Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

Uvolňování prostředků federálního rozpočtu na podporu konverze zbrojní výroby vycházelo ze "Zásad přístupu federálních orgánů k řešení konverze zbrojní výroby". Návrhy konkrétních projektů byly posuzovány v pracovní skupině složené ze zástupců federálních a republikových resortů a bank.

K 30. 6. 1991 bylo federálnímu ministerstvu hospodářství předloženo 304 projektů (Česká republika 186, Slovenská republika 118) z 98 organizací. Při posuzování projektů byla uplatněna řada kritérií, na jejichž základě bylo celkem vybráno 124 projektů, na které byla poskytnuta podpora z federálního rozpočtu ve výši 1,5 mld Kčs.

Finanční vyjádření požadavků organizací (doporučených příslušným ministerstvem - zakladatelem) a závěrů hodnotitelské komise jsou zřejmé z tohoto přehledu:

Podle stanoveného postupu měly být poskytnuté prostředky zúčtovány a jejich nepoužitá část vrácena do federálního rozpočtu do 15. 2. 1992. Vzhledem k průběhu realizace celé akce, jejíž těžiště se přeneslo v rozhodující míře až do IV. čtvrtletí 1991, rozhodla komise ve spolupráci s federálním ministerstvem financí, že v případě potřeby (individuálně, na základě žádostí organizací) se umožňuje organizacím čerpat prostředky až do 31. 5. 1992 a k tomuto termínu jsou povinny předložit i zúčtování použité dotace.

V usnesení č. 326/1991 vyslovila vláda ČSFR souhlas s dotováním zvláštního fondu speciální techniky na zachování nezbytných zbrojních kapacit ve výši 0,5 mld Kčs. Původní záměr, tj., že výkup speciální techniky do tohoto fondu bude určen především na vývoz a pouze v případě, že vývoz se plně neuskuteční, odebere nevyvezené prostředky na vrub svých rozpočtových výdajů federální ministerstvo obrany, byl v průběhu roku korigován v tom smyslu, že nevyvezené prostředky budou bezúplatně převedeny federálnímu ministerstvu obrany (tento závěr byl schválen příslušnými výbory Federálního shromáždění).

Prostředky na snižování spotřeby paliv a energie ve výši 0,5 mld Kčs byly rozděleny mezi federální a republikové orgány. V rámci federace byl uplatněn obdobný způsob hodnocení a poskytování podpory jako při podpoře konverze zbrojní výroby, včetně povinnosti vyúčtování poskytnuté podpory. Z částky 118 mil. Kčs bylo uvolněno 98,5 mil. Kčs (zůstalo nevyužito 19,5 mil. Kčs), z toho 92,5 mil. Kčs pro organizace a podnikatele se sídlem v České republice a 6,0 mil. Kčs na území Slovenské republiky. Převážná část poskytnutých prostředků byla realizována formou finančních výpomocí se závazkem příjemce tuto výpomoc v dohodnutých termínech vrátit do státního rozpočtu federace.

K podpoře exportu byly vypracovány zásady pro posuzování a schvalování úrokových subvencí ke krytí části zvýšených úrokových nákladů vývozců, vyplývajících z rozdílů mezi vnitřními a na mezinárodním trhu obvyklými sazbami úroků z vývozních úvěrů.

Z praxe projednávání žádostí organizací se ukázalo, že podniková sféra nebyla dostatečně připravena na řešení podpory vývozu touto formou a v řadě případů předložené žádosti nebyly dostatečně průkazné nebo byly předloženy opožděně, což znemožnilo přiznání subvence ještě v roce 1991.

Z tohoto důvodu bylo pro rok 1991 přiznáno zvýhodnění jen čtyřem organizacím ve výši 97,1 mil. Kčs (z toho Česká republika 85,9 mil. Kčs a Slovenská republika 11,2 mil. Kčs) s tím, že další případy projednané a odsouhlasené ještě v roce 1991 s dopadem 76,5 mil. Kčs budou hrazeny již z rozpočtu roku 1992.

4. Investiční výdaje státního rozpočtu federace

Investiční výdaje státního rozpočtu federace dosáhly v roce 1991 celkového objemu 5,77 mld Kčs, tj. proti roku 1990 byly o 0,63 mld Kčs nižší. Ve srovnání s upraveným rozpočtem bylo dosaženo úspory ve výši 0,52 mld Kčs, která vyplývá především z toho, že dotace poskytnutá z rozpočtu federace na dokončení vodního díla Gabčíkovo ve výši 0,45 mld Kčs byla SBČS chybně vykázána jako čerpání rozpočtu SR a MF SR poskytlo tuto částku v rámci neinvestičních výdajů kapitoly VPS. Výdaje podle jednotlivých hospodářsko-právních forem organizací jsou patrny z uvedeného přehledu:

Rozhodující podíly investičních výdajů rozpočtových organizací byly v roce 1991 určeny na financování investic v resortech FMO (1 029 mil. Kčs), FMZO (431 mil. Kčs), FMV (228 mil. Kčs) a FMZV (226 mil. Kčs). Účelově byly finanční prostředky poskytnuty formou systémové dotace na investice v zahraničí (218 mil. Kčs), na výstavbu hraničních přechodů a celnic (150 mil. Kčs) a na investice civilní obrany (116 mil. Kčs). Individuální investiční dotace na vybrané investiční akce byly poskytnuty v celkové výši 280 mil. Kčs, konkrétně na obnovu nemovitých kulturních památek (Pražský hrad, Černínský palác), na ekologické investice v resortu FMO, na dostavbu Ústřední vojenské nemocnice atd.

Dotace příspěvkovým organizacím byly směrovány na rozvoj učňovského školství a na realizaci programu rozvoje řízení a zabezpečení letového provozu v resortu FMD.

Státním podnikům byly poskytnuty systémové investiční dotace na rozvoj železniční dopravní infrastruktury (ČSD ve výši 2 049 mil. Kčs) a na investice hospodářské mobilizace (479 mil. Kčs).

5. Financování vládních úvěrů

Rozpočtové financování vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí se od 15. 4. 1991 uskutečňuje na základě usnesení vlády ČSFR č. 192/1991, podle kterého jsou nové vládní úvěry čerpány jen na základě dříve uzavřených kontraktů a rozpočet federace kryje toto čerpání podílově (65 % u civilních vládních úvěrů a 70 % u speciálních vládních úvěrů při zachování 100 % krytí vládních úvěrů poskytovaných zemím rublové oblasti).

Za rok 1991 lze dopad z financování poskytnutých vládních úvěrů na výdaje státního rozpočtu federace charakterizovat těmito údaji:

Při celkových výrazných úsporách v rozpočtových výdajích na vládní úvěry došlo k překročení čerpání a jeho odpovídajícího rozpočtového krytí u civilních vládních úvěrů. V případě čerpání těchto vládních úvěrů v konvertibilních měnách šlo hlavně o překročení dodávek do Egypta (zvýšení výdajů o 558 mil. Kčs), kde a. s. Škodaexport Praha realizovala na vládní úvěr vývozy investičních celků, které měly být podle kontraktů uskutečněny v roce 1990. Kromě toho ČSOB dodatečně zahrnula do čerpání vládních úvěrů krytého z rozpočtových zdrojů dodávky do Nikaragui v objemu 156 mil. Kčs, které byly ve skutečnosti realizovány již v roce 1988, ale nebyly tehdy pokryty zdroji SBČS ani později převedeny do státních finančních aktiv federace.

Vyšší čerpání vládních úvěrů na vybrané integrační akce se týká výhradně akcí plynárenských. Bylo dáno tím, že u staveb dokončených a předaných k vyúčtování před rokem 1991 se podařilo u sovětské strany prosadit a vyúčtovat vyšší ocenění, než s jakým se počítalo při sestavování státního rozpočtu. Část tohoto vyúčtování plynárenských VIA na vládní úvěr ve výši 615 mil. Kčs se promítla do rozpočtových výdajů za leden 1992. Úhrada vícenákladů VIA probíhala v podstatě v souladu s rozpočtovými záměry.

Čerpání civilních vládních úvěrů do mimoevropských států rublové oblasti probíhalo v souladu s uzavřenými kontrakty. Největší podíl na tomto čerpání má Kuba (190 mil. Kčs), kde usnesením vlády ČSFR č. 757/91 byl vysloven souhlas s dokončením dodávek na vybrané rozestavěné akce.

Úspory rozpočtových výdajů na čerpání speciálních vládních úvěrů byly v roce 1991 dosaženy v oblasti volných měn i v rublové oblasti především v důsledku skluzů vývozu ve druhé polovině roku z důvodů dopravních potíží. Nepodařilo se např. uskutečnit předpokládané speciální vývozy do Alžírska prostřednictvím jugoslávských přístavů nebo do Vietnamu pro zdržení v polských loděnicích.

Značné rozpočtové úspory v úhradách disážia při deblokacích vládních pohledávek vyplývají z toho, že se v roce 1991 realizovaly deblokace u civilních vládních úvěrů zhruba jen v polovičním rozsahu než se předpokládalo a u speciálních vládních úvěrů vůbec žádné. Průměrné disážio za deblokace civilních vládních úvěrů zúčtované za rok 1991 v částce 297 mil. Kčs představuje 43, 4 % z nominální hodnoty deblokovaných splátek. Za speciální oblast byla ze státního rozpočtu federace uhrazena částka 43 mil. Kčs jako korunové vícenáklady deblokace. Jde o federálním ministerstvem financí schválenou refundaci úroků z úvěru, který podniku Čs. námořní plavba poskytla Investiční banka ve výši 449 mil. Kčs na nákup námořních lodí v rámci akce Daewoo.

PODROBNĚJŠÍ CHARAKTERISTIKA

ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ V ROCE 1991

Praha, květen 1992

1. Odvody podnikové sféry

2. Neinvestiční dotace

3. Dotace finančním institucím

1. Výdaje na veřejnou spotřebu pro obyvatelstvo

- sociální zabezpečení

- školství

- zdravotnictví

- kultura

2. Neinvestiční výdaje v ostatních oblastech rozpočtové sféry

- obrana a bezpečnost

- státní správa

- soudy, prokuratura a arbitráž

- vědeckotechnický rozvoj

- Vývoj státních finančních aktiv a pasív federace

- Vývoj státních finančních aktiv a pasív republik

- Finanční výpomoci a záruky za bankovní úvěry

Výnos daně z obratu za rok 1991 činil 123,4 mld Kčs, což je o 18,5 mld Kčs méně ve srovnání s upraveným rozpočtovým výnosem. Tento výpadek byl ovlivněn zejména značným poklesem poptávky na vnitřním trhu a změnami ve struktuře této poptávky. Rozsah tohoto poklesu byl vyšší než se předpokládalo a v tomto smyslu byl rozpočtovaný výnos daně z obratu i po jeho snížení při úpravě rozpočtu nadhodnocen.

Ve srovnání s rokem 1990 byl výnos daně z obratu vyšší o 14,7 mld Kčs, tj. o 13,5 %. Tento nízký přírůstek v relaci ke zvýšení hladiny cen svědčí o tom, že zvýšení cen se více odrazilo ve zvýšení zisku než daně z obratu.

V roce 1991 byly realizovány významné přípravné kroky v přechodu k novému systému nepřímých daní, spočívající zejména ve stanovení pouze 4 sazeb daně z obratu ve výši 0, 12, 22 a 32 %. Tento proces byl zahájen již v roce 1990, kdy došlo ke zrušení dotací k cenám potravin (zrušení záporných sazeb daně z obratu).

Skok ve vývoji hladiny cen na počátku roku, odbytové problémy v celé řadě odvětví vyvolané poklesem poptávky a potřeba jejího oživení si vyžádaly dílčí změny sazeb daně z obratu již v průběhu 1. čtvrtletí (snížení sazby daně u osobních automobilů ze 40 % na 32 %) a zejména ve 2. čtvrtletí 1991, kdy bylo rozhodnuto o snížení daňových sazeb na 11, 20 a 29 %.

Další snížení daňového zatížení bylo realizováno k 1. 7. 1991. Zatímco plošné snížení daňových sazeb realizované k 2. 5. 1991 bylo motivováno tendencí všeobecně snížit daňovou kvótu, změny realizované k 1. 7. 1991 měly výrazně selektivní charakter a kromě oživení poptávky bylo jejich hlavním smyslem další sjednocení sazeb se zřetelem na připravovaný systém daně z přidané hodnoty.

S účinností k 1. 10. 1991 byly opět selektivně sníženy sazby daní u některých výrobků a oborů. Nejvýznamnější změnou bylo snížení sazeb daně u automobilů a některých souvisejících oborů z 29 % na 20 %.

Kromě vlivu výrazného poklesu poptávky na výnos daně z obratu, který nebyl zastaven ani snížením daňového zatížení v průběhu roku, byl tento výnos dále negativně ovlivněn zvýšením individuálních dovozů, které nepodléhají dani z obratu. V rámci individuálního dovozu byly dováženy především osobní automobily a spotřební elektronika (např. individuální dovoz 100 tis. automobilů představuje, pokud by byly zakoupeny na tuzemském trhu, výnos daně z obratu ve výši 3 - 4 mld Kčs). Na nesplnění výnosu daně z obratu měly vliv i daňové úniky, proti nimž nebyla v průběhu roku 1991 přijata dostatečně účinná opatření. Celkově lze negativní dopad daňových úniků na výnos daně odhadnout ve výši do cca 10 mld Kčs. K jejich zamezení byla ve spolupráci s ministerstvy financí republik, v jejichž podřízenosti jsou finanční, resp. daňové úřady, přijata příslušná metodická i organizační opatření a další se připravují i ve spolupráci s celními orgány. Lze předpokládat, že určitý vliv na dosažený výnos daně z obratu měl i proces malé privatizace.

Z hlediska podílu na daňovém výnosu mají největší význam vybrané výrobky spotřebního charakteru, u kterých je daňové zatížení nejvyšší a u kterých bude v nové daňové soustavě uplatňována spotřební daň. U těchto výrobků došlo i přes zvýšení daňového zatížení ke snížení výnosu, jak dokumentuje následující tabulka:

Nejvyšší podíl na daňovém výnosu mají (stejně jako v roce 1990) pohonné hmoty, i když jejich výnos se snížil, což je dáno výrazným poklesem spotřeby jak na straně obyvatelstva, tak především v důsledku poklesu průmyslové výroby, který se promítl i do dopravních výkonů.

Ve výši výnosu daně z obratu v roce 1991 se v plné míře odrážely legislativní, věcné i správní nedostatky dosavadního systému daně z obratu. Pouze průběžně přijímaná metodická a organizační opatření, mnohdy provizorního charakteru, mohou zabránit zhroucení celého systému daně z obratu, který byl určen pro státem centrálně řízenou ekonomiku a vůbec nevyhovuje tržním podmínkám. Jedinou cestou v tomto směru je přechod na systém daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Legislativní normy pro tyto daně již byly schváleny, nyní je třeba zabezpečit jejich správu tak, aby byly minimalizovány daňové úniky a zabezpečeny potřebné zdroje pro státní rozpočet.

1. Odvody podnikové sféry

Odvody a daně podniků (vč. organizací peněžnictví a zemědělství) dosáhly za ČSFR celkové částky 233,2 mld Kčs, tj. o 22,6 mld Kčs méně, než bylo rozpočtováno.

Specifickým rysem plnění rozpočtových příjmů byl jejich značně nerovnoměrný průběh. V 1. pololetí byl zaznamenán prudký nárůst odvodů ze zisku způsobený cenovou liberalizací. Do cenových kalkulací vstupovaly suroviny a materiály převážně v cenové úrovni roku 1990, zatímco ceny výstupů již byly plně poznamenány cenovou liberalizací. Po odeznění vlivu cenového skoku z počátku roku nastal ve 2. pololetí zlom a předchozí dynamický vývoj odvodů přecházel ve stagnaci a posléze v neplnění rozpočtových předpokladů. Za 1. pololetí dosáhly daně a odvody ze zisku 62,1 % z celoročního výnosu. Po uklidnění cenové hladiny ve 2. pololetí již jen 37,9 %. Na poklesu plnění odvodových povinností ve 2. pololetí se výrazně podílel pokles výroby takřka ve všech odvětvích národního hospodářství vlivem poklesu poptávky vnitřní i zahraniční. I když se s působením těchto faktorů při přípravě rozpočtu na rok 1991 uvažovalo, byl jejich dopad výraznější.

Zásadní změnou finanční politiky pro rok 1991 bylo snížení odvodového zatížení zisku podniků ze 65 % na 55 %, resp. u organizací peněžnictví ze 75 % na 55 %. Touto změnou byly sníženy příjmy státního rozpočtu o cca 28 mld Kčs.

Na pokles tvorby zisku a tím i odvodů do rozpočtu měla dále vliv příprava privatizačních projektů, kdy podniky likvidovaly v závěru roku 1991 nepotřebné základní prostředky na vrub nákladů.

U organizací v rámci malé privatizace došlo ke změně způsobu odvodů s posunem úhrady po předložení daňového přiznání až v následujícím roce.

Na podporu rozvoje malých podniků byly v roce 1991 poskytovány v určité míře slevy na odvodech resp. u nově vzniklých organizací byla v souladu s platnými předpisy volena cesta osvobození zcela nebo zčásti těchto podniků od odvodu ze zisku na dobu nejvýše dvou let po zahájení činnosti.

Jednotlivé druhy odvodů podniků byly plněny takto: