Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Buzalkovi za
podrobnou genezi vývoje tohoto návrhu, který
máme pod tiskem 190. Jediným přihlášeným
do diskuse zatím je pan poslanec Karol Stome.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
dámy a pánové, vážení
hosté, moje připomínka je spíš
legislativně technického charakteru a já
bych vás poprosil, abyste si v tisku 161 nalistovali stranu
5 § 6 a v § 6 věnovali pozornost liteře
a). Tato litera zní v původním vám
předloženém textu: "Celní kontrole
nepodléhá zboží dovážené,
vyvážené a přepravované v tranzitu
v osobním zavazadle představiteli jiných
států a ostatními osobami, které požívají
výsady a imunity podle mezinárodního práva."
Textace tohoto písmena se opírá o mezinárodní
dohody a v podstatě proto došlo ke změně
celního zákona, jak vyšel naposled v úplném
znění. Nicméně osobní zavazadlo
je pojem, který v československém právu
je upraven dopravními předpisy, čili subpředpisy.
Rozumí se tím prakticky za určitých
okolností pouze to, co držíte v ruce. Tím
bychom se dostali do nepříjemné situace,
pokud by si někdo převážel nějakou
techniku, dokonce jenom v tranzitu, že by musel skládat
celní jistotu apod.
Proto navrhuji, aby písmeno a) znělo tak, jak zní
až do slov "v tranzitu", "v osobním"
se vyškrtlo a napsalo se "jako zavazadla představitelů
jiných států a ostatních osob, které
požívají výsady a imunity podle mezinárodního
práva". Takže celá litera a) by zněla:
" Celní kontrole nepodléhá", jako
návětí a vlastní litera a), "
zboží dovážené, vyvážené
a přepravované v tranzitu jako zavadla představitelů
jiných států a ostatních osob, které
požívají výsady a imunity podle mezinárodního
práva."
Domnívám se, že to bude přesněji
vystihovat původní text, od kterého je tento
odvozen. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Stomemu. Předpokládám,
že návrh předal písemně.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy
k návrhu novely celního zákona? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Rozpravu považuji za ukončenou.
předs. Šedivý Prosím nyní všechny
poslance, kteří se nacházejí v přilehlých
místnostech, nechť se dostaví do sněmovny,
abychom mohli tento návrh zákona, návrh novely
celního zákona ukončit hlasováním
a mohli bychom s čistým stolem přistoupit
k dalším bodům dnešního programu.
Poprosím v této přestávce pana kolegu
Jančáryho, jestli nám může sdělit,
za jak dlouho budou připraveny pozměňovací
návrhy. Za půl hodiny ještě? K návrhu
celního zákona byl přednesen pouze jeden
jediný pozměňovací návrh, který
přednesl poslanec Stome. Myslím si, že ho nemusíme
dávat písemně, protože byl poměrně
velmi jednoduchý a vyjádření navrhovatele
i zpravodajů bude zřejmě jednoznačné.
Prosím ještě ostatní kolegy a kolegyně,
kteří se zdržují v budově Federálního
shromáždění, nechť se laskavě
dostaví do sněmovny, abychom mohli hlasovat. Při
tomto návrhu zákona platí zákaz majorizace,
musíme tedy mít patřičné kvorum
jak v české, tak ve slovenské části
Sněmovny národů. Sněmovna lidu je
již usnášeníschopna. Zvláště
vyzývám poslance slovenské části
Sněmovny národů, aby se dostavili do sálu,
abychom mohli hlasovat.
Sněmovna národů ve slovenské části
stále ještě není schopna hlasování.
Znovu žádám poslance a poslankyně, aby
se dostavili do jednacího sálu, abychom mohli hlasovat
o návrhu výborů hospodářských,
který máme uveden v tisku 190 a v tisku 191. Znovu
upozorňuji, že jde o zákon i o pozměňovací
návrh zákona, kde platí zákaz majorizace,
tudíž potřebujeme příslušná
kvora.
(Ačkoliv opět zvoním jako zvoník od
Matky Boží, není to zřejmě nic
platné. Poprosím službu, jestli nevidí
ještě nějaké poslance v jídelně,
aby je případně přivolala.)
Mohu vám oznámit, že ve slovenské části
Sněmovny národů bylo registrováno
čtyřicet čtyři poslanců, v
české části Sněmovny národů
padesát pět a ve Sněmovně lidu sto
devět poslanců podle údajů z prezence,
tudíž ještě nějací kolegové
se zcela určitě pohybují po budově
nebo v jejím okolí.
Nyní vás požádám, dámy
a pánové, abyste se posadili, zkusíme hlasovat
o pozměňovacím návrhu, který
přednesl pan poslanec Karol Stome. Návrh přednese
pan poslanec, zpravodaj Švrček.
Společný zpravodaj výborů SN Z. Švrček:
Ještě jednou zopakuji § 6 písm. a), kde
pan poslanec Stome navrhuje za slovy "v tranzitu" škrtnout
slova "osobním" a text upravit takto: "Jako
zavazadla představitelů jiných států
a ostatních osob, které požívají
výsady a imunity podle mezinárodního práva."
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý:
Prosím navrhovatele o stanovisko, pan ministr Klak má
slovo.
Ministr financí ČSFR J. Klak: Navrhovatel souhlasí
s tímto pozměňovacím návrhem.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji. Prosím o stanovisko
zpravodaje Švrčka.
Společný zpravodaj výborů SN Z. Švrček:
Jako zpravodaj Sněmovny národů po dohodě
s panem navrhovatelem, jehož slova jste slyšeli, doporučuji
přijmout.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: A nyní zpravodaj Sněmovny
lidu, poslanec Buzalka.
Společný zpravodaj výborů SL V. Buzalka:
Ja tiež odporúčam prijať.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji vám, budeme tedy
hlasovat o návrhu, který přednesl poslanec
Stome a který nyní předložil poslanec
Švrček, zpravodaj výborů Sněmovny
národů.
Budeme hlasovat společně. Pane poslanče,
považuji za těžko omluvitelné, že
se zvednete ještě před hlasováním.
Pane poslanče Repaský, kdybyste byl tak laskav a
sedl si na svoje místo.
Obě sněmovny jsou usnášeníschopné.
Budeme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu
poslance Stomeho.
Prosím ty poslance, kteří jsou pro tento
návrh, nechť zvednou ruku a stlačí tlačítko.
Hlasování: 11.16
(SN-ČR 47, SN-SR 38, SL 94) Děkuji.
Kdo je proti?
(SN-ČR 0, SN-SR 1, SL 0) Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování?
(SN-ČR 0, SN-SR 0, SL 1) Děkuji.
Ze čtyřiceti sedmi přítomných
poslanců v české části Sněmovny
národů hlasovalo čtyřicet sedm pro,
nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel hlasování,
nikdo neignoroval. Ze čtyřiceti jednoho přítomných
poslanců ve slovenské části Sněmovny
národů třicet osm pro, jeden proti, nikdo
se nezdržel, dva poslanci hlasování ignorovali.
Ve Sněmovně lidu z devadesáti pěti
přítomných devadesát čtyři
pro, nikdo proti, jeden poslanec se zdržel hlasování.
Tento návrh byl přijat oběma sněmovnami.
Budeme nyní hlasovat o návrhu zákona jako
celku, protože jiné pozměňovací
návrhy podány k věci nebyly.
Prosím nyní ty poslance, kteří jsou
pro návrh novely celního zákona, nechť
zvednou ruku a stlačí tlačítko.
Hlasování: 11.18
(SN-ČR 47, SN-SR 38, SL 97) Děkuji.
Kdo je proti?
(SN-ČR 0, SN-SR 0, SL 0) Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování?
(SN-ČR 0, SN-SR 2, SL 0) Děkuji.
Konstatuji, že ze čtyřiceti sedmi přítomných
poslanců v české části Sněmovny
národů hlasovalo čtyřicet sedm pro,
nikdo proti, nikdo se nezdržel a nikdo samozřejmě
neignoroval. Ze čtyřiceti jednoho přítomných
poslanců ve slovenské části Sněmovny
národů hlasovalo třicet osm pro, nikdo nebyl
proti, dva se zdrželi hlasování, jeden poslanec
ignoroval.
Z devadesáti sedmi přítomných poslanců
ve Sněmovně lidu bylo devadesát sedm pro.
Konstatuji, že po souhlasném usnesení obou
sněmoven Federální shromáždění
ČSFR schválilo novelu celního zákona.
Děkuji oběma zpravodajům, děkuji ministru
Klakovi jako zástupci navrhovatele.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 108, SL
č. 139, SN č. 144)
Bohužel, ještě nemůžeme hlasovat
o návrhu zákona o dani z příjmu, protože
ještě není připraven soubor pozměňovacích
návrhů. A zatím, bohužel, není
ani přítomen zástupce předkladatele
vládního návrhu zákona, kterým
se zrušuje Československá akademie věd.
Budu tedy nucen vyhlásit přestávku do 11.
45 hodin, protože pan místopředseda vlády
Baudyš se dostaví v té době. Do tři
čtvrtě na dvanáct vyhlašuji přestávku.
Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Přestože sněmovny
nejsou schopné usnášení, zahájíme
odpolední jednání. Budeme pokračovat
v programu, jak jsem jej ohlásil při zahájení
dnešního dne 6.společné schůze
Federálního shromáždění.
Budeme projednávat vládní návrh zákona,
kterým se zrušuje Československá akademie
věd a upravuje způsob vypořádání
majetkových a jiných práv, jak je to uvedeno
v tisku 138, a zároveň návrh usnesení
Sněmovny lidu a Sněmovny národů, který
je uveden v tisku 182.
Bod programu 12: Vládní návrh zákona,
kterým se zrušuje Československá akademie
věd a upravuje způsob vypořádání
majetkových a jiných práv (tisk 138)
Vládní návrh tohoto zákona odůvodní
místopředseda vlády pan Antonín Baudyš.
Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády ČSFR A. Baudyš:
Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, federální vláda vám
předkládá návrh zákona, kterým
se zrušuje Československá akademie věd
a upravuje způsob vypořádání
majetkových a jiných práv. Tento zákon
bezprostředně navazuje na zákon č.
164/1990 Sb., který ve svém článku
3 omezil existenci ČSAV datem 31. 12. 1992. V ČNR
byla nástupnická organizace určena zákonem
č. 294/1992 Sb., o Akademii věd České
republiky. Slovenská republika obdobné určení
dosud neprovedla.
Vážení páni poslanci, paní poslankyně,
zákon, který dnes na svém zasedání
projednáváte - tisk 138
- se ve svém prvním paragrafu omezuje na zrušení
ČSAV. V dalších ustanoveních pak řeší
vypořádání majetku této instituce,
mimo jiné i vzhledem k tomu, že integrální
součástí ČSAV byla Slovenská
akademie věd, vychází při dělení
majetku z územního principu. U majetkových
práv nehmotné povahy je tento princip dále
doplněn o přechod závazků podle zvláštních
předpisů a má se na mysli zejména
autorský zákon, zákon o vynálezech
a objevech a zákon o ochranných známkách.
Toto ustanovení má v první řadě
zamezit jakémusi druhému znárodnění
duševního vlastnictví autorů, tedy občanů.
Poslední ustanovení tisku 138 ruší právní
předpisy, které upravují vznik a postavení
ČSAV.
Jsem plně přesvědčen o tom, že
přes to, že tento zákon nikterak nesouvisí
s rozpadem našeho společného státu a
pouze shodou okolností je projednáván v tomto
časovém období, přispěje k
hladkému vypořádání federálního
majetku.
Na závěr bych chtěl říci, že
s pozměňovacími návrhy přednesenými
oběma zpravodaji plně souhlasím. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Já také děkuji.
Zpravodajové své návrhy ještě
nepřednesli. Poprosím paní poslankyni Hykovou
a pana poslance Marcela Mihalika, aby zaujali své místo
a aby přednesli své zpravodajské zprávy
k návrhu zákona o zrušení ČSAV.
Paní poslankyně Hyková je společnou
zpravodajkou výborů Sněmovny lidu a ujme
se slova jako první.
Společná zpravodajka výborů SL B.
Hyková: Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, vážení hosté, dovolte, abych
vám jako společná zpravodajka výborů
Sněmovny lidu přednesla zprávu k vládnímu
návrhu zákona, kterým se zrušuje Československá
akademie věd a upravuje způsob vypořádání
majetkových a jiných práv - parlamentní
tisk 138 - ve znění navrženém ústavně-právními
výbory - parlamentní tisk 182.
Nepokládám za potřebné rozvádět,
proč byl tento návrh zákona předložen.
Jak se již zmínil pan místopředseda
vlády, potřeba vydat tento zákon, kterým
by byla zrušena Československá akademie věd
a současně stanovena pravidla pro dělení
jejího majetku, podle mého názoru není
vyvolána jen tím, že zákon č.
164/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon č. 54/1963 Sb., o Československé
akademii věd, omezil její existenci datem 31. 12.
1992, ale dnes i tím, že byl schválen zákon
o zániku České a Slovenské Federativní
Republiky.
Vládní návrh zákona, tj. tisk 138,
projednaly dne 17. listopadu tohoto roku výbory sociální
a výbory finanční a rozpočtové
sněmoven Federálního shromáždění.
Tyto výbory vyslovily s předloženým
vládním návrhem zákona souhlas beze
změn a doporučují Sněmovně
lidu a Sněmovně národů projednat a
schválit návrh zákona v navrhovaném
znění.
Vládním návrhem zákona se zabývaly
též výbory České národní
rady a Národní rady Slovenské republiky.
Výbory České národní rady,
tj. ústavně-právní, pro právní
ochranu a bezpečnost, rozpočtový, pro sociální
politiku a zdravotnictví doporučují sněmovnám
Federálního shromáždění,
aby vládní návrh zákona - tisk 138
- schválily. Ústavně-právní
výbor České národní rady doporučil
stanovit účinnost ke dnem 31. prosince 1992.
Zprav. posl. Hyková To je změna § 4. Ústavně-právní
výbory doporučují ponechat § 4 v navrhovaném
znění. Výbor ústavně-právní,
výbor národně hospodářský
a rozpočtový, výbor pro vzdělání,
vědu a kulturu Národní rady SR v listopadových
schůzích vyslovily souhlas s vládním
návrhem zákona, kterým se zrušuje ČSAV
a upravuje způsob vypořádání
majetkových a jiných práv (tisk 138), ovšem
doporučily sněmovnám Federálního
shromáždění jeho přijetí
s určitými pozměňovacími návrhy.
Zejména se tyto pozměňovací návrhy
týkaly majetkových práv nehmotné povahy.
Navrhly vyčlenit z původně navrženého
§ 2 odst. 1 a 2 majetková práva nehmotné
povahy, která zahrnují průmyslová
práva a práva k duševnímu vlastnictví.
Ústavně-právní výbory Sněmovny
lidu a Sněmovny národů se vládním
návrhem zabývaly na třech schůzích,
to je dne 19. 11., 26. 11. a včera 1. 12. 1992. Tyto výbory
po projednání provedly v textu některé
legislativně technické úpravy.
Např. v § 1 a v § 3 nahrazují text "ke
dni" textem "uplynutím dne". V § 2
odst. 1, 2 a 4 v souladu s vyhláškou č. 199/1988
Sb., o hospodaření s národním majetkem,
upravit text "s nimiž hospodaří"
na text "s nímž nebo k němuž má
právo hospodaření".
Dále akceptovaly připomínky výborů
Národní rady SR, které jsou obsaženy
již v tisku 182, pokud jde o úpravu majetkových
práv nehmotné povahy. Tyto otázky byly rovněž
posouzeny na expertních poradách, s jejichž
výsledky byli seznámeni poslanci výborů
ústavně-právních obou sněmoven
dne 1. 12. 1992.
Poslanci těchto výborů se shodli na tom,
aby řešení právní úpravy
majetkových práv nehmotné povahy obsažené
v tisku 182 bylo dále upraveno takto: paragraf 2 odst.
3 zní (to je změna, kterou navrhují ústavně-právní
výbory v tisku 182): "majetková práva
nehmotné povahy se převádějí
na základě smlouvy podle zvláštních
předpisů". Oproti tisku 182 se vypouštějí
slova "s přihlédnutím na území,
kde vznikla".
Důvodem pro tuto úpravu byla jednak stanoviska výborů
Národní rady SR, ale také to, že úpravě
těchto vztahů je třeba ponechat smluvní
volnost. Majetková práva nehmotné povahy
zahrnující průmyslová práva
a práva k duševnímu vlastnictví se řídí
zvláštním právním režimem
založeným na smluvních vztazích jednotlivých
právních subjektů.
Závěry z expertní porady, které se
účastnili též poslanci výborů
ústavně právních a odborníci
z oblasti teorie a praxe, byly projednány - jak už
jsem se zmínila - včera, to je dne 1. 12. 1992,
a doporučeny oběma sněmovnám k přijetí
ve znění, jak jsem je uvedla.
Další formální úpravy legislativně
technického charakteru se opět týkají
§ 2 odst. 1, 2 a 4, to je toho, že slovo "má"
se nahrazuje slovem "přísluší"
a v odstavci 4 se slova "Československá akademie
věd" nahrazují slovy "Československé
akademii věd". Jde tedy o legislativně technické
úpravy, které doporučuji přijmout
bez rozpravy.
Slyšeli jste kladné stanovisko i předkladatele,
který souhlasí s úpravou, kterou provedly
ústavně-právní výbory obou
sněmoven. Na základě toho doporučuji
jako společná zpravodajka výborů Sněmovny
lidu přijmout vládní návrh zákona,
kterým se zrušuje Československá akademie
věd a upravuje způsob vypořádání
majetkových a jiných práv obsaženém
v tisku 182 spolu s úpravou v § 2 odst. 1, 2 a 4,
s nimiž jsem vás podrobně seznámila.
Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Já také děkuji.
Společným zpravodajem Směmovny národů
je poslanec Marcel Mihalik. Prosím ho, aby se ujal slova.
Společný zpravodaj výborů SN M. Mihalik:
Ako spravodajca za Snemovňu národov vo výbore
ústavno-právnom by som doplnil svoju kolegyňu
dr. Hykovú, ktorá jednotlivé pozmeňovacie
návrhy dosť podrobne rozobrala, len v nasledujúcom
momente. Ide o bod 3, ako ho máte predložený
v návrhu k tlači 182, teda to je tlač v znení
výborov ústavno-právnych. Ide o danú
vetu, ktorá pôvodne znela: "Majetkové
práva nehmotnej povahy sa prevádzajú na základe
zmluvy podľa zvláštnych predpisov s prihliadnutím
na územie, kde vznikli."
Včera, s ohľadom na znenie tohto odseku, sedela komisia.
Trochu vás budem informovať o genéze tejto
problematiky a dovolím si vysloviť nasledujúcu
terminológiu: Slovenská strana sa snažila argumentovať
tým, že na majetkové práva, ktoré
sú nehmotnej povahy, by sa nemal vzťahovať územný
princíp, ktorý bol pôvodne zakomponovaný,
aj v tlači 182 je ešte zakomponovaný, aj keď
jeho podoba je v tomto smere dosť deklaratívna. Citujem
znova: "S prihliadnutím na územie, kde vznikla",
aj keď zrejme v kontexte samotnej problematiky by sa tieto
veci riešili už v rámci novej filozofie autorského
práva, resp. patentu, nie na základe územného
princípu, pretože dnes už neplatí tzv.
národný majetok, ako to bolo do roku 1989. Slovenská
strana sa predsa len tejto formulácie bála a po
spoločných konzultáciách expertnej
komisie sme nakoniec pristúpili k tomu, aby sa posledná
pasáž zmienenej vety zmieneného odseku prečiarkla.
Vlastne by išlo o citáciu, ako o nej hovorila dr.
Hyková: "Majetkové práva nehmotnej povahy
sa vykonávajú na základe zmluvy podľa
zvláštnych predpisov." Zvláštne predpisy
sú tie, o ktorých hovorila aj dr. Hyková,
aj zástupca navrhovateľa pán podpredseda Baudyš,
teda zákon o ochranných známkach, vynálezoch,
priemyselných vzoroch atď.
Tu by som sa rád zmienil o problematike na základe
zmluvy. O akú zmluvu by asi išlo. Ide o to, že
zmluva by vychádzala z princípov a filozofie ústavného
zákona o delení majetku. Pre orientáciu vám
prečítam, o čo by tu išlo. Týka
sa to predovšetkým článku 7 tohto ústavného
zákona. Dovolím si ho citovať:
"Spolu s majetkom, uvedeným v článku
2" - tam je špecifikácia, podľa akého
princípu, ktorý majetok by sa delil - "prechádza
na príslušné štátne orgány
a organizácie Českej republiky a Slovenskej republiky
aj s týmto majetkom spätá agenda, príslušná
časť archívu, poznatkové fondy a dokumentácia
priemyselného a iného duševného vlastníctva."
To je vlastne jadro veci.
Na tento článok 7 je viazaný odsek 1 v článku
12 zmieneného ústavného zákona. Citujem:
"Do zániku Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky uzatvoria Česká republika a Slovenská
republika dohodu, predmetom ktorej je hlavne záväzok
prevzatia tohto ústavného zákona do právnych
poriadkov nástupníckych štátov ku dňu
zániku ČSFR a spoločný výklad
tohto ústavného zákona oboma stranami dohody.
Jej súčasťou je aj dohoda o zachovaní
celistvosti dokumentácie, uvedenej v článku
7 - vo zvláštnych prípadoch záujmu o
jej ďalšie využitie - a dohoda o tomto využití
Českou republikou a Slovenskou republikou za rovnakých
podmienok." Teda prípadná dohoda, ktorá
bude súvisieť s riešením a využívaním
duševného vlastníctva, sa bude aj v súvislosti
s ČSAV odvíjať od týchto princípov.
To je pre slovenskú stranu akceptovateľné a
myslíme si, že takáto úprava zmieneného
odseku 3 v § 2 zodpovedá aj pripomienkam, ktoré
mal k tomuto zákonu predovšetkým ústavno-právny
výbor Národnej rady Slovenskej republiky a národohospodársky
a rozpočtový výbor Národnej rady Slovenskej
republiky. Naviac si ešte proti pôvodnému návrhu
- myslím tlač 138 - môžeme všimnúť,
že v § 2 ods. 4 sa rieši aj otázka majetku
ČSFR, s ktorým má právo hospodáriť
ČSAV.
Dá sa povedať, že filozofia tohto odseku tiež
vychádza z doplnku ústavno-právneho výboru
Národnej rady Slovenskej republiky. V tomto smere s ohľadom
na to, čo som uviedol, odporúčam tento návrh
zákona s tými zmenami a doplnkami, s ktorými
sa stotožnila aj moja kolegyňa spravodajkyňa
dr.Hyková.