Federálne zhromaždenie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
125
Návrh
poslancov Federálneho zhromaždenia na vydanie zákona o využívaní jadrovej energie
Poslanci
NÁVRH
ZÁKON O VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
Účelem tohoto zákona je zajistit, aby jaderná energie byla využívána v souladu s přijatými mezinárodními závazky a obecně uznávanými zásadami výlučně k mírovým účelům a bezpečně pro zdraví člověka a životní prostředí.
§ 2
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje:
a) umísťování, výstavbu, výrobu, provoz a vyřazování z provozu jaderných zařízení, jakož i podmínky jejich dovozu, vývozu, prodeje a nabývání nebo výroby, dovozu, vývozu, prodeje a nabývání jejich částí,
b) nakládání s uranovými a thoriovými rudami, s jadernými materiály, radioaktivními látkami a radioaktivními odpady, jakož i podmínky jejich dovozu, vývozu, průvozu, prodeje a nabývání,
c) nakládání s položkami dvojího užití, jakož i podmínky jejich dovozu, vývozu, prodeje, průvozu a nabývání,
d) výzkum, vývoj, a projektování činností uvedených pod písm. a) a b), jakož i výuku související s přípravou k těmto činnostem mimo rámec škol.
(2) Možnost využití vyhořelého jaderného paliva jako druhotné suroviny [§2 odst. 4 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech.] není tímto zákonem dotčena.
§ 3
Vymezení základních pojmů
(1) V tomto zákoně se rozumí pod pojmem:
a/ využívání jaderné energie všechny činnosti vymezené v § 2,
b/ oprávněná osoba právnická nebo fyzická osoba, která má oprávnění k využívání jaderné energie jako k předmětu podnikání vydané podle zvláštních předpisů [Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, nebo zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, ve znění pozdějších předpisů.],
c/ vybraná činnost činnost při využívání jaderné energie, pro níž se požaduje úředně ověřená odborná způsobilost,
d/ vyhrazené zařízení zařízení rozhodující z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti při využívání jaderné energie,
e/ uranové, nebo thoriové rudy takové nerostné suroviny, které jsou pro svůj obsah uranu nebo thoria průmyslově využitelné,
f/ jaderné materiály:
fa) výchozí materiály, přírodní a ochuzený uran, thorium a jejich sloučeniny v koncentrované formě (chemické sloučeniny, kovu nebo slitiny),
fb) štěpné materiály, 239Pu, 233U, uran obohacený izotopy 235U nebo 233U a materiály obsahující jeden nebo více uvedených radionuklidů v množství přesahujícím v poměru k uranu 238 jejich běžný přírodní výskyt,
fc) vyhořelé jaderné palivo do okamžiku jeho vyjmutí z evidence jaderných materiálů,
fd) další materiály, stanoví-li tak zvláštní předpis,
g/ položky dvojího užití:
ga) jaderná zařízení nebo jejich části, které mohou být využity jak pro mírové tak pro nemírové účely,
gb) další zařízení a přístroje neurčené pro jaderná zařízení, avšak mimořádně vhodné k zneužití jaderné energie,
gc) nejaderné materiály, jejichž vlastnosti jsou mimořádně vhodné pro získávání jaderné energie,
h/ radioaktivní látky plynné, kapalné a pevné látky, které obsahují radionuklidy nebo jsou jimi znečištěny nad hodnoty při kterých jsou považované za neškodné pro člověka a životní prostředí, stanovené zvláštními předpisy,
i/ radioaktivní odpad:
ia) odpadní radioaktivní látky vznikající při využití jaderné energie a nebo jako výsledek této činnosti, které nelze pro zvýšený obsah radionuklidů a nebo neodstranitelnou povrchovou kontaminaci uvést do životního prostředí a jejichž zneškodnění vyžaduje zvláštní postupy,
ib) předměty, zařízení a budovy, jejichž odstranění a zneškodnění vyžaduje pro zvýšený obsah radionuklidů a neodstranitelnou povrchovou kontaminaci zvláštní postupy,
ic) vyhořelé jaderné palivo,
j/ nakládání souhrn činností souvisejících se sběrem, tříděním, skladováním, přepravou, zpracováním, úpravou a trvalým uložením,
k/ jaderná zařízení:
ka) stavby a zařízení používané k přeměně jaderné energie na energii jiného druhu a k činnostem s tím souvisejícím, včetně výzkumných reaktorů, a zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady v nich vzniklými,
kb) zařízení pro nakládání s jadernými materiály,
kc) zařízení obsahující radioaktivní látky o aktivitě vyšší než 107 násobek hodnoty, při níž se radioaktivní látka již považuje za radioaktivní zářič podle zvláštních předpisů [Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů a předpisy související.],
l/ jaderná zařízení velkého významu:
la) jaderná zařízení o jmenovitém tepelném výkonu reaktoru vyšším než 10 MW;
lb) sklady radioaktivních odpadů z jaderných zařízení velkého významu a úložiště radioaktivních odpadů;
lc) další jaderná zařízení srovnatelná svými vlastnosti se zařízeními podle ma) a mb),
m/ vyřazování jaderného zařízení z provozu činnosti, jejichž cílem je odstranění všech radioaktivních látek a odpadů z jaderného zařízení a jejich zneškodnění poté, co byl jeho provoz trvale ukončen,
n/ jaderná bezpečnost stav a schopnost jaderného zařízení a jeho obsluhy zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpných řetězových reakcí a nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek a ionizujícího záření do životního prostředí,
o/ bezpečnostní ochrana souhrn technických a organizačních opatření nutných k zajištění ochrany jaderných zařízení, jaderných materiálů a radioaktivních odpadů proti zneužití a jiným nezákonným činnostem,
p/ bezpečnostní dokumentace technická dokumentace prokazující naplnění požadavků na zajištění jaderné bezpečnosti a mírového využití jaderné energie,
r/ jaderná nehoda událost, při které nebo v jejímž důsledku došlo k nedovolenému úniku radioaktivních látek a ionizujícího záření do životního prostředí
s/ jaderná škoda škoda, která byla způsobená nebo vyvolaná radioaktivitou či společným účinkem radioaktivity a jiných nebezpečných vlastností, popřípadě pouze jakoukoliv nebezpečnou vlastností jaderných materiálů nebo radioaktivních látek nebo působením ionizujícího záření majícího původ v jakémkoliv jiném zdroji záření uvnitř jaderného zařízení, pokud má za následek
sa) usmrcení či újmu na zdraví,
sb) újmu na majetku fyzických a nebo právnických osob,
sc) újmu na životním prostředí pokud je jiné povahy než újma na majetku fyzických a nebo právnických osob, nebo
sd) náklady na opatření k zmírnění a k likvidaci vzniklých jaderných škod a újmy vyvolané následně opatřeními k zmírnění a k likvidaci jaderných škod,
t/ havarijní plány soubor opatření ke zmírnění následků případné jaderné nehody,
u/ dotčená oblast území obcí a měst v okolí jaderného zařízení velkého významu zahrnutých do havarijního plánování
(2) Za jaderná zařízení se nepovažují:
a) doly a úpravny uranových nebo thoriových rud, odvaly a odkaliště,
b) úložiště radioaktivních odpadů, která jsou trvale uzavřena způsobem schváleným příslušnými orgány státní správy a jsou vyjmuta z evidence jaderných zařízení.
ČÁST DRUHÁ
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE
§ 4
Mírové využívání jaderné energie
(1) Na území České a Slovenské Federativní Republiky lze jadernou energii využívat výlučně pro mírové účely.
(2) Zakazuje se výzkum, vývoj a výroba jaderných zbraní a jejich součástí a obchodování s nimi.
(3) Nakládat s položkami dvojího užití, jakož i dovážet a vyvážet je a obchodovat s nimi lze pouze k mírovým účelům.
§ 5
Bezpečnost při využívání jaderné energie
(1) Při využívání jaderné energie musí být zajištěna taková úroveň bezpečnosti, aby riziko ohrožení života a zdraví obyvatelstva, majetku a životního prostředí bylo podle všech dostupných vědeckých a odborných znalostí a zkušeností tak nízké, jak lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek.
(2) Za přijatelné se považuje takové využívání jaderné energie, při němž celkové riziko je menší nebo srovnatelné s riziky v jiných oblastech činnosti společnosti, obecně považovaných za dostatečně bezpečné.
§ 6
Vybrané činnosti
(1) Vybrané činnosti mohou při využívání jaderné energie vykonávat pouze osoby, jejichž odborná způsobilost k těmto činnostem byla úředně ověřena.
(2) Seznam vybraných činností a postup při ověřování odborné způsobilosti pro jednotlivé oblasti využívání jaderné energie stanoví prováděcí předpis.
§ 7
Vyhrazená zařízení
(1) Vyhrazená zařízení a jejich části podléhají typovému schválení nebo kusovému ověřování a pravidelným revizím nebo revizním zkouškám.
(2) Seznam vyhrazených zařízení a postup při jejich schválení, ověřování a revizích stanoví prováděcí předpis.
§ 8
Bezpečnostní ochrana
Při využívání jaderné energie musí být zajištěna odpovídající bezpečnostní ochrana. Požadavky bezpečnostní ochrany stanoví prováděcí předpis.
§ 9
Havarijní plánování
(1) Před zahájením provozu jaderného zařízení musí být zajištěno odpovídající havarijní plánování.
(2) Havarijní plány se člení na:
a) vnitřní havarijní plány,
b) vnější havarijní plány,
c) havarijní řády pro přepravu.
Vnitřní havarijní plány přijímá provozovatel jaderného zařízení. Vnější havarijní plány připravují havarijní orgány. Havarijní řády připravuje dopravce.
(3) Vnější havarijní plán stanoví v závislosti na charakteru připravovaných opatření v případě jaderné nehody následující pásma ochrany:
a) I. pásmo, v němž se provádějí neodkladná opatření týkající se všech obyvatel,
b) II. pásmo, v němž se provádějí neodkladná opatření týkající se v závislosti na okamžitých meteorologických podmínkách pouze části obyvatel,
c) III. pásmo, v němž se provádějí následná opatření.
(4) Podrobnější obsah havarijních plánů a postup jejich zpracování, projednání a schvalování stanoví prováděcí předpis.
§ 10
Státní dozor
Využívání jaderné energie podléhá státnímu dozoru podle tohoto zákona a zvláštních zákonů [Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, nebo zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů].
§ 11
Evidence
Jaderná zařízení, jejich provozovatelé, ostatní podnikatelé, kteří provádějí činnosti uvedené v § 2, jaderné materiály, radioaktivní látky, radioaktivní odpady, položky dvojího užití, jakož i jaderné nehody podléhají evidenci v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem.
§ 12
Mezinárodní závazky
Povinností všech oprávněných osob a orgánů veřejné správy je dodržovat podmínky a plnit závazky, které vyplývají z mezinárodních smluv týkajících se využívání jaderné energie, jimiž je ČSFR vázána.
ČÁST TŘETÍ
ÚKOLY STÁTNÍCH ORGÁNŮ NA ÚSEKU VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE
ODDÍL I
KOMISE PRO DOZOR NAD MÍROVÝM A BEZPEČNÝM VYUŽÍVÁNÍM JADERNÉ ENERGIE
§ 13
(1) Ústředním orgánem státní správy pro dozor nad mírovým a bezpečným využíváním jaderné energie je Komise pro dozor nad mírovým a bezpečným využíváním jaderné energie /dále jen "Komise"/.
(2) Komisi tvoří čtyři členové jmenovaní prezidentem. Dva z nich jsou občané ČR a dva občané SR. Jeden z členů je jmenován předsedou.
(3) Členové Komise jsou jmenováni na osmileté funkční období. Člen Komise může byt jmenován pouze na dvě po sobě následující funkční období.
(4) Členem Komise může být jmenován občan ČSFR starší 30 let, který má úplné vysokoškolské vzdělání příslušného oboru, je plně způsobilý k právním úkonům a bezúhonný.
(5) Je-li v jednom funkčním období předsedou Komise občan České republiky, musí být pro následující funkční období jmenován předsedou Komise občan Slovenské republiky a naopak.
(6) Před uplynutím funkčního období funkce zaniká členství v Komisi úmrtím, vzdáním se funkce nebo odvoláním.
(7) Prezident ČSFR člena Komise odvolá, jestliže člen již nesplňuje podmínky jmenování do funkce, nebo v případě, kdy člen poruší povinnosti spojené s výkonem funkce.
(8) Činnost Komise je organizována po sekcích. Zřizují se:
a) sekce jaderných zařízení,
b) sekce jaderných materiálů, radioaktivních látek, radioaktivních odpadů a položek dvojího užití,
c) sekce výzkumu, vývoje, projektování, výuky a ostatních oblastí využívání jaderné energie,
d) sekce dozoru.
V čele sekcí uvedených pod písm. a) až c) stojí členové Komise. V čele sekce uvedené pod písm. d) stojí hlavní inspektor, který je pracovníkem Komise jmenovaným do funkce vládou ČSFR.
(9) Komise se usnáší prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje však hlas předsedy. Jednání Komise se účastní hlavní inspektor s hlasem poradním. V běžných záležitostech rozhoduje předseda Komise. Pokud zákon nestanoví jinak, přijímá rozhodnutí při výkonu dozoru hlavní inspektor, o rozkladu rozhoduje předseda Komise.
(10) Podrobnosti o organizaci Komise stanoví její statut, který schvaluje vláda ČSFR.
§ 14
Působnost Komise
(1) Do působnosti Komise náleží:
a) vydávat souhlasy a povolení podle tohoto zákona,
b) stanovit požadavky na zajištění bezpečného a mírového využívání jaderné energie a zajistit jejich aktualizaci na základě nejnovějších vědeckých poznatků, praktických zkušeností a mezinárodních doporučení, zejména:
ba) stanovit principy a vymezit požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti a mírového využití jaderné energie a vydávat návody pro jejich naplnění,
bb) zajišťovat tvorbu technických norem v oblasti své působnosti a dávat podnět k vypracovávání technických norem v dalších oblastech,
bc) stanovit bezpečnostně správní postupy a zajišťovat jejich kvalifikované naplňování,
c) vykonávat státní dozor nad mírovým a bezpečným využíváním jaderné energie, zejména:
ca) hodnotit úroveň zajištění jaderné bezpečnosti a mírového využití jaderné energie,
cb) vykonávat kontrolní činnost podle závazných programů vymezujících rozsah, hloubku a četnost kontrol,
cc) účastnit se vyšetřování mimořádných provozních událostí a jaderných nehod,
cd) vést evidenci držitelů povolení, vybraných pracovníků, jaderných zařízení, jaderných materiálů a radioaktivních odpadů.
d) ukládat pokuty podle tohoto zákona,
e) podávat včas kvalifikovaná a původní stanoviska vládám, Federálnímu shromáždění a národním radám,
f) zajišťovat mezinárodní spolupráci v oblasti své působnosti,
g) rozhodovat v pochybnostech, zda se jedná o jaderné zařízení, jaderné zařízení velkého významu, jaderný materiál, nebo položku dvojího užití,
h) plnit další úkoly podle tohoto zákona.
§ 15
Výkon dozoru
(1) Pověření pracovníci Komise jsou v případě zjištění nedostatků oprávněni:
a/ udělovat závazné pokyny k jejich odstranění,
b/ odebrat osvědčení odborné způsobilosti opravňující ke stanoveným činnostem při využívání jaderné energie.
Na udělování závazných pokynů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
Postup při kontrole upravuje zvláštní zákon.
(2) Při vzniku skutečností závažných z hlediska jaderné bezpečnosti nařídí Komise v případě nebezpečí z prodlení nezbytná opatření včetně zákazu nakládání s jadernými materiály nebo radioaktivními odpady, snížení výkonu nebo zastavení provozu jaderného zařízení, a to na nezbytnou dobu, která je potřebná k prošetření případu a k dalšímu rozhodnutí ve věci.
Rozklad proti uvedeným rozhodnutím nemá odkladný účinek.
(3) Komise vychází z vlastního podnětu nebo z podnětu mezinárodních orgánů, které na základě mezinárodních smluv působí na území ČSFR.
(4) Komise je povinna nejméně jednou za rok vypracovat zprávu o své činnosti a předložit ji Federálnímu shromáždění, ČNR, SNR, vládě ČSFR, vládě ČR a vládě SR.
(5) Komise je povinna každému na požádání poskytnout informace o výsledcích své činnosti, pokud nejsou předmětem státního, služebního nebo obchodního tajemství.
ODDÍL II
FEDERÁLNÍ MINISTERSTVO HOSPODÁŘSTVÍ
§ 16
Působnost v oblasti využívání JE
Federální ministerstvo hospodářství v oblasti využívání jaderné energie:
a) zpracovává návrh zásad státní politiky ČSFR,
b) koordinuje mezinárodní spolupráci na úseku využití jaderné energie,
c) zabezpečuje koordinaci a podporu vědeckého a technického rozvoje na úseku využití jaderné energie,
d) zpracovává koncepci palivového cyklu ČSFR,
e) navrhuje tvorbu strategických rezerv jaderných materiálů.
f) spolupracuje s ostatními orgány státní správy při tvorbě koncepce havarijního plánování, jednotných kritérií odborné přípravy vybraných pracovníků, zásad ochrany životního prostředí a při dalších činnostech vyplývajících z ustanovení tohoto zákona.
ODDÍL III
HAVARIJNÍ ORGÁNY
§ 17
Soustava havarijních orgánů
Soustavu havarijních orgánů tvoří:
a) Komise pro koordinaci opatření při havárii jaderných zařízení (dále jen Havarijní komise) při vládě ČSFR,
b) havarijní orgány zřízené zákony národních rad.
§ 18
Působnost havarijních orgánů
(1) Havarijní orgány plní úkoly při přípravě preventivních opatření a při zdolávání následků havárií jaderných zařízení vně jaderných zařízení, které stanoví zvláštní předpisy pro havarijní plánování a pro zdolávání následků jaderných nehod.
(2) Havarijní komise
a) stanoví požadavky na obsah havarijních plánů a postup jejich zpracování,
b) schvaluje havarijní plány,
c) kontroluje havarijní připravenost jako schopnost dotčených osob zdolat havárii jaderného zařízení a její následky podle havarijních plánů,
d) organizuje havarijní cvičení,
e) koordinuje vztahy k zahraničí a
f) řídí zvládání následků jaderných nehod, které přesahují rámec jedné republiky.
(3) Při zdolávání jaderných nehod a jejich následků se havarijní orgány řídí havarijními plány a jsou oprávněny vydávat závazné pokyny týkající se omezení pobytu a pohybu osob, nakládání s kontaminovanými věcmi, jakož i použití věcí ke zvládání následků nehody. Na vydávání těchto závazných pokynů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘEDPOKLADY VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE
§ 19
Oprávnění k využívání jaderné energie
(1) Oprávnění k podnikatelské činnosti podle zvláštních předpisů [Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, nebo zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, ve znění pozdějších předpisů.] může příslušný orgán státní správy vydat právnické nebo fyzické osobě k využívání jaderné energie pouze s předchozím souhlasem Komise.
(2) Komise vydá souhlas pouze žadateli, který je k příslušné činnosti odborně způsobilý, nebo který ustanovil odborně způsobilého odpovědného zástupce.
(3) Vydaný souhlas Komise odejme v případě, že držitel oprávnění nebo žadatel o ně nedodržuje podmínky, za nichž byl souhlas vydán. Odejmutí souhlasu Komise je důvodem ke zrušení oprávnění k podnikatelské činnosti vydaného podle odst. 1.
§ 20
Povolení k využívání jaderné energie
(1) K jednotlivým činnostem při využívání jaderné energie musí mít oprávněná osoba povolení vydané Komisí. Bez tohoto povolení nesmí být žádná činnost spojená s využíváním jaderné energie zahájena.
(2) Komise vydá povolení po ověření, že oprávněná osoba splnila všechny požadavky stanovené právními předpisy a závaznými ustanoveními technických norem.
(3) Povolení vydané Komisí stanoví podmínky pro výkon příslušné činnosti. Povolení může být časově omezeno.
(4) Práva z povolení nepřecházejí na právní nástupce oprávněné osoby.
(5) Náležitosti žádosti o povolení stanoví prováděcí předpis.
§ 21
Povinnosti držitele povolení
(1) Držitel povolení může vykonávat pouze činnosti v rozsahu uděleného povolení.
(2) Držitel povolení je povinen zejména:
a) zajistit bezpečné využívání jaderné energie a bezpečnostní ochranu, zpracování havarijních plánů a další opatření, která zajistí, aby dopad povolené činnosti na zdraví obyvatelstva a ochranu životního prostředí byl tak nízký, jak lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek a aby bylo zabráněno jejímu zneužití.
b) u činností, při nichž vznikají radioaktivní odpady zajistit veškerá opatření pro nakládání s radioaktivními odpady od jejich vzniku až po trvalé uložení tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví lidí ani životního prostředí a zabezpečit financováni všech nákladů s tím spojených,
c) Spolupracovat s orgány státní správy při kontrole, umožnit jim přístup do objektů potřebných k provedení kontroly a poskytnout jim všechny potřebné informace.
d) oznámit příslušným orgánům státního dozoru a státní správy každou událost, při které došlo nebo mohlo dojít k porušení ustanovení tohoto zákona a nebo k nedodržení limitů a podmínek stanovených v povolení ve lhůtách a způsobem stanoveným zvláštními předpisy,
e) oznámit příslušným orgánům významné organizační a provozní změny v podniku,
f) zajistit, aby informace o způsobu zajištění bezpečnostní ochrany a nakládání s jadernými materiály a položkami dvojího užití nebyly předávány neodpovědným osobám,
g) vést evidenci jaderných materiálů, radioaktivních látek a radioaktivních odpadů včetně movitých a nemovitých věcí, ve kterých se jaderné materiály nebo radioaktivní látky a odpady nacházejí, v souladu s požadavky stanovenými zvláštními předpisy,
h) zajistit, aby práce spojené s využíváním jaderné energie byly vykonávány pouze pracovníky k tomu způsobilými,
i) zajistit formou doprovodu a vybavením osobními ochrannými pomůckami bezpečnost osob, které se se souhlasem držitele povolení nebo na základě zákona zdržují v prostorech ohrožených radioaktivním zářením.
j) být pojištěn nebo jinak finančně zajištěn pro případ vzniku jaderných škod,
k) dodržovat ostatní požadavky stanovené tímto zákonem, jakož i všechna opatření a podmínky a časová omezení vyplývající z povolení.
(3) Držitel povolení nesmí provést žádné změny u vyhrazených zařízení ani jiné technické a nebo organizační změny významné z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti bez předchozího povolení Komise.
(4) Povinnosti držitele povolení mohou být smluvně přeneseny na jiné oprávněné osoby pouze v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem. Smlouva podléhá schválení Komise.
§ 22
Změna povolení
(1) Jestliže je nutné zajistit plnění nových závazků vyplývajících ze změn závazných předpisů a z uzavřených mezinárodních smluv, lze podmínky uložené povolením měnit.
(2) Vydaná povolení lze změnit na žádost oprávněné osoby.
§ 23
Pozastavení výkonu oprávnění
(1) Pokud oprávněná osoba přestane splňovat podmínky vyplývající z právních předpisů nebo z vydaného povolení, nesmí vybočovat ve výkonu oprávnění k dané činnosti, je však povinna zajistit dodržení všech požadavků jaderné bezpečnosti.
(2) Komise může v případech uvedených v odst. (1) rozhodnout o pozastavení výkonu povolení na určitou dobu nebo do doby splnění stanovených podmínek.
§ 24
Zrušení povolení
(1) Komise zruší povolení, které vydala, jestliže jeho držitel
a) porušuje ustanovení tohoto zákona nebo podmínky, za kterých bylo povolení vydáno, nebo neodstraní nedostatky zjištěné Komisí v lhůtách jí stanovených,
b) přestane být oprávněnou osobou.
(2) Po zrušení povolení nebo po skončení jeho platnosti je jeho bývalý držitel nebo ten, na koho povinnosti z činnosti bývalého držitele smluvně přešly, povinen dodržovat dále povinnosti uložené tímto zákonem až do dalšího rozhodnutí Komise.
§ 25
Základní podmínky pro vydání povolení k činnostem týkajících se jaderných zařízení
(1) Povolení k umístění jaderného zařízení vydá Komise poté, co žadatel o ně prokáže, že budou splněny základní požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti umísťovaného jaderného zařízení.
(2) Povolení k výstavbě jaderného zařízení vydá Komise na základě žádosti poté, co žadatel prokáže, že jsou splněny požadavky kladené na projekt jaderného zařízení a že budou splněny požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti při jeho výstavbě a provozu a vyřazování z provozu. Kromě toho musí žadatel doložit, že disponuje dostatečnými finančními prostředky k dokončení výstavby a k zahájení projektového provozu jaderného zařízení a že stavební pozemek je jeho vlastnictvím nebo vlastnictvím státu a má k němu užívací právo.
(3) Povolení k provozu jaderného zařízení vydá Komise poté, co žadatel o ně prokáže, že jsou splněny požadavky kladené na provedení stavby jaderného zařízení a budou splněny požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti při jeho provozu a vyřazování z něho, zejména, že
a) jaderné zařízení bylo postaveno v souladu se schváleným projektem a podmínkami povolení k výstavbě,
b) způsob nakládání s radioaktivním odpadem vyhovuje požadavkům na trvalé uložení a žadatel má finančně a organizačně zajištěno jeho trvalé uložení, včetně nezbytných výzkumných a vývojových prací,
c) má odpovídající počet kvalifikovaných pracovníků a u vybraných pracovníků má ověření zvláštní odborné způsobilosti podle prováděcího předpisu,
d) má nezbytné předpoklady k bezpečnému provozování zařízení v souladu se závazky, vyplývajícími z mezinárodních smluv,
e) má zajištěnou bezpečnostní ochranu jaderného zařízení, jaderných materiálů a položek dvojího užití,
f) má zavedenou evidenci jaderných materiálů, radioaktivních látek a radioaktivních odpadů,
g) během provozu jaderného zařízení zajistí takové finanční prostředky, které zabezpečí jeho bezpečné vyřazení z provozu.
(4) Povolení k vyřazení jaderného zařízení z provozu vydá Komise poté, co žadatel prokáže, že jsou splněny požadavky kladené na projekt vyřazování jaderného zařízení z provozu a že budou splněny požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti při jeho uskutečnění. Kromě toho žadatel doloží, že je zajištěno bezpečné nakládání s radioaktivními odpady vzniklými při vyřazování jaderného zařízení z provozu včetně jejich trvalého uložení.
(5) Pro posuzování naplnění podmínek podle odst. 3, písmena b a g a odst. 4 si Komise vyžádá stanovisko Rady Státního jaderného fondu (§ 38).
(6) Podrobné podmínky, za kterých může být povolení podle odst. 1 až 4 vydáno, stanoví prováděcí předpisy.
§ 26
Zásadní rozhodnutí
(1) Umístění jaderného zařízení velkého významu musí být schváleno vládou ČSFR a Federálním shromážděním, které tím potvrdí, že výběr místa a zadání projektu není v rozporu s veřejným zájmem a mezinárodními závazky ČSFR.
(2) Žádost o zásadní rozhodnutí podává držitel povolení Komise k umístění jaderného zařízení prostřednictvím příslušného orgánu státní správy podle § 14. Žádost musí být doložena kladným stanoviskem posuzujícího orgánu podle zákona o životním prostředí (§ 21, odst. 1) a dalších dotčených orgánů státní správy a stanovisky obcí a občanů dotčené oblasti.
(3) Vláda při vydávání zásadního rozhodnutí vychází z hledisek potřeb pro rozvoj hospodářství, ochrany zájmů dotčené oblasti a dalších právem chráněných zájmů, zejména ochrany životního prostředí a přihlédne k stanoviskům orgánů státního odborného dozoru a dalších dotčených orgánů státní správy a obcí, jakož i k názorům občanů.
(4) Zásadní rozhodnutí vlády musí být vydáno do dvou měsíců ode dne podání žádosti.
(5) Vydané zásadní rozhodnutí vláda předkládá k projednání a schválení Federálnímu shromáždění.
(6) Do doby schválení podle odst. 5 nesmí žadatel zahájit žádné hospodářské činnosti, které by mohly ztížit nezávislost rozhodování.
§ 27
Vyvlastnění
Práv k nemovitostem lze za účelem výstavby jaderných zařízení velkého významu schválených vládou ČSFR a Federálním shromážděním podle § 23 nabývat vyvlastněním.
ČÁST PÁTÁ
RADIOAKTIVNÍ ODPADY
Základní povinnosti při nakládání s radioaktivními odpady
§ 28