Společný zpravodaj výborů SN J. Gongol:
Za Sněmovnu národů souhlasím.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji. Zástupce navrhovatele
kývá hlavou na znamení souhlasu. Budeme hlasovat.
Máme souhlasné stanovisko obou zpravodajů
i zástupce navrhovatele. Budeme hlasovat společně.
Kdo je pro návrh jak jej přednesl poslanec Jančáry,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko.
Hlasování: 13.59
(SN-ČR 45, SN-SR 45, SL 98)
Kdo je proti?
(SN-ČR 0, SN-SR 0, SL 0)
Kdo se zdržel hlasování? (SN-ČR 0, SN-SR
3, SL 3)
Ze čtyřiceti pěti přítomných
poslanců české části Sněmovny
národů čtyřicet pět pro, ze
čtyřiceti osmi přítomných poslanců
slovenské části Sněmovny národů
čtyřicet pět pro, nikdo proti, tři
se zdrželi, ze sto jednoho přítomných
poslanců Sněmovny lidu devadesát osm pro,
nikdo proti, tři se zdrželi.
Návrh byl přijat oběma sněmovnami.
místopředseda Šedivý
Pan poslanec Jančáry chce ještě něco
připojit?
Společný zpravodaj výborů SL J. Jančáry:
Navrhoval jsem změnit podpisovou skupinu u pořadového
čísla u položky 9.
Tento návrh po dalších konzultacích
beru zpět.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Takže již nemáme o
čem hlasovat, kromě o předloze jako celku.
(Poprosím tedy ještě poslance Nižňanského,
aby se usadil na svoje místo.) Faktická pan poslanec
Rajnič.
Poslanec SN A. Rajnič: Pán predsedajúci,
klub KDH prosí o desaťminútovú prestávku,
aby sa poradil pred celkovým hlasovaním.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Nezbývá mi, než vám
samozřejmě vyhovět (do 14. 10), ostatní
ale prosím, aby pokud možno neodcházeli ze
sněmovny, vydržme to, abychom dokončili hlasování
o tomto zákoně. (Bojím se velmi, že
opět budu zvonit, a budu zvonit marně.)
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Dámy a pánové,
poslanecký klub KDH již dokončil poradu a budeme
tedy hlasovat o návrhu zákona tisk 163 ve znění
tisku 189 a přijatých pozměňovacích
návrhů podle doporučení obou sněmovních
zpravodajů i zástupce navrhovatele.
Můžeme hlasovat. Při schvalování
celého návrhu platí zákaz majorizace
jako při schvalování jednotlivých
pozměňovacích návrhů.
Ptám se, kdo souhlasí s návrhem zákona,
jak je uvedeno v tisku 163 a v návrhu usnesení č.
169 a ve znění pozměňovacích
a doplňujících návrhů a podle
doporučení obou sněmovních zpravodajů
i zástupce navrhovatele, nechť zvedne ruku a stlačí
tlačítko.
Hlasování: 14.16
(SN-ČR 43, SN-SR 36, SL 95)
Kdo je proti?
(SN-ČR 0, SN-SR 6, SL 0)
Kdo se zdržel hlasování?
(SN-ČR 2, SN-SR 9, SL 7)
Ze čtyřicet pěti poslanců přítomných
ve Sněmovně národů v české
části hlasovalo čtyřicet tři
pro, nikdo nebyl proti a dva se zdrželi hlasování,
z padesáti dvou poslanců přítomných
ve slovenské části Sněmovny národů
hlasovalo třicet šest pro, šest bylo proti, devět
se hlasování zdrželo. Ze sto dvou poslanců
přítomných ve Sněmovně lidu
bylo devadesát pět pro, nikdo nebyl proti a sedm
poslanců se hlasování zdrželo. Nikdo
hlasování neignoroval.
Vzhledem k tomu, že ve slovenské části
Sněmovny národů bylo dosaženo pouze
třiceti šesti hlasů, návrh zákona
nebyl přijat.
Vzhledem k tomu, že nejsou zde přítomni momentálně
předsedové obou sněmoven, nemohu navrhnout
způsob řešení a budeme muset tento způsob
řešení nesouhlasného usnesení
obou sněmoven řešit při příští
schůzi nebo možná ještě během
dnešního dne.
Konstatuji tedy, že návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
286/1992 Sb., o dani z příjmů, jak byl uveden
v tisku č. 163 a 189 ve znění pozměňovacích
návrhů, nebyl přijat Federálním
shromážděním.
Děkuji oběma zpravodajům za odvedenou práci
a ministru financí ing. Klakovi za přípravu
tohoto návrhu.
Budeme dále pokračovat podle našeho programu.
Dalším bodem programu, jak jsem jej ohlásil
dnes ráno, je:
Bod programu 17: Vládní návrh ústavního
zákona o zániku funkce soudců a skončení
pracovních a služebních poměrů
při zrušení státních orgánů
ČSFR a organizací jimi zřízených
(tisk 136) a návrh usnesení výborů
Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk
192)
Prosím všechny kolegyně a kolegy, aby si uvědomili,
že jde o ústavní zákon a budeme potřebovat
kvorum nejméně čtyřiceti pěti
poslanců zvolených v České republice
a čtyřiceti pěti poslanců zvolených
ve Slovenské republice ve
Sněmovně národů a devadesát
poslanců zvolených ve Sněmovně lidu.
Návrh tohoto ústavního zákona předložila
federální vláda a odůvodní
jej místopředseda federální vlády
pan poslanec Milan Čič, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Místopředseda vláda ČSFR M. Čič:
Vážený pán predsedajúci, vážené
poslankyne, vážení poslanci! Dovoľte,
aby som uviedol tento návrh ústavného zákona
niekoľkými poznámkami.
Vládny návrh ústavného zákona
má priamu súvislosť a nadväznosť
na ústavný zákon o zániku Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky. Rieši niekoľko
okruhov problémov - resp. funkcií - a postavenie
jednotlivých kategórií pracovníkov,
ktorí sú v tomto návrhu uvedení. Ide
jdnak o zánik alebo úpravu zániku funkcií
sudcov Ústavného súdu Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky, funkcií sudcov Najvyššieho
súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
a vojenských sudcov, funkcií prokurátorov
a Generálnej prokuratúry Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky a vojenskej prokuratúry a
ďalej ide o skončenie služobných pomerov
v ozbrojených silách a v ozbrojených bezpečnostných
zboroch, pracovných pomerov štátnych orgánov
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a v organizáciách
nimi riadených.
K 31. decembru 1992 zanikajú sudcovské funkcie s
tým, že sudcom ústavného súdu
patrí poskytnutie platu alebo odstupné podľa
zákona č. 491/1991 Zb., o organizácii ústavného
súdu, t.j. vo výške trojmesačného
platu. Sudcom Najvyššieho súdu ČSFR by
vzhľadom na doživotné menovanie mal byť
vyplatený príspevok vo výške šesťmesačného
platu sudcov. Ide prakticky len o jednomesačný plat,
ktorý ide nad rámec, ktorý sa vypláca
ostatným pracovníkom, napr. aj pri Najvyššom
súde, podľa Zákonníka práce a
kolektívnej zmluvy.
To isté sa má vzťahovať aj na prokurátorov
Generálnej prokuratúry ČSFR a na vyšetrovateľov
tejto prokuratúry. Ostatným kategóriám,
ktoré sú vymenované v článku
1, patrí vyplácanie príslušných
náležitostí podľa zvláštnych
predpisov, hlavne pokiaľ ide o príslušníkov
policajných zborov. Uplynutím 31. decembra 1992
končia aj služobné pomery vojakov z povolania
a policajtov Federálneho policajného zboru a Hradnej
polície.
Návrh ústavného zákona v článku
5 rieši problematiku nárokov pracovníkov, ktoré
nebudú vysporiadané k 31. 12. 1992. Dovolím
si podotknúť, že aj dnes vláda rokovala
o návrhu dohody medzi ČSFR a medzi Českou
republikou a Slovenskou republikou, ktorou by sa mal aplikovať
alebo konkretizovať práve tento článok.
Vláda neuzatvorila rokovanie o tejto dohode práve
z toho dôvodu, aby sme počkali, ako dopadne tento
návrh ústavného zákona vo Federálnom
zhromaždení a okamžite, akonáhle bude
schválený, bude pokra0čovať v rokovaní,
aby bolo možné všetky otázky vyriešiť
na úrovni týchto troch vlád.
Návrh ústavného zákona - to chcem
podčiarknuť - totiž vychádza z ustanovenia
dohovoru Medzinárodnej organizácie práce
o skončení pracovného pomeru z podnetu zamestnávateľa.
Podľa tohto dohovoru má byť pracovníkovi
zabezpečené právo na primeranú výpovednú
lehotu alebo na náhradu škody namiesto nej.
Je vám to známe, vážené panie
poslankyne a vážení páni poslanci, že
ČSFR túto dohodu - resp. dohovor - neratifikovalo.
Aj napriek tomu návrh ústavného zákona
vychádza z jej ducha, aj z konkrétneho usporiadania
týchto pracovno-právnych otázok, vzťahov
a nárokov.
Nakoniec chcem ešte podotknúť, že pracovné
a služobné pomery, ako je to upravené alebo
navrhnuté v tomto ústavnom zákone, končia
právne aj fakticky zvláštnym spôsobom,
bez ohľadu na lehoty, stanovené v príslušných
zákonoch, a to práve tým, že je to stanovené
v ústavnom zákone, ktorý prerokovávame.
Súčasná právna úprava je fakticky
z časových dôvodov nerealizovateľná
a preto vláda ČSFR riešila túto otázku
takým návrhom ústavného zákona.
Ako zástupca navrhovateľa prosím, aby ste tento
návrh ústavného zákona posúdili
a schválili. Ďakujem.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji navrhovateli, místopředsedovi
federální vlády panu Čičovi.
Prosím nyní oba zpravodaje, aby zaujali svá
místa. Za Sněmovnu národů je to pan
Karel Stome, za Sněmovnu lidu pan Lubomír Voleník.
Nevím, kdo z vás se ujme slova. Prosím pana
Voleníka.
Společný zpravodaj výborů SL L. Voleník:
Vážený pane předsedající,
vážení kolegové a kolegyně, vážení
hosté, návrh ústavního zákona,
který vám byl předložen, je vlastně
jednou ze součástí legislativních
dočisťovacích prací souvisejících
s ústavním zákonem o zániku federace,
který jsme přijali minulý týden.
Základní charakteristiku zákonného
návrhu zde přednesl zástupce předkladatele,
místopředseda vlády M. Čič,
s tím, že on se vlastně zmiňoval o návrhu,
který vám byl předložen jako tisk č.
136 - vládní návrh, přičemž
vy jste dostali do lavic návrh ústavně-právních
výborů, který má číslo
192. Ten reflektuje do určité míry připomínky,
které se objevily, jak pokud jde o stanoviska národních
rad, tak dalších výborů Federálního
shromáždění, které tento zákonný
návrh projednávaly, tak pokud jde o připomínky
legislativy.
Návrh výborů ústavněprávních
činí celkovou strukturu zákona, domnívám
se, podstatně přehlednější, než
byl vládní návrh, který jste obdrželi
jako tisk č. 136. Navíc návrh ústavně-právních
zákonů reflektuje i některé skutečnosti,
které se plně neobrazily ve vládním
návrhu. Jsou to zejména některá legislativně
technická upřesnění, ale také
otázky další, které jsou spjaty například
přímo s právy a povinnostmi zaniklých
nebo skončených služebních a pracovních
poměrů, jak je otázka řešena
v článku 4 návrhu ústavněprávních
výborů.
Jinak se návrh ústavně-právních
výborů také vypořádává
se skutečností, že vlastně podle stávající
právní úpravy, jak pokud jde o úpravu
tzv. náležitostí spojených se zánikem
služebních poměrů příslušníků
ozbrojených sil respektive policistů, ozbrojených
sborů policejních, tak pokud jde o odstupné
co se týče ukončení pracovních
poměrů, není umožněno poskytnout
tyto dávky v případě, že služební
nebo pracovní poměr zaniká jinak, než
je uvedeno v určitých zákonech.
Tento ústavní zákon totiž konstruuje
nové skutečnosti, z jejichž důvodů
zaniká pracovní poměr, to je zánik
přímo ze zákona.
Proto v tomto návrhu je vytvořena určitá
alternativa právě pro poskytnutí určitých
dávek spojených s ukončením služebního
nebo pracovního poměru, i pokud dojde k zániku
pracovního nebo služebního poměru právě
ze zákona.
Otázky jsou řešeny přímo v ustanovení
článku 3 odstavci 3, 4 a 5, kde pokud jde o vojáky,
se hovoří, že jim přísluší
náležitosti jako při zániku služebního
poměru, jako při zrušení počtu
ozbrojených sil nebo reorganizaci. A je tu odkaz na zákonné
ustanovení, které tuto otázku upraví.
pokr.zprav.SL Voleník
Co se týče policistů, tam se hovoří,
že mají nároky jako při skončení
služebního poměru v důsledku organizačních
změn. Pokud jde o pracovníky, kterým končí
pracovní poměr, náleží jim odstupné
podle zvláštního zákona stejně,
jako kdyby jim pracovní poměr skončil výpovědí
danou organizací v důsledku zrušení
nebo přemístění organizace nebo její
části.
Další otázka, která je nová proti
vládnímu návrhu, je otázka spojená
s tím, že určité služební
poměry, respektive pracovní poměry zanikají
uplynutím dne 31. 12. 1992, tudíž to je otázka
spojená právě s datem spojeným se
zánikem České a Slovenské Federativní
Republiky již zmíněným ústavním
zákonem o zániku federace. Tam je provedena nová
konstrukce, pokud jde o služební poměry vojáků,
respektive služební poměry policistů,
že služební poměr sice končí,
ale náleží určitému příslušníku
ozbrojených sborů určité náležitosti,
respektive nároky podle zvláštních předpisů,
ale pouze v tom případě, pokud by podle zákona
České republiky nebo zákona Slovenské
republiky se tito příslušníci nestali
dnem
1. ledna příslušníky ozbrojených
sil některé z republik. Čili v tom okamžiku,
pokud se stanou příslušníky ozbrojených
sil některé z republik k 1. lednu příštího
roku, nenáleží jim ty náležitosti
a má se za to, že je to určitá právní
fikce, že služební poměr nadále
pokračuje.
Otázka obdobná je konstruována i pokud jde
o pracovní poměry pracovníků státních
orgánů a organizací uvedených v článku
1. V tom článku prvním je právě
provedena specifikace určitých orgánů
a organizací v souladu s již přijatými
ústavními zákony. Je to ústavní
zákon o zániku federace a ústavní
zákon o vypořádání a rozdělení
federálního majetku. Tam je ta fikce obdobná.
Konečně změny, k nimž došlo při
jednání ústavně-právních
výborů. Tam jsme došli k závěru,
že jak soudcům Ústavního soudu České
a Slovenské
Federativní Republiky, tak soudcům Nejvyššího
soudu České a Slovenské Federativní
Republiky, jejichž funkce zanikne k 31. 12. 1992, by měl
náležet příspěvek ve výši
šestinásobku jejich platu. Tam jsme to sjednotili,
byť původně bylo argumentováno tím,
že soudcům Nejvyššího soudu České
a Slovenské Federativní Republiky byl příspěvek
ve výši šestinásobku měsíčního
platu poskytnut právě proto dvakrát vyšší
než příspěvek soudcům Ústavního
soudu z toho titulu, že soudci Nejvyššího
soudu jsou jmenováni doživotně, kdežto
funkční období soudců Ústavního
soudu je pouze sedmileté, čili časově
omezené.
To jsou asi ty nejpodstatnější změny,
k nimž došlo a jež obsahuje návrh usnesení,
jak vám byl předložen výbory ústavně-právními.
Domnívám se, že nic nebrání tomu,
aby se pan zástupce předkladatele s tímto
návrhem ústavně-právních výborů
ztotožnil, neb i při jednání ústavně-právních
výborů byly všechny tyto návrhy plně
akceptovány tam přítomným zástupcem
předkladatele, jímž byl předseda
Nejvyššího soudu České a Slovenské
Federativní Republiky pan dr. Motejl.
S ohledem ke všem skutečnostem, které jsem
zde řekl a které ještě podstatným
dílem doplní můj kolega zpravodaj Sněmovny
národů pan dr. Stome, vám doporučuji
tento návrh ústavního zákona k přijetí
už proto, že vlastně tímto návrhem
ústavního zákona umožňujeme skutečně
čestně se vypořádat se všemi
závazky, které federace má, jak vůči
příslušníkům ozbrojených
sborů, tak vůči pracovníkům
státních orgánů a organizací,
jichž se návrh ústavního zákona
týká a jejichž služební, respektive
pracovně právní vztahy upravuje. Děkuji
vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Já také děkuji
společnému zpravodaji Sněmovny lidu poslanci
Voleníkovi za velmi obsáhlou zprávu k návrhu
ústavního zákona, který má
pouze pět článků.
Poprosím nyní společného zpravodaje
Sněmovny národů pana poslance Stomeho, aby
se ujal své role.
Společný zpravodaj výborů SN K. Stome:
Pane předsedající, dámy a pánové,
poslankyně a poslanci, vážení hosté,
máme před sebou vládní návrh
zákona pod č. 136 původního tisku,
který byl samozřejmě podroben proceduře
ve Federálním shromáždění,
a tato procedura mu vtiskla určité změny.
Je mou povinností jako zpravodaje vás seznámit
se stanovisky jednak národních rad a jednak jednotlivých
výborů tohoto parlamentu.
Tedy Česká národní rada vyslovila
souhlas s vládním návrhem, s doporučením,
aby tento původní návrh tisku 136 byl uveden
do souladu se zákonem č. 195/1991 Sb., o odstupném.
Ústavně-právní výbor Národní
rady Slovenské republiky vyslovil souhlas, další
výbory tohoto sboru návrh neprojednaly, respektive
projednání původně odložily.
Výbory sociální, finanční a
rozpočtové, branné a bezpečnostní
a hospodářské tohoto Federálního
shromáždění vyslovily souhlas a doporučily
přijetí. Výbor pro životní prostředí
doporučil dopracovat podle připomínek legislativy
Kanceláře Federálního shromáždění.
Ale toto všechno se stalo předmětem jednání
ústavně-právního výboru jako
garančního podruhé a výsledkem toho
je tisk 192, který máte před sebou.
Nesporně nás musí zarazit větší
rozsah tohoto tisku, podle kterého se bude jednat, tohoto
podkladového tisku 192, a to je důsledek toho, že
bylo přihlédnuto k oněm připomínkám,
o kterých jsem hovořil předtím. A
nemůže nám uniknout, že v podstatě
návrh upravuje tři skupiny lidí: Především
jsou to soudci a prokurátoři jednak Ústavního,
jednak Nejvyššího federálního soudu
a soudů vojenských a jednak prokurátorů
a vyšetřovatelů Generální prokuratury
federální a vojenských prokuratur.
Druhá skupina jsou služební a pracovní
poměry v ozbrojených silách a v ozbrojených
bezpečnostních sborech federálních
a třetí v organizacích napojených
na státní rozpočet federace a ve státních
organizacích v působnosti federace.
Podle toho článek 2 hovoří o zániku
funkcí soudců a prokurátorů, jak jsem
je vymezil, dnem 31. 12. 1992, o zániku služebních
poměrů vojáků z povolání,
o služebních poměrech policistů a pracovních
poměrech pracovníků státních
orgánů a organizací. Přitom tyto dvě
jmenované skupiny mají vždycky výjimku,
že to neplatí, pokud podle zákona České
republiky nebo Slovenské republiky se tito občané
stávají buďto vojáky z povolání
nebo policisty nebo pracovníky atd. atd. organizací,
které jsou adekvátní těm federálním,
které zanikají.
V důsledku toho těm, na které se nevztahuje
"to neplatí", tak bylo třeba nějakým
způsobem upravit to, čemu bychom řekli jejich
zabezpečení za situaci, za kterou nemohou. Proto,
jak říkal pan kolega Voleník, byly srovnány
úrovně soudců Ústavního soudu
a soudců Nejvyššího soudu na příspěvek
šestinásobku platu, vojákům z povolání
bylo vysloveno obdobné zajištění jako
při snižování počtu ozbrojených
sil nebo při reorganizaci, a u policistů jako když
jde o organizační změny.
Ostatním pracovníkům jsou zachovány
nároky, jako by šlo o výpověď z
důvodu zrušení nebo přemístění
organizace nebo její části. U všech
těchto náležitostí, příspěvků
a nároků a odstupných je uvedeno, že
musí být vyplaceny nepojzději do 31. prosince
1992. Samozřejmě se budete ptát - a co se
stane, když tomu tak nebude. Proto je zde článek
4, který hovoří o tom, že bude zřízena
komise, a to dohodou mezi českou a slovenskou vládou,
která se tímto bude zabývat. Ústavně-právní
výbor se pokusil způsobem, který by neodporoval
mezinárodním dohodám a vnitrostátnímu
právu československému vyřešit
tuto v zákoně nepředvídanou situaci,
a dospěl k závěru i po poradě expertních
komisí, že toto řešení je ústavně
průchodné a sociálně únosné.
Jako zpravodaj Sněmovny národů doporučuji,
abyste pro vládní předlohu ve znění
tisku 192 zvedli své ruce a dali jí svůj
hlas. Děkuji.