Federální shromáždění ČSFR, 1992 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Já děkuji panu profesoru Horákovi za jeho obsáhlý příspěvek. Technická poznámka, prosím.

Poslanec SL F. Pillmann: Já bych měl jenom dvě faktické poznámky k tomu, co tady říkal pan poslanec Horák. Za prvé. Existují průzkumy, které naprosto ignoruje kantůrkovská televize, byly zveřejněny ve Svobodné Evropě, a to konkrétně od Institutu pro středoevropská studia, že 53 % občanů Slovenska je pro rozdělení státu. Tolik za prvé.

A za druhé, k otázce referenda. V minulém období jsem zde ještě nebyl, ale vím to - ověřoval jsem si to v parlamentním tisku. Kolega profesora Horáka, poslanec Zeman, se posmíval referendu. A tvrdil, že poslanci jsou chytřejší než voliči. Posléze tvrdil, že jsou naopak chytřejší voliči než poslanci. Tady nejde vůbec o to, kdo je chytřejší, poslanci jsou v průměru takoví, jako jsou voliči, ale jde o to, že sociální demokracie používá referenda prostě podle toho, jak se jí to hodí do krámu momentálně. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji panu poslanci. S technickou poznámkou se hlásí poslanec Zeman.

Poslanec SL M. Zeman: Doporučoval bych kolegovi Pillmannovi, aby si inkriminovaný záznam skutečně přečetl, neboť moje úcta k němu sahá tak daleko, že jsem přesvědčen, že umí číst.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji panu poslanci Zemanovi. Nevidím další technické poznámky, proto slovo dostane poslanec Masopust za klub Levého bloku. Připraví se poslanec Krejsa za

Republikánský klub. Jenom upozorňuji, že mezitím se nahromadilo asi dvanáct písemných přihlášek do rozpravy. Dokud hovoří poslanci za klub, domnívám se, že není třeba nic dělat s řečnickou lhůtou, pak si dovolím navrhnout, aby řečnická lhůta byla zkrácena na deset minut pro jednotlivé poslance. Prosím poslance Masopusta.

Poslanec SN Z. Masopust: Vážené Federální shromáždění, dámy a pánové, kdysi se říkávalo: "Lidé předstírají, že pracují, a stát předstírá, že je za to platí." Dnes bych mohl říci "vláda předstírá, že předkládá a dokonce realizuje programové prohlášení, a parlament předstírá, že jí to věří". (Potlesk.)

Nebudu opakovat všechny myšlenky a argumenty, které jsme snášeli v otázce rozdělení ČSFR, protože na těch se nic nezmění. Dovolím si jen několik poznámek na okraj dokumentu, který ani nepovažuji za programové prohlášení, a o němž si dovoluji vyslovit názor, že za programové prohlášení je nepovažuje ani sama vláda.

Federální vláda se podle mého názoru mylně domnívá, že to jediné, co dělá, je, že píše poslední kapitoly státu, který odchází do minulosti. To nepochybně dělá a dělá to podle mého názoru velmi špatně, nekvalifikovaně, a to vzhledem k obrovským aparátům, které má k dispozici, i právně nekvalifikovaně. Domnívám se však, že činí mnohem víc. Ona volky nevolky, ať už věci dopadnou jakkoliv, píše i první stránky dějin nových republik, které zde mají vzniknout. I ty píše podle mého názoru velmi špatně a zatěžuje tak konto budoucích nástupnických států, vzniknou-li skutečně, velmi nežádoucím způsobem. Chtěl bych upozornit na několik takových věcí.

Postupu federální vlády, a už tím zatěžuje budoucnost, lze vytknout despekt k ústavě a ústavnosti, předbíhání ústavních a zákonných kroků kroky jinými. Vytváření návyku jednání pod tlakem, a to pod tlakem do značné míry samonavozeným. Vytváření návyku přehlížení parlamentu, vytváření návyku přehlížení sociálně ekonomických, sociálních, ekologických a dalších problémů. Vytváření návyku přehlížení mezinárodních vazeb a místa tohoto geopolitického prostoru v nich. Mám na mysli ty sebeklamné představy, že Evropa či svět to či ono musí pochopit, s tím či oním se musí vyrovnat a podobně.

Ze všeho nejvíc, domnívám se, vláda hřeší do budoucnosti vytvářením návyku, že z voleb nevzcházejí dočasní správci státu, ale jeho majitelé, kteří se mohou stát případně i jeho likvidátory. Podle mého názoru vládnout kvalitně, demokraticky a efektivně se musí nejen umět, ale i chtít. Dovoluji si vyslovit názor svůj i klubu, který v tuto chvíli reprezentuji, že vláda neprojevila ani dostatek umění, ale, co je horšího, ani dostatek vůle.

Vzniká nepochybně otázka, co s takovou vládou. Nebudu před vámi tajit, že se vyskytly hlasy iniciovat vótum nedůvěry. Nesouhlasím s nimi a nesouhlasí s nimi ani většina mých kolegů v klubu. Proč také? Federální vláda dostala důvěru parlamentu jen velmi liknavě, velmi zdráhavě a velmi nespolehlivým způsobem. O důvěru lidu této země federální vláda nikdy vážně neusilovala. Federální vláda, a to je moje nejhorší podezření, důvěru nemá ani sama v sebe. Ostatně já se jí ani nedivím. Před několika měsíci zde slibovala, že nebude vládou likvidační. Je jí. Před několika měsíci zde slibovala, že bude dbát na ústavnost všech kroků, které učiní. Domnívám se, že ani tento svůj slib nedrží.

Před nedávnem z této síně zazněl velmi vážný signál. Parlament neschválil vládní návrh ústavního zákona o způsobech zániku federace. Tento signál měla federální vláda vzít na vědomí. Troufám si říci, že vláda parlamentární, vláda demokratická by právě z tohoto signálu vyvodila ony důsledky, které by snad chtěli vyvozovat někteří poslanci.

Co tedy máme dělat? Má-li se Česká a Slovenská Federativní Republika rozpadnout, nechť federální vláda svoji nezáviděníhodnou smutnou roli dohraje. Nechť dohraje roli, do které se sama postavila a do které se nechala vmanévrovat. Dojde-li k rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky, my poslanci Levého bloku federální vládě škodolibě na rozloučenou mávat nebudeme. Ale nedáme se ani zatáhnout do absurdní hry, abychom jako program vlády přijali dokument, který není ani programem, ani programem vlády. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji poslanci Masopustovi. Prosím vás - upozornění. Žádám důrazně, aby bylo jednoznačně uvedeno, hovoří-li poslanec za klub nebo nikoliv. Většinou tady uvádíte název klubu, ale neplyne z toho, jestli budete hovořit za sebe nebo jménem klubu. Táži se poslance Krejsi, který je už v pořadí, zda hovoří jménem klubu nebo jménem svým? (Poslanec SN J. Krejsa: Ano, budu hovořit za klub.) Dobře. Ještě než vám dám slovo, táži se poslance Dvořáka, jestli opravdu hovoří za klub LSU nebo za sebe. (Poslanec SN L. Dvořák: Za klub.) Tak je to v pořádku. Slovo má poslanec Krejsa, dále bude hovořit poslanec Kalina za klub ODS.

Poslanec SN J. Krejsa: Krejsa, Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa. Motto: "Škoda, že tato vláda nepracuje na principu televize, že ji nemůžeme vypnout, tak jak pana Bubílka a paní Černou či jak se jmenují." Ivan Sviták na zahraničním výboru.

Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážení k 1. 1. nezaměstnaní, vážení hosté. Skupina zde přítomných ministrantů, dnes už mohu říci i vládních recidivistů, připravených v sakristii svých křesel na pohřeb federace, předhodila nám k rozpravě další ze svých likvidačních pokusů, tentokrát opět formou Programového prohlášení vlády ČSFR.

Předhodit se dá leccos. Ve starém Římě prý dokonce předhazovali lvům k potěše senátu i lidi. Naštěstí pro tuto vládu nežijeme ve starém Římě. Proto si můžeme sem tam dovolit předhodit něco i s měsíčním zpožděním, aniž by naši imperátoři museli sami lézt v cirku do lví tlamy, neboť krále zvířat programovým prohlášením nasytit nelze.

Buďme však jako opozice velkorysí, neboť ani chléb, ani hry nepatří k silným stránkám tohoto panoptika. Byť v preambuli vláda statečně přiznává, že střemhlavý let bombardéru s hospodářskou reformou na palubě musela respektovat a teď se zavřenýma očima čeká, zda se šéfpilot odrazí - promiňte mi výraz, který přijde, ale konzultoval jsem ho s odborníky - čumákem svého stroje opravdu od dna propasti, do které namířil, nebo ho navždy pohltí žhavé zemské magma.

Když jsem tu při druhé volbě prezidenta řekl, že můj kandidát doktor Sládek je schopen dát tuto zemi do pořádku, změnila se okamžitě zde přítomná Ornitologická divadelní společnost - dále jen ODS - v racka chechtavého. Sami však dokázali od té doby v ptačí říši jediné. Změnit se v racka bouřňáka, tři vejce za rok snést, tři sta cizích sežrat a s podzimkem hurá do západní Evropy." (Potlesk.) Ulrich Kreutz: Ptáci. Citováno, zaslal mi řadový občan, v případě zájmu necháme kolovat.

Teď mi však dovolte, abych se opět nechal unášet preambulí. Ač si všech ministrů jmenovaných do federální vlády velmi vážím a považuji je za skutečné odborníky na svých postech - prosím vás, mluvím o slovenské části, aby nedošlo k hlubokému ani mělkému nedorozumění - přesto mě napadá otázka. Potřebujeme my vůbec tuto vládu? Když už se nedá svitákovsky vypnout, nestačila by na zbylé asanační úkony parta hrobníků ze strašnického krematoria, třeba v čele s partafírou Václavem Klausem, člověkem, který má tu drzost přes naprostý krach své ekonomické reformy a zdrcující politické prohry od neschválení zákona o způsobu zániku federace přes nezbavení imunity doktora Sládka,"Zemanovu Unii" až po přehrazení Gabčíkova stále vykonávat funkci českého premiéra? Myslím si, že i v zemích daleko méně se honosících demokracií, například u kanibalských kmenů na Nové Papui, byl by tento ekonomicko-politický šaman už dávno pozřen.

Další perla preambule - dobré vztahy se špatným sousedem. Řada našich politiků si hraje na pragmatiky. Pro mne je ale stále největším pragmatikem ve vztahu k Němcům Jan Žižka z Trocnova. Povíme si to za pár let, až budeme v našich obchodech nakupovat německy, pokud bude za co. Naše všimné si zaslouží i poslední odstavec na straně 4: "Na základě požadavků Federálního shromáždění vláda připraví a předloží Program opatření vlády proti živelnému a neústavnímu zániku federace a proti případnému riziku vyvolávání konfliktů mezi občany v souvislosti s řešením státoprávních otázek." Už teď se těším na rozpravu, přátelé. Navíc praxe bude jiná. Stačí jediná facka v hospodě a už to nezastaví ani hráz na Gabčíkovu, ani rychlé roty z Prostějova. A přitom řešení státoprávního uspořádání je tak směšně jednoduché. Stačilo by iniciovat u předsednictva České národní rady, aby pověřilo Václava Klause jinými úkoly, například v bojující bývalé Jugoslávii. Tam už není co zkazit.

K zahraniční politice. Protože pan ministr Moravčík je politik mnou hájený, vážím si ho za nekompromisní postoj k přehrazení Dunaje, otázka bude spíše řečnická: "Pozitivní stránky našeho staletého soužití s Německem a Rakouskem budou i nadále tvořit základ našich dobrých sousedských vztahů." No, o pozitivech pálení českých knih páterem Koniášem jsem už v jednom polistopadovém nezávislém deníku četl. Jen jsem zvědav, jak se bude panu ministrovi hovořit například o pozitivních stránkách transportu do nacistických plynových komor. To mu nezávidím.

Co se týká armády pana ministra Andrejčáka, musím na rozdíl od své minulé rozpravy buď pochválit, neboť podle mých zvědů udělal v armádě i za tak krátkou dobu kus práce, nebo se mu za své minulé výpady omluvit, protože peníze na profesionální armádu jsem zatím nesehnal a o jeho odbornosti nepochybuji. Dovolím si ho jen upozornit, že prohlášení o možnosti Slováků při případném rozdělení sloužit v Čechách, je českými vojáky bráno jako dobrý vtip. Také by mě zajímalo, co je pravdy na tom, že ve Vojenském okruhu západ, konkrétně v Táboře, je k dnešnímu dni skutečně bojeschopných pouhých patnáct tanků a zda je pravdivá informace, že skini na naší manifestaci 28. října na Václavském náměstí byla převlečená rychlá rota z Prostějova.

K hospodářské politice. Vítáme podporu rozvoje malých a středních podniků. Je vidět, že autoři tentokrát opisovali z jiných volebních programů než ze svých, například z republikánského. Vzhledem k časovým možnostem však zřejmě půjde o zbožné přání sexuálního devianta. My - republikáni rovněž kvitujeme podporu konverze, ovšem ne za cenu toho, že budeme vyklízet trhy americkým zbrojařským koncernům. Dále postrádáme náhradní programy pro horníky. Na rozdíl od pana Klause nevěříme, že je a jejich rodiny nasytí teplá slova nebo kupónové knížky.

Na závěr jsem si nechal pro mne velice milé překvapení, sice také opsané z volebního programu republikánů, ale budiž: "Vláda považuje sportovní reprezentaci za významnou společenskou složku našich národů v mezinárodních stycích. Bude proto podporovat řešení organizačních změn tak, aby byla zachována kontinuita zastoupení v olympijských orgánech, jakož i v ostatních mezinárodních sportovních a tělovýchovných orgánech a soutěžích." Jsem rád, že si někdo snad poprvé v sedmém volebním období vzpomněl na sportovce. Přiznejme si i v parlamentu, že jedno jediné případné vítězství Petra Kordy ve Wimbledonu udělá pro tuto zemi možná více než deset cest premiéra Klause kolem světa.

Navíc to nečerpá devizy.

Jen ještě malý dotaz. Moji dceru Vanesu, letošní halovou mistryni České republiky a novopečenou reprezentantku ČSFR v atletice, vyhodili z policejního sportovního klubu Olymp Praha, protože zjistili, že je republikánka. Ať se o tebe postará Sládek, ten fašista, vyprovodil ji pan Josef Šaman, náčelník střediska vrcholového sportu. A tak se ptám. Kdo nás bude reprezentovat? Mistři nebo prokádrovaní členové "Ornitologické divadelní společnosti"? Nebudeme nakonec na olympiádu medaile vozit, abychom se dobře zapsali u Mezinárodního měnového fondu?

Vážené kolegyně a kolegové, páni ministři. Ani toto programové prohlášení Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa nepodpoří. Směřuje totiž k jedinému cíli - rozbití Československa. Náš návrh na spolkové uspořádání, který by situaci vyřešil, nebyl vítězi voleb akceptován, a je samotné nenapadlo nic lepšího než dělení. A v tom my nejedeme, pánové. Dělením se totiž množí jen primitivové. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji panu poslanci Krejsovi za jeho také obsáhlý příspěvek jménem klubu republikánů. Prosím poslance Kalinu, aby přednesl příspěvek za klub ODS, připraví se poslanec Dvořák za klub LSU.

Poslanec SN K. Kalina: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění. Jako zástupce klubu Občanské demokratické strany ve Federálním shromáždění budu stručnější než moji předřečníci.

Tato vláda deseti mužů má nesmírně obtížnou situaci, často označovanou jako schizofrenní. Rozpor mezi tím, že je ještě vládou federace a přitom faktickou moc již nedrží a nemá ji o co opřít, rozpor mezi tlaky nezbytí a tíhou odpovědnosti za současnosti i budoucnost pro ni vytváří velmi nezávíděníhodné pole působnosti. Lze pouze se sympatiemi konstatovat, že tomuto břemeni nepodléhá.

Vývoj nasvědčuje tomu, že proces je neodvratný, ale ne díky tomu, co si vládní elita usmyslela. Od doby, kdy jsme schvalovali Programové prohlášení vlády ČSFR, po tuto dobu se stalo mnoho věcí, které opět čas posunul velmi značně dopředu. Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky, přijetí Ústavy Slovenské republiky a konečně i kompetenční zákony, které tento parlament schválil, vytvářejí zcela jednoznačné mantinely, ve kterých mnoho variant budoucností myslitelných opravdu není.

Nesouhlasím s tím, že ještě tato federace může být funkční ve srovnání s údajnými zmatky, které nás čekají po zániku státu. Od samého počátku zde byly dvě tendence - vytvořit samostatné státy, spojené se smlouvami, které by byly spravedlivé, funkční, vyhovující oběma stranám a které by vytvořily lepší předpoklady pro spolupráci České republiky a Slovenské republiky než spolupráce, která je nyní. Druhá varianta byla dekompozice státu, která postupně nahlodává jeho funkci a v určitém bodě se zarazí, nebo také nezarazí. Naštěstí tomu již obě republikové vlády dokázaly předejít. Naštěstí neprobíhá pouze dekompozice, ale také určité tvoření. Naštěstí už něco vzniká, co opět slibuje určitou budoucnost - šestnáct smluv, které byly podepsány mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.

Není lehké být vládou, není lehké být vládní stranou a poslanci vládních stran. Je snadné být opozicí. Velice rád konstatuji, že někteří opoziční předáci si již uvědomují, že není ani pro ně snadné být opozicí, že existuje jakási společná odpovědnost, ze které není možné uniknout ani arogancí, ani urážkami, ani planým vtipkováním.

Klub Občanské demokratické strany ve Federálním shromáždění podporuje Programové prohlášení vlády České a Slovenské Federativní Republiky. Oceňuje vládu za statečný a trpělivý výkon svých povinností v nelehké době a vyzývá ostatní kluby, aby vládu ocenily stejným způsobem a její programové prohlášení podpořily. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS V. Benda: Děkuji panu poslanci Kalinovi. Slovo bude mít poslanec Dvořák za klub LSU, připraví se poslanec Smělík za klub KDU-ČSL.

Poslanec SN L. Dvořák: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Když jsme projednávali v klubu Liberálně sociální unie rozšířené programové prohlášení, shodli jsme se na tom, že bychom měli velké množství výhrad nejen k jednotlivým kapitolám, ale i k jednotlivým odstavcům i k některým myšlenkám. Ale přitom jsme posuzovali toto rozšířené programové prohlášení tak, že nelze jenom vidět kritické výhrady, ale že je zapotřebí také říci některé myšlenky, které povedou k řešení nastávajících problémů a které najdou východisko z těchto problémů.

Je to pro nás důležitější než neustálá kritika, která nemůže vést k ničemu jinému než k neustálému opakování jevů, které již známe. My se totiž domníváme, že právě konstruktivní kritika a nacházení východisek je politickou moudrostí. A měli bychom se tím řídit. Proto také jsme se dohodli, že podpoříme toto rozšířené programové prohlášení, samozřejmě s určitými výhradami.

Dovolte mi tedy několik poznámek. Reálný vývoj, který v naší společnosti nastal, zvláště v oblasti mezinárodně právních vztahů a dále v ekonomické oblasti, nám ukazuje, že naše přání, aby federální vláda zpracovala alespoň odborný odhad důsledků rozdělení federace na dva samostatné subjekty v ekonomických, sociálních, občanských i mezinárodně politických souvislostech, bylo namístě, a přesto Federální shromáždění toto neodsouhlasilo. My se totiž domníváme, že na mnohé věci bychom byli lépe připraveni a připraveni také naši občané.

Podívejme se jen na takovou otázku, jako je asociační dohoda s Evropským společenstvím. Všichni jsme byli ujišťováni oběma premiéry, a to jak českým, tak slovenským, i dalšími českými a slovenskými představiteli vládní koalice, že pokud se dohodneme na celní unii, pokud si oba nástupnické státy rozdělí mezi sebe zamýšlené kvóty vývozu, bude převedení asociační dohody na Českou a Slovenskou republiku pouhou technickou záležitostí. Opačné prognózy nebyly brány v potaz.

Ale hodina pravdy nastala při posledním vrcholném jednání a setkání států Visegrádské trojky v Londýně, kde předseda komise Evropských společenství pan Delors prohlásil, že asociační dohoda nemůže být jen tak lehce rozdělena mezi Českou a Slovenskou republiku, ale že ji bude nutné s každým z obou států znovu projednat. Prakticky se tu potvrdilo, co již dříve bylo naznačováno z jiných stran, že totiž mnozí členové Evropských společenství, vzhledem k ekonomické recesi v západní Evropě a vlastním hospodářským zájmům, budou asi požadovat, aby nová asociační dohoda nebyla pro oba nástupnické státy tak výhodná jako dohoda nynější, která se týká České a Slovenské Federativní Republiky.

Zde se také jasně ukázalo, že zánik jednotného Československam, což si na Západě nikdo nepřál, nutně vedl k politickému oslabení nástupnických států, snížil negociační postavení Prahy a Bratislavy a do velké míry posloužil oběma našim sousedům - Polsku a Maďarsku - v jejich snahách o přednostní přidružení k Evropskému společenství.

Problémy a krize ve státoprávní oblasti dává možnost, aby naše vlády trochu zapomínaly na to, co se děje v ekonomické oblasti. My se naopak domníváme, že tato oblast se skutečně nachází v kritickém stavu, a že je třeba se na ni v maximálně možné míře zahledět a řešit problémy, které zde jsou.

Toto Federální shromáždění před několika dny schválilo odložení bankrotu podniků o šest měsíců. Náš klub k tomuto nevystupoval proto, že jsme se domnívali, že se spíše hodí říci některé zásadní poznámky k této problematice právě při projednávání rozšířeného vládního prohlášení. Ano, i někteří z nás podpořili oddálení o šest měsíců, ale podpořili jsme to s podmínkou, že těchto šest měsíců se musí využít k tomu, aby byla přijmuta některá zásadní opatření, která budou realizována a povedou k řešení problémů v této oblasti.

Mám na mysli především to, aby se za prvé provedla hluboká analýza první vlny kupónové privatizace a vůbec privatizace a na základě této hluboké analýzy přikročit k dalšímu řešení v této oblasti tak, aby byla tato privatizace urychlována a ne zpomalována.

Za druhé je zapotřebí systémově řešit problematiku oddlužení podnikové sféry se zřetelem na perspektivu některých podnikových subjektů. Začít od prvotní platební neschopnosti a následně rozmotávat druhotnou platební neschopnost.

Za třetí se komplexně věnovat úvěrové politice se zřetelem na využití úvěrových zdrojů u těch podniků, které jsou neperspektivní a které jsou již předluženy.

Za čtvrté zabezpečit pomocí jasně, perspektivně formulované hospodářské politiky skutečné reálné oživení ekonomiky. Zatím se o tom víc mluví a skutky nesvědčí o tom, že k reálnému oživení ekonomiky dochází a může brzy dojít. Naopak.

Za páté připravit personální řešení obchodních soudů, aby se zkrátily lhůty, které by ujasnily a umožnily rychlejší řešení bankrotujících podniků.

Ve vládním prohlášení je zmínka, že vláda bude i nadále podporovat politiku Státní banky československé směřující k měnové a kursové stabilitě a k rozšiřování vnitřní směnitelnosti jako předpokladu pro perspektivní zařazení plné směnitelnosti československé koruny. Tolik citace ze strany 13 tohoto prohlášení. Vůbec tady ale není zmínka o tom, jakým způsobem se měnová a kursová stabilita zajišťuje a v jaké úrovni se pohybuje. Po jednání ve Státní bance československé s panem Tošovským jsem nabyl dojmu, že vývoj v posledních měsících v této oblasti není takový jako dříve, a že naopak obchodní a platební bilance začíná být pasivní, a to nevytváří dobré předpoklady do budoucna při rozdělování našeho státu a vytváří mnoho neznámých do budoucna. Navíc, i když uzavřeme měnovou dohodu po rozdělení ČSFR, tak tato otázka a řešení vrcholného orgánu pomocí paritního zastoupení v brzké době povede skutečně k rozkolísání stability měnové politiky. A potom by to vedlo k rychlému dělení měn.

Rovněž velice stroze se tu mluví o rozpočtové politice. Už nyní lze říci, že celá rozpočtová soustava, jak federální, tak česká a slovenská, skončí ne tím, co jsme si slibovali - to znamená, že bude vyrovnaná - ale skončí hlubokým schodkem, podstatně vyšším než v roce 1991. Opět si musíme klást otázku, kde je příčina takovéhoto hospodaření. Není jen v rozpočtu a ve finančním hospodaření, ale je v celkové situaci v této oblasti ekonomiky, když se v oblasti oživení nic nečiní a schází to, co naplňuje rozpočet v příjmech. Proto pokládám reálný program oživení ekonomiky za nejdůležitější. A pokud se urychleně nepřijme, budeme na tom ještě hůře a samozřejmě rozdělení republiky to ještě daleko zvýrazní.

Ještě poslední poznámku. Stále mluvíme a spíš mluvíme o tom, jak je nutné podpořit malé a drobné české podnikatele. Bohužel jsem nabyl dojmu nejen ze své předcházející funkce, ale i z jednání s mnoha podnikateli, že skutečně o tom jen mluvíme. Reálná podpora pro rozvoj těchto podnikatelů tady není a podnikatelé se musí skutečně zabývat věcmi, které jim vadí pro vznik jejich firem. Navíc finanční a další stimulační podpora je tady velice malá a dokonce se domnívám, že pro příští rok se s ní skoro vůbec nepočítá. To nepovede také k tomu, k čemu máme směřovat - to je k oživení ekonomiky.

To je několik krátkých poznámek k rozšířenému vládnímu prohlášení. Děkuji za pozornost.