředky ve státních finančních aktivech). Největší dopad na státní rozpočet představují úhrady splátek úroků ze závazků federace u SBČS, což souvisí především s přechodem na tržní systém úročení, uplatněný SBČS, jejíž úrokové sazby se více než zdvojnásobily. Ve výsledcích vykázaných do konce září není ještě zahrnuto zúčtování debetních úroků za 3. čtvrtletí, které bylo provedeno až v měsíci říjnu.

Výdaje na dluhovou službu představují značný rozsah prostředků státního rozpočtu, uvažovaných pro letošní rok ve výši téměř 8 mld Kčs. Celoročně vsak lze očekávat výrazné překročení těchto výdajů, které se odhaduje až na několik miliard korun.

5. Státní pokladniční poukázky

Do 31. 1. 1992 poskytovala Státní banka československá úvěr na vyrovnání krátkodobých schodků státních rozpočtů. V návaznosti na zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé, podle něhož už tento úvěr není možno poskytovat, byla mezi ministerstvy financí a Státní bankou československou uzavřena dohoda o zabezpečení systému krytí přechodných schodků státních rozpočtů státními pokladničními poukázkami (dále jen SPP).

Při stanovování potřebného objemu jednotlivých emisí SPP se vychází z operativních hlášení o běžném plnění státních rozpočtů, která SBČS denně předkládá (většinou s jednodenním zpožděním), a dále z prognózy předpokládaného následujícího vývoje sald státních rozpočtů, v níž se berou v úvahu předpokládané jednak běžné, jednak mimořádné rozpočtové příjmy a výdaje.

Od ledna do konce září 1992 provedlo federální ministerstvo financí sedm emisí SPP v celkové hodnotě 27,9 mld Kčs, a to tzv. americkým způsobem aukčního prodeje, kterého se zúčastňují výhradně peněžní ústavy. Z těchto sedmi emisí byla v dubnu jedna rychlá emise (bez aukce) v hodnotě 1,5 mld Kčs, kterou celou odkoupila SBČS. Lhůta splatnosti byla většinou jednoměsíční, u šesté emise dvouměsíční, průměrná úroková míra dosažená při jednotlivých aukcích se pohybovala mezi 12,7 % (1. emise) a 6,6 %.

Ministerstvo financí České republiky uskutečnilo do konce září pět emisí SPP v celkové hodnotě 43 mld Kčs, z nich měly dvě emise tříměsíční a jedna dvouměsíční lhůtu splatnosti. Průměrná úroková míra dosažená při jednotlivých emisích byla v rozmezí od 10,7 % do 8,3 %. Čtvrtá emise SPP byla z části umístěna i u České pojišťovny.

Ministerstvo financí Slovenské republiky provedlo čtrnáct emisí SPP (z toho dvě tzv. rychlé) v celkové hodnotě 34,8 mld Kčs, většinou s jednoměsíční lhůtou splatnosti. Průměrná úroková míra se pohybovala mezi 11,0 % (10. a 14. aukce) a 6,1 %.

Prognózy vývoje sald státních rozpočtů, které jsou součástí příprav jednotlivých emisí SPP, není možno provádět s jednoznačnou přesností, a proto dochází v některých obdobích k tomu, že rozsah emisí SPP přesahuje dosažené rozpočtové schodky nebo se časově překrývá i s rozpočtovými přebytky. Tento nadměrný rozsah emisí neznamenal do 30. 6. 1992 v plné míře odpovídající nadměrné úrokové zatížení státních rozpočtů, protože jejich kreditní zůstatky byly úročeny na úrovni diskontu minus 1 % (tj. 8 %). Ve 3. čtvrtletí však došlo jednak ke snížení diskontní sazby, jednak ke snížení úrokové sazby pro kreditní zůstatky státních rozpočtů na diskont minus 3,5 % (tj. 4,5 %), což oslabilo její kompenzující vliv na úrokové zatížení z nadměrných emisí SPP.

6. Plnění rozpočtového kritéria MMF k 30. 9. 1992

Kritérium pro hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření dohodnuté na rok 1992 s Mezinárodním měnovým fondem předpokládá následující vývoj čisté zadluženosti vládního sektoru u bank:

Při celoročním přípustném zhoršení dlužnické pozice státu u bank o 30 mld Kčs se podle výše uvedeného kritéria mohla tato pozice za 1. až 3. čtvrtletí 1992 zhoršit o 18 mld Kčs. Ve skutečnosti byly výsledky lepší, než kritérium připouštělo. K 30. 9. 1992 se vyvíjela čistá zadluženost vládního sektoru u bank následovně: