(2) Pro účely uvedené v ustanoveních této hlavy se za právnickou osobu považuje i fyzická osoba - podnikatel.
§ 255
Sankce
(1) Za celní delikt lze uložit tyto sankce
a) pokutu ve výši uvedené v odstavci 2,
b) propadnutí zboží.
(2) Za porušení celních předpisů uvedených v § 249 písm. a) až e) lze uložit pokutu až do výše 2.000.000 Kčs a za porušení celních předpisů uvedených v § 249 písm. f) až i) pokutu až do výše 50.000 Kčs.
(3) Sankci propadnutí zboží lze uložit samostatně nebo společně se sankcí pokuty.
§ 256
Propadnutí zboží
(1) Propadnutí zboží lze vyslovit, jestliže zboží náleží právnické osobě, která se dopustila celního deliktu a zboží
a) bylo ke spáchání celního deliktu užito nebo určeno, anebo
b) bylo celním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží celním deliktem získané.
(2) Propadnutí zboží nelze vyslovit, je-li hodnota zboží v nápadném nepoměru k povaze celního deliktu.
(3) Vlastníkem propadlého zboží se stává stát.
§ 257
Pokutu podle § 255 nebo propadnutí zboží podle § 256 lze právnické osobě uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se celní orgány dozvěděly o tom, že tato osoba porušila nebo nesplnila povinnost, uloženou celními předpisy, nejpozději však do šesti let ode dne, kdy k tomuto porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.
§ 258
Splatnost pokuty
Pokuta uložená za celní delikt je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
§ 259
Zabrání zboží
(1) Nebyla-li za celní delikt uložena sankce propadnutí zboží uvedeného v § 256 odst. 1 písm. a) nebo b), lze rozhodnout, že se takové zboží zabírá, jestliže nenáleží pachateli celního deliktu a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
(2) O zabrání zboží nelze rozhodnout, jestliže od spáchání celního deliktu uplynulo šest let. Ustanovení § 256 odst. 2 platí obdobně.
(3) Vlastníkem zabraného zboží se stává stát.
§ 260
Místní příslušnost
(1) Celní delikty projednají celní orgány, v jejichž obvodu má příslušná osoba sídlo nebo bydliště.
(2) Nemá-li tato osoba sídlo nebo bydliště v tuzemsku, projedná celní delikt celní orgán, v jehož obvodu byl celní delikt spáchán, nebo celní orgán, v jehož obvodu byl celní delikt zjištěn.
HLAVA JEDENÁCTÁ
CELNÍ ZÁSTAVNÍ PRÁVO A VYMÁHÁNÍ NEDOPLATKŮ
Díl první
§ 261
Celní zástavní právo
(1) K zajištění cla a jeho příslušenství, daní a poplatků vybíraných při dovozu a pokuty vzniká podle tohoto zákona celní zástavní právo k věcem, popřípadě pohledávkám dlužníka nebo ručitele. Rozhodnutí celních orgánů o tom, na které věci, popřípadě pohledávky dlužníka nebo ručitele se celní zástavní právo vztahuje, se doručí dlužníku nebo ručiteli, který se proti němu může odvolat ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení. Toto odvolání nemá odkladný účinek.
(2) Rozhodnutí musí obsahovat druh pohledávky, její výši a předmět celního zástavního práva.
(3) Rozhodnutí o zřízení celního zástavního práva se s vyznačením jeho právní moci a vykonatelnosti zašle podle povahy věci buď k záznamu celního zástavního práva v příslušné evidenci, nebo držiteli zástavy, popřípadě poddlužníkovi.
Díl druhý
§ 262
Vymáhání nedoplatků
(1) Nejsou-li clo a jeho příslušenství, daně a poplatky vybírané při dovozu, náklady řízení, skladné a pokuty uložené podle celních předpisů uhrazeny v zákonné lhůtě, vyzvou celní orgány dlužníka, aby tento nedoplatek zaplatil v náhradní lhůtě, nejméně osmidenní, a upozorní ho, že po uplynutí této náhradní lhůty přikročí bez dalšího k vymáhání nedoplatku. Proti výzvě se lze odvolat ve lhůtě patnácti dnů. Odvolání nemá odkladný účinek.
(2) Vymáhání lze zahájit i bez výzvy, pokud hrozí nebezpečí, že účel vymáhání bude zmařen, nepřistoupí-li se k vymáhání neprodleně.
(3) Vymáhání provádějí celní orgány exekucí. O provedení exekuce mohou celní orgány požádat též soud.
(4) Exekuční titul pro exekuci je vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění.
(5) Exekuce se provádí vydáním exekučního příkazu na
a) přikázání pohledávky na peněžní prostředky dlužníků na účtech vedených u bank nebo jiné pohledávky,
b) srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod.,
c) prodej movitých věcí,
d) prodej nemovitostí.
(6) Pro výkon exekuce se použije přiměřeně občanského soudního řádu.
(7) Exekuční příkaz se doručuje dlužníkovi nebo ručiteli a dalším osobám, kterým jsou exekučním příkazem ukládány povinnosti. Všechny tyto osoby mohou proti němu podat do patnácti dnů námitky. O námitkách rozhodne celní orgán, který exekuci nařídil. Pokud byla zahájena exekuce podle odstavce 2, je proti exekučnímu příkazu připuštěno odvolání, stejně jako u výzvy podle odstavce 1.
(8) Výkon rozhodnutí může být odložen, žádá-li dlužník nebo ručitel o splátky, o posečkání nebo o prominutí cla, a i bez žádosti, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro částečné nebo úplné zrušení výkonu rozhodnutí. Bude-li povolen odklad, již provedené úkony zůstanou zachovány.
(9) Prokáže-li se v průběhu dalšího vymáhání, že bylo vymáháno neoprávněně, náleží dlužníkovi nebo ručiteli za takto neoprávněně vymožené částky náhrada v dvojnásobné výši úroku uvedeného v § 233 odst. 3. Pokud ještě exekuce trvá, zruší ji celní úřad z úřední povinnosti. Je-li skutečná škoda způsobená neoprávněným vymáháním vyšší než zákonem přiznaná náhrada, uhrazuje se tato škoda místo náhrady.
Díl třetí
§ 263
Námitky
(1) Dlužník nebo ručitel může uplatnit námitku proti jakémukoliv úkonu celních orgánů v souvislosti s řízením vymáhacím nebo zajišťovacím.
(2) Námitka musí být podána písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy se o úkonu dověděl, a to u celního orgánu, který úkon provedl. Celní orgán posoudí námitky, rozhodne o nich a toto rozhodnutí odůvodní.
(3) Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Podaná námitka nemá odkladný účinek pro samotné řízení.
HLAVA DVANÁCTÁ
ZAJIŠTĚNÍ A PRODEJ ZBOŽÍ
Díl první
Zajištění zboží
§ 264
(1) Celní orgány mohou k projednání nezákonného dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží zajistit zboží, o kterém lze důvodně předpokládat že
a) bylo ke spáchání celního přestupku užito nebo určeno, anebo bylo celním přestupkem získáno nebo bylo nabyto za zboží celním přestupkem získané, nebo
b) bylo ke spáchání celního deliktu užito nebo určeno, anebo bylo celním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží celním deliktem získané.
(2) Celní orgány mohou zajistit zboží podle odstavce 1 bez ohledu na práva třetích osob.
§ 265
(1) Celní orgány vydají o zajištění zboží rozhodnutí a doručí je osobě, které bylo zboží zajištěno. Proti rozhodnutí o zajištění zboží se může osoba, které bylo zboží zajištěno odvolat ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení. Toto odvolání nemá odkladný účinek.
(2) V rozhodnutí o zajištění zboží se uvedou důvody, pro které se zboží zajišťuje, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se uvede též upozornění, že zboží bude prodáno, nebude-li pokuta zaplacena.
(3) Zboží, které lze podle § 264 zajistit, může celní úřad ponechat osobě a uložit jí, že zboží nesmí používat, prodávat nebo s ním jiným způsobem nakládat.
§ 266
(1) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění zboží, je povinna toto zboží celním orgánům vydat.
(2) Není-li zajištěné zboží na vyzvu celních orgánů vydáno, může být tomu, kdo je má u sebe odňato.
(3) O vydání, nebo o odnětí zajištěného zboží se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis zboží. Osobě, která zboží vydala, nebo které bylo zboží odňato, vystaví celní orgány potvrzení o vydání nebo odnětí zboží.
§ 267
(1) Není-li zajištěné zboží k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o celním přestupku nebo celním deliktu anebo prodej podle § 268, vrátí se osobě, které bylo zajištěno.
(2) Uplatní-li právo na zajištěné zboží jiná osoba než ta, které bylo zboží zajištěno nebo mají-li celní orgány pochybnosti o tom, zda zboží patří osobě, které bylo zboží zajištěno, nevydají zboží a odkáží tyto osoby, aby svůj nárok uplatnily v řízení soudním.
Díl druhý
Prodej zboží
§ 268
(1) Celní orgány mohou prodat dočasně uskladněné zboží, jestliže nebylo celní prohlášení podáno ve lhůtě stanovené v § 48.
(2) Celní orgány mohou prodat zboží zajištěné podle § 264 odst. 1, u něhož nebylo vysloveno propadnutí zboží, nebo které nebylo zabráno, na úhradu pokuty, uložené za celní přestupek nebo za celní delikt, jestliže pokuta není uhrazena do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(3) Celní orgány mohou zboží, podléhající rychlé zkáze nebo živá zvířata, zajištěná podle § 264 odst. 1 ihned prodat.
§ 269
(1) Celní orgány prodají zboží zpravidla v dražbě. Přitom postupují podle zvláštních předpisů. [Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, v platném znění.]
(2) Zboží, které nemohlo být prodáno v dražbě, prodají celní orgány osobám, způsobilým podle právních předpisů k nakládání s prodávaným druhem zboží.
(3) Se zbožím, které nelze prodávat nebo používat ze zdravotních, zvěrolékařských, rostlinolékařských, bezpečnostních nebo jiných důvodů, naloží celní úřad způsobem stanoveným zvláštními předpisy.
§ 270
(1) Z výtěžku prodeje zboží se přednostně uhradí clo a jeho příslušenství, daně a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné a pokuty uložené podle celních předpisů. Zbytek výtěžku vyplatí celní orgány oprávněnému. Nepřihlásí-li se oprávněný do tří let po prodeji zboží, připadne zbytek výtěžku prodeje státu.
(2) Uplatní-li třetí osoba do tří let po prodeji zboží u celních orgánů nárok na zbytek výtěžku prodeje zboží, odkáží celní orgány tuto osobu, aby svůj nárok uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.
(3) O prodeji zboží se uvědomí osoba, které bylo zboží zajištěno.
§ 271
(1) Celní orgány jsou oprávněny prodat, popřípadě jinak nakládat se zbožím,
a) u něhož bylo vysloveno propadnutí, nebo které bylo zabráno v řízení konaném o celních přestupcích nebo v řízení konaném o celních deliktech,
b) u něhož bylo vysloveno propadnutí věci, nebo které bylo zabráno v trestním řízení konaném o trestných činech spáchaných při dovozu, vývozu a tranzitu zboží,
c) které deklarant přenechal ve prospěch státu.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při prodeji, popřípadě jiném nakládání se zbožím uvedeným v odstavci 1.
HLAVA TŘINÁCTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 272
Nemůže-li být clo a jeho příslušenství, daně a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné a pokuty uložené podle celních předpisů uhrazeny v československé měně, mohou celní orgány na jejich úhradu přijímat i zahraniční měnu. K přepočtu zahraniční měny na československé koruny se použije nákupního kursu devizového trhu Státní banky československé platného v okamžiku, kdy je úhrada prováděna.
§ 273
Obsahuje-li mezinárodní smlouva ustanovení odchylná od tohoto zákona, nebo od předpisů podle něho vydaných, platí ustanovení mezinárodní smlouvy.
§ 274
Celní statistika
(1) Celní orgány zabezpečují sběr údajů a zpracování informací o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení na základě dokladů, předepsaných v celním řízení.
(2) Způsob vedení celní statistiky upraví ministerstvo v dohodě s Federálním statistickým úřadem vyhláškou.
§ 275
Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení před celními orgány
a) ve věcech celních přestupků obecné předpisy o přestupcích [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 524/1990 Sb.],
b) v ostatních věcech obecné předpisy o správním řízení 1).
§ 276
Rozhodnutí o povolení režimu
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení režimu s ekonomickými účinky musí být vydáno ve lhůtě tří měsíců ode dne přijetí žádosti příslušným celním orgánem. Tato lhůta může být prodloužena pouze tehdy, jestliže rozhodnutí nelze vzhledem ke složitosti případu vydat v tříměsíční lhůtě; příslušný celní orgán musí o skutečnosti, která mu brání vydat rozhodnutí uvědomit žadatele ještě před uplynutím této lhůty, uvést důvody a určit lhůtu, ve které rozhodnutí vydá.
(2) Rozhodnutí, jímž se uděluje povolení k použití režimu s ekonomickými účinky nemusí mít písemnou formu.
§ 277
(1) Není-li stanoveno jinak, nemá odvolání proti rozhodnutí celních orgánů odkladný účinek. Celní orgány mohou odkladný účinek rozhodnutí ve výjimečných případech povolit, vyžadují-li to oprávněné zájmy osoby, jež je rozhodnutím dotčena a neztíží-li se tím vymáhání nedoplatků nebo nebrání-li tomu obecný zájem.
(2) Včas podané odvolání proti rozhodnutí o uložení sankce za celní přestupek nebo celní delikt má odkladný účinek, který nelze vyloučit.
§ 278
Zajištěním a stanovením celního dluhu a promlčením práva vymáhat nedoplatek cla podle tohoto zákona se rozumí také zajištění a stanovení daňové a poplatkové povinnosti při dovozu a promlčení práva vymáhat daně a poplatky při dovozu.
§ 279
Na celní řízení zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona se užije předpisů platných před tímto dnem; nových předpisů se užije pouze tehdy, jestliže je to pro deklaranta výhodnější.
§ 280
Pokud celní orgány vykonávají oprávnění podle zvláštních předpisů, a pokud tyto předpisy nestanoví jinak, mají stejná práva a povinnosti jako při celním dohledu. Totéž platí o právech a povinnostech subjektů, které tomuto dohledu podléhají.
§ 281
Zrušují se:
1. celní zákon č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 117/1983 Sb., zákona č. 5/1991 Sb. a zákona č. 217/1992 Sb., kromě § 1 až 15 a § 32.
2. § 2, 3 a 4 nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 525/1991 Sb., kterým se vydává celní sazebník,
§ 282
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
CELNÍ ZÁKON
OBSAH
|
Hlava první: Základní ustanovení |
§ 1 - § 9 |
|
|
Díl první: Vymezení základních pojmů |
§ 1 - § 2 |
|
|
Díl druhý: Informace o celních předpisech |
§ 3 |
|
|
Díl třetí: Celní dohled a jeho provádění |
§ 4 - § 9 |
|
|
Hlava druhá: Clo a celní sazebník |
§ 10 - § 14 |
|
|
Díl první: Clo |
§ 10 - § 11 |
|
|
Díl druhý: Celní sazebník |
§ 12 - § 14 |
|
|
Hlava třetí: Původ zboží a celní hodnota |
§ 15 - § 35 |
|
|
Díl první: Původ zboží |
§ 15 - § 20 |
|
|
|
Oddíl první: Nepreferenční původ zboží |
§ 15 - § 19 |
|
|
Oddíl druhý: Preferenční původ zboží |
§ 20 |
|
Díl druhý: Celní hodnota |
§ 21 - § 35 |
|
|
Hlava čtvrtá: Dopravení zboží do tuzemska |
§ 36 - § 53 |
|
|
Díl první: Doprava zboží přes státní hranice |
§ 36 |
|
|
Díl druhý: Předložení zboží k provedení celního dohledu |
§ 37 - § 38 |
|
|
Díl třetí: Předložení zboží k celnímu řízení |
§ 39 - § 42 |
|
|
Díl čtvrtý: Souhrnné celní prohlášení a vykládka zboží |
§ 43 - § 46 |
|
|
Díl pátý: Povinnost celního úřadu přidělit předloženému zboží celně schválené určení |
§ 47 - § 48 |
|
|
Díl šestý: Dočasné uskladnění |
§ 49 - § 51 |
|
|
Díl sedmý: Doprava zahraničního zboží v přímém tranzitu |
§ 52 |
|
|
Díl osmý: Zvláštní ustanovení |
§ 53 |
|
|
Hlava pátá: Celně schválené určení |
§ 54 - § 83 |
|
|
Díl první: Obecná ustanovení |
§ 54 |
|
|
Díl druhý: Celní řízení |
§ 55 - § 60 |
|
|
Díl třetí: Celní prohlášení |
§ 61 - § 70 |
|
|
|
Oddíl první: Forma a náležitosti celního prohlášení |
§ 61 - § 64 |
|
|
Oddíl druhý: Oprava a zrušení platnosti celního prohlášení |
§ 65 - § 70 |
|
Díl čtvrtý: Ověřování celních prohlášení a ztotožnění zboží |
§ 71 - § 78 |
|
|
Díl pátý: Nakládání se zbožím |
§ 79 |
|
|
Díl šestý: Zjednodušený postup |
§ 80 - § 82 |
|
|
Díl sedmý: Kontrola po propuštění zboží |
§ 83 |
|
|
Hlava šestá: Celní režimy |
§ 84 - § 172 |
|
|
Díl první: Propuštění zboží do volného oběhu |
§ 84 - § 88 |
|
|
Díl druhý: Režimy s podmíněným osvobozením a režimy s ekonomickým účinkem |
§ 89 - § 169 |
|
|
|
Oddíl první: Společná ustanovení pro více režimů |
§ 89 - § 94 |
|
|
Oddíl druhý: Tranzit |
§ 95 - § 100 |
|
|
Oddíl třetí: Uskladňování v celním skladu |
§ 101 - § 118 |
|
|
Oddíl čtvrtý: Aktivní zušlechťovací styk |
§ 119 - § 134 |
|
|
Oddíl pátý: Přepracování pod celním dohledem |
§ 135 - § 142 |
|
|
Oddíl šestý: Dočasné použití |
§ 143 - § 152 |
|
|
Oddíl sedmý: Pasivní zušlechťovací styk |
§ 153 - § 169 |
|
Díl třetí: Vývoz |
§ 170 - § 172 |
|
|
Hlava sedmá: Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady |
§ 173 - § 188 |
|
|
Díl první: Obecná ustanovení |
§ 173 - § 174 |
|
|
Díl druhý: Umisťování zboží ve svobodných celních pásmech a svobodných celních skladech |
§ 175 - § 177 |
|
|
Díl třetí: Provoz svobodného celního pásma a svobodného celního skladu |
§ 178 - § 183 |
|
|
Díl čtvrtý: Vývoz zboží ze svobodného celního pásma a svobodného celního skladu |
§ 184 - § 188 |
|
|
Hlava osmá: Zvláštní řízení |
§ 189 - § 193 |
|
|
Díl první: Zpětný vývoz, zničení a přenechání zboží ve prospěch státu |
§ 189 |
|
|
Díl druhý: Vrácené zboží |
§ 190 - § 192 |
|
|
Díl třetí: Osvobození od cla |
§ 193 |
|
|
Hlava devátá: Celní dluh |
§ 194 - § 248 |
|
|
Díl první: Vznik celního dluhu |
§ 194 - § 209 |
|
|
Díl druhý: Zajištění celního dluhu |
§ 210 - § 219 |
|
|
Díl třetí: Stanovení celního dluhu |
§ 220 - § 237 |
|
|
|
Oddíl první: Zápis v účetních dokladech a sdělení částky cla dlužníkovi |
§ 220 - § 225 |
|
|
Oddíl druhý: Splatnost cla a postup při placení cla |
§ 226 - § 237 |
|
Díl čtvrtý: Promlčení práva vymáhat nedoplatek cla a zánik celního dluhu |
§ 238 - § 240 |
|
|
Díl pátý: Vrácení a prominutí cla |
§ 241 - § 248 |
|
|
Hlava desátá: Celní přestupky a celní delikty |
§ 249 - § 260 |
|
|
Díl první: Porušení celních předpisů |
§ 249 |
|
|
Díl druhý: Celní přestupky |
§ 250 - § 253 |
|
|
Díl třetí: Celní delikty |
§ 254 - § 260 |
|
|
Hlava jedenáctá: Celní zástavní právo a vymáhání nedoplatků |
§ 261 - § 263 |
|
|
Díl první: Celní zástavní právo |
§ 261 |
|
|
Díl druhý: Vymáhání nedoplatků |
§ 262 |
|
|
Díl třetí: Námitky |
§ 263 |
|
|
Hlava dvanáctá: Zajištění a prodej zboží |
§ 264 - § 271 |
|
|
Díl první: Zajištění zboží |
§ 264 - § 267 |
|
|
Díl druhý: Prodej zboží |
§ 268 - § 271 |
|
|
Hlava třináctá: Ustanovení společná, přechodná a závěrečná |
§ 272 - § 282 |
|
Důvodová zpráva
Všeobecná část
V současné době dochází v naší společnosti k řadě zásadních změn odrážejících se v právním řádu České a Slovenské Federativní Republiky. Ústavní zakotvení základních lidských práv a svobod a odraz příslušných opatření ekonomické reformy v nových podmínkách je nezbytné promítnout do právní úpravy všech oblastí státní správy.
Budování demokratické, humánní a sociálně spravedlivé společnosti svobodných a rovnoprávných občanů je neoddělitelné spojeno s uplatňováním zákonnosti. Uskutečněné společensko - politické změny v České a Slovenské Federativní Republice pro to vytvářejí kvalitativně zcela nové podmínky.
Celní zákonodárství patří podle čl. 13 odst. 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, v platném znění, do působnosti federace. Právní vztahy v této oblasti jsou upraveny zákonem č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 117/1983 Sb., zákona č. 5/1991 Sb. a zákona č. 217/1992 Sb., nařízením vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 525/1991 Sb., kterým se vydává celní sazebník, vyhláškou federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 43/1991 Sb., kterou se provádí celní zákon, ve znění vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 397/1991 Sb. a vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 287/1992 Sb., vyhláškou federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 38/1991 Sb., kterou se vyhlašuje seznam celnic, celních odboček a územních obvodů celnic a vymezuje celní pohraniční pásmo a vyhláškou federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 39/1991 Sb., o celní statistice, formě, obsahu a náležitostech návrhu na celní řízení, která byla s účinností od 1. ledna 1992 zrušena a nahrazena vyhláškou federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 505/1991 Sb., o formě, obsahu a náležitostech návrhu na celní řízení a o celní statistice, vyhláškou federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla. Orgány celní správy zabezpečují kromě plnění úkolů, které pro ně vyplývají z celních předpisů i plnění dalších úkolů vyplývajících jiných obecně závazných právních předpisů, např. vyměřování a vybírání dovozní přirážky (vyhláška FMF č. 108/1991 Sb., v platném znění), vyměřování a vybírání vyrovnávacích dávek při dovozu zemědělských výrobků (vyhláška FMF č. 38/1992 Sb.), ověřují údaje v hlášení o dovozní dani (zákon č. 530/1991 Sb., o dovozní dani), kontrolují dodržování zákona č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, provádějí devizovou kontrolu při dovozu a vývozu. Celní orgány budou plnit nové, náročnější úkoly, které pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vyplývají z podepsané Evropské dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Evropskými společenstvími, včetně dohod s Maďarskem a Polskem, které na asociační dohodu navazují. Novým úkolům celní správy musí odpovídat i právní úpravy celé oblasti celnictví.