Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Pan poslanec Pleva.
Poslanec SL P. Pleva: Já se domnívám, že
procedurální návrh jde podat kdykoli během
projednávání čehokoliv, takže
podávám procedurální návrh,
aby byla omezena řečnická lhůta na
deset minut.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji. O procedurálním návrhu
jsem povinen dát hlasovat bez rozpravy. Je zde tento procedurální
návrh.
Kdo z poslanců je pro, aby řečnická
lhůta k tomuto bodu byla omezena na deset minut, nechť
zvedne ruku a stlačí tlačítko!
Hlasování: 11.37
(SN 52, SL 63) Děkuji.
Kdo je proti?
(SN 22, SL 13) Děkuji.
Kdo se zdržel?
(SN 14, SL 16) Děkuji.
Konstatuji, že ve Sněmovně národů
bylo padesát dva hlasů pro omezení řečnické
lhůty, dvacet dva proti, čtrnáct se zdrželo,
tři ignorovali. Ve Sněmovně lidu bylo šedesát
tři hlasů pro, třináct proti, šestnáct
se zdrželo, deset ignorovalo.
Obě sněmovny shodným usnesením omezily
řečnickou lhůtu k tomuto bodu na deset minut.
Prosím proto, není-li technických poznámek,
které nevidím, dalšího řečníka,
pana poslance Mikloška, aby se ujal slova. Připraví
se pan poslanec Čejka.
Poslanec SL J. Mikloško: Vážený pán
predsedajúci, vážený pán premiér,
vážené Federálne zhromaždenie,
vážení prítomní! Po tomto show,
ktoré sme tu pred chvíľou prežili a ktoré
mi zabezpečilo dostatok poslucháčov, ktorí
sa pomaly vytrácajú, dovoľte mi vrátiť
sa k téme rokovania.
Pri minulom prerokovávaní vyhlásenia vlády
som navrhol doplniť do uznesenia problematiku ľudských
práv, práv menšín, zdravotne postihnutých,
detí, žien, ďalej doplniť problematiku cirkví,
humanitárnej pomoci, problematiku športovej reprezentácie
a niektoré ďalšie iné úlohy, ktoré
v dobe prerokovávania ešte patrili kompetenčne
federálnej vláde.
Federálne zhromaždenie môj vtedajší
návrh na doplnenie neschválilo. Napísal som
preto interpeláciu pánovi premiérovi, ohľadom
využívania týchto kompetencií s otázkami
na prácu viacerých komisií, ktoré
v minulosti koordinovali činnosť na federálnej
úrovni v týchto oblastiach. Dostal som podobnú
odpoveď na svoju interpeláciu, kde som sa dozvedel
medzi iným aj to, že veľká väčšina
týchto koordinančých a vládnych komisií
bola zrušená, koordinačné porady sa
nekonajú, príslušné zákony sa
prestali spracovávať. Zamrzelo ma však, že
výsledky komisií, ktoré pripravovali veľmi
dôležité zákony, napríklad zákon
o nadáciách, zákon o rodine, neboli dané
do legislatívneho plánu vlády.
Aj keď príslušné pripomienkové
kolá boli skončené a zákony prakticky
boli uzatvorené.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Pane poslanče, upozorňuji vás,
že hovoříte k interpelaci, nikoliv k Programovému
prohlášení vlády ČSFR.
Upozorňuji vás poprvé, abych vám nemusel
odejmout slovo, abyste hovořil k projednávanému
programu, t.j. k Programovému prohlášení
vlády ČSFR, tisk 116, jestli se nepletu.
Poslanec SL J. Mikloško: Už sa k tomu vraciam. Rovnako
tak zákon o ochrancoch ľudských práv
- ombucmanoch; komisia, ktorá ho pripravovala, bola zrušená
a teda tiež tento zákon nebol daný do legislatívneho
plánu vlády. Pýtam sa teda stále,
prečo, pretože do legislatívneho plánu
vlády sa dostali rôzne zákony - nechcem ich
bagatelizovať - ktoré zrejme dostali prednosť
pred inými, dôležitejšími zákonmi.
Napríklad je tam zákon o výrobe a predaji
liehovín, zákon o Prokuratúre ČSFR,
opakujem: ČSFR!, je tam zákon o služobnom pomere
colníkov, je tam zákon o česko-slovenských
technologických normách. Tieto zákony sa
tam dostali a iné, ktoré som už pripomínal,
a ďalej napr. zákon o hromadných oznamovacích
prostriedkoch z tohto plánu vypadli.
Som rád, že v programovom vyhlásení
vlády je zaradená kapitola 6. "Spoločenské
a humanitárne otázky", pravda po odpovedi na
moju interpeláciu si myslím, že tam skutočne
už teraz nepatrí.
Preto sa pýtam, ako môže vláda zabezpečiť
vo svojom programovom vyhlásení vetu na strane 15,
že "... vláda bude pokračovať v zabezpečovaní
a konkretizácii ľudských a občianskych
práv, hlavne práv národnostných a
etnických menšín, handicapovaných sociálnych
skupín, práv žien, detí a mládeže".
Ako?
Rovnako tak veta: "Vláda bude pokračovať
v príprave rozpracovaných legislatívnych
úprav v oblasti zabezpečovania ľudských
práv a rozvoja občianskej spoločnosti".
Ako? Veď všetky orgány a komisie, ktoré
práve tieto problematiky a tieto zákony pripravovali,
boli zrušené a aj môj návrh, aby v kompetencii
federácie ľudské práva ešte zostali,
nebol vo Federálnom zhromaždení schválený.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu poslanci Mikloškovi. V rozpravě
promluví pan poslanec Čejka, připraví
se pan poslanec Pavel Novák z ČSSD.
Poslanec SL J. Čejka: Vážený pane předsedající,
paní kolegyně, páni kolegové, vážení
členové vlády. Dovolte, abych se v krátkosti
pozastavil nad jednou částí programového
prohlášení, a to je příloha 1:
"Přehled návrhů zákonů,
u kterých se předpokládá předložení
Federálnímu shromáždění
ve druhém pololetí 1992".
Jako člověk nemám rád práci,
která je konána zbytečně, především
práci, při které je třeba strávit
mnoho času a vložit určité myšlenky
a tendence do připravovaných zákonů.
Jak si jistě vzpomínáte, schvalovaly nejen
výbory pro životní prostředí,
ale i výbory jiné zásady elektrizačního
zákona, zásady plynárenského zákona,
zásady zákona pro ochranu spotřebitelů
a dále zákona o potravinách, tabákových
výrobcích a kosmetických přípravcích.
Tyto zásady byly vypracovány a nezbývalo
podle mého názoru nic jiného, než tyto
zásady po schválení převést
na paragrafované znění.
Chci se proto zeptat členů vlády, proč
tyto, podle mého hlediska, dost důležité
zákony nejsou zařazeny do legislativního
plánu. A dále proč, což je záležitost
mne jako člověka, který hájí
poněkud ekologičtější stránku
věci, se doposud do legislativního plánu
nedostal zákon o nakládání s jadernými
materiály a vybranými položkami, a dále
zákon o odpovědnosti za jadernou škodu.
Chtěl bych říci na závěr, že
bych byl nerad, aby toto moje vystoupení bylo bráno
ze strany vlády jako nějaký kapric opozice.
Nemám nejmenší důvod, a to mi věřte,
hledat příčiny, proč kritizovat vládu,
proč kritizovat vládu sestavenou z vysoce kvalifikovaných
lidí a bezesporu dále z aparátu, který
obnáší, jenom proto, abych si hledal záminky.
Považuji tuto celou záležitost těchto
zákonných norem a jejich přijetí za
velice závažnou věc v oblasti, o které
se tady podle mého názoru velice málo mluví
a ještě méně se o ní chce slyšet,
a to je o ekologizaci naší společnosti. Děkuji
za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu poslanci. Jenom snad, aniž
bych vstupoval do rozpravy, bych formálně upozornil,
že vláda předložila zásady některých
zákonů Federálnímu shromáždění,
předsednictva sněmoven a předsednictvo FS
odmítla projednávat tyto zásady pro nával
naléhavější legislativní práce
na definitivním znění zákonů.
To jenom na vysvětlenou.
Prosím poslance Nováka, připraví se
pan poslanec Lhotka.
Poslanec SN P. Novák: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
vážení hosté. Zajisté mně
nebudete mít za zlé, když se pokusím
být maximálně stručný a pokusím
se nevyužít desetiminutového limitu, který
byl schválen pro vystupující při dnešní
schůzi. Chci se zaměřit na dvě konkrétní
věci související s vládním
prohlášením a upozorňuji, že v
závěru navrhnu dvě usnesení, která
se vztahují v jednom případě k věci,
která není zcela jednoznačně řešena
ve vládním prohlášení, a druhá,
která mně zcela chybí.
Vládní koalici a větší část
opozice spojuje poměrně malý průsečík
společných zájmů při řešení
stávajícího státoprávního
problému. V souvislosti s rozpadem federace, který
si vládní koalice a vládní strany
vynucují, je zcela rozdílný názor
opozice a koalice na další vývoj. Nicméně
společným průsečíkem je minimálně
to, aby tento proces probíhal důstojně, pokojnou
a ústavní - zdůrazňuji ústavní
- cestou. Tak alespoň vyznívá převážná
většina prohlášení představitelů
jak vládních stran, tak větší
části opozice.
Převážná část opozičních
stran má ovšem k rozpadu federace zcela negativní
vztah, popřípadě trvá na zlegitimnění
tohoto procesu formou referenda. Vzhledem k poměru hlasů
není vůbec zřejmé, že navrhovaný
způsob zániku federace, tak jak je tomuto shromáždění
navrhován, bude kvalifikovanou většinou přijat.
V negativním případě budou stát
vládní strany i vláda před problémem
a vážným rozhodnutím, zda sáhnou
k negativnímu, neústavnímu postupu, respektive
k jakémusi způsobu poloústavní cesty,
anebo budou usilovat o ústavní řešení
i po 1. 1. 1993.
Vzhledem k technické připravenosti dělení,
vzhledem k tomu, že řada velice důležitých
dohod, a to zejména těch kontroverzních,
ještě není přijata, existuje toto dilema,
které bude muset vláda i vládní strany
tak či onak řešit.
Dalším důvodem pro usnesení, které
později přednesu, je to, že v daném
termínu do 31. 12. se dá poměrně komplikovaný
proces dělení dost obtížně stihnout.
Lze tedy předpokládat, že za určitých
okolností federace k 31. 12. tohoto roku nemusí
skončit.
K dalším krizovým prvkům státoprávního
procesu potom přibude další, a to je problém
financování federace, respektive jejích přežívajících
institucí. Navrhuji proto, aby Federální
shromáždění přijalo v souladu
s prohlášením vlády toto usnesení:
"Federální shromáždění
ukládá vládě ČSFR, aby neprodleně
zahájila přípravu rozpočtového
provizória pro rok 1993 po dohodě s vládami
České republiky a Slovenské republiky a předložila
jeho zásady Federálnímu shromáždění
do konce listopadu 1992, nebo předložila jiný
způsob zásad případného financování
federálních institucí po tomto datu, v tomtéž
termínu."
Dalším bodem, na který chci upřít
vaši pozornost, je problematika uzavření státního
závěrečného účtu federace
pro případ, že k 31. 12. tohoto roku tato federace
zanikne. Je třeba zabývat se tím, jak bude
legislativně uzavřen státní závěrečný
účet při případné neexistenci
Federálního shromáždění.
Tento problém není doposud řešen. Je
komplikován skutečností, a je to opět
jeden z dalších krizových prvků, že
zřejmě rozpočet federace skončí
nikoliv nevýznamným deficitem.
Navrhuji proto, aby Federální shromáždění
přijalo toto usnesení: "Federální
shromáždění ukládá vládě
ČSFR, aby připravila ústavní opatření
pro schválení závěrečného
účtu federace za rok 1992 pro případ
zániku ČSFR a předložila tato opatření
Federálnímu shromáždění
ke schválení na šesté schůzi
Federálního shromáždění."
Kolegyně a kolegové, žádám vás,
abyste důkladně zvážili potřebu
minimalizovat rizika a krizové momenty státoprávního
procesu. Vyzývám vás, abyste plně
odpovědně přistupovali k tomu, co v těchto
usneseních předkládám, a abyste návrhy
obou těchto usnesení podpořili. Děkuji
vám.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu poslanci. Předejte, prosím,
zpravodajům písemné znění vašich
návrhů. Nyní prosím poslance Lhotku,
aby se ujal slova, připraví se pan poslanec Zeman.
Poslanec SL J. Lhotka: Sdružení pro republiku - Republikánská
strana Československa. Pane předsedající,
dámy a pánové, vážení
hosté. Platnost prvého programového prohlášení
skončila 30. září 1992. Dnes, 5. listopadu,
projednáváme předložené rozšířené
Programové prohlášení vlády ČSFR.
Práce federální vlády tedy probíhá
bez schváleného programu Federálním
shromážděním a je skutečně
výrazem opovrhování tímto Federálním
shromážděním, které stále
doposud by mělo být nejvyšším federálním
orgánem této země
Československé republiky. Navíc totalitní
kontrola sdělovacích prostředků a
televize neposkytuje občanům této země
objektivní informace o skutečném stavu věci,
zejména opozice, Sdružení pro republiku-Republikánské
strany Československa. Tím, že nám s
několika týdenním zpožděním
je předloženo vládou ČSFR toto rozšířené
programové prohlášení na šestnácti
stránkách formátu A4, svědčí
o neschopnosti jejich členů, že by to s Československem
a udržením jeho suverenity ve světě
mysleli od začátku zodpovědně. Ryba
páchne od hlavy. Programové prohlášení
vlády na šestnácti stránkách
mi připomíná závazky Brigády
socialistické práce, tedy nic neřešící
formalismus. Ani se tomu tak nedivím, když vidím
v její řadě bývalé komunisty,
ještě donedávna se pyšnící
odznaky KSČ, které v tichosti vyměnili za
placky Občanského fóra. A dnes se vyjímají
ptačí symboly moci lidí pravé vůle,
tedy nikoliv dobré vůle.
Dokonce jsem ve vládním prohlášení
našel zmínku o podpoře vlády ČSFR
k rozvoji soukromého sektoru, zejména malých
a středních podniků. Ve skutečnosti
je to vše opakem. Začínající
drobní podnikatelé nejsou podporováni státem
v soukromém podnikání. Vláda na ně
vzala měřítko jako na dojnou krávu.
Proto je třeba, má-li se soukromé podnikání
stát skutečně soukromým, osvobodit
začínající soukromé podnikatelé
od daní na dobu pěti let a poskytnout do začátků
výhodné dlouhodobé úvěry se
státní zárukou. Československá
ekonomika se však nachází v krizi - na rozdíl
od grafů, jak televizním divákům předložil
mistr ekonomiky Klaus a nedávno pan soudruh Kočárník,
podle nichž jsme se již odrazili ode dna. Politici ODS,
dnes členové vlády, dali přednost
praní špinavých peněz před zákony,
které by znemožnily korupci ve velkém u nových
mocných pánů soudruhů. Ekonomický
marasmus dostává republiku do období raného
kapitalismu, který jde s prudkým růstem kriminality.
V programovém prohlášení je sice zmínka,
že vláda bude přijímat opatření
proti růstu kriminality, ale tak prudký růst,
zejména brutálních vražd, je možné
úspěšně zvládnout opětným
zavedením trestu smrti jako výchovného prostředku
u těžkých zločinců recidivistů.
Zneužívání a týrání
dětí v ČSFR je na vzestupné linii.
Končívá často smrtí bezbranných
dětí. Ročně je v České
republice takto sadisticky zabito přes padesát dětí.
Trest smrti jako výchovný prostředek dodnes
platí v takové demokratické zemi, jako jsou
Spojené státy americké.
Proto jej nelze ihned zavrhnout a hlásat namísto
toho lásku a odpuštění. Je třeba
se v naší společnosti navrátit k vědomí
zodpovědnosti mimořádné hodnoty lidského
života a potřeby jej dostatečně chránit
zákony, tedy i právní normou, jakou je trest
smrti.
Je třeba zachovat sociální jistoty lidu.
Zmínka o sociálním smíru opět
je zavádějící. Namísto toho
je třeba, aby stát systémem veřejných
prací vytvořil pracovní podmínky pro
nezaměstnané po dobu krize. Je třeba vyčlenit
v sociální oblasti 30 % bytů jako sociální
pro nejslabší část populace po stránce
příjmů, vytvářet podporu mladým
rodinám daňovými úlevami, podpořit
i neúplné rodiny. Takový sociální
program by řešil dnešní situaci.
Cituji z jednoho dopisu, který jsem jako poslanec obdržel:
"O matku nezaměstnanou, bez muže, samoživitelku,
s nezaopatřeným synem se v dnešní posametové
době nikdo nestará. Pan Klaus řekl, ať
se stará každý sám o sebe. On se o sebe
postaral až moc dobře. Zbývají nám
popelnice jako mnohým důchodcům. Ale tyto
věci mocné nahoře vůbec nezajímají.
Mají plnou pusu pravdy, spravedlnosti, lásky".
Tolik z jednoho dopisu.
Rychlou konverzí zbrojního průmyslu jsme
rychle vyklidili pole působnosti Západu. Opět
jsme, jako vždy, na to doplatili jako národ. Nesouhlasím
ani s tímto bodem programového prohlášení.
Jestliže konverzi zbrojního průmyslu - tak
dlouhodobou, rozloženou na patnáct až dvacet
let, aby nebyly otřeseny sociální jistoty
lidu. Cituji: "V rámci svých možností
bude vláda pokračovat v poskytování
humanitární pomoci a v zajišťování
práv uprchlíků." Konec citátu
z vládního programového prohlášení.
Ani s tímto bodem nesouhlasím, neboť současná
ekonomická situace je například ve zdravotnictví
- v péči o zdraví taková, že
z důvodu ekonomického propadu je omezena činnost
nemocnic v mnohých městech jen na nejnutnější
operační zákroky při ohrožení
zdraví. V péči o zdraví se nedá
zbohatnout, proto jsou na Západě nemocnice zpravidla
ve vlastnictví měst či církví.
Je třeba se proto postarat nejdříve o naše
občany. V přijímání nových
uprchlíků jsem proti. USA mají roční
kvótu příjmu čtyřicet tisíc
uprchlíků a porovnáme-li jejich velikost
s naší, tak je odůvodnění patrné
ihned na první pohled.
Ctižádostivce dnes láká perspektiva
rychlé kariéry a získání významných
míst. Díky ptáku velikánu velikánoviči
- již Svatopluk Čech na něj upozorňuje
- se lež u nás stává pravdou, zbabělost
hrdinstvím, rub lícem. Tak jako odešli politikové
OH, odejdou i politikové pohrobci KSČ zahnízďující
se v ODS, dnes členové federální vlády.
Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu poslanci Lhotkovi. Slovo má
pan poslanec Zeman, připraví se poslanec Stome.
Prosím, pan poslanec Zeman.
Poslanec SL M. Zeman: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
prostudoval jsem si s velkým zájmem druhý
díl Programového prohlášení československé
federální vlády a srovnal ho s dílem
prvním. Velmi mě potěšila stabilita
a konzistence tohoto programového prohlášení,
uspokojilo mě například ujištění,
že hodláme zachovat dobré styky s Ukrajinou.
A protože si uvědomuji, že je možné
po tomto prohlášení zabývat se pouze
několika technickými detaily, dovolte mi, abych
k nim na několik minut soustředil vaši pozornost.
Je zajímavé, že podstatně v tomto druhém
dílu zesílil akcent sebevražedného úmyslu
této vlády, úmyslu ukončit činnost
této federace k 31. 12. tohoto roku. Chtěl bych
panu premiérovi položit jednu prostou a jednoduchou
otázku. Na základě jakého zákona
tohoto Federálního shromáždění
tento úmysl pan premiér a jeho vláda vyhlašuje?
Pokud je mi známo, tento parlament nedávno odmítl
zákon o způsobech - zdůrazňuji způsobech
- zániku federace. Jedním z těchto proponovaných
způsobů byla i dohoda národních rad.
Odmítnutím návrhu tohoto ústavního
zákona a nepředložením jeho nové
verze se tedy stává i dohoda národních
rad protiústavním postupem.
Můžeme zjistit, že jediný informační
zdroj, o nějž se pan premiér a jeho vláda
opírají, jsou dohody politických reprezentací.
Byla už v historii této společnosti doba, kdy
vedoucí síla v tomto státě deklarovala
svoji vůli a o nic jiného už jsme se nemuseli
starat. Nyní máme vedoucí síly dvě,
což je opravdu významné zlepšení,
ale pokud se nemýlím, tak i ostudný pendrekový
zákon byl schválen Federálním shromážděním.
Vedoucí síly se bohužel neunavují tím,
aby svoji dohodu schválily Federálním shromážděním.
Jinými slovy vláda, která postupuje pouze
na základě vůle vedoucích politických
sil, jedná neústavně, jedná protizákonně
a neplní svoji povinnost. To je strohý a smutný
fakt.
Vláda ovšem neplní své povinnosti ani
v dalších případech. Chtěl bych
vám, vážení kolegové, připomenout,
že nedávno jsme projednávali zákon o
odložení bankrotu o šest měsíců.
Tento zákon, jak víte, byl poměrně
jednoduchý. Přesto federální vláda,
i když o situaci věděla, nebyla schopna tento
zákon předložit sama a museli ho předložit
poslanci hospodářských výborů.
Tato vláda se zavazuje udržet sociální
smír, ale tato vláda fakticky neguje činnost
federální tripartity, jak ostatně nedávno
upozornil i prezident odborové konfederace. Dělá
tedy tato vláda ve své činnosti vůbec
něco kromě sebelikvidačních snah o
rozbití federace, k nimž ji žádný
ústavní orgán nepověřil?
Budeme dnes odpoledne probírat opatření proti
živelnému rozpadu federace. Pokusím se na sedmi
konkrétních případech toto odpoledne
prokázat, že základním generátorem
neústavního rozpadu federace je federální
vláda sama. Jeden z nejčerstvějších
případů však uvedu už nyní.
Toto Federální shromáždění
zamítlo návrh na zrušení Federálního
ministerstva kontroly, které tedy zůstává
ve své funkci. Přesto federální vláda
v rozporu s vůlí FS toto Federální
ministerstvo kontroly prakticky zlikvidovala.
Pokud jde o záležitosti po 1. lednu příštího
roku, chtěl bych podpořit návrh kolegy Nováka
a chtěl bych upozornit, že podle platného zákona
o rozpočtových pravidlech nastupuje rozpočtové
provizórium v okamžiku neschválení,
a tedy logicky i nepředložení federálního
rozpočtu. Jestliže tedy federální vláda
nečiní žádné práce na
rozpočtovém provizóriu, jedná opět
neodpovědně.
Chtěl bych tedy skončit konstatováním,
které není emfatické, a které říkám
s lítostí a se smutkem v duši: Tato vláda
se nechová jako vláda, tato vláda není
vládou. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji poslanci Zemanovi. Slovo má
poslanec Stome, připraví se poslanec Sviták.