Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

x) Částky již byly poukázány.

Uvedený způsob úhrady schodků za rok 1991 je obsažen v návrzích státních závěrečných účtů České republiky a Slovenské republiky, předkládaných zákonodárným sborům republik (do schválení státních závěrečných účtů jsou schodky kryty úvěrem SBČS).

Z přehledu vyplývá, že schodky státních rozpočtů republik budou financovány především emisí státních obligací, takže je třeba počítat s tím, že dluhová služba s touto emisí spojená bude zatěžovat státní rozpočty v následujících letech.

2. Příjmy a výdaje souhrnu veřejných rozpočtů

V plnění hlavních druhů příjmů a výdajů státních rozpočtů (včetně rozpočtů místních orgánů) byly v uplynulém roce dosaženy tyto výsledky:

Uvedený souhrn státních a místních rozpočtů nevyjadřuje odlišnou situaci těchto rozpočtů spočívající v tom, že zatímco příjmy státních rozpočtů byly proti předpokladu nižší o 22,8 mld Kčs, což mělo přímý vliv na schodek těchto rozpočtů, příjmy místních rozpočtů byly výrazně překročeny, což naopak umožnilo dosáhnout přebytek těchto rozpočtů.

Ve srovnání s rozpočtovanými příjmy a výdaji a s výsledky dosaženými v roce 1990 se při realizaci rozpočtu projevily tyto hlavní odchylky a tendence:

- všechny hlavní druhy příjmů byly nižší než se uvažovalo; největší výpadek byl v dani z obratu (18,5 mld Kčs) a odvodech z objemu mezd (12,7 mld Kčs), relativně nižší výpadek byl v odvodech ze zisku, které jsou děleny mezi jednotlivé státní rozpočty (6,6 mld Kčs);

- výpadky těchto příjmů byly v podstatě kompenzovány vyššími doplňkovými zdroji místních rozpočtů (rozpočtuje se jen jejich část) a ostatními příjmy (z jejich překročení připadá na federální rozpočet 10,7 mld Kčs, které jsou podrobněji rozvedeny v samostatném komentáři k rozpočtu federace);

- ve výdajích, které byly celkově překročeny o 17,2 mld Kčs, se projevily tyto tendence:

= dotace podnikovému sektoru vč. družstev byly nižší než se uvažovalo o 0,8 mld Kčs a ve srovnání s rokem 1990 se snížily o 19,5 mld Kčs (o 23,2 %),

= výdaje organizací rozpočtové sféry byly překročeny o 18,0 mld Kčs a ve srovnání s rokem 1990 byly vyšší o 76,8 mld Kčs (o 20,8 %); dynamika těchto výdajů byla téměř dvojnásobná ve srovnání s dynamikou celkových výdajů,

= v rámci neinvestičních výdajů organizací rozpočtové sféry se meziročně zvýšily výdaje na sociální zabezpečení o 25,2 % (v roce 1990 o 4,5 %), školství o 29,0 % (v roce 1990 o 10,1 %), zdravotnictví o 28,8 % (v roce 1990 o 11,4 %). Výdaje na obranu a bezpečnost se zvýšily o 2,1 % (v roce 1990 se snížily o 4,1 %), z toho výdaje na obranu poklesly o 10,9 %; výdaje státních rozpočtů na státní správu se zvýšily o 92,8 % (v roce 1990 o 18,2 %).

Z toho vyplývá, že ve struktuře rozpočtových výdajů došlo k poměrně výrazným strukturálním změnám ve srovnání s předchozími lety, jak ukazuje tato tabulka:

Tyto údaje ukazují, že se v roce 1991 prohloubil spotřební charakter výdajů rozpočtů, což souvisí s reakcí rozpočtové politiky na inflační vývoj a potřebou jeho částečné kompenzace ve vztahu k obyvatelstvu a odvětvím zajišťujícím služby obyvatelstvu.

Podíl výdajů pro obyvatelstvo zahrnujících dávky sociálního zabezpečení, státní vyrovnávací příspěvek a neinvestiční výdaje na odvětví služeb pro obyvatelstvo se zvýšil na 55,7 % (tj. o 6,6 bodu), což je vyšší podíl ve srovnání s předchozími lety. Ve srovnání s rokem 1990 to bylo ovlivněno i tím, že státní vyrovnávací příspěvek byl v roce 1990 vyplácen pouze půl roku.

Naopak podíl dotací podnikům a veřejných výdajů státu ve srovnání s rokem 1990 klesl, což odpovídalo záměrům rozpočtové politiky pro rok 1991.

3. Charakteristika vývoje hospodaření státních rozpočtů v průběhu roku

Neobvyklost vývoje ekonomiky a státního rozpočtu v průběhu roku, vyplývající ze zásadních systémových změn vyžaduje, aby výsledky rozpočtového hospodaření byly posuzovány nejen z hlediska odchylek v příjmech a výdajích od jejich rozpočtovaného objemu, ale aby vzhledem k silnému vlivu inflačního nárazu na počátku roku 1991 a celkovému schodku rozpočtového hospodaření byly výsledky analyzovány i z hlediska vývoje v průběhu roku. Z tohoto hlediska lze vývoj státního rozpočtu rozdělit v zásadě do 3 etap:

a) v 1. etapě, tj. do konce června, vykazoval rozpočet poměrně výrazný přebytek převyšující celoroční záměr (maximum koncem května 20,8 mld Kčs), který byl ovlivněn předstihem plnění příjmů před výdaji (v příjmech šlo především o vysoké plnění odvodů ze zisku, kde se kromě inflačního vývoje projevoval mimořádný vliv přecenění zásob);

b) ve 2. etapě, která zahrnuje období 3. čtvrtletí a října, docházelo k postupnému poklesu rozpočtového přebytku, avšak výše přebytku v souhrnu za rozpočty byla stále ještě na úrovni celoročního záměru;

c) ve 3. etapě, zahrnující listopad a prosinec, došlo k přechodu výsledku rozpočtu do schodku, který se výrazně prohloubil v prosinci a zásadním způsobem ovlivnil celoroční výsledky.

Uvedený vývoj lze charakterizovat na těchto údajích: