(a) zajistit, že pracovníci nejsou vystaveni chemikáliím v rozsahu, který přesahuje limity vystavení nebo jiná kriteria vystavení stanovená příslušným orgánem nebo orgánem schváleným nebo uznaným příslušným orgánem pro hodnocení a kontrolu pracovního prostředí, podle vnitrostátních nebo mezinárodních norem;
(b) měřit hodnoty vystavení /expozice/ pracovníků nebezpečným chemikáliím;
(c) sledovat a zaznamenávat expozici pracovníků nebezpečným chemikáliím je-li to nezbytné k ochraně jejich bezpečnosti a zdraví nebo je-li to nařízeno příslušným orgánem;
(d) zajistit, že záznamy o sledování pracovního prostředí a o expozici pracovníků používajících nebezpečné chemikálie jsou uschovávány po dobu předepsanou příslušným orgánem a jsou přístupné pracovníkům a jejich zástupcům.
Článek 13
Provozní kontrola
1. Zaměstnavatelé mají provést zhodnocení rizik vyplývajících z používání chemikálií v prácí a mají chránit pracovníky před takovými riziky vhodnými prostředky, jako jsou:
(a) výběr chemikálií, které vylučují nebo minimalizuji rizika;
(b) výběr technologií, které vylučují nebo minimalizují rizika;
(c) používání přiměřených opatření technické prevence /kontroly/;
(d) přijetí pracovních systémů a praktik, které vylučují nebo minimalizují rizika;
(e) schválení přiměřených opatření hygieny práce;
(f) kde nedostačují výše uvedená opatření, poskytování a náležitá udržování osobních ochranných prostředků a oděvů bezplatné pro pracovníky, a provádění opatření k zajištění jejich používání.
2. Zaměstnavatelé mají:
(a) omezit expozici nebezpečným chemikáliím tak, aby byla chráněna bezpečnost a ochrana zdraví pracovníků;
(b) poskytovat první pomoc;
(c) stanovit nouzová opatření jak jednat v mimořádných případech.
Článek 14
Likvidace
S nebezpečnými chemikáliemi, které již nejsou zapotřebí, a nádobami, které byly vyprázdněny, ale které mohou obsahovat zbytky nebezpečných chemikálií, se má nakládat nebo se mají likvidovat způsobem, který vylučuje nebo minimalizuje ohrožení bezpečnosti a zdraví jakož i životního prostředí, v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí.
Článek 15
Informace a vzdělávání
Zaměstnavatelé mají:
(a) informovat pracovníky o nebezpečích spojených s vystavením chemikáliím používanými na pracovišti;
(b) poučit pracovníky o tom, jak získat a používat informace poskytnuté na štítcích a kartách s bezpečnostními údaji o chemikáliích;
(c) používat karty s bezpečnostními údaji o chemikáliích spolu s informacemi specifickými pro dané pracoviště jako základ pro přípravu instrukcí pro pracovníky, které by, je-li to vhodné, měly být písemné
(d) trvale vzdělávat pracovníky v praktikách a postupech, jež mají být dodržovány k zajištění bezpečnosti při používání chemikálií v práci.
Článek 16
Spolupráce
Zaměstnavatelé mají při plnění jejich povinností spolupracovat co možná nejtěsněji s pracovníky nebo jejich zástupci pokud jde o bezpečnost při používání chemikálií v práci.
Část V. Povinnosti pracovníků
Článek 17
1. Pracovníci mají co možná nejtěsněji spolupracovat s zaměstnavateli při plnění jejich povinností a dodržovat všechny procedury a praktiky týkající se bezpečnosti při používání chemikálií v práci.
2. Pracovníci mají učinit všechna rozumná opatření k vyloučení nebo minimalizování rizik při používání chemikálií v práci vůči sobě i vůči ostatním.
Část VI. Práva pracovníků a jejich zástupců
Článek 18
1. Pracovníci mají mít právo vzdálit se od nebezpečí vyplývající z používání chemikálií jestliže mají dostatečné oprávnění domnívat se, že existuje bezprostřední a vážné ohrožení jejich bezpečnosti nebo zdraví, a mají okamžitě informovat svého nadřízeného.
2. Pracovníci, kteří se vzdálili od nebezpečí podle ustanovení předchozího odstavce nebo kteří uplatňují jakákoliv jiná práva podle této Úmluvy, mají být chráněni před nepříznivými důsledky.
3. Příslušní pracovníci a jejich zástupci mají mít právo na:
(a) informace o identifikaci chemikálií používaných v práci, nebezpečných vlastnostech takových chemikálií, bezpečnostních opatřeních, vzdělávání a výchově;
(b) na informace obsažené na štítkách a označeních;
(c) karty s bezpečnostními údaji o chemikáliích;
(d) jakékoliv jiné informace, které mají být uchovávány, jak vyžaduje tato Úmluva.
4. Tam, kde by prozrazení zvláštní identifikace složky chemické směsi konkurentovi snadno způsobilo škodu zaměstnavatelově podniku, zaměstnavatel může při poskytování informací vyžadovaných podle odstavce 3 výše chránit tuto identifikaci způsobem schváleným příslušným orgánem podle článku 1 odstavce 2 (b).
Část VII. Povinnost vyvážejících států
Článek 19
Jestliže je ve vyvážejícím členském státu zcela nebo zčásti používání nebezpečných chemikálií zakázáno z důvodů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tato skutečnost a její odůvodnění má být sděleno vyvážejícím státem Úmluvy jakékoliv dovážející zemi.
Článek 20
Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.
Článek 21
1. Tato úmluva zavazuje pouze členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států. 3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.
Článek 22
1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána. 2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.
Článek 23
1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací a výpovědí, které mu členové organizace sdělí.
2. Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organizace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.
Článek 24
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.
Článek 25
Vždy, bude-li to považovat za nutné, správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revize.
Článek 26
1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak
a/ ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 22, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti;
b/ od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
2. Tato úmluva zůstane však v platnosti co do firmy a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu.
Článek 27
Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.
Doporučení č. 177
Doporučení o bezpečnosti při používání chemikálií v práci
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
jež byla svolána Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 6. června 1 990 na svém 77. zasedání,
rozhodnuvši se přijmout některé návrhy týkající se bezpečnosti při používání chemikálií v práci, jež jsou pátým bodem jednacího pořadu zasedání, a
stanovivši, že tyto nároky budou mít formu Doporučení doplňujícího Úmluvu o chemikáliích, 1990;
přijímá dne 25. června 1990 toto doporučení, jež bude nazýváno jako Doporučení o chemikáliích, 1990.
I. Obecná ustanovení
1. Ustanovení Doporučení by měla provádět společně s ustanoveními Úmluvy o chemikáliích, 1990 (dále jen "Úmluva").
2. S nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků by měla byt projednána opatření, jež mají být učiněna k naplnění ustanovení tohoto Doporučení.
3. Příslušný orgán by měl stanovit kategorie pracovníků, kteří nesmějí z důvodů bezpečností a ochrany zdraví používat určité chemikálie nebo je smí používat pouze za stanovených podmínek v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
4. Ustanovení Doporučení by měla též vztahovat na ty osoby samostatně výdělečně činné, které mohou být určeny vnitrostátními právními předpisy.
5. Zvláštní ustanovení stanovená příslušným orgánem na ochranu důvěrných informací podle článku 1 odstavce 2 (b) a článku 18 odstavce 4 Úmluvy, by měla:
(a) omezit prozrazení důvěrných informací těm, kteří je potřebují z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků,
(b) zajistit, že ti, kteří získají důvěrné informace, souhlasí s tím, použít je pouze pro potřeby bezpečnosti a ochrany zdraví a jinak chránit jejich důvěrnost,
(c) stanovit, že dotyčné důvěrné informace mají být okamžitě uveřejněny v nouzovém případě,
(d) stanovit postupy pro rychlé zvážení platnosti požadavků na důvěrnost a potřebu odepření informací tam, kde existuje neshoda ohledně prozrazení.
II. Klasifikace a s tím spojená opatření
Klasifikace
6. Kritéria pro klasifikaci chemikálií, stanovená podle článku 6 odstavce 1 úmluvy, by měla byt založena na vlastnostech chemikálií včetně:
(a) toxických vlastností zahrnujících jak akutní, tak chronické účinky na zdraví na všech částech těla,
(b) chemických nebo fyzikálních vlastností zahrnujících hořlavost, výbušnost, oxidaci a nebezpečných reaktivních vlastností,
(c) leptavých a dráždivých vlastností,
(d) vyvolávání alergie a zvýšené citlivosti,
(e) karcinogenních účinků,
(f) teratogenních a metagenních účinků,
(g) účinků na reproduktivní systémy.
7. (1) Pokud je to praktické, příslušný orgán by měl sestavovat a periodicky doplňovat úplný seznam chemických prvků a sloučenin používaných při práci, společně s příslušnými informacemi o nebezpečích.
(2) V případě chemických prvků a sloučenin dosud nezahrnutých do úplného seznamu by na jejich výrobcích nebo dovozcích mělo být požadováno, pokud nejsou vyňati, aby předložili příslušnému orgánu takové informace, které jsou potřeba pro udržování seznamu, a to před jejich použitím v práci a způsobem odpovídajícím ochraně důvěrných informací podle článku 1 odstavce 2 (b) Úmluvy.
Štítkování a označování
(1) Požadavky na štítkování a označování chemikálií, stanovené článkem 7 Úmluvy, by měly byt takové, aby umožnily osobám, které s chemikáliemi manipulují nebo je používají, rozpoznat a rozlišit je od sebe jak při obdržení, tak při jejich používání tak, aby mohly byt používány bezpečně.
(2) Požadavky na štítkování nebezpečných chemikálií by měly v souladu s existujícími národními nebo mezinárodními systémy zahrnovat:
(a) informace, jež mají být dány na štítku včetně toho, co je vhodné:
(I) obchodní názvy
(II) identifikace chemikálie
(III) jméno, adres a telefonní číslo dodavatele
(IV) symboly nebezpečnosti
(V) povaha zvláštních nebezpečí spojených s užíváním chemikálie
(VI) bezpečnostní opatření
(VII) identifikace dodávky
(VIII) prohlášení o tom, že karta s údaji o chemické bezpečnosti skytající dodatečné informace je k dispozici u zaměstnavatele
(IX) klasifikace přidělená podle systému stanoveného příslušným orgánem
(b) čitelnost, trvanlivost a velikost štítku
(c) jednotnost štítků a symbolů, včetně barev
(3) Štítek by měl být snadno srozumitelný pro pracovníky.
(4) U chemikálií, na které se nevztahuje pododstavec (2) výše, může být označování omezeno na identifikaci chemikálie.
9. Kde je to z hlediska velikosti obalu nebo charakteru balení nepraktické štítkovat nebo označovat chemikálie, měla by byt učiněna opatření pro jiné účinné způsoby rozeznání, jako je opatření volně pohyblivým štítkem nebo doprovodnými dokumenty. Avšak všechny obaly s nebezpečnými chemikáliemi by měly naznačovat nebezpečí obsahu pomocí vhodných hesel nebo symbolů.
Karty s údaji o bezpečnosti chemikálie
10. (1) Kritéria pro přípravu karet s bezpečnostními údaji o chemikáliích pro nebezpečné chemikálie by měly zajistit, aby tyto obsahovaly podstatné informace o:
(a) identifikaci chemického výrobku a společnosti (včetně obchodního nebo obvyklého názvu chemikálie a podrobnosti o dodavateli nebo výrobci),
(b) složení/informaci o složkách (způsobem, který je jasně identifikuje za účelem zhodnocení jejich nebezpečnosti),
(c) identifikaci rizik,
(d) opatření první pomoci,
(e) protipožární opatření,
(f) opatření pro případ nehody při vypouštění (uvolňování) chemikálií,
(g) manipulaci a skladování,
(h) kontrole expozic/individuální osobní ochraně (včetně možných metod dohledu nad expozicí na pracovišti)
(i) fyzikálních a chemických vlastnostech,
(j) stálosti a reaktivitě,
(k) toxikologické informace (včetně případných cest, kudy vniká do lidského organismu, a možnosti kombinace s jinými chemikáliemi nebo riziky při práci),
(1) ekologické informace,
(m) informace o likvidaci chemikálií,
(n) informace o přepravě,
(o) regulační informace,
(p) jiné informace (včetně údajů o přípravě karet s bezpečnostními údaji o chemikáliích).
(2) Tam, kde názvy nebo koncentrace složek uvedených v pododstavci (1) (b) výše tvoří důvěrnou informaci, mohou byt podle článku 1 odstavce 2 (b) Úmluvy vynechány z karty s bezpečnostními údaji o chemikálii. Podle odstavce 5 tohoto Doporučení by informace měly být zveřejněny na žádost a v písemné formě příslušnému orgánu a těm zúčastněným zaměstnavatelům, pracovníkům a jejich zástupcům, kteří souhlasí s tím, použít informace pouze za účelem ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků a jinak je nezveřejňovat.
III. Povinnosti zaměstnavatelů
Dohled nad expozicí
(1) Tam, kde jsou pracovníci vystaveni nebezpečným chemikáliím, mělo by být na zaměstnavateli požadováno, aby:
(a) omezil vystavování takovým chemikáliím za účelem ochrany zdraví pracovníků,
(b) hodnotil, dohlížel a zaznamenával, pokud je to nutné, koncentraci chemických škodlivin v ovzduší na pracovišti,
(2) Pracovníci a jejich zástupci a příslušný orgán mají mít přístup k těmto záznamům.
(3) Zaměstnavatelé by měli uchovávat záznamy stanovené podle tohoto odstavce po časové období určené příslušným orgánem.
Provozní kontrola na pracovišti
(1) Zaměstnavatelé by měli učinit opatření na ochranu pracovníků před nebezpečími vyplývajícími z používání chemikálií v práci, která by byla založena na kritériích stanovených podle odstavců 13 až 16 níže.
(2) V souladu s tripartitní deklarací principů o nadnárodních podnicích a sociální politice, přijatou správní radou Mezinárodního úřadu práce, národní nebo nadnárodní podnik s více než jedním zařízením by měl stanovit bezpečnostní opatření týkající se prevence, kontroly a ochrany před ohrožením zdraví z expozice nebezpečným chemikáliím při práci, a to bez diskriminace, pro všechny pracovníky ve všech jeho zařízeních bez ohledu na místo nebo zemi, kde jsou umístěny.
(3) Příslušný orgán by měl zajistit, že jsou vytvořena kritéria pro bezpečnost při používání nebezpečných chemikálií, včetně ustanovení pokrývající
(a) nebezpečí akutních nebo chronických nemocí způsobených proniknutím do organismu vdechnutím, vstřebáním kůží nebo potravou,
(b) nebezpečí úrazu nebo nemoci při styku s kůží nebo očima,
(c) nebezpečí úrazu při požáru, výbuchu nebo jiných událostech způsobených fyzikálními vlastnostmi nebo chemickou reaktivitou,
(d) bezpečnostní opatření, jež mají být přijata
(I) zvolením chemikálií, které vylučují nebo minimalizují taková nebezpečí,
(II) volbu procesů, technologie a zařízení, jež vylučují nebo minimalizují taková nebezpečí,
(III) používáním a řádným udržováním kontrolních preventivních technických opatření,
(IV) přijetím takových pracovních systémů a pracovních postupů, které vylučují nebo minimalizují taková nebezpečí,
(V) přijetím přiměřených opatření osobní hygieny a poskytnutím přiměřených zdravotnických zařízení,
(VI) poskytováním, udržováním a používáním vhodných osobních ochraných prostředků a oděvů, bezplatně těm pracovníkům, kde se výše uvedená opatření neukazují jako dostatečná k odstranění takových nebezpečí,
(VII) používáním signalizace a výstražných upozornění,
(VIII) přiměřenými přípravami na nouzové mimořádné situace.
14. Příslušný orgán by měl zajistit, že budou stanovena kritéria pro bezpečnost při skladování nebezpečných chemikálií,
včetně ustanovení vztahujících se na:
(a) slučitelnost a odlučitelnost (segregace) skladovaných chemikálií,
(b) vlastnosti a množství chemikálii, jež mají být skladovány,
(c) bezpečnost a umístění budovy skladu a přístup do něho,
(d) konstrukci, povahu a celistvost skladovaných nádob,
(e) nakládání a vykládání skladovaných nádob,
(f) požadavky na štítkování a přeštítkování,
(g) bezpečnostní opatření přijatá k zabránění náhodnému vypuštění, požáru, výbuchu nebo chemické reaktivitě chemikálií,
(h) teplotu, vlhkost a větrání,
(i) bezpečnostní opatření a postupy v případě vylití (vysypání),
(j) postupy v mimořádných (nouzových) situacích,
(k) možné fyzikální a chemické změny ve skladovaných chemikáliích.
15. Příslušný orgán by měl zajistit, že budou stanovena, v souladu s národními a mezinárodními směrnicemi pro dopravu, kritéria pro bezpečnost pracovníků pověřených dopravou nebezpečných chemikálií, včetně ustanovení tykajících se:
(a) vlastností a množství chemikálií, jež mají být přepraveny,
(b) povahy, celistvosti a ochrany balení a nádob používaných při přepravě, včetně potrubí,
(c) určení dopravního prostředku užívaného při přepravě,
(d) předepsané trasy cesty, jež má být podniknuta,
(e) odborného výcviku a kvalifikace pracovníků pověřených dopravou,
(f) požadavků na štítkování,
(g) nakládání a vykládání,
(h) postupů v případě vylití (vysypání).
16. (1) Příslušný orgán by měl zajistit, že budou stanovena v souladu s vnitrostátními nebo mezinárodními směrnicemi, týkajícími se odstranění nebezpečných odpadů, kritéria pro postupy, jež mají být dodrženy při odstraňování a zacházení s nebezpečnými chemikáliemi a nebezpečnými odpadními produkty, s cílem zajistit bezpečnost pracovníků.
(2) Tato kritéria by měla zahrnovat ustanovení pokrývající:
(a) metodu identifikace odpadních produktů,
(b) zacházení s kontaminovanými nádobami,
(c) identifikace, konstrukce, povaha, celistvost a ochrana odpadních nádob,
(d) účinky na pracovní prostředí,
(e) ohraničení oblastí, kde se likvidují odpady,
(f) poskytnutí, udržování a používání osobních ochranných prostředků a oděvů,
(g) metody likvidace nebo zacházení.
17. Kritéria používání chemikálií v práci stanovené podle ustanovení Úmluvy a tohoto Doporučení by měla být pokud možno co nejvíce v souladu s ochranou obecné veřejnosti a životního prostředí a s jakýmikoliv kritérii, stanovenými k jejímu účelu.
Lékařský dohled
18. (1) Na zaměstnavateli nebo úřadu kompetentním podle vnitrostátního práva a praxe by mělo být požadováno zařídit pomocí metod odpovídajících vnitrostátnímu právnímu řádu a praxi takový lékařský dohled na pracovníky, jaký je potřebný
(a) pro hodnocení zdraví pracovníků ve vztahu k nebezpečím způsobeným vystavením chemikáliím,
(b) pro diagnózy nemocí z povolání a pracovních úrazů způsobených vystavením chemikáliím.
(2) Tam, kde výsledky lékařských testů a vyšetření odhalují existenci klinických nebo předklinických účinků, by měla být přijata opatření k zabránění nebo snížení expozice dotyčných pracovníků a mělo by se zabránit v dalším zhoršování jejich zdravotního stavu.
(3) Výsledků lékařských vyšetření by mělo byt použito k určení zdravotního stavu vzhledem k vystavení chemikáliím, a neměly by být použity tak, aby diskriminovaly pracovníka.
(4) Záznamy vyplývající z lékařského dohledu na pracovníky by měly být uloženy na určité časové období a osobami k tomu určenými příslušným orgánem.
(5) Pracovníci by měli mít přístup ke svým vlastním lékařským záznamům bud osobně nebo prostřednictvím svých lékařů.
(6) Důvěrnost individuálních osobních lékařských záznamů by měla být respektována v souladu s všeobecně uznávanými principy lékařské etiky.
(7) Výsledky lékařských vyšetření by měly být srozumitelně vysvětleny dotyčným pracovníkům.
(8) Pracovníci a jejich zástupci by měli mít přístup k výsledkům studií připravených z lékařských spisů, kde jednotliví pracovníci nemohou být identifikováni.
(9) Výsledky lékařských záznamů by měly být za předpokladu zachování anonymity zpřístupněny pro účely příslušných zdravotnických statistik a epidemiologických studií, kde mohou tyto napomoci v poznání a kontrole nemocí z povolání.
První pomoc a mimořádné okolnosti
19. V souladu s jakýmikoliv požadavky uloženými příslušným orgánem by na zaměstnavatelích mělo být požadováno, aby dodržovali postupy včetně opatření první pomoci, opatření pro případy mimořádných okolností a nehod vyplývajících z používání chemikálií v práci a aby zajistili výcvik pracovníků v těchto postupech.
IV. Spolupráce
20. Zaměstnavatelé, pracovníci a jejich zástupci by měli co možná nejtěsněji spolupracovat při provádění opatření nařízených podle tohoto Doporučení.
21. Na pracovnících by se mělo požadovat, aby:
(a) v souladu s jejich odborným výcvikem a instrukcemi jejich zaměstnavatele pečovali pokud možno co nejlépe o bezpečnost a zdraví své i ostatních osob, jichž se může dotknout jejich jednání nebo nedbalost v práci,
(b) používat řádně všechny prostředky poskytnuté pro jejich ochranu nebo ochranu ostatních,
(c) podat neprodleně zprávu svému nadřízenému o jakékoliv situaci, o které si myslí, že může představovat nebezpečí, a s kterou se nemohou řádně vypořádat sami.
22. Reklamní materiály o nebezpečných chemikáliích, které by měly být používány v práci, by měly upozorňovat na jejich nebezpečí a nutnost přijmout bezpečnostní opatření.
23. Dodavatelé by měli na žádost poskytovat zaměstnavatelům informace, které jsou dostupné a které jsou nutné ke zhodnocení jakýchkoliv nebezpečí, která mohou vyplynout z určitého způsobu používání chemikálií v práci.
V. Práva pracovníků
24. (1) Pracovníci a jejich zástupci by měli mít právo:
(a) získat od zaměstnavatelů karty s údaji o bezpečnost chemikálií a jiné informace, aby mohli učinit přiměřená bezpečnostní opatření a ve spolupráci s jejich zaměstnavatelem chránit pracovníky před riziky vyplývajícími z používání nebezpečných chemikálií v práci,
(b) požádat o vyšetření a zúčastnit se vyšetřování možných rizik vyplývajících z používání chemikálií v práci, prováděného zaměstnavatelem nebo příslušným orgánem.
(2) Tam, kde jsou vyžadované informace důvěrné, v souladu s článkem 1 odstavce 2 (b) a článkem 18 odstavcem 4 Úmluvy, zaměstnavatelé mohou na pracovnících nebo jejich zástupcích požadovat, aby omeziti jejich používání pro hodnocení a předcházení možným nebezpečím vyplývajícím z používání chemikálií v prácí a přijati rozumné opatření k zajištění toho, že takové informace nebudou prozrazeny potenciálním konkurentům.
(3) Majíc na zřeteli Tripartitní Deklaraci Principů týkajících se nadnárodních podniků a sociální politiky, nadnárodní podniky by měly na žádost zpřístupnit dotyčným pracovníkům, zástupcům pracovníků, příslušným orgánům a organizacím zaměstnanců a zaměstnavatelů ve všech zemích, ve kterých působí, informace o normách a postupech týkajících se používání nebezpečných chemikálií a dotýkajících se jejich činnosti v území, které dodržují v jiných zemích.
(1) Pracovníci by měli mít právo:
(a) upozornit své zástupce, zaměstnavatele nebo příslušný orgán na potenciální nebezpečí vyplývající z používání chemikálií v práci,
(b) vzdálit se od nebezpečí vyplývající z používání chemikálií, mají-li oprávněné důvody věřit, že existuje bezprostřední a vážné ohrožení jejich bezpečnosti a zdraví, a měli by okamžitě své nadřízené informovat,
(c) na náhradní práci, která nepředstavuje styk s nebezpečnými chemikáliemi, jestliže je taková práce k dispozici a jestliže pro ni mají dotyční pracovníci kvalifikaci nebo mohou být pro takovou práci dostatečně vyškoleni; v případě zdravotního stavu charakterizovaného jako zvýšená citlivost na chemikálie a jsouc zaměstnáni ve zvýšeném ohrožení poškození zdraví z nebezpečných chemikálií,
(d) na odškodnění, jestliže případ uvedeny v pododstavci (1) (c) má za následek ztrátu zaměstnání,
(e) na přiměřenou lékařskou péči a odškodnění úrazů a nemocí způsobených používáním chemikálií v práci.
(2) Pracovníci, kteří se vzdálí od nebezpečí podle ustanovení pododstavce (1) (b) nebo kteří uplatní jakékoliv z jejich práv podle tohoto Doporučení, by měli být chráněni před nespravedlivými následky.
(3) Tam, kde se pracovníci vzdálili od nebezpečí v souladu s ustanovením pododstavce (1) (b), zaměstnavatel ve spolupráci s pracovníky a jejich zástupci by měli okamžitě vyšetřit nebezpečí a přijmout nezbytná nápravná opatření.
(4) Pracovnice by měly mít právo v případě těhotenství nebo kojení na náhradní práci, která není spojena s používáním chemikálií nebo vystavením chemikáliím, které jsou nebezpečné pro zdraví nenarozených dětí nebo kojenců, kde je taková práce k dispozici, a právo vrátit se v přiměřené době na jejich původní místo.
26. Pracovníci by měli obdržet:
(a) informace o klasifikaci a štítkování chemikálií a o kartách s údaji o bezpečnosti chemikálií ve formách a v jazyku, kterým mohou snadno rozumět,
(b) informace o rizikách, která mohou vzniknout při používání nebezpečných chemikálií během jejich práce,
(c) pokud je to vhodné, psané nebo ústní instrukce, založené na kartách s údaji o bezpečnosti chemikálií a specifické pro jejich pracoviště,
(d) výcvik a, kde je to nutné, rekvalifikaci v metodách, které jsou k dispozici pro prevenci a kontrolu takových nebezpečí a k ochraně před nimi, včetně správných metod skladování, přepravy a likvidování odpadů, stejně jako o opatřených v mimořádných případech a při poskytování první pomoc.
Úmluva č. 171
Pracovní překlad
Úmluva o noční práci
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
svolána do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce, a tam se sešla dne 6. června 1990 na svém 77. zasedání,
majíc na zřeteli mezinárodní pracovní úmluvy a doporučení o noční práci dětí a mladistvých, a zvláště ustanovení Úmluvy a Doporučení o noční práci mladistvých osob (neprůmyslová povolání), 1946, Úmluvy o noční práci mladistvých osob (průmysl) (revidovaná), 1948, a Doporučení o noční práci dětí a mladistvých osob (zemědělství), 1921,
a majíc na zřeteli mezinárodní pracovní úmluvy a doporučení o noční práci žen, a zvláště ustanovení Úmluvy o noční práci (ženy) (revidovaná), 1948, a Protokol z roku 1990 k ní, Doporučení o noční práci žen (zemědělství), 1921 a článek 5 Doporučení o ochraně mateřství, 1952,
a majíc na zřeteli ustanovení Úmluvy o diskriminaci (zaměstnání a povolání), 1958, a
majíc na zřeteli ustanovení Úmluvy o ochraně mateřství (revidované), 1952, a
rozhodnuvši se přijmout některé návrhy, týkající se noční práce, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání, a stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 26. června roku 1990 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o noční práci, 1990:
Článek 1
Pro účely této Úmluvy: