Federálne zhromaždenie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
VII. v. o.
16
Vládný návrh
štátneho záverečného účtu federácie za rok 1991 s prehľadom o súhrne záverečných účtov za Českú a Slovenskú Federatívnu Republiku za rok 1991
a návrh, aby Federálne zhromaždenie v zmysle ustanovenia čl. 36 ods. 1 písm. d) ústavného zákona č. 143/1968 Zb., o československej federácii, v znení neskorších predpisov
1. schválilo
návrh štátneho záverečného účtu federácie za rok 1991, ktorý vykazuje príjmy 124 034 204 tis. Kčs, výdavky 117 644 744 tis. Kčs a celkový prebytok 6 389 460 tis. Kčs,
2. vzalo na vedomie
a) že použitie prebytku štátneho rozpočtu federácie za rok 1991 vo výške 6 389 460 tis. Kčs schválilo Federálne zhromaždenie dňa 28. apríla 1992 zákonom č. 233/1992 Zb.,
b) stav štátnych finančných aktív federácie k 31. decembru 1991 vo výške 184 286 891 tis. Kčs a štátnych finančných pasív federácie vo výške 80 692 875 tis. Kčs,
c) výsledky súhrnu štátnych záverečných účtov federácie, Českej republiky a Slovenskej republiky za rok 1991, ktoré vykazujú príjmy 467 503 395 tis. Kčs, výdavky 484 960 179 tis. Kčs a celkový schodok 17 456 784 tis. Kčs,
d) finančné hospodárenie miestnych rozpočtov v roku 1991, v ktorom dosiahli príjmy miestnych rozpočtov 110 951 596 tis. Kčs, výdavky 103 853 801 tis. Kčs, celkové prevýšenie príjmov nad výdavkami činilo 7 097 795 tis. Kčs, z toho v Českej republike 5 222 847 tis. Kčs a v Slovenskej republike 1 874 948 tis. Kčs.
Federální ministerstvo financí
Čj. I/18 560/1992
Materiál pro jednání Federálního shromáždění
NÁVRH
STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU FEDERACE
A SOUHRNU STÁTNÍCH ZÁVĚREČNÝCH ÚČTŮ ČSFR
ZA ROK 1991
Obsah materiálu:
A. Ekonomický a finanční vývoj a souhrnné hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření v roce 1991
B. Výsledky hospodaření státního rozpočtu federace za rok 1991
C. Podrobnější charakteristika rozpočtového hospodaření v roce 1991
D. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu federace a souhrnu státních závěrečných účtů ČSFR za rok 1991
Praha, červen 1992
EKONOMICKÝ A FINANČNÍ VÝVOJ
A SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ
V ROCE 1991
Praha, květen 1992
OBSAH
A. Ekonomický a finanční vývoj v roce 1991
B. Souhrnné hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření v roce 1991
I. Celková charakteristika rozpočtového hospodaření
II. Rozpočtová soustava České a Slovenské Federativní republiky
1. Souhrnné výsledky rozpočtového hospodaření
2. Příjmy a výdaje souhrnu veřejných rozpočtů
3. Charakteristika vývoje hospodaření státních rozpočtů v průběhu roku
4. Rozpočtové hospodaření okresních úřadů a obcí
5. Plnění rozpočtového kritéria Mezinárodního měnového fondu
Příloha 1 - Vývoj v jednotlivých sektorech
Příloha 2 - Přehled opatření hospodářské politiky a ekonomické reformy v roce 1991
A. Ekonomický a finanční vývoj v roce 1991 [Podrobnější analýzu hospodářského vývoje v roce 1991 předkládá federální ministerstvo hospodářství v materiálu "Analýza vývoje ekonomiky ČSFR za rok 1991"]
V návaznosti na schválený scénář ekonomické reformy byla v lednu 1991 zahájena rozsáhlá tržní transformace ekonomiky. V jejím rámci byly zejména liberalizovány ceny a zahraniční obchod, byla zavedena vnitřní směnitelnost čs. koruny. Byl zahájen proces privatizace. Pokračovala reforma legislativního a institucionálního rámce a jeho přizpůsobení podmínkám tržního hospodářství.
Hospodářská politika vlády se zaměřila na makroekonomickou stabilizaci hospodářství, na potlačení inflace a podporu tržní transformace.
Hospodářský vývoj byl v roce 1991 výrazně ovlivněn jednak probíhající tržní transformací ekonomiky, jednak dramatickou změnou vnějších ekonomických podmínek.
Silným vlivem, který v rozhodující míře poznamenal pokles hospodářského výkonu v roce 1991, byl propad externí poptávky, vyvolaný rozpadem trhů ve střední a východní Evropě, zejména na území bývalého SSSR, ale i ztrátou odbytišť v krizové oblasti Perského zálivu. V podmínkách hospodářské stagnace vyspělých ekonomik se tento propad odbytu podařilo jen částečně kompenzovat expanzí na vyspělé trhy.
V roce 1991 přestala být ekonomika ČSFR agregátně nabídkově omezená, její rozvoj je nyní determinován poptávkovou stránkou.
Pokles agregátní tuzemské poptávky se projevil na všech trzích a byl spojen především s růstem cen po cenové liberalizaci, se snížením reálných příjmů obyvatelstva a s předprivatizačním stavem a nízkou adaptabilitou podnikové sféry.
Celkovou informaci o vývoji struktury užití HDP v běžných cenách podává tato tabulka:
|
|
|
|
|
mld Kčs |
|
1990 |
1991 |
|
1990 |
1991 |
|
absolutně |
rozdíl |
podíl |
na HDP už. |
|
vytvořený HDP |
819,0 |
977,7 |
158,7 |
x |
x |
užitý HDP |
841,5 |
952,3 |
110,8 |
100,0 |
100,0 |
- nevládní spotřeba x) |
424,7 |
502,3 |
77,6 |
50,5 |
52,7 |
- investice celkem |
251,3 |
261,5 |
10,2 |
29,9 |
27,5 |
- investice nevládní |
214,7 |
216,1 |
1,4 |
25,5 |
22,7 |
- investice vládní |
36,6 |
45,4 |
8,8 |
4,3 |
4,8 |
- vládní spotřeba xx) |
165,5 |
188,5 |
23,0 |
19,7 |
19,8 |
vývoz netto |
-22,5 |
25,4 |
47,9 |
x |
x |
Pozn.: vlastní odhad FMF
x)
zahrnuje převážně konečnou spotřebu domácnostíxx)
zahrnuje spotřebu veřejných statků financovanou ze státních a místních rozpočtůZákladní změnou v roce 1991 v porovnání s rokem předchozím je vyšší tvorba HDP, než jeho užití, spojená se změnou salda bilance vývozu a dovozu zboží a služeb. Na tomto vývoji se podílel jak útlum ekonomické aktivity, který přispěl ke snížení dovozních nároků (zejména investičního zboží), tak i proexportní efekt devalvací Kčs.
Ve struktuře HDP vzrostl podíl nevládní spotřeby (v níž hraje dominantní úlohu spotřeba domácností) a vládních investic, výrazně se propadly celkové investice, zejména pak investice nevládní.
Nominálně rostly všechny složky užití HDP, reálně však došlo k jejich poklesu:
V rámci domácí poptávky se nejvíce snížily investice a z nich investice mimo veřejný sektor. Tato tendence souvisí s preferencí krátkodobých cílů podnikového sektoru a vytváří určité nebezpečí pro možnosti budoucího růstu. Souvisí s restrukturalizací ekonomiky i s nejistotou ohledně budoucích vlastnických vztahů a lze tudíž očekávat, že je to jev pouze dočasný. V tomto smyslu lze propad v investiční poptávce označit za cenu probíhající transformace.
Poklesla i spotřeba, v jejím rámci pak nevládní (zahrnující především obyvatelstvo) více než vládní. V jejím poklesu se vedle cenového růstu a poklesu reálných důchodů obyvatelstva projevily i některé další faktory, jako zesílení stimulů pro tvorbu úspor (vysoké úrokové sazby, nové možnosti investování, změna spotřebního chování, existenční nejistoty apod.).
Ekonomický vývoj v roce 1991 charakterizují následující tendence:
a) Reálný pokles hrubého domácího produktu představoval v roce 1991 16 %. Celková průmyslová výroba (včetně malých podniků a soukromého sektoru) byla ve srovnatelných cenách oproti předchozímu roku nižší o 21,2 %. Celkový objem stavební výroby byl o 30,5 % nižší.
b) Úspěchem hospodářské politiky vlády v roce 1991 byla postupná stabilizace cenového vývoje po liberalizaci cen. Roční míra inflace ve výši 57,9 % byla především výsledkem výrazného cenového růstu na počátku roku 1991, ke kterému došlo vlivem jednorázového přizpůsobení cenové hladiny tržní relaci mezi agregátní nabídkou a poptávkou v ekonomice a vytváření nových cenových relací. Od druhého čtvrtletí vykazoval již meziměsíční cenový index spotřebitelských cen jen nevýrazný pohyb.
c) S hospodářským poklesem byl spojen i růst nezaměstnanosti. Měsíční přírůstky nezaměstnanosti se v průběhu roku zpomalovaly.
Pokles zaměstnanosti ve státních podnicích byl nižší než pokles výroby, prohlubovala se "přezaměstnanost" Produktivita práce v průmyslu poklesla o 14,4 %, ve stavebnictví o 24,3 %. Dynamicky rostla zaměstnanost v soukromém sektoru.
Míra nezaměstnanosti ke konci roku dosáhla 6,6 % (v SR byla výrazně vyšší 11,8 %).
d) Platební bilance skončila v r. 1991 přebytkem ve výši 26,5 mld Kčs (898 mil USD). Přebytek běžného účtu platební bilance činil 27,9 mld Kčs, z toho ve směnitelných měnách 10,5 mld Kčs (356 mil USD). Obrat zahraničního obchodu se snížil, dynamika vývozu však byla vyšší než dynamika dovozu. Ve druhém pololetí již vývoz převýšil dovoz.
Hrubá zadluženost ve směnitelných měnách se v r. 1991 zvýšila o 1,3 mld USD a koncem roku činila 9,4 mld USD. Celková dluhová služba ve výši 1,5 mld USD představovala 18,4 % z vývozu ve směnitelných měnách. Po zavedení vnitřní směnitelnosti koruny od počátku roku se v průběhu celého roku udržoval devizový kurs na stabilní úrovni.
e) Celkové peněžní příjmy obyvatelstva nominálně vzrostly o 14,5 %, reálně však poklesly oproti předchozímu roku o 27,5 %. Dynamicky vzrostly příjmy sociální (nominálně o 30,9 %), naproti tomu převážně v důsledku poklesu zaměstnanosti prakticky stagnovaly příjmy z mezd (nominálně vzrostly pouze o 3,5 %). Růst průměrné mzdy se v průběhu roku urychloval a kulminoval ve 4. čtvrtletí, kdy byla průměrná mzda o 27 % vyšší oproti srovnatelnému období předchozího roku. Průměrná mzda vzrostla v roce 1991 o 16 % a činila 3 775 Kčs.
f) Celkové domácí úvěry se v r. 1991 zvýšily o 125 mld Kčs na 765,2 mld Kčs tj. o 19,5 %. Úvěry poskytnuté podnikům a domácnostem vzrostly o 114 mld Kčs na 700 mld Kčs. Podnikový sektor se na přírůstku podílel 108,6 mld Kčs tj. nárůst o 20,3 %. Do přírůstku resp. stavu podnikových úvěrů se však promítlo oddlužení podniků (částka oddlužení činila 30 mld Kčs): zvýšení úvěrů podnikům tak fakticky činilo 25,8 %. Nejdynamičtější složkou úvěrů byly úvěry poskytnuté soukromému sektoru, jejichž stav ke konci roku činil již 71,4 mld Kčs což znamená jejich zvýšení na 21 násobek.
g) V období bezprostředně po cenovém růstu spojeném s cenovou liberalizací byla dominantním rysem vývoje veřejných rozpočtů dynamika jejich příjmů, spojená s mimořádnými zisky podnikového sektoru. Z hlediska dynamiky příjmů veřejných rozpočtů tento cenový růst vyrovnával vliv poklesu hospodářského výkonu i snížení daňové kvóty. Vysoký přebytek rozpočtů byl spolu s nutností reagovat na vývoj ekonomiky impulsem pro zmírnění rozpočtové restrikce, valorizaci rozpočtových výdajů a pro opatření na oživení rozpočtové poptávky.
V průběhu roku se stále intenzivněji projevoval vliv eroze daňové základny spojený s propadem poptávky a s hospodářským poklesem. V rozporu s tím se však zvyšovala v závěru roku dynamika výdajů, zejména republikových rozpočtů.
Výše celoročního deficitu nepředstavuje závažné zatížení. Nevyjadřuje plně stabilizační charakter působení veřejných rozpočtů v průběhu roku 1991. Rozpočtová restrikce v úvodu roku spojená s výrazným přebytkem (v květnu 1991 představoval kumulovaný přebytek státních rozpočtů 20,9 mld Kčs) představovala výrazný protiinflační faktor v ekonomice. V druhé fázi roku se stabilizační funkce rozpočtu projevila opatřeními na podporu poptávky.
Transformační funkce veřejných rozpočtů se v roce 1991 souhrnně projevila poklesem podílu výdajů veřejných rozpočtů na HDP. V rámci celkového poklesu podílu veřejných rozpočtů na HDP se nejvíce snížil podíl transferů podnikovému sektoru, což vyplynulo ze záměru postupně omezovat dotace do tohoto sektoru. Naopak nejnižší snížení vykazují přímé výdaje do veřejného sektoru (např. výdaje na sociální zabezpečení, zdravotnictví, školství apod.).
Porovnání změny postavení veřejných rozpočtů v ekonomice v letech 1990 a 1991 ilustruje následující tabulka, konstruovaná na tzv. "cash" bázi:
Vývoj příjmů a výdajů veřejných rozpočtů [salda (z pohledu veřejných sektorů): + příjem, - výdaje]
|
|
|
|
mld Kčs |
|
1990 |
1991 |
rozdíl 1991-90 |
index 1991/90 |
Příjmy |
488,5 |
512,0 |
23,5 |
104,8 |
Výdaje |
481,6 |
516,1 |
34,5 |
107,2 |
P-V |
6,9 |
-4,1 |
-11,0 |
x |
HDP v tržních cenách |
819,0 |
977,8 |
158,8 |
119,4 |
podíl výdajů na HDP v tržních cenách (%) |
58,8 |
52,8 |
-6,0 |
x |
z toho: |
|
|
|
|
- podíl přímých výdajů na HDP |
29,8 |
28,2 |
-1,6 |
x |
- podíl transferů podnik. sektoru |
10,0 |
7,8 |
-2,2 |
x |
- podíl transferů pro obyvatelstvo |
18,1 |
16,3 |
-1,8 |
x |
x
) Údaje veřejných rozpočtů zahrnují v souladu s metodikou MMF vypořádání za rok 1989 do výsledku roku 1990 a obdobně u roku následujícího. Tím se odlišují od údajů státního závěrečného účtu.Odlišnost skutečného vývoje v roce 1991 od předpokladů, za nichž byly konstruovány veřejné rozpočty, se promítla i do jejich vztahu k jednotlivým národohospodářským sektorům. Výsledný vztah veřejných rozpočtů k jednotlivým sektorům reflektují souhrnně jak změny v příjmové, tak i ve výdajové stránce.
Výsledná salda vztahů k národohospodářským sektorům [salda (z pohledu veřejných sektorů): + příjem, - výdaje]
|
|
|
v mld Kčs |
|
1990 |
1991 |
rozdíl 91-90 |
podniky |
152,2 |
191,6 |
39,4 |
obyvatelstvo |
60,4 |
35,2 |
-25,2 |
veřejný sektor |
-201,9 |
-233,8 |
-31,9 |
zahraničí |
-3,8 |
2,9 |
6,7 |
celkem |
6,9 |
-4,1 |
-11,0 |
h) Významným faktorem tržní transformace byla v roce 1991 privatizace, zejména obchodu a služeb. V ČR bylo v rámci malé privatizace prodáno, či dáno do dlouhodobého nájmu 14,0 tis. provozních jednotek v hodnotě 14,8 mld Kčs, v SR bylo (od 14. 2. 1991 do 5. 1. 1992) vydraženo 7,3 tis. jednotek s vyvolávací cenou 8,8 mld Kčs. Kromě toho přispěla k rozvoji soukromého sektoru i restituce dalšího majetku při mimosoudních rehabilitacích. Koncem roku bylo registrováno 1,3 mil. soukromých podnikatelů, skutečně však podnikalo jen cca 450 tis. podnikatelů a 12,4 tis. soukromých podnikatelů bylo zapsáno v podnikovém rejstříku.
i) Hospodářská politika reagovala na ekonomický vývoj řadou opatření [Podrobný přehled opatření je uveden v příloze 2]. V rámci fiskální politiky došlo k podpoře poptávky v květnu ke snížení sazeb daně z obratu (z původních sazeb ve výši 0, 12, 22 a 32 % na 0, 11, 22 a 29 %) a během roku se některé položky přeřadily do nižší sazby daně z obratu. V průběhu roku se upravila dovozní přirážka (v dubnu se zrušila dovozní přirážka na dovozy zboží pro výrobní spotřebu, v květnu se snížila její sazba z 20 % na 18 % a v červnu dále na 15 %, v říjnu se obnovila platnost dovozní přirážky týkající se individuálních dovozů fyzických osob).
V průběhu roku pokračoval proces liberalizace cen. Rozsah regulovaných cen se postupně zužoval a to z lednových 15 % na výsledných 5 %. V návaznosti na postupující deregulaci cen se výrazně snížily dotace k cenám paliv a tepelné energie. Dopady těchto změn na životní úroveň obyvatelstva se vybraným skupinám (důchodci, děti) kompenzovaly.
Z měnových opatření bylo významné snížení diskontní sazby o 0,5 % na 9,5 % provedené v srpnu. Postupně se snižovalo horní rozpětí úrokové míry, v lednu činilo 14 bodů, v září 7,5 bodů. Ke snížení došlo i u úrokových sazeb z depozit a u úvěrů peněžních ústavů. Bankovní rada zrušila v říjnu stanovená pravidla pro sjednávání platebních podmínek u dovozů.
Fondy národního jmění vydaly na doporučení Finanční rady konvertibilní obligace ve výši 50 mld Kčs, které se použily z části na odepsání některých "špatných" podnikových úvěrů. Toto opatření se realizovalo koncem roku.
B. Souhrnné hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření v roce 1991
I. Celková charakteristika rozpočtového hospodaření
Státní rozpočty v roce 1991 usilovaly v souladu s celkovou hospodářskou a finanční politikou o dodržení tří základních záměrů:
- uplatňováním restriktivní rozpočtové politiky zabránit roztočení inflační spirály v čs. ekonomice;
- působit na transformaci ekonomiky snížením podílu státního rozpočtu na národním důchodu, snížením daňového zatížení podniků a omezením dotací; rozsah přerozdělovacích procesů měl být přitom zúžen nejen mezi státními rozpočty a podnikovou sférou, ale i v rámci rozpočtové soustavy;
- zvýšit podíl transferových výdajů pro obyvatelstvo na celkových výdajích rozpočtu v souvislosti s vytvářením záchranné sociální sítě reagující na vývoj životních nákladů a nezaměstnanosti.
Uvedené přístupy se projevily v objemu a ve struktuře rozpočtových příjmů a výdajů a v koncipování přebytkových státních rozpočtů (8 mld Kčs). Spolu s posílením transferů a dalších výdajů ve prospěch odvětví poskytujících služby obyvatelstvu byly v rozpočtu sníženy neproduktivní výdaje státu (zejména na obranu) a dotace hospodářské sféře. Na druhé straně bylo sníženo odvodové zatížení podniků, bank a spořitelen na 55 %, tj. o 10, resp. 20 bodů. Jako přípravné opatření pro přechod k dani z přidané hodnoty byl od 1. 1. 1991 radikálně omezen dosavadní vysoký počet sazeb daně z obratu pouze na 4 sazby ve výši 0, 12, 22 a 32 %. K ochraně platební bilance byla zavedena dovozní přirážka jako dočasné opatření.
Již při schvalování státních rozpočtů na rok 1991 vlády zdůrazňovaly, že v průběhu roku bude nezbytné v rozpočtové politice pružně reagovat na skutečný vývoj ekonomiky. Bylo dáno vysokou mírou nejistot jak ve vnitřní ekonomice v souvislosti s přechodem k tržní ekonomice, tak zejména ve vnějším ekonomickém prostředí. Na začátku roku 1991 vlivem liberalizace cen se v podstatě jednorázově zvýšila hladina cen, což mělo zejména tento vliv na státní rozpočet: na jedné straně se rychle zvýšily některé rozpočtové příjmy (zejména odvody ze zisku, na které současně působil vliv ocenění zásob), na druhé straně však došlo k poklesu poptávky, přičemž její výrazný pokles na vnitřním trhu měl negativní dopad na výnos daně z obratu. Vlivem regulace rozpočtových výdajů se podařilo zabránit jejich nekontrolovanému růstu, avšak tlak na jejich valorizaci výrazně rostl.
V návaznosti na tento vývoj, který se v rozpočtu projevil jeho poměrně vysokým přebytkem, rozhodly vlády počátkem července 1991 o komplexní změně státních rozpočtů, která reagovala na odchylný vývoj rozpočtových příjmů, na nutnost řešit naléhavé potřeby pomocí rozpočtových výdajů a realizovat aktivní opatření k oživení poptávky a hospodářské činnosti. Tato změna zachovávala celkové zaměření státních rozpočtů, jejich restriktivní působení, orientaci na podporu transformace čs. ekonomiky.
V upravených rozpočtech byly v souhrnu zvýšeny příjmy i výdaje o 35,9 mld Kčs (o 7,6 %), přičemž původně uvažovaná výše rozpočtového přebytku (8 mld Kčs) byla zachována.
V rozpočtových příjmech byly především zvýšeny odvody ze zisku o cca 45 mld Kčs a naopak snížen rozpočtovaný výnos daně z obratu o 12,4 mld Kčs. S přihlédnutím k zavedení dovozní přirážky, s níž se ve schválených rozpočtech neuvažovalo, byl zvýšen příjem z cel a dovozní přirážky o 0,8 mld Kčs.
Na straně výdajů byly změny státních rozpočtů orientovány do základních odvětví poskytujících služby obyvatelstvu, a to diferencovaně ve prospěch věcných výdajů ve zdravotnictví, školství, sociální péči apod. v celkové výši cca 15 mld Kčs. Mzdové prostředky v rozpočtové sféře byly zvýšeny o částky odpovídající dalším 6 - 7 % směrného růstu mezd (5 mld Kčs). Opatření rozpočtové politiky k oživení hospodářské činnosti se zaměřila na zvýšení investičních výdajů o 3,7 mld Kčs, na úpravu odpisových sazeb, na podporu zaměstnávání absolventů škol a na slevy na odvodech ze zisku (objem slev byl stanoven ve výši 0,9 mld Kčs). Do federálního rozpočtu byly promítnuty původně neuvažované dotace na teplo a paliva (13,7 mld Kčs) v důsledku posunu účinnosti cenových opatření, rezerva na řešení sociálních dopadů zvýšení cen tepla (1,3 mld Kčs) a v důsledku zvýšení cen vstupů byly zvýšeny dotace pro ČSD. K řešení vlivu embarga vůči Iráku a Kuvajtu na podniky byla ve federálním rozpočtu vytvořena rezerva ve výši 1 mld Kčs.
V České republice bylo dále přijato opatření, podle něhož byly dosavadní podíly místních rozpočtů na dani ze mzdy a odvodech z objemu mezd nahrazeny přímými dotacemi z republikového rozpočtu. Toto opatření nezměnilo celkové příjmy a výdaje souhrnu veřejných rozpočtů, promítlo se však v objemu příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky.
Rozpočtová politika reagovala v průběhu roku na hospodářský vývoj nejen rozsáhlou změnou státních rozpočtů, ale i dílčími změnami jednotlivých rozpočtových nástrojů. Jednalo se o plošné snížení sazeb daně z obratu v květnu m. r. na 0, 11, 20 a 29 %, selektivní úpravy sazeb daně z obratu u jednotlivých skupin výrobků, o úpravy rozsahu uplatnění a výše dovozní přirážky, zřízení federálního fondu tržní regulace a s tím související výkup zemědělských přebytků. K řešení naléhavých problémů v ekonomice byly dále využívány prostředky ze státních finančních aktiv federace, návratné finanční výpomoci a státní záruky za poskytnuté bankovní úvěry. Ve vztahu k zemědělským organizacím byl k řešení jejich složité finanční situace povolen odklad odvodů z objemu mezd a odměn za měsíc listopad a prosinec.