Středa 2. prosince 1992

Společná zpravodajka výborů SL D. Hrubá: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jako zpravodaj sociálního výboru Sněmovny lidu vás seznámila s projednávaným materiálem, který jste dostali jednak v tisku 109 a následně dnes v tisku 193 jako návrh sociálního výboru Sněmovny lidu.

Kromě předlohy, která je uvedena v tisku 109 a která byla přikázána již výše citovaným výborům, použil výbor sociální při sestavování tohoto kompletního návrhu stanovisek České národní rady, kde toto souhrnné stanovisko je kladné a doporučuje se přijetí s doplňky tohoto zákona, dále stanovisko ústavně-právního výboru Národní rady Slovenské republiky, které je rovněž kladné.

Pokud se týká vyjádření federální vlády, je rovněž kladné s tím, že bylo požadováno precizování textu, který byl uveden v iniciačním návrhu. Následně došlo k jednání v ústavně-právních výborech obou dvou sněmoven, které doporučily a zpracovaly text, jak ho v zásadě dostáváte před sebe v tisku 193.

Výbory finanční a rozpočtové obou sněmoven souhlasili s dikcí tak, jak byla předložena. V současné době § 5 zákona č. 195/1991 Sb. se rozšiřuje o další dva odstavce, takže kromě odstavce 1, který obsahuje původní text, který hovoří o podmínkách odstupného uvolněnému pracovníkovi, který se vrací do zaměstnání k témuž zaměstnavateli, se tento zákon rozšiřuje o odst. 2 a odst. 3. Odst. 2 se týká, jak řekl pan navrhovatel, problematiky zaměstnanců ve státní správě a v orgánech, které do ní spadají.

Odstavec 3 precizuje, které orgány jsou vlastně myšleny státní správou a státním orgánem.

Tuto novelu i v nové podobě projednaly výbory sociální Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Oba návrhy máte v tisku 193 a 194.

Já si dovoluji za sociální výbor Sněmovny lidu konstatovat, že tento návrh, rozšíření zákona č. 195/1991 Sb., o odstupném, byl sociálním výborem schválen a doporučuji vám ho k přijetí.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Hošek.

Společný zpravodaj výborů SN S. Hošek: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, návrh zákona č. 195/1991 Sb. o odstupném, poskytovaném při skončení pracovního poměru (tisk 109) ve znění tisku 194, tedy návrh usnesení Sněmovny národů zní, že se nedoporučuje Sněmovně národů předložený návrh zákona přijmout, a to ani v onom pozměněném znění, které předkladatel navrhl.

Hlavní argumenty, proč se nedoporučuje přijetí této novely: Tato novela vytváří speciální skupinu pracovníků. Až dosud totiž pro všechny námezdně pracující bez rozdílu platil zákon č. 195/1991 Sb. ve stejné míře, a tedy v celé šíři. Nyní pro skupinu státních zaměstnanců federace vytváříme doplňovací a především omezující podmínku, což vzbuzuje pochyby, zda nejde o diskriminaci. Místo toho, abychom dávno předem přijali pro státní zaměstnance zákon o státní službě, tak nyní se těm, kteří byli nejloajálnější a kteří vytrvali až do konce, odměňujeme takovouto diskriminací.

Dovoluji si připomenout, že jestliže nezávislý soud zpochybní tento návrh novely, můžeme se vystavit nebezpečí, že kterákoli organizace podá stížnost k Mezinárodní organizaci práce v Ženevě, aby bylo posouzeno, zda jde o diskriminaci, nebo ne, eventuálně zda se neporušují úmluvy 111 či 158 Mezinárodní organizace práce, jakož i Sociální Charty Rady Evropy, nebo dokonce jedna z podmínek pro přijetí do Evropského společenství.

Vážení, před několika dny jsme přijali zákon o zániku ČSFR. Tím jsme dali de facto výpověď všem zaměstnancům federace. Pomíjím to, že jsme nedodrželi ani výpovědní lhůtu, ale upozorňuji, že teprve po této výpovědi jim dodatečně měníme podmínky výpovědi. A jak již tady bylo zmíněno samotným předkladatelem, velká část pracovníků státního aparátu federace již přešla, opustila své zaměstnání, a odstupné jim bylo poskytnuto.

Dovolte mi, abych promluvil o institutu odstupného. Tento institut ve světovém zákonodárství je náhradou za nemožnost dodržení dlouhodobého závazku. To tedy není sociální dávka na překrytí doby k získání zaměstnání. Důkazem toho pojetí v našem zákonodárství je, že podle dosavadního znění zákona č. 195/1991 Sb. se nevrací odstupné, i když v jiné firmě nastoupíte třeba druhý den po výpovědi u předešlé firmy. Institut odstupného ve světě se počítá tak od desetinásobku mzdy. Uvedu jen jeden příklad z belgického zákonodárství. Podnikatel se třeba chce zbavit odborového předáka, dostat ho ze svého podniku. Zákon mu nezakazuje dát výpověď, i když je zákonem chráněn, ale tento funkcionář dostane odstupné ve výši do doby, dokud má svou funkci, to znamená teoreticky až čtyřletý plat. To je teprve odstupné!

Naše odstupné, to je vlastně jen taková náplast na psychické trauma, jež nám působí každá změna, tedy i změna zaměstnání. Průzkumy psychologů při studiu stresu, jenž ohrožuje naše zdraví, a dokonce zkracuje život, dospěly v celém světě k závěru, že již změna zaměstnání, natož jeho ztráta, nám zkracuje život a přinejmenším ohrožuje naše zdraví, a to jen o málo méně, než smrt životního partnera či rozvod. Dostat jako kompenzaci v takovém případě pouze dvouměsíční plat, je příliš málo za ohrožení života a zdraví, a brát toto málo není podle mého názoru humánní.

Nakonec mi dovolte jen tři krátké poznámky. Za prvé bych vám chtěl připomenout, že když jsme ze státní správy "vytěsňovali" ty nejaktivnější a nejiniciativnější sluhy minulého režimu, tak jsme jim dávali odstupné pětinásobku měsíčního platu, podle tehdy schválené vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí, která také měla č. 195/89 Sb. Ti, kteří tehdy byli "vytěsněni", se nám dnes možná usmívají ze soukromých firem. Chci to připomenout jen proto, že do dnešního dne zůstali ve správě státu ti, kteří k této práci byli vybráni už tímto režimem.

Druhá poznámka. Každý z nás, poslanců, po ukončení svého mandátu má ze zákona nárok na tříměsíční plat. Myslím, že je málokdo z nás, kdo od 2. ledna 1993 nebude výdělečně činný. A přitom těm, kteří nás zde obsluhují, kteří nám zde vytvářejí podmínky k práci, chceme odebrat i to dvojnásobné odstupné.

Nakonec mi dovolte, abych konstatoval, že zde bylo řečeno, že maximální náklad na odstupné nepřekročí 150 mil. Kčs. Rozpad společného státu nás bude stát miliardy. Proto si myslím, že bychom neměli šetřit na těch prostých lidech. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji. Zahajuji rozpravu k tomuto bodu. První se přihlásil poslanec Lenský, po něm poslanec Voleník, který je dnes velmi aktivní. Poslanec Pištora jako zástupce navrhovatele se hlásí s technickou poznámkou.

Poslanec SL I. Pištora: Mám jen faktickou poznámku. Omlouvám se, že jsem ve svém úvodním vystoupení mystifikoval sněmovny. Návrh samozřejmě nepodává klub Občanské demokratické strany, protože to není možné, ale podává ho skupina poslanců z klubu Občanské demokratické strany.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji za toto upřesnění. Poslanec Lenský má slovo.

Poslanec SN I. Lenský: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne, vážení kolegovia! Prerokovávame návrh zákona na novelizáciu zákona o odstupnom a priznávam sa, že som si myslel, zrejme vo svojej naivite, že sa toto Federálne zhromaždenie už neprepožičia k tomu, aby prerokovávalo takýto zákon. (Bol som teda vyvedený z omylu a beriem to na vedomie.)

Tento návrh na novelu zákone je celkom evidentne protiústavný a protiprávny aj z hľadiska iných noriem a iných záväzkov ČSFR.

Pri prípadnom schválení posudzovaného návrhu je možné objektívne predpokladať tieto reality, ktoré nastanú: Rozpor s ústavnými dokumentami vyvolá stav posúdenia formou ústavného súdnictva s nasledujúcimi politickými a právnymi dôsledkami, prípadnou náhradou škody a s dopadmi aj na politické dôsledky posudzovania úrovne proklamovaných právnych štátov.

Z podnetu Českej a Slovenskej konfederácie odborových zväzov je možné opodstatnene predpokladať podanie sťažností podľa čl. 24 Ústavy Medzinárodnej organizácie práce za porušenie konvencií tejto významnej medzinárodnej organizácie. Je možné opodstatnene predpokladať medzinárodnú hanbu a dopad na medzinárodnú mienku pri uznávaní novovzniknutých samostatných republík.

Návrh, ako je predložený v poslednej verzii, je bez akýchkoľvek pochybností v rozpore s Listinou základných práv a slobôd - predovšetkým s článkom 3 - a s ustanovením o rovnosti občanov pred zákonom, s medzinárodnými paktami a dokumentami o politických, hospodárskych a sociálnych právach, hlavne s medzinárodným paktom o hospodárskych a sociálnych právach a s konvenciami Medzinárodnej organizácie práce, hlavne s konvenciou č. 111 o diskriminácii (publikovanou v Zbierke zákonov č. 465/1990 Zb.). V zmysle zákona, ktorým sa uvádza Listina práv a slobôd, má teda táto konvencia prednosť pred čs. zákonodarstvom a má silu ústavy.

Ďalej je tento návrh nesporne v rozpore aj s konvenciou č. 158 o ukončení zamestnania, aj keď musím konštatovať, že táto konvencia nebola zatiaľ Československom ratifikovaná.

Návrh diskriminuje štátnych zamestnancov aj v porovnaní so zamestnancami v služobnom pomere.

Pokiaľ si zamestnanec sám, bez ďalších zásluh zamestnávateľa, vyhľadá prácu - a to čírou náhodou - v štátnom orgáne, nemá dôvod byť diskriminovaný oproti tomu, kto si nájde prácu napr. na strednej škole, v zdravotníctve alebo v inom podniku.

Tento argument, ktorý sa tu tak často uvádzal, že by nebolo na mieste vyplácať odstupné ľuďom, ktorí jednoducho prejdú z FMZV na Ministerstvo zahraničných vecí Českej republiky a v podstate si len premiestnia ceduľku na dverách, tento argument už neobstojí. Dovolím si vám všetkým pripomenúť tlač 192, o ktorej sme dnes debatovali pred pol hodinou, a tou je návrh ústavného zákona o zániku funkcie sudcov a skončení pracovných a služobných pomerov, kde sa jasne hovorí v článku 2 d), že pracovné pomery nekončia, pokiaľ dochádza k prevzatiu týchto pracovníkov orgánmi nástupníckych štátov. Takže tento argument v žiadnom prípade neobstojí.

Pokiaľ ide o samotnú diskrimináciu, bolo správne povedané aj v spravodajskej správe zo Snemovne národov, že táto diskriminácia je evidentná. Podľa československého pracovného práva poznáme len jednu kategóriu námezdne pracujúceho a tou je pracovník. Československé pracovné právo nerozlišuje pracovníka vo sfére, kde je jeho zamestnávateľom štátny orgán alebo kde je jeho zamestnávateľom iná organizácia. Nerozlišuje. V týchto štátoch, kde štátny úradník má postavenie štátneho úradníka, definitívu a rôzne iné výhody, tam by zvláštna úprava vyplácania odstupného mohla byť namieste, ale v česko-slovenskom práve to proste namieste nie je. Keď dnes chcem povedať, že pokiaľ pracovník z chemickej továrne stratí zamestnanie a nájde si zamestnanie v inej chemickej továrni a nemusí nič platiť, ale súčasne chceme povedať, že pracovník štátneho orgánu, ktorý stratí zamestnanie, pretože ho nepreberie žiadny z nástupníckych štátov, a potom si nájde miesto v štátnom orgáne niektorého z týchto nástupníckych štátov, tak to je proste diskriminácia najhrubšieho zrna.

Môžem vás všetkých poprosiť, aby ste sa skutočne seriózne zamysleli nad tým, čo bolo povedané aj v spravodajskej správe, aj nad tým, čo som sa vám snažil povedať ja, a aby sme podporili stanovisko gesčných výborov za Snemovňu národov a túto novelu odmietli. Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Poslanec Voleník bude mít slovo. Prosím, aby se dostavil. Pokud má ještě někdo zájem vystoupit v rozpravě, byl bych rád, aby se přihlásil. Hovoří poslanec Voleník.

Poslanec SL L. Voleník: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážení hosté, dovolím si předložit velice stručný pozměňovací návrh k tisku 193. Je to ten tisk, který modifikuje původní tisk 109, upřesňuje původní navržené znění. Můj pozměňovací návrh by se týkal nově navrženého odstavce třetího, věty za středníkem. Domnívám se, že zpřesňuje znění té věty a odstraňuje eventuálně případné nesrovnalosti spojené s výkladem tohoto ustanovení a dává toto ustanovení zároveň do souladu i s ustanovením textu před středníkem. Tam bych doporučil nahradit pojem státních orgánů České republiky a státních orgánů Slovenské republiky, které zde jsou vymezeny pojmem, slovem "odpovídající státní orgány" jiným slovem, že by to byly orgány srovnatelné. Domnívám se, že takové řešení umožňuje přijatelnější aplikaci tohoto zákonného ustanovení.

Text za středníkem by zněl takto: "Státním orgánem České republiky a státním orgánem Slovenské republiky se pro účely tohoto zákona rozumí s těmito státními orgány ČSFR srovnatelné státní orgány České republiky a státní orgány Slovenské republiky."

Ještě si dovolím, pokud možno telegraficky, navázat na vystoupení kolegy Lenského, který se zde zmínil o těch dvou úmluvách (úmluvu č. 111, mezinárodně právní dokumenty a úmluvu č. 158).

Úmluva č. 158 se skutečně vztahuje na případy obdobné tomu případu, který řešíme právě zde a týká se skončení pracovního poměru z podnětu zaměstnavatele. Lze, a bylo by ji možné aplikovat na poměry, které se snažíme upravit jak dříve zmíněným ústavním zákonem, tak i novelizací zákona odstupného, ale tuto úmluvu jsme neratifikovali, jak již bylo řečeno, byť jsme učinili kroky k tomu, abychom k ní mohli přistoupit. To byl právě důvod toho, že jsme přijali zákon o odstupném i některé další právní normy, které s touto otázkou souvisejí.

Co se týče úmluvy č. 111, ta se týká diskriminace v zaměstnání a povolání. Dovolím si odcitovat, co se rozumí pod pojmem diskriminace v zaměstnání a povolání. Podle této úmluvy se tím rozumí jakékoli rozlišování, vyloučení, nebo dávání přednosti, preferování založené na rase, barvě pleti, pohlaví, náboženství, politických názorů, národnosti nebo sociálního původu, jejichž cílem je ohrozit nebo znemožnit stejné možnosti nebo stejné zacházení v otázkách zaměstnání nebo povolání. Čili nikterak se to nedá spojit s otázkou, kterou řešíme právě tímto zákonem, respektive ústavním zákonem o zániku funkce soudců a skončení a zániku služebních a pracovních poměrů ústavním zákonem, o kterém jsme jednali před krátkým časem. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Voleníkovi. Dalším přihlášeným a posledním je poslanec Foltýn. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec SL I. Foltýn: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, na rozdíl od některých mých předřečníků se domnívám, že navrhovaná novela

zákona 195 není diskriminující, protože jestliže dnešního státního zaměstnance České a Slovenské Federativní Republiky zaměstná nástupnický stát, Česká republika nebo Slovenská republika, tak si myslím, že je to přesně v duchu odstavce 1, který v zákoně 195 je a kde se hovoří o tom, že odstupné nenáleží, pokud pracovník nastoupí k téže organizaci, respektive vrátí alikvotní část. Myslím si tedy, že to je plně v duchu odst. 1 dnešního zákona 195.

Chtěl bych ale upozornit na jinou věc, ke které bych si dovolil podat dost pozměňovací návrh. Byl jsem poněkud zaskočen tím, že pan předsedající ustoupil od projednávání tisku 192, to znamená ústavního zákona o zániku funkce soudců a skončení pracovních a služebních poměrů a přistoupil teď k novele zákona 195, protože kdyby byl přijat návrh ústavního zákona o skončení pracovních a služebních poměrů, tak můj návrh, který teď chci přednést by byl zbytečný.

Já se ale nyní vážně obávám, že přijetí ústavního zákona podle tisku 192 je vážně ohroženo. Z toho důvodu jsem se rozhodl, že podám můj pozměňovací návrh k tisku 193, tedy k novele zákona 195.

Pozměňovací návrh je následující: ustanovení § 1 se označí jako odst. 1 a doplní se nový odst. 2 následujícího znění:

"Tento zákon se též vztahuje na pracovníky organizací, které zaniknou a nedojde k přechodu práv a povinností nebo ke skončení pracovního poměru."

Odůvodnění: Podle úmluvy Mezinárodní organizace práce o skončení pracovního poměru z podnětu zaměstnavatele má být zabezpečeno právo na přiměřenou výpovědní lhůtu nebo na náhradu škody. Striktní aplikace § 42 odst. 5 zákoníku práce ve vztahu k zákonu o odstupném by znamenalo poškození pracovníků ústředních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky a státních organizací, hospodařících s majetkem České a Slovenské Federativní Republiky, kteří do konce roku budou plnit náročné úkoly spojené s rozdělením majetku ČSFR apod. Tak tedy zní můj pozměňovací návrh.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Foltýnovi, kterého prosím, aby předal svůj pozměňovací návrh paní zpravodajce. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Dostál.

Poslanec SN P. Dostál: Pane předsedající, dovolil bych si dotaz na navrhovatele, protože mi není jasno v otázce, která může ovlivnit mé hlasování při novelizaci. Pane navrhovateli, v případě, že státní úředník z federálního orgánu přejde na republikový orgán, vztahuje se na něj zákonná tříměsíční zkušební lhůta?

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Hlásí se ještě někdo do diskuse? (Nikdo se nehlásil.) Rozpravu tedy končím a předávám závěrečné slovo panu navrhovateli.

Poslanec SL I. Pištora: Domnívám se, že mé závěrečné slovo nebude dlouhé, protože zde byly řečeny argumenty pro i proti.

Nejprve bych odpověděl panu kolegovi Dostálovi: Bude se jednat o nový pracovní poměr a tam poběží tříměsíční zkušební doba. Včera jsme o tom vedli debatu na jednání sociálních výborů, kde jsme konstatovali, že zkušební doba je přece věc, která není jenom bičem zaměstnavatele na zaměstnance, ale je to i věc, která svým způsobem chrání svého zaměstnance před zaměstnavatelem. Dává jim oběma větší volnost v rozhodování v prvních třech měsících, a proto se domnívám, že to není zase tak závažná věc.

Co se týká podaných pozměňovacích návrhů, budu se k nim případně vyjadřovat až při hlasování.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji. Přeje si vystoupit paní poslankyně Hrubá se závěrečným slovem?

Společná zpravodajka výborů SL D. Hrubá: Domnívám se, že zde bylo řečeno, o jakou novelu se jedná, jaký je její účel a myslím si, že nedochází k žádné diskriminaci. Naopak, že se jedná o záležitost přechodu k témuž zaměstnavateli, následnickému nebo srovnatelnému, a že je tudíž plně v naší kompetenci souhlasit s touto novelou.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji. Se závěrečným slovem vystoupí pan poslanec Hošek.

Poslanec SN S. Hošek: Vážení přítomní, chtěl bych připomenout panu poslanci Voleníkovi, že jak zde citoval ustanovení úmluvy Mezinárodní organizace práce, tak článek 3 v

Listině základních práv, tedy náš ústavní zákon v odst. 1 říká: "Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení." Pod tím "jiné postavení" je postavení státního zaměstnance. Z vašeho návrhu, kdy slovo "odpovídající" se mění na slovo "srovnatelné" bych chtěl říci, že pokud se slovo "odpovídající" nebo "srovnatelné" váže k pojmu "orgán státní správy" a nikoliv k pojmům pracovního zařazení nebo funkci, tak zbavujeme odstupného pracovníka, který například z úřadu federálního ministerstva financí v Praze odejde na finanční úřad v Ústí nad Labem a to již je podstatná změna. Nebo když pracovník civilní správy ministerstva obrany jde za vrátného do Karviné na policejní stanici. To je také podstatná změna, je to srovnatelný státní orgán, ale není to srovnatelná funkce.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP