Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

x) Ve Slovenské republice v roce 1991 vč. podílů na dani ze mzdy a odvodu z objemu mezd od zemědělských organizací, které v souhrnu činily 2,16 mld Kčs, tj. 13,6 % celkových příjmů.

Ze struktury příjmů místních rozpočtů vyplývá, že v roce 1991 došlo k výraznému oslabení jejich vlastní příjmové základny. Bylo to ovlivněno zejména změnami v rozpočtovém určení daní, kdy do příjmů státních rozpočtů republik byly převedeny zejména odvody družstevních organizací a daň ze mzdy (ve Slovenské republice částečně).

Řešení rozpočtového určení daní přijaté pro rok 1991 je třeba považovat za přechodné. Opětovné posílení vlastních příjmů by měla zajistit daňová reforma od roku 1993.

5. Plnění rozpočtového kritéria Mezinárodního měnového fondu

Základním kritériem hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření ČSFR pro rok 1991 dohodnutým s Mezinárodním měnovým fondem bylo snížení čisté zadluženosti vládního sektoru u bankovní soustavy, definované jako změna stavu (pozice) na konci hodnoceného období (čtvrtletí) vůči výchozímu stavu k 31. 12. 1990.

Čistá zadluženost státu (vlády) jako stavová veličina přitom zahrnuje výsledná salda souhrnu státních rozpočtů, místních rozpočtů a státních finančních aktiv a pasiv, dále stavy mimorozpočtových fondů a fondů místních rozpočtů.

Původně stanovené rozpočtové kritérium dohodnuté s Mezinárodním měnovým fondem vycházelo ze stavu čistého úvěru poskytnutého státu bankovní soustavou k 31. 12. 1990 (vč. dodatků) ve výši 54,2 mld Kčs a v návaznosti na uvažovanou výši rozpočtového přebytku (8 mld Kčs) počítalo se snížením čistého úvěru v tomto rozsahu, tj. na stav 46,2 mld Kčs.

V průběhu roku 1991 docházelo v souvislosti s pravidelnými čtvrtletními jednáními s Mezinárodním měnovým fondem ke korekci tohoto kriteria ve dvou směrech:

a) jednak s ohledem na vývoj plnění státního rozpočtu a tendencí k poklesu průběžného přebytku rozpočtu bylo původní kritérium změny (snížení) čistého úvěru vládě postupně snižováno až na nulu, tzn. že za jinak nezměněných podmínek by kriterium bylo splněno, pokud by stav čistého úvěru státu na konci roku 1991 byl stejný jako na konci roku 1990;

b) současně však byly do stavu čistého úvěru státu a tím i do jeho změny jako kritéria zahrnuty některé operace ve státních finančních aktivech a pasivech, které ve vztahu k bance nebyly efektem přímé hospodářské činnosti (zúčtování kreditních kursových rozdílů z přepočtu bankovního aktiva vůči bývalému SSSR, vyúčtování poslední transe čerpání vládního úvěru bývalému SSSR, úhrady na vyrovnání rozdílu v ocenění OPT Tuzex, použití prostředků z aktiv federace k úhradě devalvačních ztrát OZO, vliv růstu účelově vázaných korunových prostředků federace získaných ze zahraničních půjček přijatých formou vládních úvěrů - SAL, ES, G-24). Ve svém souhrnném saldu představovaly tyto operace snížení čistého úvěru státu ve výši 38,1 mld Kčs (podrobněji jsou jednotlivé operace rozebrány v komentáři o vývoji státních finančních aktiv a pasív). Plnění rozpočtového kritéria MMF lze tedy vyjádřit takto:

V průběhu roku 1991 se stav čistého úvěru státu ve srovnání se stavem odpovídajícím kriteriu Mezinárodního měnového fondu vyvíjel příznivě. Ke zlomu došlo v závěru roku, kdy se nepodařilo usměrnit ve státních rozpočtech republik výdaje v souladu s nepříznivým vývojem rozpočtových příjmů. Tak došlo k nepředpokládaně vysokým schodkům rozpočtů republik (ČR -14,7 mld Kčs, SR -10,2 mld Kčs), které ovlivňují výsledné saldo rozpočtů započítávané do konstrukce kritéria čisté zadluženosti státu.

(hospodářské organizace bez peněžnictví)

A. Základní reálné tendence:

- v roce 1991 došlo k poklesu ekonomického výkonu - průmyslová výroba se celoročně snížila o 21,2 %, stavební výroba o 30,5 %, nejstrmější poklesy byly ve II. a III. čtvrtletí, ve IV. čtvrtletí se výkon začal stabilizovat; dominantní příčinou snižování výkonů byl propad vnější poptávky (rozpad trhu zemí bývalé RVHP), v menší míře i propad poptávky vnitřní (zejména konečné poptávky obyvatelstva a snížení investiční aktivity);

- podniky reagovaly na odbytové potíže snižováním výroby a její restrukturalizací se zpožděním, některé organizace dokázaly alespoň částečně přeorientovat svůj vývoz na vyspělé trhy (i když za cenu zhoršených směnných relací), část podniků dále vyvážela na trhy východoevropských zemí, což při nedodržování platebních podmínek ze strany odběratelů mělo negativní dopad na jejich likviditu;

- odrazem odbytových problémů byl i vývoj zásob, v průběhu prvních tří čtvrtletí vzrostl stav zásob o 110,6 mld Kčs; stabilizace hospodaření se zásobami se začala projevovat až ve IV. čtvrtletí, v jehož průběhu zásoby poklesly o 46,6 mld Kčs na konečný stav 615,4 mld Kčs;

B. Vývoj finanční a důchodové situace

Vývoj v roce 1991 charakterizují tyto základní tendence:

1) Navzdory hospodářskému poklesu a problémům s odbytem se důchodová situace podnikového sektoru v roce 1991 mírně zlepšila především mimořádnými zisky v počátku roku, obnovením dynamiky úvěrů oproti roku 1990 (k němuž docházelo postupně v průběhu roku) a dále oddlužením v prosinci; vlastní disponibilní zdroje vzrostly proti předchozímu roku o 74 %, mírně rychleji než ceny průmyslových výrobců (zvýšení o 70 %).

2) V průběhu roku se zvyšovala důchodová diferenciace podniků růstem zisků i ztrát jednotlivých organizací. K diferenciaci přispělo i podstatné snížení selektivních zásahů státu do ekonomiky ve srovnání s rokem 1990.

Důchodová situace měsíčně vykazujících hospodářských organizací: