Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu zpravodaji. Ještě
jednou požádal o slovo pan poslanec Voleník.
Než mu dám slovo, musím v souladu s jednacím
řádem vyhovět předsedovi Nejvyššího
soudu panu dr. Motejlovi, který požádal o slovo
k této záležitosti. V takovém případě
má právo, aby mu slovo bylo uděleno přednostně.
Prosím dr. Motejla, aby se ujal slova.
Předseda Nejvyššího soudu ČSFR
O. Motejl: Pane předsedající, paní
poslankyně, páni poslanci, děkuji za možnost,
abych se vyjádřil k návrhu novely zákona
o soudní rahabilitaci č. 119/1990 Sb.
Při předkládání tohoto návrhu
bylo vzpomenuto, že i Nejvyšší soud České
a Slovenské Federativní Republiky se podílel
na neobyčejně náročné a zodpovědné
práci výborů, zpracovatelů i zpravodajů
na připravě této novely.
Navržená novela zákona č. 119/1990 Sb.
svědčí o nesporně dobrém úmyslu
navrhovatelů vyřešit problematiku tzv. zbytkových
trestů. Přitom plně respektuje představu,
která stála v popředí i původní
koncepce tohoto zákona, že totiž zrušit
pravomocný výrok soudu o vině a trestu přísluší
opět pouze soudu. A pokud v ustanovení § 2
tohoto zákona bylo proti tomuto principu usneseno, že
některá soudní rozhodnutí pro jejich
předpokládanou evidentní motivaci a z ní
vyplývající nezákonnost jsou rušena
ze zákona, šlo o systematicky sice výjimečné
ustanovení, které však vycházelo z objektivní
nutnosti zajistit rehabilitaci prakticky v masovém měřítku
v relativně krátkém období.
Od počátku bylo mezi všemi, kteří
se zákonodárného procesu zúčastnili,
ale i mezi těmi, kterých se jako obětí
nezákonnosti tento proces týkal, shodné to,
že není možné připustit, aby rehabilitovány
byly i skutky, které s ideou tohoto zákona vyslovenou
v § 1 neměly nic společného.
Poznatky a zkušenosti s revizemi exponované politické
judikatury z období let 1948 - 1989 svědčí
o určité vyváženosti deformací
spočívající na jedné straně
v kriminalizaci politické delikvence, jako na druhé
straně o politizování kriminálních
skutků.
K odstranění nových možných nezákonností
byla proto při velmi široce pojednané koncepci
rehabilitace ze zákona přijata koncepce tzv. zbytkových
trestů § 2 odst. 2 tohoto zákona. Již
tehdy byla jasná představa, že v těchto
případech částečnou rehabilitací
jednoho rozsudečného výroku ze zákona
a současným vyslovením trestu za trestný
čin soudní rehabilitaci nepodléhající
vlastní rehabilitace nekončí, ale v podstatě
začíná.
Zákon již tehdy, zejména v § 30, otevřel
možnost, ale vlastně i nutnost a povinnost tento výrok
přezkoumat v řádném soudním
řízení v procesu podle pravidel řízení
o stížnosti pro porušení zákona.
Věcně přes některé ostré
výtky kritiky nelze této koncepci nic vytknout.
Technická stránka věci připouští,
že nebyla uspokojivě zvládnuta, že velké
množství stížností pro porušení
zákona sice justice - jmenovitě Nejvyšší
soud České republiky meritorně vyřídil,
ale ještě větší množství
těchto případů dosud vyřízeno
není a nové věci stále napadají.
Navržená novela však pouze zdánlivě
napomáhá řešení těchto
záležitostí prakticky tím, že navrhuje
přenést rozhodování spočívající
i nadále v řešení legality odsouzených
za čin kriminální povahy z řízení
před Nejvyšším soudem do řízení
zřejmě převážně před
krajskými soudy. A předává současně
dosavadní iniciativu Generální prokuratury
k zahájení takových řízení
přímo do rukou těch, kteří
se v této oblasti cítí v zdrcující
většině právem, v některých
případech též neprávem, zbytkovým
trestem dotčeni a poškozeni.
Ve skutečnosti podstata problému vyplývající
z rozporu mezi nesporně nutnou potřebou urychleného
vyřízení všech těchto věcí
a zájmem, aby tato rozhodnutí obsahovala pouze skutkově
i právně nezpochybnitelná zjištěn,
novela zase neřeší.
Je skutečností, že zejména v Čechách
justice nevyřešila ještě stále
uspokojivě své personální problémy
a že zejména i trestní kolegium Nejvyššího
soudu České republiky postrádá téměř
dvě třetiny potřebného počtu
soudců, ačkoliv právě toto kolegium
by za platné úpravy mělo všechny tyto
případy řešit.
Krajně vypjatá situace je však i na trestních
úsecích krajských soudů, kam by za
předpokladu přijetí novely agenda vyřizování
návrhů jednotlivých občanů
přešla.
Jak jsem již naznačil, nepřešel by na
tyto soudy nejen nápad dnes kvalifikovaně filtrovaných
Generální prokuraturou, ale musí se počítat
i s řadou dalších návrhů, často
- připusťme - i na zkoušku podávaných,
které by soudy musely se stejnou vážností
řešit a zkoumat. Vyplývá to z logiky
vnitrostátního vývoje v uplynulých
padesáti letech a z intenzity působení některých
represivních struktur, že kvantitativní výsledky
rehabilitací jsou jiné v Čechách než
na Slovensku. Jiná je zřejmě, pokud jde o
personální problémy, i situace v sborech
soudců v obou republikách.
Vláda České a Slovenské Federativní
Republiky pokud je mi známo - vyslovila zásadně
souhlas s návrhem novely, doporučila však,
aby provedení změn bylo ponecháno zákonodárným
sborům republik.
Činím tak opravdu velice nerad. Ale i já
za toto řešení se přimlouvám.
Rozhodně nechci tímto stanoviskem brzdit revizi,
nebo - lépe řečeno - hledání
cesty z krize, která se projevila při aplikaci tohoto
zákona a která musí být řešena.
S politováním však musím konstatovat,
že poslanecká iniciativa nebyla konzultována
s odpovědnými justičními resorty,
zejména s ministerstvy spravedlnosti a vládami republik,
a že proto nedává ani tento významný
zásah do dosavadní koncepce záruku, že
právě ony, které mají zajistit provedení
této novely, stejně jako měly a mají
zajistit provedení rehabilitací tak, jak vyplývají
ze zákona č. 119/1990 Sb. jsou schopny přinést
předpokládaný příznivější
stav, než který v současné době
na tomto úseku existuje.
Problematika věcí je složitá. Jde o
zásah na jedné straně významný
svojí právní koncepcí, na druhé
straně jde o závažnou politickou otázku,
neboť nejde o maličkost. Jde o spravedlivé
uspokojení spravedlivých nároků lidí,
kteří - nespravedlivě postiženi - přinesli
často ty nejvyšší oběti na oltář
totalitní moci.
Přesto a právě proto má-li být
zákon č. 119/1990 Sb. po tragických poučeních
i s jeho aplikací, které vedly nesporně ke
značným průtahům, novelizován,
měla by být novela provedena promyšleněji,
koncepčněji, měla by být provedena
tak, aby se opravdu nepřenesla pouze problematika z jednoho
koncepčního stupně na stupeň jiný,
který není sice výrazně zmapován,
ale který nedává podle mého osobního
přesvědčení záruku, že
zvládne úkoly dosud nezvládnutelné
na Nejvyšším soudu s větší
pružností, s větší razantností
tak, aby myšlenka a smysl novely rehabilitačního
zákona byla naplněna.
Lituji proto, že za tohoto stavu, na této schůzi,
mohu nebo dokonce musím, nesa určitou míru
odpovědnosti i za justici v republikách, doporučit
vám, abyste zvážili, zda není vhodnější
postup, který navrhuje vláda České
a Slovenské Federativní Republiky, svěřit
rozhodnutí o této novele republikovým orgánům
po 1. lednu 1993. Jsem si vědom toho, že tyto republikové
orgány, orgány nových suverénních
států, budou v legislativní oblasti zatíženy
řešením celé řady jiných
velice závažných problémů, ale
naléhavost tohoto problému, vysoká aktuálnost
i tragické dopady toho, že ty případy
uzavřeny stále ještě nejsou, je známa
i těmto republikovým orgánům, a věřím,
že se jim podaří uvědomit si včas
i potřebu řešit problém likvidace především
zbytkových trestů v nejvyšší možné
míře principiálně, ne pouhým
přenesením odpovědnosti a některými
korekturami v procedurálních úpravách.
Děkuji vám.
Řízení schůze převzal místopředseda
FS P. Jajtner.
Předsedající místopředseda
FS P. Jajtner: Děkuji panu předsedovi Nejvyššího
soudu. O slovo se hlásí pan poslanec Voleník.
Mám tady písemnou přihlášku poslance
Jiřího Jílka. Je přítomen?
Jde o pozměňovací návrh. Prosil bych
o jeho ústní přednesení a předání
zpravodajům. Slovo má poslanec Voleník.
Poslanec SL L. Voleník: Vážený pane
předsedající, kolegové a kolegyně,
dámy a pánové, děkuji panu doktoru
Motejlovi za to, že zde vystoupil tak, jak zde vystoupil.
Vystoupil skutečně ještě jako předseda
Nejvyššího soudu České a Slovenské
Federativní Republiky a z tohoto titulu jako člověk,
který skutečně dbá o své ovečky,
čili o soudní orgány nejen federální,
ale i republikové. Akceptuji jeho připomínky,
které se týkají personálního
obsazení justice nejen federální, ale i republikové,
ale domnívám se, že jsou tu spojovány
dvě věci, které sice relativně spolu
do určité míry souvisejí, ale vezmeme-li
to do důsledků, tak se tu jedná o dva zcela
odlišné problémy.
Domnívám se, že novela, kterou dnes přijímáme,
řeší otázky právní a nikoliv
otázky personálního obsazení justičních
orgánů a z tohoto titulu jsme povinni jako zákonodárci
se vypořádat s právními otázkami.
Na druhé straně jsem povinen ještě opětovně
upozornit na etickou stránku celého problému,
a to je otázka naprosto neoddiskutovatelná, kterou
nelze v žádném případě
jakkoliv směšovat, byť veden dobrou vírou,
jako je určitě veden pan předseda Nejvyššího
soudu, a poukazovat při této příležitosti
na personální obsazení justičních
orgánů, nota bene mám-li před sebou
stanovisko vlády ČSFR, které jednoznačně
vyznívá ve prospěch přijetí
navržené novely Federálním shromážděním.
Výslovně je v tomto stanovisku řečeno,
že vláda doporučuje přijetí právní
úpravy navrhované poslanci Federálního
shromáždění pod tiskem 196. To je původní
znění.
Vezmeme-li dále v úvahu, že znění,
jak je předloženo ústavně-právními
výbory, dočišťuje původní
návrh a vlastně ulamuje veškeré hroty
spojené s tím - a byly to výtky naprosto
oprávněné, sám jsem se s nimi ztotožnil
- že pokud by bylo původní znění
přijato, bylo by možné ho vztáhnout
i na vyloženě kriminální delikty, což
návrh ústavně-právních výborů
naprosto eliminuje a skutečně otevírá
cestu pro to, aby ti, jež se nyní domáhají
svých práv mimořádnými opravnými
prostředky, a tudíž těmito mimořádnými
opravnými prostředky zatěžují
stejně tak činnost jak Nejvyššího
soudu, tak činnost Generální prokuratury,
čili stejně tak zaměstnávají
justici, jako ji budou zaměstnávat, pokud podají
řádný opravný prostředek, který
jim umožňuje novela, a budou to projednávat
soudní orgány, podle mého názoru na
jedné straně zatížené určitou
agendou, která spadá do kompetence např.
krajských soudů, ale rozhodně daleko méně
zatížené, než budou zatížené
a jsou zatížené nejvyšší soudní
orgány republiky a Generální prokuratura.
Domnívám se, že nejvyšší soudy
a Generální prokuratura budou mít ještě
moc a moc věcí na práci, kterou budou muset
dořešit tak, abychom mohli být s jejich činností
v budoucnu skutečně spokojeni. Zatím tomu
tak často nebylo. Děkuji vám za pozornost.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS P. Jajtner: Děkuji panu poslanci Voleníkovi.
Písemnou přihlášku podal pan poslanec
Jílek. Uděluji mu slovo.
Poslanec SL J. Jílek: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi přednést
jediný pozměňovací návrh, který
se týká § 26.
Paragraf 26 zní: "Právo žádat odškodnění
přechází na dědice poškozeného,
pokud jsou jimi děti, manžel a rodiče a není-li
jich, na sourozence s výjimkou nároků, které
podle občanského zákona zanikají smrtí
poškozeného."
Podotýkám pouze, že je to znění
společné zprávy výborů životního
prostředí, sociálních a kulturních,
pro plán a rozpočet, branných a bezpečnostních
a ústavně právních Sněmovny
lidu a Sněmovny národů minulého Federálního
shromáždění. Podotýkám,
že i v případě nepřijetí
tohoto pozměňovacího návrhu podpořím
znění navrženého zákona. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS P. Jajtner: Děkuji panu poslanci Jílkovi. Další
písemnou přihlášku mám od pana
poslance Michálka.
Poslanec SL P. Michálek: Vážený pane
předsedající, vážené kolegyně,
kolegové, předkládám pozměňovací
návrh k § 22 písm. b) odst. 2, kde je potřeba
na konci první věty doplnit tento text: "nejpozději
však do jednoho roku od právní moci rozhodnutí
podle § 2 odst. 2." Odůvodnění.
Rehabilitace podle oddílu druhého, to je zákona
ex lege, nejsou dosud skončeny. Může se stát,
že budou skončeny po lhůtě jednoho roku
do činnosti předkládané novely. Tím
by bylo znemožněno, aby osoby uvedené v §
5 podaly návrh k rehabilitaci podle navrhovaného
§ 22 novely zákona.
Předsedající místopředseda
FS P. Jajtner: Děkuji za návrh a prosím,
abyste ho předal zpravodajům.
Tím jsou vyčerpány všechny písemné
přihlášky do rozpravy. Ptám se, kdo
z poslanců nebo poslankyň se hlásí
ještě do rozpravy o tomto bodu jednání?
Nevidím žádnou ruku, takže se ptám
pana poslance Voleníka, zda se chce ještě vyjádřit
a potom bych dal závěrečné slovo zpravodajům.
Žádáte závěrečné
slovo, pane poslanče? Ano. Máte slovo.
Poslanec SL L. Voleník: Dovolil bych si vyjádřit
se i k pozměňovacím návrhům,
které zde byly podány.
Pokud jde o pozměňovací návrh, který
podal pan poslanec Michálek, tento pozměňovací
návrh řeší nedostatek, kterého
jsme si všimli už včera při formulaci
vlastního zákonného návrhu tak, jak
je předložen v tisku 226, a pouze nedopatřením
jsme nezkomponovali obdobné ustanovení do textu
tohoto zákona. Jménem navrhovatelů si dovoluji
panu poslanci Michálkovi poděkovat za tento návrh,
který je naprosto korektní, a domnívám
se, že znění tohoto zákonného
návrhu může jen vylepšit a skutečně
mu pomoci.
pokr. posl. Voleník Pokud jde o návrh pana poslance
Jílka, je to otázka, kterou jsme také diskutovali,
objevila se, a žel bohu posléze jsme se přiklonili
k tomu, že stávající znění
tak, jak je v zákoně o soudních rehabilitacích,
je vhodnější pro daný případ.
Čili, nechť ať mi pan poslanec Jílek promine,
ale tento návrh jako navrhovatel nedoporučuji ke
přijetí.
Předsedající místopředseda
FS P. Jajtner: Děkuji panu poslanci Voleníkovi,
ptám se zpravodajů, paní poslankyně
Lastovecká.
Společná zpravodajka výborů SN D.
Lastovecká: Myslím, co se týče podaných
pozměňovacích návrhů, v podstatě
návrh pana poslance Michálka se možná
dá považovat za určité technické
dořešení, takže bych si ho dovolila doporučit
k přijetí.
Ten druhý pozměňovací návrh,
vzhledem k tomu, že nebyl projednán ve výborech,
tak bych ponechala na sněmovnách, jak rozhodnou
hlasováním.
Předsedající místopředseda
FS P. Jajtner: Děkuji, o slovo ještě požádal
poslanec Kaspar.
Společný zpravodaj výborů SL I. Kaspar:
Pokud jde o pozměňovací návrhy, ztotožňuji
se s prohlášením kolegyně Lastovecké.
Ještě potom k tomu, co zde bylo předneseno
předsedou Nejvyššího soudu panem doktorem
Motejlem, bych chtěl podotknout, že chápu,
že je v našem soudnictví celkově stížená
situace, ale myslím, že už uplynuly tři
roky, kdy předpokládám, že byla postupně
zjednávána a dále je zjednávána
náprava. A jednou větou bych to shrnul, že
nám nebudou nic platné rehabilitace spojené
s exhumací.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS P. Jajtner: Děkuji, tím je ukončena rozprava,
vidím, že naše usnášeníschopnost
je velmi nízká, vyhlašuji tedy přestávku
na oběd do 13. 30 hodin. Prosím vás, ještě
se nevzdalujte, chci vám ještě podat jedno
důležité sdělení, a to během
přestávky na oběd se sejdou všechny
poslanecké kluby, je třeba, aby předsedové
poslaneckých klubů si to zorganizovali a prodiskutují
pozměňovací návrhy k tisku 136, ve
znění tisku 192, tedy k návrhu ústavního
zákona o zániku funkce soudů a o skončení
pracovních a služebních poměrů
v souvislosti se zánikem ČSFR.
Čili během této přestávky bude
zasedání poslaneckých klubů. Pokračujeme
v jednání ve 13. 30 hodin. Přerušuji
schůzi do 13. 30 hodin.
Řízení schůze převzal místopředseda
FS J. Stank. Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Vážené
Federálne zhromaždenie, vážené
kolegyne a kolegovia! Pokračujeme záverečnou
časťou rokovania Federálneho zhromaždenia.
V tejto chvíli sme uznášaniaschopní.
Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu o návrhoch,
ktoré boli prerokované v predchádzajúcich
častiach 7. spoločnej schôdze, pri ktorých
bola ukončená rozprava a kde je treba hlasovať
o pozmeňovacích návrhoch a o celých
zákonoch.
Jedným z takýchto bodov nášho programu
je návrh zákona o ochrane spotrebiteľa, tlač
195, a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov,
tlač 224.
Bod programu 7 (pokračování): Návrh
zákona o ochraně spotřebitele (tisk 195)
a návrh výborů SL a SN (tisk 224)
Ide o návrh poslaneckého klubu LSU, ktorý
bol odôvodnený. Na svojich miestach sú páni
poslanci Jiří Najbrt a Jiří Zoufal,
ktorí sú spravodajcami k tomuto zákonu. Dostali
ste pozmeňovacie návrhy, uvedené v tlači
319 zo 16. 12. 1992, a ja som dostal informáciu, že
pán poslanec Padevět by sa chcel k svojim návrhom
ešte raz vyjadriť. To vyjadrenie, samozrejme, môže
byť už len také, že eventuálne časť
z nich stiahne, alebo po vyjadrení príslušného
spravodajcu doplní vysvetlením. Slovo má
poslanec Padevět s faktickou poznámkou.
Poslanec SN M. Padevět: Chtěl bych vás poprosit
o akceptování toho, že bych stáhl některé
ze svých pozměňovacích návrhů
po dohodě s legislativou a s předkladateli, a sice
stahuji všechny pozměňovací návrhy
k § 2, k § 3 a první pozměňovací
návrh k § 6, pozměňovací návrhy
k § 8, 14 a 23. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Áno, je to jasné. Pristúpime
k hlasovaniu o ostatných pozmeňovacích návrhoch
v poradí, v akom ako je koncipovaný zákon,
takže podľa paragrafovaného znenia. Má
niekto námietky, aby sme takto postupovali? (Nemá.)
Námietky nie sú. Prosím k § 1.
Společný zpravodaj výborů SL J. Najbrt:
K § 1 podává pan poslanec Padevět pozměňovací
návrh takový, že za slovo "stanoví"
se doplňuje slovo "některé", takže
první věta odstavce bude znít: "Tento
zákon stanoví některé podmínky
podnikání ..." atd.
Garanční výbory o tom jednaly, také
jsme o tom jednali s legislativou, a tento návrh je přijatelný,
takže doporučuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Budeme hlasovať o tomto návrhu.
Pre hlasovanie stačí nadpolovičná
väčšina prítomných poslancov oboch
snemovní, teda neplatí zákaz majorizácie.
Pýtam sa poslancov oboch snemovní, kto súhlasí
s týmto návrhom, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačidlo!
Hlasování: 14.04
(SN 84, SL 72)
Kto je proti?
(SN 1, SL 1)
Kto sa zdržal hlasovania?
(SN 3, SL 8)
Ďakujem. Jeden a dvaja poslanci nehlasovali. Tento pozmeňovací
návrh bol oboma snemovňami schválený.
Ďalej pristúpime k druhej časti § 6.
Společný zpravodaj výborů SN J. Zoufal:
K § 6 odst. 2 na konec první věty za slova
"zvlášť označit" doplnit slova
"s uvedením lhůty do kdy jsou rezervovány".
Výbory po dohodě s legislativou doporučují,
jestli bude poslanec Padevět souhlasit, aby slovo "lhůty"
bylo nahrazeno slovem "doby". Pak bychom návrh
doporučili a pak by to znělo "s uvedením
doby, do kdy jsou rezervovány".
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Súhlasí pán poslanec Padevět
s takouto úpravou legislatívno-technického
charakteru? (Souhlasí.) Po tejto úprave budeme hlasovať
o jeho návrhu o úprave § 6 ods. 2. Hlasujeme
opäť v oboch snemovniach naraz.
Kto súhlasí s týmto návrhom kolegu
Padevěta, nech zdvihne ruku a stlačí tlačidlo!
Hlasování: 14.05
(SN 85, SL 84)
Kto je proti?
(SN 0, SL 0)
Kto sa zdržal hlasovania?
(SN 2, SL 1)
Ďakujem vám. Jeden poslanec zo Snemovne ľudu
nehlasoval. Aj tento návrh bol Federálnym zhromaždením
schválený. Prosím ďalší
návrh.