Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Já děkuji velmi pěkně
společnému zpravodaji Sněmovny národů
panu poslanci Stomemu. Zahajuji rozpravu. Mám dvě
písemné přihlášky do rozpravy.
První se přihlásil poslanec Foltýn,
jako druhý je přihlášen poslanec Bošnák.
Prosím poslance Foltýna, aby se ujal slova, pan
poslanec Bošnák bude se svým příspěvkem
hned následovat.
Poslanec SL I. Foltýn: Pane první místopředsedo
Federálního shromáždění,
dámy a pánové. Já bych ve svém
příspěvku chtěl poukázat na
jednu věc, která dle mého názoru -
není dobře obsloužena. V článku
3 odst. 5, kde se hovoří o odstupném pracovníků,
kterým končí pracovní poměr
podle článku 2 písm. d). Jestliže se
tady totiž říká, že je to stejné,
jako kdyby jim pracovní poměr skončil výpovědí
danou organizací z důvodů zrušení
atd., atd., tak jestli se nemýlím, náleží
podle zákona č. 195/1991 Sb., v takovémto
případě dvojnásobek odstupného
- když je to vázáno na výpověď.
V mnoha organizacích ovšem jsou uzavřeny kolektivní
smlouvy,které v souladu se zákonem č. 195/1991
Sb. umožňují zvýšit toto odstupné
až na pětinásobek měsíčního
příjmu, ovšem s tím, že takovéto
zvýšené odstupné je vázané
na dohodu o skončení pracovního poměru,
čili nikoliv na výpověď. Jestliže
je použita tato dikce, jak je předkládána
v tomto návrhu, kde se hovoří pouze o výpovědi,
což jak už jsem konstatoval v těch kolektivních
smlouvách takto vázáno nebývá
na výpověď, nýbrž na dohodu, myslím
si, že by to mohlo zpochybnit ustanovení těchto
kolektivních smluv a že by to vneslo velikou nejistotu
mezi pracovníky, kteří se na takovouto kolektivní
smlouvu spoléhají.
Já bych proto doporučoval malinko pozměnit
znění tohoto citovaného článku
3 odst. 5, aby to nebylo možné zpochybnit v tomto
slova smyslu, že by se věta tak, jak je napsána,
která končí "její částí",
že by se neukončila tečkou, ale že by
se tam doplnila slova "nebo dohodou z týchž důvodů".
Čili ta věta toho odstavce pátého
by byla ještě doplněna slovy "nebo dohodou
z týchž důvodů". Já bych
si dovolil přečíst celé nově
navrhované znění odst. 5 v článku
3. Dávejte, prosím, pozor. "Pracovníkům,
kterým skončí pracovní poměr
podle článku 2 písm. d) náleží
odstupné podle zvláštního zákona
stejně, jako kdyby jim pracovní poměr skončil
výpovědí danou organizací z důvodů
zrušení nebo přemístění
organizace nebo její části nebo dohodou z
týchž důvodů." Takže v tom
spočívá můj pozměňovací
návrh, který samozřejmě předám
písemně. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Foltýnovi.
Já návrh předám hned poslanci Stomemu,
zpravodaji Sněmovny národů. Dalším
přihlášeným je poslanec Bošnák
a třetím přihlášeným je
Jaroslav Koutský. Prosím, pane poslanče,
máte slovo.
Poslanec SN Š. Bošnák: Vážený
pán predsedajúci! Ja by som chcel predložiť
jeden doplňovací návrh, a to z toho dôvodu,
že v článku 1 tohto návrhu ústavného
zákona hovoríme i o zániku Generálnej
prokuratúry Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky, ale v článku 4, kde hovoríme o
určitých náhradách, o odstupnom, táto
otázka vypadla. Z toho dôvodu navrhujem nové
znenie článku 3 ods. 1 v tlači 192 nasledovne:
"Sudcom Ústavného súdu Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky a prokurátorom
Generálnej prokuratúry ČSFR, ktorých
funkcia sudcov a prokurátorov zanikne podľa článku
2 písmeno a), patrí len príspevok vo výške
šesťnásobku platu sudcov Ústavného
súdu ČSFR a šesťnásobku platu prokurátora
Generálnej prokuratúry ČSFR.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji. Znamená to v podstatě
doplnění o prokurátora Generální
prokuratury, jestli tomu správně rozumím?
Ano. Prosím, pan poslanec Koutský.
Poslanec SN J. Koutský: Vážený pane
předsedající, vážení přítomní,
netajím se tím, že předložený
návrh ústavního zákona se mi nelíbí,
a to ze tří důvodů.
Za prvé - považuji za nesprávné, aby
pracovněprávní vztahy byly takto rasantně
měněny cestou ústavního zákona,
ač v současné době stále ještě
mohou být měněny podle aktuálních
pracovněprávních předpisů.
Za druhé - touto rasantní zákonnou změnou
dochází k novému postavení pracovníků,
které je, podle mého názoru, méně
dobré jak to, které je jim garantováno stávající
právní úpravou. Pokud by dnes pracovník
ministerstva dostal výpověď z důvodu
organizačních změn, tak by bylo povinností
nástupnického státu ho zaměstnávat
v následujících třech měsících,
anebo mu platit mzdu i za situace, že by ho nedokázal
zaměstnat. A poté by tento pracovník měl
nárok na dvouměsíční odstupné.
Čili by to odstupné de facto dostával po
dobu pěti měsíců, což navrhovaná
změna neumožňuje.
Za třetí se mi nelíbí, že navrhovaná
změna nastoluje faktickou nerovnost uvolňovaných
osob. Nelíbí se mi, že někdo má
dostat šestinásobek, zatímco někdo jiný
fakticky dvojnásobek platu, nelíbí se mi,
že někdo toto odstupné eventuálně
bude muset vracet, zatímco jiný ho vracet nebude
muset.
posl. Koutský Z tohoto důvodu jsem si dovolil provést
pozměňující návrh k čl.
3, který by měl mít podle mého návrhu
dva odstavce. První by měl znít: "Osobám
uvedeným v čl. 2 náleží příspěvek
ve výši pětinásobku platu." Odstavec
2: "Pokud uvolňovaná osoba v době od
1. 1. 1993 do 31. 5. 1993 nastoupí v České
republice nebo ve Slovenské republice do postavení
obdobného postavení, ze kterého byla uvolněna,
je povinna vrátit odstupné nebo jeho poměrnou
část." Podotýkám, že se
jedná o úpravu převzatou ze zákona
č. 195/1991 Sb.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji, pane poslanče,
předejte návrhy zpravodajům.
Nyní se musím zeptat, neboť již nemám
dalších písemných přihlášek
do rozpravy, zda si někdo přeje v rozpravě
vystoupit. Hlásí se někdo ve sněmovně,
kde je přítomno přesně padesát
poslanců? (Nikdo se nehlásil.) Nehlásí,
považuji a prohlašuji rozpravu za ukončenou.
Poprosím nyní zpravodaje, zda se chtějí
vyjádřit, případně chtějí
čas na přípravu pozměňovacích
návrhů, pokud se snad vzájemně nevylučují.
Slovo má poslanec Stome.
Společný zpravodaj výborů SN K. Stome:
Chtěl bych reagovat na návrh pana kolegy Foltýna.
S dohodou, jestli snad nedošlo k určité mystifikaci.
Zákon č.195/1991 Sb., kde hovoří o
uvolňovaném pracovníku v § 3, říká
v odstavci 1: Uvolňovanému pracovníku přísluší
odstupné nebo jednorázový příspěvek
ve výši dvojnásobku průměrného
výdělku zjištěného u něho
podle pracovněprávních předpisů
naposledy před skončením pracovního
poměru. Odstavec 2: V kolektivní smlouvě,
popř. ve vnitřním předpisu vydaném
v dohodě s příslušným odborovým
orgánem lze odstupné podle odst. 1 zvýšit
až o trojnásobek průměrného výdělku,
popř. stanovit podmínky, za kterých toto
odstupné přísluší. To se vztahuje
i na organizace, které neprovozují podnikatelskou
činnost.
Nikde jsem neviděl jinou zmínku o dohodě
v souvislosti s ukončením pracovního poměru,
ale našel jsem zde pouze, že kolektivní smlouva
musí být ve vnitřním předpisu,
který je vydán za podmínky dohody s odborovým
orgánem.
Domnívám se, že takto vypadá §
3 a snad by kolega Voleník k tomu mohl říci
další.
Společný zpravodaj výborů SL L. Voleník:
Naprosto se ztotožňuji s kolegou Stomem, ale protože
jsem s panem Foltýnem už o té věci hovořil,
on mne upozornil na to, že vlastně v kolektivní
smlouvě může být a bývává
často upraveno, že vyšší odstupné
se poskytne pouze tehdy, když organizace s pracovníkem
rozváže pracovní poměr dohodou.
Domnívám se, že to je problém - pokud
k tomu dochází, pokud je uzavřena taková
kolektivní smlouva - který je mimo tento zákon
č. 195/1991 Sb. Je to otázka svobodné smluvní
vůle dvou stran - určité odborové
organizace na jedné straně, zástupce pracovníků,
a na druhé straně zaměstnavatelského
subjektu. Skutečně bych tuto věc nepletl
do těchto souvislostí.
Zde dochází k tomu, že to ztotožňujeme
s výpovědí. Pokud je v kolektivní
smlouvě stanoveno pracovníci se tak se svým
zaměstnavatelem dohodli že zvýšený
příspěvek se poskytne také tehdy,
když bude pracovní poměr rozvázán
výpovědí z důvodů organizačních
změn (a já se domnívám, že by
bylo přinejmenším solidní, kdyby zaměstnavatel
s nimi uzavřel takovouto kolektivní smlouvu), tak
není důvodu, aby se jim tento příspěvek
v té výši poskytl i v souvislosti s ukončením
pracovního poměru právě z tohoto ústavního
zákona.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji, nyní poslanec
Stome k dalším návrhům.
Společný zpravodaj výborů SN K. Stome:
Pan kolega Bošnák hovořil o čl. 3 odst.
1 - hovořil o prokurátorech Generální
prokuratury. Domnívám se, že v důsledku
toho, že jsme přesunuli šestinásobek jak
u soudců Ústavního soudu, tak u soudců
Nejvyššího soudu, bylo by možné,
abychom přeformulovali článek 3 za předpokladu
souhlasu navrhovatele a byla-li by k tomu vůle, takže
by článek 3 ve svém odstavci 1 zněl:
"Soudcům Ústavního soudu České
a Slovenské Federativní Republiky a" - to bych
si vypůjčil z odst. 2 - "soudcům Nejvyššího
soudu České a Slovenské Federativní
Republiky a soudcům vojenských soudů"
- vrátili bychom se zpět do odst. 1 "jejichž
funkce soudce zanikne podle čl. 2 písm. a), náleží
pouze příspěvek ve výši šestinásobku
platu soudce Ústavního soudu České
a Slovenské Federativní Republiky nebo Nejvyššího
soudu České a Slovenské Federativní
Republiky nebo vojenského soudu."
Do odst. 2 bychom mohli začlenit "prokurátorům
Generální prokuratury České a Slovenské
Federativní Republiky, jejichž funkce zanikne podle
čl. 2 písm. a), náleží příspěvek
ve výši šestinásobku jejich platu".
Tím bychom do těchto dvou odstavců mohli
začlenit návrh pana kolegy Bošnáka,
pokud navrhovatel s tím projevuje souhlas a parlament by
tomu projevil důvěru.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Ještě se k tomu chce vyjádřit
poslanec Voleník.
Společný zpravodaj výborů SL L. Voleník:
Navážu na kolegu Stomeho. Dovolím si k tomu
malé upozornění vůči kolegovi
Bošnákovi. Mezi funkcí soudce, ať už
je to soudce Ústavního soudu, nebo soudce Nejvyššího
soudu, respektive soudce jakéhokoli vojenského
soudu, a mezi funkcí prokurátora je podstatný
rozdíl. Soudce je do své funkce volen. Je to specifický
poměr na základě volby. Nota bene soudce
Nejvyššího soudu je volen doživotně,
stejně tak je i volen soudce vojenského soudu. Kdežto
poměr prokurátora je poměr obdobný
poměru pracovnímu, u něhož jsou sice
některá specifika, ale je to pořád
poměr na bázi poměru pracovního. Pokud
bychom přistoupili na tuto formulaci a prokurátorům,
kteří jsou členové nejvyšší
prokuratury federace, poskytli šestinásobek jejich
měsíčního platu, pak je potom absurdní,
když ostatním pracovníkům poskytujeme
to, co jim chceme poskytnout tímto zákonným
návrhem. Zde stavíme prokurátory a pracovníky
- byť poměry jsou téměř totožné
- na různou roveň. Proto tento návrh osobně
nedoporučuji.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji. S faktickou poznámkou
se hlásil poslanec Lenský.
Poslanec SN I. Lenský: Mám dve krátke poznámky:
Prvá sa týka návrhov, aby sme doplnili za
výpoveďou aj slová "alebo dohodou z rovnakého
dôvodu". Je to presne tak. Kolektívne zmluvy
viažu vyplatenie tronásobku, štvornásobku
alebo päťnásobku odstupného vždy
na existenciu dohody z dôvodu, uvedeného v §
46 ods. 1 a) - c) Zákonníka práce. Toto je
mimoriadna situácia, na ktorú nijakým spôsobom
kolektívne zmluvy nemohli reagovať, pretože nemohli
sociálni partneri vedieť a predpokladať, že
nejaký zákon prinesie fikciu výpovede. Preto
je podľa môjho názoru pozmeňovací
návrh úplne správny a odôvodnenie obstojí.
Pokiaľ ide o prokuratúry, ani tam to neobstojí,
pretože prokurátor nie je len v pracovnom pomere,
jeho pracovný pomer sa skôr blíži pomeru
sudcu, pretože je celoživotný a s prokurátorom
je možné skončiť zo strany zamestnávateľa
pracovný pomer len kárnym opatrením - prepustením.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji. Slovo má pan poslanec
Voleník.
Společný zpravodaj výborů SL L. Voleník:
Reaguji na otázku dohody. Proboha! Pokud organizace ještě
do konce tohoto roku může s pracovníkem rozvázat
pracovní poměr dohodou a tím mu vzniknou
veškeré nároky, které jsou stanoveny
v kolektivní smlouvě, není zde důvodu,
aby tam bylo ještě explicitně zakotveno v zákoně,
protože ta možnost tady je obapolná.
zprav. Voleník Domnívám se, že není
důvod, aby v tom některém federálním
orgánu nebo v té organizaci její zástupci
neuzavřeli s pracovníky toho orgánu dohodu
o rozvázání pracovního poměru
z důvodů těch a těch, aby to odpovídalo
tomu zákonu č. 195/1991 Sb., a potom tomu pracovníkovi
samozřejmě bude vyplaceno odstupné v plné
výši.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji za toto vyjádření.
Poprosím zástupce navrhovatele pana místopředsedu
vlády Čiče, aby se ujal svého závěrečného
slova.
Místopředseda vlády ČSFR M. Čič:
Boli tu, vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne a kolegovia, predovšetkým
otázky, týkajúce sa prokurátorov.
Myslím, že z hľadiska systematiky je správne,
aby sa presunul tento problém, resp. sudcovia sa vyjadrili
v jednom odseku, v druhom odseku by sa mali vyjadriť prokurátori
generálnej prokuratúry. Problematické je
práve to, v akej výške sa im má vyplatiť
toto odstupné, pretože je pravdou, keď si vezmete
aj sudcov ústavného súdu, je tu aj zákon,
ktorý rieši túto otázku vo výške
trojmesačného platu. U prokurátorov predovšetkým,
keby sme tam dali, že sa vyplatí len vo výške
šesťmesačného platu, tak vzniká
otázka a pochybnosť, čo iné ešte
v tejto situácii. Takže je to problém, ktorý
vysvetlil aj pán spravodajca poslanec Voleník. Ja
odporúčam, aby táto systematika bola takto
upravená. Aj pán Bošňák s tým
zrejme súhlasí, pretože vyjadruje taký
postoj.
Pokiaľ ide o tú dohodu, ktorá by mala byť
v ods. 5 článku 3, myslím, že tá
interpretácia, ktorú tu predviedol alebo urobil
pán poslanec Voleník, je správna, že
tá organizácia môže kedykoľvek,
keď existuje, dohodou rozviazať pracovný pomer.
Nič tomu nebráni. Aj vláda vychádzala
z tejto situácie.
A potom sa tu do istej miery preferuje aj to, že sa pracovný
pomer ukončil akoby výpoveďou, danou touto
organizáciou z dôvodu zrušenia alebo premiestnenia
organizácie alebo jej časti. Z tohto dôvodu
si myslím, že to tam nie je potrebné dopĺňať.
Předsedajícíl první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji. Ještě poslanec
Voleník, zpravodaj Sněmovny lidu, se chce vyjádřit
k návrhu kolegy poslance Koutského.
Společný zpravodaj výborů SL L. Voleník:
Ještě nebylo stanovisko k pozměňovacímu
návrhu pana poslance Koutského předneseno.
Uznávám, že to, že se otázka služebních
vztahů řeší ústavním zákonem,
není nejšťastnější řešení.
Ale řekl jsem to už na ústavně-právním
výboru a zopakuji to i zde, že skutečně
to, že dochází k zániku federace, je
něco téměř jako živelná
pohroma, to je naprosto mimořádná situace,
a proto se snažíme s touto situací pokud možno
se ctí se vypořádat aspoň tím
způsobem, jakým se vypořádáváme
s tímto zákonným návrhem, který
máte před sebou.
Proto co se týče návrhů, které
zde přednesl pan poslanec Koutský, domnívám
se, že bychom se měli přidržovat předlohy
předložené ústavně-právními
výbory, a co se týče eventuálního
vracení odstupného, pokud by ti pracovníci
nastoupili do pracovního poměru k obdobnému
státnímu orgánu, u něhož by pracovní
poměr z důvodů uvedených v tomto zákoně
ukončili, tak na tyto otázky pamatuje novela zákona
č. 195/1991 Sb., kterou jsme sice ještě neprojednali,
ale kterou budeme, předpokládám, ještě
dnes projednávat nebo v některých z nejbližších
dní. To by bylo asi vše.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji. Ještě pan
zpravodaj Stome.
Společný zpravodaj výborů SN K. Stome:
V podstatě kdybychom měli shrnout, tak jako zpravodaj
se domnívám, že by měl zůstat
zachován původní text.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Myslím, pane poslanče,
že se budete vyjadřovat při předkládání
jednotlivých pozměňovacích návrhů
už přímo před hlasováním.
Společný zpravodaj výborů SN K. Stome:
Pokud jde o zásadní nesouhlas s tímto zákonem,
to zde také padlo, z něhož se vyvozovaly potom
některé pozměňovací návrhy,
tak je třeba uvědomit si situaci, ke komu se budou
ti jednotliví pracovníci obracet, nebude-li tato
zákonná úprava po zániku subjektů,
které by byly adresáty jejich nároků
po 31. 12. 1992. Takže tento zákon znamená
pro ně větší možnost a větší
ochranu, než když tento zákon ta ustanovení
mít nebude. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji. Pan poslanec Haťapka
má faktickou poznámku.
Poslanec SN K. Haťapka: Pre poslanecký klub Slovenskej
národnej strany prosím o dvadsaťminútovú
prestávku pred hlasovaním.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Ano, musím vyhovět. To
znamená, že bychom se sešli k dalšímu
jednání v 15. 30.
Zároveň prosím členy výborů
zahraničních, aby se teď hned odebrali do místnosti
č. 214, kde bude krátká schůze výborů
těchto sněmoven.
Schůze pokračuje: 15.40 hodin.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Dámy a pánové,
dovoluji si navrhnout, že bychom přerušili tento
bod a mezitím projednali poslanecký návrh,
který se jmenuje Návrh zákona, kterým
se mění zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném
poskytovaném při skončení pracovního
poměru.
Bod programu 16: Návrh zákona, kterým se
doplňuje zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném
poskytovaném při skončení pracovního
poměru (tisk 109)
Mělo by nám to usnadnit situaci. Doufejme, že
mezitím se sejde dostatečný počet
poslanců, abychom mohli hlasovat o obou předlohách,
které spolu navíc velmi úzce souvisí.
Zatím poděkuji oběma zpravodajům,
poslanci
Voleníkovi a poslanci Stomemu. Poprosím kolegu Ivana
Pištoru, aby se ujal slova za navrhovatele, a prosím
všechny ostatní kolegy, aby vydrželi v zasedací
síni, abychom mohli tento návrh zákona projednat
a pokud nám to jednoduchá matematika dovolí,
abychom mohli i tyto dva návrhy ještě dnes
odhlasovat.
Prosím o klid v sále. Prosím kolegu Kádnera
a Pospíšila, aby se usadili. Ostatní kolegy
prosím, aby nerušili. Prosím o klid. Děkuji.
Prosím kolegu Pištoru, aby se ujal slova.
Poslanec SL I. Pištora: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, již z debaty k předcházejícímu
zákonu vyplynulo, že bude nutné v souvislosti
se zánikem federace řešit pracovněprávní
vztahy, konkrétně poskytování odstupného.
Předkládám vám jménem poslaneckého
klubu Občanské demokratické strany ve Federálním
shromáždění návrh na novelu zákona
č. 195/1991 Sb., o poskytování odstupného
při skončení pracovního poměru.
Máte to jako tisk 109 včetně důvodové
zprávy a návrh na usnesení jednoho z garančních
výborů, výboru sociálního Sněmovny
lidu jako tisk 193.
Dosavadní právní úprava o poskytování
odstupného je zakotvena v onom zmíněném
zákonu č. 195/1991, ve kterém se říká,
že pracovník, který odejde z organizace a opětovně
v ní nastoupí, je povinen vrátit odstupné
nebo alikvótní část odstupného,
která odpovídá té době, po
jakou byl doma a nastupoval potom zpět k organizaci. U
zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni
v orgánech státní správy ovšem
tato úprava neplatí v případě,
že z jednoho orgánu státní správy
přecházejí do jiného orgánu
státní správy, protože nemají
uzavřen pracovní poměr se státem,
není to tudíž jedna organizace. Mají
uzavřen pracovní poměr s jednotlivými
centrálními orgány.
Jak už bylo řečeno v předchozí
debatě, musíme se nějakým způsobem
vyrovnat s tím, že k 31. 12. zaniká československá
federace, a tento fakt bude spojen s rozvázáním
pracovního poměru mnoha, troufnu si říci,
několika tisíc zaměstnanců, kteří
jsou zaměstnáni v centrálních a ústředních
orgánech federace.
Námi navrhovaná právní úprava,
to znamená novela zákona č. 195/1991 Sb.,
se týká právě pouze tohoto jediného
případu, to znamená přechodu zaměstnanců
z federálních orgánů do orgánů
republik, a v tomto případě by ti zaměstnanci,
kteří tím způsobem plynule přejdou
do orgánů republik, nepobírali odstupné.
Ti, kteří odejdou ze státních služeb
nebo ze služeb orgánů federace do jiných
zaměstnání, k jiným zaměstnavatelům,
kteří nejsou vyjmenováni v zákoně,
těm odstupné přísluší.
K tomuto návrhu nás vede především
snaha o úsporu finančních prostředků,
protože si můžeme představit extrémní
případ, kdy onen dotyčný pracovník
třeba jen změní cedulku na dveřích,
aniž by vlastně musel opustit svou kancelář,
ze dne na den přejde do nové organizace a návdavkem
by dostal částku odstupného, která
se pohybuje většinou ve výši několika
desítek tisíc korun.
Vycházíme z toho, že odstupné má
mít víceméně sociální
charakter, to znamená mělo by zaměstnance
podpořit v případě, kdy usiluje a
hledá nové zaměstnání a nemá
je jisté. Podle hrubého odhadu by představovala
finanční úspora rozpočtových
prostředků částku asi 130 - 150 mil.
korun.
Na závěr mého vystoupení chci podotknout,
že tato právní úprava je v působnosti
Federálního shromáždění
a že tato právní úprava nebude mít
retroaktivní charakter, to znamená nemá zpětnou
účinnost. To znamená, že pokud už
došlo k takovému přesunu pracovníků
z jednoho centrálního úřadu na druhý,
tak samozřejmě v případech, kdy odstupné
vyplaceno bylo, se vracet nebude.
Tolik na úvod ke smyslu novely, kterou navrhuje klub ODS.
Myslím, že podrobněji se k ní vyjádří
zpravodajové.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Pištorovi.
Možná, že by bylo vhodné zaujmout místo
pana místopředsedy vlády Filkuse, abyste
mohl případně reagovat. Prosím nyní
oba zpravodaje, to znamená paní poslankyni Dagmar
Hrubou za výbory Sněmovny lidu a pana poslance Stanislava
Hoška za Sněmovnu národů, aby zaujali
svá místa.
Návrh zákona byl přikázán výborům
ústavně-právním, sociálním,
finančním a rozpočtovým obou sněmoven.