Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Já děkuji poslanci Peřichovi.
Nyní je přihlášen poslanec Šedovič
a dalším přihlášeným je
opětně poslanec Grohmann.
Poslanec SL J. Šedovič: Vážený
pán predsedajúci, vážené dámy,
vážení páni! Čaká nás
dnes rozhodnutie o jednej z najdôležitejších
vecí v histórii spoločného štátu.
Účet, ktorý tu dnes podpisujeme, budú
po nás mnohí ešte kriticky prehodnocovať.
Tento predpoklad ma núti k tomu, aby som aspoň stručne
vyjadril takto verejne svoj názor, z ktorého budem
vychádzať pri hlasovaní.
Dnes teda, podľa predbežnej kvantifikácii, delíme
633,7 mld. Kčs. Na základe tohto čísla
sa dá povedať, že federácia bola chudobná,
hlavne, keď si predstavíme, že národný
dôchodok v Českej a Slovenskej Federatívnej
Republike dosahoval 600 mld. Kčs. Alebo je tu druhá
možnosť, že tento majetok sa už rozlial a
dnes delíme len zyšok.
Začiatkom minulého volebného obdobia, keď
sme začínali riešiť privatizáciu,
bolo na hospodárskom výbore konštatované,
že majetok štátu predstavuje zhruba 2 bilióny
Kčs. Bolo to ešte pred devalváciou koruny.
Inflácia, ktorá medzitým presiahla 100 %
znamená, že rovnaký objem majetku dnes vo finančnom
vyjadrení predstavuje zhruba 4 bilióny Kčs,
alebo inak povedané, v trhových cenách je
tento majetok možné za túto sumu predať,
pretože pozostáva predovšetkým z nehnuteľností
a hotových výrobkov. Poznamenal som to len na okraj.
Nechcem rozvíjať polemiku týmto smerom.
Vrátim sa však ešte ku kvantifikačnej
tabuľke, ktorú nechápem ako súčasť
zákona, ale ako orientačný, informačný
materiál. Čo teda z neho pre mňa vyplynulo?
Po prvé: Zo 633,7 mld. Kčs predstavuje materiál
vojenského charakteru 426 mld. Kčs, teda najväčšiu
časť. V civilnom sektore delíme len 207,7 mld.
Kčs.
Po druhé: Delenie majetku predstavuje pre mňa aj
určité zrkadlo, v ktorom sa odráža náznak
odpovede, ktorá republika na spoločný mešec
doplácala. Slovensko za ťažkých podmienok
výrobcu polotovarov a surovín v nadväznosti
na daňový systém, ktorý vytváral
dobré podmienky pre odvody tam, kde sa finalizovalo, tvorilo
32 % národného dôchodku. Ako však z priloženej
tabuľky vyplýva, na území Slovenskej
republiky sa nachádzalo len 25 % federálneho majetku.
Keby sme zanedbali úvahu, že majetok produkuje ďalší
majetok, rozhodne nemôžeme zanedbať úvahu,
že udržovanie majetku vyžaduje finančné
náklady a tie sa hradili zo spoločného mešca.
Dostávame tak odpoveď na skôr položenú
otázku.
Slovensko v dôsledku svojho postavenia v spoločnom
štáte dnes nemá dostatok kvalifikovaných
informácií o majetku federácie. Vychádzam
z toho, že sme dnes postavení pred rozhodnutie, hoci
sme nedostali podrobné informácie.
Ja neviním z tejto situácie Čechov, ktorí
prirodzeným spôsobom obhajujú národno-štátne
záujmy svojho národa. Chyba bola v nás, v
občanoch Slovenskej republiky, ktorí sa nechali
zastupovať v predchádzajúcich obdobiach servilnou
a nezodpovednou politickou reprezentáciou. Nikdy som si
nerobil ilúzie, že tu vyriešime jednorázovo
rozdelenie federálneho majetku a dáme zadosť
spravodlivosti minulého obdobia.
Za najdôležitejší výsledok dnešného
rozhodnutia však pokladám to, že prestane odtok
prostriedkov z republík do spoločného mešca
a následne jeho nespravodlivé rozdeľovanie.
Zákon, ktorého prijatie je pred nami, rieši
vo všeobecnej polohe princípy rozdelenia majetku a
moje výhrady k nemu nie sú zásadného
charakteru. Preto s pocitom čistého svedomia podporím
tento zákon. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Šedovičovi.
Jenom bych si dovolil malou poznámku, že proběhly
určité kompetenční přesuny
včetně majetku, takže možná ten
pohled je tím trochu zkreslený.
Pan poslanec Grohmann se znovu přihlásil a poté
pan poslanec Čupr.
Poslanec SL S. Grohmann: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, budem pokračovať vo svojom diskusnom
príspevku. Zle som odhadol časové limity,
takže niektoré veci by som ešte chcel dať
na verejnosť. Realizácia územného princípu,
za situácie výrazného podhodnotenia federálneho
majetku, môže posilovať pocit krivdy, nespravodlivosti
u jednej z nástupníckych republík. Určite
si domyslíte - viac predrečníkov na to narážalo
- ktoré. Negatívne dopady, podľa môjho
názoru, by však v konečnom dôsledku pocítili
obidva nástupnícke štáty.
Pri realizácii mnou navrhovaného princípu
pocity tohto druhu by sa nemali vyskytovať. Nástupnícke
štáty by mohli totiž tento majetok prenajímať,
predávať, privatizovať, využívať
ho pre potreby vlastných diplomatických misií,
na propagáciu národnej kultúry, na charitatívne
účely atď.
Mohli by sa dokonca dohodnúť aj na zmluvne zaručenom
predkupnom práve. Na otázku, prečo sa nemôže
v tomto zmysle aplikovať pomerný princíp som
zatiaľ nedostal uspokojivú odpoveď. Namieta sa,
že príprava tohto zákona je už tak ďaleko,
že by došlo k určitému zbrzdeniu procesu
prechodu federálneho majetku na Českú republiku
a Slovenskú republiku. To však nie je pravda. Môj
návrh sa dá realizovať - pokiaľ by bola
politická vôľa - v priebehu niekoľkých
dní. Nestojí to za to, uvažovať aj o takomto
riešení?
Zazneli aj také "argumenty", že by vznikli
komplikovanejšie vlastnícke vzťahy. Tie však
v trhovej ekonomike už vznikajú a musia vzniknúť.
Námietky sú aj voči tomu, aby vlastníckymi
podielnikmi v Českej republike boli občania, či
inštitúcie zo Slovenskej republiky a naopak, v Slovenskej
republike z Českej republiky. Takéto námietky
protirečia, verím, že úprimne, mysleným
vyhlásením ODS a HZDS vlády Českej
republiky a Slovenskej republiky, ktoré som v úvode
svojho vystúpenia citoval.
Štruktúra vlastníckych vzťahov a formy
ich realizácie sú v trhovej ekonomike nesporne zložitejšie,
než na aké sme boli zvyknutí v nedávnej
minulosti. Ani investície zahraničných subjektov
nie sú ničím nezvyčajným. Chcem
snáď robiť vzájomnú selektívnu
izolacionistickú politiku? To dúfam nie. S nemeckým,
rakúskym, americkým a iným zahraničným
kapitálom je možné spoluvlastnícky,
majetkovo podielnicky vychádzať, len so slovenským
kapitálom v Českej republike, resp. s českým
kapitálom v Slovenskej republike to nebude možné?
A prečo to nebude možné?
Vážení poslanci, ešte k jednej otázke
chcem povedať niekoľko viet. Pri prerokovávaní
návrhu zákona vo finančnom a rozpočtovom
výbore som bol prekvapený prudkou odmietavou reakciou
niektorých poslancov na môj návrh, ktorý
tu už niektorí predrečníci vlastne podali,
aby rovnako ako celý rad ďalších inštitúcií,
uvedených v článku 14 aj v prípade
zrušenia Česko-slovenskej armády ku dňu
zániku ČSFR sa vyrovnanie ich majetkových
a iných pomerov stanovilo zákonom Federálneho
zhromaždenia. Z vládnych údajov vidím,
že v prípade armády ide o majetok vo výške
426,1 mld. Kčs, inými slovami 63 % celkového
federálneho majetku. Vidíme, že pri pohľade
na majetok napr. Československej tlačovej kancelárie
vo výške 7,8 mil. Kčs, ktorý sa má
riešiť na základe zvláštneho zákona
Federálneho zhromaždenia, ide o neporovnateľne
väčšiu sumu, ide však tiež o neporovnateľne
chúlostivejšiu otázku a chúlostivejší
predmet delenia. Preto som presvedčený, že
je tiež potrebné ho upraviť zvláštnym
zákonom Federálneho zhromaždenia.
Vzhľadom k zložitosti problematiky stojí za úvahu,
či tak neurobiť aj v prípade delenia majetku
Štátnej banky Česko-slovenskej. Som toho názoru,
že by to prispelo k efektívnejšej a plodnejšej
práci Komisie pre dokončenie vysporiadania majetku
ČSFR.
Vážení kolegovia a kolegyne, mám ešte
niekoľko otázok na predkladateľa návrhu
zákona.
Po prvé: Bolo by treba bližšie vysvetliť
ako chápať údaje v predložených
tabuľkách, ktoré v prvých štyroch
stĺpcoch udávajú stav po realizácii
novely ústavného zákona č. 143/1968
Zb., z októbra 1992 a zároveň je tam uvedené,
že je to stav majetku k 30. 6. 1992. Myslím, že
nejasno v tom mal aj môj predrečník. Zrejme
by to bolo treba v krátkosti vysvetliť.
Po druhé: Podľa akého princípu sa bude
deliť majetok ČSFR v zahraničí? Prečo
sa ustúpilo od princípu jeho paritného rozdelenia
1:1? Podpredseda federálnej vlády, pán docent
Baudyš, svojho času v tlači veľmi rozsiahlo
vysvetľoval, že sa dosiahla dohoda o delení 1:1,
že je dohoda o kategorizácii krajín, že
sú vypracované tri kategórie (dokonca v tej
dobe nie tak dávnej), kvantifikoval majetok ČSFR
v zahraničí v rozsahu 40-60 mld. Kčs. Naraz
sa tento majetok scvrkol na nepatrných 3,7 mld. Kčs.
Odpoveď by som tiež rád počul.
Po tretie: Vývoj salda pohľadávok a záväzkov
Štátnej banky Česko-slovenskej a rozdelenie
štátnych aktív a pasív je veľmi
premenlivou položkou. Kde je záruka, že k 31.
12. 1992 nedôjde k podstatnej zmene, ktorá výraznejšie
ovplyvní celkovú proporciu delenia federálneho
majetku? Zatiaľ, ako vidíme, mierne "vylepšuje"
pozíciu Českej republiky.
Na záver si dovoľujem predložiť pozmeňovacie
návrhy, ktoré smerujú k zlepšeniu navrhovaného
zákona v tom znení, v akom bol predložený
môj diskusný príspevok. Článok
4 navrhujem upraviť nasledovne: Odsek 1 - majetok Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky, podľa článku
2 s výnimkou majetku uvedeného v článku
3, sa delí podľa princípu pomeru počtu
obyvateľov Českej republiky a Slovenskej republiky,
podľa ktorého prechádza majetok na Českú
republiku a Slovenskú republiku v pomere 2:1. Keď
to zákon nestanoví inak. Majetok Českej a
Slovenskej Federatívnej Republiky, uvedený v článku
2 písmeno a), sa delí na základe majetkových
pomerov Českej republiky a Slovenskej republiky v zmysle
článku 4 ods. 1.
V zmysle vyššie uvedeného, navrhujem upraviť
odvolania sa na článok 4 na strane 4 (v článku
5 a 6) a na strane 5 v článku 6, ako aj na strane
10 v článku 14. Do článku 14 navrhujem
nanovo zaradiť text: "Zrušenie Česko-slovenskej
armády najneskôr ku dňu zániku Českej
a Slovenskej Federatívnej
Republiky a vyrovnanie jej majetkových a iných pomerov
stanoví zákon Federálneho zhromaždenia.
V prípade prijatia úpravy tohto článku
14 navrhujem potom upraviť číslovanie s tým,
že mnou navrhovaná úprava by bola zaradená
ako odsek 1.
Žiadam, aby sa hlasovalo oddelene o jednotlivých návrhoch.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Za osmnáct minut příspěvku
pana poslance Grohmanna jsme slyšeli tři pozměňovací
návrhy k návrhu zákona o dělení
majetku. Pan poslanec Čupr je přihlášen
do diskuse. S technickou poznámkou se hlásí
pan premiér. Promiňte, pane poslanče, pan
premiér má v této věci přednost.
Předseda vlády ČSFR J. Stráský:
Vážení přítomní, považuji
za nutné, byť by si tuto nedokonalost uvědomoval
jen jeden poslanec, který teď mluvil, říci
několik slov k tabulce, jak byla uvedena, a k uvedeným
námitkám.
Za prvé. Text prvních čtyř sloupců
znamená, že jsou sečteny údaje o majetku
těch organizací, které v říjnu
tvoří federální majetek, a to údaje
k 30. 6. Text sice není příliš přehledný,
ale doufám, že toto obsahuje.
Za druhé. Je samozřejmé, že všechny
číselné údaje jsou ilustrativního
charakteru, pokud si uvědomujeme, že čísla
k 31. 12. budou samozřejmě jiná. Jestliže
si to pan poslanec uvědomil u Státní banky,
platí to u všeho ostatního. Zákon, který
jsme předložili, řeší principy,
nikoli konkrétní čísla a jejich dělení.
Tolik k číselným údajům.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji. Ještě se
s faktickou poznámkou hlásí pan místopředseda
vlády Filkus.
Místopředseda vlády ČSFR R. Filkus:
Ide mi o to, aby sme si hneď vybavili to, o čom hovoril
pán poslanec Grohmann. Je samozrejmé, že saldo
je pohyblivé, ale saldo sa nebude rozdeľovať.
Budú sa jednotlivo rozdeľovať finančné
aktíva a pasíva, menové aktíva, menové
pasíva, rezervy. Saldo sa rozdeľovať nebude.
Máte pravdu, saldo je pohyblivé, ale pohyblivé
sú tiež aktíva a pasíva. Podstatná
je však skutočnosť, že sa budú aktíva
a pasíva rozdeľovať podľa položiek.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Nyní prosím pana poslance
Čupra, po něm je přihlášen pan
poslanec Moric.
Poslanec SN F. Čupr: Vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové. Dvakrát tu zazněla
obava a poznámky k článku 8 o dělení
nehmotného majetku. Jsem rád jako odborník,
že se na to myslí, protože v dobách, kdy
se na to nemyslelo, například když se nakládalo
s reparacemi po válce, lehkomyslně jsme se vzdali
dvě stě šedesáti dvou velmi významných
známek, mezi nimiž byla třeba ochranná
známka "Černá hlava - Schwarzkopf",
kde jsme ji za mrzký peníz vrátili zpět
a oželeli tuto hodnotu. V našem státě
jsme si zatím nezvykli a dokonce ani neumíme oceňovat
tyto nehmotné statky.
Jestliže vám řeknu, že značka Coca-cola
a téměř přes sto let utajovaný
recept má větší hodnotu než všechny
fyzické majetky firmy Coca-cola včetně velkého
podílu hollywoodských ateliérů, tak
mi věřte. Škodovácká slepice
má rovněž cenu nejméně takovou,
jaký je majetek, který můžete shlédnout
z hotelu Špión v Plzni, kde máte závody
jak na dlani. Jde skutečně o hodně.
S vědomím toho, oč jde, se mi nelíbil
v původním znění tisku 152 článek
8, kde z velké palety tohoto duševního nehmotného
majetku jsou vyjmenovány pouze dva, možná tři
instituty. Proto jsem prosazoval v hospodářském
výboru a rovněž pomocí kolegů
v garančním výboru, aby byl článek
8 změněn. Byl pozměněn tak, jak ho
máte v tisku 155. Byl pozměněn velmi dobře
a mohu říci zcela odpovědně, že
pouze naprosto zbytečně v předposledním
řádku článku 8 na straně 7
se objevilo "známkové fondy". Tyto známkové
fondy jsou plně subsumovány v pojmu "dokumentace
průmyslového a jiného duševního
vlastnictví". Jde tedy o nějaký pleonasmus,
který je zcela zbytečný, a navrhuji vypustit
z tisku 155 článku 8 slovo "známkové".
Text by zněl: "Příslušná
část archívu, poznatkové fondy a dokumentace
průmyslového a jiného duševního
vlastnictví."
Garantuji vám, že tento výraz "dokumentace
průmyslového a jiného duševního
vlastnictví" je koincidentní se zákony
o duševním vlastnictví v celém ES a
lze pod něj zahrnout to, o čem jsem mluvil. A lze
pod něj zahrnout i know-how naprosto bezpečně
a pokud tam zůstává výraz "poznatkové
fondy", nejde tady jen o know-how, jakožto poznatek,
ale jde o nevyužité výzkumné zprávy,
které leží dosud ve federálních
institucích a orgánech, které by se pod výraz
"dokumentace průmyslového a jiného duševního
vlastnictví" těžko daly zahrnout.
Proto doporučuji ponechat výraz "poznatkové
fondy", i když by i proti tomu mohl někdo vznést
stejnou námitku, jako jsem vznesl proti výrazu "známkové".
Není tomu tak vzhledem k tomu, co jsem doplnil. Děkuji
za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Čuprovi.
Předpokládám, že dá písemně
svůj pozměňovací návrh zpravodajům.
Dalším přihlášeným je pan
poslanec Moric, po něm poslanec Najbrt.
Poslanec SL V. Moric: Vážený pán predsedajúci,
vážené dámy a páni! Predložený
návrh zákona pokladám v rámci možností
za vyhovujúci a osobne pre neho budem hlasovať. Pri
delení majetku ČSFR medzi dve nástupnícke
republiky sa kladie hlavný akcent na materiálnu
stránku veci. Samozrejme, na súčasnú
materiálnu stránku. Existuje však niečo,
čo nie je možné hodnotiť len s materiálneho
hľadiska, ale toto "niečo" prinesie v blízkej
budúcnosti práve materiálny efekt. Ide o
šport.
Môj kolega, poslanec Mikloško, hovoril o rozdelení
majetku športových organizácií. Šport
má dnes vo svete veľkú váhu. Je podkladom
pre politické riešenia, ale aj prostriedkom medzinárodného
dorozumenia sa. Preto je veľmi dôležité,
ako budú naše dve republiky zastúpené
i v medzinárodných športových organizáciách,
hlavne v rozhodujúcich športoch, ako sú futbal,
atletika, basketbal alebo hokej. O tomto zastúpení
a nasadení v jednotlivých športových
súťažiach sa dnes rozhoduje od zeleného
stola podľa toho, kto má silnejšie lakte, alebo
kto je väčší demagóg, alebo kto
má v zmienených športových organizáciách
viac priateľov.
Som tohto názoru, že o týchto veciach by sa
malo rozhodovať jedine na športovom poli. Klasickým
príkladom je napr. basketbal a v poslednej dobe hlavne
hokej. České mužstvo má nástupnícke
právo v A skupine, slovenské mužstvo má
byť v C skupine. To znamená na úrovni Indie
alebo takýchto štátov.
Chcel by som tu osloviť nie poslancov, ale funkcionárov
týchto športových organizácií
a vyzvať ich, aby sa o zastúpení dvoch republík
nerozhodovalo od zeleného stola, ale formou súťaže,
pretože napr. v hokeji sa hovorí, že preto má
byť české mužstvo v A skupine, pretože
tam bolo viac hráčov z českých oddielov
a menej hráčov zo slovenských oddielov. O
tom, kto, kde a kedy hrá (sám som robil v športovej
organizácii určitú dobu nie vždy rozhoduje
kvalita, výkonnosť, ale niekedy rozhodujú aj
osobné sympatie.
Navrhujem preto, aby sa o tom rozhodovalo na športovom poli
formou súťaže, napr. v hokeji na tri vyhrané
zápasy medzi družstvo Slovenska a Čiech.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Musím vás, pane poslanče,
požádat, abyste mluvil víc k věci.
Poslanec SL V. Moric: Hovorím viac k veci, než niektorí
moji predrečníci, pretože šport prinesie
jednému aj druhému štátu poznanie v
medzinárodnom meradle, prinesie kontakty v politike a vo
všetkých ostatných veciach a to ani nehovorím
o financiách.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Naprosto s vámi souhlasím,
leč přece jen nebudeme asi do ústavního
zákona dávat ...
Poslanec SL V. Moric: Nehovoril som o ústavnom zákone,
len o tomto zákone, ale hovorím o delení
majetku. Do majetku, myslím, patria aj duševné
veci, nielen materiálne veci. Medzi tieto veci, ktoré
nie sú materiálne postihnuteľné, patrí
aj šport. V súčasnosti nie sú materiálne
postihnuteľné. Koľko financií prinesie
šport, o tom by mohli hovoriť iní ľudia,
ja nie som k tomu kompetentný.
Z tohto miesta vyzývam funkcionárov športových
organizácií, aby sa rozhodovalo o zastúpení
republík formou súťaženia. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Já vám také děkuji,
pane poslanče. Posledním písemně přihlášeným
je pan poslanec Najbrt. Prosím, pane poslanče, máte
slovo.
Poslanec SL J. Najbrt: Pane předsedající,
dámy a pánové, v souvislosti se státoprávním
vývojem se objevuje řada otázek. Na několik
z nich bych rád odpověděl z tohoto místa.
První z nich je, zda je dobře, že se Československo
připravuje k rozdělení. Mně, stejně
jako mnohým v této zemi, je srdečně
líto, že Československo už nemá
existovat. Celá Evropa se integruje a my se dělíme.
Já jsem se ale v politice naučil, že existují
rozhodnutí špatná a rozhodnutí ještě
horší. Toto je rozhodnutí špatné.
Objevuje se zde otázka, kdo se dohodl. Předchozí
svobodně zvolený parlament se nedokázal dohodnout
na podobě funkčního státu. Po letošních
volbách je to ještě výraznější.
Proto považuji za úspěch, že se reprezentace
dohodly, totiž že se daří udržet
komunikaci alespoň ve věci rozdělení.
Jiná otázka je, co nás nutí náš
dosavadní federativní stát dělit rychle.
My nutně potřebujeme funkční stát.
Potřebujeme příznivé prostředí
pro nápravu všeho, co během téměř
půl století bylo rozvráceno. Jsme v situaci,
která nesnese odkladu, to znamená dělit beze
zmatku, ale rychle.
Otázka, která zde dnes nepadla, ale která
by mohla vyplavat na povrch, je, zda samostatným státům,
a zejména samostatné České republice
hrozí německý tlak. Nepochybně hrozí,
protože Německo je hospodářsky silné
a je blízko. Čím delší bude u
nás státoprávní nejistota, tím
spíše ovšem budou odrazeni jiní, vzdálenější
zahraniční investoři, kteří
vidí naši situaci jenom obecně, zatímco
německý kapitál, který nás
zná z blízka, získá převahu.
Z toho plyne, že chceme-li získat konkurenční
investory vzdálenější, musí být
státoprávní vývoj u nás rychlý
a kultivovaný.
Chci před vámi zodpovědět poslední
otázku, a to je, jaký je úkol zdejšího
Federálního shromáždění.
Úkolem Federálního shromáždění,
jak já ho prožívám, je udržet rychlý
a kultivovaný vývoj až do konce. Rozhodnutí
zdejšího parlamentu - počínaje rokem
1968 a zvláště v posledních třech
letech - už rozdělila většinu kompetencí
i majetku. My máme úkol a šanci tento proces
dokončit klidně a důstojně. Proto
doporučuji předkládaný zákon
přijmout.