Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu poslanci, slovo má poslanec
Mikloško, připraví se poslanec doktor Jedinák.
Poslanec SL J. Mikloško: Vážené Federálne
zhromaždenie! Konštatujem, že federálna
vláda napriek snahe splniť uznesenie Federálneho
zhromaždenia, vypracovala neucelený a nehomogénny
dokument, napríklad oblasti obrany venovala tri strany
dokumentu, oblasti dopravy a spojov dve a pol strany, čo
je dohromady asi polovica celého materiálu. Napriek
tomu takáto oblasť, ako je zahraničná
politika má len trinásť riadkov a kľúčová
oblasť, to je delenie majetku, má len štyri riadky
textu.
Práve v týchto dvoch oblastiach - zahraničná
politika a delenie majetku - je možné očakávať
najväčšie riziká a vyvolávanie
konfliktov.
Podotýkam, že problematika získavania štátneho
občianstva je tiež veľmi riziková, týka
sa všetkých oblastí, je takpovediac nerezortná,
ale je spomenutá len v oblasti obrany v prípade
služobného uplatnenia občanov jednej republiky
v druhej republike.
Ďalej mi v programe chýba odpoveď (a v tom zmysle
sa zhodujem s predrečníkom) na hlavné riziko
budúcich možných sporov a konfliktov, čo
sa stane, keď od 1. januára nebude delenie štátu
pripravené tak, ako sa predpokladá. Aká bude
ďalšia existencia štátu, zanikne aj tak
federácia? Ako to bude s rozpočtom, zahraničnými
vzťahmi, federálnymi inštitúciami, atď.?
Celkovo mi tento program opatrení vlády trocha pripomína
čierny humor, návod na použitie, ktorý
som niekde čítal, a ktorý sa týka
toho, ako sa chovať v prípade atómovej vojny.
Bolo tam napísané: V prípade atómového
výbuchu odporúčame obliecť si biely
plášť a ísť kľudne na cintorín
a disciplinovane dbať na to, aby nedaj bože nevznikol
chaos. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji poslanci Mikloškovi, slovo má
poslanec Jedinák, připraví se poslanec Valenčík.
Poslanec SL Z. Jedinák: Pane předsedající,
pane premiére, dámy a pánové. Já
chci jen krátce několik poznámek k předloženému
materiálu. Není to dnes příjemný
pohled na členy federální vlády, o
jejichž pohledech si dnes myslím, že jsou to
nejsmutnější pohledy tohoto volebního
období. Myslím si, že je velkou chybou, že
jsme s některými ministry nekomunikovali. Ať
pánové ministři zpytují svědomí,
jak kdo chodil do výborů, jak kdo nechodil, někteří
dnes nejsou.
K předloženému materiálu chci říci,
že je věcí výkladu, co konkrétně
individuální poslanec chápal a rozuměl
programem a jednotlivými kroky. Přirozeně,
že se v tom můžeme lišit, v obsahové
stránce, rozsahu materiálu a charakteru jednotlivých
kroků. Není to první případ,
kdy osobně jsem chápal obsah takového materiálu
jinak, než nakonec byl
Federálnímu shromáždění
předložen.
V minulém volebním období jsme požadovali
například materiál o dodržování
lidských práv. Meritem věci bylo tehdy posuzování
všech právních předpisů a dokumentů
a jejich soulad s ústavní Listinou svobod k 31.
12. Federálnímu shromáždění
byl ovšem tehdy předložen dokument, který
byl velice stručný a týkal se pouze naplňování
práv národnostních menšin, dodržování
pouze vymezené skupiny a kategorie občanských
práv, ale nemluvil o souladu právního řádu
právě s § 6 uvozovacího zákona
ústavní Listiny práv a svobod.
Myslím si, že podstatou výkladu tohoto problému
je to, zda jednotlivé meritorní otázky, které
jsou nastíněny v tomto programu, se stávají
opatřeními proti rozpadu společného
státu, nebo zda některá opatření
v tomto dokumentu nemají rozpad společného
státu urychlit. Myslím, že to je jádro
problému. Jistě, každý se lišíme
v názorech, tak jak jsme zde mnohokrát přednášeli
ve formě státoprávního uspořádání,
ale já znovu opakuji meritum problému podle mého
názoru je ve východiscích.
Myslím, že v tom se zcela určitě liším
s federální vládou, jak chápat některé
okamžiky. Myslím, že vláda v tomto materiálu
měla vystihnout okamžik do eventuálního
ústavního zániku společného
státu - opatření, která bude dělat
a činit do zániku společného státu
a opatření, která bude činit po té.
Myslím si, že to není pouze a jasně
technický problém, že to není problém
pouze toho, zda tato opatření budou v tomto dokumentu
nebo v dokumentu Programového prohlášení
vlády ČSFR.
Myslím, že jsou zde některé věci
- například emise známek. Nejsem odborník
na emisi známek, ale podle mého soudu je technickou
věcí a možná to překračuje
technické meze, zda tato opatření zahrnout
do tohoto dokumentu nebo do Programového prohlášení
vlády ČSFR. Rozdíl je jediný - v diskusi.
Kdybychom tento materiál například emisi
známek zahrnuli do Programového prohlášení
vlády ČSFR, tak podle mého názoru
bychom tím vytvářeli prostor pro další
dialog a diskuse o charakteru soustátí, spolužití,
bez vymezení společného obsahu. Takto podle
mého soudu je to opatření nesprávné,
protože spíše rozkládá ještě
poslední zbytky společného státu.
Nejsem idealista, vím že pozice federálního
premiéra není v současné chvíli
jednoduchá a jako člen opozice se nesměji
tomu, že nebyl schválen zákon o zániku
federace. Vím, v jakých podmínkách
vláda je, jaké s tím jsou problémy
a i jako pro člena opozice mi osobně není
příjemné to, co se dnes odehrálo,
byť jako člen opozice musím kritizovat vládní
koalici.
Podle mého názoru - ještě jednou zopakuji
myšlenku, kterou jsem řekl na úvod - podstatou
tohoto materiálu je, zda uvedená opatření
jsou opatřeními proti rozpadu společného
státu nebo zda některé body spíše
neuspišují rozpad společného státu.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu poslanci, slovo bude mít
pan poslanec Valenčík, to jsou současně
všechny podané písemné přihlášky
do rozpravy.
Poslanec SL R. Valenčík: Vážený
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
položím jen několik málo otázek
a pokusím se dát na ně odpověď.
První otázka - zda opatření, která
vypracovala vláda, jsou vypracována svědomitě.
Odpovídám ano jsou, je to jeden z nejzdařilejších
dokumentů federální vlády, který
byl předložen.
Druhá otázka. Budou tato opatření
dostatečná k tomu, aby nedošlo k živelnému
zániku federace a živelnému vývoji v
další období? Odpovídám - nikoliv.
Třetí otázka. V jakém smyslu nebudou
tato opatření dostatečná? Tato opatření
nezabrání tomu, aby po případném
zániku československé federace nedošlo
ke konfrontaci minimálně obchodní, propagandistické,
informační a dalším, které výrazně
sníží negociační pozici obou
následnických států.
Proč nebudou tato opatření dostatečná?
A nyní jsme u podstaty problému. Protože se
vůbec nezabývají tím, kdo nelegitimní
proces dělení federace vedoucí ke konfrontaci
a živelnosti generuje. Proč se těmito problémy
nezabývá? Protože se, bohužel, týkají
federální vlády samotné. Ne možná
kvůli tomu, že by tak chtěla, ale že se
dostala mezi mlýnská kola dějin a sil, které
jsou mnohem silnější, než sama zmůže
svojí autoritou a možná i lidskou statečností.
Další otázka. Bylo by možné přijmout
opatření, které by zabránilo živelnému
vývoji a neústavnosti procesu konfrontace? Ano -
říkám - bylo by to možné. Tímto
opatřením by bylo ustanovení, podle kterého
jakmile kterákoliv politická reprezentace vládnoucí
v Čechách, na Slovensku nebo na úrovni federace
překročí rámce ústavnosti,
jsou v nejbližším termínu vypsány
nové volby podle platných zákonů.
Jsem přesvědčen, že v daném případě
by celý další proces vývoje měl
ústavní charakter, že by tedy nedošlo
k tomu, aby bylo nutné nové volby vypsat. A také
by se velmi rozumným způsobem řešila
otázka československé státnosti.
Dovolím si k těmto otázkám, na které
jsem si odpověděl, udělat ještě
malou poznámku. Při diskusi o minulém bodu
programu byla položena otázka, zda by vláda
měla požádat o vyslovení důvěry
nebo neměla požádat o vyslovení důvěry.
Domnívám se, že otázka by měla
být postavena jinak. Měla by být postavena
otázka, zda by vláda neměla požádat
o vyslovení nedůvěry, protože jedině
vyslovení nedůvěry federální
vládě by byl akt, který by - byť i zpětně,
ale to už je tady zvykem - legitimoval její dosavadní
činnost. Tato vláda se pohybuje už delší
dobu v pásmu nelegitimity. A proto je otázkou, zda
vůbec si tato vláda zaslouží, aby jí
byla vyslovena nedůvěra.
Z hlediska budoucího procesu lze předpokládat,
že v důsledku působení této vlády
bohužel dojde k tak výraznému snížení
negociační pozice nejenom československého
státu, ale případně i obou následných
států, že dříve nebo později
se budou nejen historikové, ale i běžní
občané zabývat tím, kde byla chyba.
A myslím si, že na rozdíl od našeho parlamentu
budou poměrně přesně lokalizovat skutečné
viníky. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu poslanci. Do rozpravy se ještě
přihlásil poslanec Malíř. Prosím
pana Malíře, aby se ujal slova.
Poslanec SN D. Malíř: Pane předsedající,
dámy a pánové, kolegyně a kolegové
poslanci. Nechci se příliš obšírně
vyjadřovat k předloženému vládnímu
Programu opatření vlády proti živelnému
zániku federace, nechci se ani příliš
obšírně vyjadřovat o morálních
a politických aspektech tohoto návrhu. Konečně
stanovisko, postoj republikánské strany víte
všichni velice dobře. Já bych se pouze rád
na pana předsedu vlády obrátil s několika
konkrétními dotazy, týkajícími
se právě tohoto předloženého
návrhu.
Pokud, ačkoliv tento návrh programu opatření
je pro mne nepřijatelný, stejně jako pro
mé kolegy z republikánského klubu, přesto
pokud někdo po mně vyžaduje případné
schválení tohoto programového opatření
vlády, nemohu jako poslanec tohoto zákonodárného
orgánu se vší zodpovědností odsouhlasit
něco, aniž bych měl ve všech otázkách
spojených s tímto návrhem zcela jasno.
Rád bych se tedy otázal pana předsedy, za
prvé konkrétně, myslím, že je
to na straně 2, kde se píše v jedné
pasáži: "... v oblasti bezpečnosti se
opatření ..." atd., "... v otázce
vnitřní bezpečnosti běžnými
opatřeními ... a lze je řešit v rámci
působnosti příslušných orgánů
republiky běžnými opatřeními
k udržení pořádku a bezpečnosti
občanů."
Za druhé - v jiné pasáži, myslím,
že je to příloha 3 strana 2: "... zajistit,
aby ústřední orgány státní
správy ČSFR ..." atd. "..., které
by zajistily změny způsobem, který by nezavdávaly
příčiny k nacionalismu, především
při posuzování postavení občanů
jedné republiky v republice druhé." Znovu se
táži: Jaká konkrétní opatření?
Dalším a konečně posledním bodem,
který by mě velice zajímal: Jaká opatření
ke zpřísnění režimu vojsk za
daného stavu? Nezlobte se na mne, v tak závažné
otázce rozhodovat o něčem, co nám
zde bylo předloženo, aniž byly některé
základní body blíže vyjasněné
- s něčím takovým není možné
souhlasit.
Znovu zdůrazňuji. Můj a vůbec postoj
poslanců za republikánskou stranu je naprosto jasný,
ale chtěl jsem se vyhnout tady diskusím na téma
morálních a politických aspektů předloženého
návrhu. Proto jsem přišel s konkrétním
dotazem a byl bych velice rád, kdyby pan předseda
byl schopen mi tyto mé otázky blíže
vysvětlit.
Ať již však odpověď bude znít
jakkoliv, v žádném případě
- a nerad se opakuji, ale přesto to musím zdůraznit
- v žádném případě toto
programové opatření federální
vlády podporovat nebudu a nemohu, poněvadž
se obávám toho, že pokud bychom vyjádřili
svou podporu tomuto programovému opatření,
přidali bychom se tím na stranu těch, jejichž
cílem a snahou po letošních volbách
bylo a je rozbití Československa. V žádném
případě tedy toto programové opatření
podporovat nebudu. Přesto však doufám, že
pan předseda mi na mé konkrétní dotazy
odpoví a vysvětlí je. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji vám, pane poslanče.
Další písemné přihlášky
do rozpravy nemám. Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? Není tomu tak. V tom případě
rozpravu uzavírám.
Táži se pana předsedy vlády, jestli
si přeje vystoupit se závěrečným
slovem.
Předseda vlády ČSFR J. Stráský:
Vážený pane předsedající,
vážená sněmovno, já myslím,
že to není otázka přání,
ale do jisté míry povinnosti, i když mi není
přesně jasné, protože nemám tak
velkou praxi v proceduře vztahů vlády a shromáždění
a asi ani mít nebudu, zda se trochu projednávání
tohoto materiálu nezměnilo v interpelační
tok otázek, které jsem si ani nestačil psát.
Ale je nás tady více členů vlády
a jistě cítíme povinnost na některé
otázky odpovědět.
Některé otázky směřovaly k
tomu, proč se udělalo moc pro rozdělení
republiky, některé otázky směřovaly
k tomu, že se nestačí splnit úkoly,
které je třeba splnit do té doby, aby se
republika mohla rozdělit. A některé otázky
byly obecně vágní. Vyberu si z nich, aniž
bych se mohl domluvit se svými kolegy, ty, které
mají obecnější charakter, a pak mě
jistě doplní především pan ministr
obrany, protože některé otázky zněly
na něj, a možná i pan ministr financí,
pokud jde o věci rozpočtové.
Byl tady zmíněn problém, na jakém
základě, o jaký zákon jsme se opírali,
když jsme omezovali federální orgány
již před 29. říjnem. Já na ni
odpovídám, bohužel, podobně jako před
měsícem, když jsme tady diskutovali v září:
Protože taková věc nejde udělat den
ze dne. To je jistý proces, který je třeba
řídit. A bohužel ještě dnes není
ten proces zcela skončen. V tomto smyslu chápu jako
naléhavou otázku, jak to zařídit,
abychom stačili zlikvidovat ty federální
orgány, které ještě máme, pokud
náhodou bychom měli pravdu, že federace by
měla skončit do 31. 12. Odpovídám
zase stejně, že je to proces, na kterém se
musí začít pracovat. Chtěl bych zdůraznit
dvě věci.
Za prvé. Je mi velmi nepříjemné a
nikdy jsem to nepovažoval za fair play, když se říkalo,
že federace se rozpadla proto, že není rozpočet.
Ale přesto bych chtěl říci, jestli
toto vážené shromáždění
už v jistém smyslu rozhodlo, tak rozhodlo o tom, že
nebude rozpočet. Poněvadž to je ve schváleném
programovém prohlášení, které
jste nám schválili, že federální
rozpočet se nebude sestavovat. Z toho vyplývá,
že budeme dělat všechna opatření
k tomu, aby právě ty rozpočtové přebytky
do republik nebyly příliš velké. Souvisí
s tím otázka pana poslance Zemana, jestli budeme
informovat o přesunech v rozpočtových kapitolách.
Samozřejmě, že budeme. Zákon nabyl právní
moci 29. října, kdy vyšel ve Sbírce
zákonů. Všechny přesuny ještě
nejsou skončeny, pan ministr Klak mě asi doplní,
ale samozřejmě, že vás budeme informovat
o tom, jaké to znamená přesuny mezi federálními
a republikovými rozpočty, i když si myslím,
že je jasné, že ty přesuny předpokládáte
a vyplývají z rozsahu kompetencí, o kterých
jste rozhodli, že budou přesunuty do republik v rámci
likvidovaných ministerstev.
Byly tady prováděny výčty těch
ministerstev, které neexistují ... prostě
nepochopil jsem otázku. Pan poslanec Zeman ani neuváděl
všechny. Bylo hovořeno o kontrole, to beru jako vážnou
připomínku. Teď tady pan místopředseda
není - už tady je. Takže pokud si to chce doplnit
sám, tak to doplní. Ale samozřejmě,
pokud zjistíme, že máme po předchozí
vládě nějaké zprávy, které
mají být projednány ve Federálním
shromáždění, jsem přesvědčen,
že jsou zpracovány, protože kontrola pracovala
až doposud v rozsahu svého plánu činnosti
a pracuje, takže samozřejmě tuto věc
napravíme.
Některé otázky jsou přesně
ty, které mi dělají velké starosti.
Co uděláme s pracovníky, kteří
zůstanou na Silvestra ve federaci? Co s nimi uděláme,
když utečou dříve a nezůstanou?
Některé z těch otázek, které
zde byly položeny, obsahuje návrh zákona, které
jsme před několika dny dali Federálnímu
shromáždění o pracovněprávních
vztazích zaměstnanců federace. Chci jenom
říci pro ty, kteří nemají přesný
rozměr, že dnes je to ještě sto třicet
tisíc lidí, kteří pracují ve
federálních orgánech mimo hospodářských
federálních organizací. Takže to je
skutečně velký úkol. Předpokládám,
že uznáte, že potřebujeme prostor ho řešit.
I když jedna věc je jasná. Po 1. 1. se tu třeba
nemusí zhasnout, ale není řešeno, kdo
to bude platit, poněvadž federální rozpočet
není připravován se souhlasem Federálního
shromáždění.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu předsedovi vlády.
S technickou poznámkou se hlásí pan poslanec
Zeman.
Poslanec SL M. Zeman: Pane předsedo, programové
prohlášení, které nám sdělilo,
že federální vláda nehodlá sestavovat
rozpočet, nebylo tímto parlamentem přijato,
a proto a contrario platí, že by federální
vláda v souladu se zákonem o rozpočtových
pravidlech tento rozpočet připravovat měla.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Pan předseda vlády.
Předseda vlády ČSFR J. Stráský:
Také jenom technická. Hovořil jsem o schváleném
programovém prohlášení 16. července.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Pan poslanec Hába.
Poslanec SL Z. Hába: Já mám rovněž
připomínku. Domnívám se, že v
podstatné části odpovědi pana premiéra
bylo obsaženo nedorozumění. My z opozice se
domníváme, že neústavní kroky
jsou takové, které jsou podnikány bez toho,
že by byly zákonnými. Vy to vysvětlujete
tím, že je zapotřebí se na to připravit.
Já osobně mám takovou představu, že
je možné 31. prosince 1992 se usnést o zániku
federace třeba k polovině příštího
roku nebo na pozdější dobu. A potom je půl
roku nebo ještě více času na to, aby
se solidně zákonnou cestou všechno připravilo.
Čili domnívám se, že tato část
vaší odpovědi nemohla každého uspokojit.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Já jenom upozorňuji pány poslance,
že rozprava byla ukončena. Toto bylo závěrečné
slovo předsedy vlády. Proto máte právo
na faktické poznámky, ale toto již přesáhlo
do rámce určité repliky na vládní
prohlášení.
Pan poslanec Fišera se tváří, že
má faktickou poznámku. Promiňte, se hlásí.
Poslanec SN I. Fišera: Pane předsedající,
já se pokusím vám dokázat, že
se jenom tak netvářím.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Já jsem se přeřekl, omlouvám
se vám, pane poslanče.
Poslanec SN I. Fišera: Mně to nevadí, mě
to potěšilo, to vaše přeřeknutí.
Já bych se chtěl fakticky zeptat pana předsedy
vlády, zda se domnívá, že programové
prohlášení má větší
sílu než zákon, který určuje,
že se musí sestavovat rozpočet. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Chce k tomu něco říci pan předseda
vlády?
Předseda vlády ČSFR J. Stráský:
Uznávám, že toto je pro mě náročná
otázka jako pro neprávníka, ale předpokládám,
když vláda i Federální shromáždění
daly najevo, že jej nebudou sestavovat, to znamená,
že nebudou připravovat zákon o rozpočtových
pravidlech, výslovně to bylo uvedeno. Nevím,
jakou to má právní sílu, ale fakticky
je to prostě skutečnost. Přece ho nemůžeme
sestavovat, když jste řekli, a také jste nám
to schválili, že ho nemáme sestavovat. Připadá
mi to spíše jako logicky jasné. Právníci
se o tom jistě poradí.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Poslanec Malíř se hlásí
s faktickou poznámkou.
Poslanec SN D. Malíř: Já bych se jenom obrátil
na pana předsedu vlády. Na závěr svého
vystoupení jste řekl nebo jste připustil,
že sice bude možné, že ještě
po 1. lednu 1993 se bude v této budově svítit,
že bude odemčeno, ale rovněž jste vznesl
otázku, že nevíte, kdo fungování
tohoto orgánu bude platit. To je vlastně dokladem
toho, že federální vláda a konečně
i vládnoucí koalice skutečně od počátku
s eventualitou společného státu nepočítala
a jednoznačně směřovala k rozpadu
našeho státu. Přesto se vás ptám,
pane předsedo, proč se s federálním
rozpočtem nepočítalo i v takovém případě,
že by společný stát zůstal po
1. lednu 1993 zachován. Z jakého důvodu se
nepočítalo i s touto eventualitou?
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Pane kolego, já si dovolím upozornit,
že rozprava byla ukončena. Vy nemůžete
klást v rámci faktické poznámky otázky
na předsedu vlády.
Poslanec SN D. Malíř: To byla technická poznámka.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Ano, jako technickou poznámku to chápeme,
a proto předseda vlády na to nebude odpovídat.
Pokud se ho chcete zeptat, tak se zeptejte v rámci interpelací.
Poslanec SN D. Malíř: Pane předsedající,
promiňte, ale já myslím, že o tom, jestli
pan předseda vlády odpoví nebo ne - to bych
rád slyšel od něj, zda-li bude odpovídat
nebo ne - ale myslím si, že není vhodné,
abyste vy rozhodoval o tom, zda předseda vlády bude
odpovídat anebo ne. Ať se tedy vyjádří
pan předseda vlády. Byl bych mu velice vděčen.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: S faktickou poznámkou se hlásí
pan předseda Zelenay.
Místopředseda FS R. Zelenay: Vážený
pán predsedajúci, kolegyne a kolegovia! Pán
kolega Malíř, mňa to veľmi mrzí.
Nechcel som do toho vstupovať, ale bol by som veľmi
rád, keď používame argumenty, aby sme
sa držali zákona. Tu platí zákon o Rokovacom
poriadku a zákon o Rokovacom poriadku hovorí o pravidlách
faktických poznámok, nie technických. Vy
v rámci faktickej poznámky sa môžete
pýtať na to, či je mesiac nad nami alebo nie
je, ale rozprava už bola uzatvorená. To ste všetko
mohli klásť v rámci rozpravy. Tentokrát
sa musím zastať pána predsedajúceho
Bendu. Je to tak, v rámci interpelácií ale
máte na toto právo. Toto je zbytočná
diskusia a bolo by dobré, keby ste si predovšetkým
prečítali Rokovací poriadok.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Pane poslanče, neuděluji vám
slovo, máte právo na faktickou poznámku a
toho práva jste využil. Žádné další
repliky už nebudou.
Poslanec SN D. Malíř: Chtěl jsem pouze zdůraznit
...
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Nemáte slovo, pane poslanče.