Poslanec SN P. Delinga: Vážený pán predsedajúci,
vážené panie poslankyne, páni poslanci,
vážení hostia! Prepáčte, že
sa budem zaoberať problematikou, ktorá možno
na prvý pohľad vzbudzuje iné domnienky alebo
iné intuície, ale keď sa na ňu pozriem
z pohľadu ekonomiky, ale hlavne z pohľadu ekológie
a vo väzbe na daňovú politiku a keď vám
vysvetlím niektoré ekonomické väzby,
určite sami začnete premýšľať,
že v niečom pravda je.
V tom kontexte chcem podať aj návrh na doplnenie uznesenia
ústavno-právnych výborov a ospravedlňujem
sa, že som tak neurobil už skôr, ale moja neprítomnosť
pre chorobu mi v tom zabránila. Aj naša poľnohospodárska
komisia pri hospodárskom výbore ma v tom podporí.
O čo ide. Minulý parlament schválil spotrebnú
daň z vína vo výške sedem korún
osemdesiat halierov za jeden liter. Pestovatelia vínnej
révy a výrobcovia vína považujú
túto daň - keď sa to povie slušne - za
totálne nekresťanskú. A keď si to dáme
do kontextu s tým, čo znamená lacné
víno zo zahraničia, tak asi ťažko budeme
vedieť konkurovať dovozu v tejto situácii - pri
siedmich korunách osemdesiatich halieroch spotrebnej dane
za liter.
Chcem preto skutočne odôvodniť, že táto
daň, ktorá teraz figuruje v tomto zákone,
vlastne spôsobí v priebehu jedného až
dvoch rokov absolútnu likvidáciu vinohradníctva,
hlavne na Slovensku v oblastiach, kde je vinohradníctvo
tisíc rokov nielen základom hroznového vína
ako spotreby, ale je základom ekológie, obrábania.
Veď vínna réva je jednou z plodín, ktoré
vyprodukujú najviac zelenej hmoty za vegetačné
obdobie! Je to asi sto až sto dvadsať ton zelenej hmoty
z jedného hektára v priebehu štyroch mesiacov.
Tí, ktorí ekológii rozumejú, musia
povedať, že to sú vlastne pľúca tohto
regiónu, pretože vínna réva nám
svojou asimiláciou ozdravuje životné prostredie.
Náklady na zakladanie vinohradov sú v súčasnosti
také vysoké, že sú nezvládnuteľné.
V regióne Malých Karpát dnes stúpajú
tieto náklady do výšky 350 tisíc korún
za jeden hektár.
V súčasnosti je odbyt takmer nulový a jeho
rentabilita je mínusová, pretože tridsaťštyripercentná
odbytová daň, ktorá v súčasnosti
platí, tlačí odbytovú cenu vína
pri súčasnom pomere kúpyschopnosti nášho
obyvateľstva na hodnotu okolo dvadsať korún.
A keď si odčítame šesť korún
osemdesiat halierov, čo činí z dvadsiatich
korún tridsaťštyri percent, vidíme, že
dvanásť korún dvadsať halierov zostáva
pestovateľovi vína. Pritom sa súčasné
náklady pohybujú medzi dvanástimi až
trinástimi korunami. Teda pestovateľ vína nemá
z tejto plodiny takmer nijaký zisk, nehovoriac o tom, že
by sa tým uživil alebo uhradil dané náklady.
Keď premietneme v budúcom roku daň z pridanej
hodnoty do výrobných nákladov, znamená
to, že pestovatelia vínnej révy musia absorbovať
dvadsaťtripercentnú daň z pridanej hodnoty
pri všetkých nákladoch, ktoré budú
spotrebovávať, túto dvadsaťtripercentnú
daň musia premietnuť rovnako aj do odbytu a keď
pridáme hodnotu sedem korún osemdesiat halierov,
vychádza nám, že jeden liter vína bude
v nákladoch obnášať dvadsaťsedem
korún tridsaťpäť halierov. Kto bude chcieť
kupovať bez zisku víno za dvadsaťsedem korún
tridsaťpäť halierov z odbytu, keď ho nechce
kupovať dnes za dvadsať korún?
Takéto daňové zaťaženie predstavuje
päťdesiatdva percent z ceny vína. Je to také
vysoké daňové zaťaženie, že
vzhľadom k zahraničnej konkurencii skutočne
tí pestovatelia vínnej révy, hlavne v regióne
Malých Karpát, musia odstúpiť od tejto
kultúry a zanechať tieto priestory burine alebo niečomu,
čo tam skutočne nechceme.
Keby sme chceli prerobiť naše vinohrady na stolové
hroznové víno alebo na šťavy, tak len
pri hrubom prepočte na jeden hektár to znamená
investície asi štyristo tisíc korún,
čo pri dvadsiatich tisícoch hektárov vinohradov
predstavuje osem miliárd korún.
Toľko nikto v súčasnosti v podnikovej sfére
nemá a tento štát mu ich nedá. Dostávame
sa tým, či chceme alebo nechceme, do kolotoča.
Keď zostane takéto daňové zaťaženie,
zlikviduje naše vinohradníctvo - a tým veľmi
významné ekologické investície - nielen
na Slovensku, ale v malom množstve aj v Českej republike.
Preto podávam návrh na doplnenie uznesenia výborov
finančných a rozpočtových Snemovne
ľudu a Snemovne národov k vládnemu návrhu
zákona č. 213 z roku 1992 Zb., a to v § 37,
položka 2 204 révové vína, podľa
§ 35 ods. 1 písmeno a) a ods. 2 na úpravu sadzby
zo sedem korún osemdesiat halierov na päť korún
päťdesiat halierov na jeden liter, čím
by sa v podstate dostala daňová zaťaženosť
a odbytová cena vína zhruba na úroveň
o desať percent vyššiu, než je v roku 1992.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem, pán poslanec. Prosím,
aby ste podali pozmeňovací návrh písomne.
Kto chce ďalej vystúpiť v rozprave? Nikto.
Vyhlasujem rozpravu za ukončenú.
Udeľujem záverečné slovo ministrovi
financií pánovi Klakovi.
Ministr financí vlády ČSFR J. Klak: Dovolím
si reagovat jen na to, co zaznělo od pana poslance, to
je na snížení sazby o víc než dvě
koruny na jeden litr u vína.
Myslím si, že argumentace, která tu byla přednesena
ke snížení sazby zhruba o dvě koruny,
je úzce specifická. Dnes v dani z obratu platí
skutečně daňové zatížení
u vína ve výši 34 § což u litru běžného
vína, které je prodáváno v maloobchodě
- nevím, kde by maloobchod prodával za 20 korun
litr, jak o tom hovořil pan poslanec
- znamená u kvalitnějšího vína
cenu okolo 35 korun za litr, a myslím, že víno
je obyvatelstvem kupováno.
Takže sazba 34 % po odečtení obchodního
rozpětí je něco okolo 10 korun v absolutní
částce na jeden litr vína. Z toho jsme vycházeli,
když jsme konstruovali daňové zatížení
spotřebních daní pro rok 1993. Věděli
jsme, že kromě spotřební daně
bude tyto výrobky, to jest víno, zatěžovat
i daň z přidané hodnoty ve výši
23 %. To znamená, že po vyjádření
absolutní částky daně z obratu - bylo
to něco okolo víc než 10 korun - jsme z této
hodnoty odečetli 23 % z daně z přidané
hodnoty tak, aby nedošlo ke zvýšení daňového
zatížení po 1. lednu 1993.
Jestli se nemýlím, původní sazba,
kterou jsme zde navrhovali v dubnu u vína, byla přes
8 Kčs; 8, 40 nebo 8, 50, byla to sazba, která by
odpovídala přesné konstrukci daně
z obratu minus přidaná hodnota. Při projednávání
ve výborech a posléze v plénu došlo
ke snížení sazby na 7, 80 Kčs, čili
už to je sazba, která je pod současnou realitou
obratové daně.
V žádném případě bych
nedoporučoval tuto sazbu ještě dál snižovat.
Nemyslím si, že by se odbytová situace producentů
vína - víme, že v minulých letech byla
nadprodukce vína - měla řešit na vrub
daňové sazby, která by měla platit
podstatně delší období, než je
rok, protože nehodláme chodit do parlamentu každý
rok s úpravou spotřební daně.
Opakuji, jsem přesvědčen o tom, že sazba
7, 80 Kčs je v porovnání se současným
daňovým zatížením v roce 1993
výhodnější, a nevidím žádný
důvod k tomu, že by tato sazba měla být
snížena. Takže stanovisko navrhovatele je negativní.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pán minister, máte záverečné
slovo, môžete sa k nemu vyjadriť.
Ministr financí ČSFR J. Klak: Vyjádřil
bych se ještě k tomu, co zde zaznělo úvodem
k zákonům ČNR a Federálního
shromáždění, které jsou v daňových
zákonech schvalovány paralelně.
To, že byly daňové zákony projednány
v České národní radě, myslím,
že důvody pro toto projednání těchto
zákonů byly mít v České republice,
kdyby došlo k zádrhelům ve Federálním
shromáždění
- všichni víte, že kdyby včerejší
hlasování dopadlo jinak, než dopadlo, že
by k těmto zádrhelům mohlo dojít -
daňovou legislativu, která by byla schopna funkce
od 1. 1. 1993. Myslím tedy, že důvodem, proč
daňové zákony byly projednány v ČNR,
byla obava z toho, že by tyto zákony nemusely Federálním
shromážděním projít. Kdyby bývala
byla jistota, nemyslím si, že by k projednání
v České národní radě došlo.
To je můj názor.
Chci vás současně ubezpečit, že
pokud bude vládní návrh zákona o spotřební
dani schválen v té podobě, v jaké
je vám předložen, půjde o dvě
totožné legislativní normy. Čili federální
norma se bude rovnat normě, která byla projednána
a schválena v České národní
radě.
Je zde ještě jeden aspekt, který mluví
pro to, aby i normy, které byly projednány a schváleny
v České národní radě, byly
projednány a schváleny Federálním
shromážděním, a to je aspekt Slovenska.
Pokud vím, tak novely daňových zákonů
nebyly podány a nebyly projednány Slovenskou národní
radou, takže by mohla nastat situace, že by Slovenská
republika, pokud by neexistovala federální norma,
která by mohla být recipována republikovým
orgánem, že by Slovenská republika mohla zůstat
legislativně v tomto směru odkryta. Takže v
každém případě i z tohoto důvodu
má smysl a je účelné projednat tyto
normy ve Federálním shromáždění.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Vážení kolegovia!
Chcel by som vás upozorniť, že pri hlasovaní
o tomto zákone platí zákaz majorizácie.
Vyzývam teda všetkých poslancov, aby sa dostavili
hlasovať. Hlási sa ešte pán poslanec Delinga.
Pán kolega, záverečné slovo má
minister a nemôže ho mať v tomto prípade
podľa zákona poslanec. Môžete mať
teda len faktickú poznámku, ale nemala by byť
k tomu, čo hovoril minister Klak, pretože on má
záverečné slovo.
Poslanec SN P. Delinga: Nechcel som mať faktickú poznámku
k mlieku ani k mäsu, ale hovoríme o víne. Ale
nemôžem predsa vziať na vedomie to, čo
nie je pravda, aj keď je to v parlamente, pretože obratová
daň sa predsa neplatí z ceny v obchode, ale obratovú
daň odvádzajú výrobcovia. To znamená,
že ju odvádzajú družstvá a štátne
majetky. Súkromníci ju neodvádzajú
a to je ten háčik. Práve táto obratová
daň nám robí v tomto momente túto
paseku.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Toto ste už, pán poslanec, vysvetlili
v rozprave, ktorá sa skončila. Hlási sa ešte
pani poslankyňa Kristková.
Poslankyně SN M. Kristková: V rámci technické
poznámky prosím, aby páni poslanci zvažovali
o slovech pana Delingy, protože skutečně vinohrady
jsou na stráních jak Slovenska, tak jižní
Moravy. Tato práce je značně náročná
a výrobce, který tam vloží značné
náklady (postřiky a pod.), víno za víc
než 20 Kčs neprodává. Navíc je
to speciální nápoj těchto krajů.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Kolegyne a kolegovia, dovoľte, aby som vás
upozornil na Rokovací poriadok, kde je uvedené,
že poslanec môže reagovať faktickou poznámkou
na priebeh rozpravy. Po skončení rozpravy môže
faktickou poznámkou navrhovať len procedurálne
otázky. Ešte sa hlási pán poslanec Jičínský.
Poslanec SN Z. Jičínský: Vážení
kolegové, nesplním zcela stanovisko pana předsedajícího,
ale chci jen stručně reagovat na stanovisko federálního
ministra financí, kterým odpovídal na otázku
kolegy Měráka. Myslím, že potvrdil,
že usnesení České národní
rady bylo neústavní, že vyvolalo zbytečné
komplikace. Kdyby došlo k různým textům
v přijímaných zákonech, vzniknou tím
nepříjemné důsledky pro řešení
otázek, co bude platit, což může mít
důsledky i pro sjednávání smluv mezi
Českou republikou a Slovenskou republikou.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. V tejto veci je jasné, že
tento zákon patrí do kompetencie Federálneho
zhromaždenia. Myslím, že platí to, že
stanovisko alebo uznesenie Českej národnej rady
treba chápať vo vzťahu k Federálnemu zhromaždeniu
ako stanovisko k tomuto vládnemu návrhu.
Chcú sa vyjadriť spravodajcovia? Hlási sa pán
poslanec Hába.
Společný zpravodaj výborů SL Z. Hába: Nesdílím obavy pana poslance Delingy z toho, že vinohradnictví bude těžce postiženo. Obávám se, že velmi těžce je postiženo zemědělství jako celek a pokud bychom chtěli v této oblasti dosáhnout nápravy, že by se to nemohlo týkat jen vinohradnictví, ale i zemědělství jako celku. Z tohoto důvodu jako zpravodaj Sněmovny lidu nedoporučuji schválit návrh pana poslance Delingy.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Pán poslanec Padevět,
spravodajca Snemovne národov.
Společný zpravodaj výborů SN M. Padevět:
Připojuji se k předřečníkovi
a navrhuji slovenským poslancům, aby slovenská
rada, pokud se neztotožní s naším usnesením,
přijala stejně tak jako ČNR svůj zákon.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pán poslanec Pleva.
Poslanec SL P. Pleva: Pane předsedající,
domnívám se, že oba zpravodajové nepochopili
úlohu, která z jednacího řádu
vyplývá pro zpravodaje. Oni tady nemají vyjadřovat
svá vlastní stanoviska, ale stanovisko výborů.
Pokud zpravodaj chce vyjádřit své vlastní
stanovisko, musí to zřetelně oddělit
od stanoviska výborů. Proto prosím, aby zpravodajové
sdělili stanovisko výborů, ne své
vlastní. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Myslím, že to sa tiež stalo, ale
prosím.
Společný zpravodaj výborů SL Z. Hába:
Stanoviska výborů nemůžeme sdělit,
protože tento návrh v nich nebyl projednáván.
Společný zpravodaj výborů SN M. Padevět:
Za Sněmovnu národů též není
žádné stanovisko, protože to je návrh
dodatečně podaný ze sněmovny.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Spravodajcovia, ako tí, ktorí sledovali
celý zákon - alebo celú novelu - od tvorby
až po toto rokovanie, majú právo vyjadriť,
myslím, kvalifikovane z tohto aspektu svoje stanovisko
k novým návrhom, ktoré neboli predmetom.
Môžeme pristúpiť k hlasovaniu, vážené
kolegyne a kolegovia. Prerokovávame - pripomínam
znovu - vládny návrh zákona, ktorým
sa mení a dopĺňa zákon č. 213
o spotrebných daniach. To je vládny návrh
v znení uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov,
tlač 174. V rozprave k tomuto vystúpil len jeden
poslanec, teda pán kolega Delinga. Predniesol pozmeňovací
návrh. Tento pozmeňovací návrh pozostáva
z toho, že navrhuje, aby bola znížená
spotrebná daň. Ale nebudem improvizovať. Prosím,
aby bol presne prečítaný pozmeňovací
návrh, o ktorom budeme hlasovať. Ešte raz prosím
o kľud v snemovniach. Slovo má poslanec Padevět.
Společný zpravodaj výborů SN M. Padevět:
Pozměňovací návrh spočívá
v úpravě § 37 položky 2204, která
je podle § 35 odst. 1 a) a odst. 2 uvedena sazbou původně
7, 80 Kčs a měla by se změnit na 5, 50 Kčs
za litr.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Hlasujeme o tomto návrhu. Hlasujeme o návrhu
pána poslanca Delingu, o znížení dane
pre víno.
Kto je za návrh pána poslanca Delingu, nech zdvihne
ruku a stlačí tlačidlo! Pripomínam
opäť, že platí zákaz majorizácie,
ako je uvedené.
Hlasování: 11.13
(SN-ČR 23, SN-SR 43, SL 70)
Kto je proti?
(SN-ČR 1, SN-SR 0, SL 3)
Kto sa zdržal hlasovania?
(SN-ČR 26, SN-SR 2, SL 27)
Ďakujem. Dvaja poslanci Snemovne národov, zvolení
na Slovensku, nehlasovali.
Tento návrh nebol Federálnym zhromaždením
prijatý, pretože nezískal potrebný počet
hlasov u poslancov Snemovne národov, zvolených v
Českej republike.
Teraz pristúpime k hlasovaniu o celom zákone. Prosím,
posaďte sa! Konštatujem, že snemovne sú
uznášaniaschopné, pretože je prítomných
päťdesiat poslancov Snemovne národov zvolených
v Českej republike, štyridsaťsedem poslancov
zvolených na Slovensku, a sto jeden poslancov Snemovne
ľudu. Môžeme hlasovať a budeme hlasovať
opäť v oboch snemovniach súčasne. Hlasujeme
o novele, o vládnom návrhu zákona, ktorým
sa mení a dopĺňa zákon č. 213/1992
Zb.
Kto súhlasí s týmto návrhom zákona
v znení uznesenia č. 174, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačidlo! Hlasujeme o dôležitej novele.
Hlasování: 11.15
(SN-ČR 49, SN-SR 44, SL 87)
Kto je proti?
(SN-ČR 0, SN-SR 0, SL 5)
Kto sa zdržal hlasovania?
(SN-ČR 2, SN-SR 3, SL 9)
Ďakujem. Hlasovali všetci prítomní poslanci
v oboch snemovniach.
Na základe súhlasného uznesenia oboch snemovní
môžem konštatovať, že Federálne
zhromaždenie ČSFR schválilo zákon, ktorým
sa mení a dopĺňa zákon č. 213/1992
Zb., o spotrebných daniach.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 101, SL
č. 131, SN č. 136)
Skôr, než pristúpime k ďalšiemu vládnemu
návrhu zákona, samozrejme, ďakujem ministrovi
a obom spravodajcom za prácu na tejto novele a dovoľte
mi ešte pripomenúť, vážené
kolegyne a kolegovia, že sme si schválili, že
zajtra bude pokračovať spoločná schôdza
s programom, ktorý teraz pripravia výbory.
Pripomínam to preto, lebo som dostal avízo, že
niektorí poslanci si objednávajú letenky
už na dnešné popoludnie, čo je, samozrejme,
v rozpore s ich základnými pracovnými povinnosťami.
Ďalej prikročíme k vládnemu návrhu
zákona, ktorým sa mení a dopĺňa
zákon č. 222/1992 Zb., o dani z pridanej hodnoty,
to je tlač 146 a návrh uznesenia Snemovne ľudu
a Snemovne národov, tlač 175.
Bod programu 4 : Vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 222/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty
(tisk 146) a návrh výborů SL a SN (tisk 175)
Návrh opäť odôvodní za vládu
ČSFR minister financií pán Jan Klak. Pán
minister si zrejme v tejto chvíli odskočil. Dozvedám
sa, že si išiel vziať nejaký materiál.
Medzitým prosím pána podpredsedu vlády
Čiča, keby bol taký láskavý
a mohol zariadiť, aby po tomto bode programu prišli
členovia federálnej vlády k bodu "odpovede
na interpelácie a interpelácie", aby sme ich
mohli dôstojne a s plnou zodpovednosťou prerokovať.
Bolo by najlepšie, keby členovia federálnej
vlády mohli priamo reagovať na prípadné
interpelácie poslancov a zároveň ich vlastne
vybaviť, pretože tridsaťdňová lehota
v tomto prípade už prestáva byť - tak
povediac - zmysluplná. Ďakujem, pán podpredseda.
Slovo má minister Klak, aby odôvodnil ďalší
vládny návrh zákona, ktorým sa mení
a dopĺňa zákon o dani z pridanej hodnoty.
Prosím, kľud, posaďte sa, vážení
kolegovia! Prerokujte veci, ktoré nesúvisia s týmto
zákonom, mimo snemovne, aby sme mohli v kľude a dôstojne
prerokovať aj tento vládny návrh. Prosím,
pán minister.
Ministr financí ČSFR J. Klak: Vážený
pane předsedající, paní poslankyně,
páni poslanci, stejně jako u spotřebních
daní 16. dubna 1992 přijalo Federální
shromáždění zákon č. 222/1992
Sb., o dani z přidané hodnoty. Přijetím
tohoto zákona, jehož účinnost byla stanovena
na 1. ledna 1993, dochází k principiální
kvalitativní změně systému nepřímého
zdanění v našem státě. Daň
z obratu a dovozní daň, které reprezentují
stávající systém nepřímého
zdanění, jsou nahrazovány zcela novým
typem daně. Proto byla jednou z vůdčích
myšlenek, kterou byli předkladatelé vedeni
při zpracování návrhu zákona
i v průběhu jeho projednávání
ve všech fázích legislativního procesu,
tato myšlenka:
Vytvořme na základě zkušeností
více než padesáti zemí na celém
světě, všech dvanácti zemí Evropského
společenství a pěti ze šesti zemí
Evropského sdružení volného obchodu,
které uplatňují systém DPH, co možná
nejjednodušší, ale fungující systém.
Systém, který umožní snadné zacházení
s touto daní především plátcům
této daně, ale i jejím správcům.
V době, která uplynula od schválení
zákona, to je od 16. 4. tohoto roku, se jak budoucí
plátci daně z přidané hodnoty, tak
správci této daně zevrubně seznamovali
se zákonem a na federální ministerstvo financí
se obraceli s náměty a návrhy na další
zdokonalení zákona ve směru administrativně
a technicky jednodušší spravovatelnosti daně.
Především z tohoto důvodu byl proto
vypracován návrh novely zákona č.
222/1992, který je dnes projednáván. Obsahem
novely jsou tedy úpravy směřující
k vytvoření podmínek pro snadnější
a administrativně méně náročnou
správu této daně jak z hlediska plátců,
tak správců daně.
V tomto směru považují předkladatelé
za nejvýznamnější změny zjednodušující
uplatnění daně v maloobchodu vložením
§ 17 a), změny zjednodušující postup
při uplatňování a vracení nadměrného
odpočtu a úpravy v § 21 a v § 22. Ostatní
změny obsažené v návrhu novely spočívají
ve zpřesnění používaných
pojmů a formulací tak, aby nemohly vznikat různé
výklady některých ustanovení tohoto
zákona.
Konečně poslední kategorii změn představují
úpravy směřující ke zvýšení
srozumitelnosti jednotlivých ustanovení tak, aby
plátcům daně byly vytvořeny co možná
nejpříznivější podmínky
pro řádné plnění jejich povinností.
Návrh, který máte před sebou, prošel
řádným meziresortním připomínkovým
řízením. Vláda ČSFR jej schválila
na svém zasedání dne 21. 10. tohoto roku.
Dámy a pánové, doporučuji vám
vládní návrh novely zákona č.
222/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty přijmout.
Děkuji.