Společná zpravodajka výborů SL D.
Hrubá: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, kolegyně a kolegové,
dovolte mi, abych jako zpravodaj sociálního výboru
Sněmovny lidu vás seznámila s projednávaným
materiálem, který jste dostali jednak v tisku 109
a následně dnes v tisku 193 jako návrh sociálního
výboru Sněmovny lidu.
Kromě předlohy, která je uvedena v tisku
109 a která byla přikázána již
výše citovaným výborům, použil
výbor sociální při sestavování
tohoto kompletního návrhu stanovisek České
národní rady, kde toto souhrnné stanovisko
je kladné a doporučuje se přijetí
s doplňky tohoto zákona, dále stanovisko
ústavně-právního výboru Národní
rady Slovenské republiky, které je rovněž
kladné.
Pokud se týká vyjádření federální
vlády, je rovněž kladné s tím,
že bylo požadováno precizování
textu, který byl uveden v iniciačním návrhu.
Následně došlo k jednání v ústavně-právních
výborech obou dvou sněmoven, které doporučily
a zpracovaly text, jak ho v zásadě dostáváte
před sebe v tisku 193.
Výbory finanční a rozpočtové
obou sněmoven souhlasili s dikcí tak, jak byla předložena.
V současné době § 5 zákona č.
195/1991 Sb. se rozšiřuje o další dva
odstavce, takže kromě odstavce 1, který obsahuje
původní text, který hovoří
o podmínkách odstupného uvolněnému
pracovníkovi, který se vrací do zaměstnání
k témuž zaměstnavateli, se tento zákon
rozšiřuje o odst. 2 a odst. 3. Odst. 2 se týká,
jak řekl pan navrhovatel, problematiky zaměstnanců
ve státní správě a v orgánech,
které do ní spadají.
Odstavec 3 precizuje, které orgány jsou vlastně
myšleny státní správou a státním
orgánem.
Tuto novelu i v nové podobě projednaly výbory
sociální Sněmovny lidu a Sněmovny
národů. Oba návrhy máte v tisku 193
a 194.
Já si dovoluji za sociální výbor Sněmovny
lidu konstatovat, že tento návrh, rozšíření
zákona č. 195/1991 Sb., o odstupném, byl
sociálním výborem schválen a doporučuji
vám ho k přijetí.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji. Slovo má společný
zpravodaj výborů Sněmovny národů
poslanec Hošek.
Společný zpravodaj výborů SN S. Hošek:
Vážený pane předsedající,
vážení přítomní, návrh
zákona č. 195/1991 Sb. o odstupném, poskytovaném
při skončení pracovního poměru
(tisk 109) ve znění tisku 194, tedy návrh
usnesení Sněmovny národů zní,
že se nedoporučuje Sněmovně národů
předložený návrh zákona přijmout,
a to ani v onom pozměněném znění,
které předkladatel navrhl.
Hlavní argumenty, proč se nedoporučuje přijetí
této novely: Tato novela vytváří speciální
skupinu pracovníků. Až dosud totiž pro
všechny námezdně pracující bez
rozdílu platil zákon č. 195/1991 Sb. ve stejné
míře, a tedy v celé šíři.
Nyní pro skupinu státních zaměstnanců
federace vytváříme doplňovací
a především omezující podmínku,
což vzbuzuje pochyby, zda nejde o diskriminaci. Místo
toho, abychom dávno předem přijali pro státní
zaměstnance zákon o státní službě,
tak nyní se těm, kteří byli nejloajálnější
a kteří vytrvali až do konce, odměňujeme
takovouto diskriminací.
Dovoluji si připomenout, že jestliže nezávislý
soud zpochybní tento návrh novely, můžeme
se vystavit nebezpečí, že kterákoli
organizace podá stížnost k Mezinárodní
organizaci práce v Ženevě, aby bylo posouzeno,
zda jde o diskriminaci, nebo ne, eventuálně zda
se neporušují úmluvy 111 či 158 Mezinárodní
organizace práce, jakož i Sociální Charty
Rady Evropy, nebo dokonce jedna z podmínek pro přijetí
do Evropského společenství.
Vážení, před několika dny jsme
přijali zákon o zániku ČSFR. Tím
jsme dali de facto výpověď všem zaměstnancům
federace. Pomíjím to, že jsme nedodrželi
ani výpovědní lhůtu, ale upozorňuji,
že teprve po této výpovědi jim dodatečně
měníme podmínky výpovědi. A
jak již tady bylo zmíněno samotným předkladatelem,
velká část pracovníků státního
aparátu federace již přešla, opustila
své zaměstnání, a odstupné
jim bylo poskytnuto.
Dovolte mi, abych promluvil o institutu odstupného. Tento
institut ve světovém zákonodárství
je náhradou za nemožnost dodržení dlouhodobého
závazku. To tedy není sociální dávka
na překrytí doby k získání
zaměstnání. Důkazem toho pojetí
v našem zákonodárství je, že podle
dosavadního znění zákona č.
195/1991 Sb. se nevrací odstupné, i když v
jiné firmě nastoupíte třeba druhý
den po výpovědi u předešlé firmy.
Institut odstupného ve světě se počítá
tak od desetinásobku mzdy. Uvedu jen jeden příklad
z belgického zákonodárství. Podnikatel
se třeba chce zbavit odborového předáka,
dostat ho ze svého podniku. Zákon mu nezakazuje
dát výpověď, i když je zákonem
chráněn, ale tento funkcionář dostane
odstupné ve výši do doby, dokud má svou
funkci, to znamená teoreticky až čtyřletý
plat. To je teprve odstupné!
Naše odstupné, to je vlastně jen taková
náplast na psychické trauma, jež nám
působí každá změna, tedy i změna
zaměstnání. Průzkumy psychologů
při studiu stresu, jenž ohrožuje naše zdraví,
a dokonce zkracuje život, dospěly v celém světě
k závěru, že již změna zaměstnání,
natož jeho ztráta, nám zkracuje život
a přinejmenším ohrožuje naše zdraví,
a to jen o málo méně, než smrt životního
partnera či rozvod. Dostat jako kompenzaci v takovém
případě pouze dvouměsíční
plat, je příliš málo za ohrožení
života a zdraví, a brát toto málo není
podle mého názoru humánní.
Nakonec mi dovolte jen tři krátké poznámky.
Za prvé bych vám chtěl připomenout,
že když jsme ze státní správy "vytěsňovali"
ty nejaktivnější a nejiniciativnější
sluhy minulého režimu, tak jsme jim dávali
odstupné pětinásobku měsíčního
platu, podle tehdy schválené vyhlášky
federálního ministerstva práce a sociálních
věcí, která také měla č.
195/89 Sb. Ti, kteří tehdy byli "vytěsněni",
se nám dnes možná usmívají ze
soukromých firem. Chci to připomenout jen proto,
že do dnešního dne zůstali ve správě
státu ti, kteří k této práci
byli vybráni už tímto režimem.
Druhá poznámka. Každý z nás,
poslanců, po ukončení svého mandátu
má ze zákona nárok na tříměsíční
plat. Myslím, že je málokdo z nás, kdo
od 2. ledna 1993 nebude výdělečně
činný. A přitom těm, kteří
nás zde obsluhují, kteří nám
zde vytvářejí podmínky k práci,
chceme odebrat i to dvojnásobné odstupné.
Nakonec mi dovolte, abych konstatoval, že zde bylo řečeno,
že maximální náklad na odstupné
nepřekročí 150 mil. Kčs. Rozpad společného
státu nás bude stát miliardy. Proto si myslím,
že bychom neměli šetřit na těch
prostých lidech. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji. Zahajuji rozpravu k tomuto
bodu. První se přihlásil poslanec Lenský,
po něm poslanec Voleník, který je dnes velmi
aktivní. Poslanec Pištora jako zástupce navrhovatele
se hlásí s technickou poznámkou.
Poslanec SL I. Pištora: Mám jen faktickou poznámku.
Omlouvám se, že jsem ve svém úvodním
vystoupení mystifikoval sněmovny. Návrh samozřejmě
nepodává klub Občanské demokratické
strany, protože to není možné, ale podává
ho skupina poslanců z klubu Občanské demokratické
strany.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji za toto upřesnění.
Poslanec Lenský má slovo.
Poslanec SN I. Lenský: Vážený pán
predsedajúci, vážené kolegyne, vážení
kolegovia! Prerokovávame návrh zákona na
novelizáciu zákona o odstupnom a priznávam
sa, že som si myslel, zrejme vo svojej naivite, že sa
toto Federálne zhromaždenie už neprepožičia
k tomu, aby prerokovávalo takýto zákon. (Bol
som teda vyvedený z omylu a beriem to na vedomie.)
Tento návrh na novelu zákone je celkom evidentne
protiústavný a protiprávny aj z hľadiska
iných noriem a iných záväzkov ČSFR.
Pri prípadnom schválení posudzovaného
návrhu je možné objektívne predpokladať
tieto reality, ktoré nastanú: Rozpor s ústavnými
dokumentami vyvolá stav posúdenia formou ústavného
súdnictva s nasledujúcimi politickými a právnymi
dôsledkami, prípadnou náhradou škody
a s dopadmi aj na politické dôsledky posudzovania
úrovne proklamovaných právnych štátov.
Z podnetu Českej a Slovenskej konfederácie odborových
zväzov je možné opodstatnene predpokladať
podanie sťažností podľa čl. 24 Ústavy
Medzinárodnej organizácie práce za porušenie
konvencií tejto významnej medzinárodnej organizácie.
Je možné opodstatnene predpokladať medzinárodnú
hanbu a dopad na medzinárodnú mienku pri uznávaní
novovzniknutých samostatných republík.
Návrh, ako je predložený v poslednej verzii,
je bez akýchkoľvek pochybností v rozpore s
Listinou základných práv a slobôd -
predovšetkým s článkom 3 - a s ustanovením
o rovnosti občanov pred zákonom, s medzinárodnými
paktami a dokumentami o politických, hospodárskych
a sociálnych právach, hlavne s medzinárodným
paktom o hospodárskych a sociálnych právach
a s konvenciami Medzinárodnej organizácie práce,
hlavne s konvenciou č. 111 o diskriminácii (publikovanou
v Zbierke zákonov č. 465/1990 Zb.). V zmysle zákona,
ktorým sa uvádza Listina práv a slobôd,
má teda táto konvencia prednosť pred čs.
zákonodarstvom a má silu ústavy.
Ďalej je tento návrh nesporne v rozpore aj s konvenciou
č. 158 o ukončení zamestnania, aj keď
musím konštatovať, že táto konvencia
nebola zatiaľ Československom ratifikovaná.
Návrh diskriminuje štátnych zamestnancov aj
v porovnaní so zamestnancami v služobnom pomere.
Pokiaľ si zamestnanec sám, bez ďalších
zásluh zamestnávateľa, vyhľadá
prácu - a to čírou náhodou - v štátnom
orgáne, nemá dôvod byť diskriminovaný
oproti tomu, kto si nájde prácu napr. na strednej
škole, v zdravotníctve alebo v inom podniku.
Tento argument, ktorý sa tu tak často uvádzal,
že by nebolo na mieste vyplácať odstupné
ľuďom, ktorí jednoducho prejdú z FMZV
na Ministerstvo zahraničných vecí Českej
republiky a v podstate si len premiestnia ceduľku na dverách,
tento argument už neobstojí. Dovolím si vám
všetkým pripomenúť tlač 192, o
ktorej sme dnes debatovali pred pol hodinou, a tou je návrh
ústavného zákona o zániku funkcie
sudcov a skončení pracovných a služobných
pomerov, kde sa jasne hovorí v článku 2 d),
že pracovné pomery nekončia, pokiaľ dochádza
k prevzatiu týchto pracovníkov orgánmi nástupníckych
štátov. Takže tento argument v žiadnom prípade
neobstojí.
Pokiaľ ide o samotnú diskrimináciu, bolo správne
povedané aj v spravodajskej správe zo Snemovne národov,
že táto diskriminácia je evidentná.
Podľa československého pracovného práva
poznáme len jednu kategóriu námezdne pracujúceho
a tou je pracovník. Československé pracovné
právo nerozlišuje pracovníka vo sfére,
kde je jeho zamestnávateľom štátny orgán
alebo kde je jeho zamestnávateľom iná organizácia.
Nerozlišuje. V týchto štátoch, kde štátny
úradník má postavenie štátneho
úradníka, definitívu a rôzne iné
výhody, tam by zvláštna úprava vyplácania
odstupného mohla byť namieste, ale v česko-slovenskom
práve to proste namieste nie je. Keď dnes chcem povedať,
že pokiaľ pracovník z chemickej továrne
stratí zamestnanie a nájde si zamestnanie v inej
chemickej továrni a nemusí nič platiť,
ale súčasne chceme povedať, že pracovník
štátneho orgánu, ktorý stratí
zamestnanie, pretože ho nepreberie žiadny z nástupníckych
štátov, a potom si nájde miesto v štátnom
orgáne niektorého z týchto nástupníckych
štátov, tak to je proste diskriminácia najhrubšieho
zrna.
Môžem vás všetkých poprosiť,
aby ste sa skutočne seriózne zamysleli nad tým,
čo bolo povedané aj v spravodajskej správe,
aj nad tým, čo som sa vám snažil povedať
ja, a aby sme podporili stanovisko gesčných výborov
za Snemovňu národov a túto novelu odmietli.
Ďakujem.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Poslanec Voleník bude mít
slovo. Prosím, aby se dostavil. Pokud má ještě
někdo zájem vystoupit v rozpravě, byl bych
rád, aby se přihlásil. Hovoří
poslanec Voleník.
Poslanec SL L. Voleník: Vážený pane
předsedající, kolegyně, kolegové,
vážení hosté, dovolím si předložit
velice stručný pozměňovací
návrh k tisku 193. Je to ten tisk, který modifikuje
původní tisk 109, upřesňuje původní
navržené znění. Můj pozměňovací
návrh by se týkal nově navrženého
odstavce třetího, věty za středníkem.
Domnívám se, že zpřesňuje znění
té věty a odstraňuje eventuálně
případné nesrovnalosti spojené s výkladem
tohoto ustanovení a dává toto ustanovení
zároveň do souladu i s ustanovením textu
před středníkem. Tam bych doporučil
nahradit pojem státních orgánů České
republiky a státních orgánů Slovenské
republiky, které zde jsou vymezeny pojmem, slovem "odpovídající
státní orgány" jiným slovem,
že by to byly orgány srovnatelné. Domnívám
se, že takové řešení umožňuje
přijatelnější aplikaci tohoto zákonného
ustanovení.
Text za středníkem by zněl takto: "Státním
orgánem České republiky a státním
orgánem Slovenské republiky se pro účely
tohoto zákona rozumí s těmito státními
orgány ČSFR srovnatelné státní
orgány České republiky a státní
orgány Slovenské republiky."
Ještě si dovolím, pokud možno telegraficky,
navázat na vystoupení kolegy Lenského, který
se zde zmínil o těch dvou úmluvách
(úmluvu č. 111, mezinárodně právní
dokumenty a úmluvu č. 158).
Úmluva č. 158 se skutečně vztahuje
na případy obdobné tomu případu,
který řešíme právě zde
a týká se skončení pracovního
poměru z podnětu zaměstnavatele. Lze, a bylo
by ji možné aplikovat na poměry, které
se snažíme upravit jak dříve zmíněným
ústavním zákonem, tak i novelizací
zákona odstupného, ale tuto úmluvu jsme neratifikovali,
jak již bylo řečeno, byť jsme učinili
kroky k tomu, abychom k ní mohli přistoupit. To
byl právě důvod toho, že jsme přijali
zákon o odstupném i některé další
právní normy, které s touto otázkou
souvisejí.
Co se týče úmluvy č. 111, ta se týká
diskriminace v zaměstnání a povolání.
Dovolím si odcitovat, co se rozumí pod pojmem diskriminace
v zaměstnání a povolání. Podle
této úmluvy se tím rozumí jakékoli
rozlišování, vyloučení, nebo
dávání přednosti, preferování
založené na rase, barvě pleti, pohlaví,
náboženství, politických názorů,
národnosti nebo sociálního původu,
jejichž cílem je ohrozit nebo znemožnit stejné
možnosti nebo stejné zacházení v otázkách
zaměstnání nebo povolání. Čili
nikterak se to nedá spojit s otázkou, kterou řešíme
právě tímto zákonem, respektive ústavním
zákonem o zániku funkce soudců a skončení
a zániku služebních a pracovních poměrů
ústavním zákonem, o kterém jsme jednali
před krátkým časem. Děkuji
vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Voleníkovi.
Dalším přihlášeným a posledním
je poslanec Foltýn. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec SL I. Foltýn: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, na rozdíl od některých
mých předřečníků se
domnívám, že navrhovaná novela
zákona 195 není diskriminující, protože
jestliže dnešního státního zaměstnance
České a Slovenské Federativní Republiky
zaměstná nástupnický stát,
Česká republika nebo Slovenská republika,
tak si myslím, že je to přesně v duchu
odstavce 1, který v zákoně 195 je a kde se
hovoří o tom, že odstupné nenáleží,
pokud pracovník nastoupí k téže organizaci,
respektive vrátí alikvotní část.
Myslím si tedy, že to je plně v duchu odst.
1 dnešního zákona 195.
Chtěl bych ale upozornit na jinou věc, ke které
bych si dovolil podat dost pozměňovací návrh.
Byl jsem poněkud zaskočen tím, že pan
předsedající ustoupil od projednávání
tisku 192, to znamená ústavního zákona
o zániku funkce soudců a skončení
pracovních a služebních poměrů
a přistoupil teď k novele zákona 195, protože
kdyby byl přijat návrh ústavního zákona
o skončení pracovních a služebních
poměrů, tak můj návrh, který
teď chci přednést by byl zbytečný.
Já se ale nyní vážně obávám,
že přijetí ústavního zákona
podle tisku 192 je vážně ohroženo. Z toho
důvodu jsem se rozhodl, že podám můj
pozměňovací návrh k tisku 193, tedy
k novele zákona 195.
Pozměňovací návrh je následující:
ustanovení § 1 se označí jako odst.
1 a doplní se nový odst. 2 následujícího
znění:
"Tento zákon se též vztahuje na pracovníky
organizací, které zaniknou a nedojde k přechodu
práv a povinností nebo ke skončení
pracovního poměru."
Odůvodnění: Podle úmluvy Mezinárodní
organizace práce o skončení pracovního
poměru z podnětu zaměstnavatele má
být zabezpečeno právo na přiměřenou
výpovědní lhůtu nebo na náhradu
škody. Striktní aplikace § 42 odst. 5 zákoníku
práce ve vztahu k zákonu o odstupném by znamenalo
poškození pracovníků ústředních
orgánů České a Slovenské Federativní
Republiky a státních organizací, hospodařících
s majetkem České a Slovenské Federativní
Republiky, kteří do konce roku budou plnit náročné
úkoly spojené s rozdělením majetku
ČSFR apod. Tak tedy zní můj pozměňovací
návrh.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Foltýnovi,
kterého prosím, aby předal svůj pozměňovací
návrh paní zpravodajce. S faktickou poznámkou
se hlásí pan poslanec Dostál.
Poslanec SN P. Dostál: Pane předsedající,
dovolil bych si dotaz na navrhovatele, protože mi není
jasno v otázce, která může ovlivnit
mé hlasování při novelizaci. Pane
navrhovateli, v případě, že státní
úředník z federálního orgánu
přejde na republikový orgán, vztahuje se
na něj zákonná tříměsíční
zkušební lhůta?
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Hlásí se ještě
někdo do diskuse? (Nikdo se nehlásil.) Rozpravu
tedy končím a předávám závěrečné
slovo panu navrhovateli.
Poslanec SL I. Pištora: Domnívám se, že
mé závěrečné slovo nebude dlouhé,
protože zde byly řečeny argumenty pro i proti.
Nejprve bych odpověděl panu kolegovi Dostálovi:
Bude se jednat o nový pracovní poměr a tam
poběží tříměsíční
zkušební doba. Včera jsme o tom vedli debatu
na jednání sociálních výborů,
kde jsme konstatovali, že zkušební doba je přece
věc, která není jenom bičem zaměstnavatele
na zaměstnance, ale je to i věc, která svým
způsobem chrání svého zaměstnance
před zaměstnavatelem. Dává jim oběma
větší volnost v rozhodování v
prvních třech měsících, a proto
se domnívám, že to není zase tak závažná
věc.
Co se týká podaných pozměňovacích
návrhů, budu se k nim případně
vyjadřovat až při hlasování.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji. Přeje si vystoupit
paní poslankyně Hrubá se závěrečným
slovem?
Společná zpravodajka výborů SL D.
Hrubá: Domnívám se, že zde bylo řečeno,
o jakou novelu se jedná, jaký je její účel
a myslím si, že nedochází k žádné
diskriminaci. Naopak, že se jedná o záležitost
přechodu k témuž zaměstnavateli, následnickému
nebo srovnatelnému, a že je tudíž plně
v naší kompetenci souhlasit s touto novelou.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji. Se závěrečným
slovem vystoupí pan poslanec Hošek.
Poslanec SN S. Hošek: Vážení přítomní,
chtěl bych připomenout panu poslanci Voleníkovi,
že jak zde citoval ustanovení úmluvy Mezinárodní
organizace práce, tak článek 3 v
Listině základních práv, tedy náš
ústavní zákon v odst. 1 říká:
"Základní práva a svobody se zaručují
všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti,
jazyka, víry a náboženství, politického
či jiného smýšlení, národního
nebo sociálního původu, příslušnosti
k národnosti nebo etnické menšině, majetku,
rodu nebo jiného postavení." Pod tím
"jiné postavení" je postavení státního
zaměstnance. Z vašeho návrhu, kdy slovo "odpovídající"
se mění na slovo "srovnatelné"
bych chtěl říci, že pokud se slovo "odpovídající"
nebo "srovnatelné" váže k pojmu "orgán
státní správy" a nikoliv k pojmům
pracovního zařazení nebo funkci, tak zbavujeme
odstupného pracovníka, který například
z úřadu federálního ministerstva financí
v Praze odejde na finanční úřad v
Ústí nad Labem a to již je podstatná
změna. Nebo když pracovník civilní správy
ministerstva obrany jde za vrátného do Karviné
na policejní stanici. To je také podstatná
změna, je to srovnatelný státní orgán,
ale není to srovnatelná funkce.