(2) Není-li možno přesně určit okamžik, kdy celní dluh vznikl, vzniká celní dluh v okamžiku, který celní orgány podle jim
dostupných informací určily jako okamžik, v němž bylo zboží v situaci, za níž celní dluh vzniká.
§ 208
(1) Celní dluh vzniká na místě, na kterém bylo zboží v situaci, v níž celní dluh vzniká.
(2) Není-li možno místo vzniku celního dluhu určit podle odstavce 1, vzniká celní dluh na místě, které celní orgány podle jim dostupných informací určí jako místo, na kterém bylo zboží v situaci, za níž celní dluh vzniká.
§ 209
(1) Vyplývá-li z mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a některými státy, že při dovozu do těchto států budou přiznány výhody preferenčního sazebního zacházení na zboží získané v režimu aktivního zušlechťovacího styku a které ve smyslu těchto smluv pochází z České a Slovenské Federativní Republiky, vzniká celní dluh při dovozu zahraničního zboží vloženého do předmětného zboží vydáním osvědčení, které je třeba k přiznání výhod referenčního sazebního zacházení v těchto státech.
(2) Celní dluh vzniká okamžikem přijetí vývozního celního prohlášení vztahujícího se na předmětné zboží.
(3) Dlužníkem je deklarant.
(4) Částka dovozního cla odpovídající tomuto celnímu dluhu se stanoví za stejných podmínek, za kterých by byl stanoven celní dluh, kdyby celní orgány v okamžiku přijetí celního prohlášení na propuštění zahraničního zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku přijaly celní prohlášení na propuštění tohoto zboží do volného oběhu.
Díl druhý
Zajištění celního dluhu
§ 210
(1) Mohou-li celní orgány v souladu s celními předpisy vyžadovat zajištění celního dluhu, musí být toto zjištění poskytnuto dlužníkem nebo tím, kdo by se mohl dlužníkem stát.
(2) Celní orgány mohou požadovat na jeden celní dluh pouze jeden druh zajištění.
(3) Celní orgány mohou povolit, aby zajištění celního dluhu provedla jiná osoba než ta, od níž se zajištění celního dluhu požaduje.
(4) Zajištění celního dluhu se nevyžaduje, je-li dlužníkem státní orgán nebo společnost, u níž podíl státu na základním jmění činí nejméně 50%.
§ 211
(1) Není-li zajištění celního dluhu stanoveno celními předpisy jako povinné, mohou celní orgány požadovat zajištění celního dluhu, mají-li důvodně za to, že celní dluh, který vznikl nebo který by mohl vzniknout, nebude ve stanovené lhůtě splněn. Nepožadují-li celní orgány zajištění celního dluhu, mohou požadovat od osoby uvedené v § 210 odst. 1 záruční prohlášení, ve kterém budou uvedeny povinnosti, které je tato osoba povinna plnit.
(2) Zjištění celního dluhu uvedené v odstavci 1 požadují celní orgány
a) v době uplatňování příslušných ustanovení celních předpisů, na jejichž základě požaduje zajištění celního dluhu, nebo
b) kdykoliv následně po té, kdy zjistí, že není jisté, že celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout, bude ve stanovené lhůtě splněn.
§ 212
Na žádost dlužníka povolí celní orgány globální zajištění celního dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací.
§ 213
(1) Stanoví-li celní předpisy povinné zajištění celního dluhu, určí celní orgány toto zajištění ve výši, kterou je
a) přesná výše příslušného celního dluhu nebo dluhů, jestliže je možno tuto výši bezpečně určit v době, kdy je zajištění celního dluhu požadováno,
b) celními orgány odhadnutá nejvýše možná výše příslušného celního dluhu nebo dluhů, které vznikly nebo by mohly vzniknout, v ostatních případech.
Je-li celní dluh, který v průběhu doby mění svou výši, globálně zajištěn, určí se taková výše zajištění, která umožňuje, aby celní dluh byl vždy zajištěn.
(2) Stanoví-li celní předpisy, že zajištění celního dluhu není povinné a celní orgány toto zajištění vyžadují, stanoví výši zajištění tak, aby nepřesahovala výši uvedenou v odstavci 1.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky, za nichž může být celní dluh zajištěn paušálně.
§ 214
Zajištění celního dluhu může být učiněno
a) složením hotovosti (celní jistota), nebo
b) poskytnutím záruky.
§ 215
Za zajištění celního dluhu rovnocenné složení hotovosti se považuje
a) předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou,
b) předložení jakéhokoliv jiného dokladu uznaného celními orgány jako prostředek platby.
§ 216
(1) Ručitel se v záruční listině písemným prohlášením zaváže, že společně a nerozdílně s dlužníkem splní zaručenou výši celního dluhu.
(2) Ručitelem může být pouze
a) banka,
b) jakákoliv československá osoba, na základě povolení celních orgánů.
(3) Celní orgány mohou odmítnout nebo nepovolí navrženého ručitele, jestliže má důvodné podezření, že celní dluh nebude ve stanovené lhůtě splněn.
§ 217
Osoba, od které je požadováno zajištění celního dluhu, si může vybrat, kterým ze způsobů uvedených v § 214 celní dluh zajistí. Celní orgány však mohou odmítnout navržený způsob zajištění celního dluhu, není-li slučitelný s řádným prováděním příslušného režimu. Celní orgány mohou určit, aby zvolený způsob zajištění celního dluhu byl dodržen v průběhu stanovené doby.
§ 218
Zjistí-li celní orgány, že poskytnuté zajištění celního dluhu nezajišťuje tento dluh, nebo již není jisté, že dostatečně zajišťuje splnění celního dluhu ve stanovené lhůtě, bude vyžadovat od dlužníka dodatečné zajištění celního dluhu nebo nahrazení původního zajištění zajištěním novým.
§ 219
(1) Zajištění celního dluhu nezanikne, dokud celní dluh není splněn nebo dokud by mohl ještě vzniknout. Bude-li celní dluh splněn nebo již nemůže vzniknout, zajištění zaniká.
(2) Byl-li celní dluh splněn částečně nebo může vzniknout pouze jako část zajištěné částky, na žádost oprávněné osoby zanikne tomu odpovídající část zajištění.
Díl třetí
Stanovení celního dluhu
Oddíl první
Zápis v účetních dokladech a sdělení částky cla dlužníkovi
§ 220
(1) Každá částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu (dále jen "částka cla") musí být celními orgány vyměřena ihned poté, jakmile jim budou sděleny všechny údaje a předloženy všechny doklady potřebné pro jeho vyměření; vyměřené clo celní orgány zapíší do svých účetních dokladů.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí
a) jestliže bylo dočasně zavedeno antidumpingové nebo vyrovnávací clo, nebo
b) jestliže je dlužná částka cla vyšší než ta, která byla vyměřena na základě závazné informace o sazebním zařazení.
§ 221
(1) Vznikl-li celní dluh přijetím celního prohlášení na propuštění zboží do příslušného režimu, jiného než dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, zapíší celní orgány částku cla do účetních dokladů ihned, jakmile byla vyměřena, nejpozději však druhý den následující po dni, kdy bylo zboží propuštěno. Byl-li celní dluh zajištěn, může být celková částka cla, vztahující se k veškerému zboží propuštěnému jedné osobě během lhůty stanovené celními orgány, která nesmí přesáhnout 31 dnů, zapsána do účetních dokladů jednotným zápisem na konci této lhůty. Tento zápis musí být proveden nejpozději do pěti dnů po uplynutí zmíněné lhůty.
(2) Stanoví-li celní předpisy, že zboží může být propuštěno, jsou-li splněny podmínky, jimiž se řídí určení výše celního dluhu nebo výběr cla, provede se zápis v účetních dokladech nejpozději do dvou dnů po dni, kdy mělo být zaplaceno clo vyplývající z celního dluhu. Jestliže se celní dluh vztahuje k dočasnému antidumpingovému nebo vyrovnávacímu clu, bude toto clo zapsáno v účetních dokladech nejpozději do dvou měsíců po nabytí účinnosti právního předpisu stanovujícího uložení antidumpingového nebo vyrovnávacího cla.
(3) Vznikl-li celní dluh za jiných podmínek, než jsou uvedeny v odstavci 1, bude příslušná částka cla zapsána do účetních dokladů dne, kdy celní orgány mohou
a) vyměřit výši příslušného cla,
b) určit osobu, která je povinná toto clo zaplatit.
§ 222
(1) Celní orgány mohou lhůtu k zápisu do účetních dokladů stanovenou v § 221 prodloužit
a) z důvodů zjednodušení účetnictví, nebo
b) nemohou-li celní orgány z důvodů hodných zřetele dodržet stanovené lhůty.
Prodloužení lhůty však nesmí přesáhnout 14 dnů.
(2) Lhůty uvedené v odstavci 1 se nevztahují na případy, kdy je lhůta prodloužena z důvodů nehody nebo vyšší moci.
§ 223
(1) Nebylo-li clo vyplývající z celního dluhu zapsáno do účetních dokladů v souladu s ustanoveními § 221 a 222 nebo byla-li do účetních dokladů zapsána nižší než dlužná částka cla, bude částka cla, která má být vybrána nebo zbývá k vybrání, zapsána do účetních dokladů do dvou dnů ode dne, kdy celní orgány mohou vyměřit dlužnou částku cla a určit dlužníka. Tato lhůta může být prodloužena v souladu s ustanovením § 222.
(2) Následný zápis v účetních dokladech se neprovede, jestliže
a) dlužná částka cla nebyla zapsána do účetních dokladů na základě pozdějšího rozhodnutí soudu,
b) dlužná částka cla nebyla zapsána do účetních dokladů zaviněním celních orgánů a osoba, která je povinna zaplatit clo, jednala v dobré víře a splnila všechny podmínky stanovené celními předpisy upravující podávání celního prohlášení.
(3) Ministerstvo může stanovit vyhláškou případy, kdy celní orgány nemusí dodatečně zanést do účetních dokladů nižší částky cla než je částka cla vyměřená.
§ 224
(1) Částku cla, zapsanou v účetních dokladech, sdělí celní orgány dlužníkovi.
(2) Zapsal-li deklarant částku cla do celního prohlášení pro informaci, nemusí celní orgány tuto částku cla sdělit, neodpovídá-li tato částka cla částce cla jimi vyměřené. Rozhodnou pro propuštění zboží je částka cla zapsaná v účetních dokladech; ustanovení § 221 odst. 1 tím nejsou dotčena.
§ 225
Jestliže byl celní dluh, jehož částka byla zapsána do účetních dokladů a případně sdělena dlužníkovi, v souladu s § 241 až
248 před zaplacením prominut nebo po zaplacení vrácen, opraví celní orgány částku zapsanou v účetních dokladech a případně i příslušné sdělení dlužníkovi.
Oddíl druhý
Splatnost cla a postup při placení cla
§ 226
(1) Nepovolily-li celní orgány dlužníkovi některý ze způsobů ulehčení platby cla uvedených v § 228 až 233, je clo splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy celní orgány sdělily jeho výši dlužníkovi. V případě souhrnného zápisu v účetních dokladech, za podmínek stanovených v § 221 odst. 1 věta druhá, musí být lhůta splatnosti stanovena tak, aby nebyla dlužníkovi poskytnuta lhůta delší, než kdyby mu byl povolen odklad platby. Lhůta se automaticky prodlužuje v případech, kdy dlužník nemohl ve stanovené lhůtě clo zaplatit, protože mu byla částka cla sdělena příliš pozdě.
(2) Povolily-li celní orgány dlužníkovi některý ze způsobů ulehčení platby cla uvedených v § 228 až 233, je clo splatné ve lhůtě stanovené pro tyto způsoby ulehčení platby cla.
§ 227
Způsob placení cla
(1) Clo lze platit
a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet celních orgánů,
b) v hotovosti
1. poštovní poukázkou na příslušný účet celních orgánů,
2. osobám pověřeným celními orgány výhradně přijímat od dlužníků platby cla v hotovosti; na přijatou platbu jsou celní orgány povinny vydat potvrzení,
3. výkonnému úředníku při výkonu exekuce, jde-li o platby, které mají být exekucí vymoženy a není-li v exekučním příkaze nařízeno jinak,
c) přeplatkem na jiném cle.
(2) Ministerstvo po dohodě s federálním ministerstvem spojů stanoví vyhláškou případy a způsob, kdy vyměřené clo může vybírat pošta.
§ 228
Odklad úhrady cla
Za podmínek stanovených v § 229 až 231 mohou celní orgány na žádost povolit dlužníkovi odklad úhrady cla.
§ 229
Celní orgány odklad úhrady cla povolí, zajistí-li žadatel celní dluh.
§ 230
Celní orgány mohou povolit odklad úhrady cla
a) odděleně, u jednotlivě zapsaných částek cla do účetních dokladů v souladu s § 221 odst. 1 věta první, nebo
b) souhrnně, u všech částek cla zapsaných do účetních dokladů v souladu s § 221 odst. 1 věta první, ve lhůtě stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, nebo
c) souhrnně, u všech částek, tvořících jednotlivý zápis, zapsaných do účetních dokladů v souladu s § 221 odst. 1 věta druhá.
§ 231
(1) Lhůta pro odklad úhrady cla může činit nejvíce 30 dnů a stanoví se takto
a) byla-li úhrada cla odložena podle § 230 písm. a), počíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni, kdy byla částka cla zapsána do účetních dokladů; postupuje-li se podle § 222, lhůta 30 dnů se sníží o počet dnů odpovídající počtu dnů nad dva dny, které jsou potřebné k zápisu do účetních dokladů,
b) byla-li úhrada cla odložena podle § 230 písm. b), počíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni, kdy uplynula souhrnná lhůta. Tato lhůta se sníží o počet dnů odpovídajících polovině souhrnné lhůty,
c) byla-li úhrada cla odložena podle § 230 písm. c), počíná lhůta běžet ode dne, kdy uplynula lhůta, během které bylo předmětné zboží propuštěno. Tato lhůta se sníží o počet dnů odpovídající polovině počtu dnů příslušné lhůty.
(2) Je-li počet dnů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) liché číslo, rovná se počet dnů, které se odečtou od lhůty 30 dnů, polovině nejbližšího nižšího sudého čísla.
(3) Jsou-li lhůty uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) stanoveny na kalendářní týdny nebo kalendářní měsíc, musí být clo, jehož úhrada byla odložena, zaplaceno
a) v pátek čtvrtého kalendářního týdne následujícího po týdnu, v němž bylo odložení úhrady cla povoleno, je-li lhůta stanovena na týdny,
b) šestnáctý den měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odložení úhrady cla povoleno, je-li lhůta stanovena na měsíc.
§ 232
(1) Nedoplní-li deklarant ve lhůtě stanovené celními orgány celní prohlášení o předepsané údaje nebo nepředloží doklady nutné pro celní řízení, celní orgány nepovolí odklad úhrady cla, které je zapsáno v účetních dokladech v souladu s ustanovením tohoto zákona, vztahující se na přijetí neúplných celních prohlášení.
(2) odklad úhrady cla však celní orgány mohou povolit i v případech uvedených v odstavci 1, jestliže částka cla, která má být vybrána, je zapsána do účetních dokladů před uplynutím lhůty 30 dnů, která počíná běžet ode dne, kdy původní částka cla byla zapsána do účetních dokladů anebo, jestliže nebyla zapsána do účetních dokladů, ode dne kdy bylo přijato celní prohlášení vztahující se na předmětné zboží. Lhůta pro odložení úhrady cla však nesmí v těchto případech přesáhnout lhůtu, která by byla stanovena podle § 231, kdyby částka dlužného cla byla zapsána v účetních dokladech v době, kdy bylo podáno celní prohlášení na předmětné zboží.
§ 233
Posečkání cla a povolení splátek
(1) Na žádost mohou celní orgány povolit dlužníkovi posečkání cla nebo jeho zaplacení ve splátkách, bylo-li by neprodlené zaplacení spojeno pro dlužníka s vážnou újmou nebo není-li z jiných důvodů možné vybrat celý nedoplatek cla od dlužníka najednou, ne však na dobu delší, než je lhůta, v níž se promlčuje právo vymáhat nedoplatek cla.
(2) Povolí-li celní orgány posečkání cla nebo zaplacení cla ve splátkách, musí být celní dluh zajištěn. Zajištění však nebude požadováno, jestliže by to, vzhledem k situaci dlužníka, bylo pro něho spojeno s vážnou újmou.
(3) Za dobu posečkání cla zaplatí dlužník úrok z odložené částky ve výši 140% diskontní úrokové sazby Státní banky československé platné první den kalendářního čtvrtletí. Celní orgány úrok předepíší za celou dobu posečkání a o výši úroku dlužníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do osmi dnů ode dne doručení platebního výměru.
(4) Celní orgány nemusí vyžadovat úrok, jestliže by jeho zaplacení, vzhledem k situaci dlužníka, bylo pro něho spojeno s vážnou újmou.
§ 234
Dlužník může částku dlužného cla zaplatit zcela nebo částečně i před uplynutím stanovené lhůty.
§ 235
Třetí osoba může zcela nebo zčásti zaplatit clo namísto dlužníka.
§ 236
Den platby
(1) Za den platby se považuje
a) u bezhotovostních převodů z účtů u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu dlužníka,
b) u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala.
(2) Banky a pošty jsou povinny převést platby na příslušné účty celních orgánů vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy platba z účtu dlužníka byla uskutečněna nebo kdy byla ve prospěch účtu celních orgánů v hotovosti přijata. Pokud je účet celních orgánů veden u jiné banky než účet dlužníka, z něhož je platba prováděna, je povinna banka, která platbu uskutečňuje, převést uhrazovanou částku té bance, u které je veden účet celních orgánů, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Stejným způsobem se postupuje u plateb přijímaných ve prospěch účtu celních orgánů v hotovosti. Banka, u které jsou vedeny účty celních orgánů, připíše v jeho prospěch takto převedené platby nejdéle následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Současně jsou banky a pošty povinny sdělit celním orgánům den, kdy došlo k odepsání platby z účtu dlužníka. V případě nedodržení těchto lhůt jsou povinny uhradit celním orgánům úrok ve výši běžní diskontní sazby Státní banky československé z částky včas nepřevedené.
(3) Pokud dá dlužník příkaz k úhradě cla a banka příkaz neprovede v den uvedený v příkazu z jiných důvodů než z nedostatku finančních prostředků na účtu dlužníka, ručí dlužníku banka. Úhrada cla má přednost před jinými úhradami.
(4) O dodržení postupů bank a pošt uvedených v odstavcích 2 a 3 jsou oprávněny se přesvědčovat místním šetřením celní orgány, v jejichž prospěch byla platba uskutečněna, nebo celní orgán jimi dožádaný.
§ 237
(1) Nebylo-li clo zaplaceno ve stanovené lhůtě
a) jsou celní orgány oprávněny použít podle své volby všech stanovených prostředků, včetně exekuce, aby zajistily příslušnou platbu cla,
b) bude z nezaplacené částky cla vyměřen úrok z prodlení, který je příslušenstvím cla. Úrok z prodlení nesmí být nižší než úrok uvedený v § 233 odst. 3.
(2) Celní orgány mohou od vybrání úroku z prodlení upustit, jestliže
a) by vybrání úroku, vzhledem k situaci dlužníka, bylo pro dlužníka spojeno s vážnou újmou, nebo
b) jeho výše nepřesáhne částku 100 Kčs, nebo
c) je clo zaplaceno do pěti dnů po uplynutí lhůty splatnosti.
(3) Celní orgány mohou odepsat nedoplatek na cle z vlastního podnětu, je-li zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje nedoplatek, který byl bezvýsledně vymáhán na dlužníkovi i jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání zřejmě k výsledku, nebo je pravděpodobné, že by výtěžek vymáhání přesáhl náklady na jeho vymáhání. Stejně se postupuje, není-li sice nedoplatek na cle nedobytný, avšak jeho vymáhání je spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi.
Díl čtvrtý
Promlčení práva vymáhat nedoplatek cla a zánik celního dluhu
§ 238
Promlčení práva vymáhat nedoplatek cla
(1) Právo vybrat a vymáhat nedoplatek cla se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal splatným.
(2) Je-li proveden úkon směřující k vybrání nebo vymožení nedoplatku, promlčecí lhůta se přerušuje a počíná běžet nová promlčecí lhůta po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl dlužník o tomto úkonu zpraven; nedoplatky cla lze však vymáhat nejpozději do dvaceti let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným.
(3) K promlčení se přihlédne pouze tehdy, je-li to dlužníkem namítáno a jen v rozsahu uplatňované námitky.
(4) Je-li nedoplatek cla zajištěn na movitých věcech, nemůže se zástavní právo promlčet, má-li věřitel zástavu v držení.
(5) Je-li nedoplatek cla zajištěn zástavním právem na nemovitostech zápisem v příslušné evidenci, nelze do třiceti let po tomto zápisu proti uplatnění zajištěného práva namítat promlčení nedoplatku.
(6) Úkonem k vymáhání nedoplatku cla je také písemná upomínka o zaplacení cla doručená dlužníkovi.
§ 239
Zánik celního dluhu
Celní dluh zaniká
a) zaplacením cla,
b) prominutím cla,
c) u zboží navrženého do režimu zahrnujícího povinnost zaplatit clo
1. prohlášením celního prohlášení za neplatné,
2. propadnutím zboží ve prospěch státu nebo jeho zabráním nebo zničením se souhlasem celních orgánů nebo jeho zničením nebo nenahraditelnou ztrátou v důsledku jeho povahy nebo nehody nebo vyšší moci, anebo jestliže ho deklarant v souladu s § 189 přenechal ve prospěch státu,
d) následným propadnutím zboží ve prospěch státu nebo jeho zabráním, jestliže celní dluh vznikl v souladu s § 195 a zboží bylo zajištěno při jeho nezákonném dovozu.
§ 240
Ustanovení § 239 písm. a) až c) se vztahují přiměřeně i na zánik celního dluhu uvedeného v § 209. Tento dluh zanikne, jestliže byly zrušeny formality prováděné s ohledem na preferenční sazební opatření uvedená v § 209.
Díl pátý
Vrácení a prominutí cla
§ 241
(1) Vrácením cla se rozumí vrácení již zaplaceného dovozního nebo vývozního cla.
(2) Prominutím cla se rozumí rozhodnutí o zániku celního dluhu nebo prohlášení jeho zápisu v účetních dokladech za neplatné, jestliže ještě nebylo clo zaplaceno.
§ 242
(1) Celní orgány vrátí nebo prominou dovozní nebo vývozní clo, jestliže zjistí, že tato částka cla nebyla nebo není dlužná v souladu s celními předpisy anebo byla zapsána do účetních dokladů v rozporu s § 223 odst. 2.
(2) Celní orgány vrátí dovozní nebo vývozní clo, jestliže jim bude žádost podána ve lhůtě tří let od dne, kdy byla částka cla dlužníkovi sdělena. Tuto lhůtu celní orgány prodlouží, jestliže z dlužníkem předložené evidence vyplývá, že dlužník nemohl žádost ve stanovené lhůtě podat z důvodu nehody nebo vyšší moci. Zjistí-li celní orgány skutečnosti uvedené v odstavci 1 sám, vrátí nebo prominou clo z vlastního podnětu.
§ 243
Celní orgány vrátí nebo prominou dovozní nebo vývozní clo, jestliže platnost celního prohlášení byla zrušena v souladu s § 65 až 68, clo bylo zaplaceno a žádost o jeho vrácení byla podána příslušnou osobou ve lhůtě uvedené v § 67 a 68.
§ 244
(1) Celní orgány vrátí nebo prominou dovozní nebo vývozní clo, jestliže zjistí, že částka cla zapsaná v účetních dokladech se vztahuje na zboží, které bylo dovozcem odmítnuto vzhledem k tomu, že bylo vadné nebo neodpovídalo podmínkám smlouvy, na jejímž základě bylo dovezeno. Za vadné zboží se považuje také zboží, které bylo poškozeno před jeho propuštěním.
(2) Celní orgány vrátí nebo prominou clo za podmínky, že
a) zboží nebylo používáno, s výjimkou počátečního použití nutného k zjištění vady nebo že neodpovídá smluvním podmínkám, a
b) zboží je vyvezeno zpět do zahraničí.
(3) Celní orgány na žádost oprávněné osoby povolí, aby bylo zboží namísto zpětného vývozu zničeno pod jejich přímým dohledem nebo za účelem jeho pozdějšího zpětného vývozu propuštěno do režimu tranzitu nebo režimu uskladnění v celním skladu, anebo umístěno do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu. Pro uvedené účely se toto zboží pokládá za zboží zahraniční.
(4) Celní orgány nevrátí nebo neprominou dovozní clo, jestliže předmětné zboží ještě před podáním celního prohlášení, bylo dočasně dovezeno ke zkouškám, s výjimkou případů, kdy skutečnost, že je zboží vadné nebo neodpovídá podmínkám smlouvy, nemohla být za normálních okolností zjištěna během těchto zkoušek.
(5) Celní orgány vrátí nebo prominou dovozní clo z důvodů uvedených v odstavci 1, bude-li mu žádost podána do dvanácti měsíců ode dne, kdy byla dlužníkovi částka cla sdělena. Ve výjimečných a odůvodněných případech mohou celní orgány tuto lhůtu prodloužit.
§ 245
(1) Nelze-li příslušné osobě přičítat klamání nebo zřejmé zanedbání, mohou celní orgány dovozní nebo vývozní clo vrátit nebo prominout i z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 242 až 244, zejména tehdy, byla-li by zaplacením cla vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných, nebo pokud by vymáhání nedoplatku vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.
(2) Celní orgány clo vrátí nebo prominou z důvodů uvedených v odstavci 1, bude-li jim žádost podána do dvanácti měsíců ode dne, kdy částka cla byla dlužníkovi sdělena.
§ 246
Celní orgány dovozní nebo vývozní clo vrátí nebo prominou pouze tehdy, je-li částka cla, která má být vrácena nebo prominuta vyšší než 100 Kčs a byla-li žádost o vrácení nebo prominutí cla podána v souladu s § 242 až 244. Celní orgány mohou z důvodů hodných zřetele vrátit nebo prominout i nižší částku.
§ 247
(1) Vrátily-li celní orgány dovozní nebo vývozní clo nebo úrok z prodlení jimi předepsaný v době splatnosti cla, nejsou povinny platit úroky. Celní orgány však úrok zaplatí jestliže
a) rozhodnutí o vrácení cla nerealisovaly do jednoho měsíce ode dne jeho vydání,
b) rozhodnutí, jímž se nepovoluje vrácení cla, bylo po podání odvolání prohlášeno za neplatné. Úrok bude zaplacen ode dne, kdy bylo odvolání podáno.
(2) Úroková sazba se rovná výši 140% diskontní úrokové sazby Státní banky československé platné první den kalendářního čtvrtletí.
§ 248
Celní dluh nezanikl a zápis v účetních dokladech je platný i nadále, jestliže byl celní dluh prominut omylem nebo příslušná částka byla omylem vrácena.
HLAVA DESÁTÁ
CELNÍ PŘESTUPKY A CELNÍ DELIKTY
Díl první
§ 249
Porušení celních předpisů
Celní předpisy poruší ten, kdo
a) nezákonně doveze nebo vyveze zboží,
b) uvede nesprávné údaje o zboží podléhajícím celnímu dohledu,
c) způsobí, že mu bylo příslušným celním orgánem uděleno povolení na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,
d) způsobí, že mu bylo zboží propuštěno na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,
e) nedodrží podmínky stanovené pro zboží propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením, zboží dočasně uskladněné, zboží, které bylo osvobozeno od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití nebo umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu,
f) padělá doklady o dováženém a vyváženém zboží nebo zboží v tranzitu,
g) přechovává zboží uniklé celnímu dohledu,
h) poruší celní závěry,
i) neuposlechne výzvy celního orgánu nebo celníka nebo jinak jim brání při výkonu jejich činnosti.
Díl druhý
CELNÍ PŘESTUPKY
§ 250
Celní přestupek
(1) Celním přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti způsobem uvedeným v § 249, nejde-li o trestný čin.
(2) K odpovědnosti za celní přestupek postačí zavinění z nedbalosti.
(3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.
§ 251
Sankce
(1) Za celní přestupek lze uložit tyto sankce
a) napomenutí,
b) pokutu ve výši uvedené v odstavci 2,
c) propadnutí zboží.
(2) Za celní přestupek uvedený v § 249 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 50.000 Kčs a za celní přestupek podle § 249 písm. f) až i) pokutu do 10.000 Kčs.
(3) V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5.000 Kčs.
§ 252
Splatnost pokuty
Pokuta uložená za celní přestupek je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
§ 253
Místní příslušnost
(1) Celní přestupky projednávají celní orgány, v jejichž obvodu byl celní přestupek zjištěn, i když byl spáchán v obvodu jiného celního orgánu.
(2) Celní orgán příslušný k projednání celního přestupku podle odstavce 1 může postoupit věc k projednání celnímu orgánu, v jehož obvodu osoba, která se celního přestupku dopustila, bydlí nebo pracuje.
Díl třetí
CELNÍ DELIKTY
§ 254
Celní delikt
(1) Celního deliktu se dopustí právnická osoba, která porušila nebo ohrozila zájem společnosti způsobem uvedeným v § 249.