Rozhodující příjmové a výdajové položky státního rozpočtu federace se v uplynulém roce vyvíjely takto:
|
|
|
v mld Kčs |
|
Upravený rozpočet 1991 |
Skutečnost 31. 12. 91 (vč. dodat.) |
% plnění rozpočtu |
Příjmy celkem |
123,90 |
124,03 |
100,1 |
1. daň z obratu |
49,11 |
43,18 |
87,9 |
2. odvody podniků |
48,77 |
45,05 |
92,4 |
v tom: společné příjmy |
48,37 |
44,67 |
92,4 |
ostatní |
0,40 |
0,38 |
94,0 |
3. odvody SBČS |
3,60 |
2,64 |
73,3 |
4. jiné příjmy |
22,42 |
33,16 |
147,9 |
Výdaje celkem |
117,70 |
117,64 |
99,9 |
1. dotace do podnikové sféry |
23,58 |
20,70 |
87,8 |
- investiční |
3,06 |
2,63 |
85,9 |
- neinvestiční |
20,52 |
18,07 |
88,1 |
z toho: dotace na teplo |
13,70 |
13,51 |
98,6 |
2. neinvestiční dotace finančním institucím |
2,79 |
2,74 |
98,2 |
3. výdaje rozpočtových a příspěvky příspěvkovým organizacím |
91,33 |
94,20 |
103,1 |
- investiční |
3,23 |
3,14 |
97,2 |
- neinvestiční |
88,10 |
91,06 |
103,3 |
z toho: státní vyrovnávací příspěvek |
32,00 |
30,71 |
96,0 |
Saldo příjmů a výdajů |
+6,20 |
+6,39 |
103,1 |
Z přehledu je zřejmé, že záměr dosáhnout přebytek federálního rozpočtu se podařilo realizovat zejména splněním předpokládaného objemu příjmů, i když při výrazných změnách v jejich struktuře.
Z celkových výdajů bylo vynaloženo na zabezpečení činnosti federálně řízených orgánů a organizací 58,6 % a na organizace v působnosti republikových orgánů vč. výdajů pro obyvatelstvo (státní vyrovnávací příspěvek) 41,4 % (48,7 mld Kčs).
II. Rozpočtové příjmy
Celkové příjmy rozpočtu federace byly ovlivněny na jedné straně vývojem tzv. "společných příjmů", tj. daně z obratu a odvodů ze zisku (včetně zemědělské daně ze zisku), na straně druhé některými ostatními, většinou v rozpočtu neuvažovanými příjmy.
1. Společné rozpočtové příjmy
Tyto příjmy představovaly téměř 80 % celkových příjmů stanovených rozpočtem federace na rok 1991.
U obou druhů, které jsou děleny mezi jednotlivé státní rozpočty stanovenými podíly (podíl federace činil 35 %), měl průběh jejich plnění - stejně jako v rozpočtech republik nepříznivý vliv na výsledek hospodaření federálního rozpočtu. Pouze na těchto dvou druzích příjmů "ztratil" federální rozpočet téměř 10 mld Kčs:
|
|
|
v mld Kčs |
|
Rozpočet |
Skutečnost |
Rozdíl |
Daň z obratu |
49,11 |
43,19 |
-5,92 |
Odvody ze zisku |
48,37 |
44,67 |
-3,70 |
Společné příjmy celkem |
97,48 |
87,86 |
-9,62 |
U odvodů ze zisku bylo v prvním čtvrtletí realizováno 43,4 % a v prvním pololetí 62,1 % jejich celoročního výnosu, což souviselo především se zvýšením cen výrobků a s dalšími neopakovatelnými vlivy (přecenění zásob). Přitom je třeba vzít v úvahu, že uvedený výpadek nezahrnuje doplatky z finančního zúčtování roku 1991 - úpravou metodiky finančního zúčtování byly z něho vyplývající přeplatky a nedoplatky promítnuty do plnění státního rozpočtu v roce 1992.
2. Ostatní příjmy
Proti původním předpokladům došlo k příznivému vývoji "jiných příjmů" federálního rozpočtu, včetně některých položek, s nimiž se při jeho tvorbě neuvažovalo.
Jedná se především o plnění příjmů získaných z výběru cla a dovozní přirážky, které byly překročeny vcelku o 2,7 mld Kčs (z toho dovozní přirážka činí 2,4 mld Kčs).
V plnění ostatních příjmů je zahrnuto mimo jiné vrácení splátek čs. vkladů do základního kapitálu MBHS a MIB stanovených v převoditelných rublech (1,1 mld Kčs) a odvod cenového rozdílu při prodeji zemního plynu, jehož dodávkami splácí sovětská strana závazky z titulu VIA. Tento odvod činil v roce 1991 celkem 4 mld Kčs a vyplynul z přechodu platebního styku zemí býv. RVHP na volně směnitelné měny. Při sestavování rozpočtu na rok 1991 bylo obtížné objem těchto příjmů kvantifikovat vzhledem k tomu, že jednání o dalším vývoji integrační výstavby probíhala prakticky po celý rok 1991, takže nebyla jistota, zda mezivládní dohoda s býv. SSSR bude v předpokládaném rozsahu realizována.
Ke značnému výpadku (1 mld Kčs) došlo v odvodech SBČS. Tento výpadek měl přímou souvislost s vysokým úrokovým zatížením vyplývajícím z přijatých zahraničních půjček na posílení stability měny a udržení kursu koruny a s posilováním rezervního fondu banky. V rámci vypořádání finančních vztahů za rok 1991 byl odvod SBČS do státního rozpočtu snížen o dalších 188 mil. Kčs.
Rozpočtové příjmy ze splátek vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí činily 7,8 mld Kčs, což odpovídá rozpočtované částce. Přitom však došlo k řadě změn v jejich struktuře.
|
|
|
|
v mil. Kčs |
|
|
Schválený rozpočet 1991 |
Upravený rozpočet 1991 |
Skutečnost za rok |
Rozdíl |
% plnění |
Příjmy ze splátek civilních vlád. úvěrů v rublové oblasti |
3 881 |
3 674 |
5 586 |
+1 912 |
152,0 |
v tom: splátky vládních úvěrů na VIA |
2 043 |
2 286 |
1 857 |
-429 |
81,2 |
splátky jistiny vládních úvěrů ostatních |
1 705 |
1 255 |
2 218 |
+963 |
176,7 |
splátky úroků vládních úvěrů ostatních |
133 |
133 |
1 511 |
+1 378 |
1 136,1 |
Příjmy ze splátek civilních vlád. úvěrů v oblasti volné měny a ostatních |
1 543 |
2 403 |
1 350 |
-1 053 |
56,2 |
v tom: splátky jistiny vládních úvěrů |
872 |
1 018 |
330 |
-688 |
32,4 |
splátky úroků vládních úvěrů |
108 |
126 |
334 |
+208 |
265,1 |
splátky v rámci deblokací vládních úvěrů |
563 |
1 259 |
686 |
-573 |
54,5 |
Příjmy ze splátek speciální vládních úvěrů |
1 511 |
1 763 |
878 |
-885 |
49,8 |
z toho: splátky v rámci deblokací vládních úvěrů |
821 |
960 |
-76x) |
-1 036 |
x |
Příjmy ze splátek vládních úvěrů celkem |
6 935 |
7 840 |
7 814 |
-26 |
99,7 |
x)
Storno deblokací z roku 1990.U civilních vládních úvěrů byly vysoce překročeny rozpočtované splátky ze zemí rublové oblasti, což ovlivnily hlavně splátky z bývalého SSSR (úroků z vládních úvěrů na saldo bilance vzájemných platebních vztahů zúčtovaných již v clg USD ve výši 1 494 mil. Kčs), z Polska (1 891 mil. Kčs z vládního úvěru poskytnutého na těžbu síry) a z Maďarska (178 mil. Kčs z úvěru poskytnutého na výstavbu ropovodu Adria). V uvedených případech však neslo o splátky zbožím, nýbrž o převody čs. vládních pohledávek na likvidační účty bankovní pozice v převoditelných rublech či v clg USD. Pouze v případě splátek vládních úvěrů za VIA (jistiny a úroků v celkové výši 1 857 mil. Kčs) šlo o reálné dodávky zemního plynu, i když nižší než předpokládal rozpočet.
Své splátkové povinnosti za rok 1991 nesplnily Kuba, Mongolsko, Vietnam, Kambodža a Laos. Došlá splátka od Kuby (ve výši 97 mil. Kčs) se týkala dluhu za rok 1990. Neplnění splátkových povinností těchto států je do určité míry způsobeno tím, že se dosud nepodařilo (s výjimkou Kambodže) uzavřít s nimi nové obchodní a platební dohody a realizovat přechod na zúčtování ve volných měnách.
Také plnění splátek vládních úvěrů (civilních i speciálních) z ostatních teritorií bylo v roce 1991 velmi nízké. U civilních vládních úvěrů v oblasti konvertibilních měn to bylo ovlivněno hlavně tím, že nejvyšší částka rozpočtovaných splátek vládních úvěrů (v hodnotě 711 mil. Kčs) nebyla Barmou uhrazena především z politických důvodů. Ve speciální oblasti se splnění příjmů z běžných splátek vládních úvěrů podařilo dosáhnout fakticky jen zásluhou Alžírska, které v roce 1991 uhradilo všechny splatné vládní pohledávky ve volných měnách a úroky. Nepodařilo se však uskutečnit deblokaci ve výši 30 mil. USD, které mělo Alžírsko uhradit v ropě.
U splátek vládních úvěrů uskutečňovaných formou deblokací došlo k nesplnění rozpočtových příjmů o 1 609 mil. Kčs. U civilních vládních úvěrů bylo v roce 1991 zúčtováno deset deblokačních akcí, které se týkaly hlavně vládních pohledávek vůči Egyptu (splátky 636 mil. Kčs). Oproti předpokladu nebyly ukončeny rozpracované deblokace vládních pohledávek vůči Tanzánii (197 mil. Kčs) a vůči Jemenu (728 mil. Kčs). Pokud jde o deblokace speciálních vládních pohledávek, vznikly největší problémy vůči Libyi, kde se vymáhání dlužných částek ve výši 300 mil. USD vázalo na zasedání výboru pro hospodářskou, vědeckou a technickou spolupráci obou zemí, které bylo v průběhu roku 1991 z libyjské strany neustále odkládáno.
III. Rozpočtové výdaje
Pro výdaje státního rozpočtu federace v uplynulém roce bylo charakteristické, že zabezpečovaly nejen vlastní potřeby federálně řízených organizací, ale ve značné míře byly směrovány do celé ekonomiky, tedy i do oblastí v působnosti republik.
1. Neinvestiční výdaje rozpočtové sféry
Jednu třetinu těchto výdajů federálního rozpočtu představovaly prostředky spojené s vyplácením státního vyrovnávacího příspěvku, poskytovaného na základě zákonného opatření Federálního shromáždění z roku 1990 k vyrovnání sociálních dopadů zvýšení maloobchodních cen. Na tomto příspěvku bylo v minulém roce vyplaceno celkem 30,7 mld Kčs, úspora ve srovnání s upraveným rozpočtem představuje 1,3 mld Kčs.
V položce ostatních neinvestičních výdajů do rozpočtové sféry odpovídalo čerpání záměrům upraveného rozpočtu. Z celkové částky 49,2 mld Kčs tvoří podstatnou část (32,2 mld Kčs) výdaje na obranu a bezpečnost, zbytek pak výdaje ostatních rozpočtových kapitol.
Výdaje federálního ministerstva obrany činily 26,2 mld Kčs a byly splněny na 100,8 % (meziroční index 91/90 - 89,1), přičemž překročení výdajů bylo v souladu s rozpočtovými pravidly federace pokryto překročením stanovených příjmů.
Čerpání výdajů federálního ministerstva vnitra ve výši 4,7 mld Kčs bylo sice v podstatě na úrovni schváleného rozpočtu (plnění na 99,9 %), proti roku 1990 však tyto výdaje vzrostly o 23,1 %, což představuje absolutní nárůst o 0,8 mld Kčs.. V souhrnu branně bezpečnostní výdaje neovlivnily negativně rovnováhu federálního rozpočtu v roce 1991.
Z vládní rozpočtové rezervy stanovené ve výši 500 mil. Kčs bylo v roce 1991 vyčerpáno 210 mil. Kčs. Z toho činily 101 mil. Kčs výdaje na provoz uprchlických táborů, na úhradu vládě Polské republiky z titulu znečistění Odry bylo vynaloženo 35 mil. Kčs, na provoz sítě zahraničních zpravodajů ČTK bylo použito 29 mil. Kčs, na výdaje na přesídlení občanů české národnosti z oblasti Černobylu se podílel federální rozpočet částkou 9,3 mil. Kčs, na humanitární pomoc organizovanou prostřednictvím ČSČK (Rumunsko, Chorvatsko) bylo vynaloženo 15 mil. Kčs.
2. Dotace podnikům
Významným výdajem federálního rozpočtu s dosahem pro celou ekonomiku byly dotace na úhradu cenových rozdílů, poskytované výrobcům paliv a tepla. Na tento účel bylo vynaloženo 13,5 mld Kčs, z toho v období do konce dubna 10,1 mld Kčs a od 1. května do konce roku (v návaznosti na úpravy cen a změnu režimu poskytování těchto dotací) 3,4 mld Kčs.
Vzhledem k tomu, že zvýšení cen paliv a tepelné energie k 1. 5. 1991 bylo provázeno dopady na sociálně slabší skupiny obyvatelstva, rozhodla vláda ČSFR zároveň o použití prostředků státního rozpočtu federace na tyto účely. Orgánům v působnosti České republiky bylo poskytnuto 860 mil. Kčs a orgánům v působnosti Slovenské republiky 440 mil. Kčs (tyto prostředky jsou zahrnuty v neinvestičních výdajích rozpočtové sféry).
Zbývající část neinvestičních dotací podnikům (4,5 mld Kčs) byla určena k řešení nedostatku finančních zdrojů vyvolaných ztrátou s. o. ČSD, k podpoře strukturálních změn (konverze, snižování spotřeby tepla, podpora exportu) a k řešení důsledků embarga vůči Iráku na finance podniků.
Ke krytí ztráty ČSD v roce 1991 byla původně rozpočtována dotace ze státního rozpočtu federace ve výši 1 049 mil. Kčs. Tato dotace se však ukázala jako nedostatečná zejména s ohledem na pokles výkonů a tržeb a na zvýšení cen vstupů. Na základě dále uvedených rozhodnutí vlády ČSFR se postupně zvýšil rozsah prostředků federace, určených k řešení finanční stability ČSD, ať již formou přímých dotací nebo formou finančních výpomocí:
- kompenzace zvýšení cen nafty a elektrické energie v osobní dopravě (usnesení vlády ČSFR č. 278/1991) |
1 770 mil. Kčs |
- dotace na valorizaci mezd (usnesení vlády ČSFR č. 690/1991) |
245 mil. Kčs |
- půjčka ze státního rozpočtu (usnesení vlády ČSFR č. 690/1991) |
1 800 mil. Kčs |
- půjčka ze státního rozpočtu (usnesení vlády ČSFR č. 131/1991) |
462 mil. Kčs |
- záruka státního rozpočtu za bankovní překlenovací úvěr (usnesení vlády ČSFR č. 278/1991) |
4 724 mil. Kčs |
- prolongace splátky půjčky ze státního rozpočtu, poskytnuté v roce 1990, do 31. 12. 1992 (usnesení vlády ČSFR č. 131/1991) |
1 030 mil. Kčs |
Trvající složitá finanční situace ČSD nedává záruky, že půjčky z rozpočtu budou splaceny.
Ke krytí prokazatelných ztrát organizací, vzniklých z vyhlášení hospodářského embarga vůči Iráku a Kuvajtu, byla na základě usnesení vlády ČSFR č. 60/1991 do upraveného státního rozpočtu federace zařazena rezerva ve výši 1,0 mld Kčs. Z této částky bylo k 31. 12. 1991 vyčerpáno 578,9 mil. Kčs na účely stanovené pokyny FMF (zejména úhrada více nákladů a úroků z úvěrů na pohledávky po lhůtě splatnosti). Dalších 1,5 mld Kčs bylo poskytnuto ze státních finančních aktiv federace k zálohové úhradě pohledávek čs. organizací vůči Iráku. Celková částka 2 077 mil. Kčs byla rozdělena následujícím způsobem:
|
|
|
v mil. Kčs |
|
|
Zálohy na pohledávky (40 %) |
Úhrada zásob (50 %) |
Úhrada více nákladů (v plné výši) |
Celkem |
Organizace v působnosti federacex) |
1 015,6 |
95,7 |
76,2 |
1 187,5 |
Organizace v působnosti ČR |
572,0 |
193,1 |
54,5 |
819,6 |
Organizace v působnosti SR |
53,4 |
11,8 |
4,7 |
69,9 |
ČSFR celkem |
1 641,0 |
300,6 |
135,4 |
2 077,0 |
x)
Podle stavu působnosti v roce 1990.Prostřednictvím uvolněných finančních prostředků byla z části řešena majetková újma vzniklá čs. organizacím do konce roku 1990. Majetková újma čs. organizací však v roce 1991 dále narůstala a pokud nedojde k normalizaci v hospodářských vztazích vůči Iráku a k úhradám závazků iráckých odběratelů, bude majetková újma organizací narůstat i v dalších letech až do roku 1995 tak, jak bude nabíhat splatnost pohledávek za provedené práce a uskutečněné dodávky.
3. Výdaje na podporu strukturálních změn
Ve státním rozpočtu federace na rok 1991 byla pro tyto účely vytvořena rezerva ve výši 3,0 mld Kčs a její konkrétní využití bylo postupně naplňováno usneseními vlády ČSFR o zásadách státní účasti při snižování spotřeby paliv a energií v obytných budovách a bytech (č. 132/1991), o vytvoření některých podmínek pro udržení a další rozvoj exportu (č. 289/1991) a o konverzi zbrojní výroby a zachování nezbytných zbrojních kapacit (č. 326/1991).
Rozdělení rezervy na takto stanovené účely a její čerpání bylo následující:
|
|
v mil. Kčs |
|
|
Rezerva státního rozpočtu |
Skutečné čerpání |
Rozdíl (-úspora) |
Rezerva celkem |
3 000,0 |
2 570,1 |
-429,9 |
v tom: - na konverzi zbrojní výroby |
1 500,0 |
1 500,0 |
|
z toho: ČR |
. |
312,2 |
|
SR |
. |
1 187,8 |
|
- zachování nezbytných zbrojních kapacit (fond spec. techniky) |
500,0 |
492,5 |
-7,5 |
- snižování spotřeby paliv a energie |
500,0 |
480,5 |
-19,5 |
v tom: federace |
118,0 |
98,5 |
|
ČR |
251,0 |
251,0 |
|
SR |
131,0 |
131,0 |
|
- podpora exportu |
500,0 |
97,1 |
-402,9 |
v tom: ČR |
. |
85,9 |
|
SR |
. |
11,2 |
|