Federální shromáždění ČSFR, 1992 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji panu poslanci, slovo má poslanec Mikloško, připraví se poslanec doktor Jedinák.

Poslanec SL J. Mikloško: Vážené Federálne zhromaždenie! Konštatujem, že federálna vláda napriek snahe splniť uznesenie Federálneho zhromaždenia, vypracovala neucelený a nehomogénny dokument, napríklad oblasti obrany venovala tri strany dokumentu, oblasti dopravy a spojov dve a pol strany, čo je dohromady asi polovica celého materiálu. Napriek tomu takáto oblasť, ako je zahraničná politika má len trinásť riadkov a kľúčová oblasť, to je delenie majetku, má len štyri riadky textu.

Práve v týchto dvoch oblastiach - zahraničná politika a delenie majetku - je možné očakávať najväčšie riziká a vyvolávanie konfliktov.

Podotýkam, že problematika získavania štátneho občianstva je tiež veľmi riziková, týka sa všetkých oblastí, je takpovediac nerezortná, ale je spomenutá len v oblasti obrany v prípade služobného uplatnenia občanov jednej republiky v druhej republike.

Ďalej mi v programe chýba odpoveď (a v tom zmysle sa zhodujem s predrečníkom) na hlavné riziko budúcich možných sporov a konfliktov, čo sa stane, keď od 1. januára nebude delenie štátu pripravené tak, ako sa predpokladá. Aká bude ďalšia existencia štátu, zanikne aj tak federácia? Ako to bude s rozpočtom, zahraničnými vzťahmi, federálnymi inštitúciami, atď.?

Celkovo mi tento program opatrení vlády trocha pripomína čierny humor, návod na použitie, ktorý som niekde čítal, a ktorý sa týka toho, ako sa chovať v prípade atómovej vojny. Bolo tam napísané: V prípade atómového výbuchu odporúčame obliecť si biely plášť a ísť kľudne na cintorín a disciplinovane dbať na to, aby nedaj bože nevznikol chaos. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji poslanci Mikloškovi, slovo má poslanec Jedinák, připraví se poslanec Valenčík.

Poslanec SL Z. Jedinák: Pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové. Já chci jen krátce několik poznámek k předloženému materiálu. Není to dnes příjemný pohled na členy federální vlády, o jejichž pohledech si dnes myslím, že jsou to nejsmutnější pohledy tohoto volebního období. Myslím si, že je velkou chybou, že jsme s některými ministry nekomunikovali. Ať pánové ministři zpytují svědomí, jak kdo chodil do výborů, jak kdo nechodil, někteří dnes nejsou.

K předloženému materiálu chci říci, že je věcí výkladu, co konkrétně individuální poslanec chápal a rozuměl programem a jednotlivými kroky. Přirozeně, že se v tom můžeme lišit, v obsahové stránce, rozsahu materiálu a charakteru jednotlivých kroků. Není to první případ, kdy osobně jsem chápal obsah takového materiálu jinak, než nakonec byl

Federálnímu shromáždění předložen.

V minulém volebním období jsme požadovali například materiál o dodržování lidských práv. Meritem věci bylo tehdy posuzování všech právních předpisů a dokumentů a jejich soulad s ústavní Listinou svobod k 31. 12. Federálnímu shromáždění byl ovšem tehdy předložen dokument, který byl velice stručný a týkal se pouze naplňování práv národnostních menšin, dodržování pouze vymezené skupiny a kategorie občanských práv, ale nemluvil o souladu právního řádu právě s § 6 uvozovacího zákona ústavní Listiny práv a svobod.

Myslím si, že podstatou výkladu tohoto problému je to, zda jednotlivé meritorní otázky, které jsou nastíněny v tomto programu, se stávají opatřeními proti rozpadu společného státu, nebo zda některá opatření v tomto dokumentu nemají rozpad společného státu urychlit. Myslím, že to je jádro problému. Jistě, každý se lišíme v názorech, tak jak jsme zde mnohokrát přednášeli ve formě státoprávního uspořádání, ale já znovu opakuji meritum problému podle mého názoru je ve východiscích.

Myslím, že v tom se zcela určitě liším s federální vládou, jak chápat některé okamžiky. Myslím, že vláda v tomto materiálu měla vystihnout okamžik do eventuálního ústavního zániku společného státu - opatření, která bude dělat a činit do zániku společného státu a opatření, která bude činit po té. Myslím si, že to není pouze a jasně technický problém, že to není problém pouze toho, zda tato opatření budou v tomto dokumentu nebo v dokumentu Programového prohlášení vlády ČSFR.

Myslím, že jsou zde některé věci - například emise známek. Nejsem odborník na emisi známek, ale podle mého soudu je technickou věcí a možná to překračuje technické meze, zda tato opatření zahrnout do tohoto dokumentu nebo do Programového prohlášení vlády ČSFR. Rozdíl je jediný - v diskusi. Kdybychom tento materiál například emisi známek zahrnuli do Programového prohlášení vlády ČSFR, tak podle mého názoru bychom tím vytvářeli prostor pro další dialog a diskuse o charakteru soustátí, spolužití, bez vymezení společného obsahu. Takto podle mého soudu je to opatření nesprávné, protože spíše rozkládá ještě poslední zbytky společného státu. Nejsem idealista, vím že pozice federálního premiéra není v současné chvíli jednoduchá a jako člen opozice se nesměji tomu, že nebyl schválen zákon o zániku federace. Vím, v jakých podmínkách vláda je, jaké s tím jsou problémy a i jako pro člena opozice mi osobně není příjemné to, co se dnes odehrálo, byť jako člen opozice musím kritizovat vládní koalici.

Podle mého názoru - ještě jednou zopakuji myšlenku, kterou jsem řekl na úvod - podstatou tohoto materiálu je, zda uvedená opatření jsou opatřeními proti rozpadu společného státu nebo zda některé body spíše neuspišují rozpad společného státu.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji panu poslanci, slovo bude mít pan poslanec Valenčík, to jsou současně všechny podané písemné přihlášky do rozpravy.

Poslanec SL R. Valenčík: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, položím jen několik málo otázek a pokusím se dát na ně odpověď. První otázka - zda opatření, která vypracovala vláda, jsou vypracována svědomitě.

Odpovídám ano jsou, je to jeden z nejzdařilejších dokumentů federální vlády, který byl předložen.

Druhá otázka. Budou tato opatření dostatečná k tomu, aby nedošlo k živelnému zániku federace a živelnému vývoji v další období? Odpovídám - nikoliv.

Třetí otázka. V jakém smyslu nebudou tato opatření dostatečná? Tato opatření nezabrání tomu, aby po případném zániku československé federace nedošlo ke konfrontaci minimálně obchodní, propagandistické, informační a dalším, které výrazně sníží negociační pozici obou následnických států.

Proč nebudou tato opatření dostatečná? A nyní jsme u podstaty problému. Protože se vůbec nezabývají tím, kdo nelegitimní proces dělení federace vedoucí ke konfrontaci a živelnosti generuje. Proč se těmito problémy nezabývá? Protože se, bohužel, týkají federální vlády samotné. Ne možná kvůli tomu, že by tak chtěla, ale že se dostala mezi mlýnská kola dějin a sil, které jsou mnohem silnější, než sama zmůže svojí autoritou a možná i lidskou statečností.

Další otázka. Bylo by možné přijmout opatření, které by zabránilo živelnému vývoji a neústavnosti procesu konfrontace? Ano - říkám - bylo by to možné. Tímto opatřením by bylo ustanovení, podle kterého jakmile kterákoliv politická reprezentace vládnoucí v Čechách, na Slovensku nebo na úrovni federace překročí rámce ústavnosti, jsou v nejbližším termínu vypsány nové volby podle platných zákonů. Jsem přesvědčen, že v daném případě by celý další proces vývoje měl ústavní charakter, že by tedy nedošlo k tomu, aby bylo nutné nové volby vypsat. A také by se velmi rozumným způsobem řešila otázka československé státnosti.

Dovolím si k těmto otázkám, na které jsem si odpověděl, udělat ještě malou poznámku. Při diskusi o minulém bodu programu byla položena otázka, zda by vláda měla požádat o vyslovení důvěry nebo neměla požádat o vyslovení důvěry. Domnívám se, že otázka by měla být postavena jinak. Měla by být postavena otázka, zda by vláda neměla požádat o vyslovení nedůvěry, protože jedině vyslovení nedůvěry federální vládě by byl akt, který by - byť i zpětně, ale to už je tady zvykem - legitimoval její dosavadní činnost. Tato vláda se pohybuje už delší dobu v pásmu nelegitimity. A proto je otázkou, zda vůbec si tato vláda zaslouží, aby jí byla vyslovena nedůvěra.

Z hlediska budoucího procesu lze předpokládat, že v důsledku působení této vlády bohužel dojde k tak výraznému snížení negociační pozice nejenom československého státu, ale případně i obou následných států, že dříve nebo později se budou nejen historikové, ale i běžní občané zabývat tím, kde byla chyba. A myslím si, že na rozdíl od našeho parlamentu budou poměrně přesně lokalizovat skutečné viníky. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji panu poslanci. Do rozpravy se ještě přihlásil poslanec Malíř. Prosím pana Malíře, aby se ujal slova.

Poslanec SN D. Malíř: Pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové poslanci. Nechci se příliš obšírně vyjadřovat k předloženému vládnímu Programu opatření vlády proti živelnému zániku federace, nechci se ani příliš obšírně vyjadřovat o morálních a politických aspektech tohoto návrhu. Konečně stanovisko, postoj republikánské strany víte všichni velice dobře. Já bych se pouze rád na pana předsedu vlády obrátil s několika konkrétními dotazy, týkajícími se právě tohoto předloženého návrhu.

Pokud, ačkoliv tento návrh programu opatření je pro mne nepřijatelný, stejně jako pro mé kolegy z republikánského klubu, přesto pokud někdo po mně vyžaduje případné schválení tohoto programového opatření vlády, nemohu jako poslanec tohoto zákonodárného orgánu se vší zodpovědností odsouhlasit něco, aniž bych měl ve všech otázkách spojených s tímto návrhem zcela jasno.

Rád bych se tedy otázal pana předsedy, za prvé konkrétně, myslím, že je to na straně 2, kde se píše v jedné pasáži: "... v oblasti bezpečnosti se opatření ..." atd., "... v otázce vnitřní bezpečnosti běžnými opatřeními ... a lze je řešit v rámci působnosti příslušných orgánů republiky běžnými opatřeními k udržení pořádku a bezpečnosti občanů."

Za druhé - v jiné pasáži, myslím, že je to příloha 3 strana 2: "... zajistit, aby ústřední orgány státní správy ČSFR ..." atd. "..., které by zajistily změny způsobem, který by nezavdávaly příčiny k nacionalismu, především při posuzování postavení občanů jedné republiky v republice druhé." Znovu se táži: Jaká konkrétní opatření?

Dalším a konečně posledním bodem, který by mě velice zajímal: Jaká opatření ke zpřísnění režimu vojsk za daného stavu? Nezlobte se na mne, v tak závažné otázce rozhodovat o něčem, co nám zde bylo předloženo, aniž byly některé základní body blíže vyjasněné - s něčím takovým není možné souhlasit.

Znovu zdůrazňuji. Můj a vůbec postoj poslanců za republikánskou stranu je naprosto jasný, ale chtěl jsem se vyhnout tady diskusím na téma morálních a politických aspektů předloženého návrhu. Proto jsem přišel s konkrétním dotazem a byl bych velice rád, kdyby pan předseda byl schopen mi tyto mé otázky blíže vysvětlit.

Ať již však odpověď bude znít jakkoliv, v žádném případě - a nerad se opakuji, ale přesto to musím zdůraznit - v žádném případě toto programové opatření federální vlády podporovat nebudu a nemohu, poněvadž se obávám toho, že pokud bychom vyjádřili svou podporu tomuto programovému opatření, přidali bychom se tím na stranu těch, jejichž cílem a snahou po letošních volbách bylo a je rozbití Československa. V žádném případě tedy toto programové opatření podporovat nebudu. Přesto však doufám, že pan předseda mi na mé konkrétní dotazy odpoví a vysvětlí je. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji vám, pane poslanče.

Další písemné přihlášky do rozpravy nemám. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak. V tom případě rozpravu uzavírám.

Táži se pana předsedy vlády, jestli si přeje vystoupit se závěrečným slovem.

Předseda vlády ČSFR J. Stráský: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, já myslím, že to není otázka přání, ale do jisté míry povinnosti, i když mi není přesně jasné, protože nemám tak velkou praxi v proceduře vztahů vlády a shromáždění a asi ani mít nebudu, zda se trochu projednávání tohoto materiálu nezměnilo v interpelační tok otázek, které jsem si ani nestačil psát. Ale je nás tady více členů vlády a jistě cítíme povinnost na některé otázky odpovědět.

Některé otázky směřovaly k tomu, proč se udělalo moc pro rozdělení republiky, některé otázky směřovaly k tomu, že se nestačí splnit úkoly, které je třeba splnit do té doby, aby se republika mohla rozdělit. A některé otázky byly obecně vágní. Vyberu si z nich, aniž bych se mohl domluvit se svými kolegy, ty, které mají obecnější charakter, a pak mě jistě doplní především pan ministr obrany, protože některé otázky zněly na něj, a možná i pan ministr financí, pokud jde o věci rozpočtové.

Byl tady zmíněn problém, na jakém základě, o jaký zákon jsme se opírali, když jsme omezovali federální orgány již před 29. říjnem. Já na ni odpovídám, bohužel, podobně jako před měsícem, když jsme tady diskutovali v září: Protože taková věc nejde udělat den ze dne. To je jistý proces, který je třeba řídit. A bohužel ještě dnes není ten proces zcela skončen. V tomto smyslu chápu jako naléhavou otázku, jak to zařídit, abychom stačili zlikvidovat ty federální orgány, které ještě máme, pokud náhodou bychom měli pravdu, že federace by měla skončit do 31. 12. Odpovídám zase stejně, že je to proces, na kterém se musí začít pracovat. Chtěl bych zdůraznit dvě věci.

Za prvé. Je mi velmi nepříjemné a nikdy jsem to nepovažoval za fair play, když se říkalo, že federace se rozpadla proto, že není rozpočet. Ale přesto bych chtěl říci, jestli toto vážené shromáždění už v jistém smyslu rozhodlo, tak rozhodlo o tom, že nebude rozpočet. Poněvadž to je ve schváleném programovém prohlášení, které jste nám schválili, že federální rozpočet se nebude sestavovat. Z toho vyplývá, že budeme dělat všechna opatření k tomu, aby právě ty rozpočtové přebytky do republik nebyly příliš velké. Souvisí s tím otázka pana poslance Zemana, jestli budeme informovat o přesunech v rozpočtových kapitolách. Samozřejmě, že budeme. Zákon nabyl právní moci 29. října, kdy vyšel ve Sbírce zákonů. Všechny přesuny ještě nejsou skončeny, pan ministr Klak mě asi doplní, ale samozřejmě, že vás budeme informovat o tom, jaké to znamená přesuny mezi federálními a republikovými rozpočty, i když si myslím, že je jasné, že ty přesuny předpokládáte a vyplývají z rozsahu kompetencí, o kterých jste rozhodli, že budou přesunuty do republik v rámci likvidovaných ministerstev.

Byly tady prováděny výčty těch ministerstev, které neexistují ... prostě nepochopil jsem otázku. Pan poslanec Zeman ani neuváděl všechny. Bylo hovořeno o kontrole, to beru jako vážnou připomínku. Teď tady pan místopředseda není - už tady je. Takže pokud si to chce doplnit sám, tak to doplní. Ale samozřejmě, pokud zjistíme, že máme po předchozí vládě nějaké zprávy, které mají být projednány ve Federálním shromáždění, jsem přesvědčen, že jsou zpracovány, protože kontrola pracovala až doposud v rozsahu svého plánu činnosti a pracuje, takže samozřejmě tuto věc napravíme.

Některé otázky jsou přesně ty, které mi dělají velké starosti. Co uděláme s pracovníky, kteří zůstanou na Silvestra ve federaci? Co s nimi uděláme, když utečou dříve a nezůstanou? Některé z těch otázek, které zde byly položeny, obsahuje návrh zákona, které jsme před několika dny dali Federálnímu shromáždění o pracovněprávních vztazích zaměstnanců federace. Chci jenom říci pro ty, kteří nemají přesný rozměr, že dnes je to ještě sto třicet tisíc lidí, kteří pracují ve federálních orgánech mimo hospodářských federálních organizací. Takže to je skutečně velký úkol. Předpokládám, že uznáte, že potřebujeme prostor ho řešit. I když jedna věc je jasná. Po 1. 1. se tu třeba nemusí zhasnout, ale není řešeno, kdo to bude platit, poněvadž federální rozpočet není připravován se souhlasem Federálního shromáždění.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji panu předsedovi vlády. S technickou poznámkou se hlásí pan poslanec Zeman.

Poslanec SL M. Zeman: Pane předsedo, programové prohlášení, které nám sdělilo, že federální vláda nehodlá sestavovat rozpočet, nebylo tímto parlamentem přijato, a proto a contrario platí, že by federální vláda v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech tento rozpočet připravovat měla.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Pan předseda vlády.

Předseda vlády ČSFR J. Stráský: Také jenom technická. Hovořil jsem o schváleném programovém prohlášení 16. července.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Pan poslanec Hába.

Poslanec SL Z. Hába: Já mám rovněž připomínku. Domnívám se, že v podstatné části odpovědi pana premiéra bylo obsaženo nedorozumění. My z opozice se domníváme, že neústavní kroky jsou takové, které jsou podnikány bez toho, že by byly zákonnými. Vy to vysvětlujete tím, že je zapotřebí se na to připravit. Já osobně mám takovou představu, že je možné 31. prosince 1992 se usnést o zániku federace třeba k polovině příštího roku nebo na pozdější dobu. A potom je půl roku nebo ještě více času na to, aby se solidně zákonnou cestou všechno připravilo. Čili domnívám se, že tato část vaší odpovědi nemohla každého uspokojit.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Já jenom upozorňuji pány poslance, že rozprava byla ukončena. Toto bylo závěrečné slovo předsedy vlády. Proto máte právo na faktické poznámky, ale toto již přesáhlo do rámce určité repliky na vládní prohlášení.

Pan poslanec Fišera se tváří, že má faktickou poznámku. Promiňte, se hlásí.

Poslanec SN I. Fišera: Pane předsedající, já se pokusím vám dokázat, že se jenom tak netvářím.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Já jsem se přeřekl, omlouvám se vám, pane poslanče.

Poslanec SN I. Fišera: Mně to nevadí, mě to potěšilo, to vaše přeřeknutí. Já bych se chtěl fakticky zeptat pana předsedy vlády, zda se domnívá, že programové prohlášení má větší sílu než zákon, který určuje, že se musí sestavovat rozpočet. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Chce k tomu něco říci pan předseda vlády?

Předseda vlády ČSFR J. Stráský: Uznávám, že toto je pro mě náročná otázka jako pro neprávníka, ale předpokládám, když vláda i Federální shromáždění daly najevo, že jej nebudou sestavovat, to znamená, že nebudou připravovat zákon o rozpočtových pravidlech, výslovně to bylo uvedeno. Nevím, jakou to má právní sílu, ale fakticky je to prostě skutečnost. Přece ho nemůžeme sestavovat, když jste řekli, a také jste nám to schválili, že ho nemáme sestavovat. Připadá mi to spíše jako logicky jasné. Právníci se o tom jistě poradí.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Poslanec Malíř se hlásí s faktickou poznámkou.

Poslanec SN D. Malíř: Já bych se jenom obrátil na pana předsedu vlády. Na závěr svého vystoupení jste řekl nebo jste připustil, že sice bude možné, že ještě po 1. lednu 1993 se bude v této budově svítit, že bude odemčeno, ale rovněž jste vznesl otázku, že nevíte, kdo fungování tohoto orgánu bude platit. To je vlastně dokladem toho, že federální vláda a konečně i vládnoucí koalice skutečně od počátku s eventualitou společného státu nepočítala a jednoznačně směřovala k rozpadu našeho státu. Přesto se vás ptám, pane předsedo, proč se s federálním rozpočtem nepočítalo i v takovém případě, že by společný stát zůstal po 1. lednu 1993 zachován. Z jakého důvodu se nepočítalo i s touto eventualitou?

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Pane kolego, já si dovolím upozornit, že rozprava byla ukončena. Vy nemůžete klást v rámci faktické poznámky otázky na předsedu vlády.

Poslanec SN D. Malíř: To byla technická poznámka.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Ano, jako technickou poznámku to chápeme, a proto předseda vlády na to nebude odpovídat. Pokud se ho chcete zeptat, tak se zeptejte v rámci interpelací.

Poslanec SN D. Malíř: Pane předsedající, promiňte, ale já myslím, že o tom, jestli pan předseda vlády odpoví nebo ne - to bych rád slyšel od něj, zda-li bude odpovídat nebo ne - ale myslím si, že není vhodné, abyste vy rozhodoval o tom, zda předseda vlády bude odpovídat anebo ne. Ať se tedy vyjádří pan předseda vlády. Byl bych mu velice vděčen.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: S faktickou poznámkou se hlásí pan předseda Zelenay.

Místopředseda FS R. Zelenay: Vážený pán predsedajúci, kolegyne a kolegovia! Pán kolega Malíř, mňa to veľmi mrzí. Nechcel som do toho vstupovať, ale bol by som veľmi rád, keď používame argumenty, aby sme sa držali zákona. Tu platí zákon o Rokovacom poriadku a zákon o Rokovacom poriadku hovorí o pravidlách faktických poznámok, nie technických. Vy v rámci faktickej poznámky sa môžete pýtať na to, či je mesiac nad nami alebo nie je, ale rozprava už bola uzatvorená. To ste všetko mohli klásť v rámci rozpravy. Tentokrát sa musím zastať pána predsedajúceho Bendu. Je to tak, v rámci interpelácií ale máte na toto právo. Toto je zbytočná diskusia a bolo by dobré, keby ste si predovšetkým prečítali Rokovací poriadok.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Pane poslanče, neuděluji vám slovo, máte právo na faktickou poznámku a toho práva jste využil. Žádné další repliky už nebudou.

Poslanec SN D. Malíř: Chtěl jsem pouze zdůraznit ...

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Nemáte slovo, pane poslanče.