(1) Ten, kdo využívá jadernou energii způsobem, při kterém vznikají radioaktivní odpady (dále jen "původce radioaktivních odpadů"), je povinen zajistit, že s nimi bude nakládáno v souladu s tímto zákonem a dalšími příslušnými předpisy.
(2) Původci radioaktivních odpadů jsou povinni hradit veškeré náklady spojené s nakládáním s radioaktivními odpady.
(3) Při výzkumu, vývoji, přípravě, výstavbě zařízení a při vlastním nakládání s radioaktivními odpady jsou původci radioaktivních odpadů povinni navzájem spolupracovat.
§ 29
(1) Povinnost podle § 28 odst. 1 původci radioaktivních odpadů zanikne, pokud budou radioaktivní odpady
a) natrvalo vyvezeny mimo území ČSFR,
b) převedeny smluvně na jinou osobu podle § 30 odst. 1,
c) převedeny z rozhodnutí Komise na jinou osobu podle § 30 odst. 2.
d) trvale uloženy a potvrdí-li Komise po konečném uzavření úložiště nebo jeho části, že jsou uloženy schváleným způsobem.
§ 30
(1) Původce radioaktivních odpadů může se souhlasem Komise svěřit nakládání s radioaktivními odpady na základě smlouvy jiné osobě, která má povolení nakládat s nimi.
(2) V případě, že původce radioaktivních odpadů nedodržuje při nakládání s nimi ustanovení tohoto zákona, může Komise nařídit k aby na náklady původce nakládala s jeho opady jiná osoba, která je držitelem povolení Komise.
§ 31
(1) Dovoz, vývoz a průvoz radioaktivních odpadů je možný uskutečnit pouze na základě povolení vydaného Komisí.
(2) Pokud z mezinárodní smlouvy ratifikované federálním shromážděním a národními radami nevyplývá něco jiného, je dovoz radioaktivních odpadů za účelem jeho trvalého uložení na území ČSFR zakázán.
§ 32
Státní jaderný fond
(1) Za účelem krytí dlouhodobých nákladů a nákladů budoucích období pro nakládání s radioaktivními odpady, zejména na vyřazování jaderných zařízení z provozu a na zneškodňování radioaktivních odpadů a vyhořelého paliva z jaderných reaktorů, se zřizuje Státní jaderný fond /dále jen "Fond"/.
(2) Fond je právnickou osobou. Orgánem Fondu je Rada Fondu. Statut fondu a jeho rozpočet na kalendářní rok schvaluje a předsedu a ostatní členy Rady fondu jmenuje vláda ČSFR.
Prostředky Fondu
§ 33
(1) Prostředky Fondu jsou vytvářeny z odvodů podle §§ 34 a 36. Jsou shromažďovány na zúročitelném účtu vedeném státním peněžním ústavem nebo jiným peněžním ústavem s ručením státu.
(2) Odvody osob Slovenské republiky mohou být uloženy v slovenském peněžním ústavu, odvody osob České republiky v českém peněžním ústavu.
§ 34
(1) Provozovatelé jaderného zařízení jsou povinni platit roční odvody do Fondu za provoz těchto zařízení.
(2) Výnos z odvodů je určen zejména ke krytí nákladů na vyřazení jaderných zařízení z provozu. Prostředky těchto odvodů jsou evidovány samostatně pro každého provozovatele a pro každé zařízení.
(3) Výše odvodů se stanoví jako podíl nákladů na vyřazení a celkové plánované doby provozu zařízení. Výši odvodu je možné při očekávané změně těchto ukazatelů měnit tak, aby úhrn zaplacených odvodů pokryl skutečné náklady při vyřazení.
§ 35
(1) Původci radioaktivních odpadů jsou povinni platit roční odvody do Fondu za tvorbu těchto odpadů.
(2) Výnos odvodů je určen ke krytí nákladů na zneškodňování radioaktivních odpadů hrazených z Fondu, zejména na vývoj, výstavbu a provoz úložišť radioaktivních odpadů.
(3) Výše odvodů provozovatelů jaderných zařízení velkého významu se stanoví z celkových nákladů na vývoj, výstavbu a provoz systémů zneškodňování radioaktivních odpadů na základě podílu na celkové tvorbě radioaktivních odpadů a plánované doby provozu. Ostatním původcům radioaktivních odpadů se stanoví paušální částka.
§ 36
(1) Metodický postup pro stanovení odvodů podle §§ 34 a 35 schvaluje vláda ČSFR.
(2) Výši ročních odvodů do Fondu podle §§ 34 a 35 stanoví zvláštní zákon.
(3) Odvody jsou součástí nákladů provozovatelů jaderných zařízení.
§ 37
(1) Prostředky Fondu jsou určeny ke krytí nákladů zejména na:
a/ vybudování systému zneškodnění radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva,
b/ provoz, uzavření a kontrolu vybudovaných úložišť radioaktivních odpadů.
c/ vyřazování jaderných zařízení z provozu,
d/ výzkum a vývoj činností uvedených v písm. a/ až c/.
e/ nepředvídané náklady
(2) Fond plní funkci pojišťovny jaderných škod z pojistných částek placených držiteli povolení.
(3) Z ročních úroků Fondu mohou být poskytovány půjčky.
(4) Půjčky podle odst. 3 mohou být poskytnuty pouze v termínech a za podmínek, které neomezí použití prostředků Fondu pro potřeby úhrady nákladů na všechny činností v jeho působnosti.
(5) Podrobnosti o poskytování půjček stanoví statut Fondu.
§ 38
Rada Fondu
(1) Rada Fondu je jedenáctičlenná. Skládá se z předsedy a pěti členů, kteří zastupují orgány státní správy a pěti členů, kteří zastupují největší původce radioaktivních odpadů v poměru odpovídajícímu výši placených odvodů.
(2) Rada Fondu:
a/ rozhoduje na základě schváleného rozpočtu o použití prostředků Fondu,
b/ schvaluje koncepci a roční plány činnosti Agentury podle § 39 a kontroluje její činnost,
c/ jmenuje a odvolává ředitele Agentury.
(3) Předseda a členové Rady Fondu zastupující orgány státní správy musí být rovným dílem občané České republiky nebo Slovenské republiky, starší 30 let, občansky bezúhonní a nesmí být v žádném právním vztahu k původcům radioaktivních odpadů.
§ 39
Agentura pro nakládání s radioaktivními odpady
(1) Pro vybudování systému pro ukládání radioaktivních odpadů, zajištění provozu úložišť a jejich konečného uzavření a monitorování jejich vlivu na životní prostředí se zřizuje Agentura pro nakládání s radioaktivními odpady /dále jen "Agentura"/, která přebírá za tyto činnosti odpovědnost. Agentura zajišťuje další činnosti v oblasti nakládání s radioaktivními odpady hrazené z fondu podle rozhodnutí Rady Fondu.
(2) Agentura je právnickou osobou. Činnost agentury řídí Rada fondu a jí jmenovaný ředitel. Podrobnosti upraví Statut Agentury, který schvaluje vláda ČSFR.
(3) Agentura je povinná přednostně zajišťovat služby původcům radioaktivních odpadů platících odvody do Fondu. V rámci samostatných dohod je povinná za úhradu poskytovat služby i ostatním původcům radioaktivních odpadů. Na základě souhlasu Rady Fondu může poskytovat další služby, nehrazené z Fondu. Prostředky získané z úhrad za tyto služby budou odvedeny do Fondu a mohou být použity pro její rozvoj.
(4) Agentura vede administrativu Fondu a zpracovává podklady pro stanovení výše odvodů.
(5) Náklady na činnost Agentury jsou hrazeny z Fondu.
ČÁST ŠESTÁ
JADERNÉ MATERIÁLY A POLOŽKY DVOJÍHO UŽITÍ
§ 40
Dovoz a vývoz jaderných materiálů a položek dvojího užití
(1) Dovoz a vývoz jaderných materiálů a položek dvojího užití včetně jejich průvozu, jakož i zprostředkování nebo obstarání jaderných materiálů a položek dvojího užití /"mezinárodní převod"/ je možné uskutečnit pouze na základě povolení vydaného Komisí.
(2) Podmínkou vydání povolení k mezinárodnímu převodu jaderných materiálů nebo položek dvojího užití je platná mezinárodní smlouva zahrnující úpravu nezbytných předpokladů pro uskutečnění těchto mezinárodních převodů, kterou je ČSFR vázaná.
(3) Při vývozu jaderných materiálů nebo položek dvojího užití do státu vlastnícího jaderné zbraně, ve kterém vůči nim nebudou uplatněny záruky Mezinárodní agentury pro atomovou energii, je držitel povolení povinný zajistit, aby příslušný orgán přijímajícího státu zaslal Mezinárodní agentuře pro atomovou energii do třech měsíců ode dne, kdy byl převod do tohoto státu uskutečněn, potvrzení, že takový převod byl proveden.
(4) V případě mezinárodního převodu nevýznamného množství jaderných materiálů, jehož výši určí Komise, není vyžadována takováto dohoda nebo smlouva, a vydání povolení vývozu je podmíněno získáním záruk přijímající strany, že jaderné materiály:
a/ nebudou použity k účelům, které by byly v rozporu s mezinárodními závazky republiky a nebudou použity k jiné než mírové činnosti,
b/ budou z hlediska záruk podléhat kontrole Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, nebo odpovídají kontrole zajištěné mezinárodní smlouvou,
c/ nebudou bez předchozího souhlasu Komise a vědomí Mezinárodní agentury pro atomovou energii použity k výrobě uranu s obohacením více než 20%,
d/ bude zajištěna jejich fyzická ochrana nejméně na úrovni doporučené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii nebo přijatými mezinárodními smlouvami,
e/ nebudou opakovaně převedeny do dalšího státu bez souhlasu Komise,
f/ budou využívány k účelům vymezeným v příslušné smlouvě.
Povolení k opakovanému mezinárodnímu převodu jaderných materiálů může být vydáno pouze za podmínky získání stejných záruk, jaké byly vyžadovány pro původní převod.
(5) Mezinárodní převody jaderných materiálů do států nevlastnících jaderné zbraně, kde nejsou záruky Mezinárodní agentury pro atomovou energii na veškerou jadernou činnost, se zakazují.
§ 41
Povolení k nakládání
Bez předchozího povolení Komise je s jadernými materiály zakázáno nakládat způsobem, při kterém dojde k jeho spotřebě nebo rozředění tak, že jej není možno získat zpět, nebo podstatným způsobem změní svou formu a nebo stav.
ČÁST SEDMÁ
ODPOVĚDNOST ZA JADERNOU ŠKODU
§ 42
(1) Za jadernou škodu odpovídá držitel povolení podle § 20, u kterého příčina jaderné škody vznikla. Této odpovědnosti se kromě případů uvedených v odst. 2 nelze zprostit.
(2) Za jadernou škodu neodpovídá držitel povolení, pokud jaderná škoda vznikla:
a) potom co odpovědnost za jadernou škodu přešla na základě písemné smlouvy na jiného držitele povolení,
b) předtím než na základě písemné dohody převzal odpovědnost za jadernou škodu od jiného držitele povolení,
c) předtím než převzal jaderné materiály, radioaktivní látky a nebo radioaktivní odpady od jiného držitele povolení, pokud není v písemné smlouvě dohodnuto jinak,
d) v důsledku válečného konfliktu, občanské války a ozbrojeného povstání; odpovědnost v tomto případě nese stát,
e) na zdraví a majetku osoby, která jadernou škodu úmyslně vyvolala,
f) činností cizího jaderného zařízení, ve kterém se v době vzniku škody nacházely jaderné materiály, jejichž byl vlastníkem, pokud písemně uzavřená dohoda nestanoví jinak; odpovědnost v tomto případě nese vlastník jaderného zařízení.
(3) Způsobí-li jadernou škodu více uživatelů jaderné energie, odpovídají za ni společně a nerozdílně. Podíl odpovědnosti za vzniklou jadernou škodu, lze stanovit předem písemnou smlouvou.
§ 43
Povinné pojištění nebo zajištění
(1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení musí být pro případ vzniku jaderné škody výlučně za tímto účelem pojištěn či jinak finančně zajištěn nejméně do částky 200 miliónů Kčs. Toto pojištění nesmí nahrazovat pojištění jiných škod. S přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, zejména pro jaderná zařízení velkého významu může Komise stanovit pro povinné pojistné vyšší částku.
(2) Komise změní stanovený rozsah povinné pojistné ochrany držitele povolení, pokud by v souvislosti s rozvojem cen bylo zřejmé, že dosavadní pojistné není dostatečné.
§ 44
Odpovědnost státu
V případě, že jaderná škoda přesáhne částku odpovídající povinnému pojištění, ručí za zbytek náhrady bez omezení stát.
§ 45
Uplatnění nároku
Nárok na náhradu jaderné škody lze uplatnit proti držitelům povolení k využívání jaderné energie, kteří jsou za škodu odpovědni ve smyslu ustanovení tohoto zákona do třiceti let ode dne, kdy k příčinné jaderné nehodě došlo. Právo na náhradu jaderné škody se promlčí za tři roky, ode dne kdy se poškozená osoba dozvěděla o vzniku jaderné škody a o tom, kdo za ni odpovídá.
§ 46
Regres
Držitel povolení má právo požadovat plnění, které poskytl na náhradu jaderné škody, po jiných osobách v případech:
a) jestliže jaderná škoda byla způsobena jednáním jiné osoby,
b) byla-li mezi držitelem povolení, a jinou osobou uzavřena písemně dohoda takové právo držiteli povolení přiznávající;
v této dohodě musí být uveden rozsah náhrady škody, jinak je dohoda neplatná.
§ 47
Poškození životního prostředí
V případě jaderné škody vzniklé na životním prostředí, která má jinou povahu, než škoda na majetku fyzických nebo právnických osob, je náhrada škody omezena pouze na náklady spojené s opatřeními, která za účelem obnovení stavu životního prostředí byla či budou podniknuta.
§ 48
Zvláštní povinnost zahraničních osob
Zahraniční osoby musí v žádosti o povolení k využívání jaderné energie na území ČSFR prokázat, že jsou schopní v případě vzniku jaderné škody poskytnout odpovídající náhradu ve výši stanovené mezinárodními dohodami nebo Komisí.
ČÁST OSMÁ
SANKCE
§ 49
Pokuty oprávněným osobám
Komise uloží oprávněné osobě, která porušila právní povinnost na úseku využívání jaderné energie, pokutu:
a) 10 až 100 miliónů Kčs za porušení ustanovení tohoto zákona zakazující využívání jaderné energie k jiným než mírovým účelům, zejména dovoz a vývoz jaderných materiálů a položek dvojího užití, výzkum a výrobu jaderných zbraní.
b) až do výše 10 miliónů Kčs, poruší-li jinou právní povinnost včetně povinnosti vyplývající z povolení, nejméně však 100 tisíc za významné porušení ustanovení o nakládání s radioaktivními odpady a jadernými materiály, nebo zatají-li anebo zkreslí-li významné informace pro výkon státního dozoru.
§ 50
Pokuty fyzickým osobám
Statutárnímu orgánu oprávněné osoby nebo jeho členům lze uložit za zaviněná porušení právní povinnosti pokutu do výše 200.000,- Kčs.
§ 51
Společná ustanovení
(1) Pokutu podle § 49 a 50 lze uložit do 3 let od porušení povinnosti. Pokutu nelze uložit, jestliže bylo dané protiprávní jednání postiženo uložením pokuty podle jiných předpisů.
(2) Při stanovení výše pokuty Komise přihlédne k charakteru protiprávního jednání a k rozsahu způsobených následků.
(3) Výnos z pokut je příjmem Fondu.
ČÁST DEVÁTÁ
VZTAH K VEŘEJNOSTI A DOTČENÝM OBLASTEM
§ 52
Veřejná kontrola
(1) Občanské komise, které jmenují starostové obcí dotčené oblasti, mohou vykonávat veřejnou kontrolu plnění požadavků jaderné bezpečnosti stanovených tímto zákonem a prováděcími předpisy.
(2) Členové občanských Komisí se musí řídit ustanoveními tohoto zákona a dalších právních předpisů.
(3) O umožnění kontroly musí občanská komise požádat uživatele jaderné energie nejméně čtrnáct dnů před jejím plánovaným termínem.
(4) Členové občanských komisí mají právo vstupovat do všech objektů uživatele, pokud to neohrozí jejich bezpečnost nebo požadavky jaderné bezpečnosti a seznamovat se se všemi skutečnostmi týkajícími se jaderné bezpečnosti s výjimkou skutečností tvořících obsah státního, služebního nebo obchodního tajemství.
(5) Členové občanských Komisí mají právo účastnit se výkonu státního dozoru.
§ 53
Přístup k informacím
(1) Držitel povolení je povinen zabezpečit přístup veřejnosti k informacím o zajištění jaderné bezpečnosti při využívání jaderné energie s důrazem na otázky spojené s ochranou zdraví lidí a jejího vlivu na životní prostředí a s výjimkou informací, které jsou předmětem státního, služebního a obchodního tajemství.
(2) Pro jaderná zařízení velkého významu je držitel povolení povinný zřídit na vhodném místě střediska pro informování veřejnosti, a to již při přípravě výstavby tohoto zařízení.
§ 54
Podpora dotčených oblastí
(1) Držitel povolení k výstavbě nebo k provozu jaderného zařízení velkého významu poskytne obcím dotčené oblasti od zahájení výstavby až do jeho vyřazení z provozu nebo do konečného uzavření úložiště radioaktivních odpadů podporu ve výši:
a/ 25 miliónů Kčs/rok za každý reaktorový blok podle § 3 ma) a za úložiště vyhořelého paliva a vysoce radioaktivních odpadů,
b/ 15 miliónů Kčs/rok, jedná-li se o sklady vyhořelého paliva nad 1.000 tun těžkého kovu,
c/ 5 miliónů Kčs za rok, jedná-li se o sklady vyhořelého paliva do 1.000 tun těžkého kovu a ostatní úložiště radioaktivních odpadů,
d/ 1 milión Kčs u ostatních jaderných zařízení velkého významu.
Podpora dle a/ - d/ bude zvyšována podle oficiálně vykázané míry inflace v předešlém roce nařízením vlády ČSFR.
(2) Nedojde-li k jiné dohodě, rozdělí se podpora mezi obce dotčené oblasti v poměru počtu jejich obyvatel ke konci příslušného kalendářního roku.
Podpora dle (1) a/ za jaderné elektrárny se rozdělí způsobem dle předešlého odstavce obcím podle pásem ochrany stanovených ve vnějším havarijním plánu, a to:
a/ pro I. pásmo ochrany 25%
b/ pro II. pásmo ochrany 40%
c/ pro III. pásmo ochrany 30%
z celkové částky.
(3) Podpora je součástí nákladů provozovatele.
ČÁST DESÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 55
Povinnost mlčenlivosti
(1) Osoby, které v souvislosti s činnostmi, uvedenými v tomto zákonu, získají informace o způsobu zajištění bezpečnostní ochrany a o způsobu nakládání s jadernými materiály, jsou povinny o tom zachovávat mlčenlivost.
(2) Ustanovením předchozího odstavce není dotčena povinnost oznamovat některé skutečnosti podle zvláštních předpisů.
§ 56
Povinnosti třetích osob
(1) Každý, kdo nabyde majetkového práva k jaderným zařízením, jaderným materiálům, položkám dvojího určení nebo radioaktivním odpadům, aniž by byl držitelem povolení, je povinen to bezodkladně oznámit Komisi.
(2) Pokud se osoba uvedená v odst. 1 nestane do 3 měsíců držitelem povolení, je povinna nabyté právo převést na některou oprávněnou osobu.
(3) Do doby, než se stane držitelem povolení nebo než převede svá majetková práva, je osoba uvedená v odst. 1 povinna zajistit ochranu dotčených jaderných zařízení, jejich částí, jaderných materiálů, položek dvojího určení nebo radioaktivního odpadu. Musí se zdržet jakéhokoli jednání, které by mohlo vést k porušení ustanovení tohoto zákona nebo souvisejících předpisů.
§ 57
Vztah ke zvláštním předpisům
(1) Tímto zákonem nejsou dotčeny požadavky na využívání jaderné energie kladené zvláštními předpisy.
(2) Na nakládání s radioaktivními odpady se nevztahují obecné předpisy o nakládání s odpady [Zákon č. 238/91 Sb., o odpadech a předpisy související.]
(3) Nestanoví-li tento zákon něco jiného, platí pro rozhodování Komise obecné předpisy v správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení.].
§ 58
Zmocňovací ustanovení
(1) K provedení tohoto zákona vydá federální ministerstvo hospodářství prováděcí předpisy, které stanoví:
a/ podrobnosti o plánování a bilancování činností při nakládání s radioaktivními odpady a vyřazování jaderných zařízení z provozu,
b/ rozsah podkladů vyžadovaných od oprávněných osob pro zpracování koncepce využívání jaderné energie a způsob jejich předkládání a ověřování,
c/ podrobnosti o postupu při zpracování, projednání a podávání žádosti o zásadní rozhodnutí státu podle § 26.
(2) K provedení tohoto zákona vydá Komise prováděcí předpisy, které stanoví zejména:
a/ požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti při umísťování, navrhování, výstavbě, provozu jaderných zařízení a při jejich výrobě, dovozu, vyřazování z provozu jaderných zařízení a jejich částí,
b/ technické požadavky na nakládání s jadernými materiály, radioaktivními látkami, radioaktivními odpady a položkami dvojího užití, a určí další jaderné materiály podle § 3,
c/ seznam vybraných činností a podrobnosti ověřování odborné způsobilosti podle § 6,
d/ seznam vyhrazených zařízení a postupů při schvalování, ověřování a revizích podle § 7,
e/ požadavky bezpečnostní ochrany podle § 8,
f/ obsah havarijních plánů a postup jejich zpracování podle § 9,
g/ pravidla evidence podle § 10,
h/ podrobnosti správních postupů Komise a náležitosti žádosti o povolení podle §§ 19 a 20.
Přechodná ustanovení
§ 59
Souhlasy a schválení vydané podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti po dobu jednoho roku, není-li v nich uvedena doba kratší. Nejpozději 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona je jejich držitel povinný požádat o vydání povolení podle tohoto zákona.
§ 60
Kde se v dřívějších právních předpisech hovoří o "souhlasech a schváleních ČSKAE", "vybraných pracovnících" a "vybraných zařízeních", rozumí se tím "povolení", "osoby, u nichž je vyžadována úředně ověřená odborná způsobilost" a "vyhrazená zařízení" podle tohoto zákona.
§ 61
(1) Fond a Agentura vznikají dnem schválení jejich statutů vládou ČSFR.
(2) Odvody jaderných elektráren za provoz a produkci radioaktivních odpadů do Fondu činí v prvních dvou letech účinnosti tohoto zákona 60 Kčs na vyrobenou MWh a ukládají se na samostatném reservním fondu provozovatele jaderné elektrárny a budou převedené do Fondu po jeho zřízení.
(3) Na vyřazování z provozu a na další náklady budoucích období u odstavených nebo již provozovaných jaderných zařízení před nabytím účinnosti tohoto zákona, bude poskytnutý příspěvek ze státních rozpočtů. Návrh na výši příspěvku a na jeho časové rozdělení předloží Rada Fondu ke schválení národním radám a Federálnímu shromáždění.
§ 62
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
a/ zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení,
b/ ustanovení §§ 119 a 120 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.
§ 63
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnost dnem 15. prosince 1992.
Důvodová zpráva
I. Obecná část
Omezené rezervy fosilních paliv na území našeho státu a očekávané strategické problémy spojené s jejich dovozem, předpokládaný růst cen paliv, zejména po roce 2000, vyvolaný zčásti růstem nákladů spojených s jejich získáváním zčásti vyčerpáváním zejména kapalných a plynných paliv, politicky nezbytná diverzifikace zdrojů energie, v našem případě orientace na více dodavatelů a více druhů paliv, nízký očekávaný reálný podíl využívání obnovitelných zdrojů, dále celosvětová tendence snižovat emise nejen SOX, NOX a těžkých kovů, ale zejména CO2 a v budoucnosti penalizovat jejich produkci jako faktor ohrožení biosféry, jakož i dokonalost, které dosáhla postupným vývojem jaderná technika v evropských vyspělých zemích a v USA nám nedává možnost zříci se jaderné energie jako perspektivního zdroje elektrické energie a tepla.
Teprve vypracování energetické státní strategie v detailech ukáže nezastupitelnost jaderné energetiky v blízké perspektivě i v budoucnosti právě tak, jak to ukázaly Energy Strategy 91/92 v USA a analogické dokumenty ve Francii a Německu. Strategická nezávislost Francie v oblasti paliv stanovila cíl, kterým je výroba 96% elektrické energie z jaderných zdrojů, energetická strategie USA počítá se zvýšením výroby elektrické energie k roku 2010 o 10% současného stavu a k roku 2020 na dvojnásobek současného stavu i přes vyřazování starých elektráren z provozu. V Japonsku pracuje 40 jaderných elektráren s kapacitou 32.599 MW, dalších 10 s kapacitou 10.312 je ve výstavbě a v roce 2000 budou mít výkon 50.500 MW, v roce 2010 72.500 MW z jaderných zdrojů. Jaderná energetika tedy není v defenzivě, ale na postupu. Vývoj inherentně bezpečných jaderných elektráren druhé generace je zárukou vysoké technické, radiační a jaderné bezpečnosti celého jaderného průmyslu. Již v současné době například v sousedním Bavorsku je levnější elektřina z jaderných elektráren zdrojem finančních prostředků pro řešení negativního vlivu provozu uhelných elektráren.
Mimořádné události v jaderném průmyslu a zejména černobylská katastrofa vedly celosvětově k poklesu důvěry v jadernou energetiku. Zdokonalování jaderných technologií a systematické informování veřejnosti zejména v uplynulých dvou letech výrazně zvýšily důvěru lidí v jadernou energetiku v těch státech, které práci s občany věnují náležitou pozornost. Ke zvýšení důvěry obyvatelstva vedle řešení technických a ekonomických problémů přispívá také odpovídající legislativní zajištění bezpečného využívání jaderné energie.
Naší výhodou je vlastní pokročilá infrastruktura jaderného průmyslu a to jak pro výstavbu a konstrukci, tak pro provoz. Kvalifikovaní odborníci, kteří byli dříve schopni podstatně zvyšovat úroveň projektů z bývalého SSSR, jsou dnes k dispozici pro transfer pokročilé jaderné technologie jaderných elektráren západního typu. Alternativa pokračovat znamená využít tento potenciál, alternativa vystoupit z jaderného programu znamená nevyčíslitelné ztráty. Tato poslední možnost byla zvažována např. v Německu a výsledkem analýz byly údaje jednoznačně orientující výrobu energie v Německu na jaderné elektrárny.
Vedle aplikací jaderné fyziky na výrobu elektrické energie a tepla se rozvinuly jaderné obory i v řadě dalších oblastí jako je průmysl, zdravotnictví, zemědělství, farmacie, věda apod.
Zásadním nedostatkem současné situace v ČSFR je absence právní úpravy, který by formou zákona vymezovala pravidla pro využívání jaderné energie. Právní úpravy pro využívání jaderné energie a uplatnění jaderných oborů ve vyspělých zemích se od sebe vzájemně velmi liší jak hloubkou propracování "atomových zákonů", tak jejich rozsahem.
Na základě rozboru právních úprav platných v zemích s vyspělou právní kulturou, které v rámci svého hospodářství využívají jadernou energii /např. USA, Kanada, Velká Británie, Francie, Itálie či SRN/, lze vysledovat poměrně všeobecnou tendenci koncentrovat právní úpravu nejdůležitějších společenských vztahů spjatých či vyvolaných využíváním jaderné energie do jednoho právního předpisu s charakterem základního /či rámcového/ zákona, který má ovšem různou míru komplexnosti, resp. do systému právních předpisů soustředěných kolem takového zákona. Příkladně lze uvést Atomic Energy Act of 1954 /USA/, Atomic Energy Act of 1989 /Velká Británie/ či Gesetz über die friedliche Verwendung der Kernenergie und den Schutz gegen ihre Gefahren /Atomgesetz/ vom 15. Juli 1985, BGB1. I S. 1565 /SRN/. Přitom zásadní koncepční rozdíl je mezi "Atomovými zákony" u zemí vlastnících a vyrábějících jaderné zbraně a u zemí deklarujících výlučně mírové využívání jaderné energie.
Takto koncipované zákony zásadně obsahují ustanovení o kompetenci státních orgánů v oblasti využívání jaderné energie, především pokud jde o dozor a kontrolu nad zajištěním jaderné bezpečnosti, a v úzké souvislosti s organizačními normami i právní úpravu a podmínky povolovacího řízení. Určitá pozornost je věnována problematice právní odpovědnosti /občanskoprávní, trestní a správní/, zejména otázkám odpovědnosti za jaderné škody. Otázky odpovědnosti za jaderné škody však nezřídka bývají předmětem zvláštních zákonů /např. v USA, Francii, Kanadě či Finsku/.
Porovnáme-li s předmětnými právními úpravami stávající československou právní úpravu využívání jaderné energie, vyniknou jasně její nedostatky.
Základní a obecnou právní úpravou využívání jaderné energie v ČSFR představují vyhlášky republikových ministerstev zdravotnictví o ochraně zdraví před ionizujícím zářením č. 59/1972 Sb. /platná v ČR/ a č. 65/1972 Sb. /platná v SR/. Speciálním předpisem jsou však upraveny otázky státního dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení. Jde o zákon č. 28/1984 Sb. Již pouhé srovnání výše uvedených předpisů co do jejich významu a právní síly svědčí nejen o paradoxu úpravy /obecnou úpravou je pouhá vyhláška, speciálním předpisem však zákon/, ale i o nesystematickém uspořádání založeném především na sekundárních předpisech.
Na ustanovení zákona č. 28/1984 Sb. navazuje pak celá řada dalších podzákonných předpisů, které nezřídka upravují otázky, které by vzhledem ke své povaze měly být upravovány výlučně formou zákona. Zde je nutno jmenovat vyhlášku č. 67/1987 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady, vyhlášku č. 100/1989 Sb., o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů, vyhlášku č. 191/1989 Sb., kterou se stanoví způsob lhůty a podmínky ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení, vyhlášku č. 436/1990 Sb., o zajištění jakosti vybraných zařízení jaderných, a dále jednotlivé výnosy ČSKAE z let 1978 až 1985.