Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

Nezbytnost řešit v odvětví školství důsledky liberalizace cen (včetně dopadů na mzdy) zdůvodňuje značný růst neinvestičních výdajů v porovnání se skutečností roku 1990. Jen v České republice představuje krytí zvýšených potřeb, promítnuté i do rozpočtu jako I. a II. valorizace výdajů, zhruba 5 mld Kčs.

Stejně jako v předchozích letech byla celá řada úkolů školství zabezpečována formou účelového financování z prostředků rezerv státních rozpočtů či formou rozpočtových opatření. Tento postup se pak odráží ve zvýšeném čerpání prostředků nad úroveň upraveného rozpočtu. V rámci účelových prostředků byl např. zajišťován provoz středních odborných učilišť, zajišťováno regionální školství či zřizování církevních škol.

Přes 40 % z celkových neinvestičních výdajů na školství představují mzdové prostředky. Ve srovnání s rokem 1990 vzrostly výdaje na mzdové prostředky - zejména v důsledku valorizace - o cca 3 mld Kčs (118,1 %).

V roce 1991 byly v odvětví školství realizovány významné organizační změny, které výrazně změnily dosavadní strukturu školství z hlediska zřizujícího a financujícího orgánu. Ve Slovenské republice je prakticky celé školství (s výjimkou mateřských škol) řízeno ministerstvem školství, v české republice byly k 1. 7. 1991 zřízeny školské úřady jako rozpočtové organizace řízené resortem a tedy řízení a financování škol - s výjimkou základních a mateřských škol - bylo převedeno z místních orgánů na úroveň státního rozpočtu.

V odvětví zdravotnictví, stejně jako ve školství, představuje hlavní faktor výrazného růstu výdajů ve srovnání s předchozím obdobím řešení dopadů liberalizace cen zejména u paliv a energie, potravin a léků. Neinvestiční výdaje v této oblasti se zvýšily o 28,8 % (v roce 1990 o 11,4 %):

V průběhu roku 1991 došlo ve zdravotnictví v České republice k řadě významných změn. Nejvýraznější změnu představuje transformace řady zdravotnických zařízení z rozpočtové organizace na organizaci příspěvkovou a rozvolňování OÚNZ. U části zdravotnických zařízení došlo též k převodu funkce zakladatele (např. převod zdravotnických škol do resortu). Vedle změny způsobu financování (zálohový systém příspěvkových organizací) promítají se tyto změny i do současného systému sledování ukazatelů za zdravotnictví, kde se ztrácí kontinuita časových řad i část ukazatelů, dosud u příspěvkových organizací nesledovaná (léky a speciální zdravotnický materiál).

V podstatě stagnace neinvestičních výdajů na toto odvětví neodráží plně reálný vývoj. Je totiž ovlivněna vývojem výdajů na tuto oblast v České republice. Pokles výdajů na kulturu je v České republice vyvolán metodickou změnou ve financování velkých akcí (Rudolfinum, Veletržní palác a Stavovské divadlo). Tyto akce byly v roce 1990 jako rekonstrukce financovány v rámci neinvestičních prostředků, v roce 1991 byly finančně zajištěny z investičních dotací.

Většina výdajů na kulturu byla realizována v rámci příspěvkových organizací - cca 75 %. V porovnání s předchozím obdobím jde o významný posun v organizační struktuře tohoto odvětví, kdy většina kulturních zařízení delimitovaná z působnosti místních orgánů byla převedena na příspěvkovou formu.

Na zabezpečení nezbytných potřeb byly z účelových rezerv státního rozpočtu v průběhu roku uvolněny účelové prostředky určené zejména na obnovu kulturních památek.

2. Neinvestiční výdaje v ostatních oblastech rozpočtové sféry

V souladu se záměry finanční politiky na rok 1991 došlo proti roku 1990 k dalšímu snížení celkových výdajů na obranu o 10,4 %, z toho neinvestičních výdajů o 10,9 %.

V důsledku zvýšení výdajů v resortech ministerstev vnitra vzrostly celkové výdaje na obranu a bezpečnost o 2,8 %, z toho neinvestiční výdaje o 2,1 %.

Snížení rozpočtu výdajů kapitoly federálního ministerstva obrany znamenalo výrazný zásah do koncepce výstavby Čs. armády a jejího zabezpečení, protože nebylo možno realizovat v předpokládaném rozsahu reorganizaci a redislokaci vojsk a rozvinout proces profesionalizace a modernizace Čs. armády.

Schválený rozpočet neinvestičních výdajů kapitoly FMO ve výši 26,5 mld Kčs byl v průběhu roku 1991 upraven rozpočtovými opatřeními (především úprava limitu mzdových prostředků podle usnesení vlády ČSFR č. 428/1991) na 26,0 mld Kčs a byl splněn na 101 %. Povolené překročení upraveného rozpočtu výdajů o 0,3 mld Kčs (tj. o 1 %) bylo v souladu s rozpočtovými pravidly federace kryto překročením příjmů.

Schválený rozpočet neinvestičních výdajů federálního ministerstva vnitra ve výši 4,5 mld Kčs byl v průběhu roku upraven rozpočtovými opatřeními (především úprava limitu mzdových prostředků podle usnesení vlády ČSFR č. 428/1991) na 4,7 mld Kčs a byl splněn na 99,9 %.

Rozpočtové hospodaření resortu FMV bylo ovlivněno omezenými zdroj i a nutností zajistit některé neplánované úkoly, např. výdaje vyvolané krizí v Perském zálivu, výdaje na odsun běženců, výdaje související s vyčleněním vojáků základní služby vojsk MV k posílení výkonu policejní služby republikových ministerstev vnitra.

Federální bezpečnostní a informační služba byla zřízena zákonem č. 244/1991 Sb. k 1. červenci 1991. Rozpočet nové kapitoly FBIS na 2. pololetí 1991 byl stanoven na základě výsledků delimitací mezi FBIS, FMV a ministerstvy vnitra republik. Takto stanovený rozpočet neinvestičních výdajů ve výši 146,4 mil. Kčs byl splněn na 96,0 %.

Výdaje branné povahy (bez státních mobilizačních rezerv), rozpočtované v celkové výši 1,1 mld Kčs, byly splněny na 96,6 %. Ve srovnání s rokem 1990 bylo dosaženo podstatného snížení objemu výdajů branné povahy financovaných přímo ze státního rozpočtu federace převedením financování nevojenské části Civilní obrany do působnosti FMO. Vyčleněné prostředky umožnily v roce 1991 zachovat strukturu hospodářsko-mobilizačních příprav v nejnutnějším rozsahu.

V resortech ministerstev vnitra České republiky a Slovenské republiky se v růstu výdajů odráží nutnost řešení naléhavých problémů, zejména pokud jde o zvýšení počtu policistů, materiálně technické vybavení policejních sborů a potřeby věznic.

Již druhý rok po sobě dochází k výraznému růstu výdajů do této oblasti - v roce 1990 se tyto výdaje zvýšily o 18,2 % a v roce 1991 o 92,8 %.

Objem neinvestičních výdajů na státní správu byl v roce 1991 ovlivněn především systémovými změnami v charakteru činnosti orgánů státní správy, různými organizačními změnami a z nich plynoucích rozšířených činností ústředních orgánů státní správy (rozšíření působnosti v důsledku zrušení bývalých KNV, zvýšení počtu pracovníků územních finančních orgánů, vznik nových ústředních orgánů, zvýšení výdajů na celní stráž atd.).

Uvedená vysoká dynamika výdajů na státní správu nevyjadřuje pohyb v celostátním měřítku, tj. vč. výdajů na státní správu financovanou z místních rozpočtů, které se zejména vlivem zrušení KNV snížily (v důsledku výrazných změn v systému rozpočtového hospodaření místních orgánů se tento vliv nepodařilo zjistit).

Na meziročním zvýšení výdajů na státní správu se podílejí věcné výdaje částkou téměř 2 mld Kčs (vliv cenového vývoje, devalvace a uvedené organizační změny) a mzdové výdaje částkou 1,3 mld Kčs.

Na celkovém objemu výdajů na státní správu se podílelo čerpání mzdových prostředků takto:

Na zvýšení mzdových výdajů mělo vliv zejména rozšíření působností ústředních orgánů, růst úkolů v oblasti celní správy (nábor nových příslušníků celní stráže), realizace výplat pracovníkům, uvolněným v důsledku organizačních změn a v neposlední řadě též zvýšení mzdových prostředků k zabezpečení směrného růstu mezd, schváleného na rok 1991.

Rovněž v této oblasti došlo ke zrychlení přírůstku výdajů z 19,7 % v roce 1990 na 61,4 % v roce 1991.

Překročení neinvestičních výdajů, jakož i jejich růst proti roku 1990, byly ovlivněny zejména řešením dislokačních problémů v souvislosti s restitucemi a rozšiřováním činnosti orgánů justice (rehabilitace apod.). Ve skutečném čerpání jsou zahrnuty i výdaje, spojené s vytvářením podmínek pro obchodní a správní soudnictví.

Podstatnou část vynaložených neinvestičních výdajů představují mzdové prostředky, které byly v roce 1991 čerpány takto:

Vyšší čerpání mzdových prostředků bylo ovlivněno především úpravami ve mzdách soudců, justičních čekatelů, státních notářů, notářských čekatelů, prokurátorů a vyšetřovatelů Generální prokuratury. Na vyšším čerpání se též podílelo zvýšení mzdových prostředků k zabezpečení směrného růstu mezd, schváleného na rok 1991.

V celkovém objemu výdajů na vědeckotechnický rozvoj ČSFR v roce 1991 ve výši 8,57 mld Kčs ze státních rozpočtů je zahrnuto 6,45 mld Kčs neinvestičních výdajů a 2,12 mld Kčs výdajů investičních.

Přehled o neinvestičních výdajích státních rozpočtů podává následující tabulka:

V roce 1991 pokračovaly převody podniků i organizací výzkumné a vývojové základny do resortů v působnosti republik. Organizační změny byly mnohdy provázeny výrazným snížením počtu pracovníků, v útlumu byla též investiční výstavba a realizace výsledků výzkumu hmotného charakteru. Tyto vlivy jsou patrné zejména ve sféře federace.

Ve struktuře ústředních orgánů federace není zabezpečena centrální evidence, tím méně koordinace řešených úkolů a projektů rozvoje vědy a techniky. Resorty federace nezahrnuly do informace o čerpání rozpočtových prostředků ani základní údaje o počtu, charakteru a průběhu řešení financovaných úkolů. K dispozici je pouze údaj federálního ministerstva hospodářství, kde bylo v roce 1991 financováno celkem 67 akcí, z toho 4 bývalé státní úkoly, 10 nových výzkumných projektů a 53 studií v celkové ceně za řešení 237,3 mil. Kčs. Na úkoly a činnosti převáděné do působnosti republik bylo určeno 107,6 mil. Kčs.

Tento stav byl zjištěn i při kontrole využití neinvestičních prostředků státního rozpočtu v resortech federace, provedené ve 2. pololetí 1991 federálním ministerstvem kontroly a vedl k rozhodnutí federálního ministerstva financí podmínit případné uvolnění rozpočtových prostředků na nové projekty vědy a techniky nápravnými opatřeními metodického charakteru, zabraňujícími opakování podobných nedostatků.

Investiční výdaje souhrnu státních rozpočtů ČSFR

Investiční výdaje souhrnu státních rozpočtů dosáhly v roce 1991 celkového objemu 56,41 mld Kčs, což představuje vyšší čerpání upravených rozpočtů o 10,00 mld Kčs, resp. o 21,5 %. Ve srovnání s rokem 1990 bylo dosaženo zvýšení o 13,39 mld Kčs, tj. o 31,1 %. Investiční výdaje podle jednotlivých rozpočtů jsou patrny z uvedeného přehledu: