Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

x/ vč. dotací zajišťujících regulaci trhu zemědělskými a potravinářskými výrobky, poskytnutých ve výši 5,66 mld Kčs z kapitoly VPS

Záměrem rozpočtové politiky v oblasti neinvestičních dotací bylo výrazně omezit objem těchto dotací. Tento záměr se však nepodařilo dodržet, neboť při úpravě rozpočtu došlo na základě rozhodnutí vlády ke zvýšení dotací. Šlo zejména o tato rozhodnutí:

- posun termínu úprav cen paliv a tepelné energie z původně uvažovaného termínu k 1. 1. 1991 až na 1. květen 1991 (usnesení vlády ČSFR č. 188/91). V období od 1. ledna do 30. dubna 1991 kryl státní rozpočet federace plně rozdíly mezi cenami výrobců a cenami konečné spotřeby při dodávkách tepla pro obyvatelstvo. Rozpočtový dopad za toto období činil 10,1 mld Kčs. Rozhodnutí vlády k 1. 5. 1991 výrazně omezilo tyto dotace a umožnilo je čerpat jen v případech výroby tepla na bázi ušlechtilých paliv. Celoročně dosáhly dotace na teplo částky 13,51 mld Kčs;

- řešení dopadu ze zvýšení cen pohonných hmot a elektrické energie u ČSD ve výši 1,77 mld Kčs (usnesení vlády ČSFR č. 278/91);

- řešení ztrát organizací, způsobených vyhlášením hospodářského embarga vůči Iráku a Kuvajtu, na které byla vytvořena rezerva 1 mld Kčs (usnesení vlády ČSFR č. 60/91), jejíž skutečné čerpání činilo 0,58 mld Kčs.

Zatímco vlivem upravené výše dotací došlo ve federálním rozpočtu ve srovnání s rokem 1990 k jejich výraznému zvýšení, podařilo se ve státních rozpočtech republik splnit záměry ve snížení celkového objemu dotací, a to především v důsledku jejich poklesu v organizacích agrokomplexu:

Pokles neinvestičních dotací poskytovaných z rozpočtů republik byl založen na nově koncipovaném režimu dotací pro agrokomplex, který kladl důraz na tržní podmínky, a výrazně omezil především různé formy dotací k cenám. Jeho součástí byla regulace trhu vybraných zemědělských a potravinářských výrobků, přenesená do působnosti republik. V České republice tuto činnost zajišťovala komise při ministerstvu zemědělství; celkem bylo vynaloženo 5,66 mld Kčs z kapitoly VPS. Ve Slovenské republice byl pro tutéž činnost zřízen Státní fond tržní regulace (jako součást rozpočtu kapitoly ministerstva zemědělství), jehož prostřednictvím bylo celkem uvolněno 2,29 mld Kčs. I když v obou republikách byly vynaložené prostředky pod rozpočtovaným limitem (který činil v ČR 6,1 mld Kčs a v SR 2,3 mld Kčs), nebyl postup v republikách synchronizován natolik, aby plně vyloučil nebezpečí rozpadu trhu těchto výrobků na dva samostatné trhy. Tato zkušenost přispěla k tomu, že pro rok 1992 byla regulace trhu zemědělských a potravinářských výrobků přenesena na úroveň federace a realizována prostřednictvím nově zřízeného federálního fondu tržní regulace v zemědělství.

Z ostatních titulů dotací byl zaznamenán pokles nároků na státní rozpočty republik proti roku 1990 v kapitole lesního a vodního hospodářství, kde aktualizací cen vodného a stočného docházelo ke snižování ztrát výrobců - dodavatelů.

Pokles dotací v případě bytového hospodářství je však formální, protože tyto organizace, jak je výše uvedeno, neparticipovaly na krytí cenových rozdílů tepla pro obyvatelstvo v roce 1991, což jim umožnilo snížit rozpočet i skutečné čerpání v rozsahu cca 2,7 mld Kčs.

V případě ČSAD i MHD se nároky na prostředky státních rozpočtů proti roku 1990 zvýšily, přes některá dílčí opatření v cenách jízdného. Tyto organizace v rámci liberalizace cen v roce 1991 byly postiženy zvyšováním cen vstupů energií, materiálů a náhradních dílů nezbytných pro provoz.

3. Dotace finančním institucím

U půjček a úvěrů, které jsou bankami a spořitelnami poskytovány na nekomerčních principech, tedy především za státem stanovené nízké úrokové sazby (zejména bytová výstavba, půjčky mladým manželům, vybrané integrační akce, jaderné elektrárny, akce Z), byly v roce 1991 hrazeny příslušným peněžním ústavům z rozpočtových prostředků "ušlé" úroky až do výše diskontní sazby SBČS (10 %, od 9. září 1991 9,5 % p. a.).

Úhrada této "majetkové újmy" se v roce 1991 týkala tří peněžních ústavů, a to Investiční banky, s. p. ú. Praha a obou státních spořitelen. Na úhradě majetkové újmy se přitom v roce 1991 podílely všechny tři státní rozpočty v poměru, jakým se podílely na výnosu společných daní.

I když jsou tyto dotace poskytovány uvedeným peněžním ústavům, fakticky jde o státní podporu subjektů, kterým je úvěr poskytován za výrazně výhodnějších podmínek.

Za 1. pololetí 1991 bylo k úhradě majetkové újmy peněžními ústavy vyúčtováno celkem 3,24 mld Kčs, za druhé pololetí byly poskytnuty ze státních rozpočtů zálohy ve výši 3,25 mld Kčs, které byly vyúčtovány počátkem roku 1992.

Na celkové částce se podílely jednotlivé státní rozpočty takto:

Z poskytnuté úhrady se týkalo Investiční banky 3,40 mld Kčs, České spořitelny 2,00 mld Kčs a Slovenské spořitelny 1,09 mld Kčs.

Tyto peněžní ústavy použily prostředky na úhradu majetkové újmy podle jednotlivých titulů zvýhodněných úvěrů takto (v mld Kčs):

Úhrada majetkové újmy peněžních ústavů byla v roce 1991 prováděna poprvé. Zkušenosti získané v roce 1991 pak vedly ke změně způsobu úhrady této majetkové újmy od roku 1992. Bylo především opuštěno dělení výdajů na majetkovou újmu mezi tři státní rozpočty, které do jisté míry oslabovalo evidenci a kontrolu na tomto úseku. V roce 1992 hradí veškeré výdaje na majetkovou újmu peněžním ústavům státní rozpočet federace.

Příjmy z cel dosáhly v roce 1991 celkem 9,13 mld Kčs, což ve srovnání s upraveným rozpočtem (8,8 mld Kčs) znamená překročení o 3,4 %. Úlohou cel je především ochrana domácích výrobců, která současně zabezpečuje příjmy do státního rozpočtu. Ve své podstatě však jde o nástroj brzdící mezinárodní obchod a ČSFR je již v současné době postaveno před problém reagovat na tyto požadavky. Reakci usnadňuje relativně nízká úroveň celního zatížení ve srovnání s jinými státy.

Dovozní přirážka byla zavedena 28. 12. 1990 jako nástroj pro podporu platební bilance v podmínkách vnitřní směnitelnosti a zrušení všech předchozích devizových regulačních nástrojů. Pro svůj přechodný charakter nebyla zahrnuta do uvažovaných příjmů federálního rozpočtu, její skutečné inkaso tedy zlepšovalo rozpočtové příjmy. Příjmy z dovozní přirážky dosáhly v roce 1991 celkové částky 2,37 mld Kčs.

Původní vyhláška o dovozní přirážce prošla v průběhu roku 1991 řadou novelizací, které upřesňovaly rozsah dovozu zboží, na který byla uplatňována a postupně byly snižovány i její sazby z původních 20 na 15 %. Specifický charakter měla novelizace v říjnu 1991, která byla zaměřena proti spekulativním dovozům spotřebního zboží fyzickými osobami.

1. Výdaje na veřejnou spotřebu pro obyvatelstvo

Pro oblast výdajů na veřejnou spotřebu pro obyvatelstvo hrazenou ze státních rozpočtů a z rozpočtů místních orgánů představuje rok 1991 období výrazných změn. Tyto změny je možno rozdělit do dvou skupin. Do prvé skupiny patří zejména dopady změněných ekonomických podmínek, které se odrážejí v růstu celkové výše neinvestičních výdajů na veřejné služby a činnosti pro obyvatelstvo. Sem patří zejména valorizace výdajů, navazující na liberalizaci cen a devalvaci koruny.

Druhou skupinu tvoří změny, které se promítají pouze do vnitřní struktury výdajů sledovaných odvětví veřejné spotřeby pro obyvatelstvo. Zejména se jedná o přesun výdajů z bývalých národních výborů do státních rozpočtů. K nejvýraznějším změnám tohoto druhu patří i transformace zdravotnických zařízení České republiky z rozpočtové formy na příspěvkovou. Tyto změny však neovlivnily výši výdajů na dané odvětví.

Zvýšení výdajů ve prospěch obyvatelstva (dávky sociálního zabezpečení, státní vyrovnávací příspěvek, výdaje na politiku zaměstnanosti a výdaje na školství, zdravotnictví a další odvětví poskytující služby obyvatelstvu) o 27,4 % ve srovnání s rokem 1990 patří k hlavním rysům vývoje rozpočtu v minulém roce (v roce 1990 se tyto výdaje zvýšily o 15,6 %).

Zrychlení dynamiky těchto výdajů bylo jednou z priorit rozpočtové politiky, která touto formou reagovala na sociální problémy spojené s procesem transformace.

Výrazné zvýšení dynamiky výdajů pro obyvatelstvo proti předchozímu období je možno konstatovat prakticky u všech vybraných odvětví veřejné spotřeby obyvatelstva. Jedním z důvodů zrychlení dynamiky těchto výdajů je i skutečnost, že v roce 1991 se vyplácel státní vyrovnávací příspěvek celý rok (30,7 mld Kčs), zatímco v roce 1990 jen od poloviny roku. Na druhé straně stagnovaly výdaje na kulturu a poklesl příspěvek na družstevní bytovou výstavbu a na rozhlas a televizi. Příspěvky na družstevní bytovou výstavbu se snížily ze 4,8 mld Kčs v roce 1990 na 0,63 mld Kčs v roce 1991 a byly určeny na dokončování rozestavěných staveb. Toto výrazné omezení vycházelo z toho, že celá oblast financování bytové výstavby bude v podmínkách transformace ekonomiky systémově nově řešena.

Neinvestiční příspěvek na provoz rozhlasu a televize činil v úhrnu za ČSFR celkem 326 mil. Kčs, což je snížení proti skutečnosti roku 1990 o 1,2 mld Kčs. Toto snížení je výsledkem úpravy koncesionářských poplatků realizované začátkem roku 1991. Na základě zvýšení poplatků, které jsou příjmem uvedených organizací, stala se Česká televize z organizace dostávající příspěvek z rozpočtu odvodovou organizací.

V roce 1991 bylo nutné vedle valorizace výdajů uskutečnit řadu opatření k úhradě nezbytných potřeb vybraných odvětví veřejné spotřeby (např. učňovské školství).

Celkový růst výdajů na veřejnou spotřebu pro obyvatelstvo se projevuje v růstu průměrné výše těchto výdajů na 1 obyvatele z 14 243 Kčs v roce 1990 na 18 254 Kčs v roce 1991.

Neinvestiční výdaje na sociální zabezpečení dosáhly v roce 1991 130 mld Kčs, což představuje zvýšení o 25,2 % (v roce 1990 se zvýšily tyto výdaje o 4,5 %).

Vysoké překročení rozpočtu na sociální zabezpečení v České republice vyplývá z formy zajištění a uvolňování zdrojů na krytí těchto potřeb. Prakticky celý objem prostředků určený na valorizaci dávek sociálního zabezpečení byl rozpočtován v rezervách státních rozpočtů (valorizace důchodů cca 7 mld Kčs), stejně jako prostředky na politiku zaměstnanosti.

Úroveň výdajů na sociální zabezpečení v porovnání s rokem 1990 ovlivnila řada faktorů - celoroční promítnutí úprav důchodů a mateřského příspěvku realizovaných s účinností od 1. 10. 1990 (+4 mld Kčs), valorizace výdajů k vyloučení dopadů zvýšených cen na poskytované sociální služby a uvolňování prostředků z rezerv státních rozpočtů na úpravy dávek sociálního zabezpečení ve smyslu zákonných opatření.

V roce 1991 byla realizována nová opatření sociálního charakteru, a to v oblasti důchodového zabezpečení valorizace důchodů k 1. 3. a 1. 7. 1991 a na úseku nemocenského pojištění, kde došlo k úpravě hranice mzdy pro výpočet nemocenského ze 150, - Kčs na 180, - Kčs a ke zvýšení podpory při narození dítěte ze 2 tis. Kčs na 3 tis. Kčs.

Nejvýznamnější položku z dávek sociálního zabezpečení představují dávky důchodového zabezpečení. Na tyto dávky bylo v roce 1991 vyplaceno za ČSFR celkem 80 mld Kčs pro 4 312 tis. důchodů. Ve srovnání se skutečností roku 1990 vzrostly dávky důchodového zabezpečení o 15,2 mld Kčs, tj. o cca 23 %.

Jako nová položka byly v rozpočtu na rok 1991 zajištěny prostředky na nezaměstnanost a rekvalifikaci. Z částky 6,7 mld Kčs určených na dávky hmotné podpory v nezaměstnanosti bylo vyčerpáno 4,4 mld Kčs. Počet osob pobírajících tyto dávky dosáhl 411 766 za ČSFR celkem. Čerpání prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti činilo zhruba 40 % z rozpočtu a představuje částku 1,3 mld Kčs. Počet uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 1991 dosáhl 523 700 osob.

Neinvestiční výdaje na školství se v roce 1991 zvýšily o 29 % ve srovnání s rokem 1990 (v roce 1990 se zvýšily o 10,1 %).